načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Konkurenceschopný podnik - František Kovář; Kateřina Hrazdilová Bočková

Elektronická kniha: Konkurenceschopný podnik
Autor: ;

Pro konkurenceschopnost podniku platí obecný základní princip, že uspořádanost libovolného objektu je nositelem efektu. Klíčovou podmínkou, aby byl podnik konkurenceschopný, je právě ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  187
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  199 Kč
6%
naše sleva
6,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 200
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
PDF velikost (MB): 2.4
ISBN: 978-80-7512-608-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Pro konkurenceschopnost podniku platí obecný základní princip, že uspořádanost libovolného objektu je nositelem efektu. Klíčovou podmínkou, aby byl podnik konkurenceschopný, je právě velikost tohoto efektu plynoucího z uspořádanosti podniku. Jak měnit uspořádanost podniku, jaké nástroje, metody a prostředky ke změně uspořádanosti použít, je obsahem předkládané vysokoškolské učebnice, která má za cíl poskytnout základní rámec vědomostí a poznatků z oblasti ekonomiky konkurenceschopného podniku. Učebnice seznamuje s vybranými problémy ekonomiky konkurenceschopného podniku ziskového i neziskového sektoru, především s těmi problémy, se kterými se střetávají ve své každodenní praxi nejen pracovníci na vedoucích pozicích.

Zařazeno v kategoriích
František Kovář; Kateřina Hrazdilová Bočková - další tituly autora:
Filosofické myšlení hellenistického židovstva Filosofické myšlení hellenistického židovstva
Kovář, František
Cena: 132 Kč
Projektové řízení Projektové řízení
Bočková, Kateřina Hrazdilová
Cena: 215 Kč
Projektové řízení pro projektové manažery Projektové řízení pro projektové manažery
Vaníčková, Radka; Bočková, Kateřina Hrazdilová
Cena: 187 Kč
Projektové řízení Projektové řízení
Bočková, Kateřina Hrazdilová
Cena: 215 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

0







1

DUBNICKÝ TECHNOLOGICKÝ INŠTITÚT
V DUBNICI NAD VÁHOM




František Kovář - Kateřina Hrazdilová Bočková

KONKURENCESCHOPNÝ PODNIK:
EKONOMIKA KONKURENCESCHOPNÉHO
PODNIKU
Vysokoškolská učebnice




2016






2

Copyright:

Autoři: František Kovář, Kateřina Hrazdilová Bočková, 2016
Vydal: Martin Koláček – E-knihy jedou
První elektronické vydání.

ISBN: 978-80-7512-608-5 (pdf)

Publikaci schválila Ediční komise Dubnického technologického institutu v Dubnici nad
Váhom dne 9.5.2016 v edici Vysokoškolské učebnice pod číslem 1/2016.

Vědecký redaktor
doc. Mgr. Gabriela Gabrhelová, PhD.

Recenzenti
doc. PhDr. Miroslav Škoda, PhD.
Ing. Radka Vaníčková, Ph.D.

Jazyková korektura
--------------------------------------------PaedDr. Dáša Porubčanová, PhD.

Jednotlivé části publikace zpracovali:
prof. Ing. František Kovář, CSc.
Ing. Kateřina Hrazdilová Bočková, Ph.D., MBA






3

OBSAH
ÚVOD 6
1 EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI
KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
7
1.1 Konkurenční efekt pro zákazníka 12
1.1.1 Příklady stanovení konkurenčního efektu pro zákazníka 14
1.2 Konkurenční efekt pro podnik 15
1.2.1 Výnosy 16
1.2.2 Náklady 17
1.2.3 Parametry konkurenčního efektu pro podnik 18
2 EFEKTIVNOST JAKO DOMINANTA
KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
2 2
2.1 Strategické otázky efektivnosti ekonomického organismu -
podniku
2 3
2.2.1 Strategie masy a míry 25
2.2.2 Strategie zvláštního a mimořádného efektu 26
2.2.3 Strategie účelnosti a účinnosti 27
3 AKTIVITY VE VNITŘNÍ STRUKUŘE PODNIKU 30
3.1 Rozvojové projekty v podniku 31
3.1.1 Proces přípravy a realizace rozvojových projektů 31
3.1.1.1 Identifikace podnikatelských příležitostí (opportunity study) 32
3.1.1.2 Předběžné technicko-ekonomické studie (pre-feasibility study) 33
3.1.1.3 Technicko-ekonomická studie projektu (feasibility study) 34
3.1.1.4 Hodnotící zpráva (appraisal report) 35
4 EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ ROZVOJOVÉ AKCE 38
4.1 Čistá současná hodnota 40
4.2 Vnitřní výnosové procento 42
4.3 Doba návratnosti investice 43
5 PŘÍKLADY HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI
ROZVOJOVÝCH PROJEKTŮ
4 4
6 PODNIKATELSKÝ PLÁN 71
6.1 Požadované vstupní znalosti 71
6.2 Funkce a přínosy podnikatelského plánu 72
6.3 Zásady tvorby podnikatelského plánu 73





4

6.4 Struktura a forma podnikatelského plánu 74
6.5 Náležitosti podnikatelského plánu 75
6.6 Postupové kroky zpracování podnikatelského plánu 77
6.7 Marketingový plán 78
6.7.1 Marketingový mix 80
6.7.2 Segmentace trhu 80
6.7.3 Etapy tvorby marketingového plánu 81
6.7.3.1 Plánovací etapa 82
6.7.3.2 Realizační etapa 83
6.7.3.3 Kontrolní etapa 85
6.8 Plán pracovních sil 86
6.9 Finanční plán 89
6.10 Rizika finančního plánu 90
6.11 Přílohy 90
6.12 Nejčastější chyby při tvorbě podnikatelského plánu 90
7 FINANČNÍ ANALÝZA 101
7.1 Uživatelé finanční analýzy 101
7.2 Základní zdroje dat pro finanční analýzu 102
7.3 Finanční poměrové ukazatele 102
7.3.1 Ukazatele likvidity 103
7.3.2 Ukazatele rentability 104
7.3.3 Ukazatele zadluženosti 106
7.3.4 Ukazatele aktivity 107
8 PŘÍKLAD PODNIKATELSKÉHO PLÁNU 111
8.1 Marketingový plán 111
8.1.1 Marketingové cíle 112
8.2 SWOT analýza 112
8.3 Finanční plán 114
8.3.1 Zahajovací rozvaha 114
8.3.2 Počáteční rozvaha 115
8.3.3 Způsob financování jednotlivých položek 116
8.3.4 Konečná rozvaha 117
8.3.5 Výkaz zisků a ztrát 118
8.3.5.1 Tržby 119
8.3.5.2 Fixní a variabilní náklady 121





5

8.3.5.3 Mzdové náklady 122
8.3.6 Cash flow 122
8.4 Finanční analýza 123
9 PODNIKATELSKÝ PLÁN – EKONOMICKÉ HODNOCENÍ 127
10 OCEŇOVÁNÍ PODNIKU 137
10.1 Důvody oceňování podniku 137
10.2 Přístupy k oceňování podniku 139
10.3 Postup při oceňování podniku 140
10.4 Metody oceňování podniku 141
10.4.1 Výnosové metody oceňování 142
10.4.2 Metody diskontovaných peněžních toků 143
10.4.3 Ekonomická přidaná hodnota EVA 146
10.4.4 Metoda kapitálových čistých zisků 146
10.4.5 Kombinace obou metod (diskontované peněžní toky a kapitalizace
zisku)
14 8
10.4.6 Kombinované výnosové a majetkové metody 149
10.4.7 Poznávací metody oceňování 150
10.4.8 Tržní metody oceňování 151
10.4.9 Majetkové metody oceňování 153
10.5 Finanční analýza oceňovaného podniku 157
10.6 Korekce předběžných výsledků ocenění 163
10.7 Odvození výsledné hodnoty podniku z dílčích ocenění 164
11 MODELOVÝ PŘÍKLAD STANOVENÍ HODNOTY METODOU
DCF
17 6
ZÁVĚR 193
POUŽITÉ ZDROJE A STUDIJNÍ LITERATURA 195






6

ÚVOD
Pro konkurenceschopnost podniku platí obecný základní princip, že uspořádanost
libovolného objektu je nositelem efektu. Klíčovou podmínkou, aby byl podnik
konkurenceschopný, je právě velikost tohoto efektu plynoucího z uspořádanosti podniku. Jak
měnit uspořádanost podniku, jaké nástroje, metody a prostředky ke změně uspořádanosti
použít, je obsahem předkládané vysokoškolské učebnice.
Velikost efektu v nemonopolní struktuře ekonomiky nemůže být libovolná, musí
splňovat objektivně definované podmínky. Podnik musí současně nabízet takový konkurenční
efekt zákazníkovi, který z pohledu zákazníka je současně efektem komparativním, a díky jeho
velikosti zákazník provádí volbu. Vedle nabízeného konkurenčního efektu zákazníkovi - který
by měl být současně efektem komparativním - musí podnik současně inkasovat žádoucí pro
sebe. Ten je dán - při averzi k riziku podnikatele - vztahem mezi efektem a podstupovaným
rizikem.
Vysokoškolská učebnice, která se Vám právě dostává do rukou, má za cíl poskytnout
základní rámec vědomostí a poznatků z oblasti ekonomiky konkurenceschopného podniku.
Primárně je učebnice určena jako základní učební pomůcka pro studenty ryze ekonomických
a manažerských bakalářských studijních programů a učitelských bakalářských a
magisterských studijních programů se zaměřením na učitelství ekonomických předmětů.
Učebnice má za úkol seznámit studenty s vybranými problémy ekonomiky
konkurenceschopného podniku ziskového i neziskového sektoru, především s těmi problémy,
se kterými se střetávají ve své každodenní praxi nejen pracovníci na vedoucích pozicích.
Poznatky obsažené v předkládaném učebním textu se mohou stát i východiskem pro studenty,
kteří se později budou specializovat na danou problematiku.
Podrobnější studium jednotlivých kapitol učebnice si však vyžaduje i další studium
odborných a na ekonomiku, finance a management specializovaných literárních zdrojů, které
zájemci najdou v seznamu použité literatury na konci učebnice.

Hodně zdaru a mnoho studijních i osobních úspěchů přejí
Autoři






7

1 EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI
KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
Studijní cíle
Po prostudování této kapitoly budete schopni:
- pochopit základní ekonomické souvislosti uspořádanosti podniku a jeho
efektu,
- identifikovat větve hodnotového řízení podniku,
- pochopit 13 základních variant podoby konkurenčního efektu pro
zákazníka,
- vnímat 3 základní varianty funkčnosti objektu,
- popsat konkurenční efekt pro zákazníka a konkurenční efekt pro podnik.

Obrázek 1 Základní ekonomické souvislosti uspořádanosti podniku a jeho efektu
Podnik na naplnění své mise prostřednictvím daných operačních aktivit ve zvoleném
operačním prostoru, které volí na principu komparativní výhodnosti, využívá






8

prostřednictvím inputu jednotlivé činitele, které opět pořizuje na principu komparativní
výhody, a získává je od fyzických osob, domácností či jiných subjektů (škol, podniků) –
souhrnně od dodavatelů.
Tyto vstupní činitele podniku před stavují zdroje a mají v první řadě fyzickou,
naturální podobu. Ekonomickým vyjádřením jejich využívání - spotřeby nebo opotřebení -
v závislosti na hodnotovém managementu (řízení) podniku a jeho dvou větvích je buď
veličina nákladů (první větev hodnotového řízení – větev ekonomiky) nebo výdajů
(druhá větev hodnotového řízení podniku – větev financí). Zvolenou technologií, jejímž
nositelem je používané strojní a jiné zařízení, za účasti pracovní síly, transformuje vstupní
prvek - surovinu, pracovní předmět - na výstupní prvek - produkt (výrobek nebo službu).
Dalšími činiteli, účastnícími se produkce, je energie, a to vše probíhá v podmínkách
uspořádanosti představované v podniku organizováním, organizací a zvolenými
organizačními postupy.
Produkce je nabízena zákazníkovi, který ji hodnotí v podobě konkurenčního efektu pro
zákazníka a v nemonopolní struktuře komparuje s jinými podniky a volí tu variantu produktu,
která je komparativně nejvýhodnější, volí tu nejlepší variantu ze 13 základních variant
podoby konkurenčního efektu pro zákazníka (varianty jsou popsány níže na straně 9).
Výstup z podniku má v hodnotovém řízení podobu buď výnosů - 1. větev, nebo příjmů - 2.
větev (viz Obrázek 2).
Souhrnně: 1. větev hodnotového managementu podniku, větev ekonomiky, vychází
ze vztahu mezi výnosy a náklady, 2. větev hodnotového řízení, větev financí,
vychází ze vztahu mezi příjmy a výdaji. Vztah mezi veličinami 1. a 2. větve
hodnotového managementu na vstupu, tedy mezi náklady a výdaji, představuje
závazky, které z pozice dodavatele konkrétního podniku tvoří součást nabízené
konkurenční výhody v podobě odkladu platby, což má podobu dolhůtního závazku,
kdy podnik může používat dodaný vstupní prvek a platit za něj až v termínu
splatnosti závazku. Časový a rovněž možný další nesoulad mezi výnosy a příjmy
jako veličin 1. a 2. větve hodnotového managementu podniku na výstupu
představuje pohledávky, jejichž prostřednictvím podnik nabízí další součást
konkurenčního efektu zákazníkovi v podobě dolhůtní pohledávky.
Vztah mezi výnosy a náklady - jejich rozdíl, tvoří hospodářský výsledek podniku.
Má-li kladnou hodnotu, pak má podobu zisku, v případě záporné hodnoty rozdílu
!





9

mezi výnosy a náklady představuje ztrátu, v případě hodnoty 0 úroveň bodu
zvratu, kdy výnosy pokrývají náklady podniku.
V případě podílového vyjádření výnosy/náklady má bod zvratu hodnotu podílu 1,
v případě vyšších nákladů než výnosů má podíl hodnotu nižší než 1, v případě
vyšších výnosů než nákladů má podíl hodnotu vyšší než jedna.
Údaj, přesahující hodnotu 1 představuje míru zhodnocení alokovaných zdrojů,
který násobený 100 vyjadřuje úrokovou míru v %. Tento údaj je důležitý
z pohledu hodnocení konkurenčního efektu pro podnik.

Obrázek 2 Větve hodnotového řízení podniku
Efekt podniku (Obrázek 3) je na jedné straně dán funkčností jeho produkce,
výrobků nebo služeb, kterou je naplňován účel existence objektu, na druhé straně z
naturálního pohledu objemem, kvalitou a strukturou zdrojů, které je nutno vynaložit na
dosahování funkčnosti produktů. V peněžním vyjádření potom objem, kvalita a
struktura spotřebovaných zdrojů je oceněna peněžní částkou, kterou je nutno vynaložit
ve finančním vyjádření na dosahování funkčnosti objektu. Toto současně vyjadřuje
souborné hodnotící kritérium pro hodnocení změny konkurenceschopnosti podniku.





10


Obrázek 3 Struktura efektu podniku
Jak vztah funkčnosti a spotřebovaných zdrojů na její dosahování vynaložených, tak
vztah funkčnosti objektu a objem peněz, který je nutno na dosahování funkčnosti vynaložit , se
může vyskytovat ve 13 základních variantách. Z nich z naturálního, fyzického hlediska je
nejlepší varianta, když při růstu funkčnosti současně klesá objem, kvalita spotřebovávaných
zdrojů, nejhorší variantou je pokles funkčnosti objektu při současném růstu objemu a kvality
potřebných zdrojů. 3. varianta spočívá v růstu funkčnosti při neměnných zdrojích, 4. varianta
pokles funkčnosti při neměnných zdrojích, 5. varianta shodný růst funkčnosti a zdrojů, 6.
varianta shodný pokles funkčnosti i zdrojů, 7. varianta pokles zdrojů při neměnné funkčnosti,
8. varianta růst zdrojů při neměnné funkčnosti, 9. varianta neměnné jak zdroje, tak funkčnost,
10. varianta rychlejší růst funkčnosti než je růst zdrojů, 11. varianta rychlejší růst zdrojů než
je růst funkčnosti, 12. varianta spočívá v rychlejším poklesu zdrojů než je pokles funkčnosti a
konečně 13. varianta je rychlejší pokles funkčnosti než je pokles zdrojů.
V peněžním vyjádření pak nejlepší varianta je růst funkčnosti objektu při poklesu
peněžní částky, na dosahování funkčnosti vynaložených. Nejhorší variantou je pokles
funkčnosti objektu při současném růstu peněžní částky, kterou na funkčnost vynakládáme.
Obdobných 13 základních variant lze vytvořit pro vztah jakýchkoli dvou veličin, jak je
uvedeno v Tabulce 1.






11

Tabulka 1 13 základních variant podoby konkurenčního efektu pro zákazníka
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
1.veličina
R
K N N N R R K R R R K K R K
2.veličina K R R K N N R K RR R KR K N
K....klesá
R...roste
N...nemění se
KR..klesá rychleji
RR...roste rychleji
Vztah objemu, kvality a struktury spotřebovávaných zdrojů v naturální podobě a
následně v peněžním vyjádření je obecným problémem tzv. reprodukce, která probíhá jednak
naturálně a jednak v hodnotovém vyjádření a může mít podobu reprodukce:
- prosté,
- zúžené,
- rozšířené.

Obrázek 4 Varianty funkčnosti objektu
Součástí efektu podniku a rovněž součástí konkurenčního efektu nabízeného
zákazníkovi je funkčnost produktu, výrobku nebo služby, prostřednictvím které jsou





12

uspokojovány potřeby zákazníka, odběratele, uži vatele. To vše se děje prostřednictvím
užitných vlastností produktu.
Obrázek 4 znázorňuje 3 základní varianty funkčnosti, z nichž:
- žádoucí je varianta plného souladu mezi kvalitou uspokojené potřeby
s užitečností produktu, představované úrovní kvalitativních parametrů i jejich
kvantitativní dimenzí (představované produkty jednorázové spotřeby oproti
vícenásobnému používání).
- Druhá varianta představuje situaci, kdy užitné parametry produktu převyšují
požadavky uspokojované potřeby jak v kvalitativní, tak kvantitativní dimenzi.
- Třetí varianta představuje situaci, kdy parametry užitečnosti nejsou z pohledu
možností uspokojit potřebu naplňovány.
V pravých strategických operacích a pravé konkurenci bývá celý efekt použit na
likvidaci konkurenčních subjektů, ve vojenství na likvidaci nepřítele,
v ekonomických procesech na pohlcení konkurenta cestou akvizice, fúze – splynutí
nebo sloučení s konkurenčním podnikem.
V regulovaném ekonomickém prostředí, jehož uspořádanost je ovlivněna řadou
zejména legislativních opatření ochraňujících ekonomickou soutěž a bránících
vzniku monopolů z koncentrace (s výjimkou tzv. přirozených monopolů, jejichž
činnost je však regulována příslušným regulačním úřadem) je celkový efekt,
plynoucí z uspořádanosti podniku rozdělen na dva dílčí efekty, z nichž prvním je
konkurenční efekt, nabízený zákazníkovi (KEZ) a druhým je efekt, který získává
sám podnik (Ev, resp. KEP). Trh, tržní ekonomika určuje, jak veliký bude
konkurenční efekt pro zákazníka a jak veliký by měl být konkurenční efekt pro
podnik.
1.1 Konkurenční efekt pro zákazníka
V nemonopolní struktuře ekonomického prostředí má zákazník svobodnou volbu volit
pořízení produktu – výrobku nebo službu toho podniku, který mu nabízí největší konkurenční
efekt, spočívající ve vztahu funkčnosti produktu a nákladech na pořízení a užití, exploataci
daného produktu. Zákazník porovnává konkurenční efekty jednotlivých podnikatelských
!





13

subjektů a může volit ten, který je komparativně nejvýhodnější, poskytuje nejvyšší efekt daný
vztahem funkčnosti produktů a jeho tzv. převedenými náklady.
Převedené náklady se skládají jak z jednorázových nákladů na pořízení produktu –
výrobku nebo služby (jejichž součástí je jak cena produktu, tak další náklady pořízení), tak
nákladů na užití daného produktu (v podobě např. provozních nákladů výrobku, bankovních
poplatků za služby apod.) Převedené náklady mají podobu:
PN = JN + Np,
kde
JN = jednorázové náklady pořízení,
skládající se z ceny produktu a další položek, které s pořízením souvisí,
Np = náklady na užití produktu, určených jak k jednorázové spotřebě,
tak opakovanému užití v podobě provozních nákladů.
Zákazník volí tu variantu produktu, která při dané funkčnosti, která odráží úroveň
uspokojení jeho potřeby užitnými parametry produktu, je spojena s nejnižší úrovní nákladů
užití, resp. provozu.

Obrázek 5 Konkurenční efekt pro zákazníka
Tato souvislost platí pro standardní produkty, nikoli pro tzv. snobské hodnoty, které
souvisí s jinou podobou normality pořízení určitého produktu. V případě tzv. snobských
hodnot hraje klíčovou úlohu exkluzivita produktu, výrobku nebo služby, úroveň převedených





14

nákladů, tj. jak ceny pořízení produktu, tak úroveň provozních nákladů, nákladu na užívání
produktu je v tomto případě druhořadá.
1.1.1 Příklady stanovení konkurenčního efektu pro zákazníka
1




ŘEŠENÍ

Stanovte v nedynamizované podobě konkurenční efekt pro zákazníka,
plynoucí z náhrady klasické žárovky LED světelným zdrojem za
následujících parametrů:
- klasická žárovka: pořizovací cena 10 Kč za kus, životnost
1.000 hod. Spotřeba elektrické energie 100 W/hod.
- LED svítidlo: pořizovací cena 200,- Kč/ks, životnost 25.000
hod. Spotřeba elektrické energie 10 W/hod.
Svítivost obou zdrojů shodná. Cena 1 kWh 3,- Kč

Výpočet lze provést pomocí převedených nákladů:
žárovka PN0: 25x10 + (0,1x3) x 25.000= 250+7500 = 7.750
LED svítidlo PN1: 200+(0,01x 3)x 25.000= 950
KE: PN0 – PN1 = 7.750 – 950 = 6.800,- Kč
Konkurenční efekt pro zákazníka, plynoucí z náhrady klasické žárovky LED
svítidlem v nedynamizované podobě činí 6.800,- Kč

Výpočet lze provést pomocí tvaru: C1 + KE = C0 + (Np0 – Np1) x Q
200+ KE = 250 + (0,3 – 0,03) x 25.000 = 200 + KE = 7.000
KE = 7.000 – 200 = 6.800
Konkurenční efekt pro zákazníka, plynoucí z náhrady klasické žárovky LED
svítidlem činí 6.800,- Kč

2

Stanovte cenu nového výrobku, při které konkurenční efekt pro
zákazníka je nulový a veškerý efekt získává prodejce. Vstupní
parametry jsou následující:
- cena starého výrobku je 100.000,- Kč/ks,





15


ŘEŠENÍ
- jednicové provozní náklady starého výrobku 100,-
Kč/hod.,
- jednicové provozní náklady nového výrobku 60,-
Kč/hod., počet hodin používání 100.000 hod.

Ke stanovení ceny nového výrobku (C1) lze použít formuli v podobě:
C1 + KEz = C0 + (Np0 – Np1) x Q , kde
C1 je cena nového výrobku,
C0 cena starého výrobku,
KEz konkurenční efekt pro zákazníka,
Np0 provozní náklady starého výrobku,
Np1 provozní náklady nového výrobku,
Q objem užití.
KEz je v daném případě rovno 0, C0 je 100.000 Kč, Np0 je 100 Kč/hod.,
Np1 je 60 Kč/hod., Q je 100.000 hod. Po dosazení má formule tvar: C1+ 0
= 100.000 + (100-60) x 100.000, tj. C1 = 100.000 + 4.000.000 =
4.100.000
Cena nového výrobku, kdy konkurenční efekt pro zákazníka je nulový a
veškerý efekt z inovace si ponechává prodejce je 4.100.000 Kč/ks.
1.2 Konkurenční efekt pro podnik
Jak již bylo uvedeno výše, jádro konkurenčního efektu pro podnik tvoří veličiny 1.
větve hodnotového managementu podniku, a sice vztah mezi výnosy a náklady buď
v rozdílovém, nebo podílovém vyjádření. V rozdílovém vyjádření tento vztah představuje
hospodářský výsledek, který v případě kladné hodnoty má podobu zisku, v případě záporné
hodnoty podobu ztráty, v případě hodnoty 0 úrovně bodu zvratu. Nutno poznamenat, že režim
platby daně z příjmu právnických osob vychází právě z hodnot první větve hodnotového
řízení podniku. Není-li ošetřena vazba mezi 1. a 2. větví hodnotového řízení v podniku, může
podnik vykazovat zisk a z jeho výše vypočítanou částku daně z příjmu právnických osob, na
kterou – pokud saldo příjmů a výdajů jako veličin 2. větve je záporné, čili výdaje jsou vyšší
než příjmy – nemá finanční prostředky.





16


Obrázek 6 Konkurenční efekt pro podnik
První větev hodnotového řízení podniku, větev ekonomiky, umožňuje hodnotit
rentabilitu, ziskovost, obecně výnosnost alokovaných, resp. investovaných zdrojů a je
dominantní z hlediska podnikatelských záměrů firmy, musí však být provázána s druhou
větví, která řeší platební schopnost, likviditu a solventnost. Tyto pojmy jsou definovány
v kapitole 7 Finanční analýza.
Klíčovým vztahem z hlediska podnikatelské alokace zdrojů je vztah mezi výnosy a
náklady. Proto se jimi budeme níže zabývat podrobněji.
1.2.1 Výnosy
Výnosy podniku jsou v peněžním vyjádření prostředky, které podnik vytvořil ze
všech svých činností za určité účetní období a jsou dále součástí první větve
hodnotového řízení podniku a to větve ekonomiky. Mezi hlavní výnosy podniku se
řadí tržby za prodej vlastních výrobků a služeb.
Výnosy podniku se rozdělují na:
- provozní výnosy (tržby za prodej),
- finanční výnosy (výnosy z vkladů, cenných papírů),
- mimořádné výnosy (prodej odepsaných strojů).






17

Provozně-hospodářskou činností získáme provozní výnosy. Tato činnost podniku
naplňuje hlavní poslání, pro kterou byl podnik založen. Například u obchodního podniku je to
prodej zboží a poskytování různých služeb.
Hlavní složkou výnosů u většiny podniků js ou tržby.
Tržby tvoří finanční hotovost, která je získaná prodejem výrobků, zboží a služeb
v daném účetním období. Slouží k úhradě nákladů a daní podniku. Zahrnují tržby:
- z prodeje vyrobených výrobků a poskytnutých služeb,
- za prodané zásoby materiálu, nepotřebné stroje a jiné zařízení, apod.
Rozhodující význam mají tržby za poskytnuté služby, které jsou ovlivněny
objemem prodeje, způsobem fakturace, dobou úhrady faktur, měnovým kursem.
Výnosy jsou rovněž veličinou, používanou pro kvantifikaci hospodářského výsledku
ve vazbě na náklady a hodnocení výnosnosti alokovaných zdrojů.
Párovou dvojicí k výnosům jsou náklady, chybou je párovat s výnosy vstupní
veličinu druhé větve hodnotového řízení podniku a to výdaje.
1.2.2 Náklady
Náklady jsou ekonomickým vyjádřením spotřebovaných a opotřebovaných činitelů na
vstupu do podniku a jsou důležitou položkou první větve hodnotového řízení podniku.
Je možno je klasifikovat z nejrůznějších pohledů, které jsou odrazem záměrů jejich
využití.
Z pohledu konkurenceschopnosti podniku je klíčové dělení nákladů na:
- fixní,
- variabilní.
Definičním znakem fixních nákladů, které lze dále členit na absolutně fixní, jejichž
úroveň se nemění při jakémkoli zhromadnění produkce, jsou dále náklady relativně fixní,
jinak nazývané náklady kapacitními, které se mění při překročení určitého objemu produkce
skokem.








18

Definičním znakem variabilních nákladů je jejich vztah k objemu produkce, kdy
s rostoucím objemem produkce roste i jejich objem.
Mění-li se úroveň nákladů ve vztahu k objemu produkce lineárně v přímé úměrnosti,
pak jsou variabilní náklady klasifikovány jako proporcionální, roste-li v závislosti na růstu
objemu produkce objem variabilních nákladů, ale nižším tempem, pak jsou klasifikovány jako
podproporcionální, roste-li objem variabilních nákladů ve vztahu k objemu produkce
rychleji, pak jsou nazývány náklady nadproporcionálními.
Vztah fixních a variabilních nákladů je využíván pro kvantifikaci ekonomického
efektu pro podnik a bodu zvratu.
Náklady v peněžním vyjádření tvoří peněžní obnos, který podnik účelně vynaložil za
získání výnosů. Rozdíl mezi výnosy a náklady je hospodářský výsledek.
Náklady podniku dále rozdělujeme na:
- běžné provozní náklady (spotřeba materiálu a energie),
- odpisy dlouhodobého majetku,
- ostatní provozní náklady,
- finanční náklady (úroky),
- mimořádné náklady (mimořádné odměny, dary).
Pro potřeby manažerského rozhodování vzniklo tzv. manažerské pojetí nákladů,
které vychází z toho, že oproti účetnímu pojetí nákladů pracuje s ekonomickými (skutečnými)
náklady. Dále bere v úvahu při rozhodování přírůstkové náklady, které jsou tímto
rozhodováním ovlivněny.
Manažerské pojetí nákladů rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a
jejich vývoj. V krátkodobém pohledu jsou některé výrobní činitele podniku fixní (počet
strojů) a variabilní – mění se s objemem produkce (množství spotřebovaných surovin).
V dlouhodobém pohledu jsou všechny výrobní činitele variabilní, a proto zde neexistují žádné
fixní náklady.
1.2.3 Parametry konkurenčního efektu pro podnik
Jak konkurenční efekt pro zákazníka, resp. jeho velikost, která musí splňovat současně
podmínky komparativního efektu nabízeného zákazníkovi, tak konkurenční efekt pro podnik,





19

resp. jeho velikost, je objektivně vymezena, a sice jeho velikostí ve vazbě na velikost rizika,
které podnik při alokaci zdrojů postupuje. Toto riziko je jednak spojeno s operačním
prostorem, ve kterém podnik zdroje alokuje, jednak s podobou operační aktivity, do které
podnik zdroje vynakládá. V tradičním pojetí jsou tato rizika klasifikována jako riziko tzv.
- systematické příp. nediverzifikovatelné (toto pojetí postupně slábne s postupující
globalizací ekonomických aktivit, kdy, pokud nejsou vytvářeny investiční bariéry,
může podnikatel svobodně alokovat zdroje v jakémkoli operačním prostoru,
pochopitelně při zvážení jeho rizikovosti),
- riziko trhu.
Další možné třídění rizika je klasifikace rizika na subjektivní a objektivní, kdy
v prvním případě se riziku vystavuje alokátor, který není dostatečně o podmínkách dané
alokace informován, v druhém případě objektivní informace o dané alokaci neexistují
v důsledku její vysoké neurčitosti.
Klíčovou vazbou vymezující podmínky efektu pro podnik z podnikatelské
alokace zdrojů je vazba mezi velikostí efektu a postupovaného objektivního rizika,
znázorněná lineárním vztahem mezi rizikem a efektem. Tento vztah je vyjádřen na
následujícím obrázku (Obrázek 7).

Obrázek 7 Parametry konkurenčního efektu pro podnik






20

Shrnutí
Podstupuje -li podnikatel určitou míru rizika (které je vyjádřeno příslušnými
matematicko-statistickými postupy), měl by ve vztahu k velikosti tohoto rizika
inkasovat příslušný efekt. Inkasuje-li efekt na spodní hranici tohoto vztahu, pak
v rozdílovém pojetí má úroveň efektu hodnotu nula, v podílovém vyjádření
hodnoty rovné jedna - čili úroveň bodu zvratu. Averze k riziku podnikatele potom
vyžaduje, aby alokace přinesla efekt daný právě vztahem efektu a rizika,
vyjádřeného hodnotou, vymezenou danou přímkou. Tyto dvě podmínky současně
představují objektivní hodnotící kritérium pro posuzování podnikatelských
záměrů, které by měly vést ke zvyšování konkurenceschopnosti podniku a jsou
využívány jako benchmarkingové limity v podobě pesimistické varianty –
v úrovni bodu zvratu – nebo optimistické varianty – dané hodnotou efektu,
plynoucí ze vztahu efekt-riziko.
Je-li reálný efekt z alokace v rozmezí pesimistické a optimistické varianty,
vymezené pomocí benchmarkingu, pak daný podnik sice absolutně bohatne, ale
současně relativně chudne a snižuje se jeho schopnost obstát v konkurenci.
Kontrolní otázky
1. Na jakém principu podnik naplňuje svoji misi?
2. Vymezte 13 základních variant podoby konkurenčního efektu pro zákazníka.
3. Popište větve hodnotového řízení podniku.
4. Popište tři základní varianty funkčnosti
5. Co je konkurenčním efektem pro zákazníka?
6. Co tvoří jádro konkurenčního efektu pro podnik?
7. Co umožňuje hodnotit první větev hodnotového řízení podniku?
8. Jak členíme výnosy podniku?
9. Specifikujte provozní výnosy.
10. Proveďte členění fixních nákladů.
11. K čemu je využíván vztah fixních a variabilních nákladů?
12. V čem spočívá manažerské pojetí nákladů?
13. Proveďte třídění rizika a jednotlivé typy stručně popište.
?






21

14. Firma TRIAS uvádí na trh nový výrobek JURA, který může nahradit dosavadní
výrobek SILUR. Parametry výrobků jsou následující:
Cena provozní náklady životnost
JURA 425 000,- Kč - 0,6 Kč/hod. provozu 100 000 hodin
SILUR 200 000,- Kč 1,0 Kč/hod. provozu 50 000 hodin
Doba předpokládaného provozu 100 000 hodin.
Konkurenční efekt, který firma TRIAS svým novým výrobkem zákazníkovi
nabízí je:
a) 44 000,- Kč
b) 15 000,- Kč
c) 25 000,- Kč
d) 35 000,- Kč.
15. Konkurenční firma ORDOVIK uvádí na trh s určitým zpožděním nový výrobek
PERM pro stejné použití, jako výrobek JURA. Jeho parametry jsou následující:
Cena provozní náklady životnost
PERM 400 000,- Kč 0,9 Kč/hod. provozu 100 000 hodin
Komparativní efekt pro zákazníka je:
a) 10 000,- Kč
b) 14 000,- Kč
c) 5 000,- Kč
d) 9 000,- Kč
Ve prospěch výrobku:
a) PERM
b) JURA








22

2 EFEKTIVNOST JAKO DOMINANTA
KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
Studijní cíle
Po prostudování této kapitoly budete schopni:
- Identifikovat konkurenční a komparativní efekt podniku.
- Vyjmenovat a popsat strategie efektivnosti, primárně strategie masy a
míry, strategie zvláštního a mimořádného efektu a strategie účelnosti a
účinnosti.
- Uvědomit si, že nositelem konkurenčního efektu, jeho kladné podoby je
konkurenční výhoda, nositelem záporné podoby konkurenčního efektu je
konkurenční nevýhoda.
Základním cílem podnikového řízení je vytvoření konkurenčního efektu, který
současně porovnáním s konkurenčními efekty jiných podniků je pojímán jako komparativní
efekt. Z tohoto důvodu dominantní postavení v podnikovém řízení mají strategie
efektivnosti.
Nositelem efektu ekonomického organismu je jeho uspořádanost, resp. uspořádanost
jeho složek, a to jeho substance, organizace – uspořádanosti, a procesů, které v něm probíhají
a kterými je naplňován účel jeho existence, vymezené v podobě mise. Za efekt je v
nejobecnější podobě považován změněný účinek, který souvisí s účelem daného objektu, a má
podobu změněných funkcí objektu. Efekt může mít podobu jak pozitivní, tak negativní.
Za pozitivní efekt je považována pozitivní změna účinku měněného nebo
inovovaného objektu v podobě pozitivní změny funkcí. Za negativní efekt je považována
záporná podoba změny účinku měněného objektu včetně záporné změny jeho funkcí.
Efekt má komplexní podobu a je vnitřně strukturován na efekty dílčí, parciální.
Jako dílčí efekty vymezujeme efekty:
- ekonomické,
- sociální,






23

- politické,
- vojenské,
- ekologické,
- etické,
- estetické,
- kulturní apod.
Efekt je třeba nejprve identifikovat, verbálně charakterizovat a posléze
kvantifikovat v podobě tvrdých nebo měkkých dat. Znalost efektů může být využita pro
formulaci kritérií, na jejichž základě se rozhoduje.
Efekt jakéhokoli objektu je na jedné straně dán jeho funkčností, kterou je naplňován
účel existence objektu, na druhé straně z naturálního pohledu objemem, kvalitou a
strukturou zdrojů, které je nutno vynaložit na dosahování funkčnosti objektu. V
peněžním vyjádření potom objem, kvalita a struktura spotřebovaných zdrojů je oceněna
peněžní částkou, kterou je nutno vynaložit ve finančním vyjádření na dosahování
funkčnosti objektu. Toto vyjádření současně vyjadřuje souborné hodnotící kritérium pro
hodnocení jakéhokoli objektu.
2.1 Strategické otázky efektivnosti ekonomického organismu - podniku
Efekt podniku je výsledkem jeho vývojového procesu, jehož podstatou jsou změny
nebo inovace, které jsou důsledkem akcí, jež rezultují z aktivity řídícího subjektu, jeho
cílevědomého a uvědomělého působení na vývojový proces (otazníkem zůstává, zda
racionálního nebo neracionálního). V jeho vnitřní struktuře mohou být v různé míře
zastoupeny dílčí efekty. Podle jednotlivých dílčích efektů můžeme potom tvořit strategie
ekonomické efektivnosti, sociální, politické apod. Efektem přitom rozumíme určitý výsledek
určité změny, jež je výsledkem akce a aktivity.
Ekonomickým efektem je např. růst zisku v důsledku změny technické úrovně
výrobku, sociálním efektem pokles nezaměstnanosti v důsl edku založení nové
výroby apod.








24


Obrázek 8 Uspořádanost ekonomického organismu
F
o
- funkčnost -> užitečnost -> potřeba
zásobyzásoby zásoby
na vstupurozpracovanost hotový produkt
Kv pracovníci
S suroviny výrobek
P zařízeníslužba Fo/PN
E energie
T technologiePN = JN + N
ptž
O organizaceC
výnosy
příjmy
výnosy
závazkypohledávky
příjmy VÝ/NÁ ; PŘ/VÝD
náklady
výdaje
konkurenční efekt
pro ekonomický
organismus EO
konkurenční efekt
pro zákazníka
zdroje -> Z
F
o
Hodnotové řízení EO
větev ekonomiky - náklady
větev financí - výdaje
EFEKT
ZDROJE
EO ekonomický organismus
Produkt
K





25

2.2.1 Strategie masy a míry efektu
V rámci strategie obecné efektivnosti s tím, že je lze identifikovat v jakýchkoliv
dílčích strategiích efektivnosti, identifikujeme dva základní druhy strategií. Je to strategie
masy a strategie míry efektu.
Strategií masy efektu (efektivnosti) rozumíme c elkový objem daného efektu (např.
celková masa zisku plynoucí z výroby a prodeje inovovaného výrobku), mírou efektu
rozumíme poměrový vztah, který vyjadřuje jak, resp. za kolik byl efekt dosažen (v případě
inovovaného výrobku vztah ceny, za kterou je výrobek prodáván, k nákladům).
Mezi strategií masy a míry efektu existuje opět vzájemný vztah, přičemž dosavadní
empirické průzkumy ukazují, že výraznější roli hraje masa efektu. Ze vzájemného vztahu
masy a míry efektu plynou čtyři základní varianty možného kombinování (viz Obrázek 9).









Obrázek 9 Vztah masy a míry efektu
Uplatňování jednotlivých kombinací není voluntaristické, podléhá zcela přesným
podmínkám:
- První kombinaci může uplatňovat ekonomický subjekt, mající výlučné postavení na
trhu díky goodwillu a vysokému image svých výrobků. To je dnes podmíněno
zejména vysokou vědecko-technickou úrovní výroby a výrobků, solidností a
tradicemi.
I
Míra efektu – velká
Masa efektu - velká
II
Míra efektu – malá
Masa efektu - velká
III
Míra efektu – velká
Masa efektu - malá
IV
Míra efektu – malá
Masa efektu - malá
malá

MÍRA

velká



velká
velká MASA malá





26

- Druhá kombinace je vhodná pro nově podnikající ofenzivní subjekty, které musí
pronikat dumpingovými cenami a masu získávají velkým okruhem zákazníků.
Podmínkou této strategie je, že musí zvládnout komparativně nízkou úroveň nákladů.
- Třetí kombinace je vhodná pro kusovou nebo malosériovou výrobu na exkluzivní
vědecko-technické nebo jiné (módní apod.) úrovni pro omezený okruh zákazníků.
Tato kombinace např. neřeší zásadním způsobem sociální efekt (nezaměstnanost
apod.) či jiné efekty dílčí.
- Poslední kombinace u růstové pozitivní strategie je kombinací nejméně výhodnou,
přičemž postihuje většinu našich dnešních soukromých podnikatelů, zabývajících se
zejména obchodem a vede k jejich bankrotu.
2.2.2 Strategie zvláštního a mimořádného efektu
V oblasti strategie ekonomické efektivnosti jsou identifikovány opět dvě základní
strategie. Jedná se o strategii mimořádného efektu (strategie cenová) a strategii zvláštního
efektu (strategie nákladová).
Identifikace těchto strategií vychází z následující analýzy (pro oblast výroby ): Zcela
konkrétní výrobek o určité užitné hodnotě je vyráběn při určité úrovni nákladů
individuálních výrobců, jejichž výsledkem jsou určité náklady průměrné. Dokáže-li
některý výrobce využít komparativní výhodu v jednotlivých výrobních činitelích na
vstupu výrobního procesu (jimi jsou pracovní síla určité kvalifikace, množství a
struktury a obdobně stroje, suroviny a dále vazby mezi výše uvedenými prvky, tj. vazba
energetická, technologická a organizační), může se mu zdařit vyrábět výrobek za nižší
náklady, než jsou náklady ostatních výrobců. V tomto případě inkasuje absolutní
zvláštní efekt. Jsou-li jeho individuální náklady vyšší než náklady srovnávaných
výrobců, inkasuje komparativní nevýhodu a musí usilovat změnou jednotlivých nebo
všech vstupních výrobních činitelů náklady snižovat. Podaří-li se mu to a jeho náklady
se přiblíží úrovni nákladů ostatních výrobců, inkasuje zvláštní efekt relativní.
Vedle nevytvořitelných zdrojů komparativních výhod, kde výsledkem jejich
využití může být komparativní efekt, bude v současné době a zejména v budoucnosti
rozhodující role při formování vývojového procesu ekonomického organismu patřit
vytvořitelným zdrojům komparativních výhod přinášejících komparativní efekty. Mezi ně
patří zejména kvalifikace lidí, formy dělby práce a věda a technika.





27

Mimořádný efekt plyne z pohybu ceny. Určitý výrobek o určité užitné hodnotě je
prodáván jednotlivými výrobci za určité ceny. Výsledkem je určitá průměrná úroveň ceny
výrobku. Podaří-li se individuálnímu výrobci změnit úroveň ceny (zejména její růst díky
využití např. vědecko-technického monopolu úrovně užitné hodnoty) a cena vzroste nad
úroveň cen ostatních výrobců, získává výrobce absolutní mimořádný efekt. Je-li úroveň
ceny individuálního výrobce pod úrovní cen ostatních, pak určitým opatřením může
dosáhnout přiblížení se cenám ostatních výrobců. V tomto případě získává mimořádný efekt
relativní.
S přihlédnutím k poznatkům, uvedeným v souvislosti se strategií masy a míry efektu,
je výrobce zainteresován na optimalizaci vztahu cena /náklady.
2.2.3 Strategie účelnosti a účinnosti
Další vymezení strategie ekonomické efektivnosti ekonomického organismu –
podniku, je vymezení strategie účelnosti a účinnosti. Účelnost a účinnost byla velice
pregnantně definována Peterem Druckerem.

Peter Ferdinand Drucker
(19.11.1909 v Kaasgrabenu v Rakousku –
11.11. 2005 v Claremontu v Kalifornii)
byl americkým teoretikem a filosofem managementu, ekonomem a
autorem související literatury. Platí za zakladatele moderního
managementu.
Jeho kariéra ekonomického teoretika začala roku 1945, kdy mu jeho
prvotní práce na téma politiky a společnosti otevřela dveře do
záležitostí uvnitř společnosti General Motors, jedné z největších
korporací na světě. Díky svým zkušenostem z Evropy byl fascinován
problémy s udržováním autority. Svoje udivení sdílel s Donaldsonem
Brownem, hlavním mozkem administrativy GM. Brown jej přivedl do
společnosti, aby provedl něco, co by se dalo označit jako „politický
audit“. Z výsledků jeho práce vzniklo dílo Concept of the
Corporation, kterým zpopularizoval mnohadivizionální strukturu GM
a vedl k velké odezvě v odborných médiích, načež následovaly
navazující články a knihy, které dále rozvíjely tuto myšlenku. Drucker
se zajímal o rostoucí počet lidí, kteří pracovali stále více spíš myslí
než vlastníma rukama. Byl zaujatý zaměstnanci, kteří věděli více o
určitých věcech než jejich šéfové nebo kolegové, ale museli již
spolupracovat s ostatními ve velké organizaci. Než aby to prohlásil
za projev úžasného lidského pokroku, analyzoval Drucker tento
fenomén a zjistil, jak narušuje běžné smýšlení o tom, jak by měla být
organizace vedena. Jeho přístup fungoval dobře ve stále vyspělejším





28

světě podnikání druhé poloviny 20. století. V této době již měly velké
korporace vyvinuty základní výrobní postupy a hierarchii
řízení masové produkce. Výkonní vedoucí si mysleli, že vědí, jak vést
společnosti, a Drucker jim do toho najednou vešel s tím, že poukázal
na skuliny v jejich přesvědčení, které by mohly
způsobit stagnaci podniku. Ale udělal to velice sympatickým
způsobem. Předpokládal, že jeho čtenáři jsou inteligentní, racionální
a těžce pracující lidé dobré vůle, a tak, jestliže jejich organizace
zažívala problémy, věřil, že je to zapříčiněno zastaralými
myšlenkami, příliš plochým pojetím problémů nebo jejich vnitřním
neporozuměním.
Drucker je autorem třicetidevíti knih, které byly přeloženy do více
než dvaceti jazyků. Jeho první kniha byla napsána roku 1939, mezi
lety 1975 a 1995 byl redakčním sloupkařem listu The Wall Street
Journal a byl také častým přispěvatelem Harvard Business
Review, The Atlantic Monthly a The Economist. V práci podnikového
konzultanta (pracoval ale také pro neziskové organizace) pokračoval
až do své smrti.

Účelnost (effectiveness) je definována jako „dělat správné věci“.
Účinnost (efficiency) je definována jako „dělat věci správně“.
Strategie ekonomické efektivnosti jako strategie účelnosti a účinnosti je souhrnně
vymezena v nejlepší variantě jako „dělat správné věci správně“.
Řešení účelnosti souvisí s cílovou alokací zdrojů do vhodného operačního prostoru, a
vhodné operační aktivity. Cílová alokace zdrojů v podniku je kompetencí top
managementu, který nejprve vymezuje strategickou vizi, otevřené strategické cíle a následně
v podobě uzavřených cílů formuluje strategie. Posláním podřízených subjektů v
hierarchicky uspořádaném ekonomickém organismu je potom řešit účinnost, tj. hledat
vhodné prostředky k naplnění strategických cílů v souladu s hodnotícím kritériem, které
je formulováno v předchozí části publikace. Daný postup, spočívající v souladu cílů a
prostředků k jejich dosažení, je vymezen jako cílově programový přístup.
Volba operačního prostoru souvisí s možnostmi využití komparativních výhod a
komparativních efektů v něm se nacházejících a současně s možností nabízet konkurenční
výhodu a konkurenční efekt.









29

Shrnutí
Strategické řízení a strategický management se uskutečňuje přípravou a
prosazováním strategií.
Definičním znakem strategie je formulace strategických cílů, které jsou
komparovány s cílovými záměry minimálně jednoho dalšího strategického
subjektu, se kterým jsme v neindiferentní podobě vztahu a jedné ze tří možných
podob vazby a to vazby kladné (spolupráce), záporné (konkurence, soutěž) nebo
neutralizované (dohoda o neútočení).
Definičním znakem taktiky je volba prostředků na splnění strategických cílů.
Dominantní strategií ekonomických subjektů je strategie efektivnosti. Strategie
efektivnosti je vymezena ve třech podobách:
- strategie masy a míry efektu,
- strategie zvláštního a mimořádného efektu,
- strategie účelnosti a účinnosti.
Nositelem efektu ekonomického organismu je jeho uspořádanost.
Celkový efekt uspořádanosti ekonomického organismu se skládá z konkurenčního
efektu pro zákazníka a konkurenčního efektu pro ekonomický organ ismus.
Porovnáním konkurenčních efektů jednotlivých strategických subjektů vzniká
komparativní efekt.
Kontrolní otázky
1. Co je nositelem efektu ekonomického organismu?
2. Čím je dán efekt objektu?
3. Popište strategii masy a míry.
4. Analyzujte identifikaci strategie zvláštního a mimořádného efektu.
5. Mezi jaké výhody patří kvalifikace lidí, dělba práce, věda a technika?
6. Popište rozdíl mezi účelností a účinností.
7. Co je to cílově programový přístup?

?






30

3 AKTIVITY VE VNITŘNÍ STRUKTUŘE PODNIKU
Studijní cíle
Po prostudování této kapitoly budete schopni:
- Identifikovat aktivity ve vnitřní struktuře podniku.
- Pochopit proces přípravy a realizace rozvojových projektů.
- Zpracovat oportunity study, pre - feasibility study, feasibility study a
appraisal study.
Ve vnitřní struktuře podniku lze nalézt a vymezit v podobě „zeleného stromu života“
celou řadu aktivit.



Strom života může být
 Fylogenetický strom = Grafické zobrazení
připomínající strom, jímž se
znázorňují příbuzenské vztahy mezi různými
biologickými druhy.

Z pohledu konkurenceschopnosti podniku lze ve vnitřní struktuře většiny
ekonomických organizmů, organizací nebo podniků nalézt dva základní typy aktivit:
- rutinní, opakované činnosti, se známými řešeními, prováděné standardními
operačními postupy, s přesným algoritmem postupových kroků. Tyto aktivity
každodenní povahy se mohou lišit méně rozsáhlými kvantitativními změnami v
zaběhnutém režimu jejich provádění, případně adaptačními změnami na úrovni 3. řádu
změny.
Příkladem takovýchto aktivit je pečení chleba, rohlíků v pekárně, kdy je poměrně
přesně známé jejich množství v průběhu týdne, měsíce apod. Ke kvantitativnímu
nárůstu dochází před dlouhými víkendy, státními svátky apod. Takovéto
jednoduché, kvantitativní z měny se řeší prodlouženými směnami pracovníků,
brigádnickou výpomocí a nepůsobí většinou problémy v chodu organizace.







31

Adaptační změny, jejichž obsahem je přizpůsobení určitého řešení konkrétním
podmínkám nebo situaci v rámci neměněných funkčních i nefunkč ních parametrů kvality
řešení, souvisí se zlepšovatelskou aktivitou zaměstnanců organizace a nepředstavují
výrazný zásah do uspořádanosti řešení.
- aktivity rozvojového charakteru, jejichž podstatou jsou kvalitativní změny vyšších
řádů nebo inovace, příp. rozsáhlé kvantitativní změny, které reagují na většinou
trvalou změnu v objemu prováděné aktivity, což se řeší např. pořízením nové
kapacity, výstavby nového objektu apod. Realizace aktivity tohoto druhého druhu se
doporučuje zvládat pomocí projektového řízení.
Projektové řízení poskytuje nové možnosti přímé spolupráce a komunikace na
lokálních, ale i mezinárodních projektech se sdílenými veřejně prospěšnými cíli.
Hodnotná díla vznikala často jako synergický výsledek příslušné filozofie, citu,
znalostí a dovedností jejich tvůrců. Středem zájmu jsou nyní globální problémy,
zejména odpovědnost za vyčerpání přírodních zdrojů, poškozování životního
prostředí a zdraví lidí. Významná díla by nemohla vznikat bez realizované myšlenky
tvořivé individuality a bez předem připraveného záměru, který byl často v průběhu
tvorby aktualizován podle situace investorů a veřejné potřeby. Tvůrci velkých děl
obvykle vzájemně spolupracovali se společným cílem. Pokud jejich cílem byla
tvorba hodnot i pro další generace, vycházeli ze znalostí a zkušeností svých předků
a současníků, při práci si vzájemně předávali své znalosti a zkušenosti.
Rozvojovými aktivitami v podniku v podobě rozvojových projektů se zabýváme v další
části práce.
3.1 Rozvojové projekty v podniku
3.1.1 Proces přípravy a realizace rozvojových projektů
Vlastní přípravu a realizaci projektů od identifikace určité základní myšlenky projektu
až po ukončení jeho provozu a likvidaci lze chápat jako určitý sled čtyř fází:
- předinvestiční,
- investiční,
- provozní (operační),






32

- ukončení provozu a likvidace.
Každá z těchto fází je důležitá z hlediska úspěšnosti projektu. Přesto bychom však
měli věnovat zvýšenou pozornost předivestiční fázi, neboť úspěch či neúspěch daného
projektu bude ve značné míře záviset na informacích a poznatcích marketingové,
technickotechnologické, finanční a ekonomické povahy, které jsme získali v rámci zpracování
technicko-ekonomické studie (feasibility study) projektu, a na interpretaci těchto informací a
poznatků v této studii.
I když není zpravidla zpracování technicko-technologické studie levnou záležitostí,
nemělo by nás to odradit od pečlivé přípravy projektu, neboť tím můžeme často předejít
značným ztrátám spojeným s vložením prostředků do špatného projektu, který by skončil
neúspěchem.
Předinvestiční fáze se zpravidla člení do tří dílčích etap, které tvoří:
- identifikace podnikatelských příležitostí,
- předběžný výběr projektů a příprava projektu zahrnující analýzu jeho variant,
- hodnocení projektu a rozhodnutí o jeho realizaci či zamítnutí.
3.1.1.1 Identifikace podnikatelských příležitostí (opportunity study)
Identifikace podnikatelských příležitostí tvoří východisko předinvestiční fáze, neboť
projekty se zpravidla odvíjí od vyjasnění určitých podnikatelských příležitostí. Tato fáze
může být přitom již určitým podnětem pro mobilizaci finančních zdrojů, neboť potencionální
investoři, ať již domácí či zahraniční, mají zájem na získání informací o nově
identifikovaných zajímavých a životaschopných podnikatelských příležitostech.
Studie podnikatelských příležitostí mohou být:
- obecné,
- specifické.
Obecné studie lze rozčlenit do tří kategorií:
- studie orientované na identifikaci podnikatelských příležitostí v určitých oblastech,
resp. regionech,





33

- studie zaměřené na podnikatelské příležitosti v určitých průmyslových odvětvích či
oborech,
- studie orientované na odhalení příležitostí týkající se využití přírodních zdrojů,
zemědělských či průmyslových produktů.
Specifické studie se orientují na identifikaci specifických produktů, které by bylo
možné poskytovat, a jejich transformaci do podoby určitého projektu, který by vyvolal
odezvu potenciálních investorů. Tyto specifické studie musí obsahovat určité základní číselné
informace, aby potenciální investor mohl posoudit, zda je daná podnikatelská příležitost
dostatečně atraktivní do té míry, aby se přešlo k dalšímu kroku přípravy projektu v rámci
předinvestiční fáze.
3.1.1.2 Předběžné technicko-ekonomické studie (pre-feasibility study)
Zpracování studie, která by sloužila jako základ finálního rozhodnutí o realizaci či
zamítnutí projektu, je časově náročný úkol, který si vyžádá značných nákladů. Vzhledem
k tomu je třeba, a to zvláště u značně rozsáhlých projektů, zpracovat předběžnou
technickoekonomickou studii, která představuje určitý mezistupeň mezi stručnými studiemi příležitostí
a podrobnými technicko-ekonomickými studiemi (feasibility studies), které detailně
rozpracovávají jednotlivé aspekty projektu. Cílem zpracování je určit, zda:
- byly vyšetřeny a posouzeny všechny možné varianty projektu,
- povaha a náplň projektu opravňuje jeho detailní analýzu v podobě
technickoekonomické studie projektu,
- určité aspekty projektu jsou do jisté míry závažné, že jejich podrobné šetření pomocí
podpůrných a doplňkových studií, jako jsou marketingové průzkumy, laboratorní testy
aj.,
- základní myšlenka, na které je projekt založen, je pro určitého investora nebo skupinu
investorů dostatečně atraktivní, nebo je tomu naopak,
- podnikatelská příležitost je do jisté míry slibná, že již na základě informací z této
studie lze rozhodnout o realizaci projektu,





34

- stav životního prostředí v předpokládané lokalitě realizace projektu i potenciální
dopady tohoto projektu jsou v souladu s existujícími standardy ochrany životního
prostředí.
3.1.1.3 Technicko-ekonomická studie projektu (feasibility study)
Tato studie by měla poskytovat veškeré podklady, potřebné pro investiční
rozhodování. V jejím rámci je třeba formulovat a kriticky vyřešit základní komerční,
technické, finanční a ekonomické požadavky, resp. požadavky týkající se o chrany životního
prostředí, a to na základě variantních řešení, která byla koncipována již v předběžné
technicko-ekonomické studii. Výsledkem je pak formulace projektu včetně jeho cílů a
základních charakteristik, zahrnujících marketingovou strategii, dosažitelný podíl na trhu,
velikost výrobní jednotky, její umístění, základní suroviny a materiály, vhodnou technologii a
výrobní zařízení a v případě potřeby i zhodnocení vlivu na životní prostředí.
Finančně-ekonomická část studie pak zahrnuje investiční náklady projektu, jeho
výnosy a náklady v období provozu a propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti. Důležité
je upozornit na to, že celá příprava projektu v rámci zpracování techni


       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.