E-kniha: Klasické masáže – Vlastimil Tesař

ss síla kon

fi tness síla kondice fi tness sí

ess síla kondice fi

ndice fi tness síla

ss síla kondice fi t

ice fi tness síla

íla kondice fitn

fi

KlasickéKlasické

masážemasáže

Vlastimil Tesař

9 788024 755281ISBN 978-80-247-5528-1

Vlastimil Tesa

ř

KLASICKÉ MASÁŽE

Vlastimil Tesař KLASICKÉ MASÁŽE Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5863. publikaci Fotografie Martina Tesařová, Nikola Symerská Odpovědná redaktorka Magdalena Jimelová Jazyková úprava Gabriela Janů Grafická úprava a sazba Jan Löffelmann Počet stran 104 První vydání, Praha 2015 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © fotobanka Allphoto Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-247-9758-8 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9759-5 (ve formátu ePUB) ISBN 978-80-247-5528-1

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.

OBSAH

Úvod 7

Z HISTORIE MASÁŽÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 PŮSOBENÍ MASÁŽE NA ORGANISMUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Mechanické účinky 11

Biochemické účinky 11

Reflexní účinky 12 MASÁŽNÍ PROSTŘEDKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Mýdla 13

Zásypy (pudry) 13

Lihové masážní prostředky 13

Emulze 14

Tukové masážní prostředky 15

Gely 15

Jak vmasírovat gel a mast do těla 15 HYGIENA MASÁŽE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 KONTRAINDIKACE MASÁŽE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 ZÁKLADNÍ MASÉRSKÉ HMATY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Tření 21

Vytírání 21

Hnětení 22

Tepání 23

Chvění 23

Pasivní pohyby 24

Závěrečné tření 24

MASÁŽE JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ TĚLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Záda 25 Šíje 32 Dolní končetina – zadní strana 37 Dolní končetina – přední strana 44 Horní končetina 53 Hrudník 61 Břicho 65 Hýždě 68

AUTOMASÁŽ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Automasáž dolní končetiny 72

Automasáž nohy – hřbetní strana – nárt 73

Automasáž chodidla 74

Automasáž hlezenního kloubu 75

Automasáž Achillovy šlachy 76

Automasáž lýtka 77

Automasáž kolenního kloubu 79

Automasáž stehna 80 Automasáž zad 83 Automasáž břicha 85 Automasáž šíje 88 Automasáž horní končetiny 90

Automasáž ruky 90

Automasáž zápěstí 92

Automasáž předloktí 93

Automasáž loketního kloubu 94

Automasáž paže 95

Automasáž ramene 97 Automasáž hýždí 99

Literatura 101

ÚVOD

Klasická (zdravotní) masáž, někdy ještě s přívlastkem švédská (podle Švéda Peera Henrika

Linga, který podobu klasické masáže dovezl ze svých cest z Orientu), je asi nejznámější a nej

používanější masáží u nás. Používá se především v různých rehabilitačních zařízeních, wellness

centrech apod.

Na základě svých dlouholetých zkušeností a poznatků bych vám chtěl v této knize předat

své masérské znalosti. Měl jsem možnost se setkat s několika „jako maséry“ a přesvědčit se

o jejich „odborné úrovni“ a byl jsem překvapen jejich zručností. Proto vznikla tato kniha, která

má sloužit jako ucelený přehled základních masérských hmatů klasické masáže. Žádný z vás

však nemusí přesně dodržovat posloupnost hmatů ve skupinách, poněvadž i „každý kuchař

vaří svůj guláš trochu jinak“. Vím také, že existuje ještě spousta jiných hmatů, které tato kniha

neobsahuje.

Je však nutno dodržet 7 základních skupin masérských hmatů:

1. Tření

2. Vytírání

3. Hnětení

4. Tepání

5. Chvění

6. Pasivní pohyby

7. Závěrečné tření

Je důležité zvládnout správné postupy při klasické masáži, je však také nezbytné vnímat pocity

masírovaného. Tento úkol je ovšem během na dlouhou trať, poněvadž jen masér pokorný,

slušný a ohleduplný, masér, který věří své práci a věří, že jeho masáž lidem pomůže, tohoto

cíle dosáhne.

Všem masérům přeji mnoho úspěchů.

Autor

7

Z HISTORIE MASÁŽÍ

Již v pravěku člověk poznal, že masáž je velice účinným prostředkem k léčení následků různých

úrazů. Aby zmírnil bolest, třel a hnětl si poraněné místo, a tím se léčil. Teprve později se začalo

využívat masáže k odstranění únavy. Slovo masáž vzniklo také velmi dávno. Je pravděpodobně

odvozeno od řeckého slova massé, což znamená mačkati, hnísti.

Nejstarší písemné zprávy o masáži jsou známy z Egypta z tzv. Ebersova papyrosu asi 5000 let

př. n. l., kde je masáž uváděna jako jeden z léčebných prostředků.

Rovněž z Číny pocházejí velmi staré písemné zprávy o masáži z let 3700 př. n. l. Další zprávy

obsahují knihy Konfuciovy (Konfucius, 551–479 př. n. l.). V 6. století byla v Číně vytvořena

první vysoká škola lékařská na světě, kde se vyučovala i masáž. V 16. století vyšla v Číně velké

encyklopedie pod názvem „Can-Tsai-Tu-hosi“ s podrobným popisem základů masáže. Zájem

o masáže v Číně trvá dodnes. Masáž provádějí zruční pouliční maséři zvaní Ammas. Na tělo

výchovných školách jsou připravováni lékaři – Taosse, jejich úkolem je uplatňovat masáž při

léčbě různých onemocnění.

Indie je zemí, kde je masáž také využívána od nejstarší po dnešní dobu. Je popsaná ve Védách

(kniha o poznání života, 1800 let př. n. l.), kde se doporučuje časné vstávání, vypláchnutí úst

vodou, natření těla olejem, cvičení a masáž. Alexandr Veliký (327 let př. n. l.) zjistil při tažení do

Indie, že indičtí lékaři používali masáže jako léčebného prostředku.

V Japonsku masáž používali společně s vodními procedurami. K zesílení účinků masáže pou

žívali různé pomocné prostředky (paličky, válečky apod.).

Za zakladatele masáže lze také považovat Babyloňany a Asyřany. Masáž znali i staří Peršané

a Egypťané, kteří používali různé vonné masti a směsi nilského bahna s olejem.

Do Řecka se masáž dostala z Egypta a první zmínka o ní je již v Homérově „Odysseji“. Také

Hippokrates poznal, že vhodnou masáží lze napjaté svaly uvolňovat a svaly ochablé utužovat.

Řecko je první zemí, kde se masáž uplatňovala při tělesných cvičeních. Hippokrates znal účinky

masáže na krevní oběh, nespavost, hojení následků poranění. Masáž v Řecku byla také posky

tována mládeží. Učitelé TV – Pedotribové – masírovali olejem a pískem.

Římané přejali masáž od Řeků. Převzal ji asi Asklepiades, který začal dělit masáž na suchou

a s olejem a dále podle trvání na krátkodobou a dlouhodobou. Zavedl také nový masážní

Z hIStorIE MASÁŽí 9

hmat – chvění. Největší zásluhu na rozvoji masáží v tomto období má římský lékař Clau

dius Galénus (131–201 n. l.). Masíroval zápasníky. Začal rozeznávat masáž přípravnou (frictio)

a masáž k odstranění únavy (masáž apoterapeutická). Galénus je pokládán za praotce spor

tovní masáže.

Ve středověku je zaznamenán pokles zájmu o přírodní vědy, tedy i o masáže. Rozšíření infekč

ních chorob a časté epidemie vedly k omezení lázní, a tím i masáží.

Staří Slované využívali při masážích březové či dubové metličky. Používali též různé masti nebo

výtažky z rostlin svařené na oleji. Tepání metličkami se udrželo v parních lázních nebo saunách

dodnes.

V 16. století dochází v Evropě k renesanci lékařství, a tím i masáží. Zasloužili se o to např. Cham

bie, Fux a Paré. Mezníkem v tomto období byl Hieronym Mercuriallis, který v roce 1569 shro

máždil všechny dosavadní znalosti o masáži a léčebné gymnastice v knize „De arte gymnastika“.

Teprve v 19. století nastává vlastní rozvoj moderní sportovní masáže. Vzniká švédská tělový

chovná soustava založená Peerem Lingem (1776–1839). Tento původně misionář v Orientu,

kde se s masáží seznámil, založil v roce 1813 ve Stockholmu Ústřední ústav pro gymnastiku,

kde vyučoval i masáže. V této době od sebe odděluje tělesnou výchovu a masáže. Vznikají

masérské školy, např. škola Zabludowského, který napsal více jak 100 pojednání o masážích.

Je považován za otce novodobé masáže. Samostatná sportovní masáž vzniká u severských

národů. Švédskou a finskou masáž si osvojili američtí atleti na OH v roce 1900, přepracovali ji

a na OH v roce 1912 ji od Američanů znovu přebrali evropští sportovci.

První českou publikaci o masáži napsal Vítězslav Chlumský a vydal ji v roce 1906 pod názvem

„O masáži“. Naše masáž je odvozena od Zabludowského. Podle tohoto vzoru masáž u nás ve

třicátých letech minulého století zaváděl Eduard Cmunt. Masáž se u nás před první světovou

válkou užívala málo. Teprve po druhé světové válce se začala přednášet na různých kurzech

a pak na katedrách tělovýchovného lékařství a na FTVS.

10 KLASICKÉ MASÁŽE

PŮSOBENÍ MASÁŽE NA

ORGANISMUS

Masáž působí na tělesný a duševní stav člověka velmi kladně a má tyto účinky: Mechanické účinky ■ Dobře zvolenou masážní technikou se zlepšují podmínky pro svalovou a kloubní činnost

(zvyšování nebo udržování jejich pohyblivosti). ■ Vhodně zvolená masáž má velmi příznivý účinek na zotavení organismu po úrazu, zlepšuje

se vstřebávání otoků, krevních výronů, výpotků apod. ■ Masáž působí především na povrch těla, dochází k odstranění povrchních zrohovatělých

buněk pokožky, a tím se uvolní póry – vývody potních a mazových žlázek. Podstatně se

zvyšuje výživa kožních buněk a zlepšuje se jejich činnost. ■ Masáž podporuje návrat odkysličené krve, která odevzdala veškeré živiny, zpět směrem

k srdci, kde se opět okysličuje a nabírá látky, které jsou potřeba pro výživu celého organi

smu. ■ Masáží se urychluje odstranění pocitu únavy. Biochemické účinky ■ Uplatněním masérských hmatů na svaly a klouby lze přispět k urychlenému vstřebávání

a odbourání všech přebytečných a odpadových látek (kyselina mléčná, močovina), které

jsou často příčinami zvýšené únavy, ale i obtíží a bolesti. ■ Při masáži se v těle aktivují chemické látky (acetylcholin a histamin), které mají schopnost

rozšiřovat povrchové vlásečnice, jež jsou uloženy pod kůží, zlepší se prokrvení kůže a pod

koží, čímž dojde ke zvýšení přísunu kyslíku do žilního systému. ■ Zvýšeným prokrvením se zlepšuje energetická bilance svalových buněk, dochází k rychlej

šímu zotavení svalů po zátěži, zlepší se svalová výkonnost, urychluje se regenerace. ■ Zlepšení krevního oběhu má vliv na celý organismus, mozkem počínaje a ledvinami konče.

PůSobEní MASÁŽE nA orgAnISMuS 11

Reflexní účinky ■ Masáží můžeme ovlivnit i oblasti, které nemají s místem postižení nic společného, např.

uvolněním hlavního kloubu palce na nohou odblokujeme krční páteř. Uvolněním hlavního

kloubu malíku zmírníme bolest v rameni apod. (reflexní masáž plosky nohou). ■ Masáž má vliv i na psychiku sportovce. Mírná, pomalá a lehká masáž uklidňuje; masáž sil

nější, rychlá, s nepravidelným tempem působí dráždivě. ■ Při masáži dochází k dráždění nejrůznějších receptorů v kůži. Z těchto receptorů proudí

do mozku velké množství vzruchů, které pak vyvolávají rozličné reakce nejen v samotném

CNS, ale také v jiných částech organismu.

12 KLASICKÉ MASÁŽE

MASÁŽNÍ PROSTŘEDKY

K podstatně vyššímu účinku masáže mohou přispět masážní prostředky, které umožňují snad

nější provádění některých hmatů, zejména tření, hnětení a roztíraní. Vedle tohoto mechanic

kého usnadnění masérské práce mohou být masážní prostředky nosiči účinných látek, které

napomáhají celkovému účinku masáže.

Masážní prostředky můžeme rozdělit do 6 skupin:

■ mýdla,

■ zásypy (pudry),

■ lihové masážní prostředky,

■ emulze,

■ tukové masážní prostředky,

■ gely.

Mýdla

Donedávna nejpoužívanější masážní prostředek s nízkou cenou a snadnou dostupností. Nevý

hoda mýdla je ta, že skluz a přilnavost je nedokonalá. Aby byl zajištěn dostatečný skluz, je

zapotřebí časté namáčení masírovaného. Přebytek vody se rychle odpařuje z povrchu těla,

které se tím ochlazuje, a masírovaný cítí chlad. Mýdlo kůži také vysušuje. Mýdlo jako pomoc

níka můžeme použít v případě automasáže např. při sprchování.

Zásypy (pudry)

Skluz ani přilnavost není dostačující. Zásypy jsou doporučovány pouze k částečné masáži (plo

ska nohy), často se používají s antimykotickou nebo dezinfekční přísadou (Aviril).

Lihové masážní prostředky

Lihové masážní prostředky u nás mají v podobě Alpy dlouholetou tradici hlavně v domácnosti

spíše než u sportovní či klasické masáže. Nevýhodou je rychlé odpařování lihu, které způso

buje ochlazování kůže, a také skluz a přilnavost jsou nedostačující.

MASÁŽní ProStřEdKy 13

K lihovým masážním prostředkům patří také Sportovky, které dělíme na:

a) Sportovku základní – žlutou, b) Sportovku eukalyptovou – bílou, c) Sportovku chladivou – modrou, d) Sportovku hřejivou – červenou.

Sportovky mají dobré uplatnění spolu s Emspomami při sportovních masážích pohotovost

ních a při masážích mezi výkony a o přestávkách.

Emulze

Emulze je soustava dvou nemísitelných kapalin, oleje a vody, z nichž jedna je jemně rozptýlená

ve druhé pomocí třetí složky (emulgátoru). Podle tohoto hlediska rozlišujeme dva typy emulzí:

a) olej ve vodě (O/V ) – vnější fáze je voda, přípravek je méně mastný (u nás Emspoma bílá,

zelená, modrá, červená); b) voda v oleji (V/O) – vnější fáze je olej, přípravek je mastnější (u nás jedině Emspoma

žlutá). ◼ Emulze mají vynikající skluz a přilnavost, masírovaný není po masáži mastný, nemusí se

po masáži ihned umývat. ◼ Emulze umožňují bohatší vpracování účinných látek do těla. ◼ Emulze neucpávají póry v kůži, a tím se netvoří pupínky jako po některých olejových

masážních prostředcích. ◼ Emulze se ředí vodou, a tak při cestách není zapotřebí vozit velkou zásobu těchto

emulzí.

Sportovní emulze dělíme na:

a) Emspoma bílá – základní – univerzální (O/V ) – obsahuje v emulzní formě jen bakte

riostatickou konzervační přísadu fenylboritan rtuťnatý a silici citrónovou jako parfém.

Převážně se používá k celkové masáži odstraňující únavu. b) Emspoma zelená (O/V ) – obsahuje kafr, protirevmatický a protizánětlivý metylsalicylát.

Používá se v rámci masáže odstraňující únavu a i dalších druhů masáže. Používá se na

ty partie pohybového aparátu (klouby, svaly), které jsou po předchozím zatížení nad

měrně unavené až bolestivé. Tato Emspoma je nejpoužívanější. c) Emspoma modrá (O/V ) – je díky přísadě mentolu chladivá, v nadměrném horku osvě

žující. Převážně se používá k masáži částečné. Osvěžující a chladivý účinek přetrvává

i několik hodin po osprchování, proto se moc nepoužívá k masáži celkové, protože by

mohla navodit nepříjemný pocit chladu. d) Emspoma červená (O/V ) – hřejivá, hyperemizační (překrvující). Hřejivý účinek zajišťuje

kafr a kapsaicin. Používá se pro pohotovostní masáž před výkonem v chladnějším

14 KLASICKÉ MASÁŽE

počasí, pro masáž v nedostatečně vytopené místnosti a pro prevenci svalových křečí

vyvolaných chladem. Používá se jen pro masáž částečnou. Není vhodná k masáži obli

čeje, neboť dráždí sliznici.

e) Emspoma žlutá – je na rozdíl předchozích Emspom obráceným typem, tj. voda v oleji

(V/O) – je velmi obtížně smývatelná a je vodoodpudivá. Tyto vlastnosti způsobuje hyd

rofobní (vodoodpudivý) silikonový olej. Tato Emspoma je určená pro částečnou masáž

před výkonem těch partií těla, které přijdou v době výkonu do styku s vodou, deštěm

apod., zvláště za chladnějšího počasí (např. nohy cyklistů a běžců). Tukové masážní prostředky

a) Tekuté (olejové) – výhodou je, že se neodpařují, a tedy ani neochlazují tělo, působí

velmi dobrý skluz, na masáž stačí malé množství oleje. Mezi nevýhody řadíme velmi

těžkou omyvatelnost a ucpávání pórů v pokožce.

b) Polotekuté (masti) – v poslední době se objevují na trhu různé druhy mastí a krémů.

Je nemožné sestavit úplný seznam těchto krémů a mastí, je proto nutno se informovat

o účincích určité masti u lékaře nebo v příbalovém letáku u každé masti. Masti nepou

žíváme k celkové masáži, ale masírujeme jen postiženou část. U neznámého prostředku

si všímáme doby trvanlivosti a nikdy nepoužíváme masti s prošlou zárukou nebo jinak

podezřelé. Je lépe používat masti schválené hygienikem, předepsané lékařem a kou

pené v lékárně. Gely Gely jsou to ztuhlé koloidní roztoky, vytvářející rosolovitou hmotu. Jsou tvořeny vodou, lihem a škrobem. Jsou vhodnými nosiči účinných látek, snadno a rychle se vstřebávají. Nejsou vhodné na masáž celého těla. Jak vmasírovat gel a mast do těla Gel – jen lehce vtíráme do kůže na postižené místo. Nesmějí se začít tvořit „žmolky“. Mast – dlouho vtíráme do kůže, pak můžeme postižené místo překrýt igelitem a obvazem.

MASÁŽní ProStřEdKy 15

+

HYGIENA MASÁŽE

K dosažení maximálního efektu masáže může dojít pouze za předpokladu důsledného dodržování hygienických zásad, z nichž na prvním místě vždy zůstává péče o čistotu. Jestliže se masáž neprovádí v optimálních hygienických podmínkách, může dojít k výskytu a přenosu některých nepříjemných chorob, především kožních. Místnost ■ prostorná, s denním světlem, dobře větratelná; ■ zavedená teplá a studená voda s možností osprchování; ■ větrání plynulé bez průvanu, teplota vzduchu 22–24 °C, jinak pacient cítí chlad; ■ sociální zařízení; ■ pokud není čekárna, tak aspoň svlékací box, popř. věšák, židlička a skříňka na odložení šat

stva; ■ stolek nebo polička na masážní prostředky, stůl a židle pro maséra; ■ masážní lehátko s omyvatelným povrchem a otvorem v hlavové části; ■ prostěradla, deky, půlválce pro podložení nohou apod.; ■ lékárnička. Hygiena maséra ■ bezvadný zdravotní stav; ■ vhodná kvalifikace; ■ zachovávání přísné čistoty jak své, tak pracovního prostředí; ■ vhodné oblečení a obuv; ■ ostříhané a ošetřené nehty, aby nedošlo k poranění masírovaného, ruce bez ranek, zánětu,

vyrážek; ■ upravené vlasy; ■ nejsou vhodné prstýnky, náramky, řetízky a cokoliv, co by mohlo klienta rozptýlit nebo

zranit; ■ znalost zásad první pomoci; ■ zákaz kouření, pití alkoholu a konzumace jídla v masérně. Hygiena masírovaného ■ Před každou masáží by se měl masírovaný umýt teplou vodou a mýdlem ve sprchové

lázni. Tato teplá koupel odstraní znečištění kůže a kromě toho ji prokrví, což zvyšuje účinek

masáže. ■ Předehřátí je také možné v sauně. ■ Po koupeli se masírovaný utře ručníkem, zabalí se do prostěradla a položí se na masérský

stůl.

hygIEnA MASÁŽE 17

■ Odhalí se jen ta část těla, která se bude masírovat.

■ Nejvhodnější doba masáží je asi 2 až 3 hodiny po jídle. Nikdy nemasírujeme na plný žalu

dek.

■ Před masáží se masírovaný vyprázdní (odstraní moč a stolici).

Masáž nesmí být prováděná násilím. Jestliže masírujeme příliš dlouho a vydatně, začne si masí

rovaný stěžovat na bolest a únavu, masáž se stane nepříjemnou.

Neumělou masáží lze povrch masírovaného těla poškodit. Můžeme na kůži těla způsobit

oděrky a zanést do nich nákazu. Rovněž špatné masážní prostředky (staré, nedostatečně uza

vřené či uskladněné) mohou způsobit na kůži zánětlivé procesy.

18 KLASICKÉ MASÁŽE

KONTRAINDIKACE MASÁŽE

Kontraindikací je jakýkoliv stav masírovaného, který znemožňuje (zakazuje) provedení masáže. Masáže bychom proto neměli podstupovat: ■ při celkovém onemocnění – jako je teplota, infekce, zánět, při stavech, které vyžadují klid

na lůžku; ■ při kožních chorobách – poranění kůže, bodnutí hmyzem, alergie, plísně, čerstvé spáleniny,

místa po ozáření, krvácení kůže; ■ při chorobách vnitřních – kornatění tepen, osteoporóza; ■ při těhotenství – dva měsíce po porodu; ■ 2–3 hodiny po jídle; ■ při onemocnění dolní končetiny – různé zánětlivé otoky, křečové žíly, zánět žil; ■ při onemocnění břicha – při žlučníkových kamenech, zánětu žlučníku, slepého střeva, při

průjmech, při kýle, při nádorovém onemocnění nemasírujeme tam, kde jsou pod kůží ulo

ženy velké uzliny, nervové kmeny i velké cévy (krajina tříselná, jamka podpažní, loketní,

podkolenní); nemasírujeme také místa, kde jsou kůží ukryty hrany či trny kostí, zvláště

přední část bérce; ■ zásadně nemasírujeme hnědé až černé bradavičnaté útvary, vyvýšené nad pokožkou, tzv.

mateřská znaménka; ■ nemasírujeme ani následky úrazů (krevní výron či jiné poúrazové stavy); ■ nemasírujeme také po nadměrné tělesné námaze, po těžkém tréninku, závodě; s masáží

musíme počkat několik hodin nebo ji odložit na druhý den. Poznámka: V případě nejasností raději určité místo nemasíruji, poradím se s lékařem, popř. pošlu klienta za lékařem, aby on rozhodl o vhodnosti či nevhodnosti masáže.

KontrAIndIKACE MASÁŽE 19