načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krajní pravice a krajní levice v ČR - Josef Smolík; Martin Bastl; Miroslav Mareš; Petra Vejvodová

Krajní pravice a krajní levice v ČR

Elektronická kniha: Krajní pravice a krajní levice v ČR
Autor: ; ; ;

Krajní pravice i krajní levice jsou politické směry, kterým je věnována značná mediální i odborná pozornost. Kniha Krajní levice a krajní pravice v ČR si klade za cíl přehledně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 285
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Politické strany a hnutí
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3797-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Monografie blíže zkoumá čtyři politické ideologie, jež jsou řazeny k politickému extremismu: komunismus spolu s anarchismem patřící ke krajní levici a nacionalismus a neonacismus spadající pod krajní pravici. Autoři se v této knize věnují vývoji uvedených politických směrů, jejich základním rysům, strategiím, ideologickému vývoji, zaměřují se na jejich odpůrce a spojence na zdejší politické scéně nebo postoj veřejnosti a médií vůči nim. Součástí každé kapitoly je přehled literatury i jiných použitých zdrojů. Vývoj a působení krajní levice a krajní pravice v ČR v průběhu prvního desetiletí 21. století.

Popis nakladatele

Krajní pravice i krajní levice jsou politické směry, kterým je věnována značná mediální i odborná pozornost. Kniha Krajní levice a krajní pravice v ČR si klade za cíl přehledně popsat a v základních rysech analyzovat vývoj a hlavní atributy působní krajní levice a krajní pravice v České republice v prvním desetiletí 21. století. Pokouší se identifikovat hlavní události a procesy, které se v těchto částech politického spektra objevily. Publikaci jistě ocení studenti humanitních oborů, pracovníci státních orgánů (ministerstva, krajské a obecní úřady, především komise prevence kriminality), bezpečnostních složek (Policie ČR, Vojenská policie, městské a obecní policie, zpravodajské služby), ale i pedagogové.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Josef Smolík; Martin Bastl; Miroslav Mareš; Petra Vejvodová - další tituly autora:
Kristus a jeho lid -- Praktická eklesiologie Kristus a jeho lid
Psychologie vůdcovství -- Lídři a uplatňování moci Psychologie vůdcovství
Subkultury mládeže -- Uvedení do problematiky Subkultury mládeže
Krajní pravice a krajní levice v ČR Krajní pravice a krajní levice v ČR
Para-militarismus v České republice Para-militarismus v České republice
Krizový management: Případové bezpečnostní studie Krizový management: Případové bezpečnostní studie
Militantní demokracie ve střední Evropě Militantní demokracie ve střední Evropě
 (e-book)
Subkultury mládeže -- Uvedení do problematiky Subkultury mládeže
Interkulturní psychologie -- Vybrané kapitoly Interkulturní psychologie
 (e-book)
Interkulturní psychologie -- Vybrané kapitoly Interkulturní psychologie
Ne islámu! -- Protiislámská politika v České republice Ne islámu!
Nejlepší kniha o fake news!!! Nejlepší kniha o fake news!!!
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

E

POLITOLOGIE

POLITOLOGIE

OO

POLITOLOGIE

OOGOOG

POLITOLOGIE

GG

KRAJNÍ PRAVICE

a KRAJNÍ LEVICE

Martin Bastl, Miroslav Mareš

Josef Smolík, Petra Vejvodová

v ČR

Krajní pravice i krajní levice jsou politické směry,

kterým je věnována značná mediální i odborná

pozornost. Kniha, kterou právě držíte v ruce, si klade

za cíl přehledně popsat a v základních rysech analyzovat

vývoj a hlavní atributy působení krajní levice a krajní

pravice v České republice v prvním desetiletí 21. století.

Pokouší se identifi kovat hlavní události a procesy, které

se v těchto částech politického spektra objevily. Publikaci

jistě ocení studenti humanitních oborů, pracovníci

státních orgánů (ministerstva, krajské a obecní úřady,

především komise prevence kriminality), bezpečnostních

složek (Policie ČR, Vojenská policie, městské a obecní

policie, zpravodajské služby), ale i pedagogové.

Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

KRAJNÍ PRAVICE A KRAJNÍ LEVICE

V ČR

Martin Bastl, Miroslav Mareš

Josef Smolík, Petra Vejvodová



KRAJNÍ PRAVICE

a KRAJNÍ LEVICE

Martin Bastl, Miroslav Mareš

Josef Smolík, Petra Vejvodová

v ČR


Mgr. Martin Bastl, Ph.D. doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. PhDr. Josef Smolík, Ph.D. Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová KRAJNÍ PRAVICE A KRAJNÍ LEVICE V ČR Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4609. publikaci Recenzovali: doc. Ing. Dr. Štefan Danics, Ph.D. Mgr. Marek Suchánek Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Vojtěch Kočí Návrh a zpracování obálky Vojtěch Kočí Počet stran 288 Vydání 1., 2011 Vytisklo TISK CENTRUM s.r.o., Moravany © Grada Publishing, a.s., 2011 ISBN 978-80-247-3797-3 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7256-1 (elektronická verze ve formátu PDF)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

5

Obsah

O autorech 9

Úvod 11

Literatura 13

1. Komunismus 15

1.1 Úvod do kontextu 15

1.2 Vývoj 21

1.2.1 Komunistická strana Čech a Moravy 21

1.2.2 Mládežnické komunistické organizace 31

1.2.3 Dogmatické marxisticko -leninské organizace 36

1.2.4 Komunisticko -národovecké organizace 41

1.2.5 Organizace spolupracující s komunistickými a komunistům blízkými

režimy 46

1.2.6 Trockistické organizace 47

1.2.7 Maoistické organizace 51

1.2.8 Levý komunismus 52

1.2.9 Nacionálně -bolševické organizace 53

1.2.10 Organizace nevyprofilovaných komunizujících směrů militantní nové levice 54

1.2.11 Exkurz: Neomarxistické socialistické organizace 57

1.3 Strategie 58

1.3.1 Základní rysy a determinanty strategie 58

1.3.2 Koalice, aliance a společné platformy 58

1.3.3 Volební, mediální a osvětové strategie 61

1.3.4 Konfrontační a násilné strategie 64

1.4 Programový a ideologický vývoj 65

1.5 Společensko -politický kontext působení 70

1.5.1 Základní determinanty působení komunismu 70

KRAJNÍ PRAVICE A KRAJNÍ LEVICE V ČR

6

1.5.2 Vztah veřejnosti ke komunismu 70

1.5.3 Spojenci komunistů v politickém spektru 71

1.5.4 Odpůrci 73

1.5.5 Represe 74

1.5.6 Mezinárodní kontext 76

1.6 Zhodnocení 76

Seznam zkratek 78

Materiály 80

Literatura 87

2. Anarchismus 91

2.1 Uvedení do kontextu 91

2.1.1 Terminologie 91

2.2 Vývoj 94

2.3 Strategie 118

2.3.1 Základní rysy a determinanty strategie 118

2.3.2 Agitační a osvětové strategie 119

2.3.3 Konfrontační a násilné strategie 121

2.4 Programový a ideologický vývoj 122

2.5 Společensko -politický kontext působení 126

2.5.1 Základní determinanty působení anarchismu a vztah veřejnosti 126

2.5.2 Spojenci anarchistů v politickém spektru a mezinárodní kontext 127

2.5.3 Odpůrci a represe 129

2.6 Zhodnocení 130

Seznam zkratek 131

Odborná literatura 132

Primární zdroje 132

Sekundární zdroje (analýzy, průzkumy, novinové články) 137

3. Neonacismus 139

3.1 Úvod do kontextu 139

3.2 Vývoj 143

3.2.1 Národní odpor 145

3.2.2 Resistance Women Unity 149

3.2.3 Autonomní nacionalisté 150

3.2.4 Anti -Antifa 155

3.2.5 Dělnická strana 156

3.3 Strategie 169

3.4 Programový a ideologický vývoj 174

3.5 Společensko -politický kontext působení 177

Obsah

7

3.5.1 Vztah veřejnosti a médií 178

3.5.2 Spojenci 179

3.5.3 Odpůrci 180

3.5.4 Represe 182

3.5.5 Mezinárodní kontext 184

3.6 Zhodnocení 186

Seznam zkratek 189

Odborná literatura 190

Primární zdroje 192

Sekundární zdroje (analýzy, novinové články) 194

4. Nacionalismus 197

4.1 Úvod do kontextu 197

4.1.1 Základní termíny 202

4.2 Vývoj národovecké krajní pravice v letech 2000–2011 215

4.2.1 První etapa: 2000–2003 218

4.2.2 Druhá etapa: 2004–2008 229

4.2.3 Třetí etapa: 2009 – současnost 238

4.3 Strategie národovecké krajní pravice v letech 2000–2011 242

4.4 Programový a ideologický vývoj: mobilizační témata 247

4.5 Společensko -politický kontext působení národovecké krajní pravice 258

4.6 Zhodnocení národovecké krajní pravice 260

Seznam zkratek 263

Literatura 264

Další zdroje (rozhovory, tiskoviny) 272

Závěr 273

Věcný rejstřík 277

Jmenný rejstřík 283

9

O autorech

Mgr. Martin Bastl, Ph.D. (*1973), absolvoval Fakultu sociálních studií

Masarykovy univerzity. V současnosti je zaměstnán jako odborný asistent

Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie FSS MU.

Zabýval se výzkumem politického radikalismu, zejména levicového, a kritic

kou teorií, dějinami strategického myšlení a soudobými koncepcemi vedení

boje, včetně kybernetické a informační války. Na tato témata publikoval

řadu článků a monografii Radikální levice v České republice. V minulosti

pracoval také jako žurnalista a konzultant se zaměřením na problematiku

ICT a počítačové bezpečnosti.

doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. (*1974), vedoucí Oddělení bezpeč

nostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních studií

Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na výzkum politického extremis

mu a terorismu ve středovýchodní Evropě. Je autorem publikací Pravicový

extremismus a radikalismus v ČR (2003) a Terorismus v ČR (2005) a dále

autorem či spoluautorem více než 150 odborných textů. V letech 2001–2008

působil jako soudní znalec v oboru kriminalistika, zapsaný u Krajského soudu

v Brně. Je členem European Expert Network on Terrorism Issues.

PhDr. Josef Smolík, Ph.D. (*1976), působí jako odborný asistent Oddělení

bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních

studií Masarykovy univerzity. Na Masarykově univerzitě vystudoval politologii,

psychologii a sociální pedagogiku. Profesně se zaměřuje na bezpečnostní

politiku, subkultury mládeže, radikální politické strany a politickou psycho

logii. Autor či spoluautor knih Fotbaloví chuligáni (2004, s M. Marešem

a M. Suchánkem), Fotbalové chuligánství (2008), Psychologie vůdcovství

(2008, s J. Lukasem), Krajní pravice ve vybraných zemích střední a východní

Evropy: Slovensko, Polsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko (2009, s P. Kupkou

a M. Laryšem), Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století (2010,

s T. Šmídem a kol.). Nakladatelství Grada Publishing vydalo jeho knihu Sub‑

kultury mládeže: Uvedení do problematiky (2010). Je výkonným redaktorem

recenzovaného časopisu Rexter (www.rexter.cz).

Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová (*1984), absolventka magisterského progra

mu politologie a programu mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií

Masarykovy univerzity, v současné době studentka doktorského studia

Katedry politologie tamtéž. Odborně se věnuje problematice politického

pravicového extremismu a radikalismu v Evropě. Je autorkou například

odborného textu Autonomní nacionalismus (Rexter, 2008) či kapitoly

Transnacionální novopohanské neonacistické organizace v publikaci Ná‑

boženské korene pravicového extrémizmu (2010).

Úvod

Martin Bastl, Miroslav Mareš, Josef Smolík, Petra Vejvodová

Krajní pravice i krajní levice jsou politickými směry, kterým je obecně věnována značná mediální i odborná pozornost. Tato kniha si klade za cíl přehledně popsat a v základních rysech analyzovat vývoj a hlavní atributy působení krajní levice a krajní pravice v České republice v prvním desetiletí 21. století. Pokouší se identifikovat hlavní události a procesy, které se v obou zmiňovaných částech politického spektra objevily. Vychází přitom z dlouhodobého zájmu všech autorů a autorky o danou problematiku a z rozsáhlé základny primárních materiálů i dostupné odborné literatury.

Knihu lze chápat jako dílo, které pokračuje v linii výstupů z výzkumu politického radikalismu a extremismu a subkultur mládeže na politologických pracovištích Masarykovy univerzity, který je zde rozvíjen již od poloviny devadesátých let a v současné době je koncentrován především na Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních studií MU.

Z hlediska poznání obou fenoménů bylo patrné, že od počátku dekády nebyla k dispozici souhrnná česky psaná odborná publikace, která by se krajní pravici a krajní levici věnovala. V roce 1998 vyšla souhrnná publikace editovaná Petrem Fialou se zásadní kapitolou Michala Mazla (Mazel, 1998). V roce 1999 byla vydána kniha věnovaná komunismu v České republice (Fiala a kol., 1999), v roce 2001 vyšel odborný přehled vývoje anarchismu a trockismu v České republice (Bastl, 2001) a v roce 2003 kniha mapující pravicový extremismus a radikalismus (Mareš, 2003).

Následně byly dílčí informace z politologického pohledu podány v publikacích (i mimo „brněnskou politologickou školu“), které byly zaměřeny šířeji (Charvát, 2007) či na specifické fenomény, jako subkultury mládeže (Smolík, 2010) či terorismus (Mareš, 2005). K dílčím tématům vyšla i řada časopiseckých článků (většina bude citována v této knize). Souhrnný přehled se objevil pouze ve stručné formě v podobě kapitoly v zahraniční literatuře

KRAJNÍ PRAVICE A KRAJNÍ LEVICE V ČR

12

(Novotný, 2011). Zpracovat z politologického hlediska problematiku krajní pravice a krajní levice v první dekádě 21. století se proto jevilo jako podnětná badatelská výzva.

Pojmy krajní pravice a krajní levice jsou v publikaci v zásadě užívány jako pojmy zastřešující radikální a extremistické proudy levice a pravice, přičemž cílem autorského kolektivu není přesná diferenciace mezi radikalismem a extremismem (ostatně mezi autory ani nepanuje shoda na vhodnost užívání a vymezení pojmu extremismus a na přístup tzv. „teorie extremismu“ obecně).

„Krajní“ v pojetí této knihy znamená, že jsou buď uváděny do krajnosti některé součásti pravicových nebo levicových ideologií, anebo je v politice subjektů patrný centrifugální odpor ke stávajícímu politickému systému (což nemusí znamenat jejich extremističnost, či dokonce nelegitimitu nebo ilegálnost). Zahrnutí konkrétních subjektů do knihy tedy není důvodem k jejich apriorní difamaci či zaškatulkování coby pro režim „nebezpečných“ (některé z nich ovšem takto pojímat lze). Popis státní represe vůči některým subjektům krajní pravice a krajní levice v knize je vázán na reálné dění, nikoliv na normativní stanoviska autorů.

V knize je respektováno již poměrně vžité rozdělení krajní pravice na nacionalismus a neonacismus a krajní levice na komunismus a anarchismus, i když si je autorský tým vědom toho, že se tyto proudy mohou v určitých případech překrývat, což komplikuje jejich popis v naznačeném schématu (např. Dělnická strana zasahovala do nacionalismu i neonacismu). Do krajní pravice v tomto smyslu nejsou pojímány různé antikomunistické subjekty a proudy (např. kolem Petra Cibulky), v rámci krajní levice není v knize samostatně popisován radikální socialismus (protože se v České republice nezformuloval v popisovaném období do konstantního proudu, jako exkurz je však do kapitoly o komunismu zařazena podkapitola o neomarxistických subjektech) či levicový nevyprofilovaný populismus (kde je sporné, zda se jednalo o „krajní“ subjekty, např. u Strany práv občanů – Zemanovců).

Kniha zmiňuje některé přesahy krajní pravice a krajní levice do domácích etnických radikálních a extremistických struktur, nepojímá však tyto fenomény samostatně. V knize je popisována pouze krajní pravice a krajní levice domácí provenience, nejsou v ní tedy zmiňovány autonomně působící struktury krajní pravice a krajní levice v cizineckých a přistěhovaleckých komunitách v České republice (turecká krajní levice, ukrajinská krajní pravice apod.). Zahraniční krajní pravice je zmiňována pouze ve vazbě na transnacionální vztahy českých subjektů.

Kniha je společným monografickým dílem, přičemž kapitolu o komunismu zpracoval Miroslav Mareš, kapitolu o anarchismu Martin Bastl, kapitolu o neonacismu Petra Vejvodová a kapitolu o nacionalismu Josef Smolík. Finální

Úvod

13

verzi knihy (včetně úvodu a závěru) dotvořil celý autorský tým. Výzkum a zpracování publikace se uskutečnilo díky podpoře Masarykovy univerzity v rámci projektu „Proměny politického a společenského pluralismu v moderní Evropě“ (MUNI/A/0888/2010). Literatura Bastl, M. (2001): Radikální levice v České republice. Devadesátá léta

20. století. Brno: Masarykova univerzita. Charvát, J. (2007): Současný politický extremismus a radikalismus. Praha:

Portál. Mareš, M. (2005): Terorismus v ČR. Vyd. 1. Brno: Centrum strategických

studií, 2005.

Mareš, M. (2003): Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Vyd. 1. Brno:

Barrister & Principal Centrum strategických studií, 2003. Novotný, L. (2011): Extremismus in Tschechien. In: Jesse, E., Tieme, T. (eds.):

Extremismus in den EU -Staaten. Wiesbaden: VS -Verlag, s. 397–411. Smolík, J. (2010): Subkultury mládeže. Uvedení do problematiky. Praha:

Grada Publishing.



15

1. Komunismus

Miroslav Mareš

1.1 Úvod do kontextu

Komunismus představuje i po zhroucení východního bloku na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století důležitou součást politického spektra v globálním, evropském i českém rámci. Je stále dominantní součástí krajní levice a jeho ideje oslovují miliony lidí. Projevuje se v různých ideových i organizačních formách, což je i případ soudobé České republiky.

Pojem komunismus je přitom používán v různých významech (Backes, Jesse, 1989: 324). V širším slova smyslu je spojen s idejemi a aktivitami zaměřenými na život v nejrůznějších komunách (takže do něj spadají různé historické formy soužití v rovnostářských komunitárních kolektivech). V užším slova smyslu se jedná o ideje a aktivity, které navazují na učení Karla Marxe a Bedřicha Engelse, které bylo rozvíjeno Vladimírem Iljičem Leninem a nebylo zásadně revidováno moderními sociálně -demokratickými přístupy.

Ani toto užší vymezení však není jednoznačné. Komunismus v jeho rámci vychází z dialektického materialismu, pracuje s koncepcí třídního boje a usiluje o nastolení beztřídní společnosti, v jejímž rámci by byly zespolečenštěny výrobní prostředky a postupně by byl odstraněn i stát. Socialismus je předstupněm komunismu a k přechodu od kapitalistické společnosti k socialistické je třeba uskutečnění revoluce (Bocheński, 1994: 141).

Řada původních dogmat komunismu se dočkala reálné revize pod vlivem společensko -politického vývoje, i když někdy si sami komunisté tuto revizi nepřipouštějí. S postupující nivelizací západních společností a nárůstem sociálních států ztratila na významu role proletariátu, místo níž někteří neomarxisté užívají pojem prekariát vztažený k novým nejnižším vrstvám společnosti (Hudeček, 2007: 17). Revoluce, která byla původními marxisty, a zvláště pak leninisty chápána jako násilný fenomén, začala být v některých vyjádřeních eurokomunistů a dalších revizionistů označována i jako širší – ne

+


KRAJNÍ PRAVICE A KRAJNÍ LEVICE V ČR

16

nutně násilný – proces zásadní přeměny společnosti (Fiala, Mareš, Sokol, 2007: 151–152).

Další pojetí komunismu byla vztažena pouze ke komunistickému hnutí

sestávajícímu z politických stran, jejich satelitních organizací a politických režimů, případně k bloku komunistických států – ať již pouze pod vedením SSSR, nebo i konkurenčních komunistických států (např. maoistické Číně v době čínsko -sovětského sporu). Tato pojetí však byla nadměrně zužující již v době svého vzniku a dnes jsou už historicky překonána. V běžné mluvě se však objevují (sousloví „za komunismu“ je vztaženo k éře tzv. „reálného socialismu“).

Komunismus se v průběhu svého vývoje vydělil do různých subvariant,

jejichž přesné vymezení a ohraničení rovněž přináší řadu obtíží, které není možné podrobně rozepsat v této publikaci s ohledem na její rozsah a zaměření. Jednotlivé typy jsou určeny jednak historickými procesy a událostmi, a jednak precizací ideových východisek. S využitím přístupů různých autorů (Backes, 1989; Backes – Jesse, 1989; Bötticher, Mareš, 2011) je možné se značným zjednodušením jako hlavní ideové varianty komunismu jmenovat: „ dogmatický marxismus (nerevidované lpění na původních dogmatech

děl Karla Marxe a Bedřicha Engelse, avšak bez ocenění Leninova vlivu);

„ marxismus -leninismus (důraz na roli centralizované strany a násilnou

revoluci vedenou proletariátem), může se vyskytovat v obecné nespeci

fikované formě nebo specializovaných podtypech, jako jsou:

ƒ stalinismus (důraz na centralizovaný komunistický stát a udržování

poslušnosti prostřednictvím teroru, v současné době je charakteristický

obhajobou stalinské éry);

ƒ trockismus (důraz na odmítnutí byrokratizace komunistického státu

a na permanentní revoluci);

ƒ maoismus (důraz na roli rolnictva v revoluci i komunistickém státě,

fakticky i na čínskou dominanci), včetně jeho národních a regionál

ních subvariant (enverismus jako režim v Albánii, Nakšalité jako hnutí

v Indii apod.);

ƒ komunismy třetího světa a nezúčastněných zemí (zpravidla zdů

razňující národní či regionální specifika, např. titoismus prosazující

jihoslovanskou specifickou cestu, severokorejská ideologie Čucche,

využívající fakticky korejské kulturní tradice, obdobně jako tzv. africké

komunismy apod.);

ƒ neobolševismus či neokomunismus (pragmatické kombinování dog

matických přístupů s dílčími revizemi a přizpůsobování se stávajícím

poměrům s cílem maximalizace vlivu marxisticko -leninské ideologie

a dědictví komunistické éry v reálných podmínkách);

Komunismus

17

„ levý komunismus (poněkud zavádějící, ale etablovaný pojem, označující

komunistické směry odmítající centralistické tendence a zdůrazňující roli

místních sovětů a komun – např. „luxemburgismus“); „ neomarxistické komunistické směry (včetně komunistických prvků v de

mokratickém socialismu); „ národní bolševismus (směr zdůrazňující silně nacionální či pannacionál

ní prvky v komunistickém hnutí, nachází se na pomezí krajní pravice

a krajní levice). V současnosti se komunismus ve světě stále projevuje ve formě komunis

tických režimů, které však již nelze chápat jako celek takového významu,

jaký představoval sovětský blok do roku 1989. Lze je nalézt v Číně, Korejské lidově demokratické republice, Vietnamu, Laosu a na Kubě. K socialistickým idejím a egalitářskému pojetí společnosti se verbálně hlásí i někteří soudobí vládci v Latinské Americe, o ucelenou formu komunismu se však nejedná (Bötticher, Mareš, 2011).

V globálním rámci je možné vypozorovat různé politické strany v demo

kratických režimech i neustálených stranických soustavách, které zdůrazňují komunistickou identitu. S nimi zpravidla spolupracují různé satelitní organizace, včetně odborových. V některých zemích působí i komunistická guerillová a teroristická hnutí, jako jsou například maoisticky orientovaní Nakšalité v Indii (Strmiska, 2011). Pozorovat lze i vliv komunismu ve vybraných subkulturách (autonomové) či jejich částech (punks, skinheads, hip -hop apod.).

V Evropě došlo po pádu komunismu k transformaci řady dřívějších

dogmatických komunistických stran na strany socialistického či sociálně-demokratického typu. V některých státech jsou však komunistické politické strany poměrně silné (Moldávie, Kypr apod.), a to včetně tradicionalistických stran (Backes – Moreau, 2008: 554–558). Na evropské úrovni se vytvořily i stranické organizace a sítě, které zpravidla odpovídají jednotlivým ideovým subsměrům v rámci krajní levice a komunismu. I na evropském území působí militantní a teroristické organizace hlásící se ke komunistické ideologii, i když hlavní éra „rudého terorismu“ ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století již minula.

V současnosti se již zpravidla jedná o teroristické akty či kampaně nižší

intenzity (Mareš, 2007). S výjimkou Řecka nedošlo v posledním desetiletí k masovým dlouhodobým subverzivním nepokojům se silným komunistickým angažmá, pokud nebudou počítány antiglobalizační demonstrace (ty se přesouvají podle míst konání významných politických summitů a jednání), nelze je však chápat výhradně jako komunistické akce (Mareš, 2009).



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist