načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kompostování a péče o půdu -- (2., upravené vydání) – Miroslav Kalina

Kompostování a péče o půdu -- (2., upravené vydání)

Elektronická kniha: Kompostování a péče o půdu
Autor: Miroslav Kalina
Podnázev: (2., upravené vydání)

Druhé, aktualizované vydání publikace je určeno zahrádkářům, kteří kompost uznávají za nejpřirozenější prostředek ke zlepšování půdy a přispívají tak významně k ochraně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  101
+
-
3,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2004
Počet stran: 116
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., upr. vyd.
Spolupracovali: ilustrace Monika Wolfová
Skupina třídění: Zemědělství. Pedologie. Agrotechnika. Agroekologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2004
ISBN: 80-247-0907-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Druhé, aktualizované vydání publikace je určeno zahrádkářům, kteří kompost uznávají za nejpřirozenější prostředek ke zlepšování půdy a přispívají tak významně k ochraně životního prostředí. Poskytuje informace o tom, co lze kompostovat, jak připravit kompost, jaké jsou přípravky a přísady k jeho urychlení, jak vybírat vhodné stanoviště, popisuje speciální komposty, co všechno je nutné kontrolovat v průběhu kompostování, jak zamezit šíření škůdců v kompostu apod. Zodpovězeny jsou také nejčastější dotazy a upozorněno na chyby při kompostování. Závěr publikace je orientován na přípravu a péči o půdu, na její zlepšování, zvyšování úrodnosti. Text je doprovázen četnými tabulkami a černobílými kresbami.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Kalina - další tituly autora:
Cévní mozková příhoda v medicínské praxi Cévní mozková příhoda v medicínské praxi
Anglicko-Český frazeologický slovník Anglicko-Český frazeologický slovník
Česko-anglický frazeologický slovník Česko-anglický frazeologický slovník
Anglicko-český a česko-anglický slovník Evropské unie - terminologie, slovní spojení, zkratky Anglicko-český a česko-anglický slovník Evropské unie
Anglická obchodní korespondence 2.vydání Anglická obchodní korespondence 2.vydání
 (e-book)
Hnojení v zahradě -- (2., aktualizované vydání) Hnojení v zahradě
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1. Proč kompostovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Tvorba a význam humusu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.2 Hnití a tlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.3 Výhody kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

1.4 Nevýhody kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2. Základy procesu kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.1 Správná vlhkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.2 Vzduch (kyslík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.3 Složení výchozího materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.4 Přídavek půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.5 Promíchání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.6 Tma a teplo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.7 Tři fáze procesu kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 3. Výchozí materiály ke kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.1 Omezování cizorodých látek při kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.2 Přísady a přípravky ke kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.3 Nářadí pro kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 4. Místo ke kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

4.1 Kompostování na hromadách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

4.2 Kompostování v boxech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.3 Kompostování s využitím žížal (vermikompost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

4.4 Plošné kompostování a mulčování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.5 Společné kompostování zahrádkářů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.6 Kompostování v komunální oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 5. Speciální komposty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.1 Kompost z listí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.2 Kompost z trávy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

5.3 Kompost z drnů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.4 Kompost z chlévské mrvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.5 Kompost z větví, kůry a pilin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.6 Kompost z výlisků ovoce a révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

5.7 Kompost ze sena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.8 Kopcovitý záhon (biopařeniště) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

5.9 Vysoký záhon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5.10 Průmyslové komposty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

5.11 Výroba umělého hnoje a hnojení slámou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

5.12 Rychlokompost podle způsobu opatství Fulda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57


6. Kontrola průběhu kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

6.1 Teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

6.2 Vlhkost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.3 Obsah vzduchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.4 Obsah živin a další parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

7. Stupeň zralosti a použití kompostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

7.1 Doporučení ke hnojení kompostem v zahradě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

7.2 Řeřichový test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

7.3 Stanovení hodnoty pH v kompostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

7.4 Výluh z kompostu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

8. Dusičnany a kompost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

8.1 Dusičnany jako součást koloběhu dusíku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

8.2 Příprava kompostu a vyplavování dusičnanů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

8.3 Problémy s dusičnany při hnojení komposty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

9. Časté otázky a možné chyby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

10. Choroby, škůdci a plevele v kompostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 11. Zlatá pravidla kompostování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 12. Další organická hnojiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 13. Péče o půdu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

13.1 Význam půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

13.2 Složení půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

13.3 Určení půdního druhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

13.4 Udržování a zvyšování úrodnosti půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 14. Zelené hnojení – zlepšování půdy rostlinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

14.1 Kritéria pro výběr rostlin na zelené hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

14.2 Zapravení zeleného hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

14.3 Příklady rostlin na zelené hnojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 15. Mulčování – prospěch pro půdu, rostliny a životní prostředí . . . . . . . . . . 93

15.1 Materiály k mulčování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 16. Obdělávání půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

16.1 Chyby při obdělávání půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 17. Ochrana půdy před těžkými kovy (rizikovými prvky) . . . . . . . . . . . . . . . 102

17.1 Vylil se nám do půdy olej? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

17.2 Spalování odpadů doma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105 18. Půdní reakce a potřeba vápnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 19. Chloróza rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Výkladový minislovníček odborných výrazů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115


Úvod

Kompost je nejstarším a nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšování

půdy, který známe. Připravuje se z organických odpadů z domácnosti a ze

zahrady a je významným příspěvkem k udržení zdravé půdy a k výživě

rostlin. Kompostování ve vlastní zahradě je také praktickým odstraňová

ním odpadů, a proto významně přispívá k ochraně životního prostředí.

Kompost se označuje také jako „srdce“ zahrady, nebo plynule udržuje,

popřípadě i zvyšuje úrodnost půdy. Během celého roku vzniká hodně

odpadů – listí, zbytky rostlin, posečená tráva, zbytky po řezu živých plotů,

plevele aj. Dáme-li je do popelnice, zbavujeme se cenného daru přírody.

Od 1. ledna 1998 vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, který

dává jednotlivým obcím řadu nových možností postupu při likvidaci

odpadů. S jistotou lze říci, že poplatky za odvoz domovního odpadu bu

dou vzrůstat.

Začneme-li uvažovat ekonomicky, nezbude nám než plnit základní motto

zákona, které nám přikazuje „předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich

množství a nebezpečné vlastnosti.“

Jedním z úsporných opatření je také kompostování kuchyňských a za

hradních odpadů.

Separovaný sběr tuhých domovních odpadů se provádí ve většině států

Evropské unie a jeho prioritní ekologický aspekt je v recyklaci nebo regene

raci téměř všech složek odpadu a v podstatném omezení skládkování od

padu. Například v Rakousku jsou od konce roku 1992 všechny obce povinny

separovaně oddělovat organický odpad a provádět odborně kompostování.

Kompostování je umění, které vyžaduje znalosti a zkušenosti. Kniha popi

suje správnou přípravu a odborné použití kompostu. Co lze kompostovat?

Kdy a jak používat kompost? Tyto a mnoho dalších otázek kolem kom

postování nalezne čtenář v prvních 11 kapitolách.

Bylo by jistě utopií věřit, že po přečtení této knihy můžeme ihned správně

kompostovat. Kompostování se nelze teoreticky naučit (tedy pomocí

knihy), nýbrž jen nejdůležitější teoretické zásady kompostování. Proto po

Úvod

7


jejím přečtení by bylo nejvhodnější založit kompost (možná první), pozo

rovat ho a dále se učit. Pouze zkušenosti z nás udělají odborníky na kom

postování.

Tato praktická příručka má význam nejen pro zahrádkáře, ale i pro ekolo

gické zemědělství a komunální oblast (kompostování v obcích, školách,

městech, u hřbitovů aj.).

V kapitolách věnovaných péči o půdu se čtenář dozví o úrodnosti půdy

a jejím zvyšování pomocí zeleného hnojení a mulčování. Dále je zde za

řazeno šetrné obdělávání půdy a její ochrana před rizikovými prvky.

Pozornost je věnována také potřebě vápnění, nebo zahrádky bývají často

převápněny. Závěr pak tvoří informace o chloróze rostlin, kterou trpí ně

které zahradní plodiny na alkalických půdách.

Během krátké doby vychází již druhé, upravené vydání této publikace,

které svědčí o zájmu zahrádkářů a drobných pěstitelů o kompostování

a péči o půdu v zahradě.

Přepracovány byly zejména kapitoly věnované výchozím materiálům ke

kompostování a hnojení kompostem. Rozšířeny byly statě o obdělávání

a vápnění půdy a také o její ochraně před rizikovými látkami.

Ing. Miroslav Kalina

8

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU


1. Proč kompostovat?

Je známo, že velké množství organických zbytků se často nerozvážně ničí,

ačkoliv by mohly jako kompost podporovat úrodnost půdy v našich za

hradách. Omezený prostor na skládkách je přeplněn látkami, které tam

mnohdy nepatří. Tato příručka o kompostech by měla být podnětem

k tomu, abychom přispěli k omezení tvorby odpadů a tak k ochraně život

ního prostředí.

Půda není mrtvou horninou, nýbrž živým systémem z minerálních látek

a humusu. Humus je částí organické hmoty v půdě a jedním z rozhodují

cích činitelů její úrodnosti. Pomáhá při tvorbě půdní struktury, zlepšuje te

pelné, vodní a vzdušné vlastnosti půdy, je zdrojem živin, které podporují

růst rostlin. Používáním kompostu doplňujeme organickou hmotu v půdě.

Obsah humusu v půdě sklizněmi a biologickými rozkladnými procesy stále

ubývá, a proto je cílem každé pěstitelské činnosti obsah humusu zachová

vat a pokud možno ještě zvyšovat. Kompostováním získává zahrádkář

z organických odpadních látek cenný humus, který lze použít v zahradě.

Kompost je nejstarším a nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšování

půdy a ke hnojení, který známe. Připravuje se z organických odpadů z do

mácnosti a ze zahrady. Představuje podstatný příspěvek k udržení zdraví

půdy a k výživě rostlin. Protože kompostování ve vlastní zahradě je prak

tikované omezování odpadů, napomáhá k ochraně životního prostředí.

Používáním vlastního kompostu zahrádkář ušetří při nákupu průmyslo

vých hnojiv a dalších prostředků ke zlepšování půdy (například rašeliny).

Kromě toho slouží organická hmota z kompostu jako potrava půdním orga

nismům, zejména mikroorganismům.

Kompostování je proces zpracování organických odpadů a přitom se sna

žíme o tyto cíle:

● zpětný přívod organické hmoty a rostlinných živin do přírodního kolo

běhu,

● zabránit nepříjemným pachům (bez hniloby),

● usmrcení původců rostlinných chorob,

● usmrcení semen plevelů,

● produkce přírodního humusu, který se tvoří přeměnou látek.

9

Proč kompostovat?


V každé domácnosti a zahradě odpadají denně organické odpady. K pří

jmu a zpracování těchto látek slouží kompost. Je proto jednou z nejdůle

žitějších součástí zahrady.

1.1 Tvorba a význam humusu

V přírodě probíhají nepřetržitě procesy rozkladu a přeměny látek. V tomto

koloběhu nevznikají žádné odpady. Ročně podléhá přeměně velké množ

ství odumřelého rostlinného materiálu. Spadané listí, odumřelé větve

a jiné rostlinné části jsou zdrojem výživy pro miliony organismů v půdě.

Tyto organismy, ke kterým patří bakterie, řasy, houby, svinky, stonožky,

hmyz, jeho larvy a další, jsou specializované na rozklad a přeměnu orga

nických zbytků a mění je na humus. Velmi důležité jsou žížaly, které kon

zumují směs organických zbytků se zeminou a v zažívacím ústrojí je mění

na jílovitohumusový komplex. Žížaly takto na 1 ha plochy ročně zpracují

25 t hmoty.

Humus je základem přirozené úrodnosti půdy. Živiny vázané na humu

sové částice se nevyplavují vodou a jsou dobře přístupné rostlinám v době,

kdy je právě potřebují. Živiny obsažené v odumřelých částech rostlin jsou

takto činností půdních organismů zachycovány a předávány opět rostli

nám. Koloběh se uzavírá.

Stále více lidí tento základní princip chápe. Organické rozložitelné odpady

neobsahují žádné látky přirozeně nezpracovatelné a životnímu prostředí

cizí. Nejlacinější a nejvýhodnější cestou hospodaření s těmito odpady je

právě kompost.

Nejdůležitější vlastnosti humusu pro půdu a rostlinu jsou následující:

● pomalé uvolňování dusíku a fosforu,

● rozpouští živiny pro rostliny z půdních minerálů,

● zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky,

● má vysokou výměnnou kapacitu pro kationy,

● zlepšuje strukturu půdy,

● zlepšuje jímavost půdy pro vodu,

● tmavá barva půdy zlepšuje záhřevnost půdy,

● větší biologická aktivita,

10

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU


● určité složky humusu mají charakter stimulátorů růstu,

● snižuje toxicitu přírodních jedovatých látek a také pesticidů,

● zvyšuje pufrovací (tlumicí) kapacitu půdy.

1.2 Hnití a tlení

Jsou dvě možnosti, jak se může rozkládat organická hmota – hnitím (za ne

přístupu vzduchu) a tlením (za přístupu vzduchu).

1.2.1 Hnití

Na rozdíl od tlení se vyskytuje hnití tam, kde převládá nedostatek kyslíku.

Při tomto procesu se činností určitých druhů bakterií tvoří zapáchající

plyny, například sirovodík a čpavek. Dále vznikají jedovaté sloučeniny jako

například indol, skatol a dokonce mrtvolné jedy putrescin a kadaverin.

Tyto škodlivé látky lákají různý škodlivý hmyz jako drátovce, pochmur

natku mrkvovou, květilku cibulovou a květilku zelnou. Zároveň podporují

různé původce chorob (slepičí mor, mor prasat, paratyfus, tuberkulózu, te

tanus, epidemickou žloutenku a dětskou obrnu). Kromě toho se poškozuje

úrodnost půdy a půda se obohacuje „nevhodnými“ mikroorganismy.

Hnití se vyskytuje především v blokově ukládaném hnoji, v kejdě a v mo

čůvce. Dále se nachází v organických odpadech, které byly někde (často

v lesích) vyklopeny (například odpady z košálovin a listí ořešáku). Všude,

kde se v přírodě vyskytují nepříjemné zápachy, je příčinou hnití. Dříve se

razilo přísloví, že co zapáchá, to hnojí. Je to sice pravda, nebo hnití

převádí obsažené živiny do velmi lehko rozpustné formy. Negativní dů

sledky, které byly uvedeny, bychom ale neměli přitom přehlédnout nebo

dokonce zapomenout.

1.2.2 Tlení

Na tlení se podílejí naopak zcela jiné mikroorganismy, totiž bakterie,

plísně, kvasinky a aktinomycety, které vyžadují kyslík. Živiny nejsou pře

měněny v zapáchající plyny, nýbrž jsou nejdříve vázány v mikroorganis

mech a později jsou k dispozici pro tvorbu humusu. Organické látky jsou

pak postupně rozkládány až mineralizovány. Uvolněné minerální prvky

včetně dusíku jsou snadno přijatelné rostlinami.

11

Proč kompostovat?


Při tlení jsou zneškodňováni původci chorob – nejen vysokými teplotami, nýbrž také tvorbou řady přírodních antibiotik. Již v roce 1955 bylo v Německu prokázáno, že kompostováním bylo usmrceno 18 nejnebezpečnějších původců chorob. Při tlení se tvoří rovněž fermenty a enzymy, které mohou být zčásti dokonce přímo přijímány rostlinami a tak posilují jejich zdraví a odolnost proti chorobám. Tlení vede k cenným humusovým látkám. Podporuje tak úrodnost půdy a zvyšuje zdraví rostlin. Kompostování organických odpadů představuje možnost, aby tlení mohlo probíhat za velmi přesně kontrolovaných podmínek. Tak lze velmi cíleně produkovat humus a zlepšovat úrodnost půdy. 1.3 Výhody kompostování Ačkoliv byly výhody částečně již uvedeny, jsou zde ještě jednou heslovitě shrnuty: ● až 100 % dusíku je organicky vázáno a nemůže se už ztratit, ● tvorba cenných humusových látek, které půdu oživují; to znamená, že

zvyšují, respektive podporují nejen množství, ale i druhovou pestrost

bakterií a hub, ● zničení všech hnilobných a jedovatých látek během velmi krátké doby, ● spolehlivé zničení většiny původců chorob, ● usmrcení většiny semen plevelů, ● inaktivace antibiotik a jiných přísad do krmiv, ● rozklad těžko rozpustných základních živin i stopových prvků (napří

klad surových fosfátů) a tím zabezpečení zásobování těmito živinami ve

vyrovnaném poměru, ● tvorba přírodních antibiotik, které zčásti přijímají přímo rostliny a zvy

šují odolnost proti škůdcům, ● kompost působí příznivě na životní prostředí, protože živiny, zejména

dusičnany, se nevyplavují do podzemní vody. Mnoho z těchto uvedených souvislostí bylo zjištěno teprve v posledních letech a v praxi jsou ještě málo známy. 12

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU


1.4 Nevýhody kompostování

Podle dosud uvedeného představuje kompostování vynikající možnost,

aby půda získala opět dobrou zásobu humusu.

Nejvýznamnějším důvodem proti kompostování u zemědělců je jistě vy

soká pracnost. To však většině zahrádkářů nevadí.

Další důvod proti kompostování, který se občas uvádí, jsou ztráty živin.

K tomu je třeba uvést, že při tlení v kompostu dochází k nejmenším ztrá

tám. Dusík může unikat pouze ve formě plynného čpavku. Ztráty se po

hybují kolem 20 %. Uhlík uniká rovněž do vzduchu ve formě oxidu uhli

čitého v množství do 30 %. Všechny ostatní živiny zůstávají v kompostu,

to znamená, že v něm dochází k relativnímu obohacení živinami v dů

sledku ztráty sušiny (obr. 1).

Argument, který se objevoval v poslední době v zahraničí, se týká pří

davků ke kompostování – jsou bu drahé, nebo se velmi komplikovaně

připravují. Tento problém je blíže osvětlen v kapitole 3. Zde je třeba pouze

uvést, že i bez očkovacích látek lze dosáhnout nejlepší výsledky při kom

postování.

Občas se objevují starší výzkumy, podle kterých docházelo během tlení ke

ztrátě draslíku ve větších množstvích. To může být pouze ve formě průsa

kových šáv.

13

Proč kompostovat?

OObbrr.. 11 Relativní obohacení draslíkem při kompostování trusu slepic


2. Základy procesu kompostování

Podstatu aerobního tlení (tzn. s kyslíkem) lze vysvětlit několika málo

slovy. Jedná se o zpracování materiálu nejrůznějšími mikroorganismy

(převážně bakteriemi a houbami), které potřebují velmi specifické pod

mínky pro život. Tyto mikroorganismy jsou v přírodě všude zastoupeny –

nemusíme je tedy kupovat a jimi očkovat. Musíme pouze zabezpečit ži

votní podmínky pro tyto bakterie a houby a kompostování probíhá samo.

Nejdůležitější z těchto podmínek jsou:

● vlhkost,

● vzduch (kyslík),

● složení výchozího materiálu,

● přídavek půdy,

● promíchání,

● tma a teplo.

2.1 Správná vlhkost

Jako každý živý organismus potřebují také mikroorganismy zcela určité

množství vody v potravě. Při nedostatku vody (sucho) zastavují ihned je

jich činnost tak dlouho, než bude opět vlhčeji – například deštěm nebo za

vlažením. Je-li však příliš vlhko (což je v praxi často), dochází v důsledku

nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům. Tomu je třeba

zabránit, nebo hnití přináší stále problémy, jak již bylo uvedeno. A z toho

vyplývá tato velmi důležitá zásada:

Raději zakládat příliš suchý než příliš vlhký kompost. Správnou vlhkost

určíme pomocí orientační zkoušky. K ní vezmeme kompostovaný materiál

do ruky a mačkáme jej tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se

nesmí mezi prsty objevit voda! Při otevření pěsti musí však materiál zůstat

pohromadě ve formě „knedlíku“ (obr. 2).

Je-li materiál příliš suchý, při otevření pěsti se opět rozpadne (obr. 3).

14

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU


Když je materiál příliš vlhký, ob

jeví se při zmáčknutí voda mezi

prsty; pokud lze vymáčknout více

než jednu kapku vody, je mate

riál již příliš vlhký (obr. 4).

Orientační zkouška v praxi zcela

postačí!

2.2 Vzduch (kyslík)

Bakterie a houby potřebují obrovské množství kyslíku. Největší potřeba je

ve velmi horké počáteční fázi tlení. Podle několika výpočtů je kyslík

v1m

3

spotřebován během dvou hodin. To znamená, že materiál musí být

tak kyprý, aby mohl vzduch neustále přicházet zvnějšku až do středu

kompostu. Z tohoto důvodu je také každý kryt nepropustný pro vzduch

(například fólie z plastické hmoty) nepoužitelný.

Obsah vzduchu v kompostu nelze prakticky stanovit. Jsou sice přístroje na

měření kyslíku. Ty se však v praxi nepoužívají kvůli vysokým pořizovacím

nákladům.

15

Základy procesu kompostování

OObbrr.. 22 Optimální vlhkost materiálu

OObbrr.. 33 Materiál je příliš suchý

OObbrr.. 44 Materiál je příliš vlhký

+


Abychom odhadli obsah vzduchu, opět jedno velmi hrubé, ale použitelné základní pravidlo: Když odpovídá vlhkost, odpovídá většinou také obsah vzduchu! Jsou však dvě velké výjimky: ● Když je v kompostu příliš málo strukturní hmoty. Každý kompost potře

buje totiž určitý podíl strukturního materiálu, tím rozumíme neskladný

materiál, který vede vzduch, například sláma, seno, slabé větve, piliny,

kůra atd. Čím více tohoto materiálu je k dispozici, tím více vzduchu je

také v kompostu! ● Když je kompost optimálně založen, tedy s dostatkem strukturního ma

teriálu, začíná ihned tlení. Materiál se rozpadá a rozkládá, kompost se

přitom trochu sesedá (zmenšuje). Při slehávání kompostu se ničí póry

pro vzduch a vnitřek kompostu nemůže být už optimálně zásobován

kyslíkem! Proto se musí kompost pravidelně přehazovat. K tomu opět

důležitá zásada: Čím více je k dispozici strukturního materiálu jako suroviny ke kompostování, tím později lze provést jeho přehození. 2.3 Složení výchozího materiálu V zásadě bychom se měli snažit, abychom do kompostu použili co nejvíce různých materiálů. Čím pestřejší je výchozí směs, tím lepší je konečný produkt! Při složení respektujeme poměr C : N – tedy poměr uhlíku k dusíku. Optimální by byl poměr v rozmezí 20 až 30 : 1 (tedy 20 až 30krát více uhlíku než dusíku ve výchozím materiálu). Čím lépe se nám tento poměr předem podaří dodržet, tím lépe a rychleji probíhá také tlení, především jsou podstatně menší ztráty. Při nadbytku dusíku uniká „nadměrná“ živina ve formě čpavku do vzduchu (ztráta!), dokud není poměr C : N optimální. To lze potom poznat nejčastěji intenzivním zápachem čpavku, což se často vyskytuje v kompostech z drůbežího trusu. Obdobné je to i s uhlíkem. Při nadbytku uniká do vzduchu ve formě oxidu uhličitého. K dispozici je řada tabulek o poměru C : N v nejrůznějších výchozích materiálech. 16

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU


TTaabb.. 11 Poměr C:N v některých surovinách ke kompostování

Suroviny C : N Suroviny C : N

Kůra 120 : 1 Drůbeží trus 10 : 1

Piliny 500 : 1 Močůvka 2 : 1

Papír, karton 350 : 1 Kejda skotu 10 : 1

Odpad z kuchyně 15 : 1 Hnůj skotu 25 : 1

Odpad ze zahrady 40 : 1 Sláma (žito, oves) 60 : 1

Listí 50 : 1 Sláma (pšenice, ječmen) 100 : 1

Posekaná tráva 20 : 1 Odpad z domácí zabíjačky 16 : 1 Základní pravidlo: Čím je starší, tmavší a dřevnatější materiál, tím je v něm obsaženo více uhlíku. Čím je materiál čerstvější, šavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. Jednotlivé směsi budou podrobněji popsány v kapitole 5. 2.4 Přídavek půdy Přídavek půdy je nezbytně nutný, pokud chceme získat kvalitní konečný produkt. Počínaje starými Číňany před 4000 lety až po současné odborníky na kompostování, prakticky všichni kompostovali a kompostují s přídavkem půdy. Důvody jsou rozdílné a často vycházely z pouhého pozorování, že kompost založený s půdou lépe zetlí. Mnozí byli také názoru, že přídavkem půdy očkujeme nezbytné mikroorganismy do kompostu. Z tohoto důvodu se často doporučovala dobrá zahradní zem. „Očkování“ není však v principu nutné, protože nezbytné mikroorganismy jsou obsaženy v každém materiálu. Jsou však další důvody, abychom kompostovali s přídavkem půdy: ● Každá zemina – především, když obsahuje jíl – může více nebo méně

dobře hospodařit s vodou. Může tedy vodu poutat a pomalu ji předávat

do okolí. To znamená, že přídavkem půdy dosáhneme lepší životní pod

mínky pro mikroorganismy, protože je vyrovnanější obsah vody. Již z to

hoto důvodu může tlení probíhat podstatně lépe.

17

Základy procesu kompostování


● Během kompostování mají vznikat pokud možno stabilní částice.

Nejstabilnější částice vznikají však jen stmelením humusu a jílu – tak

zvaný humusojílovitý komplex. Bez přídavku půdy zůstává kompost

spíše vláknitý a nestává se tak snadno drobtovitým a zemitým. ● Stále se zjišuje, že přídavkem půdy lze dosáhnout výrazného poutání

zápachu! Méně zápachu znamená méně problémů se sousedy, ale i méně

ztrát na živinách! 2.5 Promíchání V kapitole 2.2 byl uveden jeden z nejdůležitějších důvodů pro pravidelné přehazování kompostu. Veškerý materiál (i jádro kompostu) má být nepřerušovaně zásobován kyslíkem. Další důvod pro pravidelné přehazování je ten, že materiál musíme stále homogenizovat – suchý musíme promíchat s vlhkým a jemný s hrubým, abychom všude zabezpečili stejné podmínky pro tlení. Když je kompost správně založen, vytvářejí se po určité době na základě rozdílných podmínek pro tlení různé zóny (obr. 5). Okrajová zóna bývá často příliš suchá, takže zde po určité době nemohou již probíhat procesy přeměny. Na základě různých podmínek pro tlení se tvoří po krátké době různé zóny. Zóna intenzivního tlení reaguje velmi rozdílně podle materiálu a výchozí vlhkosti. Procesy přeměny zde probíhají nejintenzivněji a materiál se 18

KOMPOSTOVÁNÍ A PÉČE O PŮDU

OObbrr.. 55 Na základě různých podmínek pro tlení se tvoří po krátké době různé zóny


velmi rychle zahřívá. Může se velmi lehko stát, že tato oblast vlivem vysoké teploty vyschne během deseti dnů, což se projevuje bílým povlakem plísní a lze to velmi snadno poznat hmatem. Při vysoké výchozí vlhkosti probíhá v této zóně tlení jednoznačně nejlépe. Jádro kompostu je nejčastěji ohroženo nedostatkem kyslíku. Zejména při vlhkém výchozím materiálu může dojít snadno v této zóně k hnilobě, které bychom měli co nejdříve zamezit. Hnilobu poznáme vždy podle zápachu a materiál se většinou zbarví do modra až černa. Zabránit bychom tomu měli: ● ihned přimícháním suššího materiálu, ● použít strukturnější materiál, ● častějším přehazováním. Tyto tři zóny musíme tak dlouho promíchávat, až jsou částice tak stabilní, že se tyto zóny už nemohou tvořit. Jak často přehazovat? K tomu dvě důležitá pravidla: ● Čím častěji kompost přehazujeme, tím je dříve hotový a tím kontrolova

něji probíhá tlení! ● Čím je více strukturního materiálu ve výchozí směsi, tím déle můžeme

počkat s přehazováním. Podle řady odborníků však není třeba při správném založení kompost přehazovat, nebo pouze jednou za 6 měsíců. 2.6 Tma a teplo Bakterie a houby, které mají být činné v kompostu, mohou pracovat pouze při absolutní tmě. Z tohoto důvodu je vhodné zakrytí kompostu. Je k tomu vhodný každý materiál, který je propustný pro vzduch, například sláma, seno, listí, rohože z rákosu, jutové pytle nebo staré koberce. Aby se rozklad dostal vůbec do pohybu, je především nutná určitá počáteční teplota. Nejrychleji to jde, když materiál vykazuje 20 až 25 °C. Když se tlení již rozběhlo, nehraje v první fázi tlení vnější teplota téměř žádnou roli.

19

Základy procesu kompostování




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist