načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Klára a Jonte - Pia Hagmarová

Klára a Jonte
-15%
sleva

Kniha: Klára a Jonte
Autor:

Tentokrát se Klára zmítá mezi dvěma kluky – svým nejlepším kamarádem Jontem a jeho černovlasou kopií, bratrancem Sandrem. Klára neví, pro kterého z nich se rozhodnout, myslí si, že ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  189 Kč 161
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,4
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016-09-07
Počet stran: 120
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 117 stran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložila Petra Hesová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788000044217
EAN: 9788000044217
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Další pokračování příběhů třináctileté Kláry a jejího poníka Stara. Kláru čeká velké rozhodnutí. Pro starší dívky. Tentokrát se Klára zmítá mezi dvěma kluky - svým nejlepším kamarádem Jontem a jeho černovlasou kopií, bratrancem Sandrem. Klára neví, pro kterého z nich se rozhodnout, myslí si, že Jonte se na ni zlobí, protože jí Sandro dal pusu, a tohle všechno ji tak zaměstnává, že skoro nemá čas na Stara, což štve zase ji. A aby toho nebylo málo, Klářina máma si taky pořídí vlastního koně, kobylku arabského plnokrevníka!

Popis nakladatele

Tentokrát se Klára zmítá mezi dvěma kluky – svým nejlepším kamarádem Jontem a jeho černovlasou kopií, bratrancem Sandrem. Klára neví, pro kterého z nich se rozhodnout, myslí si, že Jonte se na ni zlobí, protože jí Sandro dal pusu, a tohle všechno ji tak zaměstnává, že skoro nemá čas na Stara, což štve zase ji. A aby toho nebylo málo, Klářina máma si taky pořídí vlastního koně, kobylku arabského plnokrevníka!

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9

1

Dotáhnu Starovi podbřišník a on vztekle sklopí ušidozadu. Už se po  mně sice dlouho neohnal, ale stejně ho radši po očku sleduju. Ze začátku, když jsme si ho přivezli, měněkolikrát kousl a  já pak měla na  rukou ještě dlouho modřiny. Tomu bych se teď chtěla vyhnout.

„Ani to nezkoušej,“ zasyčím na něj.

Star okamžitě zbystří a  najednou vypadá jako nevinnost sama. Ale v očích mu tančí rozpustilé ohníčky.

„Ty rošťáku jeden,“ řeknu něžně a podrbu ho na hlavě.

„To mluvíš se mnou?“ ozve se z Olleho boxu.

Nestává se zrovna moc často, že by si máma půjčila Lisina koně. Myslím, že jí připadá trapné se ptát. Ale tenhle týden

Klara a Jonte.indb 9Klara a Jonte.indb 9 28.7.2016 19:11:0128.7.2016 19:11:01


10

jsou podzimní prázdniny, které Lisa tráví se svojí mámou, a je

jen ráda, že Olleho občas někdo projede.

Mít ve stáji společnost je vždycky zábavnější. Aspoň nejsem na všechno to hřebelcování a kydání sama. I když máma zrovna moc práce nezastane, většinu času jenom mele pantem. Od chvíle, co se s Lassem vrátili ze svatební cesty v Itálii, mluví pořád dokola jen o tom, jak to tam bylo úžasné. Už mi to její omílání začíná lézt na nervy. Navíc máme dennodenně k jídlu těstoviny.

Lasse je Lisin táta. Ze začátku jsme od  něj měly s  mámou pronajatý byt, ale potom se do sebe Lasse s mámouzamilovali, a tak teď bydlíme všichni čtyři spolu, v našem velkémčerveném domě na Malinové stráni. Já s Lisou si zvykáme na to, že jsou z  nás najednou něco jako sestry. Dá se říct, že jsem starší sestru vždycky chtěla, ale přijít k ní ve třinácti je trochu zvláštní.

„Říkám si, jestli by Lise vadilo, kdybych vzala Olleho na  projížďku do lesa,“ nadhodí máma. „Moc ráda bych si trochu zaskákala.“

„Vzhledem k tomu, že tady Lisa není, ti to těžko můžezakázat,“ odpovím.

„Tak to máš pravdu,“ přitaká máma se smíchem. „A ty jí to nevyzvoníš, viď?“

Než vyrazíme, dáme si zahřívací kolečko na  kolbišti. Přála bych si opravdový padok, ale zatím máme jen čtvercovoudráKlara a Jonte.indb 10Klara a Jonte.indb 10 28.7.2016 19:11:0128.7.2016 19:11:01


11

hu vytyčenou v každém rohu sloupkem. Lasse slíbil, že nám ji

oplotí, ale on většinou s plněním svých slibů nepospíchá, takže

si na padok asi ještě počkáme.

Star je čilý jako vždycky. Jakmile ho patami pobídnu, hned chce vyrazit cvalem. Zato jízda na kruhu a obraty kolempředku ho šíleně nudí. Pokaždé hned začne zvedat čumáka vzpěčuje se.

„Nedej se, Kláro,“ volá máma. „Použij vnitřní holeň a  nic mu nepovol.“

Většinou je fajn mít mámu, která se vyzná v koních.Takových se moc nenajde. Občas mám ale těch jejích dobřemíněných rad po krk a přeju si, aby o jezdectví nic nevěděla. Tátovi stačí předvést, že umím cválat, aby ho moje umění nadchlo. Zato udělat dojem na mámu je mnohem těžší.

S Ollem jim to sluší. Olle je sice pony, ale tak mohutný, že na mámu vůbec nevypadá malý. Klusá teď hezky na  otěži se skloněnou hlavou, přesto mi nepřipadá ani z poloviny takpěkný jako Star. Olle je úplně obyčejný kůň. Mírný, trochu nudný hnědák. Zato Star je každým coulem výjimečný.

Je šedivý, má malou, ušlechtilou hlavu a nohy jako strunky. Jeho vlnitá hříva je tak dlouhá, že mu sahá až po břicho, a ocas se mu vždycky po koupeli leskne jako stříbro. Chce se mibrečet štěstím pokaždé, když pomyslím na to, že je můj. Taková je to krása.

„Projedeme si překážkovou dráhu?“ zeptá se máma.

Klara a Jonte.indb 11Klara a Jonte.indb 11 28.7.2016 19:11:0128.7.2016 19:11:01


12

„Jasně,“ přikývnu.

Cestou k  lesu šustí koním pod kopyty suché listí. Větve stromů jsou každým dnem holejší. Nastoupil opravdovýpodzim, a co nevidět se může objevit první sníh. Ohlédnu se přes rameno.

Náš velký červený dům stojí na kopečku, odkud svýmičetnými okny s bílými rámy a mřížkou shlíží na celou Malinovou stráň. Kaštan stojící vedle k němu natahuje své tlusté větve, jako by ho chtěl obejmout. Na  zahradě roste několik třešní a spousta maliní. Uprostřed trávníku má máma záhonky, kde pěstuje brambory a  plevel. Stáj stojí hned vedle. Připadá mi, jako bych tu žila odjakživa. Nejde mi do hlavy, že je to teprve rok a  kousek, co jsme sem přišly. Na  náš byt ve  městě už si skoro nevzpomínám, a to jsem přitom celé stěhování obrečela.

Překážkovou dráhu jsme si s Lisou postavily letosna podzim. Pomáhal nám s tím můj spolužák Jonte se svým starším bráchou Peterem. Když jsem si trasu projížděla poprvé,připadaly mi překážky obrovské, ale už jsem si na ně zvykla.

„Jeď za mnou a dodržuj odstup,“ nabádá mě máma.„Kdybych náhodou spadla, nechci, aby mě Star pošlapal.“

Potom pobídne Olleho a vyrazí vstříc první překážce.Starovi není čekání vůbec po  chuti. Netrpělivě pohazuje hlavou a poskakuje na místě.

„Uklidni se, ty trdlo,“ směju se a popustím otěže mezi prsty.

Další pokyn už Star nepotřebuje. Skokem se žene za Ollem.

Klara a Jonte.indb 12Klara a Jonte.indb 12 28.7.2016 19:11:0128.7.2016 19:11:01


13

Kolem nohou mu víří listí, a když se přeneseme přes prvnípřekážku, vyhodí nohama dozadu. Je to jen malý projev radosti

a nijak mě to neděsí.

Máma přede mnou zdolává jednu překážku za  druhou. Dlouhé, světlé vlasy vykukující pod helmou jí vlají ve  větru. Olle skáče s  klidem a  rozvahou jako obvykle. Zato já musím Stara hlídat, protože se neustále potajmu snaží přidatdo kroku. Nesnáší být poslední a nikdy se nevzdává, i kdyby únavou pletl nohama.

Procváláme zatáčkou a já vím, že za ní čeká vodní příkop. Samotná zábrana není moc vysoká, ale stejně nahání strach, protože člověk po skoku přistane přímo do potoka. Starpotřese hlavou, abych mu trochu popustila otěže. Už teď však běží až moc rychle a blížíme se k Ollemu čím dál víc.

Olle se přenese přes překážku a žbluňkne do potoka. Voda mu sahá po kolena. Na chvíli se zastaví a trvá několik vteřin, než se s  mámou zase rozjedou. A  těch pár okamžiků Starovi stačí, aby ho dohnal. Všechno se seběhne tak rychle, že nemám nejmenší šanci ho zastavit. Najednou vidím mámu s  Ollem, a  když Star přeletí přes překážku, je mi jasné, že dopadneme přímo na ně. Chytím ho oběma rukama za hřívu, pevně sevřu víčka a čekám katastrofu.

Ozve se dusot kopyt, mámin křik a do tváře mi vyšplíchne bahno. Star však cválá dál, takže nakonec opatrně pootevřu oči. Starovi se nějakým zázrakem podařilo změnit ve vzduchu

Klara a Jonte.indb 13Klara a Jonte.indb 13 28.7.2016 19:11:0128.7.2016 19:11:01


14

směr a doskočit vedle Olleho. Teď uhánějí bok po boku a Star

odmítá pustit Olleho před sebe, i když tahám za otěže.

Máma se po mně ohlédne a přibrzdí Olleho, aby Star mohl jít do čela. Olle nikdy zbytečně nejančí a nevadí mu, když ho Star předběhne. Jakmile je Star první, zklidní se. Má totižpocit, že vyhrál, a to mu stačí.

„Star je sice malý, ale je to pořádný bojovník,“ podotkne máma, když zvolníme.

„Je to nejlepší kůň na  světě,“ odpovím a  popleskám Stara po zpoceném krku.

„Udělaly jsme dobře, že jsme ho koupily,“ prohlásí máma spokojeně. „Kdo by to byl čekal?“

Máma mi vlastně původně žádného poníka kupovat nechtěla, protože jsme na to neměly peníze. Ale když Lassepořizoval Lise Olleho, narazily jsme na  tomtéž místě i  na  Stara. Byl tak zubožený, že ho mámě nabídli skoro zadarmo a  ona přijala.

Od té doby se stala spousta věcí a o Starovi už nikdonemůže říct, že vypadá uboze.

Necháme koně klusat lesní cestou na  volné otěži. Zpoza mraků vykukuje chladné podzimní slunce a kapky vodyv mechu mezi stromy se pod jeho paprsky třpytí. Vzduch je průzračný tak, jak bývá jen na podzim, a mokré listí voní.

„Áááááách!“ vyhrkne máma zničehonic. „Ježdění je takprima. Kéž bych to mohla dělat častěji.“

Klara a Jonte.indb 14Klara a Jonte.indb 14 28.7.2016 19:11:0128.7.2016 19:11:01




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist