načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Krajkářství - Alena Vondrušková; Iva Prošková

Krajkářství

Elektronická kniha: Krajkářství
Autor: Alena Vondrušková; Iva Prošková

Publikace přináší údaje o vzniku a vývoji krajky v Evropě a v Českých zemích spolu se základními technickými pojmy a proměnami paličkované krajky. V první části knihy autorka ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2004
Počet stran: 163
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné), mapy, portréty
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Kresba. Umělecká řemesla
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2004
ISBN: 80-247-0670-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace přináší údaje o vzniku a vývoji krajky v Evropě a v Českých zemích spolu se základními technickými pojmy a proměnami paličkované krajky. V první části knihy autorka shrnuje dostupné historické údaje o vzniku a vývoji krajky v Evropě a českých zemích v závislosti na širších společensko-historických souvislostech. Druhá část je věnovaná krajce jako uměleckořemeslné disciplině a všemu, co s ní souvisí - pomůcky, nástroje, vzorníky s důrazem na techniku paličkované krajky.

Popis nakladatele

Téměř po sto letech vychází opět publikace, věnovaná paličkované krajce. Kromě základů techniky paličkování s názornými kresbami přináší rozsáhlý vzorník základních typů krajek i s podvinky. Kapitoly věnované historii shrnují u nás dosud nepublikované údaje o vývoji krajky v Evropě i v českých zemích. Knihu doplňuje přehledný slovník s charakteristikami hlavních druhů krajek.

Předmětná hesla
krajkářství -- dějiny
Paličkovaná krajka
Zařazeno v kategoriích
Alena Vondrušková; Iva Prošková - další tituly autora:
Jařmo, parkán, trdlice -- aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění Jařmo, parkán, trdlice
Drátenictví Drátenictví
Český lidový a církevní rok Český lidový a církevní rok
 (e-book)
Tkaní na rámu Tkaní na rámu
 (e-book)
Ruční papír Ruční papír
 (e-book)
Malba v čínském stylu Malba v čínském stylu
 (e-book)
Keramika I -- bez hrnčířského kruhu Keramika I
Kraslice a velikonoční ozdoby Kraslice a velikonoční ozdoby
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Alena Vondrušková, Iva Prošková

KRAJKÁŘSTVÍ

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 2004. publikaci

Odpovědná redaktorka Erika Novotná

Sazba CDS

Fotografie na obálce a v knize archiv autorek,

Muzeum krajky Vamberk, archiv B. Matragi

Ilustrace Iva Prošková

Počet stran 164 a 8 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2004

Vytiskla tiskárna PBtisk Příbram

Prokopská 8, Příbram VI

© Grada Publishing, a. s., 2004

Cover Design © Grada Publishing, a. s., 2004

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-6426-9 (pdf)

ISBN 80-247-0670-9 (print)

OBS AH

ùvod

.................................................................................................. 7

n

Historie

........................................................................................... 9

Poçátky krajká‡ství

................................................... 1 1

Starovêk .................................................................................. 1 1

St‡edovêk ................................................................................ 1 1

I tálie– kolébka krajky ................................................. 1 2

Zákazy p‡epychu ................................................................ 1 5

ZápadníEvropa

.................................................................. 1 7

Itálie ........................................................................................... 1 8

Nizozemsko .............................................................................. 21

Flanderské krajky ........................................................... 25

¢panêlsko ................................................................................. 29

Andalusie ............................................................................... 31

Galicie ..................................................................................... 32

Kastilie .................................................................................... 33

Katalánsko .......................................................................... 34

Valencie ................................................................................. 36

Portugalsko ........................................................................... 37

Francie ....................................................................................... 39

Anglie ......................................................................................... 43

Nêmecko .................................................................................... 49

Dánsko,¢védsko,Finsko ................................................. 50

Rakousko .................................................................................. 52

Vÿchodní E vropa

.............................................................. 53

Rusko ........................................................................................... 53

Slovensko ................................................................................. 58

Krajká‡ství v çeskÿch zemích

........................... 61

Vÿrobní centra v Çechách ........................................... 64

Vÿrobní centra na Moravê a ve S lezsku ........... 69

Krajka na lidovém kroji ............................................... 71

Organizace vÿroby a obchodu .................................. 72

S tátní podpora, ¿koly a spolky ................................. 75

20. století .................................................................................. 79

Çeská krajká‡ská ¿kola ................................................ 82

Krajka v bêhu staletí

.................................................. 89

KRAJ KÅ”S TVïKRAJ KÅ”S TVï

n

Technika paliçkování

............................................ 93

Nástroje a pomûcky .......................................................... 95

P‡ípravné práce ................................................................ 1 00

Základní technické pojmy ......................................... 1 02

n

Typy çeskÿch krajek

.............................................. 1 09

Typy çeskÿch krajek

.................................................. 1 1 1

Páskové krajky .................................................................. 1 1 1

Mnohopárové krajky .................................................... 1 1 2

Typy krajek a çeská terminologie ....................... 1 1 3

n

Vzorník

...................................................................................... 1 1 5

n

Slovníkzákladníchdruhûkrajek

.149

Slovníkzákladních druhû krajek ...................... 1 51

n

Literatura

............................................................................ 1 59

ùVO D 7ùVO D 7

ùvod

Ve mês t ê Br u ggy æi l a kr ás n á dí v k a j mé n e m Se r e n a. Milovala mladíka jméne m Arnout, ale

ne mohl a si ho vzít za muæe, prot oæe musel a st ále sedêt u kolovrát ku a p‡íst, aby uæivil a své

çt y‡i s e st r y a çt y‡i br at r y. Byl a s mut n á a n e ¿ƒ ast n á. Aæ je dn o u s e p‡i pr o c h ázc e po s a di l a po d

stro m, zas nil a se a us n ul a. I st r o m zes mut nêl a ur o nil st ‡í br né nit ê, kt eré n a její zást êrce vy

t v o‡il y p‡e kr ás nÿ v zor. Sere n a do ma ust ‡i hl a ni t z kol ovr át ku a u pali çkov al a kr ajku s tí mt o

vzore m.Krajka bylatak zvlá¿tní a krásná, æeji hned koupil bohatÿ kupec. Atak Serena paliç

kovala dal¿í a dal¿í krajkyse vzore m,kterÿjínapovêdêlsen,spánekastrom.Mnoho lidí pak

její kr ajky k u po v al o a Se r e n a z b o h at l a. Vz al a si Ar n o ut a z a mu æe a æi l i s pol u ¿ƒ ast n ê a æ do

smrti.

n obrázek 1 Va mb er e c ké dêt i n a po ç át ku 2 0. st ol. ( MKVamberk)

To j e j e n j e dna z povêstí, které s e vyprávêjí o vzni ku kraj ek. O poçát cí c h evr ops ké ho

kr aj ká‡st ví hovo‡í kr o mê ni c h j e n vel miomezenÿokruhpísemnÿchaikonografickÿch

pra me nû, st ej nê j ako frag me nt y nejst ar¿í c h kraj e k. Pr ot o j e vel mi obtí æné p‡es nê z mapo

vat hist orii kraj ká‡s ké ho u mê ní.

Vprûbêhustaletí se krajka stala dûleæitÿmvÿrobní modvêtví mve vêt¿inê evropskÿch

ze míchanacházela¿irokéuplatnênízejménanaodêvechv¿echspoleçenskÿchvrstev.

Její produkce byla v urçitÿch historickÿch obdobích vel mirozsáhlá, aikdyækrajká‡ství

pr o¿l o období m úpadku, do dnes nezani kl o.

8 KRAJ KÅ”S TVï

Çeské ze mê se v prûbêhu 1 7. aæ 1 9. století staly jední m z hlavních vÿrobních center.

Vÿroba krajek byla soust‡edêna zej ména do oblastí Kru¿nÿch hor, ¢umavy a podhû‡í Or

lickÿch hor, ale men¿í krajká‡skást‡ediskase vyvíjelai v dal¿íchregionech. Ve 20. století

se pak postupnê rozvíjela çeská krajká‡ská ¿kola, která získala skvêléj méno vzahraniçí.

P‡esto v¿ak u nás dosud neexistuje publikace, která by ko mplexnê shrnula vÿvoj paliç

kované kraj ky v çes kÿc h ze mí c h i v z a hr a ni çí . Ta ké pr ot o vz ni kl a t at o k ni ha, kt e r o u a u

torky vênují v¿e mzku¿enÿmi zaçínající mkrajká‡kám.

KRAJ KÅ”S TVï 9

Historie

POÇÅTKY KRAJKÅ”STVï 11

Poçátky krajká‡ství

I p‡es çetné doklady, které potvrzují prastarÿ pûvod techniky paliçkování, stále p‡evládá

názor, æe pali çkovaná kraj ka vzni kl a v itals kÿch Benátkách v 1 6. st ol etí, odkud se pak

roz¿í‡ila do celé Evropy. Toto konstatování je v¿ak ponêkud zjednodu¿ující. Je historic

kÿ m fakte m,æev16.stoletído¿lovBenátkáchpoprvékmasovévÿrobêkrajek,¿itÿch

aposlézepaliçkovanÿch, urçenÿchkprodeji. Toov¿emneznamená, æebytechnikapa

liçkování nebyla zná ma jiæ mnohe m d‡íve.

Jiæ F. Nevill Jacks on ve své práci z roku 1 900 konstatuje, æe se krajka obecnê vyvi nu

la v Malé Asii, na styçné m úze mí me zi Vÿc ho de m a Evr o po u. Ta m j s o u dol oæe ny nej

star¿í for my krajek. O pûvodutextilních technik mohou svêdçit i dochované vÿrazy, kte

ré mají stejnÿ slovní základ. Nap‡íklad vÿ¿ivka se vital¿tinê nazÿvá rica mo a podobné

slovo se objevuje v arab¿ti nê – rabuna. Krajka je italsky tri ne, v arab¿tinê target.

Starovêk

Poçátky paliçkování lze pravdêpodobnê hledat jiæ ve starovêku. Paliçky a dokonce zbyt

ky kraj ky byl y nal ezeny ve starovêké m Egyptê p‡i anal ÿze obl eçení mu mií, ul oæenÿch

v s arkofází ch. Nejstar¿í evrops kÿ nál ez kostênÿch pali çek pochází z Kypru a l ze ho dat o

vat do pozdnê ‡í ms ké ho pr ost‡e dí ( 4. st ol. n. l. ). Çásti mêst, která l eæel a na mo‡s ké m po

b‡eæí, byl a zni çena ze mêt‡esení m a následnou p‡ílivovou vl nou. Vrui nách se p‡i archeo

logické m prûzkumu vletech 1 980–1 990 objevilo asi 200 kusû paliçek. Jde o soubor,

kterÿ nelze interpretovat jinak neæjako nástroje pro vÿrobu paliçkované krajky.

Ne p ‡ í mÿ mi dûkazy js ou také dokl ady o bêæné m roz¿í‡ení techni ky síƒování, která je

pokládána za jeden z p‡edstupñû paliçkování.

St‡edovêk

Otázkou, která pravdê podobnê nebude ni kdy detail nê zodpovêze na, je dal¿í cesta pali ç

kova né kr aj ky a j ejí r oz¿í ‡ e ní v Evr o pê p‡ e d e poc ho u it al s ko u v 1 6. st ol etí. I ze st‡ e dovê

ku exist ují dokl ady, ni koli v¿ak na obrazech, které jedi né bÿvají nes pornÿ m pra mene m.

Kusé infor mace lze hledat jen v ojedinêle dochovanÿch píse mnÿch dokladech. Analÿza

j e o t o sl oæit êj ¿í, æe vÿr azy, po uæí va né ve st ar ÿc h z pr ávác h, ne mají o bvykl e j as nÿ vÿz na m.

Vroce 1 246 objednal papeæ Inocenc I V.ornáty,kterémêlybÿtposlánydo”ímapro

jeho pot‡ebu. V ofi ci ál ní m dopis u angli cké mu opat ovi na‡i zuje, aby díl o byl o zdobeno

t e c hni ko u, ji æ nazÿvá  a ngli c ké díl o ne bo j e pti ¿ s ká pr ác e . J a ko j e pti ¿ s ká pr ác e s e p oz

dêji v Anglii a çast o i v ji nÿch ze mích západní Evropy oznaçovala právê paliçkovaná

kr aj ka.

I p‡estentosvÿmzpûsobemunikátní anezcelajistÿdokladse ov¿emzdá, æesetech

nika paliçkování krajky uchovala ve st‡edovêku s pí¿e ve vÿchodní m St‡edo mo‡í, kde na

12 KRAJ KÅ”S TVï

vazoval a na star¿í anti ckou tradi ci. O kraj ká‡ství hovo‡í ojedi nêl e byzants ké pís e mné

prameny. Vÿznamné místo vrozvoji vÿroby krajek mêla z‡ej mê jedna ze souçástí litur

gi cké ho or nát u, kt erÿ knêæí pouæí vali p‡i bohosl uæbác h. Od nejst ar¿í c h ças û nosí vali j a

kousi ko¿ili, le movanou krajkou, která st‡ihe m navazovala na antické obleçení. Této

o dê vní s o uç ást c e s e ‡í kal o dal mati ka. Náze v j e o dvoze n o d místa, kde se poprvé uæívala

Dal má ci e.

Kúzemí Bal kánu se váæou i uni kátní çásti liturgickÿch textilií, dochované v pravos

lavnÿch klá¿terech, právê takjako ojedinêlé zmínky v písemnÿch pramenech. Zcela po

minout nemûæeme ani v¿eobecnê roz¿í‡enoulegendu, která se ovzniku paliçkované

kraj ky na Bal kánê vypráví. Je dûl eæité, æe tat o l ege nda byl a zná má také v itals kÿc h

Be nát kác h.

Podle ní æil na pob‡eæí Jaderského mo‡e v Dal mácii mladÿrybá‡. Zasnoubil se s krás

nou dívkou, která pro nêj zhotovila novou síƒ jako dárek. Kdyæ ji poprvé vrhl do mo‡e,

vyl ovil jen kusy mo‡ské trávy a kousky bílého korál u. Záhy poté byl odveden, aby sl ouæil

v benátskémloâstvu. Truchlící dívce po nêmzbyla jako vzpomínka pouze po¿kozená

síƒ, kterou zaçala opravovat, zacelila dêravá místa tak, æe na ni ch z nití zhot ovil a napo

dobeniny korálû a spirálek mo‡ské trávy. Efekt byl tak krásnÿ, æe zaçala dostávat objed

návky. Atak zaçala vyrábêt paliçkovanou krajkuse síƒovou pûdicí.

To v¿e ukazuje, æe stopy paliçkované krajky ve st‡edovêku s mê‡ují na úze mítehdej¿í

byzantské ‡í¿e a na jadranské pob‡eæí, do Dal mácie. Z historickÿch souvislostí pak vy

pl ÿvá i dal ¿í c e s t a p‡ e s Be nát ky d o z á pa d ní Evr o py. Be nát s ká r e p ubli ka t oti æ o vl á dal a ve

14. a15. století çást Dalmácieahlavnímbenátskÿmp‡ístavembyl Dubrovník.

Vprûbêhustaletí porozpadu‡ímské‡í¿e mû

æe me sledovat post upnÿ p‡es un nêkt erÿch

umêlecko‡emeslnÿch znalostí zvÿchodu na

západ. Vyni kající æi dov¿tí, ale téæ k‡esƒan¿tí

‡e mesl níci, kte‡í æili v Sÿrii a v Palesti nê, se

od 8. století stêhovali pod tlake mislámu na

úze mí byzantské ‡í¿e, na Bal kán a Egejské

ostrovy. V 1 1. a 1 2. st oletí pl atil a právê t at o

oblast z hlediska umêleckého ‡emesla za

technicky nejvyspêlej¿í na úze mí st‡edovêké

Ev r o p y.

Si t u a c e s e o v ¿ e m z mê ni l a po ç át k e m 1 3.

st oletí. Te hdy vojs ka çtvrt é k‡íæové vÿpravy,

po dpl ace ná Be nát çany, dobyl a Konstantino

pol a zasadila têækou ránu sko mírající mu

byzantské mu císa‡ství. Ihned poté odt ud za

çali Benátçané, çasto i násilí m,stêhovat

zr uçné ‡e mesl ní ky n a sv á úze mí. Zatí mc o vÿ

znamnêj¿í ‡emesla (jako t‡eba sklá‡ství) p‡e

sunuli p‡ímo do samotnÿch Benátek, jiné

vÿrobce z‡ejmê usadili na dal¿í, ji mi ovláda

ná úze mí, tedy do okolí Dubrovníku. V dû

sl e dku e xpanze os mans kÿc h Tur kû se v¿ak

pozice k‡esƒanskÿch vládcû na Balkánê ve

14. a 15. století postupnê oslabovala. Vliv

zt r ác el a i Be n át s ká r e pu bli ka, a pr ot o s e

odtud‡e meslníci stêhovali dále do Itálie.

I tálie– kolébka krajky

Zásl uha Be nát ç a nû t kvêl a t e dy ni koli v t o m, æe by v 1 5. a 1 6. století objevili techni ku pa

liçkování, ale æe ji roz¿í‡ili a zprost‡edkovali celé západní Evropê. Z mnoha dokladû je

t oti æ z‡ej mé, æe i v Benát kác h, v s ouvisl osti s bal káns kou pr odukcí, znali pali çkovanou

kr aj ku d‡í ve, ne æ s e o be c nê s o udil o.

POÇÅTKY KRAJKÅ”STVï 13

Itáli e je nazÿvána kol ébkou kraj ky, prot oæe se t u rozvi nul a z hl edis ka techni ky i vzo

rû. Aprávê odtud se ¿í‡ila do dal¿ích ze mí. Zásl uhu na to m mêly i ti¿têné vzorní ky, je

jichæ prost‡ednictví mse ¿í‡ily dobové renesançní vzory.

Jeden z prvních vzorníkû vy¿el v Benát

kách ji æ v r oce 1 5 3 0 pod názve m  Es e mpl a

ri o dei l avori  od Nicola d ́ Ari st ot el a ( na

zÿvaného Zoppi no). Kole mroku 1 557 byla

opêt v Benátkách vydána kniha se vzorní

ke m pali ç kova nÿc h kr aj e k, pr o povz buze ní

záj mu nazvaná  Le Po mpe. Autor objasñu

je, æe tyto krajky js o u n eje n kr ás n é, al e t a ké

uæiteçné a pot‡ebné. Dnes je tato kni ha ul o

æena v kni hovnê Arsenal u v Benátkách.

Právê tato kni ha se nêkdy uvádí jako do

kl ad, æe v 1 6. st ol etí kraj ka v Benát kác h

vzni kl a. Pr obl é mj e al e v t o m,æesevníne-

nachází æádnÿ úvod o t o m,jaksekrajkavy-

rábí, jakÿ materiál se uæívá a jaké nástroje

jsou nutné. Autor vzorník sestavil tak, jako

by ne ps al o nové t e c hni c e, al e po uze pos ky

toval návodyæenám,kterédob‡evêdêly,jak

sniminaloæit. Onenneznámÿautortaké

urçitê nebyl vynálezce m herdule, jeæ je

vknizezobrazena.

Dal ¿í dat o va nÿ vz or ní k z t ét o d o by byl

vydán r oku 1 5 2 7 v it al s ké m mêstê Col ogne.

Jde o malÿ os merkovÿ svazek s 42 tabulka

n obrázek 2 Vz o r ní k kr aje k Nü w Modelbuch (Zurich,

2. pol. 1 6. st ol. )

n obrázek 3 Ret i c ell a – ¿i t á kr ajk a ( An gl i e n e b o ¢pa n êl s ko, z aç át e k 1 7. st ol. )

nobrázek 4It al s k á kr ajk a z e 1 6. s t ol .

nobrázek 5 Krajka ¿panêlskÿch protestantû v Hol a n ds ku (zaçát e k 1 7. st ol. )

14 KRAJ KÅ”S TVï

mi. Vzory vycházejí ze st‡edovêkÿch a arabskÿch arabesek a pís men, nêkteré krajkyjsou

na bíl é pûdi ci, zbytek na çerné. Vêt¿i na pali çkovanÿch krajek je dopl nêna vÿ¿i vkovÿ mi

stehy. Ani zde nejs ou pozná mky k technice a jde zjevnê o vzorní k, kterÿ znal ost techni

ky práce p‡e dpokl ádal. O t o m, æe s e pali ç kova ná kr aj ka vyr á bêl a v It álii ji æ p‡ e d r o ke m

1 5 0 0, na poví dají t a ké dal ¿í pí s e mné pr a me ny. Je de n z ni c h, ul oæe nÿ v kat e dr ál e ve

Ferra‡e, obsahuje úçet s udání mceny za opravu a pokovení krajkové ozdoby na jedné ze

souçástí ornátu, jakési vestê, které se ‡íkalo vest ment. Vbenátské m archivu existuje

dokument datovanÿ roke m1 476, kterÿ vÿslovnê hovo‡í o vÿrobê krajky paliçkami. Nej

star¿í doklad z Flander je z roku 1 495. Jde o oltá‡ní obraz v chrá mu sv. Petra v Lovani,

na nê mæ dí vka s her dulí pali ç kuj e kr aj ku.

POÇÅTKY KRAJKÅ”STVï 15

Z roku 1 493 pochází píse mná dohoda mezi dêdici rodiny Sforza, která vté dobê

vl á dl a v Milánê. Sestry Angela a Heppolita si v ní dêlily majetek. Mezi hodnotnÿ mi¿per

ky a ji nÿ miosobnímivêcmijsouvinventá‡íchsepsányzávojeadal¿ítextilnísouçástky

svÿ¿ivkou(Ri ca mo a reti cell a), ozdobné díl y ( Punti), kus y je mné ho síƒ ování ( Lavor o

agroppi), pêknékrajky(Lavoroas ossa) advanáct pletenÿchkusû(Punti dei dodisifu

si). V¿echny tyto názvy se pozdêji objevují jako oznaçení pro krajku, ¿itou i paliçkovanou.

Zákazy p‡epychu

I k dyæ j e z‡ ej mé, æ e t e c h ni ka vÿr o by p al i ç k o va nÿc h kr aj e k byl a v p o z d ní m s t ‡ e d o vê k u

alespoñ o mezené mu okruhu vÿrobcû zná má, objevuje se sporadicky. Dûvod je ov¿e m

z‡ej mÿ. Krajka ve st‡edovêku neslouæilajako módní doplnêk. Ro mánské a gotické odêvy

byl y st‡í d mé a pokud se na ni ch objevoval y zdobné prvky, bÿval y çast o p‡ed mête m kriti

n obrázek 6 ¢at y s o kr uæí m (pozdní

16. stol.)

16 KRAJ KÅ”S TVï

ky a dokonce p‡ís nÿch zákazû. Po celÿ ranÿ st‡edovêk vydávali západoevrop¿tí panovní

ci  p‡í kazy pr oti p‡e pyc hu.

Ve f r a n c k é ‡ í ¿ i b yl t a k o v ÿ e di kt v y d á n j i æ r o k u 6 0 8 . Z a k a z o v al n o s i t d r a h é ¿ a t y, n e b o ƒ

s á m král Karel Mart el ( 7 1 7 – 7 4 1 ) s e obl é kal pr ost ê. Také pozdêj¿í franc ouz¿tí král ové Fi

lipII. August(1180–1223) a Ludvík VIII. (1 223–1 226) se snaæili v ediktech o mezit p‡e

pych, kterÿ rostl díky rozvoji ‡e mesel. Filip II. August zakazoval nejen drahé odêvy, ale

urçoval i mnoæství nádobí na st ol e. Král Ludví k XI. ( 1 226 – 1 27 0) zakázal, aby neur oze ní

li dé pouæívali zl até nádobí, a zl at ní ci si museli vædy vyæádat povolení panovní ka, pokud

od nêkoho dostali zakázku.

Zákazy p‡ e pyc hu s e vydával y i v Be nát kác h. Roku 1 2 9 9 Vel ká r a da zakázal a do pl ñky,

stojící více neæ 5 st‡íbrñákû. Pozdêji bylo æenámzakázáno nosit ¿perky nad urçitÿli mit,

dête m do 1 2 let byl o zakázáno nosit zlato, st‡í bro a perly, mládeæ od 1 2 do 20 s mêla po

uæí vat ozdoby do ce ny 2 5 dukát û.

Podobné zákony existovaly po celÿ st‡edovêk, ale je pravda, æe se nedodræovaly. Je

paradoxe m,æeveFranciizaLudvíkaXIV.(1643–1715),vdobê,kdysinikdoneumêl

p‡edstavit odêv bez krajek, byl a vydána s pousta zákazû p‡epychu a nej ménê 1 2 edi kt û

proti no¿ení krajek! P‡esnê vtéæe dobê byla ve Francii zaloæena Královská krajká‡ská

ma n uf a kt ur a. Zá k a z y t ot i æ z ‡ ej mê pl at i l y j e n pr o pr o s t ÿ l i d a j ej i c h s mys l e m b yl o o dl i ¿ i t

obleçení ¿lechtice a m꿃ana. Touha po módních ¿atech v¿ak byla ve v¿ech dobách sil

nêj¿í neæ zákony.

ZÅPADNï EVROPA 17

ZápadníEvropa

St‡edovêká západní Evropa byla kulturnê a hospodá‡sky mnohe mjednotnêj¿í, neæ by se

dnes na první pohled zdál o. Na troskách antického ”ímabylav9. století obnovenast‡e

dovê ká ‡í ¿ e ‡í ms ká v çel e s cí s a‡e m.KekulturníintegracizápadníEvropynespornêp‡is-

pêl a i çi nnost církve, vÿzna mnou roli hrál y p‡edev¿í m mni¿s ké ‡ády.

Je¿tê vêt¿í jednota st‡edovêké Evropy platila v oblasti hospodá‡ské. P‡ední ital¿tí fi

nançníci pûs obili jiæ konce m 1 4. století ve vêt¿i nê vel kÿch mêst severnê od Alp, flander

¿tí a ital¿tí obchodníci vozili své zboæí aæ do Skandinávie a do Uher. Od 1 3. století se ko

lonizovalalesní pûda, kolonisté z Nêmeckase dostali aæ do Sedmihradska.

Tês né ko nt a kt y me zi pa novní ky a p‡ e d ní mivelmoæivedlytakékurçitéunifikaci

vmódêavÿtvarnémumêní. Tímbylodánoipomêrnêrychléroz¿í‡eníkrajekv16.stole-

tí. Jak mile se objevily na dvorské m odêvu v jedné ze mi, záhy se zaçaly napodobovat

ivzemíchsousedních. Aprotoæe byla vÿroba krajeksloæitou záleæitostí, nejprve se kraj

ky dováæely, teprve pozdêji se budovala do mácká vÿrobní st‡ediska. Kvêt¿í mu rozvoji

vÿr oby v novÿc h ze mích do¿lo v 1 7. a 1 8. století p‡edev¿í mtam,kdeprobêhlareforma-

ce, nebo kde byl o náboæens ky t ol erant nêj¿í prost‡edí, které l épe p‡ijí mal o prchají cí kraj

kᇠe z Fl a n d e r a Fr a nci e. Vÿj i mk o u byl o j e di nê bi g ot ní ¢ p a nêl s k o, k d e s e vyt v o‡i l a vl a s t

ní vÿroba z do mácích, katolickÿch zdrojû. Ze v¿ech têchto dûvodû má vÿvoj paliçkované

krajky v západní Evropê spoleçné rysy a interpretovat ho lze jedinê vcelku jako jeden

kulturní a umêleckÿfenomén.

n obrázek 7 Benátská ¿it á krajka (1 7. st ol. )



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist