

sleva
Kniha:
Koučování - Rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti
Autor:
John Whitmore
Podtitul: Metoda transpersonálního koučování
Kniha teď bohužel není dostupná.
»hlídat dostupnost
Nakladatelství: | Management Press |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2014 |
Počet stran: | 248 |
Rozměr: | 145 x 205 mm |
Úprava: | ilustrace |
Vydání: | 3., dopl. a přeprac. vyd. |
Název originálu: | Coaching for performance |
Spolupracovali: | z anglického originálu ... přeložil Aleš Lisa |
Skupina třídění: | Management. Řízení |
Vazba: | brožovaná lepená s chlopněmi |
Datum vydání: | 27. 8. 2014 |
Nakladatelské údaje: | Praha, Management Press, 2014 |
ISBN: | 9788072612734 |
EAN: | 9788072612734 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Bestseller uznávaného britského poradce a jednoho z nejvyhledávanějších evropských koučů objasňuje přínos koučování pro uvolňování lidského potenciálu a zvyšování individuální výkonnosti, zkoumá dynamiku rozvoje týmu a rozebírá problematiku koučování v podmínkách globalizace. Nové vydání obsahuje navíc kapitoly věnované "pokročilému" stupni koučování vycházejícímu z emocionální a duchovní inteligence a nástrojů transpersonální psychologie, styčným bodům mezi koučováním a vedením lidí. Příručka o moderním řízení podniku a nezbytných vlastnostech a schopnostech řídících pracovníků.
Bestseller uznávaného britského poradce a jednoho z nejvyhledávanějších evropských koučů objasňuje přínos koučování pro uvolňování lidského potenciálu a zvyšování individuální výkonnosti, zkoumá dynamiku rozvoje týmu a rozebírá problematiku koučování v podmínkách globalizace. Nové vydání obsahuje navíc kapitoly věnované "pokročilému" stupni koučování vycházejícímu z emocionální a duchovní inteligence a nástrojů transpersonální psychologie, styčným bodům mezi koučováním a vedením lidí. Překlad z angličtiny Aleš Lisa. Koučování se dnes stává stále významnějším, účinnějším nástrojem vedení lidí. Stalo se uznávanou, nepřehlédnutelnou profesí. Manažeři si začínají uvědomovat, že koučování jim umožňuje podívat se na problémy jinak, než byli dosud zvyklí, že při něm mohou objevovat nové příležitosti a nová řešení problémů. Není zdaleka jen nástrojem, který mohou manažeři využívat pro plánování, delegování nebo řešení problémů. Vyžaduje zcela jiný, pozitivnější přístup k lidem. Chceme-li koučovat, musíme potlačit nedůvěru ve schopnosti druhých lidí, opustit staré postupy a osvobodit se od zažitých způsobů myšlení. Bestseller Johna Whitmora, známého britského poradce a pedagoga a jednoho z nejúspěšnějších koučů evropského kontinentu, Koučování. Rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti. Metoda transpersonálního koučování (3. české doplněné a přepracované vydání knihy v překladu A. Lisy připravilo nakladatelství Management Press, brož., 248 str., doporučená cena 369 Kč), nabízí srozumitelný a snadno použitelný návod, jak si osvojit umění správně koučovat, a objasňuje proces, postupy a praxi koučování a jeho přínos pro uvolňování lidského potenciálu a zvyšování individuální výkonnosti. Zdůvodňuje, že spíše než dávat příkazy je třeba klást otázky zaměřené na čtyři odlišné oblasti, tj. použít metodu GROW: - CÍLE (Goal Setting), jak dlouhodobé, tak krátkodobé - vnímání REALITY (Reality), tj. zjištění skutečného stavu věci - MOŽNOSTI (Options), tj. alternativní strategie - VOLBU, co (What), kdy (When), kdo (Who) má VŮLI (Will) něco udělat Do svého nového, doplněného a přepracovaného vydání autor zařazuje nové kapitoly věnované nástrojům transpersonální psychologie, která rozpracovává problematiku vůle, významu a smyslu života a životní orientace, osobní odpovědnosti a orientace na druhé lidi (stavění druhých před vlastní já) a jež je základem vyššího, „pokročilejšího“ stupně koučování – tzv. transpersonálního koučování, které umožňuje zpřístupnit oblast lidského nadvědomí, tedy zdroj našeho potenciálu, radosti, aspirací, tvořivosti, inspirace a vrcholných prožitků. Doménou transpersonálního koučování je pomáhat lidem nalézat smysl a význam toho, co se odehrává v ekonomické sféře, v životním prostředí, pomáhat lidem v případě, jsou-li vystavení sociálním a ekonomickým otřesům. Autor obohatil knihu rovněž o nové poznatky týkající se vedení lidí a náročných úkolů lídrů v současném období. Koučování pomáhá lidem nalézat cestu spolupráce (namísto soupeření), upevňování důvěry (namísto obav a strachu), navazování nových vztahů (namísto izolace). „Žijeme v prostředí, kde mnoho věcí nevíme,“ říká John Whitmore. „Jak budeme řídit? Povedou ekonomické výkyvy a rostoucí obavy k tomu, že se vrátíme k přikazování a kontrole? Jsem přesvědčen, že lidstvo nemá jinou cestu než pozitivní evoluci… Naším problémem je, že jsme podlehli vábení materiálních potřeb a konzumu a vydali se nesprávným směrem. Nezbývá než se vrátit na správnou cestu – a to rychle. Pokud zdravý rozum a koučování na to nebudou stačit, potom nás k tomu přinutí ještě znepokojivější a hrozivější úvěrové a klimatické otřesy, jež budou mnohem bolestivější a přinesou mnohonásobně větší utrpení než ty, jichž jsme svědky dnes.“ K dispozici je rovněž audioverze knihy. Sir John Whitmore – vyhledávaný britský poradce a pedagog – zahájil svou kariéru jako profesionální automobilový závodník a v šedesátých letech minulého století dosáhl mnoha úspěchů jako člen automobilové stáje Ford, kdy se zúčastnil rovněž proslulého automobilového závodu v Le Mans. Po několika letech podnikání ve Velké Británii, Švýcarsku a USA založil se svým společníkem Timothym Gallweyem firmu Inner Game Ltd., která významně obohatila nové přístupy vedení lidí ve sportu i v manažerském výcviku. V současné době řídí poradenskou firmu Performance Consultants International. Za svůj mimořádný přínos ke koučování mu bylo společností International of Coach Federation uděleno ocenění the President´s Award. Je autorem pěti knih, z nichž nejúspěšnější Coaching For Performance byla přeložena do více než 20 světových jazyků a prodalo se jí přes 500 tisíc výtisků. (rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti : metoda transpersonálního koučování)
Rozvoj osobnosti
Řízení pracovního výkonu
Pracovní motivace
Týmová práce
Management
Manažerské dovednosti
Osobní rozvoj
168
19
Co všechno
koučování přináší?
Můžete člověka přinutit, aby běžel.
Nemůžete ho ale donutit, aby běžel rychle.
J
aké výhody manažerovi i těm, které řídí, koučování na rozdíl od
instruování přináší? Co získá organizace, která si osvojí kulturu koučování? Vyšší výkonnost a produktivita Vyšší výkonnost a produktivita představují základní cíl, a koučováním bychom se vůbec nezabývali, kdyby ho neumožňovalo realizovat. Koučování „probudí“ v každém člověku i týmu to nejlepší, co se v nich skrývá, a přináší tak něco, na co instruování dokonce ani neaspiruje, protože nemůže. Rozvoj lidí Jak jsem uvedl již dříve, chceme-li zajistit rozvoj lidí, nestačí je jednou nebo dvakrát do roka poslat na krátkodobý kurs nebo školení. To, co rozhoduje, je způsob řízení – zda přispívá k jejich rozvoji, nebo naopak. Záleží na vás. Lepší schopnost učit se Koučování znamená učit se rychle a za pohybu, bez zbytečného ztrá
Co všechno koučování přináší?
169
cení času v lavicích. Koučování zvyšuje radost z učení a umožňuje
lépe si zapamatovat nové poznatky.
Lepší vztahy
Sám fakt, že se ptáte, má svou hodnotu. Pokud něco pouze sdělujete,
neexistuje komunikační výměna. Stejně tak dobře můžete mluvit do zdi.
Jednou jsem se zeptal obzvláště tichého a zamlklého, ale nadějného ju
niorského tenisty, co si myslí, že je na jeho forehandu dobré. Zasmál se
a řekl, že neví, že se ho na jeho názor ještě nikdo neptal. To mi stačilo.
Vyšší kvalita života
Koučování staví na respektu k jednotlivci, vytváří lepší vztahy
a umožňuje dosahovat lepších výsledků. Přirozeným důsledkem je
lepší atmosféra na pracovišti.
Více času pro manažera
Zaměstnance, kteří jsou koučováni a kteří chtějí nést odpovědnost za
to, co dělají, není nutné popohánět a dohlížet na ně. To dává mana
žerovi čas věnovat se úkolům, které mu náležejí a na které až dosud
nikdy neměl dost času.
Tvůrčí myšlení
Koučování a prostředí prodchnuté kulturou koučování podněcují tvo
řivé myšlení všech členů týmu, protože se nemusí obávat výsměchu
nebo ukvapeného hodnocení. Jedna tvůrčí myšlenka přitom často vy
volá řadu dalších.
Lepší využití lidí, jejich schopností a dovedností, zdrojů
Manažer často nemá, dokud nezačne s koučováním, představu o tom,
jaké skryté zdroje má k dispozici. Brzy poté, co začne s koučováním,
objeví řadu do té doby skrytých talentů i řešení praktických problémů,
na která mohou přijít pouze ti, kteří určitý úkol pravidelně zajišťují.
Rychlejší a efektivnější odezva v případě ohrožení
V prostředí, v němž je každý člověk ceněn, jsou lidé bez výjimky
ochotni převzít iniciativu a jednat nejenom, když jsou k tomu vyzvá
ni, ale ještě dřív. V příliš mnoha organizacích, v nichž si lidí neváží,
lidé dělají jenom to, co se jim řekne, a jenom tolik, kolik musí.
Větší fl exibilita a adaptibilita vůči změnám
Étos koučování je o změně, o schopnosti být vnímavý a odpovědný.
170
KOUČOVÁNÍ
Požadavek jednat fl exibilně se bude do budoucna zvyšovat, ne na
opak. Větší konkurence na trzích, technologické inovace, možnost
okamžité globální komunikace, ekonomická nejistota a sociální ne
stabilita se objeví už během našeho krátkého života! Přežijí pouze
fl exibilní a odolní.
Motivovanější zaměstnanci
Znovu opakuji, že metoda cukru a biče ztratila mnoho na své účin
nosti a že lidé jsou výkonní ne proto, že musí, ale protože chtějí.
Koučování lidem pomáhá nalézt vnitřní motivaci.
Změna kultury
Management orientovaný na vytvoření kultury vysoké výkonnosti,
o níž mnoho lídrů v podnikání usiluje, se opírá o principy koučování.
Jakýkoli program zaměřený na koučování usnadní změny podnikové
kultury.
Široce využitelná, životně důležitá schopnost
Koučování je jak postoj, tak i chování, které můžeme využívat v růz
ných podobách v zaměstnání i mimo ně. Schopnost koučovat vyžadu
je od lidí stále více fi rem a organizací. Co nejlépe si ji osvojit by proto
měli i ti, kteří uvažují o novém zaměstnání.
KOUČOVÁNÍM K VÍTĚZSTVÍ
Sportovní koučování se nakonec přece jenom vymaňuje z tenat svých
behaviorálních kořenů. Koučové stále více nahrazují, nebo alespoň
obohacují, starý styl koučování založený na instruování a místo na
techniku se více zaměřují na člověka, místo na chyby, jichž se do
pouštějí, se orientují na jeho potenciál. Tento přístup vede u kou
čovaného k mnohem lepšímu psychickému stavu, který je nezbyt
ným předpokladem přirozeného učení se – a umožňuje nevnucovat
lidem jednotnou, univerzální techniku, která není v souladu s jejich
individuálními dispozicemi a poskytuje možnost přejít k technice re
spektující požadavky biomechanické účinnosti. Vynikajícím a neza
nedbatelným příkladem tohoto trendu může být nedávný mimořádný
úspěch britských cyklistů na Olympijských hrách v Pekingu v roce
Co všechno koučování přináší?
171
2008. Jejich sportovní vedoucí, Dave Brailsford, o tom říká: „Vždy jsem dával přednost cukru před bičem. Nevěřím v ponižování, diktát nebo kontrolu. Mnohem důležitější je mentorování a podpora.“
O něco později mi v témže roce kouč velšského ragbyového týmu a kouč anglického fotbalového týmu vyprávěli dva velmi podobné příběhy, v nichž se zrcadlil poznatek, k němuž před mnoha lety dospěl Tim Gallwey a jenž ho přivedl k myšlence Inner Game. Tim o svých adeptech tenisového umění říkal: „Všiml jsem si, že čím méně je učím, tím více se naučí.“ Oba výše uvedení koučové mi řekli, že museli z různých důvodů své týmy ponechat týden před významným zápasem svému osudu místo toho, aby s nimi absolvovali obvyklý intenzivní trénink. V obou případech týmy odehrály svůj nejlepší zápas a dosáhly nejlepšího výsledku sezóny. Proč? Protože hráči byli odpovědní za vlastní přípravu a výkon – jinak řečeno, uplatnil se zde přístup zaměřený na hráče. Dovolte mi na chvíli předat slovo oběma koučům.
Richard Hodges, hlavní kouč ragbyového týmu Glamorgan Wanderers, o své zkušenosti říká:
Náš tým se v době, kdy měl před sebou dva poslední zápasy velšské ligy, jako obvykle pohyboval uprostřed tabulky. První zápas se hrál uprostřed týdne na hřišti soupeře. Hráči měli vlastní zaměstnání a jejich manažer a kouč se proto za ně o všechno postarali, o všem rozhodli a nenechali je pomalu ani samostatně dýchat. Zápas prohráli rozdílem třídy.
Pro polední zápas sezóny, který se hrál o týden později, vedení klubu zvolilo opačnou taktiku – přístup zaměřený na hráče. Řekli jim: „Pokud nebudete mít nějaké problémy, vůbec se vám nepostavíme do cesty. Připravujte se, jak uznáte za vhodné. Pokud chcete strávit týden v hospodě, je to na vás.“ Pro některé hráče nebylo snadné se s tímto přístupem vyrovnat. Rozhodli se, že absolvují pravidelný trénink, ale prováděli ho sami. V samotném zápase po prvním poločase prohrávali 12:15. Kapitán týmu, ne kouč, vedl stručné zhodnocení dosavadního průběhu zápasu. V druhém poločase předvedli historicky nejlepší výkon a navzdory všem předpokladům zvítězili 34:15. Svůj úspěch jednohlasně přičetli tomu, že zápas byl zcela v jejich rukách. KOUČOVÁNÍ
Tony Falkner, výkonnostní kouč v Blackburn Rovers FC Academy, říká:
Při přípravě na zápas věnujeme pozornost emocionálnímu stavu týmu, protože si uvědomujeme, jaký vliv – pozitivní i negativní – může tento stav na tým mít. Na jeden zápas jsme vůbec netrénovali, pouze jsme se v pátek odpoledne sešli ve třídě k mentálně zaměřené přípravě. Koučové byli znepokojeni tím, že jsme vynechali přípravu, kterou obvykle absolvujeme od pondělí do čtvrtka a že hráči měli tak málo technické, taktické a fyzické přípravy. Vyhráli jsme 3:0 a hráči podali vynikající výkon.
O tři týdny později jsme se ocitli ve stejné situaci – hráči neměli celý týden žádný trénink, pouze v pátek odpoledne absolvovali krátkou, koncentrovanou mentální přípravu. Koučové zakoušeli stejné pocity a myšlenky jako o tři týdny dříve. Vyhráli jsme 4:0 a hráči opět předvedli velmi dobrý výkon. To nás přimělo začít přemýšlet: hráči nebyli před zápasem vystaveni žádným očekáváním ze strany kouče. Musíme pochopit, jak docílit rovnováhy mezi zásahy vyvolanými stylem koučování založeným na návrzích a předpisování a tím, jak „koučováním“ pozitivně ovlivnit výkon týmu.
Několik odvážných nekonformních individualistů začalo před dvaceti lety tento přístup zkoušet v týmových sportech. Jedním z nich byl David Whitaker, s nímž jsem se později spolu s Davidem Hemerym sešel ve společnosti Performance Consultants. David používal „nové“ koučování při přípravě a zápasech britského týmu pozemních hokejistů na Olympijských hrách v Soulu (1988). Když se stal koučem týmu, měl za sebou kariéru hráče na mezinárodní úrovni a tým na začátku tréninku vždy čekal na pokyny, které od něj dostane. Později hráči začínali tréninky sami. Naučili se koučovat jeden druhého – například obránci koučovali útočníky a naopak. David systematicky koučoval tým k tomu, aby hráči převzali odpovědnost za většinu tréninkových postupů a časový harmonogram přípravy. David o tom říká: „Hráči vytvořili harmonickou, dynamickou jednotku, aniž by potlačili individuální nadání jednotlivců.“
Tým si vedl tak dobře, že David s lehkým srdcem prohlásil, že ho v Soulu vůbec nepotřebují, a nechal na hráčích, aby se rozhodli. Ti
Co všechno koučování přináší?
173
samozřejmě chtěli, aby jel s nimi, aby jim, jak řekli, „nosil tašky“. Britský tým získal zlatou medaili.
Jak lze tyto příklady ze sportu přenést do světa podnikání? Následující příběh, jehož autorem je Cari Tuna, byl otištěn v časopise Wall Street Journal v listopadu 2008.
Před dvěma lety vedl Greg Cushard ve společnosti Rubicon (dodávající palivo pro nákladní auta), kterou založil a řídil, každý týden osm až devět porad. Jak sám říká, skákal přitom svým podřízeným neustále do řeči, objevoval chyby a rozhodoval.
„Jednal jsem více jako zadák v americkém fotbalu... než jako kouč.“ Na úvahy o jeho podnikání mu nezbývalo mnoho času. Zaměstnanci „přestali přicházet s návrhy, protože se obávali, že je ‚odstřelím‘“.
Jeho zástupce a kouč mu proto doporučil, aby přestal s mikromanagementem. Cushard začal na poradách uplatňovat odlišný přístup. Určil zaměření a program jednání – a brzy poté odešel. Brzy se přestal některých porad vůbec zúčastňovat a pověřil jejich vedením místo sebe někoho jiného. Společnost Rubicon... má kolem 40 zaměstnanců. „Nechtěli, abych na porady chodil,“ říká Cushard, protože „moje přítomnost bránila lidem přemýšlet.“
Dnes se zaměstnanci společnosti při vedení porad střídají. Lídři pravidelně a pozorně sledují spolupracovníky a posilují tak v jednotlivých odděleních odpovědnost.
Cushard se v současnosti zúčastňuje tří nebo čtyř porad týdně. O výsledcích ostatních jednání ho informují podřízení. V čase, který díky tomu získal, Cushard založil novou fi rmu – clearingovou společnost zaměřenou na oblast ropných produktů.
Jako vlastníci „si myslíme, že víme všechno nejlépe, ale není tomu tak, přinejmenším ne vždy. Uvědomil jsem si, že nezáleží jenom na mně,“ říká Cushard.
Uvedu ještě jeden, respekt budící příklad, ilustrující mimořádný význam principů, o nichž hovořím. Není ze sportu, ale z oblasti, která není ani pracovištěm v běžném smyslu.
Field Gun Race – soutěž, o níž budu hovořit, byla „zlatým hřebem“ soutěže Royal Tournament, velké vojenské přehlídky, pořádané každé léto v Londýně. Závod vznikl před mnoha lety na paměť hrKOUČOVÁNÍ dinského válečného tažení v búrské válce, při němž dělostřelectvo muselo překonat hory. Při soutěži závodníci museli částečně rozebrat a přemístit starou dělovou lafetu po dráze plné překážek. Většina z nás by si přitom rozmyslela se na tuto dráhu vůbec vydat. V závodě
spolu soupeřily týmy reprezentující jednotlivé složky britského
námořnictva. Tyto týmy byly šestnáctičlenné a směly být pohro
madě a společně se připravovat pouze devět týdnů. Závod od účastníků vyžadoval velkou sílu, koncentraci a odolnost. Příprava si vyžádala každoročně mnoho zraněných. Autokratické vedení soupeřících týmů umožňovalo dosahovat mimořádných výkonů. Tento způsob vedení byl pochopitelně v diametrálním rozporu s fi lozofi í koučování.
V roce 1990 měl na starost přípravu týmu námořního letectva Joe Gough. Krátce před tím, než zahájil trénink, se účastnil dvoudenního kursu koučování, který jsem vedl společně s Davidem Hemerym. David poté ještě navštívil tým v Southamptonu krátce poté, co zahájil přípravu na soutěž. Efektivita, s níž Joe vedl přípravu týmu, respektive týmu samého, v něm zanechala hluboký dojem. A výsledek? Poprvé v historii soutěže tato armádní složka získala všech pět hlavních trofejí.
„A“ tým námořního letectva dosáhl nejlepší čas, nejlepší souhrnný čas, získal nejvíce kladných a nejméně trestných bodů. „B“ tým rovněž vyhrál svoji soutěž. Tohoto vynikajícího výsledku se podařilo dosáhnout po přípravě, která zahrnovala o 30 procent méně praktického nácviku a při které nedošlo k tolika zraněním jako v předešlých letech. Po soutěži o tom řekl: „Letos jsme se připravovali zcela jinak než v minulých letech. Kdybychom neuspěli, ocitl bych se na pranýři. Takhle jsem ale momentálně nejpopulárnější člověk v námořním letectvu!“ Když byl dotázán na důvody úspěchu, odpověděl: „Dříve jsme měli jeden mozek a šestnáct těl. Letos jsme využili sedmnáct mozků.“ Námořní letci získali všech pět trofejí i v následujících dvou letech.
Jak všechno viděli členové týmu?
„Letos poprvé se někdo zajímal o náš názor a naslouchal nám.“
„Když se nás Joe zeptal, zda si všechno zkusíme ještě jednou, a my
jsme mu řekli, že ne, cítili jsme, že mu něco dlužíme. Tenhle pocit
nám vydržel do druhého dne a pozitivně nás motivoval při dalším
nácviku.“
FIELD GUN RACE
Co všechno koučování přináší?
175
„Joe byl velmi přístupný a zacházel s námi jako s lidmi.“
„Jednou v noci nám Joe řekl, že jdeme trénovat. Byli jsme hrozně
unaveni a Eric, náš instruktor tělocviku, šel proto za Joem a řekl
mu, že si myslíme, že to není dobrý nápad. Joe přišel za námi
a řekl, ať si jdeme lehnout! To jsem nečekal. Joe je velký člověk,
protože dokáže přiznat chybu... přestali jsme se vymlouvat a uzna
li jsme, že některé věci neděláme dobře. Všichni začali být upřím
nější.“
Joe Gough se přesvědčil, že koučování skutečně umožňuje docílit lepší výkonnosti než přikazování a atmosféra obav a strachu. Prohlásil: „Můžete člověka přinutit, aby běžel. Nemůžete ho ale donutit, aby běžel rychle!“
Field Gun Race je považován za nejnáročnější týmovou soutěž na světě a já osobně neznám nic, co by ji v tomto směru překonalo. Úspěch týmu námořního letectva je ve skutečnosti mimořádným příkladem a potvrzením využití a účinnosti principů koučování při práci s týmy, protože ukazuje prvořadý význam mentálních a emocionálních faktorů. Koučování klade důraz na lidi a vysoce oceňuje jejich schopnost řídit sebe sama i je samé.