načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Konopí a mák - Vladimír Kubánek

Konopí a mák

Elektronická kniha: Konopí a mák
Autor:

Odborně-populární publikace, ve které autor objektivně, přehledně, nezaujatě a vyčerpávajícím způsobem popisuje především tolik diskutovanou problematiku konopí - ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  135
+
-
4,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Tribun EU
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 146
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-263-0153-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Odborně-populární publikace, ve které autor objektivně, přehledně, nezaujatě a vyčerpávajícím způsobem popisuje především tolik diskutovanou problematiku konopí - „marihuany“. Autor rozebírá problematiku konopí - „marihuany“ v celém spektru, tj. úlohu konopí v historii lidstva, zneužívání a léčebné účinky konopí, odrůdy, pěstování, legislativu apod. Jedná se o nejucelenější odborně-populární publikaci, která u nás byla doposud vydána. Text je stručný a srozumitelný i pro laiky.

Zařazeno v kategoriích
Vladimír Kubánek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ing. Vladimír Kubánek

KONOPÍ

A MÁK

(p ěstování, výrobky, legislativa)

Tribun EU

2011


Vladimír Kubánek

KONOPÍ A MÁK

© Vladimír Kubánek, 2009


Obsah

Předmluva 3

Úvod 3

Historie 6

Zneužívání konopí 15

Účinky konopí na lidský organismus 19

Zdravotní aspekty užívání konopí 19

Využití „marihuany“ v medicín ě 27 Základní údaje o konopí 33

Používané názvy 33

Botanické klasifikace 33

Vyobrazení a popis druh ů konopí 35

Konopí seté (Cannabis sativa, L .) 35

Konopí indické (Cannabis indica, L .) 37

Konopí plané (Cannabis ruderalis ) 38

Konopí svaté ( Cannabis benedictus ) 38

Konopí rasta (Cannabis rasta ) 40

Podmínky r ůstu 40

Obsah chemických látek 41 Pěstování konopí 45

Legislativa k p ěstování 45

Nelegální p ěstování konopí 50

Nelegální p ěstování konopí v domácnostech 50

Nelegální p ěstování konopí v p řírod ě 51

Nelegální p ěstování konopí na zahradách 52

Nelegální p ěstování ve velkém 53

Legální p ěstování konopí 57

Pěstované odr ůdy k pr ůmyslovému využití 57

Výsadba a ošet řování 59

Hnojení 60

Ochrana rostlin proti plevelům 60

Choroby a šk ůdci konopí 60

Sklize ň a poskliz ňové ošet ření 61

Klasická technologie sklizn ě a zpracování konopí

(Ma ďarsko)

64

Pr ůmyslové a zem ědělské využití konopí 64

Konopí jako zem ědělská plodina 66

Konopí jako potravina a krmivo 67

Konopí jako pr ůmyslová surovina 68 Legislativa 85

Mezinárodní dohody 85

Česká legislativa 85 Legislativa EU 86 Výrobci využívající konopí 86 Organizace zabývající se konopím 88

Konopá řský svaz 88

Ob čanské sdružení KONOPA 88 Historie p ěstování konopí v Čechách a na Slovensku 89 Pěstování konopí v Evrop ě a ve sv ětě 98

Mák setý

Úvod 118

Historie 119

Zneužívání máku 122

Výroba a distribuce opia 122

Výroba a distribuce heroinu 122 Zneužívání heroinu 124

Zp ůsoby zneužívání 124

Účinky na lidský organismus 125 Základní údaje o máku 125

Používané názvy 125

Botanické klasifikace 126

Mák setý (Papaver somniferum L.) 126 Pěstování máku 127

Legislativa p ěstování 127

Nelegální p ěstování máku a získávání opia 128

Pěstované odr ůdy 129

Výsadba a ošet řování 130 Pr ůmyslové využití máku 130 Detekce drog 130

Testovací souprava NIK 130

Detek ční test - DRUGWIPE 131

Detek ční testy DIPRO DRUGLAB 131 Použitá literatura (zdroj) 134 Příloha č. 1 Slovník anglicko - český 138 Příloha č. 2 Schválené odr ůdy konopí v EU 138 Příloha č. 3 Názvy konopí v r ůzných jazycích 139 Příloha č. 4 Názvy Cannabis sativa , indica a ruderalis v

různých jazycích

139

Příloha č. 5 Texty bible 140

Příloha č. 6 Je marihuana návyková? 142


3

Motto: „P ři hodnocení konopí, a ť už jako hospodá řské rostliny nebo jako „drogy“ , bychom m ěli vyjít z historie a postojů domorodých lidí, pro které bylo konopí nedílnou sou částí života; m ůže to napomoci i p ři řešení problém ů naší moderní spole čnosti.“ Předmluva

Přečetl jsem stovky stránek pojednávajících o konopí. Zjistil

jsem, že v ětšina článk ů je málo objektivní, protože auto ři bu ď

konopí - „marihuanu“ vychvalují, nebo zatracují. Našel jsem i

řadu objektivních a kvalitních materiálů, ale nenašel jsem

jedinou knihu nebo článek, který by vy čerpávajícím zp ůsobem

popsal problém „konopí“ od A do Z.

Proto jsem se rozhodl zpracovat tuto odborněupulární

publikaci, ve které jsem se pokusil objektivn ě, p řehledn ě,

nezaujat ě a vy čerpávajícím zp ůsobem popsat tolik

diskutovanou problematiku konopí - „marihuany“ .

Zda jsem čas v ěnovaný čtení článk ů o konopí, hledání na internetu a psaní m ěl raději v ěnovat jiné činnosti ponechám na vašem posouzení.

Vzhledem k tomu, že pat řím k 80 - 84 % dosp ělé populace, která marihuanu nikdy nevyzkoušela, použil jsem k popsání ú čink ů a rizik kou ření marihuany zkušeností uživatelů.

Publikace je ur čena zejména státním orgán ům (policist ům, protidrogovým specialist ům, státním zástupc ům, celník ům), protože by nebylo profesionální, pokud by uživatel marihuany nebo nelegální či legální p ěstitel konopí m ěl lepší znalosti, než příslušné kontrolní a represivní orgány státní správy.

Rovn ěž je ur čena uživatelům marihuany, dospívajícím, rodičů m, aby si uv ědomili rizika, která hrozí p ři užívání drog, a to p ředevším u d ětí a dospívajících (tabák, alkohol, marihuana atd.).

Pod ěkování pat ří všem, kte ří p řisp ěli ke vzniku této publikace a poskytli cenné materiály a podn ěty. Všechny uvedené informace byly čerpány z otev řených zdrojů (internet, knihy, novinové články, Sbírka zákon ů apod.). Úvod

„Za čít brát drogy, to je jako upsat duši ďáblu svou krví. Jak to bývá v pohádkách? Za rok slávy, bohatství a moci je člov ěk navždy odsouzen na pekelná muka. Brát drogy je jistá cesta do pekla, protože "abs ťák", to je peklo. Nakonec se droga bere ne pro požitek, ale aby to peklo nebylo.“

V. Kubánek

Dnešní generace mladých lidí, ale i st ředního v ěku zná konopí p ředevším jako „drogu“ a neuv ědomují si, že je to stará kulturní rostlina, která m ěla v minulosti velký hospodá řský význam.

Nelze se divit, protože 90 % odkaz ů na internetu popisuje konopí již ne jako vynikající hospodá řskou rostlinu, ale jako drogu. Konopí - ocho čená droga Mladý sv ět (28. 5. 2002), autorka: Kamila Tomsová

"Na jedné informa ční akci jsme m ěli sušenky z konopné mouky. Lidi se nejd řív ptali, jestli po nich mohou řídit auto. Nakonec p řišel pán, který si tu mouku š ňupl, na čež prohlásil, že ví moc dob ře, k čemu to je, a jak se to d ělá," lí čí reakce laické ve řejnosti zakladatelka Konopy Kate řina Binková. "Jindy p řišla paní, která si myslela, že když oble če konopné kalhoty, bude zkou řená. Bála si je na sebe v ůbec vzít, aby to s ní neseklo. Chybí tady zkrátka informace, že konopí je také n ěco jiného než droga.“

Bohužel díky zneužívání konopí a ne nejlepšímu nastavení legislativy v USA i v dalších státech došlo k tomu, že tato hospodá řská rostlina se p řestala p ěstovat v řad ě stát ů, v četn ě Československa. Tím se pozapomn ělo na její vynikající užitné vlastnosti.

Démonizace konopí má sv ůj p ůvod v minulém století a má to co d ělat spíše s ekonomickými a politickými zájmy, než s jeho ú činky.

Úsp ěšným lobováním zájmových skupin u amerických zákonodárc ů se poda řilo v roce 1937 prosadit prohibici konopí p řes racionální argumenty.

Nejvíce se za negativní kampa ň „boje proti konopí“ zasloužil protek ční komisa ř „Federálního ú řadu pro narkotika“ Harry J. Anslinger , který se nijak významn ě o konopí a marihuanu nezajímal, a tedy o nich pravd ěpodobn ě mnoho nev ěděl.

Tento člov ěk nakonec stanul v čele americké delegace „United Nations Narcotics Commission“ u Spojených národ ů. V roce 1961 se mu v této funkci poda řilo do seznamu „Jednotné drogové konvence“ (Uniform Drug Convention) za řadit i konopí. Úmluva zakazovala kou ření a požívání opia, žvýkání kokových list ů a používání konopí k jiným než k lé čebným ú čelům. Byla však stanovena p řechodná doba na p řekonání obtíží spojených s opušt ěním t ěchto zastaralých praktik v některých zemích. Tato doba byla 15 - 25 let, nejpozději do 31. prosince 1989.

Zavedená prohibice marihuany p řinesla s sebou řadu nep říznivých dopad ů a je diskutabilní, zda nejsou závažn ější než ty, jež plynou z jejího užívání.

Zákaz marihuany posílil zájem organizovaného zlo činu o kšeftování skanabisovými produkty a posílil jejich zisky. Prohibice ve sv ětě přisp ěla i k rozvoji domácího, tzv. in-door p ěstování, jehož výsledkem je mnohem siln ější marihuana „scunk“ .

Na individuální úrovni p řisp ěla prohibice k tomu, že jinak v ětšinou bezúhonní lidé jsou vnímáni jako „kriminálníci“ . Uživatelé jsou navíc vystavováni situacím, kdy jsou jim na černém trhu nabízeny jiné, potenciáln ě více rizikové látky a zp ůsoby užívání.

Odstrašujícím p říkladem je zavedení prohibice na alkohol v USA, zajisté s "dobrým" úmyslem. Jen jedno číslo. V New Yorku bylo p řed prohibicí 15 tisíc legálních hostinc ů, na konci prohibice dvojnásobek - ilegálních .

Nelze pochybovat, že podobný dopad m ěla prohibice marihuany. V roce 1968 u amerických jednotek bojujících ve Vietnamu prob ěhla kampa ň proti kou ření marihuany. Výsledkem bylo, že vojáci p řesedlali na užívání vysoce kvalitního heroinu, který byl v tamních podmínkách snadno dostupný.

Je t řeba podotknout, že řada zemí nikdy nezakázala p ěstování konopí, nap ř. Francie, Špan ělsko, bývalý SSSR, nebo zem ě na Balkán ě. V roce 1940 byla sv ětová produkce 832 000 t vlákna.

Ješt ě po II. sv ětové válce se celosv ětov ě konopí seté p ěstovalo na více než 1 milion ů hektar ů, dnes se pěstuje cca na 260 000 hektarech p ředevším v Čín ě, Indii , Špan ělsku , Francii a zatím omezen ě v dalších státech Evropy na plochách 900 - 4 000 ha. Celkov ě v zemích EU se konopí p ěstuje na ploše 15 000 ha.

Je pot řeba zd ůraznit, že omezení p ěstování konopí ve sv ětě nesouviselo ani tak se zákazem p ěstování, jako spíše s v ětším využíváním ostatních textilních kultur (juta, sisal) a rozvojem chemického pr ůmyslu, resp. rozvíjející se výrobou nových syntetických materiálů (Nylon, Silon). Tím došlo k omezení poptávky po konopném zboží a konopný pr ůmysl prakticky ve všech státech za čal skomírat. V této dob ě byla levná ropa a ekologie byla v plenkách.

V sou časné dob ě se zdá, že konopí p řestálo éru zákaz ů v dobách obav z rostlinných narkotik i nadšení pro syntetická vlákna, a že nastává čas obnovení hospodá řského významu této rostliny.

Doba levné ropy je pry č a rychle se rozvíjející pr ůmysl Číny a dalších stát ů Asie žene její ceny ješt ě výše a v perspektiv ě za 10 - 15 let se m ůže stát nedostatkovou surovinou.

Obnovení hospodá řského významu konopí závisí na legislativ ě a ekonomice pěstování, která se odvíjí od řady faktor ů, tj. velikosti osázených ploch, míst pěstování (poblíž zpracovatelského pr ůmyslu), odr ůd, systému sklizn ě, dotací (jejich nastavení) a poptávce trhu.

Kdyby miliardy, které se nesmysln ě mají použít k výstavb ě drahých v ětrných elektráren byly investovány do biozem ědělství a zpracovatelského pr ůmyslu, pomohlo by to vytvo řit mnoho pracovních p říležitostí, a bylo by to ekologičtější a levn ější. V ětrné elektrárny vyráb ějí tém ěř 3x dražší elekt řinu (slune ční elektrárny 13x dražší) a investice se investor ům vyplácejí jen díky garantované a dotované výkupní cen ě (státem garantovaný byznys - 1 kwh jádro = 1 K č, u v ětrné je povinnost vykupovat za 3 K č).

Zde bych vid ěl úlohu ekologických hnutí místo nesmyslného zakazování jaderné energie

A

, blokování výstavby silnic, a nebo prosazování v ětrných elektráren v našich

podmínkách (Temelín = 6000 vrtulí).

Je paradoxem, že stát díky neschopným, nebo všeho schopným ú ředník ům a politik ům v energetice dotuje nejvíce ty technologie, které mají nejdelší návratnost nebo dokonce žádnou a jsou v minusu. K výrob ě 1 l bionafty je pot řeba 1,1 litr ů nafty, takže pár jedinc ům stát dotuje bezvadný byznys z našich kapes, nehled ě na oxidy dusíku, které unikají do ovzduší p ři p ěstování řepky olejky.

V nov ě vzniklé České republice se konopí nep ěstovalo, takže vznikl problém kvotace v rámci EU na dotované p ěstované plochy konopí. Podle statistik Ministerstva zem ědělství se v roce 2005 p ěstovalo technické konopí pouze na 161,53 hektaru a celková produkce dosáhla 558,8 tuny stonku a 60,2 tuny konopného semene. V roce 2006 to bylo již na 1 200 ha (Rakovnicko, Hodonínsko, Příbramsko a M ělnicko). V roce 2008 to bylo op ět jen 400 hektar ů. Těžišt ěm dalšího využití konopí v České republice by proto m ěla být výroba technického vlákna.

V sou časné dob ě je vybudovaná kapacita na zpracování stonk ů konopí „tírna" (pro len a konopí) v Kácov ě a v Chlumu u Rakovníka.

Další z možností využití konopí je výroba tepeln ě izola čních materiálů a geotextilií. Pazde ří, které obsahuje cca 77 % celulózy je vhodnou surovinou pro pr ůmyslové výrobky jako jsou ekopanelové desky, podestýlka, filtra ční hmota a jako

A

Nakonec se stejn ě postaví další bloky jaderné elektrárny, ale díky stran ě zelených nás to

bude všechny stát o pár miliard víc za dražší stavební práce a dražší elektrickou energii. Má

to logiku? Naši zelení by kone čně m ěli za čít myslet hlavou a nau čit se po čítat. Ekologie za

každou cenu není ekologie, ale zlo čin na p řírod ě a ob čanech.


6

biopalivo. S ohledem na sou časné možnosti sklizn ě konopí, jeho zpracování a využití

produkce je jeho p ěstování v zem ědělských podnicích problematické.

Přímé využití "konopné slámy" pro energetické ú čely je ve srovnání s jinými zdroji rostlinné biomasy p ři sou časných podmínkách a výši podpor nekonkurenceschopné. Z hospodá řského hlediska by se jednalo o plýtvání cennou surovinou. Pro pr ůmyslové využití konopí chybí zatím zpracovatelský pr ůmysl, i když vývoj technologií zdárn ě probíhá. Historie

Konopí má sv ůj p ůvod pravd ěpodobn ě na západních svazích Himalájí a Kašmíru, odkud se dostalo do kolébky asijské civilizace Číny a je jednou z nejstarších kulturních rostlin, která se využívá 12 000 let. Semena konopí se našla v řad ě neolitických naleziš ť. Z řejm ě rostlo jako plevel v okolí neolitických osad a pozd ěji zdomácn ělo. Pro to mluví fakt, že konopí je nitrofilní rostlinou, a tedy rostlo na místech bohatých na organický dusík produkovaný zvířaty a lidmi v okolí osad. Pro konopí rostoucí jako plevel tak mohly být vytvo řeny zcela ideální p ředpoklady k jeho zdomácn ění.

Lze p ředpokládat, že první užití konopí bylo pojídání semen, která mají vynikající nutriční hodnotu, jako topivo a teprve pozd ěji bylo využíváno jako zdroj vlákna a lé čebný prost ředek. Konopí se možná zasloužilo i o vznik tak zásadn ě d ůležitého prvku civilizace lidstva, jakým je zem ědělství, protože bylo pravd ěpodobn ě úpln ě první p ěstovanou plodinou v dávných lidských sídlištích.

Archeolog ům se poda řilo objevit zbytky konopného vlákna staré 6 000 let v Čín ě. Na území Turkestánu a na Tchajwanu byly objeveny poz ůstatky starov ěkých paliček na roztloukání konopného vlákna a otisky konopného provázku na vypálené keramice.

Konopí se využívalo pro výrobu vlákna, provaz ů, tkaniny a pozd ěji byl v Čín ě objeven zp ůsob, jak vyráb ět z konopných vláken papír .

Při využívání konopí naši p ředkové zákonit ě museli objevit jeho tlumivé ú činky proti bolesti, extatické a psychotropní ú činky, a to pravd ěpodobn ě p ři využívání k topení, a tak jej za čali prokazateln ě i kou řit minimáln ě již 2 700 let p ř. n. l. v Čín ě a Indii. Díky extatickým a psychotropním ú čink ům konopí mohli kn ěží vstupovat do vyšších sfér bytí, putovat časem a vyjevovat si budoucí události. Proto také bylo konopí považováno za osobní dar boh ů, za posvátný prost ředek komunikace se sv ětem duch ů. Náboženské využití konopí a jeho psychotropních účink ů dosáhlo nejv ětšího významu pravd ěpodobn ě v oblastech Himálaje a tibetské náhorní plošiny.

Buddha (Siddhártha Gautama) p ři p řekonávání šesti stup ňů askeze, které vedly k jeho osvícení jedl pouze jedno konopné semínko denně, takže konopí bylo u zrodu nejstaršího univerzálního náboženství buddhismu.

První zmínky o terapeutickém využití konopí pocházejí z doby čínského císa ře Šennunga, který jej p řed p ěti tisíci lety doporu čoval k lé čení revmatických bolestí, malárie, zácpy atd. Konopí bylo díky svým vlastnostem cen ěné více než ostatní bylinné léky. Ve st ředov ěku a v lidovém léka řství mnoha zemí byly známé "antibiotické" a "analgetické" vlastnosti konopí.

Lé čitelé rozlišovali mezi p ěst ěným a plevelným konopím. Pěst ěné konopí bylo předepisováno k celé škále nemocí, plevelné se používalo jen k lé čení uzlin a lipom ů. Je zajímavé, že bylinká ři, kte ří pacient ům podávali konopí jako lék, zárove ň nabádali k opatrnosti a st řídmosti, protože byli p řesv ědčeni (právem!), že nadm ěrné užívání konopí zp ůsobuje sterilitu u muž ů. Ve starých spisech se p římo hovo ří „vysuší pramen p říštích pokolení a mléko z prsou." Kou ření marihuany snižuje plodnost , tvrdí studie USA Zlínské noviny ;16.10.2003; autor: ( čtk)

Washington * Sperma t ěch, kte ří pravideln ě holdují marihuan ě, ztrácí svou životodárnou sílu rychleji, než je tomu u ostatních muž ů. Tvrdí to studie v ědc ů z Newyorské státní univerzity v americkém Buffalu, která se zam ěř ila na výzkum pohybových vlastností spermií u častých ku řák ů marihuany. Oznámila to agentura Reuters.

"Spermie ku řák ů marihuany se pohybovaly velmi brzy p říliš rychle," řekla hlavní autorka práce Lani Burkmanová. "Aby pronikly až k vají čku, musí spermie plavat jako o závod - být hyperaktivní. Musí k tomu ale dojít až v ten správný okamžik. Kou ření marihuany d ělá v p řirozeném regula čním systému zmatek."

U ku řák ů bylo špatné práv ě ono na časování. "Sperma ztratilo svou životadárnou sílu ješt ě p ředtím, než dosáhlo vají čka," vysv ětlila Burkmanová. Studie, který byla publikována na léka řském kongresu v San Antoniu, rovn ěž ukázala, že milovníci marihuany mají mén ě spermatu.

Používání konopí se t ěšilo zna čné oblib ě i v lidovém lé čitelství starov ěké Indie. Lidé v ěř ili, že konopí oživuje mysl, prodlužuje život, zbyst řuje úsudek, snižuje hore čky a lé čí nespavost a úplavici.

K užívání konopí řekl n ěkdo hodn ě moudrý „Jsi-li mlád, musíš se nau čit říci ne. Jsi-li stár, neboj se říci ano.“

Pěstování a využívání konopí se postupn ě ší řilo p řes Indii, Persii (Irán), Malou Asii až do Afriky. V Africe, zvlášt ě pak v Egypt ě, se využívalo konopí jako lé čivý prost ředek, k r ůzným náboženským ob řad ům a k pr ůmyslovým ú čelům. Rovn ěž se používalo k trhání kamene. Vlákno se nacpalo do řady otvor ů a zalilo vodou. Síla bobtnajících vláken roztrhla kámen. O rozší ření nové rostliny se pravd ěpodobn ě přičinili otroci z Malé Asie a konopí, kterému se v Africe říká kif (sm ěs s tabákem) nebo dagga , se stalo sou částí spole čenského a náboženského života domorodc ů.

Africké kmeny Khoin ů (Jižní Afrika) a Mfeng ů považují dodnes konopí za ú činný prost ředek proti hadímu uštknutí. Ženy jihoafrického kmene Sut ů kou ří konopí k zmírn ění porodních bolestí. Pygmejové kou ří konopí, aby se posílili, než se vydají na lov, který je vedle sb ěru plod ů a ko řínk ů jejich jedinou obživou. A č nikdy nic jiného nep ěstovali, tak konopí u svých p říbytk ů ano.

Konopí se dostalo do Evropy z řejm ě ze dvou sm ěrů. Severní cesta vedla z jižního Ruska p řes Litvu do severního N ěmecka, Švédska, Holandska a Anglie. Touto cestou se vytvo řily nízké typy severských konopí. Druhá cesta vedla (díky Skyt ům) z Persie po b řehu Kaspického mo ře p řes Tádžikistán do Řecka, Itálie, jižní Francie a odtud do st řední a západní Evropy. Pylové analýzy za řazují domestikaci konopí v Evrop ě do roku 500 - 400 p ř. n. l. v Norsku, Anglii a N ěmecku (v roce 1896 byly na urnovém poh řebišt ě v jedné urn ě nalezena semena a listy konopné rostliny - braniborská oblast poblíž osady Fleckens Wilmersdorf). V oblasti Stuttgartu se z této doby našlo konopné vlákno a látka. Existuje záznam, že v roce 270 p. n. l. král Syrak ůz nakupoval v Galii

A

konopí na lanoví pro své lod ě.

A

Oblast, která se v sou časnosti rozkládá na území Francie, Belgie, Švýcarska a části

Nizozemska a N ěmecka.


8

Keltové v oblasti dnešní Marseille vyváželi konopné provazy a koudele do celého St ředomo ří. Z četných nález ů dýmek je usuzováno, že Keltové v ěděli i o využití konopí jako látky m ěnící v ědomí.

Řecký historik „otec d ějepisu“ Hérodotos - Ηρόδοτος (*484 - †425 p ř. n. l.) popisuje ve své čtvrté knize (Histories apodexis) lázn ě výbojných ko čovných Skyth ů

A

v 5. stol. p ř. n. l., kte ří z Kavkazu pronikali na východ a západ. Z jeho záznamu se

dovídáme, že „do zem ě zatloukli t ři ty če, neprodyšn ě je zakryli vln ěnými houn ěmi a

uvnit ř vyhloubili malou díru, do které vložili rozpálené kameny. Na n ě potom vhodili

spermata, čímž se vytvo řil dým tak hustý, jaký není vid ět ani v řeckých parních

lázních. Skythové, pot ěšeni tímto kou řem, radostn ě povykovali..."

V roce 1929 ruský archeolog S. I. Rud ěnko objevil na skytském poh řebišti kadidelnice se zbytky semen konopí, čímž našel d ůkaz, že se konopí používalo i jako kadidlo a potvrdil tak slova Herodeta.

Malé odbo čení. V roce 1949 tento ruský archeolog objevil v hrobce skytského knížete v Altajském poho ří nedaleko hranic tehdejšího Sov ětského svazu a Mongolska skv ěle zachovalý zhruba čtvercový koberec, jehož stá ří bylo ur čeno na dva tisíce p ět set let. Koberec se zachoval do dnešní doby náhodou. Hrobka byla po svém uzav ření vyloupena vykrada či hrob ů a otvorem došlo k zatopení hrobky vodou, která zmrzla a až do doby objevu z ůstala zamrzlá. Koberec obsahuje p řes 3700 uzlík ů na čtvere ční decimetr. Kvalita koberce a jeho vyvážené člen ění ukazují na to, že nem ůže jít o ojedin ělý projev, a tudíž lze s jistotou p ředpokládat, že tradice výroby koberc ů zasahuje do daleké minulosti

76

.

V roce 1940 se archeolog ům v horách st řední Asie v permafrostu (v ěč ně zmrzlá zem ě) poda řilo odkrýt zmrzlé skythské hroby, pocházející z 5. až 3. stol. p ř. n. l., v nichž našli trojnožky, vln ěné houn ě, pánve na žhavé uhlíky a dřev ěné uhlí se zbytky konopných lístk ů a semen. Obdobný nález se poda řil v roce 1994 a 2006 v Altaji.

Hérodot používal pro konopí název κάνναβις (cannabis), který

převzal od Skyt ů. P ůvod slova je nejasný a ko řen slova m ůže

pocházet z jazyka skytského nebo ze staré ugrofinštiny, ale je

možné, že pochází od Asy řan ů ( qunnab ) nebo Chaldejc ů (kanbun ).

Asy řané qunnabu používali v 9. století p ř. n. l. jako kadidlo.

Hebrejsko-aramejské slovo pro „kanabis“ bylo kâneh bôsm (kaneh

bosém), které pozd ěji zkrátili do hebrejské formy qannabbôs

(cannabos ). Toto slovo se pak stalo synonymem v latin ě pro vysoké

rostliny ( canna znamená v latin ě rákos nebo t řtina).

V hebrejské bibli jsou zmínky o konopí v Exodu 30:23 - 26, kde Bůh porou čí Mojžíši vyrobit svatý olej z myrhy, sko řice, kanabisu ( kâneh bôsm ), sko řicovníku čínského (cassie), olivového oleje, a namazat archu úmluvy a svatostánek. Hebrejská Bible se zmiňuje o konopí vícekrát, a to v Proroctví Ezechiele proroka 27:19 a Píse ň Šalamounova 4:14. Někte ří auto ři uvád ějí, že o konopí se rovn ěž hovo ří v Proroctví Izaiáše proroka 43:24 Jeremiáši 6:20. Tam se pravd ěpodobn ě může hovo řit o cukrové t řtin ě. Nejpravd ěpodobn ější se zdá, že výraz kâneh bôsm znamenal koncentrát kv ětů konopí gandžu nebo čaras (hašiš ), které se používaly

A

Divocí nomádi ruských stepí p ůvodu íránského (podle Hérodota se sami nazývali Skoloty),

kte ří postupn ě zaujali od 8. do 4. století p ř. n. l. severní Černomo ří až k dolnímu Dunaji a

dostávali se do styku s řeckými koloniemi - m ěsty, která dodávala skytské aristokracii zboží,

nap říklad nádoby se scénami ze života Skyt ů. Skytové údajn ě vynalezli za ú čelem sklízení

konopí kosu (odtud anglický výraz pro kosu - scythe ).


9

jako kadidlo a dopravovaly se cestami, po kterých putovalo s ko řením do Palestiny.

Konopí ve svatém oleji m ělo pravd ěpodobn ě plnit funkci antiseptika.

Není vylou čeno, že samotný Ježíš konal zázra čné uzdravování i na základ ě oleje a výtažk ů z konopí. Choroby, které Ježíš a jeho u čedníci lé čili, jako nap říklad kožní nemoci, problémy s vid ěním a menstrua ční potíže, p ři požití konopí ustupují.

Etymologové Hebrejské univerzity v Jeruzalém ě potvrdili, že „kâneh bôsm“ užívaný k p říprav ě svatého oleje bylo konopí. V překladu slova znamenají „rákos balzámu“ : kâneh - rákos nebo h ůl, bôsm - balzám, nebo aromatický. Nejstarší a nejd ůležit ější kompletní řeckou verzi Starého zákona (Septuaginta) údajn ě sepsalo 72 kn ěží v řečtin ě.

Práce byla dokon čena za vlády Ptolemaia Filadelfa (*285 - †246 p ř. n. l.). Křes ťanská řecká písma obsahují celkem asi 890 citací a odkaz ů z Hebrejských písem a z toho je p římých citací asi 320. V ětšina z nich je založena na Septuagint ě. A tak se sou částí inspirovaných K řes ťanských řeckých písem staly citace z tohoto překladu, a ne z hebrejských rukopis ů, čímž v řad ě p řípad ů došlo k nep řesnostem.

Došlo k nesprávnému p řekladu a hebrejský výraz "rákos balzámu" byl přeložen jako "vonící rákos" a "sladký rákos“. Nejednotnost p řekladu m ůže být dána tím, že každou kapitolu sepisovala jiná skupina kn ěží.

V anglickém p řekladu Bible krále Jamese (King James Bible ) z roku 1611 je uvedeno "sweet calamus" a v Bibli kralické z roku 1613 se uvádí výraz "puškvorec vonný", který byl nahrazen v roce 1922 výrazem "vonné t řtiny".

A

Dnes n ěkte ří badatelé p řekládají výraz "kâneh bôsm" jako "sweet canne" (cukrová t řtina) a nahrazují tím slovo puškvorec .

Že sta ří Řekové a Římané znali omamné vlastnosti konopí, se dozvídáme ze spis ů řeckého filozofa Demokrita , kde uvádí, že Řekové konopí ob čas pili s vínem a myrhou a že tento nápoj navozoval jasnovidné stavy. Řecký léka ř a filozof Galénos (*129 - †199 n. l.) uvádí, že podle n ěkterých oby čejů se konopí podávalo host ům pro obveselení.

Římský ú ředník a historik Plinius Starší (*23 - †79 n. l.) pojmenovává rostlinu „Cannabis sativa“ (canna znamená v latin ě rákos nebo t řtina, sativa znamená latinsky setá, ve významu „kulturní“, „p ěstovaná“) a popisuje zp ůsoby p řípravy a různé stupn ě kvality konopného vlákna, rovn ěž rozmanité léka řské využití.

Ve 13. století se dostalo do Evropy um ění výroby papíru z konopných vláken. Na plátna „canvas“ (od Cannabis) malovali renesan ční malí ři. Benátské obrazy z po čátku 16. století malované na hrubém neb ěleném konopném plátn ě pat ří k nejstarším obraz ům na plátn ě.

Rozmach p ěstování konopí nastal v 17. století. Nap říklad v Německu bylo konopí pěstováno na 152 000 ha a ve Francii v polovin ě 18. století na 324 000 ha.

V této dob ě tvo řil konopný

pr ůmysl jednu ze st ěžejních

(strategických) oblastí zem ědělství i

pr ůmyslu. V druhé polovin ě 18. a

za čátkem 19. století nakupuje

Británie 80 % konopí z Ruska a

britské námo řnictvo a sv ětový

zámořský obchod je tak odkázán na

ruské konopí, protože z konopí se

vyráb ěly provazy a plachty .

A

Byl by to olej, který by člov ěka p ěkn ě upatlal.


10

K vybavení jednoho trojst ěžníku bylo zapot řebí p řibližn ě 60 000 kg konopí. Pravd ěpodobn ě jedním z hlavních d ůvod ů katastrofálního tažení Napoleona do Ruska roku 1812 - 1813 bylo ruské konopí, tajn ě

A

dodávané do Británie.

Až do moderního v ěku se v Evrop ě nikdy intenzivn ě marihuana nekou řila. Bylo to pravd ěpodobn ě zp ůsobeno neznalostí rolník ů, ale i náboženskými zákazy, nebo ť se to neslu čovalo s postoji církevních hodnostá řů .

První zákazy vydávala církev ve Francii v 12. - 13. stol. V roce 1484 vydal Papež Inocenc VII. dekret proti arabské kultu ře, v n ěmž prohlásil konopí za falešnou svátost. Inkvizice za řadila konopí do kategorie čarod ějného býlí, kam spadaly i halucinogenní houby. Kou ření konopí bylo považováno za smrtelný zlo čin čarod ějnictví, za n ějž se obvykle trestalo upálením. Katolická církev netolerovala ani lé čebné použití konopí a dalších bylin a nejedna bylinká řka, která úsp ěšn ě lé čila celý kraj, skon čila na hranici jako čarod ějka.

Na zákaz doplatila i Johanka z Arku (*1412 - †1431), která byla inkvizicí obvin ěna z užívání čarod ějných bylin, aby slyšela své „hlasy“.

První, kdo seznámil Evropu s produktem konopí - hašišem, byl Marco Polo (*1254 - †1324). Ve svém cestopise „Milion“ uvádí, že se na své pouti do Asie setkal v roce 1271 se sektou assassin ů (od slova hashashin - poživa č hašiše). Ti slibovali mladík ům, které verbovali do své sekty, posmrtný život v ráji. Přesv ědčovali je údajn ě tím, že je nejprve omámili hašišem a pak je p řenesli do překrásné zahrady plné rozkoší.

Když se mladíci probudili, domnívali se, že jsou v ráji. Měli neustále na mysli sladký zážitek a ve jménu assassin ů ud ělali prakticky cokoliv. Zásluhou k řižák ů se prý tento název dostal i do evropských slovník ů - assassin - úkladný vrah, protože lidé zfetovaní hašišem neznali slitování s nep řítelem, ale ani se sebou.

O této sekt ě se rovn ěž zmínil v jednom rozhovoru cestovatel Miroslav Zikmund , který na otázku, „kde je hranice m ěkkých drog“ řekl, že se p řed 35 lety setkal v libanonském údolí Bakaa s troskami lidí „haššášíny“, jaké z nich ud ělal hašiš.

V letech 1947 - 1950 podnikl spolu s J. Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali spole čně vozem Tatra 87. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno p řes 700 reportáží. Na této cest ě ud ělali velké množství fotografií a nato čili zna čné množství filmového materiálu jehož dokumentární cena je zna čná.

Druhou cestu, již s doprovodem, podnikli ve dvou upravených nákladních vozech Tatra 805 v letech 1959 - 1964. P ři této výprav ě projeli Asii a Oceánii. Také na této cest ě shromáždili velké množství dokumentárního materiálu.

V roce 1737 popsal a za řadil Cannabis sativa L. švédský botanik Carl von Linné

B

(*1707 - †1778), v roce 1783 popsal a za řadil Cannabis indica (Lam.)

francouzský p řírodov ědec Jean-Baptiste Pierre Antoine de Monet, Chevalier de

Lamarck a v roce 1924 popsal a za řadil Cannabis ruderalis ruský botanik

Janischewsky .

A

Rusko porušovalo smlouvu s Francií, v které se zavázalo, že nebude konopí dodávat do

Británie.

B

Použil název, který užil Plinius Starší (*23 -†79 n. l.) a vzešel do historie. Bídák.


11

V Evrop ě nebyl hašiš , až do Napoleonova tažení v roce 1798 do Egypta, rozší řen. Jeho vojáci si p ři tomto tažení natolik oblíbili kou ření hašiše, že Napoleon byl nucen vydat p řísný zákaz jeho užívání. Léka ři ú častnící se tažení zaslali hašiš na rozbor do Francie a v roce 1803 byla zve řejn ěna jeho dílčí chemická analýza.

Již v roce 1843 osobnosti, jako byli Dumas , Hugo , Baudelaire nebo Gautier, zakládají první hašišový klub v Evrop ě (LE CLUB DES HACHICHINS). Na sv ětových výstavách od roku 1860 až do po čátku 20. století byla vždy velkou atrakcí expozice „tureckého kou ření hašiše" ve vodních dýmkách a ve stejné dob ě se v Americe běžn ě prodávala neškodná a doporu čovaná sladkost „Hasheesh candy“, hašiš kandovaný v javorovém cukru.

Jako první za čal lé čivé ú činky hašiše zkoumat francouzský léka ř Louis AubertRoche. Své výzkumy shrnul do knihy „De la peste et du typhus d’Orient“, která vyšla v roce 1840 a popisovala využití hašiše pro lé čbu moru, tyfu a mnoha dalších chorob.

Konopí se stalo mezinárodn ě žádaným lékem a jeho v ědecký výzkum získal sv ětové rozm ěry. Kanabisové produkty používali mnozí v ěhlasní léka ři a lékárníci. Smith Brother v Edimburku v roce 1857 prodával extrakt z Cannabis indica jako lék na kašel. Respektovaný odborník a osobní léka ř královny Viktorie sir John Russell Reynolds shrnul své poznatky o konopí takto: „pokud je lék čistý a kvalitní a podává se s opatrností, je jedním z nejcenn ějších lék ů, jímž medicína disponuje."

Britskému parlamentu je v roce 1894 předložena zpráva Indické komise pro otázky konopí, jež studovala dopady užívání konopných produkt ů na indické obyvatelstvo. Mimo jiné se v ní konstatovalo: "Nejsou d ůkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy (cannabis). Umírn ěné užívání nevede k exces ům o nic víc, než je tomu v případ ě užívání alkoholu. Pravidelné, umírn ěné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírn ěné, pravidelné užívání whiskey."

Koncem devatenáctého století se konopí často používalo také p ři nechutenství, nespavosti, bolestech, migrénách, neutišitelném kašli a jako lék tišící symptomy morfinismu a alkoholismu.

Od 50. let 19. století bylo indické konopí za řazeno do Lékopis ů Spojených stát ů. Po roce 1890 z konopí za čaly vyráb ět přípravky ve form ě extrakt ů, tinktur a pastilek také velké farmaceutické spole čnosti, jako nap říklad Eli Lilly & Co. a Parke, Davis & Co. Byly zna čně oblíbené, protože v té dob ě byly v podstat ě jedním z mála prost ředk ů tehdejší medicíny proti nemocem.

Úsp ěch konopných lé čiv ale netrval dlouho. V prvních letech 20. století farmaceutické firmy vyvinuly nová lé čiva. Protože THC není rozpustný ve vod ě, nahrazoval kannabis p ři lé čbě bolesti morfin, který bylo možné podávat i intravenózn ě. Na trh vstoupily snadno získatelné syntetické p řípravky, u nichž se mnohem snadn ěji dosahovalo stejného a standardního ú činku. Proto byly pro léka ře vhodn ější, a čkoli s nimi nebylo dosahováno takových blahodárných ú čink ů jako s konopím a mající nežádoucí vedlejší ( často poškozující) ú činky.

Do Ameriky se konopí dostalo dávno p řed Kryštofem Kolumbem , a to díky pták ům a je velice pravd ěpodobné, že okolo roku 1 100 n. l. (± 100 let) i s prvními objeviteli Ameriky Vikingy, kte ří na svých lodích „langskipech“ a „knarrech“, používali plachty, lana z konopí. Tento fakt není doložen, ale jedin ě konopné plachty a konopná lana nehnijí ve styku se slanou mo řskou vodou. P ři cestách vozili s sebou i různá semena, takže není vylou čeno, že i semena konopí, která jsou velice výživná.

Základem vikingského lo ďstva se stal langskip - vále čná lo ď z 8. století n. l. s velikou plachtou a spoustou vesla řů ukrytých za hradbou z kruhových štít ů. Langskip byl vp ředu často zdoben dra čí hlavou, proto se rovn ěž nazýval „Drakkar“. Lod ě zdobené na p řídi hadími hlavami se nazývaly „Snekkar“ . Obchodní lod ě, které byly používány k přeprav ě zboží a osob se nazývaly „Knarr“. Měly jeden st ěže ň se čtverhrannou plachtou. Výjime čně se používala k pohonu této lod ě vesla. Lod ě byly cca 15 m dlouhé, 5 m široké s ponorem do 2 m.

Podruhé konopí p řeplulo o pár set let pozd ěji s Kryštofem Kolumbem, resp. výrobky z konopí (oble čení, plachtovina).

V Severní Americe konopí „hemp“ (název pochází ze

staroanglického jména haenep , které vzniklo z řeckého κάννα βις

posunem souhlásek podle Grimmova pravidla) za čali pěstovat

angličtí osadníci v britských koloniích (Jamestown - Virginie 1611,

Massachusetts 1631 a Connecticut 1632). Bylo pro n ě

nenahraditelnou rostlinou, z které m ěli od ěvy, vlajky, vaky na

potraviny, provazy (oprátky), papír, olej na svícení a kovbojská

lasa . První džíny vyrobené z konopné plachty Levi Straussem pro

jejich trvanlivost a pevnost nosili zlatokopové v dob ě zlaté hore čky.

Pěstování konopí p ředevším pro Anglii bylo p řed zahájením americké revoluce za nezávislost subvencováno. Farmá ři ve Virginii, kte ří rostlinu nep ěstovali, byli dokonce penalizováni. Odhaduje se, že v dob ě americké revoluce byla polovina od ěvů utkána z konopí.

S koncem války za nezávislost p řišel pokles zájmu o p ěstování konopí, protože zrušením otroctví (1865) p řišli farmá ři o levnou práci otrok ů. Již p ředtím ale dal ránu pěstování konopí vynález „odzr ňovacího stroje“ (Cotton gin), který postavil pěstování bavlny do ekonomicky výhodn ějšího postavení p řed lnem a konopím.

Nezávisle na britském území se konopí rozší řilo také do špan ělských kolonií, roku 1545 do Chile a 1554 do Peru. Konopí se sice rozší řilo do mnoha částí Nového sv ěta, ale až na n ěkolik výjimek výrazným zp ůsobem neproniklo do domorodých náboženských ob řad ů. Mezi výjimky pat ří Tepekanové ze severozápadního Mexika, kte ří konopí nazývají „Rosa Maria" a ob čas jej používají místo kaktusu peyotlu.

Ke konci 19. století docházelo k útlumu p ěstování konopí z důvodu nástupu parních lodí, které nepot řebovaly plachty a také proto, že neexistoval mechanizovaný sb ěr, takže nemohlo konkurovat lnu a bavln ě. V této dob ě se využívalo pro výrobu 25 % objemu stonku (vlákno). Vnit řní části stonku (pazde ří) se pálily na polích jako odpad.

V roce 1916 si vynálezce, n ěmecký p řist ěhovalec Georg W. Schlichten dal v USA patentovat „dekortika ční za řízení“ (decorticating), které umož ňovalo úsporné odd ělování dlouhých konopných vláken od krátkých. Toto za řízení pravd ěpodobn ě mohlo znamenat naprostou revoluci v efektivit ě zpracování konopí pro technické účely. Konopí bylo na nejlepší cest ě, jak se stát nejvýznamn ější složkou amerického a posléze i sv ětového hospodá řství.

Slibná perspektiva rozvoje konopného zem ědělství a pr ůmyslu v USA v 30. letech minulého století padla za ob ěť protidrogové nálad ě, p ři tom pár let zpátky bylo konopí oslavováno jako „miliardová plodina“ , avšak již tehdy byla trnem v oku jiných



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist