Kniha + doplněk: Klub Tygrů - Samurajův meč - Thomas Brezina

14 15

„Ve z m u v á s z a j e v i š tě,“ navrh l ředitel.„Bude

te se moct dívat ze strany. Takhle blízko se ksa

murajům nikdo jiný nedostane.“

„Ta k do bře, to bude paráda!“ vykřikli Tygři

nadšeně.

Ředitel je zavedl ke skrytému postrannímu

vchodu. Dveře se daly otevřít jen speciálním

klíčem. Šli kousek chodbou a pak prošli dalšími

kovovými dveřmi.

„Tady odtud uvidíte nejlépe,“ zašeptal ředitel

a postrčil děti přímo vedle opony. Klub Tygrů

zvědavě vykukoval na jeviště. Na zadní straně

byl postaven zlatě se lesknoucí japonskýpavi

lon. Vpravo a vlevo od něj vedly dva prohnuté

můstky k přední části jeviště.

„Dámy a pánové!“ zazněl hlas z amplionu do

hlediště. „Právě máte možnost seznámit se se

světem samurajů!“

Opona se s tichým bzučením roztáhla a shora

se dolů spustil obrovský gong. Na jevištěvstou

pil Japonec v dlouhém zeleném plášti a udeřil

do gongu, jehož hluboký tón se rozezněl poce

lém divadle.

Pohledy v zádech

„Dobrý den!“ pronesl ředitel.

Ty gři se na něj překvapeně podívali.

„No, moc dobrý není,“ podotkl Luk. „Naštěstí

máme čísla svých míst napsaná na obálce.“

Ředitel mu položil ruku kolem ramen. „Je mi

to opravdu moc líto, děti! Snad se všechno co

nejdříve vysvětlí a představení už proběhne bez

problémů.“

„Snad,“ utrousil Luk váhavě.

Znovu zazvonilo, tentokrát trochu déle. Biggi

chodila do divadla ráda a věděla, že tohlezvo

nění je poslední před začátkem představení.

Ke Klubu Tygrů a k řediteli přistoupilpolicis

ta: „Dokázali jsme zjistit čísla sedadel jen utěch

to tří mladých návštěvníků. Ostatní sinedoká

zali vzpomenout. Nevadilo by vám, kdybyste

chvilku počkali venku? Domníváme se, žezlo

ději budou sedět na vašich místech.“

Patrik rozhořčeně zalapal po vzduchu. „Jasně

že by nám to vadilo! Chtěli jsme přece vidět celé

představení!“

16 17

Biggi náhle přepadl zvláštní pocit, že ji někdo

pozoruje. Aby nepropásla nic z představení,

otočila se jen na kratičký okamžik. Nikoho však

za sebou nespatřila. A Patrik s Lukem stáli krok

před ní.

Samuraj vytáhl dlouhý meč a švihl jím ve vzduchu, jen to zasyčelo.

Muž, který předtím udeřil do gongu, vyhodil do vzduchu kousek papíru. Samuraj pod ním podržel meč. Sotva se padající papír dotkl jeho ostří, rozpadl se na dva kusy. Publikum opět aplaudovalo.

Biggi neklidně přešlapovala z nohy na nohu. Pořád ještě cítila pohledy v zádech.

Na jeviště vtrhly čtyři černě zamaskovanépostavy a zaútočily na samuraje. Propukl působivý boj. Protivníci však neměli šanci a brzy všichni leželi na zemi.

Biggi se už mezitím cítila natolik nepříjemně,

že se prudce otočila, protože se jí zdálo, že se

neznámý pozorovatel nachází těsně za ní. Ale

opět nikoho nezahlédla. Namlouvala si něco?

Brána zlatého pavilonu se rozletěla a vyšel

z ní samuraj. V záři refl ektorů se zalesklo jeho

umělecky zdobené brnění z kovu a kůže.

Hledištěm zaburácel nadšený potlesk.

18 19

Přepadení

Biggi začala být neklidná. Šťouchla do Patrika,

ten ale jen zasyčel: „Pssst.“

„Někdo stojí za námi a zírá na mě,“ zašeptala

mu Biggi do ucha.

„Asi jsi jeho typ!“ odpověděl Patrik súškleb

kem, aniž odvrátil pohled od jeviště.

Útočníci byli poraženi. Samuraj se napřímil

a vyrazil ze sebe triumfální pokřik. Obecenstvo

tleskalo a dupalo.

„Paráda!“ vydechl Patrik.

Shora se na samuraje spust ila klec ze dřeva apa

píru. Tygři nevycházeli z údivu, když ji japonský

samuraj rozsekal sedmi ranami meče na padrť.

Čtyři černí bojovníci překvapeně vyskočili.

Shora sjeli po lanech další dva a s kopími se

vrhli na samuraje. Ten v mžiku vytáhl další,

kratší meč a bránil se útočníkům zbraněmi

v obou rukou.

Protože kluci měli oči jen pro boj, Biggi seroz

hodla podívat, kdo se skrývá za úzkým po

stranním závěsem.

OOtá

zk

a p

ro

teb

e

Namlouvala si Biggi něco,

nebo se nemýlila?

Někdo stojí

za úzkými

postranními

závěsy.

Prozrazuje

ho stín.

Někdo stojí

za úzkými

postranními

závěsy.

Prozrazuje

ho stín.