načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krajské volby 2012 – Stanislav Balík; Michal Pink; Monika Dvořáková; Andrea Smolková

Krajské volby 2012

Elektronická kniha: Krajské volby 2012
Autor: Stanislav Balík; Michal Pink; Monika Dvořáková; Andrea Smolková

– Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  274
+
-
9,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 261
Úprava: 1 online zdroj (263 pages): illustrations, tables.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-210-6641-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepatřičně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská. Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu: sleduje struktury kandidátních listin, stranické financování, témata předvolebních kampaní a programů stran, výsledky voleb v kontextu jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran, volební geografie krajských voleb ve srovnání s volbami předchozími, preferenční hlasy pro jednotlivé kandidáty a jejich podmíněnosti, přesuny voličů mezi lety 2010 a 2012 a krajské exekutivní koalice.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Stanislav Balík; Michal Pink; Monika Dvořáková; Andrea Smolková - další tituly autora:
Postkomunistické nedemokratické režimy -- Studie k proměnám politické teorie v posttranzitivním čase Postkomunistické nedemokratické režimy
Dusivé objetí Dusivé objetí
Teorie a praxe nedemokratických režimů -- Nová vize života v nedalekém vesmíru Teorie a praxe nedemokratických režimů
Většinový systém pro sněmovní volby? Většinový systém pro sněmovní volby?
 (e-book)
Komunální politika -- Obce, aktéři a cíle místní politiky Komunální politika
Český antiklerikalismus Český antiklerikalismus
Kvalita demokracie v České republice Kvalita demokracie v České republice
Krajské volby 2016 Krajské volby 2016
 (e-book)
Krajské volby 2016 Krajské volby 2016
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

S

TANISLAV

B

ALÍK

A

KOL

.

Krajské volby 2012

Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako

volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou

stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše

běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme

měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice

odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepatřič

ně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská.

Tato a celá řada dalších témat mohou být uchopena řadou způ

sobů. Předkládaná kniha jde cestou snahy o komplexní a hluboké

pochopení příčin a důsledků. Setkávají se v ní osvědčené i inovativní

přístupy, stejně jako osvědčení i začínající politologičtí autoři, což je

její nezanedbatelnou výhodou.

Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu. Sledovány

proto jsou struktury kandidátních listin, stranické nancování, témata

předvolebních kampaní a programů stran, výsledky voleb v kontextu

jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran, volební

geogra e krajských voleb ve srovnání s volbami předchozími, prefe

renční hlasy pro jednotlivé kandidáty a jejich podmíněnosti, přesuny

voličů mezi lety 2010 a 2012 a krajské exekutivní koalice.

ISBN 978-80-210-6641-0

International Institute of Political Science

of Masaryk University

Mezinárodní politologický

ústav Masarykovy

univerzity

STANISLAV BALÍK A KOL.

International Institute of Political Science

of Masaryk University

Mezinárodní politologický

ústav Masarykovy

univerzity

Krajské

volby

2012

Krajské

volby

2012


M 

F  

M  

E  M

S . 55


KRAJSKÉ VOLBY 2012

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Mezinárodní politologický ústav

Brno 2013

STANISLAV BALÍK A KOL.


KRAJSKÉ VOLBY 2012

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Mezinárodní politologický ústav

Brno 2013

STANISLAV BALÍK A KOL.


5OBSAH

© 2013 Masarykova univerzita © 2013 Stanislav Balík a kol. ISBN 978-80-210-6641-0 (brožovaná vazba) ISBN 978-80-210-7801-7 (online : pdf) Publikace vychází s finanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze Vědecká redakce MU: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Recenzent: doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.

OBSAH

Stanislav Balík

1. ÚVOD...................................................................................................................9

Michal Pink, Monika Dvořáková, Andrea Smolková

2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN

A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ.......................11

2.1 Úvod .....................................................................................................11

2.2 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů ..........12

2.3 Personální obměna, podíl opakovaně volených a nováčků .........20

2.4 Starostové v zastupitelstvu a víceúrovňový krajský zastupitel ....26

2.5 Problém politické defekce na krajské úrovni v roce 2012.............31

2.6 Závěr .....................................................................................................33

Vít Šimral

3. STRANICKÉ FINANCOVÁNÍ A KRAJSKÉ VOLBY................................35

3.1 Úvod......................................................................................................35

3.2 Vývoj regulace stranického financování v České republice..........36

3.3 Volby do zastupitelstev krajů 2012 a financování kampaní..........40

3.4 Klasifikace stran kandidujících v krajských volbách 2012

dle finančních charakteristik..............................................................42

3.5 Finanční nákladnost a efektivita vložených prostředků................53

3.6 Neformální poznatky o stranickém financování............................60

Otto Eibl, Miloš Gregor, Alena Macková

4. TÉMATA PŘEDVOLEBNÍCH KAMPANÍ V PROGRAMECH

STRAN, JEJICH OUTDOOROVÝCH KAMPANÍCH A MÉDIÍCH..........65

4.1 Úvod......................................................................................................65

4.2 Výchozí situace před krajskými volbami ........................................66

4.3 Volební programy stran......................................................................68

4.3.1 Obecné charakteristiky volebních programů........................68

4.3.2 Programová nabídka z hlediska obsahu.................................71


5OBSAH

© 2013 Masarykova univerzita © 2013 Stanislav Balík a kol. ISBN 978-80-210-6641-0 Publikace vychází s finanční podporou Konrad-Adenauer-Stiftung, zastoupení v Praze Vědecká redakce MU: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. PhDr. Alena Mizerová doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. Recenzent: doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D.

OBSAH

Stanislav Balík

1. ÚVOD...................................................................................................................9

Michal Pink, Monika Dvořáková, Andrea Smolková

2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN

A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ.......................11

2.1 Úvod .....................................................................................................11

2.2 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů ..........12

2.3 Personální obměna, podíl opakovaně volených a nováčků .........20

2.4 Starostové v zastupitelstvu a víceúrovňový krajský zastupitel ....26

2.5 Problém politické defekce na krajské úrovni v roce 2012.............31

2.6 Závěr .....................................................................................................33

Vít Šimral

3. STRANICKÉ FINANCOVÁNÍ A KRAJSKÉ VOLBY................................35

3.1 Úvod......................................................................................................35

3.2 Vývoj regulace stranického financování v České republice..........36

3.3 Volby do zastupitelstev krajů 2012 a financování kampaní..........40

3.4 Klasifikace stran kandidujících v krajských volbách 2012

dle finančních charakteristik..............................................................42

3.5 Finanční nákladnost a efektivita vložených prostředků................53

3.6 Neformální poznatky o stranickém financování............................60

Otto Eibl, Miloš Gregor, Alena Macková

4. TÉMATA PŘEDVOLEBNÍCH KAMPANÍ V PROGRAMECH

STRAN, JEJICH OUTDOOROVÝCH KAMPANÍCH A MÉDIÍCH..........65

4.1 Úvod......................................................................................................65

4.2 Výchozí situace před krajskými volbami ........................................66

4.3 Volební programy stran......................................................................68

4.3.1 Obecné charakteristiky volebních programů........................68

4.3.2 Programová nabídka z hlediska obsahu.................................71


KRAJSKÉ VOLBY 20126 7OBSAH

4.4 Témata v rámci outdoorové kampaně..............................................78

4.4.1 Představovací a tematicky abstraktní

outdoorové kampaně.................................................................79

4.4.2 Reflexe konkrétních krajských témat v kampaních..............81

4.5 Krajské volby a jejich témata v tištěných denících.........................83

4.6 Závěr......................................................................................................90

Vlastimil Havlík, Michal Nový

5. VÝSLEDKY VOLEB PODLE VOLEBNÍCH KRAJŮ

A POLITICKÝCH STRAN.................................................................................93

5.1 Úvod .....................................................................................................93

5.2 Kontext krajských voleb v roce 2012................................................93

5.3 Výsledky voleb......................................................................................95

5.3.1 Volební účast a neplatné hlasy.................................................95

5.3.2 Volební podpora parlamentních stran ...................................99

5.3.3 Rozdělení mandátů v krajských zastupitelstvech

mezi parlamentní strany.........................................................109

5.3.4 Volební podpora neparlamentních subjektů ......................110

5.3.5 Stabilita a dynamika krajských

stranickopolitických soustav..................................................114

5.3.6 Měření disproporcionality volebního systému....................119

5.4 Shrnutí ................................................................................................121

Petr Voda, Michal Pink

6. VOLEBNÍ GEOGRAFIE KRAJSKÝCH VOLEB.......................................123

6.1 Úvod ...................................................................................................123

6.2 Popis volebních výsledků v prostoru..............................................125

6.2.1 ČSSD..........................................................................................125

6.2.2 KSČM.........................................................................................128

6.2.3 ODS............................................................................................131

6.2.4 KDU-ČSL a její koalice...........................................................134

6.2.5 TOP 09 a STAN........................................................................137

6.2.6 Neparlamentní strany..............................................................140

6.3 Možné důvody prostorového rozmístění volební podpory........142

6.3.1 Teorie konfliktních linií ..........................................................142

6.3.2 Faktory ovlivňující prostorovou rozdílnost volebních

výsledků.....................................................................................145

6.3.3 Metodická poznámka..............................................................148

6.4 Výsledky analýzy................................................................................149

6.4.1 Souhrnné výsledky...................................................................149

6.4.2 Výsledky za jednotlivé kraje...................................................152

6.5 Závěr....................................................................................................158

Petr Voda

7. ANALÝZA PREFERENČNÍHO HLASOVÁNÍ.........................................161

7.1 Úvod....................................................................................................161

7.2 Legislativní úprava preferenčního hlasování

v krajských volbách v roce 2012......................................................162

7.3 Výsledky preferenčního hlasování..................................................163

7.3.1 Posuny kandidátů ....................................................................165

7.3.2 Nejúspěšnější kandidáti na listinách vybraných stran.......167

7.4 Vysvětlení příčin úspěšnosti jednotlivých kandidátů..................169

7.4.1 Výsledky preferenčního hlasování.........................................171

7.4.2 Pořadí na kandidátce...............................................................172

7.4.3 Obhajoba mandátu..................................................................173

7.4.4 Povolání.....................................................................................174

7.4.5 Vzdělání kandidátů..................................................................176

7.4.6 Stranická příslušnost ...............................................................177

7.4.7 Věk a pohlaví kandidátů .........................................................178

7.4.8 Bydliště ......................................................................................180

7.5 Analýza efektu kandidáta.................................................................181

7.6 Závěr....................................................................................................187

Kamil Gregor, Petr Gongala

8. VOLIČSKÉ PŘESUNY MEZI SNĚMOVNÍMI VOLBAMI

V ROCE 2010 A KRAJSKÝMI VOLBAMI V ROCE 2012..........................189

8.1 Úvod....................................................................................................189

8.2 Použitá data........................................................................................190

8.3 Bayesovský hierarchický model ekologické inference.................191

8.4 Voličské přesuny mezi parlamentními a krajskými volbami......194

8.5 Voličská stabilita.................................................................................195

8.6 Kdo nešel k volbám...........................................................................197

8.7 Kam se voliči přesunuli.....................................................................198

8.8 Odkud se voliči přesunuli.................................................................200

8.9 Přesuny v součtu................................................................................205

8.10 Závěr....................................................................................................207


KRAJSKÉ VOLBY 20126 7OBSAH

4.4 Témata v rámci outdoorové kampaně..............................................78

4.4.1 Představovací a tematicky abstraktní

outdoorové kampaně.................................................................79

4.4.2 Reflexe konkrétních krajských témat v kampaních..............81

4.5 Krajské volby a jejich témata v tištěných denících.........................83

4.6 Závěr......................................................................................................90

Vlastimil Havlík, Michal Nový

5. VÝSLEDKY VOLEB PODLE VOLEBNÍCH KRAJŮ

A POLITICKÝCH STRAN.................................................................................93

5.1 Úvod .....................................................................................................93

5.2 Kontext krajských voleb v roce 2012................................................93

5.3 Výsledky voleb......................................................................................95

5.3.1 Volební účast a neplatné hlasy.................................................95

5.3.2 Volební podpora parlamentních stran ...................................99

5.3.3 Rozdělení mandátů v krajských zastupitelstvech

mezi parlamentní strany.........................................................109

5.3.4 Volební podpora neparlamentních subjektů ......................110

5.3.5 Stabilita a dynamika krajských

stranickopolitických soustav..................................................114

5.3.6 Měření disproporcionality volebního systému....................119

5.4 Shrnutí ................................................................................................121

Petr Voda, Michal Pink

6. VOLEBNÍ GEOGRAFIE KRAJSKÝCH VOLEB.......................................123

6.1 Úvod ...................................................................................................123

6.2 Popis volebních výsledků v prostoru..............................................125

6.2.1 ČSSD..........................................................................................125

6.2.2 KSČM.........................................................................................128

6.2.3 ODS............................................................................................131

6.2.4 KDU-ČSL a její koalice...........................................................134

6.2.5 TOP 09 a STAN........................................................................137

6.2.6 Neparlamentní strany..............................................................140

6.3 Možné důvody prostorového rozmístění volební podpory........142

6.3.1 Teorie konfliktních linií ..........................................................142

6.3.2 Faktory ovlivňující prostorovou rozdílnost volebních

výsledků.....................................................................................145

6.3.3 Metodická poznámka..............................................................148

6.4 Výsledky analýzy................................................................................149

6.4.1 Souhrnné výsledky...................................................................149

6.4.2 Výsledky za jednotlivé kraje...................................................152

6.5 Závěr....................................................................................................158

Petr Voda

7. ANALÝZA PREFERENČNÍHO HLASOVÁNÍ.........................................161

7.1 Úvod....................................................................................................161

7.2 Legislativní úprava preferenčního hlasování

v krajských volbách v roce 2012......................................................162

7.3 Výsledky preferenčního hlasování..................................................163

7.3.1 Posuny kandidátů ....................................................................165

7.3.2 Nejúspěšnější kandidáti na listinách vybraných stran.......167

7.4 Vysvětlení příčin úspěšnosti jednotlivých kandidátů..................169

7.4.1 Výsledky preferenčního hlasování.........................................171

7.4.2 Pořadí na kandidátce...............................................................172

7.4.3 Obhajoba mandátu..................................................................173

7.4.4 Povolání.....................................................................................174

7.4.5 Vzdělání kandidátů..................................................................176

7.4.6 Stranická příslušnost ...............................................................177

7.4.7 Věk a pohlaví kandidátů .........................................................178

7.4.8 Bydliště ......................................................................................180

7.5 Analýza efektu kandidáta.................................................................181

7.6 Závěr....................................................................................................187

Kamil Gregor, Petr Gongala

8. VOLIČSKÉ PŘESUNY MEZI SNĚMOVNÍMI VOLBAMI

V ROCE 2010 A KRAJSKÝMI VOLBAMI V ROCE 2012..........................189

8.1 Úvod....................................................................................................189

8.2 Použitá data........................................................................................190

8.3 Bayesovský hierarchický model ekologické inference.................191

8.4 Voličské přesuny mezi parlamentními a krajskými volbami......194

8.5 Voličská stabilita.................................................................................195

8.6 Kdo nešel k volbám...........................................................................197

8.7 Kam se voliči přesunuli.....................................................................198

8.8 Odkud se voliči přesunuli.................................................................200

8.9 Přesuny v součtu................................................................................205

8.10 Závěr....................................................................................................207


91. ÚVOD

1. ÚVOD

STANISLAV BALÍK

Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako

volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou

stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše

běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme

měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice

odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepat

řičně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská.

Toto a celá řada dalších témat může být uchopena mnoha způsoby.

Povrchně, skrze paušalizující „dojmologii“, cestou jednotlivých nesou

visejících případových studií nebo se snahou o komplexní a hluboké

pochopení příčin a důsledků. Formát knižní monografie věnované

právě jedněm volbám (byť v nezbytné komparaci s předchozími)

umožňuje téma zpracovat právě posledním zmíněným způsobem.

A právě o to se snažili autoři této knihy, kterou nyní předkládají od

borné i laické veřejnosti. Kniha je odrazem dlouhodobého soustředění

se politologických pracovišť Fakulty sociálních studií Masarykovy

univerzity, kde autoři působí, ať už jako vyučující, odborní pracovníci,

či studenti, na nejdůležitější aspekty voleb na různých úrovních. Právě

dlouhodobé soustředění se na danou problematiku, zajímavé datové

sety dlouhodobějšího rázu a promýšlení nejvhodnějších postupů

umožnily vznik této publikace. Jak bude moci čtenář vzápětí posoudit,

v knize se setkávají osvědčené i inovativní přístupy, stejně jako osvěd

čení i začínající politologičtí autoři, což může být – a snad v tomto

případě i skutečně je – nezanedbatelnou výhodou.

Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu. Proto se nej

prve Michal Pink, Monika Dvořáková a Andrea Smolková věnují

analýze složení kandidátních listin, stejně jako profesní struktuře

regionálních politiků. Jak se ukazuje, předvolební kampaň a následné

výsledky jsou ve stále větší míře závislé na objemu financí do ní vlože

ných. Vít Šimral se proto zaměřil na problém stranického financování

v krajských volebních arénách. Jaká témata dominovala předvolebním

kampaním a programům stran a jak vlastně vypadaly tzv. outdoorové Lenka Hrbková 9. KRAJSKÉ VOLBY A POVOLEBNÍ KOALICE.........................................211

9.1 Úvod....................................................................................................211

9.2 Typologie koalic v kontextu krajských voleb................................212

9.2.1 Typologie koalic.......................................................................212

9.2.2 Typologie koalic v podmínkách krajských voleb

v České republice.....................................................................214

9.2.3 Výbory zastupitelstva kraje.....................................................216

9.3 Krajské rady po volbách do zastupitelstev krajů v roce 2012

a obsazení výborů zastupitelstev.....................................................217

9.3.1 Středočeský kraj.......................................................................217

9.3.2 Jihočeský kraj............................................................................218

9.3.3 Plzeňský kraj.............................................................................219

9.3.4 Karlovarský kraj.......................................................................220

9.3.5 Ústecký kraj...............................................................................221

9.3.6 Liberecký kraj...........................................................................222

9.3.7 Královéhradecký kraj ..............................................................223

9.3.8 Pardubický kraj ........................................................................224

9.3.9 Kraj Vysočina............................................................................225

9.3.10 Jihomoravský kraj....................................................................226

9.3.11 Olomoucký kraj........................................................................227

9.3.12 Zlínský kraj...............................................................................227

9.3.13 Moravskoslezský kraj...............................................................229

9.4 Výsledky a shrnutí analýzy...............................................................230

9.5 Závěr....................................................................................................233

Stanislav Balík 10. ZÁVĚR ...........................................................................................................235

11. PRAMENY A LITERATURA ....................................................................239

12. SEZNAM ZKRATEK...................................................................................247

13. SUMMARY....................................................................................................251


91. ÚVOD

1. ÚVOD

STANISLAV BALÍK

Krajské volby v roce 2012 dozajista neznamenaly takový zvrat jako

volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 nebo 2013. Na druhou

stranu nebyly ani nudnými, nezajímavými volbami, po nichž by vše

běželo dál ve svých kolejích. Nahlíženo teorií voleb druhého řádu jsme

měli možnost ověřovat, zda jsou vládní strany voliči trestány a opozice

odměňována či jaká témata budou volbám dominovat – zda nepat

řičně, zato lákavě celostátní, nebo patřičně, ale nudně krajská.

Toto a celá řada dalších témat může být uchopena mnoha způsoby.

Povrchně, skrze paušalizující „dojmologii“, cestou jednotlivých nesou

visejících případových studií nebo se snahou o komplexní a hluboké

pochopení příčin a důsledků. Formát knižní monografie věnované

právě jedněm volbám (byť v nezbytné komparaci s předchozími)

umožňuje téma zpracovat právě posledním zmíněným způsobem.

A právě o to se snažili autoři této knihy, kterou nyní předkládají od

borné i laické veřejnosti. Kniha je odrazem dlouhodobého soustředění

se politologických pracovišť Fakulty sociálních studií Masarykovy

univerzity, kde autoři působí, ať už jako vyučující, odborní pracovníci,

či studenti, na nejdůležitější aspekty voleb na různých úrovních. Právě

dlouhodobé soustředění se na danou problematiku, zajímavé datové

sety dlouhodobějšího rázu a promýšlení nejvhodnějších postupů

umožnily vznik této publikace. Jak bude moci čtenář vzápětí posoudit,

v knize se setkávají osvědčené i inovativní přístupy, stejně jako osvěd

čení i začínající politologičtí autoři, což může být – a snad v tomto

případě i skutečně je – nezanedbatelnou výhodou.

Struktura knihy odpovídá logice volebního procesu. Proto se nej

prve Michal Pink, Monika Dvořáková a Andrea Smolková věnují

analýze složení kandidátních listin, stejně jako profesní struktuře

regionálních politiků. Jak se ukazuje, předvolební kampaň a následné

výsledky jsou ve stále větší míře závislé na objemu financí do ní vlože

ných. Vít Šimral se proto zaměřil na problém stranického financování

v krajských volebních arénách. Jaká témata dominovala předvolebním

kampaním a programům stran a jak vlastně vypadaly tzv. outdoorové Lenka Hrbková 9. KRAJSKÉ VOLBY A POVOLEBNÍ KOALICE.........................................211

9.1 Úvod....................................................................................................211

9.2 Typologie koalic v kontextu krajských voleb................................212

9.2.1 Typologie koalic.......................................................................212

9.2.2 Typologie koalic v podmínkách krajských voleb

v České republice.....................................................................214

9.2.3 Výbory zastupitelstva kraje.....................................................216

9.3 Krajské rady po volbách do zastupitelstev krajů v roce 2012

a obsazení výborů zastupitelstev.....................................................217

9.3.1 Středočeský kraj.......................................................................217

9.3.2 Jihočeský kraj............................................................................218

9.3.3 Plzeňský kraj.............................................................................219

9.3.4 Karlovarský kraj.......................................................................220

9.3.5 Ústecký kraj...............................................................................221

9.3.6 Liberecký kraj...........................................................................222

9.3.7 Královéhradecký kraj ..............................................................223

9.3.8 Pardubický kraj ........................................................................224

9.3.9 Kraj Vysočina............................................................................225

9.3.10 Jihomoravský kraj....................................................................226

9.3.11 Olomoucký kraj........................................................................227

9.3.12 Zlínský kraj...............................................................................227

9.3.13 Moravskoslezský kraj...............................................................229

9.4 Výsledky a shrnutí analýzy...............................................................230

9.5 Závěr....................................................................................................233

Stanislav Balík 10. ZÁVĚR ...........................................................................................................235

11. PRAMENY A LITERATURA ....................................................................239

12. SEZNAM ZKRATEK...................................................................................247

13. SUMMARY....................................................................................................251


KRAJSKÉ VOLBY 201210 112. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

kampaně či reflexe v médiích, zkoumají ve čtvrté kapitole Otto Eibl, Miloš Gregor a Alena Macková. Oproti tomu Vlastimil Havlík a Michal Nový již překračují dobu předvolební, když se věnují výsledkům voleb v kontextu jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran. Petr Voda s Michalem Pinkem na ně navazují, když zasazují volební výsledky do kontextu volební geografie, včetně srovnání s volbami předchozími. Od výsledků orientovaných na volební subjekty přechází Petr Voda k výsledkům jednotlivých kandidátů, když analyzuje počty a podíly preferenčních hlasů a hledá jejich podmíněnosti. Kamil Gregor a Petr Gongala se pokouší najít odpověď na otázku, odkud přišli či kam se ztratili voliči jednotlivých politických stran mezi lety 2010 a 2012, když za oněch cca 30 měsíců došlo k nezanedbatelným posunům v jejich absolutních i relativních ziscích. V kapitole předcházející závěrečnému shrnutí Lenka Hrbková opouští téma samotných voleb, aby se věnovala procesu, jenž je většinou spojen s povolebním děním v prostředí proporčních volebních systémů – sestavování koalic.

Již z představených témat je zřejmé, že se v této práci potkávají

metody deskriptivní i interpretativní a analytické. Co se týče užitých dat, v případě kandidátů a zvolených zastupitelů vycházíme z výsledků bezprostředně po zvolení, nezohledňujeme tedy složení zastupitelstev po případných rezignacích jednotlivých zastupitelů.

Učiňme ještě několik terminologických poznámek. Jednotliví autoři

většinou pracují, z důvodu jazykové jednoduchosti, s pojmy strana a hnutí jakožto se synonymy, byť jsou si dobře vědomi rozdílů, a to zvláště v prostředí krajských voleb, kde je identita nikoli nevýznamné části politického spektra postavena explicitně na odmítnutí fenoménu stranictví. Dále, pokud to není nezbytně nutné pro lepší pochopení, je používán termín kandidát či zastupitel v mužském rodě, a to nikoli z důvodu neúcty k ženám – kandidátkám a zastupitelkám, ale z čistě praktických důvodů.

2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN

A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

MICHAL PINK, MONIKA DVOŘÁKOVÁ, ANDREA SMOLKOVÁ

2.1 Úvod

Krajské volby stejně jako jakékoliv jiné mají kromě tradičně zkou

maných témat, jako je charakter koalic, analýza volebních výsledků či

volebních kampaní, také personální rozměr – vybrané charakteristiky

zvolených zastupitelů i kandidátů na jednotlivých kandidátních listi

nách. Svým rozměrem se tento soubor pohybuje na větším rozsahu,

než je tomu v případě voleb parlamentních, kde se pravidelně obmě

ňuje 281 poslanců a senátorů, ovšem zase nenabývá takových rozměrů

jako v případě komunálních voleb, které produkují soubor v počtu

několika desítek tisíc místních politiků. Proto skupina 675 krajských

zastupitelů představuje vhodný soubor ke studiu jednotlivých charak

teristik volených zastupitelů, jejich věku, stranické příslušnosti, zkuše

ností s funkcí zastupitele atd.

Samotné studium personálního rozměru kandidátních listin je

sice v českém prostředí přítomné, ovšem v poměrně omezené míře.

Otázku, kdo jsou politici z hlediska své profese, vzdělání, schopnosti

opakovaně získávat mandát a pohybovat se v rámci víceúrovňového

prostředí, reflektovala po roce 1990 řada badatelů.

První práce spojené s krajskými politiky se objevují krátce po prv

ních krajských volbách v roce 2000 a pokračují s různou intenzitou do

dnešních dnů. V jedné z prvních prací věnovaných krajským volbám

se autoři zabývají každým krajem individuálně včetně charakteristik

kandidátních listin (Balík a Kyloušek 2005). Texty, které se zabývají

širší skupinou krajských elit, následují v dalších letech (Kostelecký

et al. 2006; Ryšavý 2007). Autoři zde mimo jiné reflektují personální

stabilitu a variabilitu kandidátních listin, zvolených zastupitelů i jejich

statusové zařazení v rámci nově se utvářejících regionálních elit.

Cílem následující kapitoly bude především pomocí srovnání jed

notlivých kandidátních listin analyzovat, jak se krajská zastupitelstva

KRAJSKÉ VOLBY 201210 112. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

kampaně či reflexe v médiích, zkoumají ve čtvrté kapitole Otto Eibl, Miloš Gregor a Alena Macková. Oproti tomu Vlastimil Havlík a Michal Nový již překračují dobu předvolební, když se věnují výsledkům voleb v kontextu jednotlivých krajských volebních arén a jednotlivých stran. Petr Voda s Michalem Pinkem na ně navazují, když zasazují volební výsledky do kontextu volební geografie, včetně srovnání s volbami předchozími. Od výsledků orientovaných na volební subjekty přechází Petr Voda k výsledkům jednotlivých kandidátů, když analyzuje počty a podíly preferenčních hlasů a hledá jejich podmíněnosti. Kamil Gregor a Petr Gongala se pokouší najít odpověď na otázku, odkud přišli či kam se ztratili voliči jednotlivých politických stran mezi lety 2010 a 2012, když za oněch cca 30 měsíců došlo k nezanedbatelným posunům v jejich absolutních i relativních ziscích. V kapitole předcházející závěrečnému shrnutí Lenka Hrbková opouští téma samotných voleb, aby se věnovala procesu, jenž je většinou spojen s povolebním děním v prostředí proporčních volebních systémů – sestavování koalic.

Již z představených témat je zřejmé, že se v této práci potkávají

metody deskriptivní i interpretativní a analytické. Co se týče užitých dat, v případě kandidátů a zvolených zastupitelů vycházíme z výsledků bezprostředně po zvolení, nezohledňujeme tedy složení zastupitelstev po případných rezignacích jednotlivých zastupitelů.

Učiňme ještě několik terminologických poznámek. Jednotliví autoři

většinou pracují, z důvodu jazykové jednoduchosti, s pojmy strana a hnutí jakožto se synonymy, byť jsou si dobře vědomi rozdílů, a to zvláště v prostředí krajských voleb, kde je identita nikoli nevýznamné části politického spektra postavena explicitně na odmítnutí fenoménu stranictví. Dále, pokud to není nezbytně nutné pro lepší pochopení, je používán termín kandidát či zastupitel v mužském rodě, a to nikoli z důvodu neúcty k ženám – kandidátkám a zastupitelkám, ale z čistě praktických důvodů.

2. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN

A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

MICHAL PINK, MONIKA DVOŘÁKOVÁ, ANDREA SMOLKOVÁ

2.1 Úvod

Krajské volby stejně jako jakékoliv jiné mají kromě tradičně zkou

maných témat, jako je charakter koalic, analýza volebních výsledků či

volebních kampaní, také personální rozměr – vybrané charakteristiky

zvolených zastupitelů i kandidátů na jednotlivých kandidátních listi

nách. Svým rozměrem se tento soubor pohybuje na větším rozsahu,

než je tomu v případě voleb parlamentních, kde se pravidelně obmě

ňuje 281 poslanců a senátorů, ovšem zase nenabývá takových rozměrů

jako v případě komunálních voleb, které produkují soubor v počtu

několika desítek tisíc místních politiků. Proto skupina 675 krajských

zastupitelů představuje vhodný soubor ke studiu jednotlivých charak

teristik volených zastupitelů, jejich věku, stranické příslušnosti, zkuše

ností s funkcí zastupitele atd.

Samotné studium personálního rozměru kandidátních listin je

sice v českém prostředí přítomné, ovšem v poměrně omezené míře.

Otázku, kdo jsou politici z hlediska své profese, vzdělání, schopnosti

opakovaně získávat mandát a pohybovat se v rámci víceúrovňového

prostředí, reflektovala po roce 1990 řada badatelů.

První práce spojené s krajskými politiky se objevují krátce po prv

ních krajských volbách v roce 2000 a pokračují s různou intenzitou do

dnešních dnů. V jedné z prvních prací věnovaných krajským volbám

se autoři zabývají každým krajem individuálně včetně charakteristik

kandidátních listin (Balík a Kyloušek 2005). Texty, které se zabývají

širší skupinou krajských elit, následují v dalších letech (Kostelecký

et al. 2006; Ryšavý 2007). Autoři zde mimo jiné reflektují personální

stabilitu a variabilitu kandidátních listin, zvolených zastupitelů i jejich

statusové zařazení v rámci nově se utvářejících regionálních elit.

Cílem následující kapitoly bude především pomocí srovnání jed

notlivých kandidátních listin analyzovat, jak se krajská zastupitelstva

KRAJSKÉ VOLBY 201212 132. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

proměnila a kdo na případné změně dokázal profitovat či na ní naopak ztratil. V této části se také bude hovořit o personálních „stálicích“ krajských voleb, které se v zastupitelstvech udržely od jejich prvního ustavení před více než dvanácti lety. Dále bude pozornost zaměřena na pozici starostů na kandidátních listinách a jejich zastoupení ve zvolených sborech. Z tohoto fenoménu dále pramení samostatná část věnovaná sdílenému mandátu a politikům, kteří jsou v rámci krajského prostředí aktivní i v zastupitelských sborech na jiných úrovních. Na závěr se kapitola zmíní o problému politické defekce a přechodu mezi kandidátními listinami (lidově řečeno „přeběhlictví“), tedy o prvku, jehož svědky jsme v moderní vrcholné politice od devadesátých let minulého století. Zatímco v parlamentním prostředí jej doprovází velký mediální zájem, v případě krajské politiky se z pohledu médií jedná spíše o marginální prvek.

2.2 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů

V krajských volbách 2012 se o voličskou přízeň ucházelo na skoro stovce kandidátních listin více než 11 tisíc kandidátů. Při podrobnějším pohledu na zastoupení v jednotlivých krajích lze za jednoznačně nejpočetnější označit skupinu kandidátů KSČM, která dokázala oslovit své voliče prostřednictvím 732 kandidátů. Hned za ní s počtem 731 a 725 kandidátů následují ČSSD a ODS. Na třetím místě s celkovým počtem přesahujícím sedm set zájemců o krajský mandát lze identifikovat kandidátní listiny strany NS-LEV21, která se na voliče obrátila prostřednictvím 710 kandidátů. Na dalším místě se nachází SPOZ, jejíž celkový počet obsazených míst na kandidátních listinách dosáhl 641. Do skupiny politických stran a hnutí, které dokázaly sestavit své kandidátní listiny ve všech krajích, patří ještě TOP 09 se Starosty a nezávislými, Pravý blok, Svobodní. Otázkou zůstává, jak interpretovat začlenění kandidátů KDU-ČSL na některých kandidátních listinách, kde tvoří menšinového partnera.

Pokud bychom srovnali všechny kandidátní listiny podle věku a po

hlaví, zjistíme, že průměrný věk přesahoval 46 let, přičemž čistě u žen to bylo zhruba o půl roku méně a u mužů zase o půl roku více. Z celkového množství představoval podíl žen jen necelých 28 % a s věkovým nárůstem dosahoval největšího podílu ve střední skupině 30–49 let.

Tab. č. 2.1: Kandidáti dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 11 304 100,00 8 185 72,40 3 119 27,60

18–29 let 1 334 11,80 958 8,47 376 3,33

30–49 let 5 290 46,80 3 754 33,21 1 536 13,59

50 a více 4 680 41,40 3 473 30,72 1 207 10,68

Průměrný věk 46,12 46,42 45,36

Zdroj: Volby.cz

Nejstarším kandidátem ucházejícím se o podporu voličů byl Vla

dimír Vaňata, který v době voleb dosáhl 90 let a kandidoval na listině

Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Na druhou stranu nej

mladších kandidátů, kteří minimálně v den voleb dosáhli 18 let, jsme

na kandidátních listinách mohli najít 25. Velkou většinou se o volič

skou podporu ucházeli na listinách mimoparlamentních a regionál

ních stran a sdružení. Na základě výsledků voleb se celkový soubor

kandidátů proměnil ve zvolené zastupitele, kteří již vykazují poně

kud jiné charakteristiky. Věkový průměr vzrostl na hodnotu blížící

se 50 rokům a podíl mužů a žen se posunul k hodnotě zhruba 80 %

mužů a 20 % žen. Z hlediska věkového průměru je nejčastěji zastou

pena skupina mužů starších 50 let, kteří tvoří více než 44 %. Naopak

minimální zastoupení představují ženy ve věku pod 30 let. V tomto

souboru najdeme jen čtyři zastupitelky, tedy méně než 1 %. Sledování

rozdílu ve věku nejstaršího a nejmladšího zastupitele nás zavede do

Zlínského kraje, kde na kandidátní listině KSČM získal mandát třia

dvacetiletý Michal Kostka

1

. Ve stejném kraji dostal potřebnou důvěru

i nejstarší zastupitel – na kandidátní listině SPOZ uspěl na posledním

místě František Čuba

2

, který následně získal výkonnou pozici v radě

kraje.

Jaké charakteristiky vykazovaly kandidátní listiny jednotlivých

politických stran a hnutí? Jaká byla jejich věková struktura? Pokud

se podíváme na základní strukturu kandidátních listin dvou hlavních

ideově protikladných politických stran, ČSSD a ODS, zjistíme, že se

1

Michal Kostka, povoláním informační technolog s trvalým pobytem v Kroměříži.

2

V den voleb dosáhl agronom a bývalý šéf legendárního JZD Slušovice věku 76 let.


KRAJSKÉ VOLBY 201212 132. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

proměnila a kdo na případné změně dokázal profitovat či na ní naopak ztratil. V této části se také bude hovořit o personálních „stálicích“ krajských voleb, které se v zastupitelstvech udržely od jejich prvního ustavení před více než dvanácti lety. Dále bude pozornost zaměřena na pozici starostů na kandidátních listinách a jejich zastoupení ve zvolených sborech. Z tohoto fenoménu dále pramení samostatná část věnovaná sdílenému mandátu a politikům, kteří jsou v rámci krajského prostředí aktivní i v zastupitelských sborech na jiných úrovních. Na závěr se kapitola zmíní o problému politické defekce a přechodu mezi kandidátními listinami (lidově řečeno „přeběhlictví“), tedy o prvku, jehož svědky jsme v moderní vrcholné politice od devadesátých let minulého století. Zatímco v parlamentním prostředí jej doprovází velký mediální zájem, v případě krajské politiky se z pohledu médií jedná spíše o marginální prvek.

2.2 Základní charakteristika zvolených zastupitelských sborů

V krajských volbách 2012 se o voličskou přízeň ucházelo na skoro stovce kandidátních listin více než 11 tisíc kandidátů. Při podrobnějším pohledu na zastoupení v jednotlivých krajích lze za jednoznačně nejpočetnější označit skupinu kandidátů KSČM, která dokázala oslovit své voliče prostřednictvím 732 kandidátů. Hned za ní s počtem 731 a 725 kandidátů následují ČSSD a ODS. Na třetím místě s celkovým počtem přesahujícím sedm set zájemců o krajský mandát lze identifikovat kandidátní listiny strany NS-LEV21, která se na voliče obrátila prostřednictvím 710 kandidátů. Na dalším místě se nachází SPOZ, jejíž celkový počet obsazených míst na kandidátních listinách dosáhl 641. Do skupiny politických stran a hnutí, které dokázaly sestavit své kandidátní listiny ve všech krajích, patří ještě TOP 09 se Starosty a nezávislými, Pravý blok, Svobodní. Otázkou zůstává, jak interpretovat začlenění kandidátů KDU-ČSL na některých kandidátních listinách, kde tvoří menšinového partnera.

Pokud bychom srovnali všechny kandidátní listiny podle věku a po

hlaví, zjistíme, že průměrný věk přesahoval 46 let, přičemž čistě u žen to bylo zhruba o půl roku méně a u mužů zase o půl roku více. Z celkového množství představoval podíl žen jen necelých 28 % a s věkovým nárůstem dosahoval největšího podílu ve střední skupině 30–49 let.

Tab. č. 2.1: Kandidáti dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 11 304 100,00 8 185 72,40 3 119 27,60

18–29 let 1 334 11,80 958 8,47 376 3,33

30–49 let 5 290 46,80 3 754 33,21 1 536 13,59

50 a více 4 680 41,40 3 473 30,72 1 207 10,68

Průměrný věk 46,12 46,42 45,36

Zdroj: Volby.cz

Nejstarším kandidátem ucházejícím se o podporu voličů byl Vla

dimír Vaňata, který v době voleb dosáhl 90 let a kandidoval na listině

Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska. Na druhou stranu nej

mladších kandidátů, kteří minimálně v den voleb dosáhli 18 let, jsme

na kandidátních listinách mohli najít 25. Velkou většinou se o volič

skou podporu ucházeli na listinách mimoparlamentních a regionál

ních stran a sdružení. Na základě výsledků voleb se celkový soubor

kandidátů proměnil ve zvolené zastupitele, kteří již vykazují poně

kud jiné charakteristiky. Věkový průměr vzrostl na hodnotu blížící

se 50 rokům a podíl mužů a žen se posunul k hodnotě zhruba 80 %

mužů a 20 % žen. Z hlediska věkového průměru je nejčastěji zastou

pena skupina mužů starších 50 let, kteří tvoří více než 44 %. Naopak

minimální zastoupení představují ženy ve věku pod 30 let. V tomto

souboru najdeme jen čtyři zastupitelky, tedy méně než 1 %. Sledování

rozdílu ve věku nejstaršího a nejmladšího zastupitele nás zavede do

Zlínského kraje, kde na kandidátní listině KSČM získal mandát třia

dvacetiletý Michal Kostka

1

. Ve stejném kraji dostal potřebnou důvěru

i nejstarší zastupitel – na kandidátní listině SPOZ uspěl na posledním

místě František Čuba

2

, který následně získal výkonnou pozici v radě

kraje.

Jaké charakteristiky vykazovaly kandidátní listiny jednotlivých

politických stran a hnutí? Jaká byla jejich věková struktura? Pokud

se podíváme na základní strukturu kandidátních listin dvou hlavních

ideově protikladných politických stran, ČSSD a ODS, zjistíme, že se

1

Michal Kostka, povoláním informační technolog s trvalým pobytem v Kroměříži.

2

V den voleb dosáhl agronom a bývalý šéf legendárního JZD Slušovice věku 76 let.


KRAJSKÉ VOLBY 201214 152. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

v některých bodech mírně odlišují. Podíl žen je v obou případech pod

celkovým poměrem, a v případě ODS dokonce klesl pod 20 %. Věkový

průměr kandidátů sociální demokracie překračuje celorepublikový

ukazatel a u občanských demokratů se pohybuje pod průměrnou

hodnotou o několik desetin procentního bodu.

Tab. č. 2.3: Kandidáti ČSSD dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 731 100,00 551 75,37 180 24,63

18–29 let 46 6,29 36 4,92 10 1,37

30–49 let 344 47,06 256 35,02 88 12,04

50 a více 341 46,65 259 35,43 82 11,22

Průměrný věk 47,93 47,92 47,96

Zdroj: Volby.cz

Tab. č. 2.4: Zastupitelé ČSSD dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 205 100,00 158 77,07 47 22,93

18–29 let 7 3,41 6 2,92 1 0,49

30–49 let 98 47,80 77 37,56 21 10,24

50 a více 100 48,78 75 36,58 25 12,20

Průměrný věk 48,41 48,27 48,89

Zdroj: Volby.cz

Jaké jsou základní charakteristiky skupiny kandidátů a zvolených

zastupitelů sociální demokracie a občanských demokratů, ukazují

tabulky č. 2.3–2.6. Zatímco u skupiny mužů do třiceti let je podle

uvedených tabulek zisk mandátu velice nepravděpodobný, u skupiny

žen starších 50 roků se jejich úspěšnost dostává nad celostátní průměr.

U zmíněných politických stran se jednotlivé poměry dále mírně odli

šují, přičemž průměrný věk jak krajských zastupitelů ČSSD, tak ODS

nepřesahuje průměrnou hodnotu. Co se týká zastoupení žen, sociální

demokracie se s podílem skoro 23 % dostala na dvojnásobek podílu,

který vykazují zastupitelské kluby ODS.

Tab. č. 2.5: Kandidáti ODS dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 725 100,00 584 80,55 141 19,45

18–29 let 52 7,17 45 6,20 7 0,97

30–49 let 401 55,31 314 43,31 87 12,00

50 a více 272 37,52 225 31,04 47 6,48

Průměrný věk 45,64 45,54 46,05

Zdroj: Volby.cz

Tab. č. 2.6: Zastupitelé ODS dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 102 100,00 90 88,24 12 11,76

18–29 let 1 0,98 1 0,98 0 0,00

30–49 let 50 49,02 46 45,10 4 3,92

50 a více 51 50,00 43 42,16 8 7,84

Průměrný věk 48,63 48,42 50,17

Zdroj: Volby.cz

Dalším z rozdílů je vyrovnanější poměr zastupitelek sociální demo

kracie ve srovnání s ODS. Z celkového počtu 47 zastupitelek ČSSD jich

je do skupiny 30–49 let zařazeno 21 a do skupiny 50 a více let 25. V pří

padě ODS je tento poměr jen čtyři ku osmi ve prospěch starší skupiny,

Tab. č. 2.2: Zastupitelé dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 675 100,00 541 80,15 134 19,85

18–29 let 13 1,93 9 1,34 4 0,59

30–49 let 290 42,96 234 34,66 56 8,30

50 a více 372 55,11 298 44,15 74 10,96

Průměrný věk 49,87 50,03 49,25

Zdroj: Volby.cz


KRAJSKÉ VOLBY 201214 152. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

v některých bodech mírně odlišují. Podíl žen je v obou případech pod

celkovým poměrem, a v případě ODS dokonce klesl pod 20 %. Věkový

průměr kandidátů sociální demokracie překračuje celorepublikový

ukazatel a u občanských demokratů se pohybuje pod průměrnou

hodnotou o několik desetin procentního bodu.

Tab. č. 2.3: Kandidáti ČSSD dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 731 100,00 551 75,37 180 24,63

18–29 let 46 6,29 36 4,92 10 1,37

30–49 let 344 47,06 256 35,02 88 12,04

50 a více 341 46,65 259 35,43 82 11,22

Průměrný věk 47,93 47,92 47,96

Zdroj: Volby.cz

Tab. č. 2.4: Zastupitelé ČSSD dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 205 100,00 158 77,07 47 22,93

18–29 let 7 3,41 6 2,92 1 0,49

30–49 let 98 47,80 77 37,56 21 10,24

50 a více 100 48,78 75 36,58 25 12,20

Průměrný věk 48,41 48,27 48,89

Zdroj: Volby.cz

Jaké jsou základní charakteristiky skupiny kandidátů a zvolených

zastupitelů sociální demokracie a občanských demokratů, ukazují

tabulky č. 2.3–2.6. Zatímco u skupiny mužů do třiceti let je podle

uvedených tabulek zisk mandátu velice nepravděpodobný, u skupiny

žen starších 50 roků se jejich úspěšnost dostává nad celostátní průměr.

U zmíněných politických stran se jednotlivé poměry dále mírně odli

šují, přičemž průměrný věk jak krajských zastupitelů ČSSD, tak ODS

nepřesahuje průměrnou hodnotu. Co se týká zastoupení žen, sociální

demokracie se s podílem skoro 23 % dostala na dvojnásobek podílu,

který vykazují zastupitelské kluby ODS.

Tab. č. 2.5: Kandidáti ODS dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 725 100,00 584 80,55 141 19,45

18–29 let 52 7,17 45 6,20 7 0,97

30–49 let 401 55,31 314 43,31 87 12,00

50 a více 272 37,52 225 31,04 47 6,48

Průměrný věk 45,64 45,54 46,05

Zdroj: Volby.cz

Tab. č. 2.6: Zastupitelé ODS dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 102 100,00 90 88,24 12 11,76

18–29 let 1 0,98 1 0,98 0 0,00

30–49 let 50 49,02 46 45,10 4 3,92

50 a více 51 50,00 43 42,16 8 7,84

Průměrný věk 48,63 48,42 50,17

Zdroj: Volby.cz

Dalším z rozdílů je vyrovnanější poměr zastupitelek sociální demo

kracie ve srovnání s ODS. Z celkového počtu 47 zastupitelek ČSSD jich

je do skupiny 30–49 let zařazeno 21 a do skupiny 50 a více let 25. V pří

padě ODS je tento poměr jen čtyři ku osmi ve prospěch starší skupiny,

Tab. č. 2.2: Zastupitelé dle věku a pohlaví

Celkem Muži Ženy

abs. v % abs. v % abs. v %

Celkem 675 100,00 541 80,15 134 19,85

18–29 let 13 1,93 9 1,34 4 0,59

30–49 let 290 42,96 234 34,66 56 8,30

50 a více 372 55,11 298 44,15 74 10,96

Průměrný věk 49,87 50,03 49,25

Zdroj: Volby.cz


KRAJSKÉ VOLBY 201216 172. ANALÝZA KANDIDÁTNÍCH LISTIN A PROFESNÍ STRUKTURA REGIONÁLNÍCH POLITIKŮ

z čehož vyplývá, že u sociálních demokratů můžeme častěji narazit na

mladší krajskou zastupitelku.

U kandidátních listin a zastupitelských klubů komunistické strany

jsou na první pohled patrné dva rozdíly. Tím prvním je vyšší věkový

průměr a také častější zastoupení žen. Věková struktura se výrazněji

odlišuje v případě porovnání mužů a žen, kdy v případech sociální

demokracie i občanských demokratů nacházíme o něco vyšší rozdíl

oproti celkovému průměru. V případě KSČM se podobně projeví

tendence „zestárnutí“ zvolených zastupitelů ve srovnání s průměrem

všech kandidátů na listině, ale ne o tolik jako např. u ODS. Jak už bylo

nastíněno, jedním z rozdílů je v případě komunistických kandidátních

listin a zastupitelů zastoupení žen. U ka



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.