načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kovářství - Ivo Frolec

Kovářství

Elektronická kniha: Kovářství
Autor: Ivo Frolec

Publikace přibližuje nejen dějiny řemesla, ale poskytuje i základní informace o používaném materiálu, nářadí, strojích, technikách a výrobcích. Srozumitelnou formou provází ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  161
+
-
5,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2004
Počet stran: 152
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Kovářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2003
ISBN: 80-247-0611-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace přibližuje nejen dějiny řemesla, ale poskytuje i základní informace o používaném materiálu, nářadí, strojích, technikách a výrobcích. Srozumitelnou formou provází historií kovářství od starověku po současnost, výklad je stručný, podrobně dokumentovaný kresbami a fotografiemi. Čtenář se seznámí s vývojem technologií i používaným nářadím a odborným názvoslovím. Autor - etnograf zachytil odraz tohoto pro každodenní život na venkově podstatného řemesla v lidové slovesnosti a vytvořil tak publikaci zajímavou a poučnou nejen pro odborníky. Většina fotografií pochází z prostředí Uherskohradišťska, ukázky soudobého uměleckého kovářství z významných pražských objektů.

Popis nakladatele

Všichni zájemci o klasické rukodělné řemeslo se dozví v této zajímavé publikaci mnoho nových informací o historii zpracování železa a kovářství zejména v českých zemích a o současných trendech v tomto krásném oboru. Autor se zaměřuje na seznámení se základními technikami, technologickými postupy a sortimentem kovářských výrobků. Samostatnou velmi zajímavou částí knihy jsou kapitoly o podkovářství a historii výroby nože.

Předmětná hesla
kovářství
Zařazeno v kategoriích
K elektronické knize "Kovářství" doporučujeme také:
 (e-book)
Umělecké kovářství -- 2. přepracované vydání Umělecké kovářství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KOVÁŘSTVÍ

Ivo Frolec Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7, obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz, tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 1896. publikaci Odpovědná redaktorka Erika Novotná Sazba Květa Chudomelková Foto na obálce Šimon Vondruška Fotografie v barevné příloze Ivo Frolec a Ladislav Chvalkovský Fotografie v knize Ivo Frolec a Ladislav Chvalkovský Ilustrace Josef Kiesewetter Počet stran 156 a 8 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2003 Vytiskla tiskárna PBtisk Příbram Prokopská 8, Příbram VI Tento projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky. © Grada Publishing, a.s., 2003 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2003 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 80-247-0611-3

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:534


OBSAH

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

DĚJINY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1VÝVOJ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 POČÁTKY KUTÍ ŽELEZA . . . . . . . . . . . 13

1.2 KOVÁŘSTVÍ V DOBĚ LATÉNSKÉ . . . 15

1.3 KOVÁŘSTVÍ V DOBĚ ŘÍMSKÉ. . . . . . 17

1.4 SLOVANSKÉ KOVÁŘSTVÍ. . . . . . . . . . 19

1.5 ROMÁNSKÉ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . 33

1.6 GOTICKÉ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . 35

1.7 RENESANČNÍ KOVÁŘSTVÍ. . . . . . . 38

1.8 BAROKNÍ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . 45

1.9 ROKOKOVÉ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . 48

1.10 KLASICISTNÍ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . 48

1.11 KOVÁŘSTVÍ V OBDOBÍ

HISTORICKÝCH SLOHŮ. . . . . . . . . 49

1.12 MODERNÍ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . 50

1.13 KOVÁŘSTVÍ V ČESKÉM VESNICKÉM

PROSTŘEDÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

TECHNIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

2SUROVINY A POTŘEBY . . . . . . . . . . . . . . 65 3VYBAVENÍ, NÁŘADÍ A STROJE. . . . . . . 67 4TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ŽELEZA

A OCELE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

4.1 OHŘÍVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

4.2 ŽÍHÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:535


KOVÁŘSTVÍ

4.3 CEMENTOVÁNÍ, NAUHLIČENÍ . . . . 80

4.4 KALENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

4.5 POPOUŠTĚNÍ. . . . . . . . . . . . . . . . 81 5KOVÁŘSKÉ TECHNIKY . . . . . . . . . . . . . . 83

5.1 UTÍNÁNÍ – PŘESEKÁVÁNÍ . . . . . . 83

5.2 PĚCHOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

5.3 PRODLUŽOVÁNÍ – VYTAHOVÁNÍ . . 86

5.4 ROZKOVÁVÁNÍ – ROZŠIŘOVÁNÍ. . . 87

5.5 OSTŘENÍ – HROCENÍ. . . . . . . . . . 88

5.6 ZAKULACOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . 89

5.7 OSAZOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . 89

5.8 ROZŠTĚPOVÁNÍ – ŠTĚPENÍ . . . . . . 91

5.9 PROBÍJENÍ – PRORÁŽENÍ, DĚROVÁNÍ

A PROVLÉKÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . 91

5.10 ZKRUCOVÁNÍ – TORDOVÁNÍ,

TORZÍROVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . 93

5.11 OHÝBÁNÍ, SKRUŽOVÁNÍ. . . . . . . . 94

5.12 ROVNÁNÍ – HLAZENÍ . . . . . . . . . . . 95

5.13 KOVÁNÍ ZÁPUSTKOVÉ . . . . . . . . . 96

5.14 VÝROBA ŠIŠEK . . . . . . . . . . . . . . 97

5.15 VÝROBA VOLUT (SPIRÁL) . . . . . . . . 98 6 SPOJOVÁNÍ KOVÁŘSKÉHO

MATERIÁLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

6.1 NÝTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

6.2 OBJÍMKY A SPONY . . . . . . . . . . . 99

6.3 NASAZOVÁNÍ ZATEPLA . . . . . . . . . . 99

6.4 SVAŘOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:536


OBSAH

7ZDOBENÍ KOVÁŘSKÉHO

MATERIÁLU . . . . . . . . . . . . . . . . 103

7.1 VÝROBKY VESNICKÝCH KOVÁŘŮ 103

7.2 CIZELOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . 106

7.3 LEPTÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

7.4 ZLACENÍ (STŘÍBŘENÍ APOD.) . . . . 107

7.5 RÝHOVÁNÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

7.6 TAUŠÍROVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

VÝROBKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

8REKONSTRUKCE HISTORICKÉ

VÝROBY VYBRANÝCH

KOVÁŘSKÝCH VÝROBKŮ . . . . . . . . . . . . 111 9PŘÍKLADY NEJSTARŠÍCH

KOVÁŘSKÝCH VÝROBKŮ . . . . . . . . . . . . 117

9.1 POČÁTKY KUTÍ ŽELEZA . . . . . . . . 117

9.2 LATÉNSKÉ KOVÁŘSTVÍ. . . . . . . . . . 118

9.3 ŘÍMSKÉ KOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . 119

9.4 SLOVANSKÉ KOVÁŘSTVÍ. . . . . . . . . 120 10 HISTORIE A SOUČASNOST VÝROBY

NOŽE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

PODKOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

11 PODKOVÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

11.1 ZAŘÍZENÍ PODKOVÁRNY . . . . . . . . 127

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:537


KOVÁŘSTVÍ

11. 2 NÁŘADÍ KE ZHOTOVOVÁNÍ

PODKOV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

11. 3 NÁŘADÍ K PODKOVÁNÍ KONÍ . . . . 129

11. 4 PODKOVA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

11. 5 BĚŽNÉ DRUHY PODKOV. . . . . . . . . 130

11. 6 PODKOVÁK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

11. 7 VÝROBA PODKOV . . . . . . . . . . . . . . 132

11. 8 PODKOVÁNÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

11. 9 PODKOVÁNÍ KONÍ K RŮZNÝM

ÚČELŮM A PŘI VADÁCH . . . . . . . . 135

11.10 PODKOVÁNÍ SKOTU . . . . . . . . . . . . 137 STARÉ MÝTY, RITUÁLY A SYMBOLY O KOVÁŘÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 VÝKLADOVÝ SLOVNÍČEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA . . . . . . 147 REJSTŘÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:538


9ÚVOD

ÚVOD

Kovářské řemeslo sehrávalo a dosud sehrává v životě lidí významnou roli. Tvarováním

železa a oceli se zabývala řada autorů. Vznikly publikace vědecké, opírající se o archeo

logické a historické výzkumy, práce technologické, učebnice a příručky pro učňovskou

mládež i obory uměleckoprůmyslové. Vedle nich stanuly i knihy pojednávající

o aspektech kovářské technologie z pohledu výtvarného umění. Rovněž národopisci

nezůstali stranou, o čemž svědčí řada studií a dílčích statí publikací. Některé z vydaných

prací jsou svým charakterem předurčeny pro další vědecká bádání, u jiných vycházel

autor z vlastních praktických zkušeností a znalostí, které předává dál. Samotné společné

téma je však velmi rozsáhlé, neboť kovářský obor má dlouhou a bohatou historii, kterou

nelze oddělit od vývojových souvislostí lidské společnosti. Formy a výstupy kovářské

výroby jsou rovněž značně pestré a přecházejí od prostých výrobků denní potřeby přes

zdobné stavební prvky až k poloze výtvarně umělecké. Jejich kvalifikované komplexní

obrázek 1 Práce v kovářské dílně

na rytině z doby kolem roku 1550

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:539


10 KOVÁŘSTVÍ

sledování a vyhodnocování bez multidisciplinárně fundovaného autorského týmu by

nebylo snadné a asi ani možné. Proto každý z autorů dosud vydaných knih a studií

sledoval danou problematiku logicky ze svého vlastního či příbuzného specializovaného

zorného úhlu. Ani tato publikace si neklade za cíl obsáhnout kovářství v jeho plné šíři.

Snaží se ve stručnosti a v obecné poloze seznámit laickou i poučenější veřejnost s historií

řemesla, vývojem jeho výrobních postupů i samotných výrobků, nastínit život a spole

čenské postavení jeho nositelů ve vesnickém i městském prostředí. Publikace vychází

z informací obsažených v dosud vydaných pracích, z poznatků získaných novými

terénními výzkumy a studiem archivních pramenů. V opodstatněných případech jsou

používány pro výstižnost i citované údaje. Svým pojednáním je kniha populárně naučným

doplňkem studia zejména na řemeslných a uměleckořemeslných školách, pomůckou

pro muzea a některé další kulturní a osvětové instituce. Své uplatnění však najde pře

devším u příznivců a obdivovatelů jednoho z nejkrásnějších, nejzajímavějších a v dnešní

době i atraktivních řemesel – kovářství.

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5310


11KOVÁŘSTVÍ

DĚJINY

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5311


Lepší jeden kováříček umouněný, nežli jeden lokajíček premovaný: kováříček jde do díla, lokajíček po pokoji kosti sbírá. Vy, kováři, nic nedbáte, jen když máte muziku, popadněte kus železa, naděláte hřebíků.

Já nechci kováře,

on má černé tváře,

já nechci kováře,

on je černý;

já radši zedníka,

jsem hodně veliká,

budu mu podávat na lešení.

Žádnej neví jako já,

zač kováři pijou:

ze starého železa

nové cvočky bijou.

(Lidové písně z Čech)

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5312


13VÝVOJ KOVÁŘSTVÍ

1VÝVOJ KOVÁŘSTVÍ

1.1 POČÁTKY KUTÍ ŽELEZA

Železo sehrálo ve vývoji lidstva důležitou roli. Vyspělost národů byla posuzována i podle

jejich znalostí zpracování železných rud. Přesnější stanovení počátku výroby železa je

obtížné. Dobu železnou nemůžeme pokládat za začátek zpracování tohoto materiálu,

neboť doklady znalosti výroby a požívání železa sahají do staršího období. Řada

starověkých známých i téměř zapomenutých národů po sobě zanechala nesmazatelné

stopy v podobě železných výrobků, převážně nástrojů ke zpracování jiných materiálů,

zbraní a šperků.

První železné předměty, které nesou znaky zpracování člověkem, byly objeveny na

území dnešního Íránu, Egypta a Sýrie. Jednalo se o zbraně, amulety a nástroje patřící

ke starým kulturám Mezopotámie z období 3. tisíciletí př. Kr., u nichž byl použit materiál

zemského nebo meteorického původu. Již u těchto předmětů lze dokladovat kovářské

techniky vytahování, rozšiřování, rozštěpování, ostření a probíjení materiálu. Vzácným

dokladem kovářského umu tohoto období je napříkad železná dýka z hrobu krále

Meskalamšara ze starověkého města Uru a honosná dýka z Alaca Höyük ze severní

Anatólie v Turecku. Tyto nálezy svědčí o tom, že kováři východních kultur uměli

zpracovat tento náhodně získaný materiál a poznávali jeho důležitou vlastnost, tedy

kujnost. V naší zeměpisné šířce byly objeveny železné nálezy z doby bronzové

1, 2 dýky se zlatými rukojeòmi

(1 — Alaca Höyük, Turecko

2 — Ur, Mezopotámie, 3. tis. př. Kr.)

3 dýka z Tutanchamonova hrobu

(Théby, Egypt, 2. tis. př. Kr. )

obrázek 2 Nejstarší železné předměty

ve Starém světě (vše podle R. Pleinera)

123

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5313


14 KOVÁŘSTVÍ

v Německu, ve Francii a na Slovensku. Jednalo se o prsteny, plíšky, jehlice a rukojeť dýky. Všechny tyto předměty byly ve své době vysoce ceněny a ukládány mezi vzácné poklady. Samotné železo bylo považováno za drahý kov.

K většímu rozvoji výroby železa došlo ve 12. a 11. století př. Kr. v Asii a jižní Evropě.

Snadněji dostupná ložiska měděné rudy slábla a nároky na výrobu nástrojů stoupaly. Zatímco bronzové předměty byly převážně odlévány, lití železa bylo objeveno o mnoho století později. Zatím jedinou cestou zpracování železa se stalo kování. První železné předměty kopírovaly tvar bronzových litých forem. Později kováři nabyli větší zkušenosti i zručnost a začali používat nové postupy při tvarování kovu. Objevily se první železné motyky, srpy, meče a oštěpy.

Poznatky o zpracování železa přišly na

území dnešní Evropy ve 2. polovině 1. tisíciletí

př. Kr., v tzv. halštatském období, a to ze dvou

center, která od sebe byla sice vzdálená, ale

která čerpala z kultury řecké civilizace. Šlo

jednak o oblast severnější – černomořskou

a jednak o oblast italskou. Dokladem je řada

nálezů – nožů, dýk, kopí, seker, mečů, nářadí

apod. Kováři této doby přispěli k dalšímu

rozvoji svého řemesla. Ovládali znalost

plastického zpracování materiálu – naučili se

sekat kov zatepla (např. dvouhroté hřivny),

vytahovat jej, rozkovávat do žádaných ploch,

tepat plech (kování a obruče vozů), pěchovat

hlavy hřebů (vozy), probíjet otvory do plechu

a do hranolů (kladiva), nýtovat (dýky a meče),

ostřit (čepele a břity), hladit povrch, štěpit

železné pruty a ohýbat je (zákolníky, ozdoby

rukojetí dýk, kruhy a koňské postroje) a zkru

covat (udidla). Většinou používali měkkou

nebo nestejnoměrně nauhličenou surovinu,

z níž zhotovovali nejen ozdoby (náramky a jeh

lice), ale i nože, dýky, hroty oštěpů a dláta.

Vzácněji nauhličovali pracovní části zbraní

a nástrojů (nože, srpy, sekery, kopí apod.) opa

kovaným tvrzením žhavého nástroje v hro

madách dřevěného uhlí s přísadami. Známé,

ale málo rozšířené bylo rovněž kalení a spo

jování měkkých a tvrdých částí výrobků.

V mladé době halštatské bylo železo do střední

a východní Evropy importováno, ale současně

obrázek 3 Kovářské nástroje z doby halštatské

(Býčí skála, kovárna z vrstvy pod pohřbem,

vše podle R. Pleinera)

1

2

3

4

5

1 pérové kleště 2, 3 těžké kladivo 4, 5 kovadlinky

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5314


15VÝVOJ KOVÁŘSTVÍ

zde vznikaly malé hutě. Existovaly i polotovary – železné lupy, které byly považovány

za cenný majetek až do středověku. Objevovaly se lupy ve tvaru hroudy a dvouhroté

hřivny ve tvaru dvojitého jehlance. O kovářských nástrojích halštatského období existuje

poměrně málo dokladů, byly však nalezeny napříkad těžké perlíky, kovadlinky, pérové

kleště. V kovárnách se pracovalo těžkými kladivy ze železa na nevelkých kovadlinách,

které mohly být i z kamene. Zařízení kováren a jejich velikost bohužel není známá,

a proto obtížně rekonstruovatelná.

1.2 KOVÁŘSTVÍ V DOBĚ LATÉNSKÉ

V průběhu halštatského období v části Evropy vyrostl mohutný etnický prvek – Keltové,

kteří dále expandovali na přelomu 5. a 4. století př. Kr., tedy v laténském období (latén je mladší doba železná nazvaná podle nálezů na keltské stanici La Tene /mělčina/ na břehu Neuchâtelského jezera), na velkou část evropského území. Díky svým válečným tažením na jih Evropy do oblasti antické civilizace získali mnoho technických znalostí a zkušeností, které využili a dále rozvinuli. Nastal mohutný rozvoj výroby, který přispěl k vytvoření osobité a svérázné kultury. Stoupla výroba železa, v níž Keltové dosáhli vynikajících výsledků, zvláště pak ve výrobě železných zbraní. Jako první ve střední Evropě zcela ovládli železářskou techniku. Provozovali hutnictví železa v menších dílnách, které však již vyráběly materiál pro širší odbyt. Jejich typickým výrobkem byly dvouhroté hřivny, tyčovité železné pruty a bochníkovité lupy. Ve východokeltském prostředí byla vyvinuta originální redukční pec, která na dalších pět až šest století ovlivnila železářství i severních sousedů (kompletní huť s těmito pecemi byla prozkoumána např. v Mšenci u Nového Strašecí).

Jestliže z doby halštatské známe

jen málo nálezů kovářských nástrojů, doba laténská nám již poskytla větší množství dokladů o rozvoji kovářského řemesla. Pokrok nastal

1, 2 mečový prut

3 dlouhá dvojhrotá hřivna

4 krátká dvojhrotá hřivna

5 železný bochník

6 halštatská lupa

obrázek 4 Železné polotovary doby laténské a halštatské

(vše podle R. Pleinera)

123

4

5

6

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5315

+


16 KOVÁŘSTVÍ

v sortimentu a množství keltských železných výrobků, především zbraní. Bojovníci

používali dvojsečné meče bez příček, kratší mečíky, dlouhá kopí i lehčí oštěpy, šípy,

štíty s kováním a jednosečné nože. Vzrostlo také množství řemeslnických nástrojů –

nože, sekery, dláta, pořízy, nožové pilky, kovářské nástroje, břitvy, udice, šídla a jehly.

Velký význam měly zemědělské nástroje – srpy, kosy, širší radlice, štíhlejší oradla, vidle

a vidlice, háky a řetězy. Vyráběly se součásti postrojů, první podkovy, ostruhy, oděvní sou

částky (např. řetězy opasků a spony). Protože v době keltské přestalo být železo vzácným

kovem, začalo se používat i jako konstrukční prvek ve stavitelství. Keltové vyráběli

poměrně velké množství hřebů, skob, kramlí a závor, ale i klíče, kování truhel, dveří

i vozů, stěžeje, zákolníky, háky, řetězy a kruhy. Přes malou kapacitu pecí dovedli zhotovit

i předměty velkých rozměrů, napříkad kozlíky k ohništím, které byly vysoké až 80 cm.

1 sedlík; 2 kladivo; 3 až 6 kleště; 7 hlavičkář na nýty; 8 zápustka; 9 pilník; 10 výhňová lopatka;

11,12kovadlina; 13 sekáč

obrázek 5 Kovářské nástroje doby laténské (vše podle R. Pleinera)

1

3

4

5

6

13

10

9

2

7

8

11

12

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5316


17VÝVOJ KOVÁŘSTVÍ

V halštatském období a ještě ve starším laténském období byli kováři současně

hutníky, kovotepci či slévači. V době rozkvětu keltských opevněných sídlišť (oppid) se

situace změnila. Železné předměty se vyráběly ve větším množství a došlo ke specializaci,

tedy oddělení kovářů od hutníků. S růstem oppid se zvětšoval i počet kovářských dílen

ve vesnicích. Kovář zde měl zvláštní postavení a byl považován za znalce magie. Keltské

kovářské výrobky měly tak vysokou úroveň, že ovlivnily i ostatní evropské národy,

zejména pak Germány a Slovany. Keltové neměli čas dotvořit své typy raného státního

zřízení. Jejich samostatný vývoj zmařil na jihu Řím (římské impérium, které vyspělo ve

světovládnou velmoc), na severu podlehli jinému indoevropskému etniku – Germánům.

1.3 KOVÁŘSTVÍ V DOBĚ ŘÍMSKÉ

Převaha římského impéria a boje s Germány, Dáky a Sarmaty na přelomu našeho

letopočtu ukončily keltský rozmach. Na území střední Evropy vznikl markomansko

kvádský kmenový svaz (tzv. Marobudova říše) založený na kontaktu s římskou říší.

Naše území bylo načas postaveno do sféry významného dění. Z římského impéria sem

proudilo velké množství luxusních předmětů, protože germánští náčelníci se snažili

napodobovat římský životní styl. Vysoká hmotná i duchovní kultura římské velmoci

stála na základech otrokářské společnosti. Otrokářské principy zrychlily vývoj výroby

obrázek 6 Velké výkovky doby laténské – železné kozlíky k ohništím (vše podle R. Pleinera)

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5317


18 KOVÁŘSTVÍ

1 kleště; 2 pérové kleště; 3 ploché kleště; 4 skříňkové kleště; 5 hákové kleště; 6 kleště; 7 křížové kladivo;

8sekáč; 9 ploché kladivo; 10 sekáč; 11 průbojník; 12 pilník; 13 nůžky na plech; 14 výhňová lopatka;

15hřebovka; 16 kovadlina s otvorem; 17 naklepávací kovadlinka; 18 kovadlinka s otvorem; 19 zápustka

obrázek 7 Kovářské nástroje z římských provincií (vše podle R. Pleinera)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

11

10

17

15

14

13

16

19

18

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5318


19VÝVOJ KOVÁŘSTVÍ

a výrobních vztahů. Antické řecké a římské kovárny se přiblížily svým způsobem práce, zařízením a výbavou venkovským kovárnám 20. století. Měly krytou výheň, dmychadlo, kovadlinu a velký sortiment nářadí. Kováři v nich pracovali sami, nebo s jedním či dvěma pomocníky. Kovář při práci většinou seděl. Prohloubila se specializace řemesla. Samostatně pracovali nožíři, srpaři, hřebíkáři, jehláři, zámečníci, pilníkáři, výrobci seker a zbrojíři, kteří se dále dělili na brníře, helméře a platnéře, štítaře, mečíře a kováře oštěpů a kopí. Jako specialisté působili vojenští řemeslníci, tedy i kováři, kteří tvořili v římských legiích zvláštní neozbrojenou centurii. Kovářství této doby rozšířilo již i tak Kelty obohacený sortiment výrobků napříkad o veslovité radlice, motyky, krojidla pluhů, klučovnice, vrtáky, pilky nožovky a obloukovky, stoupací železa pro chůzi po ledě, cvočky k obuvi, dokonalejší zámky a klíče, zednické lžíce, tesařské a truhlářské nářadí, štípací kleště, cihlářské nářadí, razidla, ploché lopatky, jídelní příbory, zahradnické a vinařské nářadí a dokonce lékařské a psací náčiní. Zdokonalena byla kování nábytku, vozů a oděvních doplňků. Příbytky byly vybavovány závěsy, kotli, trojnožkami, svícny a závorami. Obrovský rozvoj kovaných zbraní není třeba připomínat vzhledem k již zmíněným zbrojířským specializacím.

Zatímco jih a západ Evropy ovládala bohatá římská říše s antickou kulturou, sever a východ patřil různým etnikům, z nichž dominantní roli hráli Germáni. Jejich řemeslná úroveň zdaleka nedosahovala římských či keltských kvalit. Vyjma části území dnešního Polska bylo neprovinční kovářství vesnickým a málo specializovaným řemeslem. 1.4 SLOVANSKÉ KOVÁŘSTVÍ Další období společenského vývoje na území střední Evropy bylo od 6. století poznamenáno množstvím změn a etnických přesunů. Počátky souvisí se vpádem Hunů do jihoruských a černomořských oblastí (ve 2. pol. 4. stol.), který způsobil nejprve pohyb Gótů do dolního a středního Podunají. Tento pohyb znamenal začátek období označovaného v dějinách jako „stěhování národů“, které bylo zakončeno vpádem Avarů a vedlo ke stabilizaci osídlení větší části Evropy. Retardační vývoj byl poznamenán zánikem velké části sídlišť z doby římské, i když kontinuita osídlení zcela přerušena nebyla. Počátky slovanského osídlení na dnešním českém území jsou nejasné. Nejstarší zprávy pocházejí od řecky píšících autorů (Prokopios). Svou expanzi Slované zahájili před vpádem Avarů do karpatské kotliny a osídlili oblasti s nejpříhodnějšími podmínkami pro zemědělství. Po období retardace a úpadku nastává koncem 7. a počátkem 8. století rozvoj celé slovanské kultury, zvláště jejích hospodářských základů a s tím svázaných společenských změn. Nejprogresivnější oblastí se jeví jižní Morava, kde se začíná utvářet první státní útvar zvaný Velkomoravská říše, který největšího rozkvětu dosáhl ve 3. čtvrtině 9. století.

Zřetelnější stopy úrovně kulturní vyspělosti nacházíme v 8. a 9. století našeho letopočtu. V této době již střední Evropu obývali Slované, kteří měli základní kovářské znalosti a přebírali nové poznatky od ostatních etnik, s nimiž přišli do styku (např.

Kovarstvi.p65 15.1.2004, 9:5319




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist