načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Králova řeč -- Jak jeden muž zachránil britskou monarchii - Mark Logue; Peter Conradi

Králova řeč -- Jak jeden muž zachránil britskou monarchii
-20%
sleva

Kniha: Králova řeč -- Jak jeden muž zachránil britskou monarchii
Autor: ;

Nesmělý Albert, vévoda z Yorku, je mladší syn britské panovnické rodiny, Lionel Logue zase neortodoxní logoped z Austrálie. V říjnu 1926 tuto nesourodou dvojici svede dohromady vévodovo ...
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  249 Kč 199
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201102
Počet stran: 202
Rozměr: 205,0x135,0x20,0 mm
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: King’s speech
Spolupracovali: přeložili Pavel Vereš a Karel Kopička
Hmotnost: 0,301kg
Jazyk: česky
Vazba: Pevná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-204-2439-6
EAN: 9788020424396
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Nesmělý Albert, vévoda z Yorku, je mladší syn britské panovnické rodiny, Lionel Logue zase neortodoxní logoped z Austrálie. V říjnu 1926 tuto nesourodou dvojici svede dohromady vévodovo koktání, které fatálním způsobem poznamenává „Albieho“ veřejné projevy – a výsledkem je jeden z nejpozoruhodnějších příběhů první poloviny 20. století. Australskému terapeutovi se netradičními metodami nejenže podaří královského potomka rychle připravit na významný projev u příležitosti otevření nového australského parlamentu v Canbeře v roce 1927, ale především ho díky další spolupráci připraví na neočekávaný nástup na trůn v roce 1937 i na následné zvládání mimořádně náročných povinností.

Kniha Králova řeč vychází z deníku logopeda, který s králem Jiřím VI. navázal přátelský vztah, a přináší fascinující pohled do zákulisí ostrovní monarchie v době, kdy britská říše procházela nejtěžší krizí.

Mark Logue je vnukem Lionela Logueho. Působí jako filmař a spravuje Logueův archiv. Žije v Londýně. Peter Conradi je spisovatel a novinář. Pracuje pro Sunday Times a jeho poslední knihou byl životopis Ernsta Hanfstaengla, důvěrného přítele Adolfa Hitlera.

(jak jeden muž zachránil britskou monarchii)

Předmětná hesla
Jiří VI., britský král, 1895-1952
Logue, Lionel, 1880-1953
* 19.-20. století
Panovníci -- Velká Británie -- 19.-20. stol.
logopedi -- Austrálie -- 19.-20. stol.
Kniha je zařazena v kategoriích
Mark Logue; Peter Conradi - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Králova řeč -- Jak jeden muž zachránil britskou monarchii" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Králova řeč 16 17 stovek stránek, představovaly skvělou pokladnici, kterou jsem dlouhé dny procházel a třídil; litoval jsem jedině toho, že onen dopis, po němž jsem tak usilovně pátral, se nenacházel ani tam. Všechen shromážděný materiál poskytl základ pro tuto knihu, kterou mi pomohl napsat Peter Conradi, spisovatel a novinář pracující pro The Sunday Times. Doufám, že se při četbě vcítíte do vzrušení, jež mne rozechvívalo při práci o dědečkovi a jeho vzácném, velice blízkém vztahu s králem Jiřím VI. Ačkoli jsem se ze všech sil snažil propátrat dědečkův život, možná zbývají drobné střípky informací o něm, jež teprve čekají na objev. Je-li někdo ze čtenářů příbuzný, pacient nebo kolega Lionela Logueho nebo má o něm a jeho práci nějaké další informace, nesmírně rád se o nich dozvím. Kontakt na mne je lionellogue@gmail.com Mark Logue Londýn, srpen 2010 První kapitola Bože, chraň krále Albert Frederick Arthur George, král Spojeného království a britských dominií a poslední císař Indie, se s trhnutím probudil. Právě minula třetí hodina ranní. Ložnice v Buckinghamském paláci, v níž spal od chvíle, kdy se před pěti měsíci stal panovníkem, byla normálně ostrůvkem klidu a míru v srdci Londýna, jenže onoho rána ho ze spaní bezohledně vytrhl praskot ampliónů, právě zkoušených venku na Constitution Hillu. „Bylo to, jako by se jeden z nich nacházel přímo v našem pokoji,“ zapsal si do deníku. 1) A pak, právě když se mu zdálo, že by se opět mohl ponořit do spánku, spustili pochodové kapely a vojáci. Bylo 15. května 1937, když se jednačtyřicetiletý král chystal na jeden z největších dní svého života. Byl to i den, jehož očekávání mu napjalo nervy do krajnosti. Čekala ho korunovace. Tento obřad se tradičně konal půldruhého roku poté, co panovník dosedl na trůn, aby bylo dost času nejen na všechny přípravy, nýbrž i na dostatečné období důstojného smutku za předchozího krále nebo královnu. Ale tato korunovace se lišila: datum bylo vybráno již dříve ke korunovaci jeho staršího bratra, jenž se stal králem po skonu jejich společného otce Jiřího V. v lednu 1936. Eduard VIII. však setrval na trůnu jenom necelý rok. Podlehl totiž půvabům rozvedené Američanky Wallis Simpsonové. Když pak v prosinci téhož roku abdikoval, s velkým váháním po něm nastoupil jeho mladší bratr Albert, vévoda z Yorku. Albert přijal jméno Jiří VI. jednak z úcty k zesnulému otci, jednak na znamení kontinuity po převratném dění předchozího roku, jež britskou monarchii uvrhlo do jedné z největších krizí v jejích dějinách. Králova řeč 18 Bože, chraň Krále 19 Zhruba v téže době se v podstatně méně vznešeném prostředí Sydenham Hillu na jihovýchodním předměstí Londýna probouzel také jeden pohledný muž s kšticí hnědých vlasů a světlemodrýma očima. Velký den nastával i tomuto padesátníkovi. Syn hostinského Lionel Logue se narodil v Austrálii. Od svého prvního setkání s budoucím vladařem před deseti lety zaujímal v rámci královské rodiny kuriózní, leč stále významnější postavení. Logue řídil jen nerad a také nechtěl nic riskovat, a proto se postaral o to, aby u něj doma přespal řidič. Se svou krásnou manželkou Myrtle, která ho měla onoho světodějného dne doprovázet, se začal chystat na cestu do města. Myrtle, jež měla na sobě šperky v hodnotě pěti tisíc liber, vypadala úžasně. Definitivní podobu jejímu vzezření propůjčil kadeřník, s nímž se dohodla, že ho vezmou cestou na obřad. Logue, oblečený od hlavy až k patě do dvorského úboru, si říkal, jak asi vypadají jeho nohy v hedvábných punčochách, a hlavně se staral o to, aby nezakopl o svůj meč. Jak míjely hodiny a londýnské ulice se pozvolna plnily davy gratulantů, z nichž mnozí přespali venku na skládacích lehátkách, nervozita obou mužů rostla. Král měl „v útrobách tíživý pocit“ a nebyl s to pozřít snídani. „Věděl jsem, že mám před sebou nejnáročnější den a že mne čeká nejdůležitější obřad života,“ zapsal si večer do deníku. „Hodiny čekání před odjezdem do Westminsterského opatství mi nesmírně drásaly nervy.“ 2) Korunovace britského panovníka ve Westminsterském opatství – obřad zrozený téměř před tisíci lety – představuje celonárodní slavnost, která nemá obdobu nikde na světě. Ústřední bod ceremonie sestává z pomazání: zatímco panovník sedí v křesle středověkého krále Eduarda s baldachýnem nad hlavou, canterburský arcibiskup mu potírá hlavu, hruď a ruce posvátným olejem. Tato tekutina z pomeranče, růží, skořice, pižma a ambry se nabírá překrásnou, umělecky zdobenou lžící z nádobky ve tvaru orla. Tento akt zasvěcuje panovníka před Bohem službě lidu, jemuž skládá slavnostní přísahu. Pro tak hluboce věřícího člověka, jakým byl král Jiří VI., měl závazek opírat se o Všemohoucího nesmírný význam. Z něho měl čerpat ducha, sílu a moc, jichž je zapotřebí, aby pečoval o blaho svých poddaných. Figurovat jako středobod takového obřadu – a po celou dobu trnout, aby mu více než dvoukilogramová koruna nespadla – by představovalo zátěž pro každého smrtelníka, ale král měl obzvlášť závažný důvod, aby se s rozechvěním děsil nastávajícího představení: již od dětství ho trápily četné choroby, především těžká koktavost. Tato vada dokázala znepříjemnit i docela malé akce, ale nutnost hovořit na veřejnosti byla hotová muka. Jak to vyjádřil americký časopis Time: král byl „nejproslulejším koktalem naší doby“. 3) Přiřadil se tak na rozsáhlý seznam vynikajících mužů, zahrnující kupříkladu Ezopa, Aristotela, Démosthena, Vergilia, Erasma Rotterdamského či Darwina. Královy trampoty zhoršilo ještě to, že musel během týdnů předcházejících korunovaci snášet šeptandu o svém zdraví. Tuto kampaň rozdmýchali stoupenci jeho roztrpčeného staršího bratra, nyní žijícího v exilu ve Francii. Kolovaly fámy, že nový král je v tak bídném fyzickém stavu, že nebude s to absolvovat ani korunovační obřad, natož se náležitě zhostit svých panovnických povinností. Zlým jazykům nahrálo i královo rozhodnutí nepořádat ceremonii slavnostního nastoupení na trůn v Dillí – přitom jeho předchůdce svolil, že se má konat během studeného období 1937–1938. Pozvaní účastníci měli být v opatství kolem sedmi ráno. Davy jásaly, když kolem nich projížděli vznešení hosté, a byla zřízena zvláštní trať metra z Kensington High Street do Westminsteru pro členy Dolní i Horní sněmovny a jejich manželky, cestující v obřadním šatu s diadémy na hlavách. Logue s manželkou vyrazili z domu dvacet minut před sedmou. Projížděli osiřelými ulicemi na sever po Denmark Hillu a Camberwell Greenu a pak zabočili na západ k nově postavenému mostu Chelsea Bridge. Ten před necelým týdnem otevřel kanadský ministerský předseda William Lyon Mackenzie King, který se do města dostavil na korunovaci. Jeden strážník za druhým sledovali zelené písmeno „P“ na čelním okně jejich vozu a mávali jim, že mohou projet. Ale těsně před galerií Tate vjeli do zácpy automobilů, které se sjížděly z celého Londýna k opatství. Když dorazili k průchodu naproti soše


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist