načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kognitivní trénink v praxi - Jana Klucká; Pavla Volfová

Kognitivní trénink v praxi

Elektronická kniha: Kognitivní trénink v praxi
Autor: ;

"Kam jsem si dal ty brýle??" "Vždyť jsem tu knížku měla nedávno v ruce...??" "Kdyby nebylo té nehody, všechno mohlo být jinak...." Jsou vám tyto věty povědomé? Ať už patří vašim ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3%hodnoceni - 69.3% 77%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 150
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2608-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Metodika kognitivního tréninku určená psychologům, sociálním pracovníkům, pečovatelům či ošetřovatelům. Mezi základní kognitivní (poznávací) funkce patří pozornost, paměť, zrakově-prostorové schopnosti, jazyk a myšlení. Vlivem stárnutí, úrazů centrálního nervového systému či psychiatrických onemocnění dochází k poškození kognitivních funkcí (KF), díky trvalé neuroplasticitě mozku je však možné tyto funkce posilovat v jakémkoli věku. Text se zabývá procvičováním a rehabilitací KF: autorky představují 52 tréninkových bloků zaměřených na trénink paměti, myšlení a řešení problémů, pozornosti, vnímání, ale i řeči, motivace a regulace sociálního chování. Tréninkové bloky obsahují soubor několika cvičení, každé cvičení je zaměřeno na jednu či několik kognitivních funkcí a zároveň na zlepšení sociálních dovedností. Kognitivní trénink je určen pro skupinu maximálně 10 jedinců, ale lze ho využít i pro individuální práci.

Popis nakladatele

"Kam jsem si dal ty brýle??" "Vždyť jsem tu knížku měla nedávno v ruce...??" "Kdyby nebylo té nehody, všechno mohlo být jinak...." Jsou vám tyto věty povědomé? Ať už patří vašim blízkým, pacientům nebo vašim klientům, je tato kniha určena právě vám. Soustředí se především na procvičování kognitivních funkcí a nezapomíná ani na další faktory, které mírné kognitivní poruchy, demence a jiná kognitivní selhávání doprovázejí. Každé cvičení je možné vzít jako inspiraci, obměňovat je a nově k sobě řadit podle individuálních potřeb. Publikaci jistě ocení psychologové, ošetřovatelé v nemocnicích, pracovníci komunitních středisek, pracovníci v domovech důchodců, sociální pracovníci, pečovatelé, příbuzní i dobrovolní pracovníci.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jana Klucká; Pavla Volfová - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PODĚKOVÁNÍ

Rády bychom poděkovaly těm, kteří nám byli nápomocni při tvorbě knihy:

Mgr. Katce Pekové za poskytnutí své milé tváře pro fotografie emocí,

Luboovi Rotovi za tvorbu obrázků k některým cvičením

a BcA. Radku Volfovi rovně za tvorbu obrázků ke cvičením.

Děkujeme.

Autorky

4.tisk (finální) - Radek Vokál, 9.června.2009


Mgr. Jana Klucká

PhDr. Pavla Volfová

KOGNITIVNÍ TRÉNINK V PRAXI

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3706. publikaci

Odpovědná redaktorka Hana Duková

Sazba a zlom Radek Vokál

Počet stran 160

Vydání 1., 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š profimedia.cz

Recenzovala:

PhDr. Tereza Soukupová

ISBN 978-80-247-2608-3


OBSAH

O AUTORKÁCH ...................................7

ÚVOD .........................................9

1. JAK SE VYROVNÁVAT S NÁSLEDKY ÚRAZŮ CNS, S PROJEVY

STÁRNUTÍ A PŘÍZNAKY DEMENCE ......................11

2. KOGNITIVNÍ FUNKCE ANEB CO A PROČ TRÉNUJEME ..........13

2.1 Pamě ......................................13

2.2 Pozornost ....................................14

2.3Zrakověrostorové schopnosti .........................15

2.4 Jazyk a řečové schopnosti ............................16

2.5 Mylení .....................................17

3. TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ ......................19

4. STRUKTURA KOGNITIVNÍHO TRÉNINKU ..................21

5. PROCES KOGNITIVNÍHO TRÉNINKU .....................24

BLOKY TRÉNINKŮ KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ 152 .............27

DOSLOV ......................................149

POUITÁ LITERATURA .............................150



O AUTORKÁCH

Mgr. Jana Klucká (1980)

psycholoka

Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

v Praze. Ve své diplomové a následně i rigorózní práci se věnuje exekutivnímfunk

címupacientůsfrontálnímpokozenímmozku.Odroku2006pracujevPsychiatric-

ké léčebně Bohnice, kde se více ne rok věnovala kognitivnímu tréninku pacientů

sdemencemi.Dálepůsobilanaakutnímpříjmovémoddělení,vsoučasnédoběpracu-

je na oddělení následné psychiatrické péče. Věnuje se diagnostice a psychoterapii

(výcvik v PCA).

PhDr. Pavla Volfová (1979)

klinická psycholoka

Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy

vPraze,kdenásledněobhájilarigoróznípráciasloilarigoróznízkouku.V2005za-

končila psychoterapeutický výcvik v PCA. Od 2005 pracuje v Psychiatrické léčebně

Bohnice, kde prola několika odděleními: akutní příjmové oddělení,gerontopsychi

atrickéoddělenínáslednépéče,kdesevěnovalakognitivnímutréninkupacientůsde-

mencemi a pacientů s jinými psychiatrickými diagnózami. V současné době pracuje

nareimovémAToddělení,kdesevěnujediagnosticeapsychoterapii.Vedesoukro-

mou psychologickou ambulanci.

/ 7



ÚVOD

Kamjsemsidaltybrýle?Vdyjsemtukníkumělanedávnovruce...?

Jaké bylo jméno toho nového kolegy? Stáří je na nic... Kdyby nebylo ténehody,vechnomohlobýtjinak...Pokudjsouvámtytovětypovědomé,ajiodvaich

blízkých, nebo vaich pacientů či klientů, předkládaná kniha je určena právě vám.

V následujícím textu se soustředíme na procvičování kognitivních funkcí. Kromě toho neopomíjíme ani dalí faktory, které mírné kognitivní poruchy, demence i jiná kognitivníselhávánídoprovázejí.Mámezdenamyslizvlátětendencikuzavíráníse do sebe, strach ze selhávání a jiné strachy a úzkosti.

Z této knihy mohou čerpat oetřovatelé v nemocnicích, pracovníci komunitních středisek, pracovníci v domovech důchodců, sociální pracovníci, pečovatelé,příbuzní i různí dobrovolní pracovníci pracující s výe uvedenou skupinou klientů.

V první části knihy se věnujeme teoretickým základům, které se týkají kognitivních funkcí,kognitivníchporuchakognitivníhotréninku.Včástivěnovanékognitivnímu tréninku představujeme ucelený model tréninkových bloků, který jsme vytvořily při práci s pacienty na gerontopsychiatrickém oddělení Psychiatrické léčebny Bohnice. Nápřístupsevpraxiosvědčilavěříme,ebudekuitkuivjinýchzařízeních,popř. při individuální práci v rámci domácí péče.

Druhá, rozsáhlejí část knihy je věnována jednotlivým tréninkovým blokům. Tato částjestrukturovánatak,ejemonéjipouítpřímojakopříručkupropráciseskupi- nou klientů, nebo s jedincem, popř. jako zdroj inspirace pro vytváření dalíchkognitivních cvičení.

Pokud hledáte příručku týkající se kognitivního tréninku v praxi, ne pouzeteoretickou publikaci, pak vám následující stránky poskytnou to, co potřebujete.

/ 9



1. JAK SE VYROVNÁVAT S NÁSLEDKY

ÚRAZŮ CNS, S PROJEVY STÁRNUTÍ

A PŘÍZNAKY DEMENCE

Lidé v moderní společnosti se doívají stále vyího věku a právě vysoký

věk s sebou přináí zvýené riziko rozvoje demencí. K pokození kognitivních

schopnostídocházíipoúrazechCNSnebopřiněkterýchpsychiatrickýchonemocněních.Uvechtypůkognitivníchporuchusilujemeonavráceníjedincezpětdoběné-

ho, pokud mono samostatného, ivota.

Mozek, který je sídlem kognitivních schopností, je výjimečným orgánem nejen prosvéfunkce,aleiprosvouschopnostobnovy(neuroplasticita).Dřívesemozekpo- kládalzaplastickýpouzedourčitéhověku.Soudilose,emozkovébuňkypotépouze odumírají a nové se ji nevytváří. Novějí výzkumy toto přesvědčení vak vyvrátily. Neuroplasticita mozku člověka je tak vysoká, e dokáe produkovat nové buňky a nová spojení mezi neurony po celý ivot. Při poranění mozku nebo připatologickém procesu, které mají za následek pokození určité části mozkové tkáně, je tento orgán schopen do určité míry nahradit chybějící schopnost v pokozené části mozku zapojením jiné, nepokozené oblasti.

Prodobrézapojenísedoivotajezapotřebínaplněníněkolikanezbytnýchpodmínek.Vprvnířadějdeozachovánídostatečnépohybovéaktivity,kterájenezbytnápro udrování tělesné kondice a slouí i jako prevence mnohých onemocnění (obezity, arterosklerózy, srdečního infarktu atd.). Dále je to správná ivotospráva, která zajistí nejenpřísundostatkupotřebnýchivin,aleicelkovězlepujekvalituivota.Důleitou součástí je i zajitění bezpečného bydlení a jeho přizpůsobení případnému poklesu zdatnostitak,abyumoňovalopokudmonoconejvícenezávislýivotispřípadným omezením (handicapem). Neméně významné je i zachování a rozvíjení duevních, komunikačních a sociálních aktivit.

V rámci naeho přístupu se snaíme zachovávat pět zásad definovanýchprofesorem vancarou, kterými vyjádřil podstatné cíle aktivního pěstování dueníivotosprávy a seberozvoje, tzv. 5P: perspektiva, prunost, prozíravost, porozumění pro druhé, potěení (Kalvach, 2004).

Perspektiva značí optimismus, výhled do dalího období ivota, přiměřenéplánování.Prunostjeadaptacenaměnícíseivotníprostředí,neodmítánínovéhoaneuza- víránísepouzedosvéhosvěta.Připojmuprozíravostnámvytanenamyslismyslpro předvídáníokolníhoděníapřípravunamonébudoucíosobnízkuenosti.Produev- nírovnováhumajívelkývýznamdruzílidé,protojepotřebausilovatovzájemnépo- rozumění a komunikaci. A co by to bylo za ivot bez řádné porce potěení.

Stejně jako nae tělesná schránka podléhá involučním změnám, tak i při stárnutí ochabujínaeduevníschopnosti.Duevníschopnostimohoubýtpřípadněpokoze-

/ 11


ny následkem úrazu CNS. Dochází ke zhorení vtípivosti paměti a její výbavnosti,

zpomaluje se řeení úkolů. Můeme zjistit, e slovník je chudí a méně pruný. To

vezvyujeobavuzneúspěchu,kteráopětsniujenaesebevědomí,nízkésebevědo-

míčastovedekezbytečnépasivitěapasivitadáleprohlubujepočátečnípotíe.Zdese

kruh kognitivního oslabování uzavírá.

Bludný kruh zhorování kognitivních schopností

Tento bludný kruh je zapotřebí co nejdříve přetnout, nejlépe v místě s nejmením odporem,voblastipasivity.Kdypasivitupomůemepřeměnitvopak,můejedinec začítzjiovat,emuřadavěcíjdeaemnohésemůeznovunaučit.Aktivitatakpři- spívá k obohacování slovníku, procvičování vtípivosti i výbavnosti paměti. Jedině aktivitou můe jedinec dosáhnout vyřeení úkolu. Tím, e zaívá úspěchy ve svém snaení, se méně bojí neúspěchu a zvyuje se jeho sebevědomí. Vyí sebevědomí umoňuje spontánnějí aktivitu. Tento kauzální řetězec vede k větí osobní integritě a pocitu ivotní smysluplnosti.

Pro duevní aktivitu je důleitá komunikace, která sama o sobě rozvíjí slovník, podporujeudrovánípozornosti,dávápocitsounáleitosti.Lidésdemencípřestávají komunikovat navzájem, přestávají se zajímat o druhé lidi kolem sebe. Často je to kvůli pocitu, e by tím druhé obtěovali a e se o ně druzí lidé přece nemohouzajímat.Pokudjevakzapojíme,podpořímejejichvzájemnoukomunikaciazájem,zjis- tíme, e jsou nejen den ode dne verbálně aktivnějí, ale e začínají vystupovat ze své skořápky a začínají znovu proívat denní ivot kolem sebe. Tímto zájmem se začne postupně zlepovat i funkce paměti a pozornosti.

K roziřování slovníku poslouí i četba, kreativní psaní nebo konverzace v cizím jazyku.Kognitivníschopnostiaktivujeilutěníkříovek,rébusů,hlavolamů,aleihra v achy nebo dáma. V posledních letech se u nás rozířily také tréninky kognitivních funkcí. 12 / Kognitivní trénink v praxi

stárnutí, úraz CNS, demence

zhorení kognitivních funkcí

pasivita

sníení sebevědomí

obava z neúspěchu, selhávání


2. KOGNITIVNÍ FUNKCE ANEB CO A PROČ

TRÉNUJEME

Kognitivnífunkce,jinakřečenofunkcepoznávací,patřímezizákladnífunk-

cenaehomozku.Umoňujínámpoznávatokolnísvět,plánovatnaejednáníavstu-

povat do interakcí s druhými lidmi. Pokud jsou tyto funkce nějakým způsobem

oslabeny, a ji vlivem stáří, úrazu CNS nebo psychické nemoci, ztrácí se tím i kus

naehosvébytnéhojá.Můemesecítitnejistíaméněcenní,můemeseobávatselhá-

ní. Běné denní fungování se pro nás stává obtíné, ne-li vůbec nemoné.

Mezi základní kognitivní funkce, které nám umoňují plnohodnotně se zapojit do kadodenního ivota, patří předevím pozornost, pamě,zrakověrostorové schop- nosti, jazyk a mylení. Co tedy kadá z těchto funkcí zahrnuje a v čem je pro nás tak významná?

2.1 PAMĚ

Pamějepsychickáfunkce,díkykterépřijímáme,uchovávámeanásledněsi

vybavujemenovéinformace,vjemyazáitky.Díkypamětivíme,kdojsmeacojsme

zaili.Dávánámpocitkontinuitynaehoivota.Kromětohosprávnéfungovánínaí

paměti ovlivňuje celou řadu dalích důleitých kognitivních funkcí, jako je např.

mylení.

Paměový proces má tři fáze vtípení, uchování (retenci) a vybavení.Jednoduchýmpříklademjeučeníseslovíčkůmvcizímjazyce.Naučenéslovíčkojsmesinej- prve v určité, pro pamě přijatelné, podobě do paměti uloili, uchovali si ho tam vnezměněnépodobě.Kdyslovíčkoponěkolikadnechpotřebujemepouít,taksijej z paměti vybavíme. Bohuel pamě můe být naruena v kadém z těchto kroků, atímsestane,esinaněkterájména,datačiudálostinemůemevzpomenout,nebosi vzpomene chybně.

Jetě donedávna se vědci domnívali, e pro různé typy informací (např.senzorické, verbální, motorické a jiné) slouí jeden druh paměti (Atkinsonová et al., 1995). Vsoučasnédoběpřevládánázor,eexistujírůznékategoriepaměti.Tysečlenípodle způsobu ukládání informací do paměti, podle způsobu jejich zpracování a podledélky uchovávání.

Z hlediska délky uchování paměových stop rozliujeme pamě krátkodobou a dlouhodobou. Zatímco krátkodobá pamě slouí k uchování informací pouze po dobuněkolikasekund,vdlouhodobépamětizůstávajízachoványněkolikminutnebo i celý ivot.

/ 13


Krátkodobápaměfungujejakojakésipočátečnísíto,kterépřijímáinformaceaje-

hokapacitajeomezena.Kapacitakrátkodobépamětibýváoznačovánajakotzv.ma-

gické číslo a její rozsah je 7

+

2. Velikost své krátkodobé paměti si můeme snadno

zjistit i sami. Kdy budete mít v ruce soupis dat, např. nákupní seznam, zkuste si jej

jednou přečíst, podívat se jinam a vybavit si jej. Větina lidí si zapamatuje 59poloek.Totočíslosezvýí,pokudněkterépolokylogickyspojímeazněkolikajednotli-

výchpoloeksetímvnaípamětistanejedna.Podleposledníchvýzkumůsepředpo-

kládá, e krátkodobá pamě má více variant (Vágnerová, 2004).

Jednou z nich můe být tzv. pracovní pamě, která, zjednodueně řečeno, slouí

k uchování informací, je potřebujeme k vyřeení nějakého aktuálního úkolu. Často

bývápřirovnávánaktabulcenebolistuvzápisníkuamimojinésepodílínaivybavení si informací z dlouhodobé paměti (Koukolík, 2003).

Nevechnadatazkrátkodobépamětiautomatickypřecházejídopamětidlouhodobé. Záleí např. na tom, zda jsou opakovány nebo jak moc pro nás jsou významné.

Přenos z krátkodobé do dlouhodobé paměti pozitivně ovlivňuje také to, jak jsmepoznatkůmrozuměliazabudovalijedojiexistujícíhosystémudřívenabytýchznalostí.

V rámci dlouhodobé paměti rovně rozliujeme několik druhů. Implicitní pamě

nám umoňuje osvojovat si dovednosti a zvyky, ani bychom si to uvědomovali.

Takto se např. učíme jezdit na kolečkových bruslích, psát, nebo řídit automobil.

Vedle implicitní paměti rozliujeme pamě explicitní. Tato sloka nám umoňuje

uchovávat fakta, osobní vzpomínky nebo informace z minulosti, na které si můeme

v určité chvíli vědomě vzpomenout.

Voblastiexplicitnípamětirozliujemedvapodtypy.Pokudvzpomínámenaobec-

né informace nebo obecně platná fakta, hovoříme o tzv. sémantické paměti. Ta se

uplatňujenapř.připrocesuučenísekolnílátce.Pokudsesnaímevybavitsiněkteré

osobní záitky, vzpomínky na přátele nebo loňskou dovolenou, hovoříme o tzv.epizodické paměti.

Pamějenesmírněsloitáadůleitáfunkce.Jevelmitěsněspojenasprocesemučení

a umoňuje nám adaptovat se na neustále se měnící podmínky prostředí (Vágnerová,

2004).Jetopředevímona,kteránámumoňujezapojitsemeziostatnílidi,pamato-

vatsijejichjménaatváře,podělitsesnimiosvézkuenostiazáitky.Protojetakdů-

leité nedovolit jí stárnout a zahálet.

2.2 POZORNOST

Pozornost úzce souvisí pamětí. Je funkcí vědomí a zajiuje jeho zaměření

určitým směrem. Zároveň nás ochraňuje před záplavou jiných, v danou chvíli méně

důleitých podnětů (Vágnerová, 2004).

V průběhu celého dne jsme doslova bombardováni mnoha podněty. Slyíme zvuk

přijídějícího auta, cítíme vůni růí z přilehlé zahrady nebo zaslechneme hovorkolemjdoucích lidí. Není moné vnímat vechny podněty najednou, zabývat sesoučasněmnohaproblémy.Nemůemereagovatnave,cosekolemděje,protosizvelkého

mnoství podnětů záměrně vybíráme jen některé. Toto nám umoňuje jedna zezákladníchvlastnostípozornostiselektivita(výběrovost).Díkynísivybírámezvelké

14 / Kognitivní trénink v praxi


nabídky podnětů jen některé. Např. jen ty, které jsou pro nás něčím důleité, nové

nebo zapadají do naeho systému dříve nabytých znalostí a zkueností.

Koncentrace (soustředění, zaměření) pozornosti je dalí ze základních vlastností

pozornosti. Umoňuje nám soustředit se větinou po dobu několika sekund (někdy

i déle) na určitý předmět. Uplatňuje se např. na přednáce, při pracovní poradě nebo

v běném rozhovoru.

Kadýřidičznásituaci,kdyřídísvůjvůzasoučasněposlouchározhlasnebohovo-

ří se spolujezdcem. Paklie toto dokáe, hovoříme o tom, e má schopnost rozdělit

pozornost. Distribuce (rozdělení) pozornosti je o to snazí, čím je kadá zprováděných činností více zautomatizovaná a není nutné se na ni plně soustředit.

Jako poslední základní vlastnost pozornosti uvádíme vigilitu (schopnost přenáet

pozornostzjednohopodnětunadruhý).Tatovlastnostpozornostivelmiúzcesouvisí

s přizpůsobením se neustále se měnícím podmínkám okolí. Názorným příkladem

můe být situace, kdy si povídáme s kamarádkou u kávy a pohotově zareagujeme,

kdy nám na plotně vzkypí mléko.

JakuvádíKuliák(2003),vigilitapozornostisesrostoucímvěkemzhoruje.Na-

opak selektivita pozornosti zůstává s věkem poměrně stabilní, zhoruje se vak

při pokození mozku úrazem nebo degenerativním onemocněním.

V procesu tréninku nebo rehabilitace kognitivních funkcí hraje pozornost velmi

podstatnouúlohu,nebojejípokozeníovlivňujeřadudalíchfunkcí,jakojenapř.ji

zmiňovaná pamě. Pak se můe stát, e máme pocit zhorující se paměti, ale přitom

se jedná spíe o poruchu pozornosti.

2.3 ZRAKOVĚ-PROSTOROVÉ SCHOPNOSTI

Mezizrakověrostorové schopnosti řadíme vizuálně-konstrukční,vizuálně-motorické a percepční schopnosti. Jsou oblastí, která bývá výrazně ovlivněna a ji

procesem stárnutí, psychiatrickým onemocněním, nebo jiným pokozením CNS.

Schopnost manipulace s dvou a třírozměrnými předměty na ploe nebo v prostoru

podává velmi důleitou informaci o fungování pravé hemisféry (Kuliák, 2003).

Předevímstarílidémohoumítobtíevrozpoznáváníneúplnýchobrazců,určování

polohy a směru pohybujícího se bodu nebo s manipulací s předměty. Ojedinělé nejsou

ani potíe s orientací vlastní osoby v prostoru, předevím na neznámých nebo méně

známýchmístech.Poruchazrakově-prostorovýchfunkcímánegativnídopadnaka-

dodennífungováníčlověka.Můenámzačítčinitobtíeřízeníauta,psaníneboorien-

tace v nákupním středisku.

Naruenímzrakověrostorových schopností dochází také ke zhorení manuálních

dovedností. U osob s demencí se nezřídka vyskytuje tzv. vizuokonstrukční apraxie.

Apraxie znamená ztrátu schopností pouívat dříve osvojené komplexní pohyby, které

vyuíváme v kadodenním ivotě. Jedním z druhů vizuokonstrukční apraxie je tzv.

dressing apraxie, neboli neschopnost se obléknout (Fanfrdlová Z. in Preiss et al.,

2006). Tyto osoby nejsou schopny zkoordinovat a uspořádat jednotlivé pohyby, a to

ipřesto,ejednotlivémotorickéisenzorickéschopnostijsouunichzachovány.Potí

je v integraci těchto schopností do jedné činnosti.

Kognitivní funkce aneb co a proč trénujeme / 15


K nácviku těchto schopností slouí v naich tréninkových blocích celá řadakresebných a konstrukčních úloh, které kladou důraz na zrakové vnímání, motoriku a schopnost orientovat se v prostoru a na integraci těchto schopností.

2.4 JAZYK A ŘEČOVÉ SCHOPNOSTI

Jazykjezákladnímprostředkemkomunikace,kterýplníněkolikvelmidůle-

itých funkcí. Pomocí jazyka poznáváme okolní svět, rozvíjíme své mylení,vyjadřujemesvépocityapotřeby,sdílímesostatnímisvézáitkyazkuenosti.Jazykvelmi

úzce souvisí s mylením, o kterém bude řeč později.

Řeč je pak konkrétní jazykovou dovedností. Výzkum řeči se začal rozvíjetzejména ke konci 19. století a je spojen se dvěma významnými jmény Paul Pierre Broca a Karl Wernicke. Na začátku 20. století pak významně vzrostl zájem o výzkumporuch řeči, zejména ve spojitosti s její plynulostí (fluencí).

Lidská řeč vyaduje velmi sloitou koordinaci pohybů rtů, jazyka, vnitřních úst a hlasivek k tomu, abychom vytvořili zvuk. Jazyk vyuívá znaků neboli slov, která nesou význam a označují konkrétní či abstraktní skutečnost.

Při uívání jazyka rozliujeme dvě základní kategorie produkci a porozumění (Atkinsonová et al., 1995). Při produkci převádíme nejdříve mylenku do slov,řadíme slova do věty a nakonec vytvoříme zvuk, který mylenku předá posluchači. Jako příklad lze uvést situaci, kdy sdělujeme kolegovi v práci informace z proběhléporady. Při porozumění jazyku postupujeme přesně opačně začínáme slyením zvuků, kterým připojujeme význam slov, ze slov si skládáme věty a na závěr z nich získáme smysl sdělení.

Řečové funkce patří k těm, které jsou při normálním stárnutí a bez traumatického pokození mozku zachovány a do velmi vysokého věku. Co vak bývá v důsledku stářívelmičastozasaeno,jeslovníplynulost(verbálnífluence).Podtímtotermínem rozumíme schopnost vybavit si např. co nejvíce slov začínajících určitým písmenem nebo patřících do určité kategorie pojmů.

U lidí trpících demencí nebo po traumatickém pokození mozku se mohouvyskytovatobtíesnalézánímavybavovánímslov.Titolidéčastějiuívajíobecnáoznače-níavyhýbajísepouíváníkonkrétníchpojmenovánínebochybněuívajíněkteráslova (toto nazýváme parafrázií).

Ztrátu schopnosti mluvit zná celá řada pacientů s pokozením CNS, které mají za následek poruchu jazyka a řeči (afázii). Právě tito lidé vědí, jak velmi nás zmíněná poruchamůevyřaditzespolečnosti.Protojetakdůleitésitytoschopnostiudrovat, procvičovat, popř. po nějakém vánějím pokození rehabilitovat. Právě díkyřečovým schopnostem jsme toti ve spojení s druhými lidmi okolo nás. 16 / Kognitivní trénink v praxi MYLENÍ

Mylení lze definovat jako mentální manipulaci s různými informacemi

(Vágnerová, 2004, str. 94). I bez lékařských, neuropsychologických nebo jinýchodbornýchznalostíjezřejmé,jaksloitouakomplexnífunkcímyleníje.Díkymylení

sidávámedovzájemnýchsouvislostírozličnévjemy,symbolyapředstavyavyvozu-

jeme z nich závěry.

Velmi důleitou oblastí mozku, která bývá spojována s rozvojem mylení, jsou čelní laloky, přesněji řečeno oblast prefrontální mozkové kůry. Tato oblast je sídlem tzv. exekutivních funkcí, které umoňují několik pro ivot nezbytných schopností. Jde např. o schopnost plánovat si aktivitu a následně ji uskutečňovat příkladem můebýtplánovánísičinnostivpráci,určenísipriorit,rozdělenísisloitějíčinnosti dovícekroků.Díkyexekutivnímfunkcímjsmeschopnibrátohlednapravidlasociál- níhofungování,řeitproblémy,dělatvícečinnostínajednouavneposlednířadědíky nim můeme koordinovat své slovní uvaování (Koukolík, 2003).

Mylení je vedeno snahou porozumět okolnímu světu a orientovat se v něm. Umoňujechápat,coapročsedějeajakýtomápronásvýznam.Základníjednotkou mylení je pojem. Pojem reprezentuje celou skupinu jednotlivých objektů,představujesouborvlastností,kteréjsouprocelouskupinutypické,ausnadňujenámtakdo- rozumívání.Představmesi,jakobrovskouslovnízásobubychommuselimít,kdyby- chomnapř.museliznátvechnyvýrazyproněkolikmiliónůodstínůbarev,kteréjsme schopni rozeznat (Atkinsonová et al., 1995). Natěstí pro nás jsme schopnizredukovat sloitost okolního světa a pro mnoho rozdílných objektů pouíváme vdy jeden zastřeující pojem, který shrnuje nejdůleitějí vlastnosti příbuzných objektů.

Řeeníproblémů,rozhodováníaschopnostpřizpůsobitseměnícímsepodmínkám zastřeuje pojem flexibilita mylení. Při řeení problémů se dostáváme do situací, kteréjinemůemezvládnoutjenspomocínaichdosavadníchvědomostí,alemusí- me hledat nové způsoby a nová řeení. Známe cíl svého snaení, ale zatím nevíme, jak jej dosáhnout.

Velmihezkýailustrativníjepokus,kterýprovedlW.Köhlernapočátku20.století seimpanzi.Tenukazujeprocesřeeníproblémuadosahovánívytčenéhocíle.Něko- likopicbylozavřenovkleci,kdevysokonadnimiaustropuviseltrsbanánů.Vkle- ci bylo poloeno několik věcí, jako byly bedny, hole atd., ale ádná z nich sama osoběnestačilaopicímktomu,abynabanánydosáhly.Opiceněkolikrátvyzkouely shodit banány holemi, házely po nich bedničky, a nakonec o banány ztratily zájem. Počasezkusilybezjakéhokolivpodnětuazkouenínovéřeení.Postavilydvěbedny nasebe,vylezlyponichnahoruanabanánydosáhly.Nebonastavilydvětyčenasebe a banány shodily dolů. Na základě několika předchozích řeení pokusem a omylem nasbíraly opice dostatek informací o situaci a byly schopny, jakoby náhle, situaciřeitjinak.Dolokpřeskupenípoznatkůvdosudneřeitelnésituacitak,ebylyobjeve- ny nové souvislosti a vztahy, které napomohly řeení (tzv. vhled).

Na závěr podkapitoly o mylení je nutné zmínit jetě jeden pojem, který smylením a s flexibilitou mylení velmi těsně souvisí. Jde o pojem tvořivost (kreativita). Tvořivostjeschopnostvytvářetněconového,originálního,neočekávanéhoazároveň přínosného (Baron et al., 2008). Právě díky ní se rodí nové mylenky, nápady apoznatky, které zlepují kvalitu naeho ivota.

Kognitivní funkce aneb co a proč trénujeme / 17


Naruením kognitivních funkcí se stáváme méně pohotovými při hledání řeení

problémů, osvojování si nových strategií, popř. jejich rychlé změny v případěpotře

by. Stáváme se méně prunými a přizpůsobivými v mylení.

18 / Kognitivní trénink v praxi

*


3. TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ

V předchozí kapitole jsme se zabývali jednotlivými kognitivními funkcemi,

nyní se chceme zaměřit na jejich trénink (procvičování) a jejich rehabilitaci(opětovné nabytí schopností ztracených nemocí nebo úrazem).

Sneuropsychologickourehabilitacísesetkávámejinazačátku20.stoletívobdo- bíprvnísvětovéválky.JakuvádíKuliák(2003),zpočátkusekladldůrazpředevím na léčbu pohybového aparátu a specifické deficity, např. v oblasti řeči. V průběhu druhé světové války pak začala vznikat řada léčebných a rehabilitačních středisek v USA, Rusku a Velké Británii.

V léčbě demencí, ale také při léčbě poúrazových stavů, se uplatňujefarmakoteraieabehaviorálníterapie.Farmokoterapiesamaosobě,anisamotnábehaviorálníte- rapie nemůe vyléčit oslabování kognitivních funkcí. V dlouhodobé léčbě sefarmakoterapie a behaviorální terapie velmi dobře doplňují.

V naí knize se zabýváme pouze behaviorální terapií. Prostředky behaviorálníterapiejsoukognitivnítrénink,aktivace,motivace,tvůrčízaměstnáníapéčeofyzickou aktivitu.JejímcílemjepodlePidrmanaaBoučka(2002)nejenudreníjedinceconej- déle soběstačného a co nejdéle v domácím prostředí, ale také udrení nebo zlepení jeho kvality ivota.

Prevencídemencezhlediskabehaviorálníterapiezůstávápouzeaktivníprocvičovánípaměti,učenísenovýmvěcem,zájemookolníděníacelkověaktivnízpůsobi- vota.

V oblasti tréninku a rehabilitace kognitivních schopností se setkáváme s pojmy kognitivní trénink, kognitivní rehabilitace a neurorehabilitace. V úzkém vymezení lze pojmy definovat následovně:

a) Termín kognitivní trénink vyjadřuje procvičování kognitivních schopností uzdravýchosob,kterésetoutočinnostíaktivizují,ačinítakprevencikognitivnímpo- ruchámvesmysluinvolučníchzměn.Tedy,jaklzevyčístzesamotnéhonázvu,nejde o napravování deficitů, ale o posilování stávajících schopností.

b) Kognitivní rehabilitace je náprava pokozených kognitivních funkcí.

c) Neurorehabilitace je, jak uvádí Lippertová Grünerová (2005), komplexní péče oosobystěkýmpokozenímmozku.Vakutníchfázíchpéčejsouvyuíványnejrůz- nějíaktivizačnítechnikyihnedpoté,cojsouzajitěnyaalespoňhruběstabilizovány základní ivotní funkce. Vyuívá se zde fyzioterapie, fyzikální terapie, ergoterapie, logopedie,muzikoterapie,arteterapieimedikamentózníléčba.Kromětohosevyuí- vápoznatkůneuropsychologiepropodrobnoudiagnostikuarehabilitacipostiených kognitivníchfunkcí.Vdalíchfázíchoetřováníaléčbypoúrazovýchstavůnastupuje kroměpředelýchdruhůterapieikognitivnírehabilitace.Tamázacílnejenkompen- zaci poruch naučením se nových strategií, ale také podporu duevního vyrovnání se s funkčními deficity jako základ pro realistické plánování dalího ivota.

/ 19


Pokudserozhodnemepracovatsvýeuvedenýmipojmyvirímrámci,lzekogni- tivní trénink a kognitivní rehabilitaci shrnout do jednoho pojmu. Tento irocevymezený pojem kognitivní trénink-rehabilitace by pak obsahoval jak procvičování, tak i nápravu deficitů kognitivních schopností.

Mezicíli,kterésiklademevrámcikognitivníhotréninku-rehabilitace,patřízamě- řenísenapsychomotorikuvesmyslusenzomotorikyakoordinace,dáleorientaci,po- zornost, pamě, motivaci, exekutivní funkce, ale i komplexní mylenkové operace. Součástí skupinového kognitivního tréninku by měl být také nácvik sociálníhochování.Pokudjdeostabilnískupinuklientů,mělbykognitivnítréninkobsahovatiplá- nování dalího ivota v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu. Velmidůleité je přiměřené pracovní vytíení a volnočasové aktivity, proto by kognitivní tréninkmělobsahovatimotivačníčástprozapojenísedopráceazájmovýchskupin.

Vnaíprácipracujemesirocevymezenýmpojmemkognitivnítréninkapodtento termín budeme automaticky zahrnovat i rehabilitační přístup.

Trénink kognitivních funkcí je často chybně pojímán ve formě drilu, který klienty demotivuje a odrazuje. Základem koncepce pozitivně orientovaných kognitivních tréninků je zábavnost a odlehčenost procvičování kognitivních funkcí, a to jednak formou hry a jednak formou přirozeného soutěení.

Stejnějakopřitréninkukognitivníchfunkcí,takipřikognitivnírehabilitacipostu- pujeme přes nácvik jednoduchého zaměření pozornosti a zlepenípsychomotorickéhotempa,přesprocvičováníprostorovépředstavivosti,řeči,počítání,vizuálníhovní- mání, prostorově-konstrukčního mylení a paměti, k nácviku sloitějích a vyích kognitivních funkcí, jako je řeení logických úloh, abstrakce a procvičováníexekutivníchfunkcí.Kognitivnítréninkjepakvhodnézakončitzaměřenímsenaafektivitu klientů, jejich proívání, sebehodnocení a vzorce chování (Lippertová Grünerová, 2005).

V současné době existují buď komplexní tréninky kognitivních funkcí, kteréprocvičujíobecněvechnypoznávacíschopnosti,anebotréninkyjednotlivýchkognitiv- ních schopností, jako jsou např. tréninky paměti. V naem přístupu pracujemeformou komplexní. 20 / Kognitivní trénink v praxi STRUKTURA KOGNITIVNÍHO TRÉNINKU

Představujemesoubor52tréninkovýchblokůzaměřenýchnatréninkpaměti,

mylení a řeení problémů, pozornosti, vnímání, ale i řeči, motivace a regulacesociálního chování. Jednotlivý blok vdy procvičí větinu základních poznávacích

funkcí.Tréninkovéblokyobsahujísouborněkolikacvičení,kadécvičeníjezaměře-

no na jednu či několik kognitivních funkcí.

Základem tréninkových bloků je jednotný postup, který umoňuje zaívat klientům pocit jistoty. Doba trvání kadého bloku je asi 45 minut. Tato délka je převzata ze kolníhoprostředíajetodoba,pokterousedokáevětinalidíbezvětíchobtíísou- středit. Pro usnadnění koncentrace je samotný blok rozčleněn do tří celků tak, aby se činnosti a nároky na soustředěnost střídaly.

Kognitivní trénink je tvořen pro skupinu 710 lidí, velikost skupiny vak není striktněomezena.Jemonézapojita15lidí,kdytréninkbudestálealespoňvzákla- du plnit svou funkci, avak bude u pro kadého jedince méně intenzivní. V případě skupinvětíchne10lidíjeádoucívyuítkroměvedoucíhotréninkujetěasistenta. Tréninkový blok lze velmi dobře vyuít i při individuální práci s klientem nebopříbuzným.

Obsahem kognitivních tréninků je nejen procvičování samotných kognitivních funkcí, ale té zahrnutí osobnostních a sociálních faktorů. Důvodem jeneoddělitelnost těchto sloek v běném ivotě. Adaptivní uplatnění kognitivních schopnostízávisí i na schopnosti zacházet se sebou samým (osobnostní sloka) a na schopnosti adaptace a asimilace sociálního prostředí (sociální faktor). Adaptací rozumímedovednost přizpůsobit se okolnímu prostředí a lidem, se kterými přichází jedinec do kontaktu. Asimilací pak dovednost ovlivnit své okolí tak, aby se v určitém rozsahu přizpůsobilo jedinci.

Vkadémblokuuplatňujemekombinaciskupinovéiindividuálníčinnosti,střídají se verbální, písemné i kresebné úkoly. Jedná se opět o napodobení důleitýchsoučástíběnéhoivota,vekterémjezapotřebí,abychomumělipracovatsamiazároveň uměliispolupracovat.Stejnětaksemusímeumětvběnémivotěvypořádatspoa- davky zpracovávat určitý úkol slovně, písemně nebo kresebně.

Vrátímesenyníksociálnímaspektůmkognitivníchtréninků.Tréninkovéblokyby měly nejlépe probíhat v malých skupinách, nebo to dobře imituje sociální kontakt denníhoivota.Povětinuivotajsmesoučástímalýchskupinlidírodina,pracovní kolektiv,zájmovéskupiny,přátelé.Vtěchtoskupináchvznikajírůznépřátelské,lho- stejnéčirivalitnívazby.Jepotřebaumětspolupracovat,aleisoutěit.Pokudjsmenu- cenizrůznýchdůvodůprováděttréninkindividuálněčivevětíchskupinách,mějme na paměti, e tím ztrácíme podnětný aspekt malých skupin. Na druhou stranu vak můeme pracovat s jinými, neméně významnými faktory (dyadická interakce,interakce ve větí skupině).

/ 21


V úvodu kadého bloku naleznete výčet procvičovaných kognitivních funkcí,

následují instrukce k jednotlivým cvičením s poznámkami a podněty pro terapeuta.

Ukadéhocvičeníjepřípadněpodnětovýmateriálurčenýpouzeproterapeuta,anebo

řeenívětinyúloh.Zatréninkovýmblokemjsouzařazenypracovnílisty,kteréobsa-

hují podněty určené pro klienta.

Na počátku setkání je důleité vzájemné přivítání, pozdravení a představení se,

ukontinuálníhosetkáváníjeádoucízopakováníjmenúčastníků.Uklientůpodporu-

jemevzájemnoukomunikaci,atonejenvprůběhucvičení,aleimimoněj.Ktomuje

nezbytnéznátseapoznatse.Pokudjsouklientischopní,pakseukontinuálníhosetká-

vání vyvarujeme, aby se sami poněkolikáté představovali. Zvolíme postup, který

bude zaloen na pojmenování např. klienta po levici, nebo vybraného náhodně ve

skupině tak, jak určí terapeut. Pokud vak klienti tento obtínějí postup nezvládají,

pakzvolímepostup,kdykadýříkánahlassvéjméno.Terapeutstojívtomtopřípadě

u klienta, můe mu podat ruku nebo při sezení kolem stolu mu jemně poloit ruku na

rameno a nahlas pro vechny zopakovat jeho jméno. Zopakování vyřčeného jména

usnadňuje ostatním jeho zapamatování.

Můesezdát,ejezbytečnévěnovatnadměrnoupozornosttomutobodutréninku.

Je vak prokázáno, e jakmile se klienti, např. v domovech seniorů nebo v jiných

dlouhodobě pobytových zařízeních, aktivně setkávají, znají se a komunikují spolu,

pak dochází ke zpomalení oslabování kognitivních schopností a zároveň se vnějí

projevykognitivníchdysfunkcízmírňují.Klientipaktedyjsouschopnizvládatdenní

ivot kvalitněji.

Součástí počátečního rituálu pozdravení je také zakotvení účastníků v přítomné

realitě. Podle potřeb klientů připomeneme den, účel setkávání apod.

Popřivítání,představeníseazákladníorientacipřítomnýchpřistupujemekpodpo-

řekomunikace.Pokládámeúvodníotázku,kterámůebýtzaměřenanaosobníprefe-

rencenebozájmyklienta,popřípadějezaměřenanajehoznalosti.Uznalostníchotá-

zek je více ne u jiných důleitá hravá forma, kdy nejde o to, aby dotazovaný znal

správnou odpověď. Důleité je, aby takto kladené otázky stimulovaly přirozenou

soutěivost ve skupině a aby klient byl aktivní. Nezůstáváme opět u pouhéhoregistrování odpovědí, ale konverzujeme s klienty, ukazujeme na souvislosti, na podobné

nebo neobvyklé odpovědi, vyzdvihujeme jejich pozitivní aspekty.

V dalí části přecházíme k tréninkovým úkolům zaměřeným na procvičovánírůzných kognitivních funkcí. Tréninkové úkoly jsou velmi rozmanité, ale i tak lze uvést

základnípoznámkykjejichprovádění.Vdyjedůleiténevzbuzovatvklientechpo-

cit zkouky. Pracujeme v uvolněné, hravé atmosféře, která přispívá k pocitu, e si

něcojentakzezvědavostizkusíme.Pochválímety,kterýmseúkoldaří,apovzbuzu-

jemety,kterýmčinípotíe.Snaímesezachytitúspěchy,napomocivpřekonáníob-

tíí.

Pokud pracujeme se schopnějími klienty, přistupujeme po provedenítréninkovýchúkolůksebereflexi.Vtétočástiblokumajíklientiprostorprozhodnocenívlast-

níprácevprůběhutréninku,aleizhodnocenísvéhopokrokuvprůběhuopakovaných

setkávání.Jeprostorpochlubitsedobrýmipocity,sdíletsostatnímiobtíenebojen

oznámit své dnení rozpoloení. V případě, e by klienti sami nezvládli reflexi,pomůejimvtomterapeut.Oceníje,vyzdvihnedlouhodobějípostupvpráciazlepo-

vání výkonu, motivuje je k dalí práci na sobě. 22 / Kognitivní trénink v praxi

Poslední částí v tréninkovém bloku je závěrečné rozloučení. My pouíváme čtyři rituály loučení, které se pravidelně střídají. Tento počet zaručuje monostzapamatování si formy loučení a udrení pocitu stálosti a bezpečí. Zároveň vak slouí jako prevence proti stereotypu. Lidé s kognitivními dysfunkcemi potřebují v ivotěopakující se situace a pocit známosti více ne kognitivně zdraví lidé. Rituál zaručujejistotu, předvídatelnost, a tím i bezpečí.

Jakoukončovacírituálnavrhujemechycenísevkruhuzaruceapozdravbezeslov očima, pohled na druhé a zamávání, potřesení rukou sousedovi nebo zatleskání si.

Struktura kognitivního tréninku / 23


5. PROCES KOGNITIVNÍHO TRÉNINKU

V předchozí kapitole jsme se seznámili s jednotlivými tréninkovými bloky.

Nyní se budeme podrobněji věnovat tomu, jaký způsob vedení skupiny je vhodný

a přínosný, čeho je uitečné si vímat, jak klienty motivovat a jak budovat příznivou

pracovní atmosféru.

Pokud provádíme trénink kognitivních funkcí v rámci určitého zařízení, jako je např. nemocnice, domov seniorů nebo rehabilitační ústav, je důleité mít na paměti, e skupina není nezávislá jednotka. Členové tréninkové skupiny jsou zároveň členy větíkomunityobyvatelinstituceafunkčnostskupinyjedoznačnémíryovlivňována akceptací a podporou ostatních zaměstnanců dané instituce. Motivaci klientů značně ovlivňuje kladné hodnocení jejich aktivní účasti nejen ze strany terapeuta, alepředevím ze strany irího personálu. Stejně tak terapeut získává lepí prostor pro svou práci v takové instituci, kde je jeho práce respektována. Proto je důleité přispolečnýchtýmovýchschůzkáchpersonáluhovořitiovýznamuprogramukognitivníchtré- ninků,informovatstručnětýmocílech,postupechazároveňjejvyzvatkespolupráci při motivaci klientů.

Respektujeme vzájemné vztahy klientů tak, jak vznikají na oddělení, a zároveň se snaíme podporovat pozitivní vazby. Na druhou stranu klienty nenutíme kpřekonávání ambivalencí, nevímavosti i hostilních vztahů. Snaíme se o sociální interakci, která by mohla vést ke spolupráci ve skupině. Pokud se někteří členové nemají rádi natolik, e by to omezilo jejich dobré fungování ve skupině, pak se snaíme jezačlenit do různých skupin. Pokud vak takové řeení není moné, dbáme na to, abyneseděli vedlesebe,aleaninaprotisobě.Jdeoto,abysemohlivyhnoutvzájemnéinterakci a aby na sebe příli neviděli.

Neměli bychom zapomínat, e pracujeme se skupinou jedinečných osobností. V praxi se potýkáme se skutečností, e klienti ve skupině mají odliný druh a stupeň kognitivního pokození. Mají odlinou výdr a jsou v různém somatickém stavu. Jsou různě motivovaní pro práci v tréninkové skupině.

Způsobmotivaceovlivňujevýsledektréninku,aletakéochotuklientůzapojitsedo skupiny. Motivovat můeme dobře i patně, podpůrně i brzdivě. Pokud chceme, aby nae motivování klientů bylo neúspěné, pak je potřeba výrazně naléhat, apelovat na musím a nesmím, snait se o zúení monosti, aby klient sám za sebe rozhodoval.

Myvakusilujemeomotivováníklientůkúspěnémuzačleněnídoskupinyakzaojenísedotréninku.Motivujemeradostízespolečnépráce,kterouspontánněproje- vujeme i reflektujeme, kdy ji mezi klienty zachytíme. Motivujeme apelem naspolečnou práci jako nejdůleitějí cíl bez nároku na úspěch a výkon. Motivujeme pochvalou,povzbuzením,útěchou,aleiaktivnímnaslouchánímklientům.Motivuje- me zdůrazněním dlouhodobého efektu a zisku klienti se lépe poznají, zlepí se jim pamě, budou se lépe soustředit na čtení a televizi, budou mít pocit větí samostatnosti 24 / Kognitivní trénink v praxi

a kompetencí. Povzbuzujeme je k pomáhání druhým, nebo poté zaijí pocitpotřebnosti a uitečnosti.

Je vhodné vyjadřovat pochopení pro pocit zbytečnosti nácviku, navrhujemepozitivní pohled na dění a nácvik. Skupinu při činnosti obcházíme i individuálně anapomáhámepotřebným.Poskytujemeúlevupřinezdaru,oceňujemeiniívýkonareflek-

tujeme aktuální monosti, které vidíme.

V procesu kognitivního tréninku je důleité budování příznivé pracovníatmosféry. Zde se inspirujeme přístupem C. R. Rogerse známým jako na člověka zaměřený přístup (Person Centered Approach). Za tři základní faktory povaujemenepodmíněnouakceptaciklienta,autentičnostterapeutaaindividuálnípřístup.Pokudpřijmeme klientabezpředemstanovenýchpodmínek,tedytakového,jakýje,pakzjistíme,ese stává uvolněnějí a více zapojený do svého okolí. Pokud si jako terapeuti dovolíme být autentičtí, zjistíme, e k nám klienti nacházejí cestu, povaují nás za osobnějí, majíknámvřelejívztah.Zjistíme,enámklientivícedůvěřují,esivíceváínaich výroků a hodnocení, nebo se mohou spolehnout, e jsou pravdivá.

Jako třetí základní faktor jsme uvedly individuální přístup. Ten bývá v současné době zmiňován snad ve vech přístupech a postupech. Pro klienta je velmi příjemné apodporujícíbýtveskupině,kdejeoceňovánzasvéskutečnéúspěchy,kdesiterapeut uvědomujejehopřednosti,aleislabámísta.Uklientavdyuodpočátkuoceňujeme jeho dosavadní schopnost, vímáme si individuálního posunu a poskytujeme mu zpětnou vazbu. Zpětná vazba vak nemusí být jen pozitivní, přestoe by mělapřevaovat, ale stejně tak můe být i negativní.

Unegativnízpětnévazbysenachvílizastavíme.Pokudjichcemevyuít,měliby- chomsejinaučitvyjadřovatrůstově.Tímmámenamyslinejenjakokonstatováníne- dostatků a neúspěchu, ale vyjádřit se ve smyslu, e pozorujeme určitou dovednost jako slabinu klienta, na které bude dobré více zapracovat. Je také důleité klást na klientypřiměřenépoadavky.Pokudjakoterapeuticítíme,eklientdosáhlsvůjak- tuální stroprozvojedovednostičischopnosti,pakposkytujemevtakovéoblastipou- ze pozitivní zpětnou vazbu a společné úsilí namíříme směrem, kde je pokrok jetě moný.

Prorozvojpříznivépracovníatmosféryjepřínosné,pokudsenámpodaříklientům ukázat,ejsouprodruhézajímaví.Sníímetímjejichosamocenost.Pocituitečnosti prodruhéjezvlátětěchtoklientůvelmipříznivýprojejichcelkovouduevnípohoduanapomáházmírnitnepříjemnépocityspojenéspobytemvzařízenínebosjejichpostiením.

Terapeutsámbysimělbýtvědomomezení,kterávyplývajízprácesurčitoupopu- lací. Například by měl přijmout fakt, e není moné očekávat úspěchy a zlepeníběhem krátké doby tréninku nebo e efektem kognitivního tréninku můe být pouze zpomalení kognitivního propadu a oslabení sociálního fungování. Pokud toti není ochoten taková fakta jasně vidět a akceptovat, pak svými nereálnými přáními brání vytvoření příznivé pracovní atmosféry.

Vtétosouvislostijeuitečnésejetězmínitoproblematicevzájemnéhosrovnáváníklientů.Jakzacházetsesituací,kdyseklientimezisebouporovnávají?Vdyseob- jevíněkdo,kdovycházíjakonejhorí,nejméněschopný.Jenaterapeutovi,abysvým přístupem od počátku takové procesy v tréninkové skupině nepodporoval. Důleité je,abysámvsoběmělrozhodnuté,sjakýmcílemseskupinascházízdakvůlisoutě-

Proces kognitivního tréninku / 25


ení,nebokvůlispolečnépráci.Pokudsescházímekvůlispolečnépráci,paknenídů-

leité,kdojehoríakdolepí.Sámterapeutbysemělporovnáváníklientůnavzájem

spíe vyvarovat.

Pokud vak přece jenom chce tento prvek vyuít, pak vdy jako motivační aspekt při práci s jednotlivcem. Varujeme před vyhlaováním nejlepích klientů v celé skupině. Pokud tedy sděluje své hodnocení klientovi, pak způsobem, který jejpovzbuzuje.Monostvyuitívzájemnéhosrovnáváníklientůveskupiněkladevdyvy- sokénárokynaterapeutovuzkuenost,citlivostkděníveskupiněaemočnímurozpo- loení klientů. Nedoporučujeme také vyzdvihovat pouze klienty obecně schopnějí a aktivnějí. Naopak, usilujeme při porovnávání o zviditelnění práce a schopností méně nápadných členů. Nesmíme vak ani opomenout úspěnost obecně zdatnějích klientů, jde jen o to jejich schopnosti nadměrně nezvýrazňovat. Srovnáním můeme ocenit aktuální úspěch jindy méně úspěných klientů nebo klientů úzkostných.

Vzájemné srovnávání klientů vyuíváme pouze k podpoře zdravé soutěivosti. Snaímesetakéoprevencinezdravéazvýrazněnérivality,kterávedekpocitůmsel- háváníazaostávánízaostatními.Vdypreferujememotivaciklientůjejichvlastními osobními úspěchy.

Není výjimečné, e někteří klienti nechtějí spolupracovat. I přesto je vhodné je do skupiny zařadit. V této situaci naráíme na výroky typu: Vdy je mi u 90, já u to nepotřebuju...Předostatnímisestydím...Jsemnatopříliunavený...Najednustra- nusiuvědomujeme,etatotvrzeníjsoučastooprávněná.Nadruhoustranualecítíme a víme, e klient ve skupině dostává nejen monost k zlepování svých kognitivních schopností, ale také k setkávání se s druhými, sdílení, zaívání úspěchu a potěení z dobře vykonané práce.

Klientyméněmotivovanéproskupinovouprácijevhodnénaúčastnaskupiněpřiravitpředchozímindividuálnímpohovorem.Vpohovorusesnaímepředatkliento- vi informace týkající se smyslu skupinových setkání. Poskytujeme mu informaci, e nejde jen o nácvik, potamo o úspěch, ale o to být s druhými, moci s nimi hovořit apoznávatje.Úvodníindividuálnírozhovorkladerovněurčiténárokynazkuenos- tiaobratnostterapeutapřiprácisklienty.Běhemtakovéhorozhovorumůemeproje- vit porozumění pro moné zúzkostňující pocity, které klienti někdy před zapojením se do skupiny mívají, jako jsou strach ze selhání, strach ze zesměnění nebo strach z vystoupení před více lidmi apod. Tento hovor lze alternativně provést i v úvodu nebo závěru skupinové práce, kdy vak nikdy nesmíme klienty nutit k vyjadřování. Cílem skupinového rozhovoru je poznání, e i ostatní mají podobné obavy.

Nabídly jsme vám poznatky, které můete pruně vyuít. K tomu je potřeba,abyste se jako terapeuti nebáli zkouet a objevovat nové postupy a hledali takovépřístuy a postupy, které jsou pro vai práci nejvhodnějí. V praxi se stává tréninkpříjemnějí i efektivnějí, kdy je terapeut přítomen sám za sebe, a ne jako expert nebo jen zastávalrigidníroli.Buďtesví,hledejtesvéindividuálnípřednosti,kterémůeteklien- tům nabídnout. 26 / Kognitivní trénink v praxi BLOKY TRÉNINKŮ KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ 152 1. BLOK Procvičované kognitivní funkce: pozornost,kognitivníflexibilita,verbálnífluence, dlouhodobá pamě, jemná motorika Přivítání, orientace, jména účastníků Otázka na úvod: Jaká je vae oblíbená písnička? Víte, kdo ji zpívá? n 1. cvičení: Instrukce: Napite na papír co nejvíce názvů měst, která začínají na

písmeno K. Udělají se 13 kola, kdy po řadě kadý účastník řekne nahlas jeden

název. Města by se neměla opakovat.

n 2. cvičení: Instrukce:Nakreslete rukou, kterou běně píete, domeček a u nějstojící auto. Nechámeskupiněčasnavypracování.Pochvíli:Nyní, kdy jste hotovi,

si přendejte tuku do opačné ruky a zkuste si obrázek podepsat svým celýmjménem.

n 3. cvičení: Seřaďte podle abecedy písmena, která vám budu číst.

Písmena: G K H

BOD

VTC

NOAD

PQAH

BADC

FEABG

GPRTA

HMOKSC

Sebereflexe

Rozloučení: Chyte se v kruhu vzájemně za ruce a podívejte se na své sousedy.Pozdravte očima i ty, kteří sedí naproti vám.

28 / Kognitivní trénink v praxi


2. BLOK

Procvičované kognitivní funkce: dlouhodobá pamě, výbavnost, krátkodobápamě, verbální fluence

Přivítání, orientace, jména účastníků

Otázka na úvod: Jaký je vá oblíbený herec? V jakých filmech hrál? Jaké hrál role?

Znají jej i ostatní (otázka na skupinu)?

n 1. cvičení: Instrukce:Budu vám číst slovní páry 3x za sebou. Dobře poslouchejte

a snate si je zapamatovat. Na konci skupiny se vás na ně zeptám. Je moné je

s klientem rovnou sepsat a zkontrolovat.

Slovní páry: voda vzduch

telefon číslo

autobus kolo

růe vůně

miska polévka

líce nů

chleba máslo

n 2. cvičení: Instrukce: Napite prosím libovolnou větu, a to takovou, abyobsahovala co nejvíce slov začínajících písmenem P. A budete hotovi, spočítejte sijednotlivá slova a číslo si poznamenejte. Projděte s klientem jejich věty.

n 3. cvičení: Instrukce:Nyní vám budu říkat vdy první slovo ze slovních párů,které jsme se učili na začátku skupiny, a vy zkuste doplnit to druhé z páru.

Sebereflexe

Rozloučení: Podívejte se na ostatní a na pozdrav si zamávejte.

Bloky tréninků kognitivních funkcí 152 / 29


3. BLOK

Procvičované kognitivní funkce:pozornost,jemnámotorika,výbavnost,dlouhodo-

bá pamě

Přivítání, orientace, jména účastníků

Otázka na úvod: Nakreslete prosím vai oblíbenou květinu a strom. Které to jsou?

n 1. cvičení:Instrukce:Zkuste ostatním říct, jakou barvu má vae dnení nálada.

n 2. cvičení: Instrukce: Zkuste společně zodpovědět následující otázky. Postupně

čtěte jednotlivé otázky a povzbuzujte klienty, aby na ně odpověděli. Pokud seněkdo zapojuje výrazně méně ne ostatní, zkuste v něm probudit aktivitu konkrétní

otázkou.

Otázky:

1. Na které světové straně je Slunce ráno? (na východě)

2. Kdo byla Boena Němcová? (spisovatelka)

3. Co způsobuje rezivění? (voda, vzduch)

4. Na kterém kontinentě leí Čína? (Asie)

5. Kdo byl Karel IV.? (císař, král, Otec vlasti)

6. Kdo to byl emík? (kůň)

7. Kdo sloil operu Její pastorkyně? (Leo Janáček)

8. Kde leí Romberský rybník? (jiní Čechy)

9. Kdo byl Krytof Kolumbus? (objevitel Ameriky)

10. Kolik kusů je jedna kopa? (60) n 3. cvičení: Instrukce: Teď budeme počítat tečky v obrazcích:

a) kolik teček je na obrázku celkem,

b) kolik je pouze ve čtverci a není zároveň v jiném obrazci,

c) kolik teček je v kruhu (můe být zároveň v jiném obrazci),

d) kolik v obdélníku, ale ne ve čtverci,

e) kolik je ve čtverci, kruhu i obdélníku současně?

(Pracovní list pro klienty 3.1)

Řeení: a) 51, b) 15, c) 17, d) 26, e) 1 Sebereflexe Rozloučení: Sousedům, kteří sedí vedle vás, potřeste na rozloučenou rukou. 30 / Kognitivní trénink v praxi

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je

moné v elektronickém obchod spolenosti eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist