načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krakonoš -- Pravdivé a nadmíru žertovné, ale i strašidelné příběhy, které se udály v Čechách a ve Slezsku - Paul Johannes Preatorius

Krakonoš -- Pravdivé a nadmíru žertovné, ale i strašidelné příběhy, které se udály v Čechách a ve Slezsku

Elektronická kniha: Krakonoš
Autor: Paul Johannes Preatorius
Podnázev: Pravdivé a nadmíru žertovné, ale i strašidelné příběhy, které se udály v Čechách a ve Slezsku

Výbor 109 příběhů o Krakonošovi byl pořízen z třísvazkového díla Daemonologia Rubenzalii Silezii (Lipsko, 1662-1665) a z knihy Satyrus Etymologicus (Lipsko, 1672). Jejich autor zachovává ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  139
+
-
4,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VOLVOX GLOBATOR
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 81
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání druhé, ve Volvox Globator první
Spolupracovali: přeložil a převyprávěl Jan Ort
Skupina třídění: Německá próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-751-1236-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Výbor 109 příběhů o Krakonošovi byl pořízen z třísvazkového díla Daemonologia Rubenzalii Silezii (Lipsko, 1662-1665) a z knihy Satyrus Etymologicus (Lipsko, 1672). Jejich autor zachovává nejstarší Krakonošovu podobu, jak se o ní vypravovalo mezi českými a německými obyvateli celé oblasti Krkonoš, v severovýchodních Čechách a v přilehlé části Slezska. V příbězích o Krakonošovi Praetorius organicky skloubil naivně realistický pohled na skutečnost se smyslem pro grotesknost situací, jejich vtipné zápletky a jadrný, lidový humor. Obratně střídá příběhy, v nichž vítězí lidová moudrost, étos lidu s jeho názorem na vítězství dobra nad zlem, spravedlnosti nad křivdou a podvodem, s příběhy, které ukazují hrůzu, úděs, démonii a zlo. Výběr z obsáhlého souboru příběhů o moudrém i démonickém pánu Krkonoš, který sestavil v 17. století německý učenec a básník Hans Schulze, píšící pod pseudonymem Paul Joanes Praetorius.

Popis nakladatele

Výbor 109 příběhů o Krakonošovi byl pořízen z knih Paula Johannesa Praetoria, a to z třísvazkového díla Daemonologia Rubenzalii Silezii (Lipsko, 1662-1665) a z knihy Satyrus Etymologicus (Lipsko, 1672). Tento autor podle obecně přijímaného názoru zachovává nejvěrohodněji nejstarší Krakonošovu podobu, jak se o ní vypravovalo mezi českými a německými obyvateli celé oblasti Krkonoš, v severovýchodních Čechách a v přilehlé části Slezska.

V příbězích o Krakonošovi Praetorius organicky skloubil naivně realistický pohled na skutečnost se smyslem pro grotesknost situací, jejich vtipné zápletky a jadrný, lidový humor. Obratně střídá příběhy, v nichž vítězí lidová moudrost, étos lidu s jeho názorem na vítězství dobra nad zlem, spravedlnosti nad křivdou a podvodem, s příběhy, které ukazují hrůzu, úděs, démonii, zlo.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Paul Johannes Preatorius - další tituly autora:
Krakonoš -- Prapodivné a nadmíru žertovné, ale i strašidelné příběhy, které se udály v Čechách a ve Slezsku Krakonoš
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Paul Johannes Praetorius

KRAKONOŠ

Pravdivé a nadmíru žertovné, ale i strašidelné příběhy, které se udály v

Čechách a ve Slezsku

Přeložil a převyprávěl Jan Ort

Co​py​right © Jan Ort, dědicové, 2016

Co​py​right © VOLVOX GLOBATOR, 2016

978-80-7511-238-5

Vy​dalo na​kla​da​tel​ství & vy​da​va​tel​ství

VOLVOX GLOBATOR

Štít​ného 17, 130 00 Praha 3

http://www.vol​vox.cz

cel​kově jako 1070. pu​b​li​kaci

Přeložil, převyprávěl, doslov a ediční poznámku napsal Jan Ort

Odpo​vědný re​dak​tor Michal Hrubý

Obálku s použitím dobové rytiny navrhla Olga Ludvíková

E-kniha pureHTML.cz

Vy​dání druhé, ve VOLVOX GLOBATOR první

Praha 2016

Ad​resa knih​ku​pec​tví VOLVOX GLOBATOR:


Štít​ného 16, 130 00 Praha 3 – Žiž​kov



KRAKONOŠ JEDE NA

SÁŇKÁCH

Před patnácti lety se přihodilo, že šlo šest lidí po Krkonoších a na

rybníce (byl mezi vysokými skalami a naplněn dešťovou a sněhovou

vodou) viděli Krakonoše jezdit vesele na sáňkách s vysoké skály dolů,

třebaže rybník nebyl zamrzlý a nebyl na něm žádný led: Což vypadalo

asi dost šprýmovně, jakkoli lidem asi u toho nebylo příliš dobře; měli

strach, že se stane neštěstí, ale nepřihodilo se nic, poněvadž o věci

nahoře ani nemluvili, ani o Krakonošovi se nezmínili. Teprve dole, když

už sešli s hory, neboť si uvědomili, že všichni strašidlo nespatřili. Je z

toho tedy vidět kromě jiných důsledků, že Krakonoš je určitě velmi

šťastný, že může i bez sněhu a ledu sáňkovat po vodě a že se tím může

podle libosti obveselovat, v kterou dobu se mu zachce. Ach, jaké by to

bylo kýžené žrádlo pro chtivé sáňkaře, kterým často v zimě napadaný

sníh a umrzlý led sotva stačí k oblíbenému obveselení.


KRAKONOŠ TRESTÁ

ŠLECHTICE

V roce 1532 jeden šlechtic, pravý tyran a zběsilec, uložil svému

poddanému či sedlákovi, aby mu dopravil svým povozem a svými

koňmi z lesa neobyčejně velký dub, s pohrůžkou nejvyššího trestu a

nemilosti, když to neučiní a jeho rozkaz nesplní. Sedlák viděl, že je mu

nemožné vykonat rozkaz jeho šlechtice, a šel se sténáním a s velkým

nářkem do lesa. Tu k němu přijde Krakonoš v lidské podobě a ptá se,

co je příčina takového utrpení srdce a zármutku. Sedlák mu vypravuje

postupně celou událost. Krakonoš mu řekne, ať je dobré mysli a bez

starostí a jde zase domů, neb on sám jeho šlechtici a lennímu pánovi

donese dub brzy a bez otálení na jeho dvůr. A sotva se sedlák řádně

vrátil domů, vezme Krakonoš velký, hrozně těžký dub, i s jeho tlustými

a těžkými větvemi, a hodí jej šlechtici před jeho dvůr a zavře a zatarasí

mu kmenem a velkými, hroznými větvemi bránu tak, že ani nemůže

vyjet a vjet; a ježto dub mezitím ztvrdl více než ocel, tak, že na žádný

způsob a žádnou cestou nemohl být ani s největší silou rozbit nebo

rozsekán, musel šlechtic z nevyhnutelné nouze na dvoře prolomit zdi a

dát udělat a upravit ne bez velkých obtíží a nákladů novou bránu.


KRAKONOŠ OBCUJE SE ŽENOU

Žena jednoho obchodníka ve Slezsku měla už dlouhou dobu ve zvyku,

že když její muž odcestoval za obchodem a byl nepřítomný, vpouštěla k

sobě zvláštního milence a souložníka. Stalo se, že její muž kvůli

obchodním věcem zase odcestoval dál za hranice země; tu přišel

Krakonoš v podobě jejího obvyklého milence v noci k ní; a když dost

užil rozkoše a úplně se nasytil, vzal na sebe ráno podobu straky, sedl si

na sklep a rozžehnal se se svou souložnicí těmito slovy: To byl tvůj

milenec a souložník a hned nato v mžiku letu, sotva domluviv, zmizel a

později k ní už nikdy nepřišel.


KRAKONOŠ PRODÁVÁ

PRASATA

Od jistých lidí mi bylo vypravováno, že Krakonoš si jednou udělal

několik prasat či sviní, nevím z jaké matérie, a ty hnal na blízký trh a

prodal je jednomu sedlákovi; ale pod podmínkou, že kupec nepožene

prasata do vody. Ale co se stane? Jak se prasata pokálela v blátě, tu je

sedlák přesto, nedbaje na zákaz, hnal k brodišti: Tu se pak zmíněná

prasata proměnila v slaměné víchy a uplavala po vodě: Kupec tedy

musel odejít se škodou; neb nevěděl, jak se to přihodilo nebo kdo mu

prasata nabídl ke koupi.



KRAKONOŠ SE PŘESTROJÍ ZA

ŠLECHTIČNU A SEDLÁKA

Před nedávnou dobou se prý stalo, že nějaký vznešený šlechtic jel na

koni přes Krkonoše a měl cestu téměř už za sebou; zbýval mu jen malý

kousek přes hory, tu konečně, ježto se schylovalo už k večeru, pomýšlel

na to, že se zastaví v hostinci nebo šenkovně, která byla odtud asi čtvrt

míle vzdálená. Co se však stane? Jak myslí na blízkou hospodu a pořád

jede svou cestou, tu vidí ne příliš daleko před sebou jít jakousi

šlechtičnu, krásně oděnou dámu, která měla u sebe na levé straně

sedláka. Na tento pár přestrojených lidí (byl v nich skryt Krakonoš) se

dívá šlechtic bez ustání, dílem kvůli domnělé krasavici, dílem kvůli

nerovné dvojici, jak se mu zdá; nemůže z nich spustit oči a pořád jede

za nimi, doufaje, že on a oni jsou na jedné a správné cestě a brzy se

setkají v hostinci. A tato představa ho neopouštěla, čím více se blížil

večer; a přece nemohl šlechtic ten pár dojet, ať popoháněl koně

sebevíc: Ejhle, tu se přihodí, že panna šlechtična zajde za sedlákem do

houští a tam zmizí; tu se však cválající šlechtic podívá před sebe dolů a

spatří, že byl sveden na vysoký skalní útes; odtud pohlédl až na dno

propasti, kam by byl spadl, kdyby byl jel ještě kousek dál.

Po této události si teprve uvědomil, že byl podveden a v poblouzněné

neopatrnosti zaveden Krakonošem na scestí. A tak jen stěží unikl

nebezpečí a teprve po dlouhé době se dostal do hostince.


KRAKONOŠ MLATCEM

Mezi jinými kratochvilnými historkami, do kterých se Krakonoš pustil,

se přihodilo i toto: Že se totiž na čas proměnil v mlatce a v této

podobě přišel k jednomu sedlákovi do stodoly, pravě: Jestli ho

potřebuje, tak mu chce pomoci vymlátit obilí. Co se stane? Sedlák ho

najme a oba se dohodnou, že sedlák neznámému Krakonošovi za

žádanou námahu a místo denní mzdy dá s sebou na konec tolik zrní,

kolik bude moci najednou dát do pytle; nato tluče Krakonoš vesele do

obilí a pomáhá jeden den nebo více zdatně mlátit, dokud určená doba

neskončí: tu si vyžádá Krakonoš obchod, a protože mu sedlák slíbil, že

si může vzít s sebou tolik, kolik najednou unese, nabere do pytle celou

stodolu i se sedlákem i s obilím na svůj hřbet, a ještě třicet bot; neboť,

potud jsem to slyšel a nemohl od rozličných důvěryhodných osob už nic

podrobněji vyzvědět; pročež jsem to jako svědomitý analista či historik

nechtěl ve vypravování déle zkreslovat. Jistěže by se nějaký zvědavý

člověk mohl nad tím pozastavit a zeptat se, co se z toho dále stalo.

Jestli Krakonoš správně a bez podvodu odtud odešel a kam se s tím

dostal. Jestli s tím snad putoval na svou Sněžku a tam dal obilí sedláka

(o kterém jsme shora vypravovali) složit na hromadu.


KRAKONOŠ PŘIČARUJE

NĚKOLIKA LIDEM KRAVSKÉ A

VOLSKÉ HLAVY

Prý se v jisté době přihodilo, že se Krakonoš uchýlil do jedné opuštěné

hospody a tam si počínal jako znamenitý hostinský; v té době se stalo,

že tudy cestovali rozliční vznešení lidé a na noc se tu ubytovali jako

hosté. Zpočátku, když sem hosté začali přijíždět, bylo vidět jen málo

skvělého: Ale v krátké době byly stoly prostřeny a na lavicích kolem

dokola stály prázdné sudy a velké pařezy, v nich byly pípy, jak bývají

obvykle v sudech. Dále ještě Krakonoš zakryl pěkně jedno okno jako

skříň; pak ji otevřel a vyndával jednu mísu s jídlem za druhou a stavěl

je na stůl: Jedna část byla studená, druhá ještě trochu teplá: A když to

předložil, mínili hosté, že už je to všechno: tu tam jde znovu a přinese

ještě více jídel. Tu se teprve začnou divit, odkud to výborné jídlo asi je

a jak se ho může ve skříni tolik ukrýt. Ale mlčí a byli by rádi pili: Ptali

se, jestli by nebylo něco k pití. Nepoznaný Krakonoš vzal hůl a tloukl

na stěnu: Tu vyšel krásný jinoch, obléknutý a vyšňořený úplně jako

Němec; ten měl dva zlaté poháry v ruce, na nichž stálo jméno a erb

tureckého císaře: Šel k jednomu z prázdných sudů a začal čepovat

dobré španělské víno, postavil je na stůl a dal jim ochutnat. Brzy

zabouchal Krakonoš na druhou stranu stěny: Tu vystoupila pěkná

panna, měla plný koš krásných, uměleckých zlatých a stříbrných pohárů,

mezi nimiž jména a erby mnoha knížat: A obzvláště krále ve Francii a

Španělsku a jiných vznešených prelátů, že se měli dost na co dívat. Tato

dáma šla k suchému pařezu a začala čepovat dobré skvostné rýnské

víno a dala ho hostům. Nahoře nad stolem vedla dřevěná rourka: Když

někdo chtěl mít trochu vody, tu přidržel svou nádobu k rource, pak do

ní tekla voda, pokud klepal na rourku: Ale nikdo nevěděl, odkud voda

teče dovnitř; neb visela nahoře na niti. Nadto tu ležely ještě jiné sudy; z

nich se pouštěla španělská, maďarská a jiná vína; ta však žádný z hostů

nikdy neochutnal. Pak přinesl Krakonoš ještě více ze vzácných ptáků a


podivuhodných ryb; ty se ve Slezsku nenacházely. A když se hosté

rozjařili, přicházeli rozliční jiní duchové v podobě muzikantů s veselým

cechem; měli staré skřipky a vrzali na ně písně; brzy vzali jiné

instrumenty a velmi se rozjařili; ba, byli tak veselí a rozdovádění, že ty

podivné a kratochvilné kousky nemohou být všechny vypravovány. Když

tak jedli, tu sáhl Krakonoš zase do skříně; a vytáhl všelijaké podivné

plody, které rostou ve Španělsku, Francii, v Nizozemích, Arábii, Indii a

Řecku, z nádherných, čerstvých kořenů a jiných pěkných bylin, které se

mohou jíst a vychutnávat s chutí a půvabem: Ty byly hostům dílem

známé, dílem neznámé. Také přitom byly všelijaké květiny a vonící

krásné byliny, kterým se všichni divili. A když už byli dlouhou chvíli

veselí, osmělí se jeden a řekne Krakonošovi: Pane hostinský! Prosím

zdvořile, přece nám ukážete také nějakou kratochvilnou čertovinu.

Krakonoš odpovídá a říká: Je toho dost pro tentokrát: On (host) toho

viděl s ostatními pány dost; což všichni uznali a řekli, že kratochvíle

bylo nadbytek. Ale onen host pokračuje a nechce popustit: prosí jen o

jeden kousek k poháru před spaním. Tu pravil Krakonoš: Nech se stane.

Brzy nato v mžiku dostane ten pán volskou hlavu s velkými rohy: pravé

jako takové zvíře. Ostatní páni se mu začnou smát a dělat si z něho

žerty; to ho rozzlobí a chce odpovědět nadávkami: Začne tedy strašně

řvát a bučet jako opravdový vůl; brzy chtěl vzít pohár do huby a pít; ale

to také nemohl udělat: laloky u huby byly příliš velké; tu přinesl

Krakonošův čeledín víno v sudu, takže se pořádně nachlastal; tak měli

páni svou fantazii s volem a ze srdce mu přáli ten šibalský šprým.

Mezitím se dostane křik až k ženě tohoto hosta; neboť se vedle

ostatních druhů také zastavila u Krakonoše a jela za svým mužem: Ta

se dozví, že její muž má volskou hlavu; jde rychle dovnitř a také

všechno shledá; tu se pustila neslušnými slovy do Krakonoše a velmi

ho proklínala; proč tak znetvořil jejího muže? Krakonoš odpověděl

ženě dobrými slovy a poručil jí mlčet; totéž učinili i ostatní; ale bylo

to nadarmo. Tu přičaroval Krakonoš ženě kravskou hlavu s jemnými

rohy; tu byl smích ještě větší a žena chtěla udělat velký povyk, začla

reptat, stejně i vůl: tu všichni viděli veselé posunky, jak se tváří a jak

jim jejich čepičky vesele sluší. Při tomto počínání hosté konečně

vespolek usnuli a prochrápali celou noc! Když druhého dne časně ráno


procitli, ejhle, tu leželi v pustině: A nepovažovali události

předcházejícího dne za nic jiného než za sen. Avšak někteří si

vzpomněli, že se jim tohoto žertu dostalo asi od Krakonoše.


KRAKONOŠ V ROLI

LOUTNISTY

Stalo se roku 1542, že student Quasimodogenitus chtěl z kratochvíle

putovat a jít přes Krkonoše: Cestou, aby si zkrátil čas, si úmyslně vzal

do ruky loutnu a zahrál na ni (k potěše svého opuštěného miláčka) tu či

onu milostnou písničku a šel v takových dobrých myšlenkách dost

dlouhou chvíli: Co se však stane? Jak tak osaměle pokračuje v cestě,

jde proti němu v podobě jiného studenta Krakonoš: A prosí ho, aby mu

loutnu na chvíli předal, ať si také poslechne, co dokáže jeho muzika.

Načež dá student nepoznanému Krakonošovi nástroj. Krakonoš hraje

zpočátku velmi mile a půvabně: ale jak se cestou dál přiblíží ke stromu

stojícímu u cesty, začne ukazovat své kousky, vyskočí ve velkém spěchu

na strom, pokračuje sice v hraní, ale hraje nestydaté písně: Ubohý

student nejenže se ulekne, zarmoutí, nýbrž se hněvem rozpálí a posílá

Krakonoše ke všem čertům, právě: Ať mu zas pěkně vrátí loutnu, jinak

že mu zahraje. Nato prý Krakonoš hodil kýženou loutnu na zem a k

tomu připojil tak hrozný třesk, který budil zdání, že se loutna rozbila

na tisíc kusů, ale, jak student viděl, byla nalezena nepoškozená.

Při téhle příhodě však šprýmařský Krakonoš brzy zmizel: A student se

naučil cestovat skromněji: A tak místo milostné písničky začal hrát na

své loutně křesťanskou píseň.


KRAKONOŠ VYMĚNÍ KONĚ A

ŠAT

Jakýsi rytmistr si vyjel za švédské války na svém nejlepším koni a v

nejkrásnějším oděvu úmyslně na hory, doufaje, že mu Krakonoš projeví

svou přízeň, tedy, že si odveze pěkný klenot. Ujížděje v takových

myšlenkách na koni, potká statečného kavalíra s ještě krásnějším

koněm a oděvem; z toho měl rytmistr velkou radost. Dále takto

přestrojený Krakonoš nebyl líný na slovo, nýbrž se v mžiku zeptal

rytmistra, pravě: Buď zdráv, bratře, odkud? Nevyměníme si koně a

oděv? Rytmistr odpověděl: Nuže, přicházím ze Slezska a chci se zde

trochu poveselit: Pokud se týče nabízené výměny pana bratra, jsem

ochoten měnit. A nato se každý odstrojil, pak vyměnili oděv a koně:

Krakonoš odjel stranou z cesty, rytmistr se však s radostnou myslí

vrátil a začal shánět přístřeší: Sotvaže však sjel zase se Sněžky, tu

zpozoroval, že má místo skvostného oděvu kolem sebe samé listí ze

stromu, místo koně měl pod sebou velký klacek, takže jel jako nějaký

holomek; za výměnu se ze srdce styděl a musel také požádat sedláka o

lepší hadry na sebe.



KRAKONOŠ LAMAČEM

BŘIDLICE

Když byl jednou svobodný pán Schaffgotsch se svými lidmi na Sněžce

a předtím tu v těch místech lovil, podíval se prý jeden páže s kopce

dolů a spatřil v hloubce horníka; ten měl před sebou velkou břidlicovou

desku, kterou právě šťastně vylomil v jámě a celou ji vytáhl. To

oznámil páže svému pánovi a ten požádal, ať se zeptá, kolik by onen

kus břidlice stál, že on sám si chce dát z něho udělat stůl. Nato křičí

sluha s hory dolů: Poslyš, horníku, za kolik prodáš tu břidlici? Tu se

Krakonoš přetvařoval, jako když neslyší. Načež pak onen sluha otázku

několikrát opakoval a tak dlouho to dělal, až se horník jednou podíval

nahoru a rozmrzele řekl: Ať si tvůj pán dělá něco jiného. Když se to

doneslo k sluchu svobodného pána, řekl prý: to je ten pravý.

Samozřejmě to nemohl být nikdo jiný než obvyklé strašidlo, Krakonoš.


KRAKONOŠ ROZMETÁ KRÁVU

Že toto strašidlo chce svůj příbytek udržet pro sebe čistý a

nezaneřáděný nebo aspoň tu nestrpět nějaké nepohodlné dobytče,

vyplývá z této historky: Anno 1556 má jeden šenkýř (nebo krčmář, jak

mu Slezané říkají) dobytek pod horami; při pastvě se jedna kráva

oddělí od druhých, zabloudí a postupně se vyšplhá na skály; dostala se

až na Sněžku, kde Krakonoš prý přebývá v samotě: tu se Krakonoš na

ubohé zvíře rozzlobil, v mžiku je zvedl do výše, shodil s hory a asi na

tisíc kusů rozbil.


KRAKONOŠ CHYTÁ RYBY

Asi před čtyřmi roky putovalo pět plátenických tovaryšů přes Slezské

hory; tu zpozorovali v dálce, jak nějaký černý mnich stojí ještě se

čtyřmi jinými jeptiškami u rybníka a částečně podběrákem, částečně

na prut vytahují z vody velké ryby, skoro jako telata velké, které

strašidlo pokaždé drželo ve výšce a na všechny, kdo putovali kolem,

křičelo: Pojťte, kupte si, jsou laciné! atd. Ale ti chasníci brzy

zpozorovali úklady, šli svou cestou dál a nedali se zmást ani svést k

posměšné odpovědi. Proto se jim nic nestalo a Krakonoš marně

rozhodil svou síť na lidi.


KRAKONOŠ SE ROZHODNE

BOJOVAT

V uplynulé třicetileté válce se prý stalo, že se dost velký počet

císařských vojáků srotil a zamýšlel přejet Krkonoše: A tak se také stalo,

že se dostali nahoru, doufajíce, že dostihnou švédské vojáky. Ale co se

stane? Brzy spatří malou rotu domnělých Švédů; statečně na ně udeří,

ti se však ani na okamžik nezdráhají utkat se zbraněmi s nepřítelem a

rovněž (bylo to skryté dílo, když se Krakonoš jako voják s několika

jinými přestrojenými duchy postavil na švédskou stranu) se pokusit o

svou spásu. Nato se císařští dají barbarsky do boje, ubijí a upíchají

všechny přestrojené jezdce, vyplundrují je, vezmou jim, na zem ubitým,

všechny oděvy a pušky i s koňmi; a když způsobili takové zlodějství,

ujížděli do svého dřívějšího obydlí: Rozdělí se o koně a tuto cizí kořist

uvážou vedle svých koní v konírně a vedou koně ke žlabu. Ale ejhle, co

se stane dál? Když si ti vojáci prohlédnou podruhé své koně, tu najdou

přivázané otýpky sena; a místo uloupených oděvů a pušek našli staré

hadry a klacky.





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist