načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kompetence řídících pracovníků ve školství - Irena Lhotková; Václav Trojan; Jindřich Kitzberger

Kompetence řídících pracovníků ve školství
-4%
sleva

Elektronická kniha: Kompetence řídících pracovníků ve školství
Autor: ; ;

Tato kniha je výsledkem práce týmu autorů, kteří se snažili pojmout problematiku kompetence pracovníků ve školství jak z pohledu teorie, tak na základě praktických zkušeností. Autoři počítají s ... (celý popis)
157
Produkt teď bohužel není dostupný.


»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer ČR
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Počet stran: 103
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
EPUB velikost (MB): 1.8
PDF velikost (MB): 1.5
MOBI velikost (MB): 1.7
ISBN: 978-80-7357-899-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato kniha je výsledkem práce týmu autorů, kteří se snažili pojmout problematiku kompetence pracovníků ve školství jak z pohledu teorie, tak na základě praktických zkušeností.

Autoři počítají s využitím samotnými řídícími pracovníky, zřizovateli a hodnotiteli škol, studenty pedagogických oborů i ostatními zájemci.

V knize naleznete kapitolu uvádějící čtenáře do celé problematiky, dále teoretické vymezení termínu kompetence, jeho uchopení z hlediska práva a následně popsanou využitelnost kompetenčních modelů ředitelů škol a středního managementu v praxi.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Všímavý kouč Všímavý kouč
Silsbee Doug
Cena: 297 Kč
Řídících Márinka jde do školy Řídících Márinka jde do školy
Háj Felix
Cena: 177 Kč
Ivan Trojan Ivan Trojan
Čermáková Dana
Cena: 266 Kč
Firemní vzdělávání Firemní vzdělávání
Bartoňková Hana
Cena: 246 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kompetence řídících pracovníků

ve školství


IRENA LHOTKOVÁ

VÁCLAV TROJAN

JINDŘICH KITZBERGER

Kompetence

řídících pracovníků

ve školství


Na publikaci se podílel kolektiv autorů

Mgr. Irena Lhotková, PhD. – kap. 2 a 5

PhDr. Václav Trojan, PhD. – kap. 1 a 4

RNDr. Jindřich Kitzberger – kap. 3

Recenzovaly: doc. PaedDr. Mária Pisoňová, PhD., PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.

© Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012

ISBN 978-80-7357-899-2 (váz./brož.)

ISBN 978-80-7357-900-5 (e-pub)

Vzor citace: LHOTKOVÁ I., V. TROJAN a J. KITZBERGER. Kompetence

řídících pracovníků ve školství. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 104 s.

ISBN 978-80-7357-899-2.

KATALOGIZACE

Lhotková, Irena

Kompetence řídících pracovníků ve školství / Irena Lhotková, Václav Trojan, Jindřich

Kitzberger. – 1. vyd. – Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. – 104 s. – (Řízení školy)

ISBN 978-80-7357-899-2 (brož.)

371.1 * 331.546 * 005.336.5

– management školy

– profesní kompetence

– manažerské dovednosti

– kolektivní monografie

371 – Školství (organizace) [22]


5

OBSAH O knize .........................................................7

Použité zkratky ..................................................9

Seznam použitých předpisů v platném znění .......................10

1 Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence ..11

1.1 Úvod ...................................................11

1.2 Řídící pracovníci .........................................11

1.3 Kdo by měl uvažovat o kompetencích řídících pracovníků .....13

1.4 Teoretické vymezení kompetencí ...........................17

2 Kompetence a kompetenční modely .........................22

2.1 Úvod ...................................................22

2.2 Kompetence .............................................22

2.3 Kompetenční modely .....................................34

2.3.1 Hodnocení kompetencí ..............................37

2.4 Klíčové kompetence ......................................38

2.5 Role ....................................................41

3 Kompetence ředitele školy v právních předpisech .............44

3.1 Úvod ...................................................44

3.2 Kompetence podle charakteru vykonávané činnosti ...........45

3.3 Kompetence ředitele školy podle „školských“ předpisů .......46

3.3.1 Práva a povinnosti ředitele ...........................46

3.3.2 Kompetence ředitele v oblasti vzdělávání ..............49

3.4 Kompetence ředitele školy a školského zařízení

jako zástupce zaměstnavatele ..............................50

3.5 Kompetence ředitele školy jako statutárního zástupce

právnické osoby ..........................................53

4 Kompetenční model ředitele školy ...........................56

4.1 Úvod ...................................................56

4.2 Determinace školského systému ............................57

4.3 Využití kompetenčního modelu ............................59

4.3.1 Využití zřizovatelem ................................60


Obsah

6

4.3.2 Využití uchazečem o místo ředitele školy ...............60

4.3.3 Využití samotným ředitelem školy či jeho zástupcem ....61 4.4 Kompetenční model ředitele školy ..........................62

4.4.1 Kompetence lídra (strategické myšlení) ................67

4.4.2 Kompetence manažera (rozvoj organizace) .............68

4.4.3 Kompetence odborné ................................70

4.4.4 Kompetence osobnostní ..............................71

4.4.5 Kompetence sociální .................................72

4.4.6 Kompetence řízení a hodnocení edukačního procesu .....73

5 Kompetenční model středního managementu školy ...........75

5.1 Úvod ...................................................75

5.2 Střední management školy .................................76

5.3 Specifika řídící činnosti středního managementu školy ........77

5.4 Kompetenční model středního managementu školy ...........80

5.4.1 Osobnostní kompetence ..............................81

5.4.2 Sociální kompetence .................................82

5.4.3 Manažerské kompetence .............................83

5.4.4 Odborné kompetence ................................84

5.4.5 Důležitost jednotlivých kompetencí ...................85

5.4.6 Využití kompetenčního modelu .......................86

6 Závěr ......................................................95

Seznam pramenů ...............................................96

Rejstřík .......................................................100


7

O KNIZE

Tato kniha je výsledkem práce celého týmu autorů, kteří se snažili po

jmout problematiku kompetence pracovníků ve školství jak z pohledu

teorie, tak na základě praktických zkušeností.

Pramenů pro studium kompetencí existuje celá řada, avšak dosud citelně

chybí takové uchopení, které by bylo využitelné nejen pro zájemce o hlub

ší studium problematiky, ale i pro lidi ve školském terénu, kteří chtějí

s kompetencemi prakticky pracovat. Autoři počítají s využitím samotný

mi řídícími pracovníky, zřizovateli a hodnotiteli škol, studenty pedago

gických oborů i ostatními zájemci.

Ačkoliv pocházejí autoři z jednoho pracoviště – Centra školského mana

gementu Pedagogické fakulty UK v Praze –, každý z nich volil svůj úhel

pohledu daný profesním zaměřením, ovšem se společným cílem pomoci

všem uvedeným cílovým skupinám. V knize tak naleznete kapitolu uvá

dějící čtenáře do celé problematiky, dále teoretické vymezení termínu

kompetence, jeho uchopení z hlediska práva a následně popsanou vyu

žitelnost kompetenčních modelů ředitelů škol a středního managementu

v praxi. Důležitým rysem je právě toto organické propojení teorie s potře

bami řídící praxe, zejména potřebami klíčových osob tohoto procesu.

Teoretická část nabízí shrnutí vývoje názorů na tuto problematiku a sou

časné vymezení termínu kompetence ve školství, pozornost je věnována

i legislativnímu rámci.

Nezbytnou součástí publikace jsou dva základní kompetenční modely –

model ředitele školy a středního managementu. Jejich pojetí odpovídá

současným trendům a zároveň umožňuje čtenářům aplikovat závěry

a modifikovat jednotlivé části na konkrétní podmínky školy či regionu.

Teoretické poznatky jsou doplněny grafy a schématy, jež mají pomoci se

skupit kompetence do kompetenčních modelů, jejich pochopení a prová

zání s pozorovatelným chováním rozhodujících osob například v procesu

výběru řídících pracovníků, konkurzů a výběrových řízení.

Uvedená publikace rozhodně není dogmatem. Nejen že se předpo

kládá stálý vývoj legislativních předpisů, ale dochází i ke změnám na


O KNIZE

8

jednotlivých školách. Autoři věří, že čtenáři budou knihu opakovaně používat, dělat si do ní poznámky, dle potřeby opravovat či doplňovat text a využívat otázky k zamyšlení. Pokud se tak stane, bude splněn základní cíl, který si autoři předeslali.

Irena Lhotková

Václav Trojan

Jindřich Kiztberger

9

POUŽITÉ ZKRATKY

aj. a jiné

apod. a podobně

BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci

ČŠI Česká školní inspekce

obr. obrázek

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development

(Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

PISA Programme for International Student Assessment

RVP rámcový vzdělávací program

ŠVP školní vzdělávací program

tab. tabulka

tzv. takzvaný

ZP zákoník práce

ZPP zákon o pedagogických pracovnících

POUŽITÉ ZKRATKY

10

SEZNAM POUŽITÝCH PŘEDPISŮ V PLATNÉM ZNĚNÍ ▪

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ▪

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ▪

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ▪

zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ▪

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád ▪

zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ▪

zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně někte

rých zákonů ▪

zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích

ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskrimi

nační zákon) ▪

nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací,

přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko

-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Řídící pracovník ve školství

a uchopení termínu kompetence 1.1 Úvod První kapitola publikace seznámí čtenáře s vymezením řídícího pracovníka ve školství, zamyslí se nad jeho postavením v současné škole a bude se snažit vyvolat několik základních otázek. Ředitel školy a ostatní řídící pracovníci školy jsou nezastupitelnými osobami v celém edukačním procesu, je třeba jejich práci skutečně porozumět a také jim vytvořit odpovídající podmínky. Dále jsou vymezeny základní problémové okruhy kompetencí, je poukázáno na možné příčiny, proč je toto slovo obklopeno jistými obavami, nepochopením a nechutí je správně používat. Klíčová slova řídící pracovník, autonomie školy, konkurz, kompetence, eliminace odporu, schopnost, odpovědnost, autorita 1.2 Řídící pracovníci Obklopený mnoha lidmi, a přesto sám. Zodpovědný za množství procesů, a přesto často váhající, rozvažující důsledky svého konání. Radící a pomáhající mnoha lidem, a přesto toužící po radě, pomoci, zastavení. Ředitel či ředitelka školy a vůbec řídící pracovníci ve školství jsou dosud málo vnímanými, chápanými a taktéž málo oceňovanými postavami našich škol. Přitom na jejich bedrech leží tolik, že je na místě klást si otázku, zdali to ještě lze unést. Jsou to lidé stojící na vrcholu pomyslné pyramidy celé školy, případně nějakého úseku, týmu, skupiny, lidé se značnou mírou odpovědnost za práci druhých. Počítá se nějak automaticky s tím, že ředitel všechno zvládne, postará se o finance, budovu a vybavení školy, najde a zaplatí dobré učitele, bude komunikovat s rodiči, panem starostou či radními pro školství, bude školu adekvátně reprezentovat a propagovat její práci.

1


Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

12

Nebojme si přiznat, že prožíváme zvláštní období. Každý škole rozumí, neboť prošel jejími lavicemi a strávil v nějaké škole či školách značnou část svého života. To se nedá popřít. Avšak ani sebečastějšími jízdami vlakem nezískáme kvalifikaci strojvůdce a osobní zkušenost mnoha návštěv zubařské ordinace nás neopravňuje tvrdit, že bychom lékařskou práci určitě zvládli, dokonce lépe! Tvrzení lze rozšířit ještě dále. Každý škole rozumí a mnohý rozumí ředitelskému vzdělávání. Nespočet institucí připravuje vzdělávací programy rozdílné úrovně, aniž by si uvědomovaly nutnost komplexního uchopení problematiky. Ohlédněme se nyní zpátky na přelom osmdesátých a devadesátých let 20. století. Od té doby se ve vzdělávání řídících pracovníků ve školství mnohé výrazně posunulo, vytvořil se (ač již opět zastarávající) systém i konkrétní vzdělávací programy. Bez přehánění se dramaticky zvýšila míra odpovědnosti ředitele v mnoha oblastech, což si však řada lidí nechce připustit. Při komparaci odpovědností (tedy pouze jednoho pojetí kompetence ředitele), které měl ředitel v roce 1989 a které má v roce 2012, nabýváme dojmu, že hovoříme o zcela jiné práci. Přitom v rozporu s nárůstem odpovědnosti ubylo pomocných nástrojů, o které se ředitel mohl opřít, myslíme tím například školský úřad, školskou správu či pedagogické centrum v blízkém okolí.

PŘÍKLAD

Při setkání bývalých zaměstnanců nemohla vysvětlit zkušená paní ředitelka

bývalému školníkovi, proč se při problémech se školní budovou neobrátí na

školskou správu – mohou přeci poslat okamžitě nějakého údržbáře... Není mnoho zemí ve světě, které by předaly ředitelům školy tak velikou míru odpovědnosti, jako je tomu u nás. Tato situace je graficky vyjádřena na obr. 1.1. Lze s jistotou tvrdit, že ředitel české školy by měl mít vzhledem k vysoké míře kompetencí v obou popisovaných oblastech (kurikulum a rozpočet školy)

1

také vysokou úroveň jednotlivých složek své vlastní kompetence,

což bohužel v praxi může pokulhávat. Bylo by spíše polemickým cvičením rozebírat, do jaké míry je tato vysoká míra autonomie pozitivní a jak je řediteli prožívána. Zejména v situaci, kdy míře autonomie neodpovídají mnohé právní předpisy. Příkladem může být zákoník práce, který je značně nevyváženým předpisem 1

Například v Řecku si ředitel školy vůbec nemůže vybírat řídící pracovníky, neboť vedoucí

učitele jmenuje státní správa.

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

13

a řediteli školy na cestě ke kvalitní škole rozhodně nepomáhá, naopak škodí nejen jemu, ale celému školskému systému i společnosti. Jde však o typicky politický problém, který jinak než na politické scéně řešit nelze. Důsledky v podobě karty s Černým Petrem zůstávají řediteli školy. 1.3 Kdo by měl uvažovat o kompetencích

řídících pracovníků

Cílem autorů této publikace je, aby o kompetencích řídících pracovníků ve školství uvažovaly následující skupiny lidí: ▪

Ředitelé škol a ostatní řídící pracovníci ve školství

Bez ohledu na situaci v době napsání tohoto textu, kdy není dosud uzákoněn ani kariérový model pro pedagogické pracovníky, natož pro ře ditele škol, by se měl každý řídící pracovník ve chvílích reflexe svojí práce zamýšlet nad vlastními znalostmi, schopnostmi, odpovědností a nacházet prostor pro pojmenování silných i slabých stránek, popřípadě přemýšlet o tom, co lze zlepšit či jak eliminovat ty složky kompetence, které příliš kultivovat nelze. Žádná manažerská publikace nepřinese řídícímu

6

opět zastarávající) systém i konkrétní vzdělávací programy. Bez přehánění se dramaticky

zvýšila míra odpovědnosti ředitele v mnoha oblastech, což si však řada lidí nechce připustit.

Při komparaci odpovědností (tedy pouze jedné části kompetence ředitele), které měl ředitel

v roce 1989 a které má v roce 2012, nabýváme dojmu, že hovoříme o zcela jiné práci. Přitom

v rozporu s nárůstem odpovědnosti ubylo pomocných nástrojů, o které se ředitel mohl opřít,

myslíme tím například školský úřad, školskou správu či pedagogické centrum v blízkém

okolí.

Příklad:

Při setkání bývalých zaměstnanců nemohla vysvětlit zkušená paní ředitelka bývalému

školníkovi, proč se při problémech se školní budovou neobrátí na školskou správu ‒ mohou

přeci poslat okamžitě nějakého údržbáře...

Není mnoho zemí ve světě, které by předaly ředitelům školy tak velikou míru odpovědnosti,

jako je tomu u nás. Tato situace je graficky vyjádřena na následujícím obrázku.

Obr. 1.1: Autonomie škol dle šetření PISA 2009 Obr. 1.1 Autonomie škol dle šetření PISA 2009

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

14

pracovníkovi jednoznačný návod, jaký být, jak tohoto ideálního stavu dosáhnout a jak se chovat v každé situaci. Na druhou stranu je to dobře, protože si lze jen těžko představit, že by pro život ředitele školy existoval návod použitelný ve všech vyvstanuvších situacích. Zdánlivě to může komplikovat situaci a každodenní život, jsme však přesvědčení o tom, že občasné zastavení či zpomalení, přemýšlení a modelové rozebrání příkladů může každému pomoci a že z různých příkladů lze poskládat použitelnou mozaiku. ▪

Všichni ti, kteří uvažují o tom, že v dohledné době podají

přihlášku do konkurzu Rozhodovací proces s sebou přináší nemalé problémy. Od okamžiku zjištění, že je možno či třeba se rozhodnout, přes získávání informací o jednotlivých variantách a vyhodnocování až po zvažování důsledků provází člověka nemalý psychický tlak. A to se nemusí jednat o tak zásadní rozhodování, jaké prožívá každý člověk v procesu zvažování o podání či nepodání přihlášky do konkurzu. Najednou přilétají otázky o zvládnutí odpovědnosti, o vůli tuto odpovědnost přijmout, o možných důsledcích. Těmto otázkám a zejména nacházení odpovědí mohou úvahy o struktuře kompetencí rozhodně pomoci. Je totiž lepší uznat, že na tuto práci z nejrůznějších důvodů nestačím, ještě před samotným konkurzem.

2

Svým

způsobem jsou obě rozhodnutí správná a záleží jen na každém člověku, dokáže-li poznat, která varianta je ta pravá právě pro něho, popřípadě pro budoucí tým jím řízené školy. Nerozhodný, přelétavý, introvertní nebo třeba příliš pesimistický člověk se bude zcela jistě sám trápit, přijme-li na sebe břemeno odpovědnosti za několik set lidí.

PŘÍKLAD

V  překotné polistopadové době se na škole vytvořily dva tábory pedagogů

přibližně stejné síly. Ani jedna skupina nechtěla připustit kandidáta druhé

skupiny na místo ředitele. Pro jednu polovinu byl původní ředitel nepřijatelný

politicky, pro druhou polovinu byl nový kandidát taktéž nepřijatelný, ovšem

z důvodu minimální praxe a jisté míry zbrklosti. Z tohoto důvodu byla oslove­

na nekonfliktní, nenápadná kolegyně, na níž se náhle byly ochotny shodnout

obě strany. Vydržela v  čele školy rok a  sama to označila za svoje nejhorší

rozhodnutí a  nejméně příjemnou část své pedagogické kariéry. Přitom jako 2

Kolegové ze zemí, kde je již uzákoněna povinnost vzdělání ředitele před nástupem do funkce

(Norsko, část Belgie), reflektovali svoje poznatky o této přidané hodnotě a vnímali ji velice

pozitivně (konference Herakleion, Řecko 2011).

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

15

učitelka byla známá svojí rozvahou, pečlivostí a  přístupností. Ředitelkou se

zřejmě neměla nikdy stát. ▪

Zřizovatelé škol Jsou to zřizovatelé škol, kteří jsou odpovědni za výběr vhodného kandidáta. Je proto více než žádoucí, aby si definovali, koho by chtěli vidět v čele školy, jaké budou preferovat vlastnosti, osobnostní vybavení, rozhled či praxi. Zákon vymezuje podmínky pro uchazeče velice široce; jsou prakticky stanoveny pouze z oblasti vzdělání, pedagogické praxe, dále pochopitelně bezúhonnost a dokonalá znalost českého jazyka. Představa zřizovatele musí být známa předem. Jen tak může správně postupovat při výběru kandidátů, při jejich vzájemném srovnávání. Často můžeme slyšet, že vlastně nevyhovuje žádný z kandidátů, že by je bylo dobré všechny kombinovat a podobně. Těmto nepříjemným patovým situacím ve chvílích očekávání rozhodnutí může zřizovatel předejít tím, že si předem sestaví model, definuje kritéria, popřípadě nastaví koeficienty důležitosti konkrétní složky, konkrétní kompetence. Jen pomalu se situace zlepšuje v oblasti hodnocení ředitelů škol. Z výzkumu provedeného mezi krajskými zřizovateli (Trojan, 2008) vyplynulo, že byla silně preferována ekonomická kritéria a dodržování právních předpisů. Nelze nic vytknout snaze o dodržování pravidel, ta jsou nezbytným předpokladem optimálního chodu školy. Stejně pozorně by však měly být váženy výsledky žáků, kultura školy, stav pedagogického sboru a ostatních pracovníků. Proto chceme pomoci zřizovatelům, aby svými úvahami o kompetencích ředitele uměli stanovit širší kritéria hodnocení, uměli postihnout komplexně a plasticky celou problematiku. Ani jim nedokážeme předložit dokonalý návod a nesestavíme za ně jednotnou šablonu. Zřizovatel by měl nejlépe vědět, jakého člověka chtít na obří průmyslovou školu s mnoha obory, jakého člověka na základní školu zmítanou sociálními problémy okolí a jakého člověka třeba na školu malotřídní. My nabízíme oblasti, modely či otázky k zamyšlení. A abychom neopomněli neméně důležitý aspekt – snad zůstanou zřizovateli také finanční prostředky k mimořádnému oceňování lidí stojících v čele školy. Ti by neměli být odměňováni jen podle toho, že se ke zřizovateli nedostane žádná stížnost. Tlak rodičů narůstá a dlužno říci, že jejich kritičnost klesá. Jak nám potvrzují pracovníci ČŠI, takové množství neobjektivních, banálních stížností, založených pouze na tom, že škola po dítěti chce dodržování pravidel či samozřejmou práci, dříve řešit nemuseli.

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

16

PŘÍKLAD

Ředitelka velké základní školy z většího města začala uvažovat o nutnosti vý­

měny učitelky pro žáky budoucího pátého ročníku. Ještě než padlo nějaké

rozhodnutí, přišla k rukám inspekce obří petice požadující okamžité odvolání

z funkce. Rodiče se neobtěžovali zjistit okolnosti rozhodování a definitivního

rozhodnutí. Petice a výhrůžky platí přeci více. ▪

Pedagogičtí pracovníci Pro samotné pedagogy je jistě také důležité vědět více o problematice řízení, vedení, odpovědnosti, a to hned z několika důvodů. Tím prvním bude skutečnost, že budou schopni řediteli více rozumět, chápat jej a orientovat se na jeho cestě. Pracují v jeho týmu, a proto je žádoucí, aby sdíleli myšlenky, postupy a terminologii. Dále je nutno počítat s tím, že mnozí pedagogové se v dohledné době stanou zástupci či přímo řediteli, vedoucími týmů nebo jen malých pracovních skupin, nezapomínejme ani na vedení třídy. Zkušenosti třídního managementu jsou často jediným manažerským základem, na němž staví nový ředitel školy. Problematice přerodu učitele v ředitele je zatím v odborné literatuře věnováno málo pozornosti. V oblasti školství neexistuje žádných sto dnů hájení po nástupu do funkce a není výjimkou, kdy novému řídícímu pracovníkovi přinese první týden nutnost zásadního rozhodnutí (jistě, mnohdy může jít o takzvaného kostlivce ve skříni, kterého tam předchozí osoba ráda zanechala). ▪

Hodnotitelé škol, inspektoři, kontrolní pracovníci,

projektoví manažeři Kolik nedorozumění vzniká z pouhého nepochopení role ČŠI a nastavení kritérií hodnocení a vůbec základního smyslu a vymezení této instituce. Česká inspekce má jinak vymezenu svojí činnost než obdobný orgán například v severských zemích, mnoho pedagogických pracovníků tento fakt odmítá vzít na vědomí. Proto leckdy přichází moment zklamaného očekávání, kdy učitel čeká pochvalu po kontrolované hodině, a ono nic. Na druhé straně v každoročně zveřejňovaných hodnotících kritériích

3

na

jdeme hodnocení řízení školy. Nechce-li inspektor sám před sebou vystupovat jako technokrat, potom by měl umět rozlišit kvalitního a nekvalitního ředitele i podle dalších kritérií, než jsou jen formální nepřímé nástroje. V neposlední řadě tím autorita inspekčního týmu i objektivita hodnocení řídícího pracovníka vzroste. 3

Viz www.csicr.cz.


Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

17

Dostali jsme se díky projektovým výzvám ESF do situace, kdy řadu řídicích kompetencí přebírají projektoví manažeři bez pedagogického či manažerského vzdělání. Těmto lidem jsou také určeny naše úvahy a navrhované kompetenční modely. Projektová situace je zatím úplně přehlížena. Pedagogický pracovník má konkrétně popsané předpoklady výkonu své práce, stejně tak ředitel školy. Projektový manažer stojící v čele velikého vzdělávacího projektu nemá kladeny žádné podmínky vzdělání či praxe. Přitom řada projektů supluje vzdělávací instituce a vzdělávací programy potom realizují laikové, lidé bez zkušeností a odborného zázemí, případně jsou „kupováni“ lidé z akademického prostředí. ▪

Rodiče žáků Rodiče mnohem více než kdy dříve vstupují do ovlivňování pedagogického procesu i celého chodu školy. Proč tedy i jim nenabídnout otevření dveří do zákulisí řídící práce? Pro mnohé to bude jistě překvapení. Není nic špatného na používání slov zákazník, klient či kvalita. Avšak rodič bude opravdovým partnerem školy jen tehdy, bude-li schopen a ochoten rozumět řídící práci a cílům školy. Je paradoxem současnosti, že školská rada má svoje práva, ale žádnou odpovědnost a často nechápe, že není soupeřem ředitele. ▪

Studenti pedagogických oborů, popřípadě oborů školský

management či management vzdělávání Tyto osoby pocházejí ve veliké většině ze školského terénu, škol, úřadů, ale i ze ziskové sféry nebo přímo z předchozího studia. Těmto je naše publikace určena primárně jako učební text a podklad pro srovnávání vlastích zkušeností s poznatky získanými v dosud navštívených nebo aktuálně navštěvovaných školách. 1.4 Teoretické vymezení kompetencí Žádná klasifikace a seznam profesních kompetencí nemůže postihnout komplexnost činnosti řídícího pracovníka. Jeden z pramenů (Švec, 2005) uvádí, že stát se učitelem nelze podle návodu či příručky, u řídícího pracovníka můžeme uvažovat totožným způsobem. Naše publikace si neklade za cíl přinést vyčerpávající seznam definic a pohledů na slovo kompetence, které je zejména ve školství tak často používáno, že se naskýtá otázka, zdali mu vůbec rozumíme a používáme ho tam, kde je tomu třeba.

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

18

Řada pedagogických pracovníků si již během přípravy na tvorbu školního vzdělávacího programu vytvořila k tomuto slovu averzi a vytvořené ba riéry se jen nelehko rozpouštějí. Chceme-li překonat obavy či přímo odpor, musíme začít pochopením příčin. Jen takovou cestou je možno přijít k úspěšné práci s lidmi, spolupracovníky či kolegy – pochopit jejich obavy, jejich dosavadní myšlenkové pochody a vžít se do jejich rolí. Někdy se to nepodaří, neboť východiska jsou příliš vzdálená. Však nelze nikdy tento pokus opomenout. Možné příčiny obav z používání slova kompetence: ▪

Převzetí z cizojazyčného prostředí (competence x competency) Podobná výslovnost, avšak významová odlišnost českého uživatele mate. Podobná situace nastává při zavádění slova edukace do českého kontextu. Toto slovo v sobě skrývá vzdělávání i výchovu. ▪

Neztotožnění se s direktivním rozhodnutím o jeho používání Školství je specifické vysokým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří by díky tomu měli mít větší míru sebevědomí, přehledu, a s tím spojený kritický pohled na věci svým způsobem nařízené. Pedagog však mnohdy nerozlišuje situaci nesmyslného nařízení od nutného manažerského opatření, byrokratický nesmysl od potřebné formality nutné ke správnému fungování školy. Stoupající hodnota delegování v organizaci potřebuje stoupající míru kontroly, jinak hrozí ohrožení základních funkcí této organizace. Bývá to v řadě škol příčinou nepochopení. Je veliký rozdíl mezi samostatností a anarchií. Podle autorů publikace je jedna z důležitých dílčích kompetencí řídícího pracovníka schopnost akceptovat realitu. Nikoli tupým, bezduchým způsobem, otázka nesouhlasu s nějakým právním předpisem či požadavkem zřizovatele však nemůže být řešena způsobem ohrožujícím školu. Řídící pracovník nehraje sám za sebe, ale za celou organizaci, což mohou být stovky lidí. ▪

Profesionální nedostatečnost či selhání Dlouhodobým negativním trendem pedagogických pracovníků je skutečnost, že ve srovnání s vysokoškolsky vzdělanými lidmi jiných profesí málo sledují vývoj svého oboru, málo aktivně využívají závěry výzkumných šetření, minimálně publikují v odborných časopisech. Pro řadu kantorů

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

19

přišlo zavádění rámcových vzdělávacích programů a vytváření vlastních školních vzdělávacích programů jako novinka, mnohdy jako blesk z čistého nebe. Současná kurikulární reforma reflektuje mnohem delší vývoj, než se zdá na první pohled, pracuje s terminologií, která se vytvářela často ještě před sametovou revolucí. Nešlo o žádné revoluční změny či objevy. Avšak člověku uzavřenému ve svojí ulitě se může zdát, že zavádění termínu kompetence je neorganické, překotné a šroubované. Nesmíme pominout fakt, že právě toto může být zdrojem nepochopení mezi jednotlivými skupinami učitelů. Je totiž naštěstí mnoho takových, kteří reformu a možnosti s ní spojené pochopili jako dlouho očekávanou výzvu a příležitost posunout svoji školu, svůj předmět i sami sebe. ▪

Přesvědčení, že dosavadní česká terminologie

je dostačující a přesněji vyjadřující potřebné složky

(schopnost, odpovědnost, znalost...) Na první pohled lze možná souhlasit. Máme svoje česká slova, jako je má nakonec každý moderní jazyk. V každé době narážela přejatá slova na bariéry tradic, zvyků a setrvačnosti, stačí vzpomenout třeba na přechod chemického názvosloví vybudovaného na latinských označeních. Kompetence ovšem v sobě schovává více jednotlivých slov a právě tímto může velmi rafinovaně označit onu komplexnost pojmu, celkový význam a důležitost. Nabízí se domněnka, zdali dalšími a dalšími debatami o jednom slově ‒ kompetence ‒ neodvádějí účastníci jen pozornost od základních principů reformy, od vlastní práce a odpovědnosti, která není jednoduchá. ▪

Zahledění do prakticistního pohledu na vzdělávání Je třeba vážit slova při označování pojmů praktický a prakticistní. Na jedné straně chybí zejména budoucím učitelům a nastupujícím ředitelům vzdělání s akcentem na získávání praktických dovedností. Na tuto skutečnost opakovaně poukazují nejen sami studenti fakult vzdělávajících učitele, ředitelé škol, ale vyplývá to i z mezinárodních materiálů, které se zabývají českým školstvím. Mám na mysli například tzv. McKinsey zprávu z roku 2010 či hodnotící zprávu OECD zveřejněnou na počátku roku 2012. Tento logický a zdravý pohled na vzdělávání pedagogických pracovníků je však někdy doveden ad absurdum k pohledu a nazírání prakticistnímu. Pohledu založenému pouze na praktických zkušenostech, odmítání teoretických poznatků, závěrů výzkumných šetření, zkušeností komparativních pedagogů. Nenapadlo by nás pochybovat o ohromné zásobárně příběhů, námětů a zkušeností, které školní život přináší. Nelze však

Řídící pracovník ve školství a uchopení termínu kompetence

20

počítat pouze s tímto pohledem. Může být jednostranný, subjektivní a občas i ojedinělý. ▪

Neochota či neschopnost převzít něco nového Každá změna je citlivou záležitostí. Nevhodně komunikovaná změna dokáže přinést množství negativních reakcí, a lidé jsou na to velice citliví. V procesu řízení změny je potřeba zdůrazňovat jeden důležitý fakt, který je opomíjen, ačkoli kompetence řídícího pracovníka v této oblasti je nezastupitelná. Změna či její příprava nesmí vyvolávat v lidech pocit, že dosavadní konání, činnost, proces či třeba vedení školy bylo zákonitě ve všech oblastech špatné. Kolik délesloužících učitelů slyšelo o zásadní změně několikrát za svůj profesní život. Pokud si současnou kurikulární reformu vysvětlovali a vysvětlují jako negaci své dosavadní kantorské práce, jako potřeby převrátit všechno naruby, potom se budou i k používání nového slova stavět obezřetně, bohužel možná i nepřátelsky. Zde nelze jednoznačně poradit, neboť záleží na konkrétním kontextu, zdali v konkrétní škole či u konkrétního člověka bylo dříve něco špatného či nesprávného. Naše předlistopadové školy nebyly v mnoha ohledech špatné, ale k mnoha věcem bychom se na druhé straně neradi vraceli. Tudíž je důležitou složkou ředitelských kompetencí, aby uměl komunikovat řízení změny, aby uměl přesvědčit lidi o nutnosti reflexe, objektivního zhodnocení vlastní minulosti i minulosti školy, regionu či systému. Je pravdou, že nelze vstoupit do téže řeky vícekrát. Jednoduché srovnávání současné a předlistopadové školy na základě výsledku matematického šetření, na několika příkladech chování žáků či rodičů je zavádějící. Svět se změnil, společnost se vyvíjí, počet žáků se dramaticky změnil, a tudíž je třeba tyto věci vzít na vědomí, ač je to třeba obtížné. Ano, někdy to i bolí.

PŘÍKLAD

Nová ředitelka školy si fatálně zkomplikovala situaci prvním vystoupením před

sborem pracovníků školy. Měla precizně připravený plán svého působení,

přesvědčivě až sugestivně sdělovala, co všechno chce ve škole změnit a vy­

lepšit. Aniž si to uvědomila, vyvolala u většiny pracovníků pocit, že radikální

a rodiči pojmenovávaný posun školy, který se povedl bývalému řediteli školy,

byl vlastně neúspěšný. Takto vytvořenou bariéru se nakonec naštěstí podařilo

zmírnit, dnes obě strany reflektují toto období jako nešťastné. Ředitelka sama

uvádí, že to celé chtěla několikrát vzdát. Jak bylo uvedeno dříve – jde o komplexní problém a jeho řešení není jednoduché. Vzpomeňme na závěr této části na odlišné prvotní chápání slova kompetence u dospělých ve smyslu pravomoci a naopak na jiné významy



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist