načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kněžna Ludmila - Hana Whitton

Kniha: Kněžna Ludmila
Autor:

Ludmila se s radostí podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame: někdo ...
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
již pravděpodobně nedoručíme do Vánoc
Vaše cena s DPH:  245
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  279 Kč
12%
naše sleva
8,2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ALPRESS
Počet stran: 248
Rozměr: 205mm x 135mm x 25mm
Úprava: tran
Vydání: Vydání první
Jazyk: česky
Vazba: pevná s přebalem
Téma: Ludmila, svatá, ca 860-921
Doporučená novinka pro týden: 2017-48
EAN: 9788075435507
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ludmila se s radostí podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame: někdo touží nejen po Bořivojově knížecím titulu, ale také po jeho krásné a urozené manželce Ludmile. (vznešená, milovaná, zrazená : román)

Kniha je zařazena v kategoriích
Hana Whitton - další tituly autora:
Anežka Česká - cesta lásky a víry hrdé Přemyslovny Anežka Česká
Whitton, Hana
Cena: 236 Kč
Čtvrtý jezdec Apokalypsy Čtvrtý jezdec Apokalypsy
Whitton, Hana
Cena: 211 Kč
Královna Kunhuta a Záviš - vášnivá láska v obležení nepřátel Královna Kunhuta a Záviš
Whitton, Hana
Cena: 236 Kč
Prsten princezny Judity - figurkou na šachovnici Přemyslovců Prsten princezny Judity
Whitton, Hana
Cena: 236 Kč
Božena  česká - boj o trůn a lásku Božena česká
Whitton, Hana
Cena: 236 Kč
Ten, který se měl stát králem Ten, který se měl stát králem
Whitton, Hana
Cena: 228 Kč
 
Zákazníci kupující knihu "Kněžna Ludmila" mají také často zájem o tyto tituly:
Faraonův soud Faraonův soud
Cubeca, Karel
Cena: 254 Kč
Kořeny zla Kořeny zla
Dán, Dominik
Cena: 239 Kč
Království meče Království meče
Niedl, František
Cena: 239 Kč
Mrtví se mstí -- Mordy v časech císaře Rudolfa II. Mrtví se mstí
Bauer, Jan
Cena: 199 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky


Staneš se mocnou vládkyní, Ludmilo. Budeš slavnou kněžnou! Lid tě
bude milovat a ctít. Žádná žena před tebou, byť z urozeného rodu,
nedocílila takového postavení.“ Vědma Ida po těch prorockých slovech
přihodila na oheň hrst suchých bylin. Dým, který z nich stoupal k nízkému
očazenému stropu, od něhož visely svazky koření a nějaké další suché
rostliny, vmžiku naplnil zšeřelou chýši omamnou, ostrou vůní. Ludmile
se z ní tak trochu zatočila hlava.
„Bude mě můj choť... milovat? A dám mu syna? Dám mu dědice?“
vyhrkla Ludmila nedočkavou otázku.
Vědmě zvlnil rty téměř pobavený úsměv. Tvář se jí přitom poskládala do
hlubokých vrásek a Ludmilu při pohledu na ni rouhačsky napadlo, že jí to
tak trochu připomíná špatně vydělanou kůži. Vzápětí se však vlastní
myšlenky zděsila. Posmívat se vědmě Idě, která dovedla číst myšlenky, viděla
do budoucnosti a rozmlouvala s bůžky, to se nevyplácelo.
„Tvůj choť tě bude vskutku milovat,“ odpověděla jí Ida. Tohle je to
jediné, na co se jí mladé dívky pokaždé přijdou zeptat. Ne na naplnění odkazu
předků, ne na slávu rodu, ale na lásku. Možná je to dobře, protože láska je
v životě to nejdůležitější a jen pošetilci to nechtějí vidět. „A dáš mu syna,
a ne jednoho.“ Vědma pak hodila ho ohně ještě jednu hrst vonných bylin
a zahleděla se dlouze do plamenů, jejichž jazyky nabyly sytě zeleného
odstínu a vyšlehly téměř až k nízkému stropu.
Tvář jí náhle zvážněla a v očích se jí mihl stín strachu. „I tví synové
budou slavní, ale jich slavnější bude tvůj nejstarší vnuk. Někdo se však
pokusí zkřížit jeho cestu, jeho ušlechtilé plány, které budou totožné s tvými...
Kněžna Ludmila






K n ě ž n a Lu d m iL a
Bude to žena...“ Vědma se odmlčela, tvář náhle ztrhanou, jako by se ocitla
na konci sil. Bylo na ní vidět, že je zcela vyčerpaná, ale Ludmila se jí pře -
sto zeptala: „Mohu tomu nějak zabránit? Myslím tomu, aby někdo zničil ty
naše budoucí plány?“
Vědma na ni pohlédla. Zdálo se, jako by se vracela z velké dálky. Zrak
měla náhle zcela vyhaslý a vrásčitá tvář vypadala tak stará, jako by vědma
žila odedávna. „To ukáže až budoucnost,“ řekla obojace.
Ludmila zklamaně přikývla. Pochopila, že je audience u konce.
„Obětuj štědře bůžkům, aby sis je naklonila, a také na obětinu předkům
nezapomeň,“ kladla jí ještě Ida na srdce.
Ludmila jen poslušně přikývla. „Nikdy na ně nezapomínám.“
Pak vstala a do mělké dřevěné misky, kam se vědmě obvykle dávaly dary
za její proroctví, vložila velkou zlatou sponu.
„Jsi štědrá, Ludmilo,“ pochválila ji Ida místo díků. „Knížecí dceru
nezapřeš.“
Ludmila sebou překvapeně trhla. Svoje jméno sice prozradit musela,
neřekla však, že je její otec pšovanský kníže. Chtěla zůstat nepoznána. Měla
vědět, že ji Ida prohlédne O výjimečných schopnostech téhle stařeny, která
jí tak trochu naháněla hrůzu, se doslechla své.
„Jak jsi poznala, že jsem knížecí dcera? Jak to víš? Já myslela...“
Ludmila se zastavila na prahu a obrátila se k Idě. „Nebo ti to snad prozradila
Mlada?“
Je krásná a ušlechtilá, tahle dcera pšovanského knížete Slavibora,
pomyslela si Ida, a skutečně dosáhne velkých cílů. Zaslouží si to. O její laskavosti
a štědrosti mluví každý už teď. Ovšem za ty velké cíle zaplatí stejně velkou
cenu. Nač jí to však říkat už nyní, nač jí zkalit ten příslib štěstí, s kterým
odtud bude odcházet?
Ludmilinu tvář nyní ozářilo sluneční světlo, které sem proniklo zvenčí,
a pozlatilo jí jemnou pleť. V modrých očích jí zažehlo zlatavé plamínky
a tmavé vlasy, sahající dívce až do pasu, se v něm kovově zaleskly.
„Mlada mi nic prozrazovat nemusela. Já vím mnohé, Ludmilo. Nejedno
tajemství je mi známo,“ odpověděla jí vědma.
Dívka neodpověděla, jen přikývla a vykročila ven do té sluneční záplavy.
„Přijď zase. Ráda ti poradím, paní,“ zavolala za ní Ida, ale Ludmila už
byla tatam.






K n ě ž n a Lu d m iL a
„Tak co? Co ti věštila ta stará čarodějka? Dostaneš bohatého ženicha?
A k tomu mladého a pohledného, který tě bude navěky milovat?“ vyzvídala
nedočkavě Mlada. Znala Ludmilu od dětství, a mohla si proto podobnou
důvěrnost dovolit.
Mladin otec patřil k rádcům pšovanského knížete a ona s Ludmilou
vyrůstala, aby se pak stala jednou z dívek v jejím doprovodu. Byla hezká, s vlasy
plavými jako zralé obilné klasy a s očima zelenýma jako dva úlomky
lesklého malachitu. A dovedla být milá. Nebo se spíš dovedla jako milá,
obětavá a nezištná přítelkyně stavět, protože jí z toho plynuly nemalé výhody.
Ovšem smutnou pravdou bylo, že myslela v první řadě na sebe.
Mladin otec u knížecího dvora zastával významné postavení a k
nejchudším rovněž nepatřil, nicméně nebyl kníže jako ten Ludmilin. A tak Mladu
nečekal sňatek s urozeným mladíkem z některého z předních rodů, třeba
z Přemyslovců. Rodiče se netajili tím, že by dcery, a mezi nimi Mladu,
nejraději vyvdali co nejdříve, aby jim ubylo starostí. Ženichové, kteří
přicházeli v úvahu, byli ale nanejvýš zazobaní sedláci či mistři nějakého řemesla.
„Řemeslo má přece zlaté dno,“ téměř se utrhla na Mladu matka, když
dcera nad takovou vyhlídkou pouze ohrnovala nos. „Lepší poctivý
manžel než nějaký urozený panáček, který by ti jen sladkými řečičkami popletl
hlavu a pak tě nechal s parchantkem v náručí.“ Při těch slovech blýskla po
Mladě přísným pohledem.
„Ach, matko, nejedna milostnice se přece má lépe než manželka,“ namítla
tehdy Mlada.
Matka jí místo odpovědi uštědřila pořádný políček. „Tak tohle si o tom
myslím já!“ rozkřikla se na ni a pak už mírněji dodala: „Ne, abys něco
takového vypustila z úst před otcem. V takovém případě by to také jen u políčku
skončit nemuselo. A nezapomínej, že nejeden z urozených už přijal křest
a s ním novou víru. Podle křesťanských zákonů smí muž mít pouze jednu
jedinou manželku, s níž uzavře zákonný sňatek a s níž teprve poté zplodí
potomstvo.“
Mlada si však matčina slova nevzala k srdci. Nehodlala skončit jako udřená
hospodyně na nějakém statku, která rodí zákonitému manželovi jedno dítě
za druhým. Rozhodla se, že se v tomhle ohledu postará o svou budoucnost
sama, a proto se držela Ludmily. Jen u knížecího dvora může potkat toho
pravého, který jí otevře cestu do vyšších kruhů.






K n ě ž n a Lu d m iL a
Ludmila vrhla na Mladu pobavený pohled. „Tvrdila, že se stanu mocnou
vládkyní a že mě bude můj choť milovat, jak se to obvykle říká,“ mávla po -
chybovačně rukou. Na podobné věštby přestávala věřit stejně jako na
nutnost předkládat bůžkům obětiny, i když to se dosud nahlas vyslovit
neodvažovala.
„Ty na taková proroctví nevěříš?“ užasla Mlada a ve tváři se jí zračilo
zděšení. Pochybovat o pravdivosti věštby se nikdy nevyplácelo.
Ludmila jen pokrčila rameny. „Myslím, že mi ta vědma řekla přesně to, co
jsem chtěla slyšet. Ostatně... nepřišla zkrátka, dobře jsem jí zaplatila.“
„Takhle bys mluvit neměla.“ Mlada se poplašeně ohlédla, jako by se bála,
že ta rouhačská slova mohl někdo zaslechnout. Umínila si, že si musí bůžky,
které ta řeč mohla popudit, usmířit tučnou obětinou.
Ludmila se však jen zasmála.
V tu chvíli se už ocitly na břehu Labe, kousek od místa, kde se do něj
vlévala Vltava. Nad nimi se na příkrém ostrohu tyčil Pšov, hradiště knížete
Slavibora.
Oblak prachu, který se zdvihl na cestě klikatící se od hradiště dolů k řece,
zvěstoval, že se k nim blíží skupina jezdců. Mlada po chvíli poznala v
prvním z nich Ludmilina bratra Velena. V rychlosti si přičísla plavé vlasy
a upravila si nařasené roucho s širokým pásem ozdobeným naleštěnými
polodrahokamy.
Byla si moc dobře vědoma, že tohle oblečení dává vyniknout
jejímu štíhlému pasu i oblým křivkám. A doufala, že na ní konečně
spočine Velen zamilovaným pohledem. Mohl být knížecí syn a ona pouhá
poddaná, zato půvabem byla jistě bohatší než mnohá urozená dcerka.
Jenže Velen v ní viděl pouze sestřinu družku, nic víc. Tedy
alespoň zatím.
Mlada se nicméně svých vysokých cílů nevzdávala, ostatně proč jich
nedosáhnout právě prostřednictvím Velena? Pravda, přehnaný zájem o ni
zrovna nejeví, ale jak se říká, všeho do času.
A co na tom, nezíská-li jeho náklonnost? Jsou tu přece i jiní. Podmanit si
nějakého mladého, urozeného Přemyslovce, to by bylo možná ještě lepší.
A nakonec by vzala zavděk i někým z rodu Stodoranů, který prý v poslední
době nabývá na vlivu i důležitosti.
Hra o moc mezi několika silnými a vlivnými rody je zajímavě rozehrána,
a tak se možná vyplatí chvilku počkat.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist