načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Klinická hypnóza -- 3., aktualizované a rozšířené vydání - Stanislav Kraochvíl

Klinická hypnóza -- 3., aktualizované a rozšířené vydání

Elektronická kniha: Klinická hypnóza -- 3., aktualizované a rozšířené vydání
Autor:

Příručka zabývající se využitím hypnózy v lékařství je určena psychoterapeutům, psychologům, psychiatrům a lékařům všech klinických oborů. První část obsahuje podrobné ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 320
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-7013-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Příručka zabývající se využitím hypnózy v lékařství je určena psychoterapeutům, psychologům, psychiatrům a lékařům všech klinických oborů. První část obsahuje podrobné návody ke standardnímu i individualizovanému navozování hypnotického stavu a ověřování jeho hloubky. Druhá část uvádí zásady různých forem léčebného využití hypnózy. Třetí, nejobsáhlejší část je věnována praktickým hypnoterapeutickým postupům u konkrétních onemocnění v jednotlivých lékařských oborech - od psychiatrie přes interní medicínu a chirurgii až po stomatologii a využití hypnózy u dětí.Kniha vychází z autorovy klinické praxe, z jeho třicetiletých zkušeností při vedení výcvikových kurzů hypnózy pro lékaře a psychology a z rozsáhlého přehledu současné zahraniční literatury.

Související tituly dle názvu:
Klinická hypnóza Klinická hypnóza
Kratochvíl Stanislav
Cena: 458 Kč
Experimentální hypnóza Experimentální hypnóza
Kratochvíl Stanislav
Cena: 458 Kč
Makroekonomie Makroekonomie
Jurečka Václav, kolektiv
Cena: 339 Kč
Klinická kardiologie, 3. aktualizované vydání Klinická kardiologie, 3. aktualizované vydání
Vojáček Jan, Kettner Jiří
Cena: 1616 Kč
Makroekonomie Makroekonomie
kolektiv a, Jurečka Václav
Cena: 339 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc.

KLINICKÁ HYPNÓZA

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3686. publikaci

Odpovědná redaktorka Pavla Kučerová

Sazba a zlom Antonín Plicka

Počet stran 320

1. vydání, 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2009

Obrázek na obálce © doc. MUDr. Pavel Žáček, Ph.D.

ISBN 978-80-247-2549-9


OBSAH

PŘEDMLUVA KE 3. VYDÁNÍ ............................................................................................ 9

ÚVOD ................................................................................................................................. 11

A. NAVOZOVÁNÍ HYPNÓZY

1. PŘÍPRAVA NA HYPNÓZU .......................................................................................... 15

1.1 Zkoušky sugestibility ......................................................................................... 15

Význam zkoušek sugestibility ............................................................................ 18

1.2 Prostředí pro hypnózu ........................................................................................ 19

1.3 Předběžné informace .......................................................................................... 20

2. VERBÁLNĚ FIXAČNÍ USPÁVACÍ TECHNIKA ......................................................... 22

2.1 Dlouhá standardní forma ................................................................................... 22

2.2 Improvizovaná forma ......................................................................................... 24

2.3 Ukončení hypnózy ............................................................................................. 27

3. FANTAZIJNÍ TECHNIKY ........................................................................................... 29

4. DALŠÍ FAKTORY V TECHNIKÁCH .......................................................................... 34

4.1 Direktivnost – nedirektivnost ............................................................................. 34

4.2 Relaxace – aktivizace .......................................................................................... 36

4.3 Vědeckost a magičnost ....................................................................................... 41

4.4 Přerušovaná hypnotizace .................................................................................... 42

4.5 Prohlubování hypnózy ....................................................................................... 43

4.6 Opakovaná hypnotizace ..................................................................................... 44

4.7 Kolektivní hypnotizace ....................................................................................... 45

4.8 Urychlování hypnotizace .................................................................................... 46

5. INDIVIDUALIZOVANÉ TECHNIKY A PŘEKONÁVÁNÍ ODPORU ..................... 47

6. SUGESCE KE ZKOUŠENÍ HLOUBKY HYPNÓZY .................................................. 51

6.1 Jednoduché sugesce ............................................................................................ 51

6.2 Složitější sugesce pro hypnabilní osoby ............................................................... 55

6.3 Prožitky a reakce při sugescích ............................................................................ 63

7. HLOUBKA HYPNÓZY ................................................................................................ 68

7.1 Stupně hypnózy ................................................................................................. 68

7.2 Diagnostická škála .............................................................................................. 69

7.3 Hloubka hypnózy a léčebný účinek .................................................................... 71

8. NÁCVIK SUGEROVÁNÍ A HYPNOTIZACE ............................................................. 72

8.1 Pokyny pro formulování sugescí ......................................................................... 72

8.2 Zvládnutí neúspěšné hypnotizace ....................................................................... 74

8.3 Poznatky z nácviku hypnotizace ......................................................................... 76


9. HYPNOTIZACE DĚTÍ ................................................................................................. 78

9.1 Zvláštnosti dětské hypnózy ................................................................................ 78

9.2 Stanfordská hypnotická škála pro děti ................................................................ 79

9.3 Ukázky dětských fantazijních technik ................................................................ 80

9.4 „Hypnóza“ u dětí do čtyř let .............................................................................. 83

9.5 Závěrečné poznámky .......................................................................................... 84

B. LÉČEBNÉ UŽITÍ HYPNÓZY

10. PROSTÁ HYPNÓZA, RELAXACE A SPÁNEK ......................................................... 89

11. OBECNÉ TERAPEUTICKÉ SUGESCE .................................................................... 92

11.1 Přímé sugesce ................................................................................................... 92

11.2 Obrazné sugesce ............................................................................................... 94

12. SPECIFICKÉ SYMPTOMATICKÉ SUGESCE ......................................................... 97

13. HYPNOTICKÁ ANALGEZIE A ANESTEZIE ........................................................ 101

13.1 Možnosti vyvolání analgezie ........................................................................... 101

13.2 Techniky sugerování analgezie ........................................................................ 102

13.3 Zpětné informace o pociťování bolesti ........................................................... 103

13.4 Fyziologické reakce při analgezii ..................................................................... 104

13.5 Chronické organicky podmíněné bolesti ........................................................ 104

14. HYPNOTICKÁ ABREAKCE A HYPNOANALÝZA ............................................... 106

14.1 Hypnotická abreakce ...................................................................................... 106

14.2 Hypnoanalýza ................................................................................................ 108

15. NÁCVIK V HYPNÓZE ............................................................................................. 110

16. AUTOHYPNÓZA A AUTOSTIMULAČNÍ MANÉVR .......................................... 112

16.1 Autohypnóza .................................................................................................. 112

16.2 Autostimulační manévr .................................................................................. 115

17. ZÁSADY PRO PODÁVÁNÍ LÉČEBNÝCH SUGESCÍ ........................................... 117

18. ERICKSONOVSKÁ HYPNOTERAPIE ................................................................... 119

19. HYPNÓZA A KOMPLEXNÍ PSYCHOTERAPIE ................................................... 124

19.1 Hypnóza a terapeutický vztah ........................................................................ 124

19.2 Metoda dvojí koleje ....................................................................................... 125

C. HYPNÓZA U RŮZNÝCH ONEMOCNĚNÍ A PORUCH

20. NEURÓZY ................................................................................................................. 129

20.1 Nespavost ....................................................................................................... 130

20.2 Bolesti hlavy ................................................................................................... 131

20.3 Úzkost, strach a tréma .................................................................................... 132

20.4 Deprese .......................................................................................................... 134

20.5 Neurastenie .................................................................................................... 137

20.6 Nutkavá neuróza ............................................................................................ 137 20.7 Hypochondrie ................................................................................................ 139

20.8 Hysterie ......................................................................................................... 140

Techniky rychlého odstranění symptomů .......................................................... 141

Poznámky k jednotlivým konverzním symptomům .......................................... 141

Ukázka léčebného postupu ............................................................................. 144

20.9 Mnohočetná osobnost .................................................................................... 147

20.10 Posttraumatická stresová porucha ................................................................. 150

21. ZÁVISLOST NA ALKOHOLU A JINÝCH DROGÁCH ........................................ 155

21.1 Základní léčebné postupy ............................................................................... 155

21.2 Některé zkušenosti s léčbou ............................................................................ 157

21.3 Kouření .......................................................................................................... 159

22. PSYCHÓZY ............................................................................................................... 164

23. PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY A VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ ............................ 167

23.1 Bronchiální astma .......................................................................................... 167

Poznámky k etiopatogenezi ............................................................................ 167

Zaměření a techniky hypnoterapie .................................................................. 168

Výsledky ........................................................................................................ 170

Fixační kašel a jiné ....................................................................................... 171

23.2 Kardiovaskulární poruchy .............................................................................. 172

Hypertenzní choroba ..................................................................................... 173

Stenokardie a jiné potíže ................................................................................ 175

23.3 Gastrointestinální poruchy ............................................................................. 175

Achalázie ...................................................................................................... 176

Vředová choroba žaludku a dvanáctníku ........................................................ 177

Colitis ulcerosa .............................................................................................. 179

Zácpa a průjem ............................................................................................. 180

Dráždivý tračník ........................................................................................... 181

Jiné poruchy trávicího ústrojí ......................................................................... 184

23.4 Poruchy dalších systémů ................................................................................ 184

23.5 Obezita, mentální anorexie a bulimie ............................................................. 185

Obezita ........................................................................................................ 185

Mentální anorexie ......................................................................................... 188

Bulimie ........................................................................................................ 190

24. HYPNÓZA V NEUROLOGII A ORTOPEDII ........................................................ 192

24.1 Organické a funkční poruchy ......................................................................... 192

24.2 Ovlivňování bolestí ........................................................................................ 194

24.3 Migréna ......................................................................................................... 197

24.4 Spastická tortikolis ......................................................................................... 201

24.5 Grafospazmus, blefarospazmus a tik ............................................................... 202

24.6 Motivace při rehabilitaci ................................................................................ 205

25. KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ .......................................................................................... 209

25.1 Bradavice ....................................................................................................... 209

25.2 Kondylomy .................................................................................................... 212

25.3 Svědění .......................................................................................................... 213

25.4 Ekzémy .......................................................................................................... 214

25.5 Jiné ................................................................................................................ 215


26. HYPNÓZA V CHIRURGII A ANESTEZIOLOGII ................................................ 216

26.1 Důkazy o možnosti operací v hypnóze ........................................................... 216

26.2 Technika hypnózy pro chirurgickou operaci ................................................... 218

26.3 Možnosti a meze hypnotické anestezie ........................................................... 219

26.4 Hypnóza v předoperačním a pooperačním období ......................................... 221

26.5 Úrazy a krvácení ............................................................................................. 223

26.6 Popálení ......................................................................................................... 224

26.7 Sluchové vnímání v průběhu narkózy ............................................................. 228

27. HYPNÓZA V PORODNICTVÍ A GYNEKOLOGII .............................................. 231

27.1 Hypnóza a porod ........................................................................................... 231

Navození analgezie při porodu ....................................................................... 232

Fobie z porodu .............................................................................................. 234

27.2 Těhotenské zvracení ....................................................................................... 235

27.3 Poruchy menstruace ....................................................................................... 237

27.4 Sterilita a antikoncepce .................................................................................. 238

27.5 Zvětšení prsů ................................................................................................. 240

28. HYPNÓZA V ZUBNÍM LÉKAŘSTVÍ ..................................................................... 241

28.1 Strach před zubním ošetřením ........................................................................ 241

28.2 Hypnóza v průběhu zubního ošetření ............................................................. 242

Navozování analgezie .................................................................................... 242

Odvedení pozornosti ...................................................................................... 243

Možnosti a meze ........................................................................................... 245

Příklady využití ............................................................................................ 245

28.3 Jiné stomatologické problémy ........................................................................ 246

29. DALŠÍ LÉKAŘSKÉ OBORY ..................................................................................... 248

29.1 Onkologie ...................................................................................................... 248

29.2 Oční a ušní lékařství ....................................................................................... 251

29.3 Jiné ................................................................................................................ 253

30. HYPNOTERAPIE U DĚTÍ ....................................................................................... 256

30.1 Nevhodné návyky .......................................................................................... 256

Noční pomočování ........................................................................................ 257

Koktavost ...................................................................................................... 258

Okusování nehtů ........................................................................................... 259

30.2 Učení a emoce ................................................................................................ 259

30.3 Somatické symptomy a bolest ........................................................................ 260

30.4 Poruchy chování ............................................................................................ 262

D. VÝZKUM KLINICKÉ HYPNÓZY

31. METODOLOGIE ...................................................................................................... 265

32. VÝSLEDKY ................................................................................................................ 267

ZÁVĚR .............................................................................................................................. 271

LITERATURA .................................................................................................................. 273

REJSTŘÍK JMENNÝ ....................................................................................................... 295

REJSTŘÍK VĚCNÝ .......................................................................................................... 301


předmluva ke 3. vydání / 9

PŘEDMLUVA KE 3. VYDÁNÍ

Kniha je určena lékařům a klinickým psychologům, kteří mohou a chtějí ve své

praxi využívat hypnózu při léčení pacientů. Podávám v ní: a) návod k navozování hypnózy

a posuzování její hloubky, b) výklad základních forem léčebného využití hypnózy, c) příklady

aplikace hypnoterapie u jednotlivých onemocnění, potíží či poruch v různých lékařských

oborech a d) poznatky z vědeckého ověřování účinnosti hypnoterapeutických postupů.

V této knize se zabývám pouze klinickou hypnózou. Teoretické otázky hypnózy a výsledky výzkumů

hypnotických jevů a hypnability jsem shrnul v monografi i Experimentální hypnóza (Academia, Praha

1999). I  když vyšla v  jiném nakladatelství, tvoří s Klinickou hypnózou nedílný celek, zahrnující obě

základní složky současné vědecké hypnologie.

Výklad jsem zaměřil především na praktické provádění hypnoterapie. Snažím seposkytnout co nejvíce ukázek, jak nejlépe formulovat hypnotizační a terapeutické sugesce a jaké výsledky je možno u jednotlivých potíží a problémů očekávat.

Po stránce didaktické vycházím z výukového programu pro kurzy hypnózy, které od roku 1970každoročně pořádáme pro klinické psychology a lékaře v psychiatrické léčebně v Kroměříži v rámci školících

akcí sekce pro hypnózu České psychiatrické společnosti. Děkuji všem kolegům a přátelům, kteří se mnou

v těchto kurzech po mnoho let působili jako lektoři a jejichž zkušenosti se v této knize do značné míry

prolínají s mými. Patří k nim zejména prof. MUDr. Milan Bouchal, CSc., prof. PhDr. MojmírSvoboda, CSc., prof. PhDr. Petr Hájek z Londýna, doc. PhDr. Karel Balcar, CSc., MUDr. Věra Doležalová,

CSc., MUDr. Jaroslav Kašparů, MUDr. Ivona Hájková a PhDr. Petr Hájek, CSc. z Litoměřic, PhDr.

Karel Gawlik, PhDr. Marie Pečená, PhDr. Blanka Čepická, PhDr. Alena Vítková, PhDr. LenkaGazdová a PhDr. Miroslav Vyhnálek, CSc. Děkuji i absolventům kurzů, kteří přinášeli své čerstvé poznatky

i  mnohé otázky na pracovní schůze sekce, na supervizní sezení a  do pokračovacích kurzů a  podnítili

mne k sepsání této příručky.

Při přípravě nového vydání jsem přihlédl k článkům v posledních ročnících časopisů International Journal of clinical and experimental Hypnosis a American Journal of clinical hypnosis a k současným americkým učebnicím klinické hypnózy od M. Yapka Trancework. Introduction to the practice of clinical hypnosis (2003), A. Barabasze a J. WatkinseHypnotherapeutic techniques (2005) a S. Lynna a I. Kirsche Essentials of clinical hypnosis (2006). Doplnil jsem některé kapitoly, zejména v části o hypnóze u různých onemocnění a poruch a o výzkumu účinnosti hypnoterapie.

Z druhého vydání jsem převzal ilustrativní obrázky technik hypnotizace a navozování některých hypnotických jevů. Vděčím za ně ochotě vybraných vysoce hypnabilních žáků a žákyň střední zdravotnické školy v Kroměříži, kteří byli ochotni nechat se v průběhu demonstrací na pokračovacím kurzu hypnózy při hypnotizaci a v navozené hypnózevyfotografovat a současně projevili souhlas s uveřejněním vybraných snímků. Fotografování během hypnotických experimentů obětavě provedl můj kolega a přítel PhDr. Jiří Mrva z Kroměříže. / klinická hypnóza

V říjnu roku 2008 proběhl již 27. kroměřížský úvodní kurz hypnózy, na rok 2009 se připravuje 13. kurz pokračovací. Na internetu je zásluhou PhDr. Pavla Humpolíčka pravidelně revidovaný a doplňovaný seznam absolventů kurzů, lékařů a psychologů, kteří ve své ambulantní psychoterapeutické praxi mohou pacientům nabídnout také hypnózu: http://www.psycholog.coolnet.cz/Hypnoterapeute/.

Děkuji řediteli Psychiatrické léčebny v Kroměříží prim. MUDr. Miroslavu Koupilovi za podporu mé praktické, výukové a publikační činnosti v oblasti hypnoterapie a řediteli Psychiatrické léčebny v Bílé Vodě MUDr. Petru Jeřábkovi za poskytnutí tvůrčího azylu k přípravě tohoto nového vydání.

Kroměříž, říjen 2008 Stanislav Kratochvíl

Poznámka: Citace označené v textu (*) jsou nepublikovaná sdělení absolventů kurzů

hypnózy, která přednesli na pracovních schůzích sekce pro hypnózu a na konferencích

o hypnóze nebo je připravili jako přehledy své činnosti pro pokračovací kurzy.


úvod / 11

ÚVOD

Hypnóza je zvláštní psychický stav, k jehož hlavním charakteristikám patří:

• zvýšená sugestibilita,

• změněný stav vědomí, který umožňuje pohlcení sugerovanými zážitky a  prožívání

změn vnímání, myšlení, emocí, chování a paměti jako subjektivně reálnýcha mimovolních,

• selektivní vztah závislosti na hypnotizérovi.

Předpokladem pro navození tohoto stavu pomocí hypnotizace je individuální schopnost

jedince, označovaná jako hypnabilita. Je to vlastnost, která se vyskytuje v různém stupni

a v závislosti na ní může mít hypnóza různou hloubku. S hloubkou pak souvisí, v jakém

rozsahu a v jaké intenzitě je možno vyvolat typické hypnotické jevy (Kratochvíl 1999).

Zvýšená sugestibilita znamená, že hypnotizovaná osoba je připravena přebírat tvrzení hypnotizéra

a přeměňovat je bez kritického zvažování v příslušné prožitky, přesvědčení nebo automatické jednání.

Vědomí se pozměňuje tak, že dochází ke zkreslenému vnímání a hodnocení skutečnosti. Současně však

může zůstat v činnosti část kontrolní funkce, zaznamenávající skutečný stav věcí, a to na zjevné nebo

skryté (disociované) úrovni.

Vztah k hypnotizérovi, označovaný jako raport, je výběrové spojení, v němž podněty vycházející od

hypnotizéra nabývají pro subjekt podstatný význam a spontánní reaktivita na jiné podněty se snižuje.

Hypnabilita je schopnost pohroužit se do hypnózy. Většinou se chápe jako kontinuální vlastnost,

kterou lze měřit psychometrickými nebo klinickými škálami. Základní hypnabilita je určenamaximální hloubkou hypnózy, do níž se jedinec může pohroužit za optimálních podmínek. V dospělosti

je značně stabilním samostatným osobnostním rysem. Koreluje s bdělou sugestibilitou a do jisté míry

souvisí s prožitkovými schopnostmi, jako jsou schopnost pohlcení, představivost a tvořivost. Výzkumy

potvrzují významný, ale malý vliv postojů, motivace a očekávaní na výsledné skóre v testechhypnability. Rušivý vliv záporných postojů je větší než podpůrný vliv postojů pozitivních. Osobahypnotizéra, metody hypnotizace a prostředí mají na průměrnou hypnabilitu podle výzkumů vliv většinou

nevýznamný. Mohou však mít zvláštní význam u některých jedinců v souvislosti s jejich očekáváním

a osobnostními rysy. Účinky systematického nácviku hypnotického reagování jsou významné, ale také

poměrně malé. Zřejmě se v základní hypnabilitě podstatnou měrou uplatňuje schopnostní, převážně

vrozená složka.

Prohlížíme-li odbornou literaturu a navštívíme-li sjezdy a konference věnovanéhypnóze, zjišťujeme, že ne všichni odborníci s výše uvedeným jasným vymezením hypnózy

a hypnability souhlasí. U nesouhlasících lze schematicky rozlišit dva protikladné krajní

póly. Na jednom pólu stojí široká charismatická fronta ericksonovskýchpsychoterapeutů, kteří popírají význam rozdílů v hypnabilitě a mluví poněkud vágně o hypnotickém

tranzu, s jehož objektivním testováním si nedělají starosti. Na druhém pólu stojí bojovná


12 / klinická hypnóza

elitní skupina sociokognitivních obrazoborců, kteří popírají hypnózu jako změněný stav

vědomí a jako nějaký „stav“ vůbec.

Ericksonovci rozmělňují pojetí hypnózy do bezbřehé komunikace, zbožně vzývají personifi kovanémytické nevědomí, které dokáže, není-li vyrušováno, všechny potíže a  problémy dokonale zvládnout,

a nahrazují jednoduchou přímou hypnotizaci různými složitými nepřímými a zdánlivě nedirektivními

manipulacemi, jejichž větší účinnost ve srovnání s tradiční hypnotizací nebyla prokázána. Za poslední

argument považují promyšlené i náhodné a svérázné výroky svého učitele, M. H. Ericksona, a vymýšlejí

v jeho duchu různé individualizované, metaforické, dárkově zabalené a pacientům na míru šité postupy,

u nichž není jasné, kde hypnóza začíná a kde končí (Bandler a Grinder, Dolanová, Gilligan, S. a C. Lank-

tonovi, O‘Hanlon, Rosen, Rossi, Yapko a Zeig).

Sociokognitivní protivníci hypnózy, hlásící se k odkazu T. X. Barbera, Sarbina, Coea, Chavese a Spanose,

vysvětlují „hypnotické“ jevy pouhým sugerováním a vědomou motivací „hypnotizovaných“, hraním role,

volními kognitivní strategiemi, snahou vyhovět nebo dokonce jen pouhým očekáváním toho, co se má

dít. Patří k  nim bojovná generace mladších univerzitních psychologů, z  nichž jsou nejproduktivnější

Lynn a Rhueová, Kirsch a Council. V Anglii se k nim řadí Wagstaff a Fellows.

Uprostřed stojí výzkumníci s metodologickou výzbrojí i klinici s bohatou zkušeností,

kteří jsou otevřeni uznávání specifi ckých odlišností hypnózy jako zkoumatelného a jasně

vymezeného zvláštního psychického stavu i  hypnability jako zvláštního osobnostního

rysu. Z  vůdčích osobností k  nim patřili především mnohaletí vedoucí dvou významných výzkumných laboratoří E. R. Hilgard a  M. T. Orne, dále F. Evans, K. Bowers,

H. Crasilneck a A. Weitzenhoff er. K současné generaci patří Sheehan, Perry a Laurence,

Zamansky, Kurtz, D. Spiegel, P. Bowersová, Woody a  Nadon, Kihlstrom, McConkey

a Barnierová.

Naše kroměřížské výzkumy i klinické zkušenosti vždy odpovídaly tomuto střízlivému

střednímu trendu (Kratochvíl 1972). Navíc jsem měl to štěstí, že jsem mohl v  letech

1969–1970 pracovat téměř rok s prof. Hilgardem, J. Hilgardovou a A. Morganovouv tehdejší stanfordské laboratoři pro výzkum hypnózy a několik dalších měsíců s prof. Ornem,

E. Ornovou, F. Evansem a  G. Hammerem v  podobně zaměřené výzkumné laboratoři

fi ladelfské a být na různých odborných konferencích a sjezdech svědkem jejich živýchkonfrontačních diskusí s T. X. Barberem, W. Coem a jejich přívrženci. Tím je také určeno, na

kterém místě – i s většinou mých spolupracovníků v kurzech hypnózy – dnes stojím.


A.

NAVOZOVÁNÍ HYPNÓZY


14 / klinická hypnóza

První věc, kterou se musíme naučit, chceme-li do našeho léčebného repertoáru zařadit

hypnoterapii, je navozování hypnózy, tj. uvádění či ponořování pacienta do hypnotického

stavu. Je výhodné, vyjdeme-li ze dvou předpokladů: že se nám to nepodaří u každého

pacienta a že u některých pacientů se nám to podaří. Tím se zejména na počátku naší

hypnoterapeutické praxe zbavíme pocitů nezdaru, které by nás po setkání s  několika

nehypnabilními pacienty odrazovaly od dalšího zkoušení, než najdeme několik značně

hypnabilních osob, které nás o účinnosti našich postupů přesvědčí. Po získání zkušenosti

a jistoty se rozsah osob, které budeme schopni ovlivnit, zvýší.

Dalším důležitým předpokladem je, že chceme-li v daném případě zjistit možnosti

léčebného využití hypnózy, musíme zkusit pacientovi zadávat sugesce a hypnotizovat jej.

Nemáme spolehlivou možnost přesvědčit se jiným způsobem o jeho hypnotizovatelnosti.

Nesmíme být váhaví a pohodlní, musíme být vždy připraveni provést hypnotizaci. Po

získání základních zkušeností nám k tomu většinou postačí 15 nebo i 10 minut. Jenv příadech, kdy nám na využití hypnózy skutečně hodně záleží, můžeme věnovat pokusům

o navození hypnózy různými technikami až půl hodiny anebo hypnotizaci vyzkoušíme

postupně ve dvou až třech samostatných sezeních.

Nyní budeme v učení se hypnotizaci postupovat krok za krokem. Začneme běžnou

standardní verbálně fi xační uspávací technikou s textem, který můžeme pacientovizpočátku i číst, poté co u něj předem vytvoříme příslušné očekávání a zajistíme spolupráci. Od

přísného přidržování se standardní metody přejdeme k jejímu zkracovánía k přizpůsobování formulací pozorovaným reakcím pacienta a k improvizacím, které z pacientových

reakcí vyplývají. Dále se naučíme využívat také fantazijních technik a pružněji sepohybovat v polaritách direktivity – nedirektivity a uspávání – aktivizace. Využijeme různé

polohy při hypnotizaci, různé druhy fi xačních bodů včetně pohledu do očí a některé další

pomůcky zvyšující účinnost sugescí. Tím se rozšíří náš repertoár, abychom mohli techniky

střídat a při neúspěchu jedné zkusit jinou. Poukážeme také na speciální individualizované

techniky, které vytvořil Erickson a jeho škola. Podáme návod k provádění orientačních

testovacích sugescí pro osoby méně i vysoce vnímavé a základní směrnice k posouzení

hloubky navozené hypnózy. Naučíme se i provádění hypnotizace ve skupině. Závěrem

uvedeme zvláštnosti postupu při navozování hypnózy u dětí.

příprava na hypnózu / 15

1. PŘÍPRAVA NA HYPNÓZU

Předpokladem u terapeuta, který chce úspěšně provádět hypnózu, je ovládnutí

sugestivní intonace, tj. dovednosti vyslovovat tvrzení takovým způsobem, aby seu naslouchajícího vzbuzoval a posiloval okamžitý dojem o jejich pravdivosti a znesnadňovalo

se uplatnění pochybností.

Sugestivní intonace se liší od intonace používané při věcném konstatování, při logické argumentaci,

otázce, instrukci nebo příkazu. Je v ní přesvědčení o pravdivosti a o očekávaném účinku, jistota,naléhavost a  vemlouvavost. Je vhodné si ji napřed nacvičit na pronášení krátkých hesel, např. „Kroměříž

jsou hanácké Athény, město plné památek, kultury a vzdělanosti“, „tloušťka škodí zdraví, jíst střídmě

se vyplatí“, nebo přímo na větách vybraných z testů sugestibility: „Budete padat dozadu, táhne vás to

dozadu. Padáte dozadu.“

K přípravě pacienta na hypnózu lze využít zkoušek bdělé sugestibility, zajištěnívhodného prostředí pro hypnotizaci a poskytnutí předběžných informací, které odstraní případné rušivé obavy a podpoří správné očekávání toho, co se má při hypnotizaci uskutečnit.

1.1 ZKOUŠKY SUGESTIBILITY

Reagování na sugesce v bdělém stavu do jisté míry předpovídá úspěchhypnotizace. Zejména sugesce obsahující vnucení nebo naopak znemožnění určitého pohybu,

jimž subjekt na výzvu nedokáže odporovat, s  hypnabilitou vysoce korelují. Zadávání

bdělých sugescí může být zároveň přípravou na hypnotizaci, která vlastně také bdělými

sugescemi začíná. Uvádějí pacienta do situace. Pacient získává představu o tom, co je to

sugesce a zda a jak na něj působí. Po každé sugesci může komentovat svoje prožitky, a tak

poskytuje hypnotizérovi vodítka o tom, jak rychle sugesce působí a jaký druh formulací

je nejúčinnější: zda jsou to spíše tvrzení doporučující výchozí spolupráci pomocí představ

(„Představte si, že padáte dozadu, a když si to budete živě představovat...“), tvrzení zvolna,

vemlouvavě a opakovaně všeptávaná, nebo energická tvrzení blížící se autoritativnímu

rozkazu („Padáte dozadu!“). Hypnotizér může podle těchto poznatků upravovat svůj další

postup a  současně může ve svém komentáři posilovat pacientova pozitivní očekávání

a vytvořit u něj potřebnou zaměřenost.

Uvedeme ukázkové formulace několika oblíbených zkoušek sugestibility, k nimž patří

kyvadélko, padání dozadu a semknutí rukou.


16 / klinická hypnóza

Ky vadélko

Požádáme pacienta, aby se posadil ke stolu a opřel o něj pravý loket tak, aby prsty byly

přibližně ve výši hlavy. Mezi palec a ukazovák mu dáme nit se zavěšeným malýmtělesem, např. prstýnkem nebo knofl íkem, tak, aby těleso bylo asi 1 cm nad deskou stolu,

a zastavíme jeho případný pohyb. Pak začneme sugerovat.

Pozorujte nyní tento malý předmět. Soustřeďte se na něj a pozorně poslouchejte, co vám říkám. Uvolněte

se a odstraňte všechno napětí. Za chvíli, jak budete prsten pozorovat, všimnete si, že se trochu pohybuje.

Nezáleží na tom jak, ale bude se pohybovat. Začne se pohybovat, zpočátku málo, potom více a více.

Neustále ho pozorujte. Teď se začíná trochu pohybovat, začíná se kývat: vidíte, že už se trochu hýbe.

Zpočátku málo, pak silněji a silněji. Pohybuje se..., pohybuje se víc a víc..., jen ho stále pozorujte...,

pohybuje se víc a víc. Představujte si, jak se kývá právě tímto směrem. Vaše představa tento pohybneobyčejně zesílí. Prsten se pohybuje... víc a víc..., nezadržitelně se kývá... silněji a silněji. (Jakmile je patrný

pravděpodobný směr pohybu, pokračujeme takto:) Vidíte, že se kývá dopředu a  dozadu..., dopředu

a  dozadu..., víc a  víc..., dopředu..., dozadu... (Sugesce pokud možno synchronizujeme se skutečným

pohybem.) Kývá se víc a víc..., dopředu..., dozadu.

(Začne-li pohyb přecházet v eliptickou nebo kruhovou dráhu, pokračujeme, jako bychom topředpokládali.) Teď se začíná prsten pohybovat v kruhu, začíná kroužit, krouží..., opisuje kruh..., točí se..., točí...,

krouží a krouží..., více a více se točí. Představujete si stále větší a větší kruh a prsten začíná opisovat jeho

dráhu..., větší a větší..., točí se a krouží... silněji...

Zde můžeme skončit, odebrat pacientovi kyvadélko a  žádat o  komentář. Uvede-li

pocit, že se kyvadélko „pohybovalo samo, bez jeho vlastní vůle“, podtrhneme tutoskutečnost jako podstatnou pro reagování na sugesce.

Padání dozadu

Postavte se vzpřímeně zády ke mně, paty a špičky u sebe. Za chvíli vás požádám, abyste si představil, že

padáte dozadu, a vy skutečně pocítíte, že dozadu padáte. Budu stát za vámi, abych vás zachytil. Ukážu

vám, jaké to bude. (Vezmeme pacienta za ramena a vychýlíme ho směrem k sobě. Obvykle udělá krok

dozadu.) Udělal jste krok dozadu. To je přesně to, co byste dělat neměl. Udělal jste to, protože jste se bál,

že vás nechám upadnout. Ale vidíte – zachytil jsem vás. Zkusíme to znovu, tentokrát se tomu poddejte.

(Opakujeme předchozí postup, aby pacient nabyl jistoty. Nyní by měl klást již jenom malý odpor. Bez

ohledu na to, zda udělá krok dozadu, nebo ne, pokračujeme:) To bylo již lepší. Ničeho se nebojte,nenechám vás upadnout. Stojím za vámi a včas vás zachytím. (Nekladl-li žádný odpor:) Velmi dobře, tentokrát

jste to udělal výborně. (Pokračujeme:) Nyní se postavte zase tak, ruce po stranách, paty a špičky u sebe.

Napřimte hlavu. (Lehce uchopíme pacienta pod bradou a mírně mu vychýlíme hlavu dozadu.)

Zavřete oči a pozorně poslouchejte, co budu říkat. Nechte oči zavřené, abyste se mohl lépe soustředit.

Stůjte klidně, nechte vše volně probíhat. Nyní si představte, že padáte dozadu. Vaše představa sama

vyvolá tendenci k  pohybu. Představte si, že padáte dozadu, že nějaká síla vás táhne dozadu. Stále si

představujete, že padáte dozadu. Vaše představa tento pohyb neobyčejně zesiluje. Za několik okamžiků

skutečně pocítíte sílu, která vás táhne dozadu. Čím větší je vaše představa pohybu, tím více se nakláníte

dozadu. Tento pocit neustále vzrůstá. Mocná síla vás táhne dozadu. Zpočátku málo, ale postupně stále

silněji a silněji. Nakláníte se dozadu... více a více..., přitahuje vás to dozadu..., dozadu..., táhne vás to

neodolatelně dozadu. Stále více vás to přitahuje dozadu, tento pocit neobyčejně vzrůstá... přitahuje vás

to už tak nezadržitelně, že ztrácíte rovnováhu..., víc a víc ztrácíte rovnováhu..., dozadu..., táhne vás to

dozadu, čím dál tím víc dozadu, silněji a  silněji..., začínáte padat dozadu..., začínáte padat dozadu...

příprava na hypnózu / 17

Padáte dozadu. Nemůžete tomu zabránit! Padáte dozadu. Táhne vás to dozadu... Padáte dozadu! Padáte

dozadu! Padáte dozadu!

Dobrá, nyní už síla přestává působit, otevřete oči, vše je jako předtím. Jste klidný a uvolněný. Popište

mi svoje pocity.

Všímáme si, zda došlo skutečně k pádu nebo jen k výraznému či mírnémukolísání a jak pacient pokus prožíval. Každou skutečnost svědčící pro účinnost sugesce opět podtrhneme.

Dalšími variantami sugerovaných mimovolních pohybů, které můžeme navázat, byl-li pokus s  pádem dozadu úspěšný, je pád dopředu, přitahování rukou k  sobě a  klesání předpažené ruky. Můžeme je opět provádět se zavřenýma očima pacienta, ale pokud reagoval rychle, můžeme též požadovat, aby měl oči otevřené a díval se nám upřeně do jednoho oka. Dokážeme-li sami strnule fi xovat jeho oko nebo kořen nosu, může to zvýšit sugestivnost postupu. Také můžeme vypustit požadavek na napomáhání pohybu jeho vlastními představami a zadávat sugesce přímo.

Postavte se nyní proti mně, opět dejte paty a špičky k sobě a dívejte se mi upřeně do jednoho oka. Za

chvíli budete cítit, jak vás to táhne dopředu. Začíná vás to táhnout dopředu. Táhne vás to dopředu.

Padáte dopředu... atd.

Stůjte nyní opět proti mně, ale rozkročte se, ať máte pevnější postoj. Předpažte ruce před sebe, nastavím

vám je nyní do určité polohy. (Předpažené ruce oddálíme od sebe, aby svíraly úhel asi 60 stupňů.) Nyní

je ponechte v této poloze. Za chvíli budete cítit, jak se ruce začnou samy přitahovat k sobě, levá k pravé,

pravá k levé, doprostřed, do střední roviny. Táhne je to k sobě. Víc a víc. Přitahují se. Ruce se přitahují

k sobě. Začínají se pohybovat. Přibližují se k sobě. Blíž a blíž k sobě...

Nechte nyní pravou ruku předpaženou. Za chvíli začnete cítit, jak je tato ruka těžká. Bude těžká, stále

těžší a těžší, potáhne ji to dolů. Ruka těžkne. Je těžší a těžší. Začíná ji to táhnout dolů. Táhne ji to dolů,

dolů. Pravá ruka klesá, klesá, níž a níž, dolů...

Reaguje-li pacient na všechny sugesce dobře, může zde navázat i  sugesce automatického zavírání očí

a přechod k hypnotizaci. Semknutí rukou

Nyní se postavte a sepněte takto ruce. (Ukážeme: prsty jsou propleteny, dlaně přitisknuty k sobě.) Dobrá,

dívejte se mi do očí a pevně sevřete ruce. (Mezitím vezmeme pacienta za ruce a přitlačíme mu je k sobě.)

Sevřete je opravdu těsně, co nejtěsněji můžete. Když to uděláte, brzy zjistíte, že se vaše prsty už samy

do sebe zaklíňují a vaše ruce se pevně spojují. Pozorujte, co se bude dít, ničemu nebraňte ani ničemu

nenapomáhejte. Soustřeďte se na vaše ruce a zavřete oči. Přitom, jak to děláte a jak mne posloucháte, se

vaše ruce ještě pevněji spojují. (Sugerující lehce pustí ruce pacienta, když vidí, že je pevně sevřel. Pokud

ne, pokračuje podrobnějšími sugescemi.) Prsty se pevně přimykají ke hřbetu ruky, dlaně jsou úplně jako

přilepené, ruce se svírají k sobě víc a víc... (a pak teprve mu pustí ruce). Prsty jsou propleteny čím dál

pevněji, ruce se k sobě tisknou stále víc... jsou do sebe úplně zaklíněny. Vaše ruce jsou sevřeny velmi

těsně k sobě, prsty jsou ohnuté a velmi ztuhlé. Ruce jsou jako dva kusy ocele, pevně svařené k sobě. Jsou

zaklíněné a semknuté. Ruce jsou tuhé! Prsty se svírají jako železné háky! Ruce jsou slepené, pevnějia pevněji se k sobě přitahují. Za chvíli vás požádám, abyste zkusil dát ruce od sebe, ale nebudete schopen to

udělat. Vaše prsty jsou úplně zaklíněné do sebe..., ruce jsou stáhnuté..., slepené..., ztuhlé... Nemůžete ruce

rozpojit. Zkuste to – nemůžete! Čím více to zkoušíte, tím méně to jde. Vaše ruce jsou strnulé, nehybné, / klinická hypnóza

úplně tuhé a sevřené. Pokuste se je rozdělat. Nemůžete je rozdělat! Zkuste to pořádně. Nejde to!Nemůžete ruce oddělit od sebe! Nejde to..., jsou úplně zaklíněné... Vaše ruce jsou tuhé! Pevné! Pevně sevřené!

Dobrá. Nyní můžete otevřít oči a ruce již půjdou rozdělat docela snadno. (Nebo: Jakmile se nyní rukou

znovu dotknu, uvolním je, a ruce opět půjdou rozdělat docela normálně. Teď. Ruce se uvolňují, jsou

zcela volné, můžete je rozdělat.) V ÝZNAM ZKOUŠEK SUGESTIBILITY Kyvadélko je zkouškou velmi lehkou. Pozitivně v ní bude reagovat 80–90 % zkoušených. Je vhodné při výcviku, v praxi se používá málo. Naproti tomu ve zkoušce semknutí rukou budeme mít úspěch jen u 10–25 % osob, její korelace s hypnabilitou dosahuje až 0,70. Tato zkouška se používá, když nám záleží na rychlém výběru hypnabilních osob pro demonstrační pokusy s hypnózou a na vyloučení osob méně hypnabilních.

Jako příprava na pokus o hypnotizaci se nejlépe osvědčuje série středně těžkýchzkoušek: padání dozadu, padání dopředu, přitahování rukou a klesání ruky. Po skončení těchto

zkoušek, krátkém prodiskutování pacientových pocitů a jejich pozitivním komentování

požádá hypnoterapeut pacienta, aby se posadil do křesla, opřel si hlavu, zaujal pohodlnou

polohu a uvolnil se, a sdělí mu, že nyní začne s navozováním hypnotického stavu, který je

výborný pro sugestivní léčebné odstranění jeho potíží, ve kterém bude jeho organismus

ještě více ovlivněn.

Při výrazných a spolehlivých reakcích pacienta ve zkouškách sugestibility je možno také

bez přerušování pokračovat v dalších stále obtížnějších sugescích a využít tohoto postupu

k převedení pacienta do hypnotického stavu. Tato forma hypnotizace se označuje jako

metoda stupňování náročnosti bdělých sugescí.

Obvykle se zadávají sugesce zavření očí s nemožností je otevřít a ponořování se do stále hlubší hypnózy;

za pacienta přisuneme židli, aby se mohl pohodlně posadit. (Zvlášť hluboce hypnabilní osoby mohou

ovšem zůstat i stát nebo se pohybovat a přejít do hypnotického stavu i s otevřenýma očima, zejména

pokud byly již dříve hypnotizovány.)

Jiným oblíbeným východiskem pro úvodní zkoušení sugestibility před pokusem

o hypnotizaci je využití instruktáže k relaxaci a ke cvičením autogenního tréninku

1

se sugestivním zadáváním jednotlivých položek. Pacient při tom leží se zavřenýma očima

na pohovce nebo pohodlně sedí v křesle s opřenou hlavou a terapeut mu po vysvětlení

a přezkoušení svalové relaxace sugeruje pocity klidu, tíhy, tepla, klidného dechu apod.

O  uskutečňování pocitů ho pacient má informovat zvednutím určeného prstu. Při

pozitivních reakcích terapeut připojuje některé další představy, které již v nácvikuautogenního tréninku nejsou: např. na představu tíhy jedné ruky naváže představu lehkosti

a zvedání druhé ruky, na představu tepla naváže komplexnější představu o slunění se na

louce a naslouchání prázdninovému ruchu u vody a navodí vzpomínkové znovuprožívání

příjemných zážitků z dovolené. V následném rozhovoru pak kontroluje, jak intenzivně

a realisticky pacient uvedené pocity prožíval.

1

Podrobný výklad autogenního tréninku je např. v učebnici Základy psychoterapie (Kratochvíl

2006).

příprava na hypnózu / 19

I v tomto případě lze při zjevných kladných reakcích pacienta na sugesce pokračovat bez přerušení dál a převést zkoušení sugestibility plynule v pokus o navození hypnotického stavu. Lehčí hypnotický stav se ostatně od stavu navozeného autogenním tréninkem příliš neliší. Rozdíl je hlavně v tom, zda si představy a sugesce zadává pacient sám, nebo zda ho ovlivňují sugesce terapeutovy. Někteří němečtí autoři mluví o autogenním tréninku jako o autohypnóze (Th omas 1976).

Využití instruktáže k autogennímu tréninku jako východisko k testování sugestibility a k navozování hypnózy má v klinické praxi ještě jednu výhodu. Ukáže-li se, že pacient není dostatečně hypnabilní, aby byl vhodným kandidátem pro hypnoterapii, může mu terapeut doporučit setrvání u postupného samostatného nacvičování jednotlivých položek autogenního tréninku a systematické využití léčebných možností této metody prováděné lege artis, jejíž účinnost pravděpodobně není na hypnabilitě závislá.

Zkoušky sugestibility mohou být před zahájením hypnotizace užitečné, ale nejsou nutné. Někteří autoři

jim věnují značnou pozornost a podrobně popisují velké množství variant (Bul 1974, Slobodjanik 1977,

Weitzenhoff er 1957), jiní je považují za zbytečné (Crasilneck a Hall 1975, Wester a Smith 1984).K navozování hypnózy lze přistoupit po předběžné dohodě s pacientem přímo, bez předběžného zkoušení

sugestibility.

1.2 PROSTŘEDÍ PRO HYPNÓZU

Hypnotizovat lze kdekoliv a  bez jakýchkoliv pomůcek. Příznivému průběhu

hypnotizace však, zejména u méně hypnabilních osob, napomáhá, odehrává-li sev klidném, tichém prostředí bez vnějších rušivých vlivů, které podporuje soustředění, důvěru

v hypnoterapeuta a víru v jeho hypnotické schopnosti. Je výhodné, když je prostředípředem účelně připraveno pro hypnotizační postup, který hodlá terapeut použít. V místnosti

má být pohovka s poduškou nebo křeslo, v němž si pacient může pohodlně opřít hlavu,

a  vhodně zvolený fi xační bod. Může to být napínáček na jednotvárném pozadí, které

nerozptyluje pozornost, lesklý korálek visící na niti nebo složitější hypnoskopy, jako jsou

tabulky se soustřednými kruhy a centrálním bodem určeným k fi xaci. Barevné obrazce

poskytují možnost vzniku barevných paobrazů, což umožňuje, aby hypnoterapeut kromě

sugerovaného rozostřování fi xačního bodu začlenil do sugescí i poukaz na příslušné změny

barev. Výhodný je i odlesk světla, který při rozostřování pohledu a přivírání očí vytváří

dojem, jako by z předmětu vycházely paprsky.

Bod má být umístěn o něco výše, než jsou pacientovy oči, aby fi xace nutila na počátku

k úplnému otevření očí a aby tak terapeut mohl dobře sledovat, jak se víčka postupně

začínají přivírat a zavírat; při pohledu vzhůru dochází obvykle také o něco rychleji k únavě

očních svalů. Pokud hodlá terapeut využít fi xace do vlastního oka, má mít židli, která

mu umožňuje sedět o něco výše, než sedí pacient. Má vypnout telefon a zajistit, aby po

dobu provádění hypnózy do místnosti nikdo nevstupoval ani neklepal.

Sugestivnost prostředí zvyšuje, máme-li možnost převést pacienta k provádění hypnózy

do zvláštní místnosti s nápisem „hypnotárium“, v níž jsou závěsy a koberec tlumící zvuky,

nepřímé tlumené osvětlení, pohovka a křeslo zřetelně určené výhradně pro hypnózu a jejíž

celkové zařízení napomáhá pohroužení do vnitřních prožitků.


20 / klinická hypnóza

Tam, kde nelze zajistit nerušené prostředí, může být vhodné upozornit pacientapředem na případné rušivé vlivy, které lze očekávat v průběhu hypnózy, a ujistit ho, že ho při navozování hypnózy a  v  jejím průběhu nebudou rušit, že se ho nebudou dotýkat. Do samotných sugescí pak můžeme zkusit začlenit formulace, že „hluk z ulice či chodby, který sem doléhá, vás nejen nebude rušit, nýbrž naopak povede k vašemu ještě většímu odpoutávání se od okolí a hlubšímu ponořování se do hypnotického stavu“. Při vhodné motivaci lze provádět hypnotizaci i za přítomnosti dalších osob, např. u pacienta ležícího v nemocničním pokoji se spolupacienty. V kurzech hypnózy provádějí frekventantiparalelní hypnotizaci v různých rozích téže přednáškové místnosti, aniž to subjektům výrazněji vadí. Raport, vztah vytvářející se při hypnotizaci mezi hypnotizérem a hypnotizovaným, podporuje selektivní pozornost k hypnotizérovým slovům a nepozornost k okolí. U osob hluboce hypnabilních pak lze, jak známo, navozovat hypnózu a  vyvolávat hypnotické jevy i před širokým publikem.

1.3 PŘEDBĚŽNÉ INFORMACE

Pacienti mohou mít různé nesprávné představy o hypnóze a očekávání týkající

se hypnózy nebo i zkušenosti s hypnózou, které mohou nepříznivě ovlivnit jejichreagování. Proto si máme předběžně zjistit, zda pacient byl již hypnotizován nebo přítomen

hypnóze, co o hypnóze ví a co si o ní myslí, a máme jeho názory a očekávání uvést do

souladu s postupem, který budeme provádět. Při všeobecném výkladu o účinnostihypnózy zpravidla využíváme jednoduchých odkazů na analogické zkušenosti, které mají

pacienti v  běžném životě. Uvedeme ukázku takového úvodního výkladu využívaného

při přípravě na hypnózu.

Dříve než vás budu hypnotizovat, chci vám objasnit, jak hypnóza probíhá a jaká je její účinnost. Navození

hypnózy závisí do značné míry na ochotě hypnotizovaného přijmout myšlenky a představy, které mu

hypnotizér určuje, a nebránit se jim. Takovým myšlenkám říkáme sugesce.

V  hypnóze se vnímavost k  sugescím hypnotizéra zvyšuje. Pomocí sugescí je možno výrazně ovlivnit

prožívání, chování i fyziologické funkce. Toho lze využít při léčení různých neurotických obtíží, úzkosti

a  strachů, k  odstraňování bolestí, špatných návyků, k  uklidnění, ke zlepšení nálady, zlepšení spánku

i celkového stavu. Všichni lidé ovšem nejsou stejně hypnabilní, a proto nereagují na hypnózu stejně.

Zážitek při hypnóze se podobá některým zážitkům známým z  běžného života. Hypnóza se do jisté

míry podobá stavu zvýšeného zájmu o nějakou věc. Člověk například přihlíží zajímavému představení

a zapomene, že je pouze divákem, cítí se účastníkem děje. Podobně se lidé dovedou tak pohroužit do

četby, že přestanou vnímat okolí. Hypnóza je tedy jakýmsi stavem hlubokého pohroužení nebo silného

soustředění. Podobně např. fotbalista může být ze zápalu boje tak soustředěn na hru a snahu o vítězství,

že vůbec necítí bolest při zraněních, která v utkání utržil.

Do jisté míry se hypnóza může také podobat spánku. Někteří lidé mají při hypnóze zpočátku pocit, jako

by usínali. Na rozdíl od běžného spánku však stále zůstávají v těsném kontaktu s hypnotizérem, slyší

jej a reagují na jeho sugesce. Na rozdíl od spánku se mohou v hypnóze rovněž pohybovat a prožívat

různé věci. To je ovšem zčásti možné i ve spánku, např. ve snech. (Podobně může náměsíčník i ve spánku

vykonávat různé složité činnosti.)

příprava na hypnózu / 21

Schopnost pohroužit se do hypnózy závisí zčásti na ochotě spolupracovat, zčásti na schopnosti soustředit

se na fi xační bod a na terapeutova slova. Nechte volný průběh všemu, co se bude dít, nesnažte se tomu

ani napomáhat, ani tomu nebraňte. Je pouze třeba, abyste se upřeně díval na fi xační bod a naslouchal

mým slovům.

Přílišné protahování informativního rozhovoru nepovažujeme za účelné. Ukáže-li se, že pacient je nehypnabilní, je zbytečnou ztrátou času a  může zvyšovat pocit zklamání z nesplněného očekávání.

Někteří terapeuti dávají přednost postupu, při němž neinformují pacienta předem, že budou zkoušet jeho hypnabilitu a pokoušet se o navození hypnózy. Aby nevyvolávali ani zbytečné obavy, ani nerealistická očekávání, vyhýbají se slovu hypnóza a označují postup za návod k relaxaci nebo za zkoušení léčebného využití relaxace, i když pak dálepostuují podobně jako při relaxační uspávací technice hypnózy. Zpravidla vypouštějí úvodní zrakovou fi xaci a  žádají pacienta, aby hned zavřel oči, případně využívají navozování fantazijních představ. Tato nepřímá forma hypnotizace jim umožňuje přezkoušet sivnímavost pacienta k hypnóze dříve, než s ním začnou o léčebném využívání hypnózy mluvit. V některých případech ani potom nepoužívají pojmu hypnóza a celá hypnoterapeutická léčba proběhne pod názvem léčby relaxační. Je-li pacient spíše méně hypnabilní, je ostatně obtížné odlišit, kde končí prostá relaxace a kde začíná hypnóza, zejména když některé terapeutické sugesce mohou být účinné i v pouhém nehypnotickém, relaxovaném stavu.

Zkušenosti s hypnotizací v různém prostředí a za různých vnějších podmínek dobře popisuje L. Gapik

v instruktivní polské monografi i Tajemnice hipnozy (2000) s obrazovou dokumentací, zahrnující i četné

fotografi e z kurzů hypnózy v Kroměříži.


22 / klinická hypnóza

2. VERBÁLNĚ FIXAČNÍ

USPÁVACÍ TECHNIK A

Přímé formální navozování hypnózy nejčastěji využívá fi xace pacientovýchotevřených očí na určený bod a opakovaných sugescí, v nichž se postupně sugeruje zavírání

očí, relaxace, pasivita, tíha, únava a usínání. Tyto tradiční prvky se staly takésoučástí standardního hypnotizačního postupu využívaného při psychometrickém testování

hypnability Stanfordskou škálou C (Weitzenhoff er a Hilgard 1962, Hájek a Kratochvíl

1979). Postup představuje vhodné východisko i pro začínajícího hypnoterapeuta, protože

nabízí dostatečnou zásobu formulací, s nimiž lze vystačit po dobu až 15 minut,a zároveň umožňuje, aby terapeut pacientovi hypnotizační text četl. Tato skutečnost nemusí

působit nijak rušivě. Pacientovi lze říci, že přidržování se tištěného textu má zajistit

standardní podmínky. Terapeut by se ovšem měl naučit číst sugesce (nikoliv instrukce)

obsažené v textu se sugestivní intonací, o níž už byla řeč. Zkušenostiz psychometrického využití této hypnotizace však ukazují, že i  monotónní předčítání je dostatečně

účinné. Monotónnost se u poměrně dlouhého textu uplatňuje jako podpůrný relaxující

a „uspávací“ činitel.

Po získání zkušeností s dlouhým textem, zautomatizování základních formulacía získání jistoty přecházíme ke zkrácené formě, v níž hypnotizujeme již bez nahlížení do textu

a sledujeme oči, výraz a svalový tonus pacienta. V obsahu sugescí zčásti improvizujeme

podle reakcí pacienta a  vlastních nápadů, klademe větší důraz na správnou sugestivní

intonaci.

2.1 DLOUHÁ STANDARDNÍ FORMA

Pacient se posadí do pohodlného křesla a fi xuje připínáček, umístěný nad úrovní

svého pohledu ve vzdálenosti 1,5–2 metry na monotónním pozadí. Dbáme, aby měl

skutečně pohodlně opřenou hlavu a neměl překřížené nohy nebo sepjaté ruce. Hypnotizér

s hypnotizačním textem si sedá vedle pacienta a při čtení sleduje jeho oči a výraz obličeje.

Pokud pacient zavře oči dřív, než předpokládá dlouhý text, terap



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist