načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kouzelná zahrada biologie - Gottfried Schatz

Kouzelná zahrada biologie
-11%
sleva

Elektronická kniha: Kouzelná zahrada biologie
Autor:

Eseje o postavení člověka v přírodě z německého originálu přeložily Alena Gremingerová a Klára Landauerová                     ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  150 Kč 134
+
-
4,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2%hodnoceni - 75.2% 84%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 138
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z německého originálu Zaubergarten Biologie: wie biologische Entdeckungen unser Menschenbild prägen ... přeložily Alena Gremingerová a Bohumila Ruth Finkelová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-742-9533-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Bezmála dvacítka esejí, v nichž světoznámý chemik a biolog popisuje fenomény, které určují naše chápání člověka a jeho místa v přírodě. Ve svých úvahách využívá podmanivě poetických obrazů, aby složité jevy, jež věda popisuje, podal srozumitelným způsobem a smysluplně je vřadil do celku naší lidské zkušenosti. Pokouší se uchopit a našemu chápání zpřístupnit samotné počátky života, energetické procesy v živých organismech či ukládání vědomostí. K těmto otázkám přistupuje nejen jako erudovaný biolog, ale také jako člověk hluboce zakořeněný v kulturním dědictví Evropy. Ve své knize autor ukazuje, jak nejnovější poznatky z oblasti biologie pomáhají lépe porozumět člověku, jeho chování i místu v přírodě.

Popis nakladatele

Eseje o postavení člověka v přírodě z německého originálu přeložily Alena Gremingerová a Klára Landauerová                                                                                                         Bezmála dvacítka esejí, v nichž světoznámý chemik a biolog popisuje fenomény, které určují naše chápání člověka a jeho místa v přírodě. Ve svých úvahách využívá podmanivě poetických obrazů, aby složité jevy, jež věda popisuje, podal srozumitelným způsobem a smysluplně je vřadil do celku naší lidské zkušenosti. Pokouší se uchopit a našemu chápání zpřístupnit samotné počátky života, energetické procesy v živých organismech či ukládání vědomostí. K těmto otázkám přistupuje nejen jako erudovaný biolog, ale také jako člověk hluboce zakořeněný v kulturním dědictví Evropy. Kultura a věda jsou pro něj jen dvě stránky téže mince. V některých momentech tak líčení složitých chemicko-biologických problémů přechází téměř do podoby někdejší „romantické biologie“ 19. století, která se právě pomocí obrazů převzatých ze života snažila o syntetické vystižení jevů, k jejichž fixování dosud scházel vlastní pojmový instrumentář. Gottfried Schatz navrací vědy o živém k jejich živoucímu prameni a jako skvělý tlumočník dokáže přecházet mezi krajinami přísné vědy a obecně srozumitelného jazyka.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Gottfried Schatz - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Gottfried Schatz

Kouzelná

zahrada

biologie


Vyšehrad

Gottfried Schatz

Kouzelná

zahrada

biologie


Věnováno Merete


Edice Spektrum, svazek 2.

Z německého originálu Zaubergarten Biologie: 

Wie  biologische Entdeckungen unser  Menschenbild prägen, 

vydaného nakladatelstvím Verlag Neue  Zürcher Zeitung 

v Curychu roku 2012, 

přeložily Alena Gremingerová a Bohumila Ruth Finkelová

Obálku a  grafickou úpravu navrhl  Vladimír Verner

Redakčně zpracoval Marek Chvátal

E-knihu vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol.  s r.  o.,

v Praze roku  2016  jako  svou  1479.  publikaci

Odpovědný redaktor Martin Žemla

Vydání v  elektronickém formátu první

(podle  prvního vydání v  tištěné podobě)

Doporučená cena  E-knihy 150  Kč

Nakladatelství Vyšehrad, spol.  s  r. o.,

Praha  3,  Víta  Nejedlého 15

e-mail: info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

Zaubergarten Biologie: 

Wie  biologische Entdeckungen unser  Menschenbild prägen

Copyright ©  Gottfried Schatz, 2016

Translation ©  Alena  Gremingerová, Bohumila Ruth  Finkelová, 2016

ISBN  978-80-7429-717-5

Tištěnou knihu si můžete zakoupit na www.ivysehrad.cz


Obsah

Předmluva 9

1. Malá teplá louže  11

Co nám vyprávějí prapůvodní

jednobuněčné organismy o rané době života 2. Oheň z vesmíru  17

Jak si život ochočil oheň 3. Životodárný proud  23

Jak se živí tvorové dělí o energii slunečního světla 4. Prazvláštní šťáva  29

Jak buňky naší krve dozrávají a odumírají 5. Sestra života  35

Jak buňky vlastní sebevraždou slouží životu 6. Hranice mého já  41

Proč jsou bakterie důležitými 

součástmi našeho těla 7. Kobold v nás  47

Co vypráví kobalt v našem těle o dějinách života 8. Netrpělivost srdce  53

Jak „neviditelný hlad“ ohrožuje lidstvoPlaneta mikrobů  61

Proč se nám nikdy nepodaří zvítězit

nad nakažlivými nemocemi 10. Velká hra v kostky  69

Proč nám pohlavní rozmnožování

propůjčuje individualitu 11. Podivuhodná cesta  75

Jak lidská spermie nalézá vajíčko 12. Proti přírodě?  81

Jak geny a prostředí poznamenávají

naše sexuální chování 13. Život je sen  87

Proč nejsme otroky svých genů 14. Krajina širá  93

Jak geny a chemické stopové látky

ovlivňují naše chování 15. Tvořivá náhoda  99

Jak náhodné chemické procesy

dávají životu rozmanitost 16. Zrození řeči  107

Jak vědci jdou po stopách zrodu lidské řeči 17. Ohrožené dědictví  113

Jak nejisté ukládání informací ohrožuje naši kulturu 18. Pohled do daleka  119

Proč nevědomost ohrožuje

naši energetickou budoucnost 19. Velká otázka  127

Jak pátráme po mimozemském životě Poděkování  135 Slovo o autorovi  137

|

9Předmluva

Předmluva

Po knihách Jenseits der Gene (Za hranicemi genů)  a Feuer­

sucher (Hledači ohně)  nás Gottfried Schatz svými  devatenácti 

příběhy zavádí již  potřetí do nekonečné říše  přírody, do „kou-

zelné  zahrady biologie“. Některé vlastnosti přírody známe  nebo 

se  domníváme, že  je  známe, o jiných se  dohadujeme a opět  

u jiných si  zoufáme. Tak  jako  pohádky začínají „Bylo, nebylo“, 

staví  Gottfried Schatz na začátek svých  esejů  určitý  postřeh 

nebo  otázku. Popisuje události, jak  jsme  je  vnímali kdysi  a co  

o nich víme  dnes,  a dovoluje nám  podílet se na podivuhodnosti  přírodních úkazů. Tyto  příběhy jsou  vlastně zkazky, zvěsti 

a zprávy, které  autor  zajímavým způsobem inscenuje – a stejně 

jako  pohádkář vypráví příběh o Zlatovlásce, i on  nám  jej  dává 

prožívat v obrazech. Jako  v pohádce se  i zde  vypráví jednoduše,  krátce  a zřetelně, takže  nabýváme dojmu, že  textu  rozumíme a že   bychom jej  mohli  vyprávět dál.  Jsou  to  „skutečné“ příběhy, které  mají  něco  všeobecně platného, a přesto zůstává v každé kapitole 

něco  nejistě otevřeného.

Velký  britský biolog  sir  Peter  Medawar rozlišoval dva  druhy 

vědců: jedny  zaujme určitý  přírodní úkaz  nebo  třeba  nemoc a rozhodují se  je  prozkoumat a snad jim  jednou i porozumět. Druzí 

položí  světu  teoretickou otázku a snaží se  ji pomocí pokusů dokázat  („begging for  the  question“). Gottfried Schatz patří  k prvnímu 

druhu  vědců: také  on  staví  na začátek vždy  pozorování, otázku 

nebo  něco  nejasného a poté  zužuje  cesty  vedoucí k řešení pomocí 


10

|

Předmluva

pokusů, pozorování, návrhů, hypotéz a především zdravého lid-

ského  rozumu. Vede  čtenáře touto  obtížnou, ale  fascinující cestou  přírodovědce, aby  jej  přivedl k logickým závěrům, k širším 

náhledům a k obšťastňujícím odpovědím.

Přírodní jevy a vlastní výzkum slouží  autorovi jako  výchozí 

bod  pro  mnohé otázky o přírodě a o lidském bytí,  které  vynikajícím  způsobem překládá do srozumitelné řeči.  Vděčí  za to  snad 

svému  všeobecnému vzdělání, svému  vztahu k hudbě, vypravěč-

skému  nadání svých  předků? V každém případě je  každý  jednotlivý  příběh malým  uměleckým dílem, které  nás  zaujme, naučí  

nás  novému a dá  nám  pocit  štěstí.  Příjemnou zábavu při  toulkách 

v čarovné zahradě biologie vám  přeje

Rolf  Zinkernagel,

nositel Nobelovy ceny

za fyziologii a lékařství

za rok 1996


Kapitola 1.

Malá teplá louže

Co nám vyprávějí prapůvodní

jednobuněčné organismy

o rané době života


|

13Malá teplá louže

Nevíme, jak život na Zemi začal a jak vypadali první živí tvorové.

Nejspíše se podobali primitivním jednobuněčným organismům,

které dodnes žijí v horoucí vodě sirných gejzírů a trhlinách moř­

ského dna.

Odkud pocházíme? Tato  otázka nás  zajímá od nepaměti, dlouho 

nám  na ni  ale  dávaly odpověď jen  mýty  a svaté knihy.  Teprve  

když  biologové začali  přemýšlet o vzniku rozmanitých podob 

života, poznali, že  tyto  podoby nebyly stvořeny hotové, ale  že  se 

život  nepřetržitě proměňuje v nové formy. Na „stromu života“ 

jsme  my  lidé  jen  nepatrnou a pozdní větvičkou. Kde  však  jsou 

kořeny tohoto  stromu? Jak  život  na naší planetě začal?

Na tuto otázku nebudeme asi  nikdy  schopni odpovědět s jistotou,  víme  však,  že  na Zemi existoval život  již  krátce  po jejím 

vzniku. Mladičká Země  se  srazila se zbloudilou planetou a proměnila se  v ohnivou kouli,  ze  které  se  odtrhl  Měsíc. Během násle-

dujících stovek milionů let  na ni  dopadaly obrovské meteo  rity 

a vytvářely nesčetné, dnes  již  zahlazené krátery. Když  však  před 

3,8  až  3,6  miliardami let  zavládl na Zemi opět  klid,  byl  na ní  už 

život.  Byly  snad  ony  žhnoucí krátery retortami, v nichž se  oživila 


14

|

Malá teplá louže

mrtvá  hmota? Je  možné, že  se  biblický ráj  tak  osudově podobal 

peklu?

Nejstarší z nám  známých pradávných tvorů  žijí  skutečně 

v horoucích gejzírech a v sirných vřídlech, v nesmírně hlubo-

kých  rozsedlinách zemské kůry,  a dokonce ve žhavém uhlí.  Jejich 

extrémním životním prostorem jsou  zlomy v mořském dně, 

z nichž tryská  voda  horká  až  500 °C. Když  se  tato  voda,  která  pro 

vysoký tlak  nemůže vřít,  mísí  s chladnou vodou  oceánu, vylu-

čují  se  z ní  soli  kovů,  které  stoupají nad  mořské dno  jako  jakýsi 

hustý  dým –  proto  se  o těchto podmořských útvarech mluví  jako 

o „černých kuřácích“. V tomto horoucím, temném a chemicky 

silně  reaktivním prostředí se  to  hemží  mikroorganismy, které  jsou 

nejprimitivnější a nejodolnější ze  všech  známých živých tvorů.  Některé jsou  menší  než  vlnová délka  zeleného světla; jiné  po užívají ve svém metabolismu wolfram, který  se v buňkách vyskytuje  velmi  zřídka; mnohé se  rozmnožují jen  při  teplotě 100 °C 

a při  teplotě 80 –90 °C přestávají růst;  opět  jiné  snášejí teplotu až 

130 °C. Je  zatím  záhadou, proč  jsou  jejich  bílkoviny tak  odolné 

vůči  vysokým teplotám, ačkoliv se  tak  velice  podobají našim  bílkovinám. Pod  mikroskopem tyto  jednobuněčné organismy vypadají  jako  bakterie, mají  však  s nimi  jen  málo  společného – proto 

je  řadíme do samostatné skupiny zvané Archea. Jejich  dědičná 

hmota  prozrazuje, že  na stromě života  tvoří  tu  nejnižší větev.  Jsou 

nejbližšími žijícími příbuznými nám  neznámé prabytosti, z níž  

pochází veškerý život  na Zemi.

Také  látková výměna těchto  jednobuněčných organismů 

patří  do prapůvodního sopečného světa.  Mnohé z nich  nezískávají  životní energii ze  slunečního světla  ani  zužitkováním živé 

hmoty, nýbrž  prostřednictvím geochemických procesů. Na rozdíl 

od většiny dnešních organismů nejsou  dětmi  světla,  ale  zplozenci 

podzemí. Byly  nalezeny také  ve vřelé, 20  milionů let  staré  podzemní  vodě  jihoafrického zlatého dolu  Mponeng, který  je  jedním 

z nejhlubších na světě. Jako  zdroj  energie používají tito  obyvatelé 

Hádu  vodík  a sirné soli  a vytvářejí z nich  páchnoucí sirovodík.  Vodíkový plyn  se  tvoří  působením horké  vody  na železo obsa|

15Malá teplá louže

žené  v čedičích. Život  kolem  nás  se  živí  vzduchem a světlem – 

a život uvnitř  Země  vodou  a kamením.

I když  tyto  podzemní jednobuněčné organismy nemají nedostatek  energie, rostou  mnohem, mnohem pomaleji než  většina 

jiných mikroorganismů. Pravděpodobně jim  chybí  potřebný 

dusík,  který  je  ostatně vzácný i na zemském povrchu. Kolik 

života  se  asi  hýbe  v hlubinách Země  nebo  na jiných planetách či 

měsících naší  sluneční soustavy? Podaří-li se  nám  nalézt  život 

někde  na těchto světech, bude  se  asi  podobat životu  v hlubinách 

zemské kůry  a v rozsedlinách mořského dna.

Často  zapomínáme, jak  nepřesný a zkreslený obraz  o životě 

nám  poskytují naše  smysly. Více  než  polovina živé  hmoty  pozůstává  z bakterií a z příslušníků skupiny Archea, z nichž většinu 

ještě  vůbec  neznáme. Prozatím se  nám  podařilo identifikovat jich 

méně  než  10 000 – což  není  ani  tisícina oněch  10 milionů pravděpodobně existujících druhů.  Přitom jeden  jediný  druh  s neobvyklými vlastnostmi by  byl  schopen zcela  zvrátit naše  dnešní 

představy o vzniku života.

Neklamnými svědky naší  nevědomosti jsou  vzorky vody,  

které  nasbírali američtí biologové během dvouleté expedice 

v různých oblastech světových moří.  Na upravené soukromé 

jachtě  se  v roce 2003 plavili  badatelé z Halifaxu podél  východního  pobřeží Severní Ameriky, pak  Panamským průplavem 

do Tichého oceánu a přes  Galapágy až  do Polynésie. Cestou  

odebírali každých 320  kilometrů vzorky vody  a zkoumali v nich  

obsažený genetický materiál. Byl  to  rychlý  a jednoznačný způsob,  jak  identifikovat mikroorganismy, jež  nebylo třeba  namáhavě  pěstovat. Výsledek překvapil i samotné badatele: v každé 

lžičce  mořské vody  objevili miliony bakterií a deset- až dvacetkrát  více  bakteriálních virů.  Bohatou kořistí této  expedice byl 

nález  nespočetných nových genů  a druhů bakterií. Přitom tyto 

vzorky vody  pocházely jen  z mořské hladiny. Co  asi  skrývají 

temné  hlubiny oceánů?

Charles Darwin v dopisu adresovaném botanikovi Josephu 

Hookerovi vyslovil domněnku, že  život  snad  vznikl v „malé 


16

|

Malá teplá louže

teplé  louži“. Při  své  skromnosti však  dodal:  „V tomto okamžiku 

je  však  holým  nesmyslem přemýšlet o původu života;  stejně  

dobře  bychom mohli  uvažovat o původu hmoty.“ Od té  doby 

jsme  se  odvážili zkoumat obojí  a získali jsme  závratné poznatky  o vzniku vesmíru a o původu člověka. Jeden  z těchto poznatků  říká,  že  Darwinova malá  teplá  louže  byla  pravděpodobně vroucí 

jámou  kráteru a že  během následujících miliard let  se  život  musel 

přizpůsobit klesajícím teplotám stárnoucí Země.  Otázka, odkud 

přicházíme, čeká  nadále na jednoznačnou odpověď. Já  se  tím 

nijak  nermoutím. Život  je  právě  proto  tak  fascinující, že  o něm  

dosud  tak  málo  víme.


Kapitola 2.

Oheň z vesmíru

Jak si život ochočil oheň


|

19Oheň z vesmíru

Spalováním potravy jsou v dýchacích orgánech našich buněk

poháněny nepatrné motory, jejichž rotace vyrábí chemicky reak­

tivní substanci. Ta předává našemu tělu sluneční energii zachy­

cenou v rostlinách.

Před více než čtyřmi miliardami let se  v Mléčné dráze  působením  vlastní gravitace zhroutil oblak  plynu  a prachu a vzniklo 

nové  nebeské těleso.  Plyn  se  při  tom  tak  silně  zahřál, že  se  jádra 

jeho  atomů  začala  slučovat a spustilo se  uvolňování nesmírného  množství energie ve formě tepla  a světla: tak  se zrodilo naše   Slunce. Hmota, z níž  se  utvářelo, obsahovala také  popel  hvězd,  které  vybuchly před  dalšími miliardami let  a jejich trosky  se rozletěly  do okolního vesmíru.

Při  zrodu  naší  hvězdy se  část  kosmické hmoty  pustila vlastní 

cestou a soustředila se  do planet. Na jedné z nich, jíž  říkáme 

Země,  se  záhy  objevil život.  Zpočátku pravděpodobně získával 

energii  štěpením organických látek – podobně jako  kvasinky, 

buňky, které  přeměňují cukr  na alkohol a na oxid uhličitý. Toto  

tak  zvané  kvašení sice  skýtá  jen  málo  energie, má  však  tu  výhodu, 

že  nepotřebuje kyslík, který  se  v mladé zemské  atmosféře ještě 




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist