načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kouzelné sedlo - Zuzana Pospíšilová; Daniela Skalová

Kouzelné sedlo

Elektronická kniha: Kouzelné sedlo
Autor: ;

Máte rádi koně? Verunka z téhle knížky je miluje. Má sice doma pejska, ale stále maluje koníky. Kůň je zkrátka její nejmilejší zvíře. Kdyby ho tak mohla mít, nejlépe přímo u sebe ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  161
+
-
5,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 72
Rozměr: 23 cm
Úprava: tran : barevné ilustrace
Vydání: Vydání 1.
Spolupracovali: ilustrace Daniela Skalová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0579-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Pohádkový příběh o holčičce Verunce a jejím velkém snu - mít koně. Kniha s velkými písmeny a barevnými ilustracemi je určena začínajícím čtenářům. Verunka je největší holka ve školce. To už je přeci velká a rozumná a jistě by si zasloužila svého koně, když po něm tolik touží a od malička koníky maluje. Rodiče to nakonec vyřeší šalamounsky. Verunka může jezdit na krásném koni jménem Daros, ale jednoho dne naneštěstí spadne. Nic se jí nestane, ale jak překonat strach z dalšího pádu? Kdo Verunce pomůže? Možná psí kamarádka Grejska, trenérka Anička nebo kouzelné sedlo.

Popis nakladatele

Máte rádi koně? Verunka z téhle knížky je miluje. Má sice doma pejska, ale stále maluje koníky. Kůň je zkrátka její nejmilejší zvíře. Kdyby ho tak mohla mít, nejlépe přímo u sebe v pokojíčku! Vyplní se Verunce její sen? Pojede dokonce někdy sama na koni? Kniha oblíbené a úspěšné autorky je určena všem začínajícím čtenářům.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ky

prv ňáč

pro

čte

Zuzana Pospíšilová Ilustrace Daniela Skalová

Kouzelné sedlo


ky

prv

ňáč

pro

čte


ky

prv ňáč

pro

čte

Zuzana Pospíšilová Ilustrace Daniela Skalová

Kouzelné sedlo


Zuzana Pospíšilová

Kouzelné sedlo

Vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s., pod značkou

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 6650. publikaci

Ilustrace Daniela Skalová

Odpovědná redaktorka Helena Varšavská

Sazba a zlom Antonín Plicka

Zpracování obálky Antonín Plicka

Počet stran 72

Vydání 1., 2017

Vytisklo TISK CENTRUM, s.r.o., Moravany

© Grada Publishing, a.s., 2017

Cover Illustration © Daniela Skalová

ISBN 978-80-271-9882-5 (ePub)

ISBN 978-80-271-9881-8 (pdf)

ISBN 978-80-271-0579-3 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí býtreprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

Předmluva ..................................................... 7

Já bych chtěla koně ....................................... 9

Překvapení ................................................... 13

Kamarád Daros ........................................... 17

První jízda ................................................... 21

Veliký zážitek .............................................. 25

Nekonečné čekání ....................................... 29

Daros se taky těšil ....................................... 33

Oslava narozenin ......................................... 37

Kde se tady vzalo? ...................................... 41

Nápad .......................................................... 45

Daros se polekal .......................................... 49

Všude písek ................................................. 53

Sen ............................................................... 57

Balík ............................................................ 61

Kouzelné sedlo ............................................ 65

Je to tak! ...................................................... 69



Předmluva

Jízda na koni je kouzelná sama o sobě, ale jízda

v kouzelném sedle, to je něco úplně jiného. To

se jen tak někomu nepoštěstí. Zajímá vás, jak

k takovému zázračnému sedlu Verunka vlastně

přišla a jaké příhody ve stájích zažila? A chtěli

byste je zažít spolu s ní? Pusťte se do čtení!

7



Já bych chtěla koně

Verunka seděla u stolu ve svém pokojíčku. Měla

tam rozložené pastelky a malovala. Malovala

koně. To je totiž její nejmilejší zvíře.

Nebyly jí ani dva roky, když se na koněposadila poprvé. Od té doby koně milovala. Kdyby to šlo, chtěla by mít jednoho doma, v pokojíčku. Rodiče jí to ale nedovolí. Na zahradě by prýpošlapal maminčiny kytičky. A taky potřebuje svoji stáj. Oni mají jen garáž a v ní auto.

„Už zase maluješ koně?“ zeptala se súsměvem maminka.

Verunka jí ale neodpověděla. Byla zabraná do práce. Maminka tedy přišla až k ní a teprve pak se zeptala znovu.

„Když já bych chtěla koně,“ řekla jí na toVerunka a podívala se psím pohledem. Ten odkoukala

9


od Grejsky. To je jejich malá

čivava. Verunka ji má moc

ráda a Grejska ji taky.

Na každém kroku svou

paničku hlídá.

„Už jsi velká holka,Ve

runko. Dobře víš, že to

nejde,“ odpovědělama

minka.

Verunka je opravdu velká. Po prázdnináchpů

jde do školy. Ve školce je ze všech dětí největší.

Nic to ale nemění na tom, že po koníkovi stále

touží. Nemůže si pomoct.

„Všechno jde, když se chce,“ odpovědělaVe

runka. To často říká její tatínek Tomáš. Třeba

když ji učil jezdit na kole nebo lyžovat.Mamin

ka se musela přemáhat, aby se nezačala hlasitě

smát. Úplně jako by slyšela svého muže.

1


„Dobře,“ řekla nakonec, „domluvíme se statínkem a uvidíme, co se dá dělat.“

Verunka jen pokrčila rameny.

Maminka odešla, aby v kuchyni připravila

večeři.

Verunka odložila pastelky a šla si hrát sGrejskou.

„Škoda že nejsi větší,“ posteskla si.

Grejska se na Verunku nechápavě podívala.

„Mohla bych si tě osedlat,“ dodala navysvětlenou Verunka. Teď by to ale rozhodně nešlo. Grejska je tak malá, že ji tatínek vezme do jedné ruky. Verunka by ji rozsedla. Naštěstí měla dost rozumu, aby to vůbec nezkoušela.

Až do večeře dávala Verunka Grejsce úkoly: „Hledej míček, dones panenku!“

Grejska byla nejspíš ta nejchytřejší čivava na světě.

1

1



Překvapení

Druhého dne se na sebe maminka s tatínkem

usmívali, a dokonce na sebe občas i mrkli.Mysleli si, že to Verunka nevidí, ale jí nikdy nic

neunikne. Pochopila, že rodiče mají nějakétajemství. Byla sobota, a tak ráno nemuseli vstávat

do práce a do školky.

Ke snídani si Verunka dala rohlík s paštikou a jablíčko. Když si tatínek namazal chlebamáslem a teprve navrch si dal i paštiku, ušklíbla se. Máslo neměla ráda a nechápala, jak můžetatínkovi chutnat.

„Dojedeno?“ zeptal se tatínek, když dopilposlední doušek ranní kávy.

Verunka přikývla.

„Tak se běžte obléknout, pojedeme na výlet,“ oznámil rozhodně.

3

1


Verunce zasvíti

ly oči. „A kam?“

chtěla vědět.

„Nech sepře

kvapit,“odpově

děl tatínek.

Maminka se jen tiše

usmívala. Verunce bylojas

né, že dobře ví, kam pojedou.

Pokaždé, když se Verunka chystala doškol

ky nebo na procházku, Grejska jí donesla boty.

Udělala to i teď. Ne obě najednou, to bynezvlád

la. Nejdřív jednu a potom druhou.

V pokojíčku se ale Verunka obouvat nesměla,

a tak si boty donesla zpátky do předsíně. Grejsku

za to ale pochválila a dala jí piškot.

„A pojede Grejska s námi?“ zeptala seVe

runka.

4

1


„Tentokrát zůstane doma,“ odpovědělamaminka a zavrtěla hlavou, aby to bylo dost jasné.

To Verunku překvapilo. Sobotní výletyvybírali vždycky tak, aby s nimi mohla i jejich malá čivava.

Dnes ale Verunka neprotestovala. Věděla, že to má asi svůj důvod. Dala Grejsce dva piškoty navíc, aby jí nebylo líto, že nemůže s nimi.

Potom zamkli dům a nasedli do auta. Dnes řídí tatínek, jako vždycky při sobotních výletech.

„Kam jedeme?“ zeptala se Verunka.

Maminka se na sedadle otočila, aby naVerunku dobře viděla.

„Překvapení,“ zopakovala nahlas to, co říkal ráno u snídaně tatínek.

Na víc už se Verunka neptala. Prohlížela si knížku. Byla o koních všech barev a velikostí.

5

1

+



Kamarád Daros

Když přijížděli na místo, Verunka odložilakníž

ku na prázdné sedadlo a koukala se z okýnka.

Div si hlavu nevykroutila. Všude okolo byly

dřevěné ohrady a v nich volně pobíhali koně.

Verunka se neudržela a radostí vykřikla: „Jééé,

ti jsou krásní!“

Ještě větší radost ale měla z toho, že tamtatí

nek zastavil. Všichni vystoupili z auta a vydali

se směrem ke stájím.

Po chvilce jim vyšla naproti nějaká paní.

Hned je vesele vítala: „Dobrý den, vítám vás.

Já jsem Anna a jsem vedoucí jízdárny.“

Podala si ruku s maminkou, pak s tatínkem ana

konec s Verunkou. S ní se ale vítala déle, skoro

jako kdyby byla její paní učitelka ve školce.

„A ty jsi Verunka, viď?“ zeptala se s úsměvem.

7

1


Verunka přikývla.

„Slyšela jsem, že máš ráda koně,“ pokračovala paní Anička.

Verunka opět přikývla.

„Jestli chceš, tak tě na koni naučím jezdit.“

„Ano!“ vykřikla Verunka tak nahlas, až se sama sebe polekala. Teprve pak se podívala namaminku s tatínkem. Nevěděla, jestli jí to dovolí.

Oba se usmívali a pokyvovali hlavou.

„Pojďte, provedu vás!“ řekla paní Anička avydala se směrem k vratům do stáje. Verunka,maminka Míša i tatínek Tomáš ji následovali. Byli zvědaví, jak to tam asi vypadá.

Stáje byly veliké a vonělo to tam senem.

„Tohle jsou naši miláčci. Ron, Sanik a Daros,“

řekla Anička. „Na těch jezdí hlavně děti.“

Maminka se při pohledu na Darose polekala.

Byl ze všech největší. Celou dobu si myslela,

8

1


že děti jezdí jen na malých

ponících.

„Daros má rád mrkvičku a děti,“

vysvětlovala paní Anička.

„Když mu dáš mrkev, tak tě určitě povozí!“

řekla a podala Verunce mrkev.

„Opatrně. Dávej pozor na prsty. Kůň má velké

zuby a mohl by tě kousnout,“ upozornilaVe

runku paní Anička. Taky si vzala jednu mrkev

a ukázala Verunce, jak ji má správně podržet.

Daros si mrkvičku vzal a odešel s ní kousek

dál.

„Chce ji mít jenom pro sebe. Asi se bojí, aby

mu ji nikdo nevzal,“ vysvětlila jim paní Anička.

Daros mrkvičku spokojeně dojedl a přišel si

k Verunce pro další.

„Teď jste kamarádi,“ usmála se Anička aVe

runka radostí povyskočila.

9

1




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist