

Elektronická kniha:
Kondiční hry a cvičení v přírodě
Autor:
Jiří Kirchner; Oto Louka; Jan Hnízdil
Nakladatelství: | » Grada |
Dostupné formáty ke stažení: | PDF, PDF |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2005 |
Počet stran: | 108 |
Rozměr: | 21 cm |
Úprava: | ilustrace |
Vydání: | 1. vyd. |
Skupina třídění: | Sport. Hry. Tělesná cvičení |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Praha, Grada, 2005 |
ISBN: | 80-247-0995-3 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Příručka se zabývá jednotlivými typy pohybových her a cvičení, které se osvědčily ve sportovní výchově mladších i starších dětí. Využívá přitom dětské přirozenosti a soutěživosti. Na stručný teoretický úvod navazuje praktický popis jednoduchých her s minimálním nárokem na pomůcky, zaměřených na rozvoj koordinace, rychlosti, síly či vytrvalosti. Pod vedením trenéra nebo rodiče přispívají tyto pohybové aktivity k lepšímu fyzickému a mentálnímu vývoji dětí i jako základ specializované sportovní přípravy. Využití pohybových her ve sportovní přípravě dětí od 8 do 14 let. Kniha je určena učitelům, trenérům i rodičům.
Kniha nabízí pestrý zásobník vyzkoušených her a cvičení v přírodě, které přispívají ke zlepšení kondice dětí, a tím i k udržení a rozvoji jejich zdatnosti. Je orientována pro děti od 8 let až po pubertu. Paleta těchto aktivit je využitelná při tréninkových soustředěních, na školách v přírodě, táborech, při hodinách TV a podobně. Nabídka aktivit je doplněna i aktivitami regeneračního typu a náměty některých každodenních rituálů, kterými můžeme zpříjemnit a zpestřit každý den kurzu či školy v přírodě.
Naučná literatura > Zdraví a lékařství > Kondiční cvičení
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Sport
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Zdraví a lékařství
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Rodina, děti
Katalog předmětový > H > Hry v přírodě
Naučná literatura > Sport
Katalog vybraných autorů > K > Kirchner – Jiří Kirchner
Katalog vybraných autorů > L > Louka – Oto Louka
Katalog vybraných autorů > H > Hnízdil – Jan Hnízdil
Katalog nakladatelství > G > Grada
Jiří Kirchner, Jan Hnízdil, Oto Louka
Kondiční hry a cvičení v přírodě
Spoluautor některých kapitol Martin Nosek
Recenzent PaedDr. Jiří Kuban
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz
tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400
jako svou 2234. publikaci
Odpovědná redaktorka Magdaléna Jimelová
Grafická úprava Jiří Pros
Ilustrace Markéta Špalková
Sazba Lenka Neumannová
Návrh a grafická úprava obálky Antonín Plicka
Počet stran 108
První vydání, Praha 2005
Vytiskla tiskárna Pratr a.s.
Náchodská 524, Trutnov
© Grada Publishing, a.s., 2005
ISBN 80-247-0995-3
ISBN 978-80-247-6154-1
© Grada Publishing, a.s. 2011
(tištěná verze)
(elektronická verze ve formátu PDF)
5
Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Teorie a didaktika her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Základní pojetí aktivit v přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Hry a cvičení v přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Základní pojmy vztahující se ke kondičním hrám . . . . . . . . . . 10
Struktura akcí a možnosti využití her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Skupinová dynamika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Rozdělení her v této knize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Základní motorické schopnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Zařazení her a cvičení do programu akcí . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Pravidla kondiční přípravy dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Prostředí a dramaturgie her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Zadávání her a jejich pravidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Bodování a hodnocení her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Rozdělování účastníků do družstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Pravidla pro pořádání akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Ochrana přírody při provozování her a aktivit . . . . . . . . . . . . . 27 Hry a cvičení na rozvoj rychlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Hry a cvičení na louce a rovném prostranství . . . . . . . . . . . . . 28
Hry a cvičení v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
Hry a cvičení u vody, ve vodě a na vodě . . . . . . . . . . . . . . . . 38
Hry a cvičení v zimní přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Hry a cvičení na rozvoj koordinace a rovnováhy . . . . . . . . . . . . 43
Hry a cvičení na louce a rovném prostranství . . . . . . . . . . . . . 43
Hry a cvičení v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
Hry a cvičení u vody, ve vodě a na vodě . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Hry a cvičení v zimní přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Hry a cvičení na rozvoj síly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
Hry a cvičení na louce a rovném prostranství . . . . . . . . . . . . . 60
Hry a cvičení v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Hry a cvičení u vody, ve vodě a na vodě . . . . . . . . . . . . . . . . 77
Hry a cvičení v zimní přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
Hry a cvičení na rozvoj vytrvalosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
Hry a cvičení na louce a rovném prostranství . . . . . . . . . . . . . 85
Hry a cvičení v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88
Hry a cvičení v nočním lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Hry a cvičení u vody, ve vodě a na vodě . . . . . . . . . . . . . . . . 94
Hry a cvičení v zimní přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Příprava akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Zpestření kondičních her a cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Regenerace a otužování v přírodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Noční aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
6
7
Úvod
Motto: „Chléb a hry potřebuje člověk. Chléb, aby rostl, hry, aby tuto exi
stenci prožil.“ (F. J. J. Buytendijk)
Vážení čtenáři!
Dostává se Vám do ruky brožurka, jejíž zaměření je spíše praktické. Jejím
prostřednictvím chceme nabídnout pestrý zásobník vyzkoušených
a zábavných her a cvičení v přírodě, které navíc přispívají ke zlepšení
kondice dětí, a tím i k udržení a k rozvoji jejich zdatnosti. Kniha je určená
především dětem ve věku 8–14 let. Nabízí aktivity využitelné na školách
v přírodě, na táborech, při tréninkových soustředěních, při hodinách
tělesné výchovy v přírodě a podobně. Kniha si neklade za cíl poskytnout
vyčerpávající zásobník her a cvičení, jejím hlavním úkolem je systema
ticky hry uspořádat a inspirovat čtenáře, kteří pak mohou využít své fan
tazie a kreativity. Snažili jsme se vybrat takové hry a taková cvičení, jež
bychom mohli označit slovem „batůžkové“. To znamená, že vše to, co
potřebujeme k jejich provozování, se vejde do batůžku, případně si
některé pomůcky najdeme přímo v přírodě. Z tohoto důvodu nejsou
v knížce uvedeny např. aktivity využívající kolo.
Struktura knihy je volena tak, aby čtenář mohl rychle vyhledat aktivitu,
kterou chce vybrat, při současném respektování stanovených cílů.
Nabídka je doplněna i aktivitami regeneračního charakteru a náměty
některých každodenních rituálů, kterými můžeme zpříjemnit a zpestřit
každý den kurzu či školy v přírodě.
Takže, milí čtenáři, pojďte, budeme si hrát!!!
Teorie a didaktika her
Teorie a didaktika. Dvě skoro odstrašující slova. My zde ovšem nebu
deme příliš teoretizovat. Spíše se pokusíme přinést praktické rady
a informace týkající se toho, jak pracovat se skupinou, zábavné způsoby,
jak skupinu rozdělit do družstev, přineseme několik námětů, které lze
využít ke zlepšení efektivity her a cvičení. Takže, pojďme na to!
Základní pojetí aktivit v přírodě
Pokusíme se shrnout do několika málo odstavců základní pojetí aktivit
v přírodě u nás a v zahraničí. Je to těžký úkol. Pokusíme se však s touto
výzvou nějak vypořádat. Ostatně, „výzva“ – to je i typická a základní myš
lenka pro provozování a vedení aktivit v přírodě. Příroda před nás postaví
nějakou překážku – výzvu, se kterou se musíme poprat a vyrovnat, což
vede k osobnostnímu růstu každého jedince.
Již od pradávna byla výzvová cvičení součástí lidské kultury.
Připomeňme například iniciační zkoušky, které doprovázely vstup jino
chů do dospělosti. V antice byl respektován ideál kalokaghatie – harmo
nie těla a ducha. Ve středověku patřila tělesná cvičení v přírodě k jedné
ze součástí přípravy rytířů. Dalším výrazným milníkem je období rene
sance, kdy byla cvičení v přírodě zdůrazňována tehdejšími významnými
filosofy, humanisty i pedagogy (Komenský, Petrarca, Locke, Rousseau
a další). Výrazný podíl na prosazení aktivit v přírodě do výchovy mají
filantropisté (Basedow, Salzmann, Guts-Muts a další), přirozenou
metodu tělesných cvičení rozvíjí Hebert. Významnou osobností z hle
diska výchovy a aktivit v přírodě je E. T. Seton, který založil v roce 1902
Woodkraft Indians, instituci, kde využíval k výchově moudrost lesních
indiánů a nacházel výchovné možnosti života v přírodě. Z tohoto hnutí
vycházel i britský generál R. Boden-Powel. Tento zakladatel skautingu
(1908) uplatnil přitažlivé formy práce a cvičení v přírodě při výchově dětí.
Hnutí mělo vojenský podtext a vychovávalo zejména chlapce k domo
braně. Myšlenky skautingu použil a českým poměrům přizpůsobil
A. B. Svojsík ve své knize Základy junáctví. Vzniklo tak světově ojedinělé
hnutí, kde byl potlačen militaristický podtext a zdůrazněn výchovný
potenciál. Nelze opomenout ani významné přispění organizací Sokol
a Orel.
Tramping je další světově ojedinělé hnutí, které má kořeny u nás. Tramp
znamená tulák. Trampové jsou lidé, které přestalo bavit být svázáni pra
vidly různých organizací, chtěli volnost a sepětí s přírodou. Začali proto
8
putovat, zejména z Prahy, proti proudu velkých řek. Nejdříve proti proudu
Velké řeky (Vltava), kde nejdříve volně stanovali, poté začali zakládat
i chatové osady, z nichž nejstarší je legendární Ztracená naděje
(Ztracenka). Jejich pozornosti neušla ani Zlatá řeka (Sázava) a Hadí řeka
(Kocába). V těchto osadách se pěstoval sport nejen ve vrcholovém pro
vedení, ale i sport pro všechny. V tomto prostředí také vzniká světově
ojedinělá trampská a folková hudba.
Na základě myšlenek německého pedagoga Kurta Hahna vzniká svě
tové hnutí Outward Bound, které má dnes několik desítek poboček po
celém světě. Zabývá se především výchovným a terapeutickým využitím
dobrodružných aktivity a aktivit v přírodě. V roce 1953 vzniká ITVS –
Institut tělesné výchovy a sportu (později FTVS) a v jeho rámci katedra
sportů v přírodě. V sedmdesátých letech minulého století vzniká při SSM
Prázdninová škola Lipnice (PŠL). V rámci programů, které připravovala,
kladla velký důraz na dramaturgickou složku při sestavování svých pro
gramů. Po revoluci vzniká při této organizaci česká pobočka Outward
Boundu. V dnešní době existuje celá řada organizací, které aplikují spor
tovní výchovné programy v přírodě.
Hry a cvičení v přírodě
Vymezení pojmu hra není vůbec jednoduché. Můžeme uvést pouze
některé charakteristiky: hra je zábavná nevázaná činnost s předem
danými pravidly, koná se v předem vymezeném prostoru, zapomínáme
při ní na čas (připomeňme rčení kdo si hraje, nezlobí). Je to činnost dob
rovolná... Při hře si děti dokážou vytvářet vlastní svět a ve své fantazii se
do něj přenést. Jednou mohou dobývat severní pól, podruhé hledat
poklad na opuštěném ostrově, přecházet s karavanou pouští nebo
v džungli hledat dávný poklad Mayů.
U cvičení v přírodě se jedná o fyzicky náročnější aktivity, než jsou hry.
Můžeme mezi ně zahrnout lezení na stromy, přelézání kamenů či malých
skalek, přecházení klád... Tyto aktivity můžeme pojmout soutěživě, tím
získají na atraktivitě. Např. přelézání skalek je něco, s čím se člověk
běžně nesetká. Zkušenost získaná prováděním neobvyklé činnosti při
náší nové nepoznané dimenze, nové obzory, prožitky a zkušenosti. Je-li
činnost zvládána, jsou tyto prožitky většinou pozitivní.
Historické kořeny využití masových tělovýchovných programů pro rozvoj
kondice dětí můžeme nalézt nejen ve světě, ale i u nás. Někteří z nás se
ve škole účastnili plnění odznaku zdatnosti, kondičního program Fit rodina
či akce 12×12, v jejichž rámci byly některé aktivity situovány do přírody.
9
Větší pozornost však byla věnována koncepci kondičních programů pro dospělé, zřejmě z toho důvodu, že je větším problémem rozpohybovat dospělou populaci než populaci dětskou, jejíž pohyb je spontánnější a je přirozenou součástí dětského života. V poslední době, s rozvojem techniky a počítačů, se podíl pohybu v denním režimu mládeže snižuje, což přináší svá rizika. Základní pojmy vztahující se ke kondičním hrám Kondiční příprava je nejdůležitější složkou sportovního tréninku, neboť je zaměřena na vytváření základních tělesných předpokladů pro dobrou sportovní výkonnost (konditio = podmínka, předpoklad). Vysoká úroveň sportovních výkonů může vyrůst jen z širokého všestranného základu, který nachází své vyjádření v trénovanosti sportovce. V rámci kondiční přípravy se řeší následující úkoly: 1. Zdokonalování všestranného pohybového základu:
a) rozšiřováním počtu osvojených pohybových dovedností a návyků;
b) rozvojem pohybových schopností v nejrůznějších kvalitách jeho
projevu.
2. Rozvoj síly, rychlosti, vytrvalosti a obratnosti na základě příslušných fyzi
ologických funkčních systémů a odpovídajících psychických procesů. 3. Rozvoj speciálních pohybových schopností v souladu s potřebami
techniky příslušných sportovních činností a energetických režimů
jejich výkonového provedení. Kondiční příprava tedy patří v systému sportovního tréninku k nejdůležitějším složkám, neboť je pro všechny sportovní činnosti rozhodující. Obecná kondiční příprava je zaměřena především na rozvoj funkčních možností organizmu na základě všestranného pohybového rozvoje. Je nejdůležitějším předpokladem zvyšování výkonnosti sportovce. Speciální kondiční příprava je zaměřena na maximální rozvoj pohybových schopností, které jsou pro daný sportovní výkon specifické. Obecná i specifická kondiční příprava tvoří jednotu, a proto i obecná příprava musí mít vztah k danému sportovnímu odvětví. Obsah kondiční přípravy je vždy charakterem sportovního výkonu. Kondiční programy jsou takové specifické programy, které rozvíjejí naši zdatnost a přispívají tak ke zvýšení výkonnosti a odolnosti organizmu,
10
a to jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické. Kondiční program
by měl být zaměřen i na snižování rizika zdravotních problémů, přede
vším problémů spojených s nedostatkem pohybu, které vyplývají ze
současného způsobu života. Měl by vytvářet předpoklady pro bezpro
blémové fungování organizmu v dospělém věku. Víme, že řada zdravot
ních komplikací vychází právě z nedostatku pohybu a naše i zahraniční
výzkumy to potvrzují. Na tento problém upozorňuje i Světová zdravot
nická organizace. Pouze 16–18 % jedinců z dospělé populace se podle
statistik věnuje pohybovým aktivitám pravidelně. Co je příčinou tohoto
stavu? Většina odborníků se shoduje na tom, že důvodem je nevhodná
nabídka přiměřených pohybových aktivit jak z pohledu formy, tak i z hle
diska časové nabídky, i tím, že lidé jsou o nich málo informováni.
Zdatnost je schopnost organizmu vykonávat jakoukoli práci (tělesnou,
duševní). Vztahuje se vždy k danému jedinci, k jeho aktuálnímu stavu
(tělesnému i duševnímu) ve smyslu zdravý–handicapovaný jedinec,
starý–mladý jedinec atd. Zdatnost také znamená optimalizaci funkcí
organizmu při řešení vnějších úkolů. Jedná se například o schopnost
zvládnutí stejného úseku trati s nižší srdeční frekvencí. Zdatnost tedy
znamená i schopnost organizmu odolávat vnějšímu stresu.
Tělesná zdatnost je součástí obecné zdatnosti člověka. Můžeme ji defi
novat jako aktuální stav tělesných mechanizmů, produkujících tělesnou
práci, vyjádřený stupněm rozvoje adaptačních schopností. Je to soubor
předpokladů optimálně reagovat na podněty vnějšího prostředí a na fyzic
kou zátěž. Tělesná zdatnost je výjimečným produktem pohybových čin
ností, kde se rozhodujícím prvkem stává míra fyziologických a psychic
kých adaptací jedince jako přímý důsledek pohybové činnosti. Tělesná
zdatnost se vzhledem ke svému dopadu dělí na zdravotně orientovanou
a výkonově orientovanou. Zdravotně orientovaná tělesná zdatnost je
stav dobrého bytí (well-beeing – celkově dobrý sociální, mentální, emoci
onální, duševní a tělesný stav organizmu), který dovoluje vykonávat kaž
dodenní aktivity kvalitně a s vysokým nasazením, může redukovat výskyt
některých zdravotních problémů a obecně přispívat k plnějšímu prožití
života. Je definována také jako zdatnost ovlivňující zdravotní stav nebo
také vztahující se k dobrému zdravotnímu stavu a působící preventivně na
problémy vzniklé v důsledku hypokineze, tj. nedostatku pohybu. Zdra
votně orientovaná zdatnost působí na zdravotní stav jedince, orientuje se
zejména na stav kardiovaskulárního systému člověka, stav svalového
systému, kloubní pohyblivost a celkové složení těla.
Výkonově orientovaná tělesná zdatnost je zdatnost podmiňující určitý
pohybový výkon. Vede ke zvýšení tělesné výkonnosti a z toho vychází
i kondiční příprava.
11
Teorie a didaktika her
Tělesná kondice je vždy účelově vázána na způsob provedení pohybové
činnosti. Hovoříme o běžecké kondici, kondici skokanské atd. Z tohoto
pohledu se kondice jeví jako součást obecnějšího pojmu zdatnosti.
V oblasti sportovního tréninku cíleně kultivujeme určité dovednosti
(například běh, skok, plavání atd.), zde bude přesnější mluvit o tělesné
kondici. Naopak tělesný trénink má ovlivňovat spíše zdravotní stav
jedince a přispívat tak k jeho práceschopnosti, zde bude přesnější pou
žívat pojem tělesná zdatnost. Tělesná kondice má 4 složky: kardiovas
kulární, svalovou, kloubní a celkové složení těla.
Struktura akcí a možnosti
využití her
Krátkodobé jednorázové aktivity
Hry a aktivity v rámci hodiny tělesné výchovy, tréninkové jednotky nebo
aktivity v rámci zájmového kroužku jsou jednorázové akce krátkodobého
charakteru (45–90 minut). Příprava těchto hodin je většinou jednoduchá
a nezabere mnoho času. Nejdéle trvá přesun ze školy či města do pří
rodního prostředí. Jedná se tedy spíše o kratší hry, u kterých známe
dobu trvání. Můžeme využít i formu tzv. fartleku – jednotlivé hry a cvičení
mezi sebou spojíme přeběhy.
Polodenní program
Polodenní program využijeme v rámci různých kroužků, družin, školního
vyučování a podobně. Od předchozí skupiny aktivit má polodenní pro
gram výhodu v tom, že na jeho realizaci máme více času. Můžeme si
více pohrát s dramaturgií, s délkou her, se způsobem jejich uvádění.
12
Celodenní a víkendový program
Školní výlet, víkendová akce skautského či pionýrského oddílu, víken
dové soustředění. To vše bychom mohli zařadit do této skupiny. V tomto
případě můžeme již využít motivační příběh nebo legendu, která se
potáhne celou akcí jako nit. Můžeme připravit různé hry nejenom v prů
běhu dne, ale i v noci. Právě noční hry mívají pro děti nezapomenutelný
náboj, získají při nich nezapomenutelné zážitky.
Vícedenní program
Vícedenní programy zařazujeme v rámci táborových aktivit, škol v pří
rodě a tréninkových soustředění. Musíme mít vše velice dobře a do
detailů připravené. Program musí být také přizpůsoben základním zása
dám zatěžování dětského organizmu. Musí zde být tedy prostor nejen
pro zatížení, ale i pro regeneraci, která probíhá u dětí mnohem rychleji
než u dospělých. Není jednoduché takovou akci dobře připravit, vyža
duje to dostatečný časový předstih. Při vícedenních programech by
chom měli klást důraz na dramaturgii, používání legendy. Výzkumy uka
zují, že právě takové dlouhodobější akce jsou nejefektivnější při vytváření
dobře fungujícího kolektivu, protože máme dostatek času na skupinu
působit a nalézt k jednotlivým členům bližší vztah.
Skupinová dynamika
Skupinová dynamika je významným činitelem, se kterým se můžeme
setkat u každé skupinové činnosti. Jedná se o změny, které se dějí
v rámci skupiny pod vlivem prostředí a vztahů mezi jednotlivými členy.
Jako důležitý faktor vývoje skupinové dynamiky a její katalyzátor mohou
působit právě hry a cvičení, které skupina provádí. Vítězství, prohry, cho
vání jednotlivců a jejich výkony v průběhu hry, překonávání překážek,
které přináší hra, vzájemná pomoc a další skutečnosti výrazně ovlivňují
skupinovou dynamiku. Jsme-li dobří pozorovatelé, můžeme právě v her
ních a vyhrocenějších situacích poznat pravé chování jednotlivců ve sku
pině. Ve vyhrocených situacích totiž lidé nestihnou nastartovat své nau
čené chování a chovají se přirozeně. V návaznosti na dění ve skupině
může také dojít ke změně naplánovaného. Někdy je pro náš výchovný
záměr lepší, abychom důkladněji rozebrali to, co se v průběhu poslední
hry stalo, než abychom ihned navázali hrou či cvičením, kterou máme
v plánu. Bude to sice na úkor rozvoje kondice, ale výchovný potenciál
bude větším přínosem.
13
Teorie a didaktika her
Rozdělení her v této knize Možností rozdělení her a cvičení je celá řada. Můžeme je členit podle místa konání, podle účelu, pro který se provádějí, podle ročních období, podle denní doby, podle toho, co rozvíjejí. Kondiční hry a cvičení v přírodě jsme se rozhodli členit v závislosti na teorii sportovního tréninku. Hry jsou tedy rozděleny podle pohybových schopností, které rozvíjejí rychlost, vytrvalost, sílu a koordinaci. Můžeme je členit také podle toho, v jakém přírodním prostředí hry provádíme – zda jsou cvičení vhodná pro rovná prostranství, louku, les nebo prostředí s nějakými stromy, zimní přírodu, či jedná-li se o hry a cvičení ve vodě, na vodě, pod vodou a u vody. Samozřejmě, že jsme se rozhodovali, které z těchto rozdělení má být nadřazeno tomu druhému. Vycházeli jsme ze dvou okolností: jednak jsme upřednostnili to, že kniha se jmenuje Kondiční hry a cvičení v přírodě, proto jsme zvolili členění v první řadě podle pohybových schopností na hry a cvičení pro rozvoj rychlosti, vytrvalosti, síly a koordinace. Na druhém místě je dělení podle prostředí, ve kterém se hry provádějí (louka, les, voda, zimní příroda). Základní motorické schopnosti Rychlost Rychlostní schopností rozumíme schopnost provést motorickou činnost nebo realizovat určitý pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku. Rychlostní schopnosti jsou významným činitelem v různých druzích tělocvičné činnosti, např. ve sportovních hrách, v atletice a ve všech cvičeních. Rychlostní schopnosti mají dvě kvalitativně odlišné formy projevu, a to:
Reakční rychlostní schopnost – schopnost reagovat v co nejkratším
okamžiku na podnět.
Akční (realizační) rychlostní schopnost – schopnost provést určitý
pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku od zahájení pohybu,
popř. s maximální frekvencí. Nejvhodnější období pro rozvoj rychlosti je 7–14 rok. Ke zlepšování rychlostních schopností dochází i v pozdějším věku, ale již na základě rozvoje jiných podpůrných faktorů, např. silových schopností.
14
Koordinace
Koordinační schopnosti (někdy jsou také nazývány obratnostními) zna
menají provedení pohybové činnosti takovým způsobem, aby se její prů
běh vyznačoval co nejrychlejší časovou, prostorovou a dynamickou
strukturou. Z tohoto hlediska se tedy koordinační schopnosti projevují
v přesnosti provedení pohybu, v jeho koordinační náročnosti a v čase,
potřebném k provedení, resp. k osvojení požadované přesnosti, nových
pohybových dovedností a činností. Obratnostní schopnosti se projevují
v pohybových činnostech (technice) a dovednostech, jejichž prostřed
nictvím se současně i rozvíjejí, mají k nim tedy přímý vztah. Vhodné
období pro rozvoj koordinace je u děvčat 7–11 let, u chlapců 7–12 let.
15
Teorie a didaktika her
+
Síla Síla se považuje za základní a rozhodující schopnost jedince, bez které se nemohou ostatní schopnosti při motorické činnosti projevit. V antropomotorice je síla definována jako schopnost překonávat vnější odpor nebo sílu podle zadaného pohybového úkolu. Silové schopnosti se mohou dělit na dvě skupiny a jejich následné formy:
Statické silové schopnosti – jednorázová a vytrvalostní forma.
Dynamické silové schopnosti – explozivně-silová forma, rychlostně
silová forma, vytrvalostně-silová forma. Explozivně-silovou schopností rozumíme schopnost udělit tělu nebo jeho částem zrychlení podle zadaného pohybového úkolu. Chápeme ji jako schopnost člověka vyvinout velké svalové úsilí v počátečním okamžiku motorické činnosti. Explozivně-silová schopnost je jednou z nejvíce uplatňovaných silových schopností vůbec. Často se projevuje jako odrazová schopnost a klade se do těsného vztahu ke sprintu, skoku a mnohým užitým cvičením. Rychlostně-silová schopnost je schopnost překonávat odpor s vysokou rychlostí nebo frekvencí pohybu. Jedná se o vlastnost nervosvalového systému překonávat submaximální odpory s vysokou rychlostí – acyklické a cyklické pohybové činnosti, jako jsou skoky, vrhy, hody a běhy. Pro praxi je důležitý fakt, že rychlost pohybu nepřímo závisí na hodnotách odporu.
16
Silová vytrvalost je schopnost udržet motorickou intenzitu při silové čin
nosti. Tato schopnost je charakterizována relativně vysokou úrovní silové
složky spojené s vytrvalostí. Uplatňuje se v těch případech, kdy jedinec
překonává odpory po delší dobu.
Nejvhodnější období pro rozvoj silových schopností je u dívek mezi
10.–13. rokem, u chlapců mezi 13.–15. rokem. U nesportujících žen končí
silový rozvoj v 17–18 letech, u mužů v 18–20 letech.
Vytrvalost
Vytrvalost je charakterizována jako schopnost odolávat únavě. Za vytr
valost je možno všeobecně pokládat pohybovou schopnost člověka
vykonávat dlouhotrvající tělesnou činnost. Je to soubor předpokladů pro
vádět cvičení s určitou nižší než maximální intenzitou co nejdéle, nebo
po stanovenou dobu danou délkou cvičení. Vytrvalost je závislá na
funkčních předpokladech organizmu, k nimž patří výkonnostní kapacita
srdce a oběhového systému, výkonnostní kapacita plic, látková výměna
a biomechanické změny na buněčné úrovni. Dále vytrvalost závisí na
anaerobní a aerobní kapacitě organizmu, dokonalé koordinaci pohybo
vých struktur a psychických předpokladech, jejichž jádrem je vůle.
Senzitivní období pro rozvoj vytrvalosti se pohybuje do 15 let věku.
Jestliže netrénujeme, dochází k její stagnaci až poklesu. Věnujeme-li se
tréninku vytrvalostních schopností, mohou se nadále rozvíjet.
17
Teorie a didaktika her
Zařazení her a cvičení
do programu akcí
Při zařazování her a cvičení v přírodě do programu akcí vycházíme z jejich
zaměření, z našich možností, bereme ohled na možnosti použití pomůcek,
konkrétní prostředí a podobně.
Nejprve se musíme zamyslet, co je z hlediska našich cílů důležitější, zda
výkon, či prožitek – podle našeho názoru by se měly nacházet v rovnováze.
Při návrhu programu vycházíme z prožitkového obsahu, ale současně se
snažíme ovlivňovat i rozhodující složky zdatnosti. Někdy je přínosnější, když
si děti odnesou z aktivit pozitivní vztah k pohybu a ke sportu a budou ve
svém životě i nadále vyhledávat pravidelný pohyb, než abychom je odradili
od sportu tím, že budeme prosazovat výkon i za cenu jejich znechucení
a odrazení od pohybové aktivity. Hry by měly být zařazovány promyšleně
tak, abychom s jejich pomocí mohli realizovat námi stanovené cíle.
Pravidla kondiční přípravy dětí
Před každou jednotkou by mělo být zařazeno zahřátí organizmu, to může
me provést i hravou formou, různými druhy honiček apod. Protažení hlav
ních svalových skupin je také na místě. V přírodě lze využít jako opory
stromy, skalní zídky, lavičky apod.
Následuje hlavní cíl a zaměření celé jednotky. Rychlost, koordinace i síla se
mohou snadno doplňovat. Problém nastává, jestliže chceme kombinovat
vytrvalost se silou či rychlostí. Jsou to pohybové schopnosti, které se vedle
sebe moc nesnesou. Proto je lepší zvolit kombinaci vytrvalost – koordinace.
18
Na závěr by měla následovat kompenzace či regenerace, kterým se
věnujeme podrobněji dále v knížce. Někdy je můžeme zařadit i v prů
běhu dne, nemusí být součástí cvičební jednotky či aktivity.
Prostředí a dramaturgie her
Na volbě prostředí závisí to, jaký náboj bude hra mít. Děti mají velkou
fantazii, dokážou si vysnít své vlastní světy. My jim v tom můžeme
pomoci volbou vhodného zajímavého prostředí, do kterého hry situu
jeme. Jestliže je poblíž nějaká zřícenina, zajímavý objekt, rozhledna,
pěkné přírodní zákoutí, jeskyně, romantický rybníček a podobně,
můžeme hry umístit právě tam. Získají tak nový rozměr.
Co je to dramaturgie a proč se o ní v naší knize o kondičních hrách
a cvičeních vůbec zmiňujeme? Je to jednoduché. Jestliže dobře sesta
víme program školy v přírodě, tréninkového soustředění, kurzu či bloku
ve škole a vhodně a ve správný čas do něj zařadíme nějakou „obyčej
nou, průměrnou“ hru, může být taková hra neopakovatelným zážitkem
pro její účastníky.
Dramaturgie je naplánovanou cestou (Hanuš a kol., 2005). Cestou dláž
děnou konkrétními programy a hrami, skrze které kráčíme k cíli projektu
v dáli na obzoru. Dramaturgie tedy zhmotňuje ideály, myšlenky, před
stavy, přání a potřeby organizátorů projektu. Dramaturgie se při tomto
procesu stává praktickou tvůrčí činností, která proniká do veškeré práce,
podílí se nejen na koncepci programu, ale i na vytváření atmosféry akce.
Vychází z výchovných cílů, časoprostorového určení, z prostředí,
z finančních možností, kvality organizátorů a věkových zvláštností.
19
Teorie a didaktika her