načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Konflikty mezi lidmi – Jaro Křivohlavý

Konflikty mezi lidmi

Elektronická kniha: Konflikty mezi lidmi
Autor: Jaro Křivohlavý

– Konflikty mezi lidmi vznikají neustále. Pro někoho je jejich řešení výzvou, pro jiného jsou noční můrou. Autor popisuje druhy konfliktů (konflikty představ, názorů, zájmů, postojů, konflikty vnitřní a konflikty mezilidské) a různé typy ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  208
+
-
6,9
bo za nákup

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PORTÁL
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 189
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání druhé
Skupina třídění: Sociální procesy
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-736-7407-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Konflikty mezi lidmi vznikají neustále. Pro někoho je jejich řešení výzvou, pro jiného jsou noční můrou. Autor popisuje druhy konfliktů (konflikty představ, názorů, zájmů, postojů, konflikty vnitřní a konflikty mezilidské) a různé typy jejich řešení (soupeření, spolupráce). Ukazuje rozdílný přístup k řešení konfliktů podle věku, pohlaví a typu osobnosti. Rozebírá vliv konfliktové situace a postojů účastníků konfliktu na vznik důvěry a rozvoj spolupráce. Na základě četných našich i zahraničních experimentů dokazuje účinnost různých modelů strategických plánů a taktických zásahů.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaro Křivohlavý - další tituly autora:
Není radost jako radost Není radost jako radost
 (e-book)
Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie -- Možnosti, které čekají Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie
 (e-book)
Trénování paměti a poznávacích schopností Trénování paměti a poznávacích schopností
 (e-book)
Psychologie moudrosti a dobrého života Psychologie moudrosti a dobrého života
 (e-book)
Psychologie smysluplnosti existence -- Otázky na vrcholu života Psychologie smysluplnosti existence
 (e-book)
Sestra a stres -- Příručka pro duševní pohodu Sestra a stres
 
K elektronické knize "Konflikty mezi lidmi" doporučujeme také:
 (e-book)
Optimismus, pesimismus a prevence deprese Optimismus, pesimismus a prevence deprese
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1 Co je to „konflikt“? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.1 Rozdělení základních druhů konfliktů . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.2 Příklady interpersonálních konfliktů . . . . . . . . . . . . . . . . 23

A. Konflikty představ – kognitivní konflikty . . . . . . . . . . . 23

B. Konflikty názorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

C. Konflikty postojů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

D. Konflikty zájmů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Smíšené interpersonální konflikty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1.3 Příklady intrapersonálních konfliktů. . . . . . . . . . . . . . . . . 35 1.4 Příklady skupinových konfliktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 2 Soupeření a spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.1 Soupeření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.2 Spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.3 Porovnání soupeření a spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 3 Modelování konfliktních situací. . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.1 Střetávání zájmů dvou osob a jeho modelování . . . . . . . . . 49 3.2 Co umožňuje experimentální studium

mezilidských konfliktů?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

3.3 Modelování mezilidských konfliktů pomocí

výplatních matic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

3.4 Dvouhodnotové modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

A. Model situace rozhodování dvou partnerů typu:

„Sám pánem svého osudu“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

B. Model situace typu: „Ovládání partnerova osudu“ . . . . 63

C. Model situace typu: „Pán a kmán“ . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

D. Model situace typu: „Ovládání partnerova chování“ . . . . 65

5


Černobílý svět a svět v několika odstínech šedi. . . . . . . . . 67 3.5 Model ryze soupeřivé situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.6 Modely situací, které je možné řešit spoluprací. . . . . . . . . 69

A. Model situace, kde soupeření není nutné,

ale je možné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

B. Model situace nebezpečného soupeření – „Kuře“ . . . . . 71

C. Situace, v nichž je spolupráce výhodnější než

soupeření – Maximalizace rozdílu zisku (MDG) . . . . . . 71

D. Model spolupráce vedoucího s podřízeným

– vedoucí (leader) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

E. Situace hrdinné – altruistické spolupráce

– „hrdina“ (hero) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

F. Situace spolupráce při sebeobětování jednoho

z partnerů – PDG – „Vězňovy rozpaky“ . . . . . . . . . . . . . 74

3.7 Kudy vede v situacích typu PDG cesta od soupeření

ke spolupráci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

1. krok: Kopernikovský obrat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

2. krok: Ochota k oběti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

3. Krok: Síla naděje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

4. Krok: Reciprocita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 3.8 Co je třeba dělat, aby jednou nastoupená cesta

spolupráce vydržela? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

4 Role osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 4.1 Konflikty mladých a konflikty starších lidí . . . . . . . . . . . . 82 4.2 Konflikty mužů a konflikty žen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 4.3 Konflikty lidí s různými rysy osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . 91 4.4 Konflikty lidí s psychicky abnormálními rysy

osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

5 Vliv situačních podmínek na zrod důvěry

a rozvoj spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

5.1 Vliv hodnotové struktury konfliktní situace

na vznik a úroveň důvěry a spolupráce . . . . . . . . . . . . . . 101

A. Vliv kvalitativně odlišného druhu struktury

konfliktní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

B. Vliv nesouměrnosti konfliktní situace . . . . . . . . . . . . . 104

C. Co když jde o málo a co když jde o víc? . . . . . . . . . . . . 104 5.2 Vliv znalosti situace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

A. Znalost hodnot výplatní matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

B. Znalost partnerova konta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

C. Vliv znalosti partnera a jeho situace . . . . . . . . . . . . . . 115 6 5.3 Vliv možnosti domluvy – komunikace s partnerem v kon

fliktním střetnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

5.4 Vliv postoje účastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 5.5 Vliv sociálních situačních faktorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 5.6 Vliv času . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

A. Doba, která je k dispozici pro rozhodnutí . . . . . . . . . . 135

B. Řešení izolovaného konfliktu a řešení série

konfliktních situací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

C. Vliv povědomí o tom, že tento konflikt není

poslední . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

D. Zvláštnosti řešení naší první společné konfliktní

situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

E. Průběh série po sobě následujících řešení

konfliktních situací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137

6 Strategie a taktika při řešení konfliktů . . . . . . . . 141 6.1 Co je to strategie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 6.2 Statické strategie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

Nepodmíněné strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

Podmíněné strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 6.3 Dynamické strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

Strategické předehry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

Strategické mezihry. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

Cyklické strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

Strategie s plynule probíhající změnou programu . . . . . 158 6.4 Detekce strategických záměrů partnera . . . . . . . . . . . . . 158 6.5 Taktické zásahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

Sliby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

Přísaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169

Inspekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 6.6 Hrozba, trest a napadení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Závěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

7


Tuto knížku vě nuji

pa mátce ma minky mé ženy,

Marie Novotné z Bohumilic,

v úctě a v ob divu je jím způ so bům

jed nání s lidmi.

Jaro Křivohlavý

8


Před mluva

„Kdy člo věk zví tězí nad me zi lid ským pro sto rem?“

J. E. Lec

Úko lem před mluvy je často au to rova zpo vě na téma „Proč jsem na psal tuto kníž ku...“ Proč tedy?

V ži votě jsem za žil řadu kon fliktů (a kdo ne?). Po znal jsem, jak

mnoho pravdy má ka ma rád, který tvrdí, že ži vot je ne pře tr žitá

řada kon fliktů; ještě ne jsi z jed noho venku a už jsi v ji ném. Vi děl

jsem, že to není zda leka je nom můj pří pad. Jiní na tom byli po -

dobně, ně kteří líp, jiní hůř. Všichni známí, když se do vě děli, že se

za bý vám me zi lid skými kon flikty, mi tvr dili: „Tak to máš co dě lat!“ A měli pravdu. Jako psy cho log jsem měl mož nost na hléd nout za

mno hou ka mu flážní ku lisu, která za stírá to, co se děje mezi dvěma

lidmi, mezi ni miž do šlo ke kon fliktu. Ne ra dujte se ani ne děste! Ne -

budu zde zve řej ňo vat zpo vědní ta jem ství. Jde mi o něco ji ného.

Vi děl jsem lidi, kte rým tváří v tvář kon fliktu pod kle sá vala ko -

lena. A vi děl jsem i jiné – umělce ži vota – kteří me zi lid ské kon flikty

do ve dli tvo řivě ře šit. Po kou šeli se o to. V řadě pří padů jim to vy -

šlo. Jaký kon trast s těmi dru hými! A tu mě po jal děs. Co když mi

su dičky při na ro zení při sou dily pa t řit právě k těm pac ka lům? Po - znal jsem, že po dobné obavy trápí i jiné lidi. Tyto obavy je možné vy já dřit otáz kou: „Dá se pak něco dě lat?“ Mnohé se dá dě lat. Od sdě lo vání dů le ži tých in for mací při se t kání lidí až po vyšší formy vzdě lá vání v tomto oboru, jako je čtení be le t rie nebo sle do vání dra mat na pro fe si o nál ních je viš tích či na je viš tích ži vota. Je možné číst soud ničky nebo se za číst do tajů kní žek typu „Jak jed nat s lid - mi...“ To vše jsem bo hatě zku sil. A přece mé srdce stále pra hlo. Po - znal jsem, že k ta jům me zi lid ských vztahů ve dou různé cesty. Je možné se do mní vat, že zá kladní, vý chozí a obec nou ces tou je cesta osobní zkušenosti. Ta vy chází z po zo ro vání lid ského cho vání,

9


všímá si růz ných fo rem, sou vi slostí a pří čin jed nání lidí a vy tváří si vlastní hy po tézy o styku člo věka s člo vě kem. Je ovliv něna růz - nými osob ními zá žitky, sdě le nými ná zory a zku še nostmi i do - mněn kami dru hých lidí, zku še nostmi s ne psa nými nor mami spo - le čen ského sou žití i práv ními nor mami spo le čen ského ži vota. Na tuto cestu osobní zku še nosti na va zují různé jiné formy poznání, které zá kladní zdroj po učení pro hlu bují, upřes ňují a kul ti vují, jako např. umění (zvláště dra ma tické), filozofie či věda.

V této práci jsem zvo lil po slední cestu. Proč?

Ně kteří lidé jsou málo cit liví k řeči umění. Jiní jsou po dobně málo vní maví k hlu bo kým myš len kám. Do mní vám se, že řeč psy - cho lo gic kých po kusů ja kožto jiný druh „ře či“ by mo hla pro mlu vit

kmno hým. Vy ja d řuji tím i část svého kréda. Vě řím v mož nosti vě -

dec kého stu dia, i vě dec kého stu dia tak vy slo veně lid ské te ma tiky,

ja kou jsou me zi lid ské kon flikty. Ne být toho, ne na psal bych tuto knížku. Ne na psal bych ji jako do pis ex pe ri men tálně pra cu jí cího psy cho loga pří teli. Tomu, kdo se ne na ro dil jako dítě štěs těny; tomu, kdo si vždy při ro zeně neví rady, „jak na to“.

Ko lik lidí při chází dnes a denně ná hodně, z nut nost i z pro fese do styku s dru hými lidmi: jako man želé, ro diče, uči telé, lé kaři, ses try, práv níci, ža da telé, úřed níci, funk ci o náři, pro da vači, ku - pu jící či za měst nanci růz ných ji ných slu žeb? Všem těm je ur čena tato knížka. Pro vás, kdo jste ne ztra tili na ději v mož nosti tvo ři vého ře šení me zi lid ských kon fliktů a kdo máte od vahu pro kou sat se ne snad nostmi vě dec kého pří stupu, pro vás jsem ji psal, přá telé. Ne - bude to tak strhu jící četba jako ro mán. Ani zde ne bude vše tak jasné jako tam; vě řím ale, že si při jdete na své, že ne ode j dete s prázdnou.

Dalo by se v kostce říci, oč v této knize jde? Dalo – při bližně – např. tak, jak to vy já dřili v nad pisu své knihy s ob dob ným za mě - ře ním dva ně mečtí au toři – W. Lein fel den a E. Kö hler (1998):

Te o rie her ... sonduje zá klady so ci ál ních věd, eko no miky a eti ky. Kdy bych měl vlastní já dro zde pro bí rané věci vy já dřit ji nak, řekl bych:

Jde o po kus hlou běji po ro zu mět tomu, co se děje v me zi lid ských vzta -

zích, jak se rodí vzá jemná dů věra, jak se tvo řivě řeší me zi lid ské kon -

flikty a jak se rodí, udr žuje a po si luje přá tel ství. 10 Cesta k to muto cíli vede nej prve zí s ká ním vhledu do kon fliktních si tu ací. Po ro zu mění je to tiž prv ním kro kem na cestě k je jich zvlád - nutí, ře šení, ovlá dání, před chá zení i lé čení.

Osobní po stoj au tora k me zi lid ským kon flik tům je při tom možné vy já dřit od po vědí na otázku:

Jsou kon flikty tra gé dií? Tato od po vě zní: Ne musí být, nau číme-li se

ro zu mět jim, před chá zet jim a ře šit je tvo řivě, a ne bo řivě. Psy cho logy za bý va jící se me zi lid skými kon flikty ne vede jen zvě - da vost, ale i vě domí, že člo věk, který zvládá me zi hvězdné pro s tory, by se měl též po ku sit zvlád nout i pro s tor, který leží mezi ním a tím dru hým.

Tře be nice, jaro 2002, Jaro Kři vo hlavý

11


Úvod

„Obrat od kvan tit ke kva li tám, od snahy mít (co nej víc) ke snaze být – jak

to for mu lo val už před lety Erich Fromm...“

Jan He ller

Kon flikty byly, jsou a bu dou. Kon flikty malé i velké – kon flikty, které se ode hrá vají na kaž dém kroku, kde se se t kává člo věk s člo - vě kem, i kon flikty velké, při nichž za hy nuly mi li ony lidí ve vál kách. Kon flikty nutně musí být, pro tože každý z nás je jiný. Každý z nás má své spe ci fické před stavy, svá oče ká vání, svá přání, své po - třeby, zá měry, snahy atp. Ty jsou od lišné „od člo věka k člo vě ku“. To, že kon flikty jsou, že exi s tují a je jich bo hatě, v tom není pro - blém. Toho jsme svědky, toho jsme byli svědky a toho bu deme svědky – po všechny dny na šeho ži vota. K tomu nutně musí do chá - zet, pro tože jsme in te rin di vi du álně od lišní. To se změ nit nedá – a ani by to ne bylo žá doucí. Ne ch těli by chom to – i když se ob čas vy skytne ně kdo, kdo by si to (zglajchšal to vání) přál.

V čem je tedy pro blém?

Pro blém nevězí v tom, „že“ kon flikty mezi námi jsou, ale v tom, „jak“ tyto kon flikty ře šíme, v tom, co dě láme, aby k nim ne do chá - zelo, pří padně i v tom, co dě láme pro to, aby tam, kde k nim do - chází, ne byly tak dě sivé. Ře šit je to tiž mů žeme rozmanitými způ - soby. Ne jde zde ani tak o to, jakou tak tiku či stra te gii vo líme, jako spíše o to, v ja kém du chu tyto kon flikty ře šíme. Je to tiž možné ře - šit je v du chu přá tel ském nebo ne přá tel ském. Ře čeno v psy cho lo - gické ter mi no lo gii: kon flikty je možné ře šit sou pe ře ním nebo spo - lu prací – kom pe ti tivně nebo ko o pe ra tivně. A o tom je tato kniha.

Kon flikty mezi lidmi ne jsou jen před mě tem stu dia so ci ální psy - cho lo gie. Je to i téma bá s níků a dra ma tiků, téma ad vo kátů a soudců z po vo lání i úředně ne po vo la ných soudců ama térů: Téma pře - hled ných vý roč ních sta tis tik roz vodů, in farktů a do prav ních ne hod. 12 Téma ne zve řej ně ných a ne zve řej ni tel ných sta tis tik sporů a ne - svárů, taj ných jed nání a de tek tiv ních pří běhů. Proč se jimi za - bývá psy cho log? Jak na to jde? Co tím chce do ká zat?

Když se je den no vi nář ze p tal Leigha Hunta, ve dou cího ho ro le -

zecké vý pravy, která jako první zdo lala nej vyšší vr chol světa Mount Eve rest, proč se po ku sil zlést tuto horu, do stal jed no du chou od po vě: „Pro tože exis tu je.“ Po dobně je možné od po vě dět i na otázku, proč se chceme za bý vat me zi lid skými kon flikty. Prostě proto, že exi s tují. Jsou, a je jich dost, ba možné říci až pří liš. Řada jich nám zne pří jem ňuje ži vot. Ničí naši ra dost ze ži vota. Bere nám od vahu po ku sit se o něco, oč by chom se měli po ku sit. Mnohé kon - flikty na ru šují do bré vztahy mezi lidmi. Jsou v po zadí řady ve lice špat ných me zi lid ských vztahů – vztahů mezi man želi, spo lu pra - cov níky, sou sedy, přá teli i bý va lými přá teli a ka ma rády. Mnoho lidí je po zna me náno jiz vami z kon fliktů, kte rými již pro šli. Mnoho po m níčků po dél sil nic svědčí o kon flik tech, které byly vy ře šeny s ko neč nou plat ností. Mnoho dětí bez ta tínků nebo s dvěma ta tínky chodí svě tem jako živá při po mínka kon fliktů mezi lidmi nejbliž - šími. Ko lik dětí se bojí, že je tento osud čeká? Ko lik lidí tlačí můra obav z vy hro cení toho či onoho druhu kon fliktu?

Me zi lid skými kon flikty by chom se mo hli za bý vat po dobně jako

sbě ra telé zná mek, odznaků či ná le pek. Mo hli by chom se po ku sit zí s kat co nej větší sbírku. Jaká by to byla sbírka! Sou bor lidí zne - chu ce ných ži vo tem, neu ro ti zo va ných, sbírka in farktů, se be vražd, vražd, ná silí, zlo činů, zkla ma ných na dějí, ztra ce ných iluzí a vy has - lých sluncí žha vých lá sek.

Náš cíl je však jiný. Ne ch ceme zde po pi so vat vše, co s me zi lid -

skými kon flikty ně jak sou visí, ale umož nit do nich vhled (in sight, Ein sicht). Umož nit vi dět to pod statné. S od vo lá ním na fy ziku by bylo možné for mu lo vat to asi tak, že nám ne půjde o po pis všeho toho, co padá, ale o hle dání a na lezení fy zi kál ního zá kona pádu. Ofy zi kál ních i psy cho lo gic kých zá ko nech se dnes ho voří v ter mí - nech mo delů. Zá kon pádu ve fy zice mo de luje ur čité si tu ace. V tomto

výz namu je možné chá pat i náš cíl: na lézt mo del me zi lid ských

kon fliktů. Ta ko výto mo del nám říká např., „jak to cho dí“, jak se

lidé cho vají, a zvláště jak se lidé cho vají v kon fliktních si tu a cích

např. za růz ných pod mí nek.

K tomu nás ne vede jen prostá, ne účastná zví da vost. Me zi lid ské

kon flikty ne jsou, na roz díl od řady ji ných té mat, ne osob ním té ma -

tem. Ne jde jen o to po znat (jako v bi o lo gii), ale i po moci – jak je to vlastní lé kař ství, me di cíně. Po moci po ro zu mět tam, kde kon flikt

13


je ve vy hro ce ném stavu. Zvláště pak ovšem – v sou ladu s mo der - ním po je tím pre vence v lé kař ství – po moci před chá zet ne ga tiv - ním je vům úzce spo je ným s me zi lid skými kon flikty. Uká zat na mož nosti ne jen bo ři vého, ale i tvo ři vého ře šení me zi lid ských kon - fliktů. Ujas nit (např. na mo de lech) pod mínky a či ni tele toho či onoho směru vý vinu kon fliktních si tu ací a hlavně pak nau čit se „pro ro ko vat“ – vi dět do předu, jak to do padne, když... V ter mi no - lo gii této vědní ob lasti: „nau čit se stra te gicky my s let a jed nat“. A to je další cíl této práce. Že by vý chova k do brým me zi lid ským vzta hům ne po tře bo vala od bor nou po moc?

Jak je možné o mezilidských konfliktech pojednávat?

Na je den způ sob pří stupu jsme již pou ká zali – na sbí rání pří padů. Obec něji se tomu říká ka zu is tika (z la tin ského ca sus – pří pad). V praxi by to vy pa dalo asi tak, že by chom uvá děli sé rii pří padů mezi lid ských kon fliktů tak, jak se s nimi se t ká váme v soud ních síních (např. při roz vo do vém řízení, při zjiš o vání pří čin srá žek aut, při hle dání pří čin urá žek, rva ček atp.), ve vy še t řov nách psy - chiatrů atp.

Jiný způ sob po jed nání o me zi lid ských kon flik tech by byl „kul - tur něj ší“. Mo hli by chom téma zpra co vat ve formě do sud ve lice běžné, ba nej čas tější: ve formě ro mánu, di va del ního, roz hla so vého či te le viz ního dra matu atp. Ja kou bo ha tou po klad nicí je zde be let - rie, po e zie a zvláště drama! Fi lo zo fie by nám k to muto té matu též mo hla říci své.

Cesta vědy má však též své klady. Po kouší se vnik nout do tajů pře diva zá ko ni tostí me zi lid ských kon fliktů. Mluví řečí často ko s - tr ba tou, snaží se však o co nej větší přes nost a sou stav nost. Bu duje svá po jetí tak, aby je bylo možné po tvrdit nebo vy vrá tit, ne chytrý mi slovy, ale po kusy. A po kusy se v této ob lasti sku tečně dě lají. Vod bor ných psy cho lo gic kých ča so pi sech i kni hách jsou zve řej - něny již ti síce ex pe ri men tál ních prací s touto te ma ti kou. Au tor sám zde při spěl svou troš kou do mlýna (viz roz sá hlé – 661 stran – mo no gra fické zpra co vání dané tematiky, Kři vo hlavý, 1974).

Jest liže je pro vě decký pří stup cha rak te ris tická větší se ri óz -

nost a sdě li tel nost, pak je třeba po čí tat s tím, že se za to musí ně - čím za pla tit. V první řadě větší obec ností. Si tu ace je zde po dobná jako v nauce o elek t řině. Elek t ro tech nik se dívá na mraky při bouři, na jis kry při svlé kání si lo nové ko šile, na vý boje při při stá - vání le ta dla, na jis k ření při práci tex til ních strojů, na ně které sou částky v rá diu či te le vizi atp. a ve všech těchto pří pa dech ho - voří o jed nom je di ném obec ném fy zi kál ním jevu – o ka pa citě. 14 Podobně bu deme i zde ho vo řit o stra te gii, o sy stému hod not, o asy - me t rii v me zi lid ských vzta zích, o slibu, o hrozbě, o ko mu ni kaci, opří saze atp.

Dru hou daní vě dec kému pří stupu je zpřes nění výz namu po uží -

va ných pojmů. V ho vo ro vém ja zyce i v elek t ro tech nice se po užívá

vý razu „od por“. Čím se však tyto ter míny liší? Věda se ne obejde

bez přesně de fi no va ných pojmů. Po uží vání slov zně jí cích stejně

ve vě dec kém i v ho vo ro vém ja zyce pů sobí pro blémy. Ter míny jako

ka pa cita, im pe dance, os ci lace atp. se tak snadno ne zne čistí ne -

pa t řič nou ná plní jako ter mín od por. V ob lasti me zi lid ských vzta

hů bude po užito řady ter mínů zně jí cích stejně jako v ho vo rové

mluvě. Bu deme ho vo řit ne jen o stra te gii, ale i o stra te gii svá dění,

o po kání, o ko řis tění, dů věře, dů vě ry hod nosti atp. a všechny tyto pojmy při tom bu dou přesně, až ma te ma tic ko-lo gicky de fi no vány.

Ji nou daní vě dec kosti je umě lost stu do va ných si tu ací. Ve fy -

zice si již ani ne uvě do mu jeme, že ve sku teč nosti nic ne padá do pun tíku tak, jak to mo de luje te o re tický zá kon pádu. Tam, kde se to týká člo věka, tam se nám to bude ovšem často zdát pří liš ko s - tr baté. Mluvme o po hla zení mi lenců či o po lib cích jako o elek t ro - tech nic kých je vech ka pa city a o vý bo jích elek t ric kých ná bojů!

Uznáme: „je to tam“, ale cí tíme také: „je tam toho da leko ví ce“.

Tento po cit ne úpl nosti a ochu zení nás zde bude pro vá zet při pro -

bí rání mo delů kon fliktů. Ne dejme se jím od ra dit. Je to cena za pla -

cená za to, aby chom něco jako zá kon vi děli i tam, kde jsme byli do -

sud zvy klí jen na po e zii, drama či tra gé dii.

Nej větší daní je však od stra nění, od pre pa ro vání etic kého hle -

di ska. Za bývá-li se fy zik ka pa ci tou, pak ne bere zře tel na to, že

jed nou jde o něco, co nám po máhá sly šet vzdá le nou hudbu, a jindy o blesk, který za bíjí. Bu deme-li zde ho vo řit o spo lu práci, pak nám po dobně půjde jen o obecný jev. V praxi může jít o přá tel ství až lásku. Může však jít i o spo lu práci bandy lu pičů. Jsme si vě domi toho, že stro host vědy nám ne smí za krýt od po věd nost za to, je-li po znatků užito k do brému, nebo ke zlému. Výzva, kte rou Dü rren - matt to muto pro blému vy slal svou hrou Fy zi ci , je ad re so vána s ne - menší na lé ha vostí i psy cho lo gům!

Ten, kdo se tím vším nedá od ra dit a je ocho ten za větší se ri óz -

nost po jed nání o me zi lid ských kon flik tech takto za pla tit, ten je zván, aby po kra čo val.

Aby ne vznikl fa lešný do jem, že vše chno víme a všemu ro zu -

míme, je třeba hned na za čátku upo zor nit na to, že vě decky toho víme o me zi lid ských vzta zích da leko méně než o Mě síci nebo

15


o jádru atomů. Není snad třeba uvá dět proč. A přece se na jdou lidé,

kteří se této ob lasti stu dia vě nují. Svými stu di emi nám po má hají

po ro zu mět tomu, s čím se na kaž dém kroku se t ká váme, tj. vzá jem -

ným vzta hům mezi lidmi. Je úko lem to hoto po jed nání po dí vat se

na me zi lid ské kon flikty jako na je den úsek pře diva me zi lid ských

vztahů, po ku sit se v něm ori en to vat a sdě lit to pod statné, co bylo

vpsy cho lo gic kých la bo ra to řích zjiš těno, ujas něno, osvě t leno či jen

na zna čeno. Říci to ve vší skrom nosti, s vě do mím, že ne jde o po -

slední slovo této mladé vědy, ale říci to s na dějí, že i zde platí:

„Slovo v čas pří hodný, ó jak jest do bré...“ (Př 15,23).

16


Kapitola 1

Co je to „kon flikt“?

„Ne do ro zu mění, ne shody, roz pory, sváry, střety, srážky, sou boje, bitky,

zápasy, boje, vál ky...“

Je-li v ti tulu knihy po užito ci zího slova, pak sluš nost vy ža duje vy svě t lit výz nam to hoto ter mínu. Proč ne bylo po užito če ského vý - razu? Co se zde tímto ter mí nem ro zumí?

Slovo „kon flikt“ je la tin ského pů vodu (conflic tus, us, m. –

srážka). Toto slovo, které v češ tině tak zdo mác nělo, se skládá ze dvou částí: před pony (con) a hlavní části, já dra. Já dro slova kon - flikt od ka zuje k slo vesu fligo, ere. U zmíněného slo vesa mů žeme

od li šit jeho zá kladní, věcný, pr votní, kon krétní výz nam a jeho

výz nam od vo zený. Prvotní výz nam to hoto slo vesa je: ude řit, uho -

dit. Odtud viz i pod statné jméno flictus, us, m. – ná raz, úder. Od -

vo zený výz nam pak je: „ně koho ně čím za sáh nout“. Před pona con

na zna čuje, že jde o vzá jemné střet nutí dvou účast níků, a ne o jed -

no stran nou zá le ži tost. Confligere tedy po dle toho zna mená ne jen

ně koho za sáh nout (boj), ale vzá jemně se za sa ho vat (sou boj). Do -

slova: utkat se s ně kým, sra zit se s ně kým ve vzá jem ném zá po lení, jako např. v šar vátce, a bít se s ně kým, jako např. ve rvačce atp. Ob razně: zá po lit, zá pa sit, přít se atp. V pod statě jde o vy já dření sou čas ného si mul tán ního ná roku dvou až zcela na opač ných stra - nách sto jí cích a di a me t rálně roz díl ných zá jemců o tu též věc a s tím spo jený boj. Kon flikt pak zna mená střet nutí dvou nebo více zcela nebo do ur čité míry na vzá jem se vy lu ču jí cích či pro ti chůd ných snah, sil a ten dencí. Zde je možné po ku sit se i o vý čet če s kých ter - mínů blíz kého výz namu, tzv. sy no nym. Ve dle již uve de ného střet - nutí pro ti chůd ných snah a sou boje je možné uvést: spor, srážka, sou pe ření, sou tě žení, ne shoda, roz kol, ne sou lad, ne sou hlas, ne -

17


srov na lost, mr zu tost, hádka, svár, příp. až rvačka, bitka, pra nice a bitva. Vždy je však třeba při dat „dvou pro ti chůd ných sil“. Například kon flikt je spor dvou pro ti chůd ných sil atp.

Slovo „kon flikt“ exi s tuje v té měř stejné po době skoro ve všech

ev rop ských ja zy cích. V totožném pra vo pis ném tvaru exi s tuje ne - jen v češ tině, ale i ve slo ven štině, pol štině, bul har štině, ukra jin - štině, ruš tině, něm čině, švédštině, dánštině, nor štině atd. Pů vod - nímu la tin skému tvaru jsou blízké i vý razy v ji ných ja zy cích: an g licky, ru mun sky a ho land sky – con flict, fran couz sky – con flit, špa něl sky – con flicto, por tu gal sky – con flito, ital sky – con flitto, ma -ar sky – kon flik tus atp. (Ze sy no nym zde uve deme jen la tin ská:

con tro ver sia, dis cor dium, dis ci dium, co lli sia.)

1)

Slovo kon flikt je svým výz na mem blízké řec kému vý razu an ta -

go nis mus (uží va nému i v češ tině). Tímto vý ra zem se v řeč tině též vy ja d řuje spor a boj dvou sil v opo zici. Viz ko řen: ago nis tes – bo - ju jící, a před ložku: anta – proti sobě. Anta go nist v řeč tině zna - mená pro tiv ník jed na jící v opač ném smy slu, než jak já si přeji. Ob razně pak ne pří tel.

2)

Svým výz na mem je slovu kon flikt blízké též po češ tělé slovo

riva lita. Bylo utvo řeno z la tin ského: „rivalis, is, m. – sok, pří padně rivalitas, atis, f. – sou peřivost, žá rli vost a jemu blízké fran couz - ské ter míny: ri val – sok, ri va lité – sou pe ření.

3)

Kdo je mým ri va -

lem? Ten, kdo mi chce vzít vodu, kdo mi chce vy pá lit ryb ník, kdo se chce se mnou utkat, mě řit, bo jo vat, do stat se přede mne, kdo chce se mnou sou pe řit a do sáh nout těch cílů, po zic, vý hod, poct, 18 1)

Thesaurus linguae latinae uvádí i slova opač ného výz namu. K ter -

mínu con flic tus pak jako op o zi tum ter míny: pax a qu ies. 2)

To hoto řec kého ter mínu bylo po užito k vy já dření vztahu pro ti kladů,

např. vztah me ta bo lit a an ti me ta bo lit v che mii, nebo ve fy zi o lo gii k vy -

já dření vzá jemně pro ti chůd ného účinku iontů vstu pu jí cích do buňky.

Vstu pují-li to tiž ionty do buňky jed not livě, pů sobí jako jed. Tato je do -

va tost se po tla čuje, vstu pují-li dané ionty do buňky ve směsi s ji nými

ionty. Ve fy zi o lo gii se řec kého ter mínu an ta go nis tes dnes po užívá

běžně pro ozna čení dvou v opač ném smy slu pů so bí cích svalů – viz

anta go nisty: ohy bač a na ta ho vač nebo oko hybné svaly v le vém a pra -

vém oku; dále pak k ozna čení vztahů mezi čin ností sym pa tic kého

apa ra sym pa tic kého ve ge ta tiv ního ner vo vého sy stému atp. 3)

V po zadí těchto slov sly šíme la tin ské: rivus, i, m. – po tok, za vod ňo vací

pří kop. Zá ro veň s tím si před sta vu jeme i vzá jemné vztahy dvou zá -

jemců o vodu ve slun cem vy pra hlé stře do moř ské kra jině. slávy..., kte rých chci do sáh nout já; kdo se mě snaží před běh nout, po ra zit, „pře trumfnout“, od stra nit mě z cesty atp. Opa kem je spo - leč ník, part ner.

Do ob lasti slov pří buz ného výz namu pa tří i po češ tělé slovo kon -

ku rence a kon ku rent (viz fran couz ské con cu rrence a con cu rrent ).

Tato slova byla utvo řena z la tin ského slo vesa con cu rro, ere, spo -

lečně (con) bě žeti (cu rrere). Tj. spo lečně se hnáti za týmž cí lem. Do -

slova: vra zit do sebe, na ra zit na sebe až utkat se s ně kým.

4)

Van -

g lič tině con cu rrent zna mená sou peř, sou tě žící se mnou o první místo.

Uveme z to hoto bo ha tého slov níku pro ti klad ných sil v me zi -

lid ských vzta zích ještě jedno slovo blíz kého výz namu: ko lize – bylo utvo řeno z la tin ského slo vesa collido, ere – sra zit se, a v trp - ném rodě – utkat se. Před pona col má týž výz nam jako con. Ko - řen la edo, ere – zna mená do slova hrubě se do tý kat ně koho, ně komu ublí žit, ně koho zra nit. V pře ne se ném smy slu pak ně koho zne po - ko jo vat, trá pit, ura zit atp. Ko lize tedy zna mená, obdobně jako kon flikt, střet nutí dvou pro ti klad ných, vzá jemně se zne po ko ju jí - cích až zra ňu jí cích sil.

5)

Vrame se zpět k výz namu ter mínu kon flikt. Bu deme-li zde ho -

vo řit o kon fliktu zájmů dvou lidí, pak je třeba tímto ter mí nem ro - zu mět ta kové střet nutí snah dvou lidí, při němž spl nění tužby jed noho bu zcela, nebo jen do ur čité míry vy lu čuje us po ko jení druhé strany. Po dobně je třeba ro zu mět vý razu kon flikt tam, kde jde o po rov ná vání, kon fron taci dvou ne sou ro dých, až vý lučně pro -

ti chůd ných ná zorů, před stav, po stojů.

Je konflikt něco negativního, nebo pozitivního? Ter mín

kon flikt má v češ tině, a ne jen v češ tině, vý razně ne ga tivní příz vuk.

Svým výz na mem na zna čuje roz kol, ne sou lad, dis har mo nii jako

opak har mo nie a sou ladu. Tento příz vuk dis har mo nie v me zi lid -

ských vzta zích nám zde bude na překážku. Uká žeme si, že mě řítko:

„do brý – špat ný“ či „kladný – zá por ný“ se bude mu set klást da leko

opa tr něji. Bude se mu set brát ohled na druh si tu ace, na širší sou -

vis losti, na cíle dění – oč ve sku teč nosti jde, na způ sob boje a na etická hod no tící mě řítka. Psy cho lo gie se za bývá kon flikty jako jevy – jako ně čím, co exi s tuje. Etické hod no cení toho, co exi s tuje,

19

4)

Van g lič tině se to hoto vý razu ( con cu rrence ) po užívá i v ge o me t rii pro

ozna čení bodu, v němž se pro tí nají dvě růz no běžky.

5)

Van g lič tině zna mená slovo co lli sion srážku dvou lodí.




Jaro Křivohlavý

JARO KŘIVOHLAVÝ


19. 3. 1925

Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý CSc. je český psycholog a spisovatel. Zabývá se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoterapií a problematikou manželského života. V posledních letech napsal několik knih o odpouštění a o jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví.

Křivohlavý – Jaro Křivohlavý – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.