načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kim Čijong — ročník 82 – Čo Namdžu

Fungujeme! Vážení zákazníci, e-shop je plně v provozu. Od 18. 5. 2020 jsou navíc všechny naše prodejny a výdejny otevřeny. Bližší informace naleznete zde
Kim Čijong — ročník 82

Elektronická kniha: Kim Čijong — ročník 82
Autor: Čo Namdžu

V malém bytě na okraji pulzující jihokorejské metropole Soul tráví čtyřiatřicetiletá Kim Čijong svůj čas péčí o roční dceru. Je vdaná, její manžel odchází každé ráno do ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9%hodnoceni - 71.9% 85%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » HOST
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2020
Počet stran: 175
Rozměr: 21 cm
Vydání: První vydání
Spolupracovali: z korejského originálu Kim Čijong - 82njonsäng ... přeložil Tomáš Horák
Skupina třídění: Korejská literatura
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-757-7958-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

V malém bytě na okraji pulzující jihokorejské metropole Soul tráví čtyřiatřicetiletá Kim Čijong svůj čas péčí o roční dceru. Je vdaná, její manžel odchází každé ráno do práce, vrací se až pozdě večer, někdy pracuje i o víkendech. Jednoho dne se u Kim začaly projevovat zvláštní příznaky duševní choroby - začala mluvit hlasy jiných žen, které ve svém životě potkala. Hlasem své matky, tchyně, přítelkyně z dětství... Manžel ji pošle k psychiatrovi, který poslouchá vyprávění o jejím životním příběhu - od narození, přes školní docházku až po rodinu, která od ní očekávala, že porodí syna. Dokáže ji však lékař vyléčit nebo alespoň zjistit, co Kim skutečně trápí?

Popis nakladatele

Každý z nás zná nějakou Kim Čijong….

Postava Kim Čijong, obyčejné třicátnice, je korejským čtenářům — a zejména čtenářkám — důvěrně známá. O věrohodnost jejího příběhu se autorka nemusí nijak zvlášť snažit, protože jednotlivé životní epizody tvoří součást obecné každodennosti a společně sdílené zkušenosti. Symbolický je už sám výběr jména: Čijong je údajně nejčastějším křestním jménem dávaným korejským dívkám v roce 1982. Téměř každý tak ve svém okolí zná nějakou tu „Kim Čijong“, která od útlého dětství přes školní léta, později v manželství a v zaměstnání postupně zažívá drobné ústrky, obtěžování i zjevnou diskriminaci.

Jednoho dne však hlavní hrdinka začne mluvit jinými hlasy. Hlasem své kamarádky, své matky… Manžel jí domluví návštěvu psychiatra a ona mu vypráví svůj příběh, který je zároveň příběhem všech korejských žen.

Před rozuzlením každé příhody už většinou podvědomě cítíme, co bude následovat, byť bychom se možná raději mýlili. Společenská realita vycházející z tradičních hodnot a postojů je však v tomto ohledu mrazivá a neúprosná.

 ––––

Možná jde o fikci, avšak život hlavní hrdinky není výplodem autorčiny fantazie. Každý detail a každá událost v příběhu se zakládá na vládních statistikách, novinových článcích, výzkumu a rozhovorech. Tento příběh je svědectvím o tom, jaké to je být ženou v Korejské republice.
— Korea JoongAng Daily

Kniha je populární také v jihokorejských politických kruzích, obzvláště pak mezi muži. […] Kum Tchäsop, zákonodárce vládnoucí korejské Demokratické strany, daroval knihu dvěma stům devadesáti osmi členům Národního shromáždění. „Doufám, že za deset let se nám podaří vybudovat svět, v němž žádná Kim Čijong — ročník 92 nebude muset propadat beznaději,“ napsal Kum Tchäsop svým kolegům v dopise, který ke knize přiložil.
— The Korea Herald

Zařazeno v kategoriích
Čo Namdžu - další tituly autora:
Kim Čijong ročník 82 Kim Čijong ročník 82
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Čo Namdžu

Kim Čijong

[ročník 82]



Čo Namdžu

Kim Čijong

[ročník 82]

Brno 2019


82 (PALSIP YI NYEON SAENG KIM JIYEONG)

by (Cho Nam-joo)

Copyright © Cho Nam-joo, 2016

All rights reserved

Originally published in Korea by Minumsa Publishing Co., Ltd., Seoul

Published in agreement with Cho Nam-joo c/o Minumsa

Publishing Co., Ltd., in association with The Grayhawk Agency Ltd.,

through Kristin Olson Literary Agency

Cover art and illustrations © Tereza Basařová

Afterword © Petra Ben-Ari

Translation © Tomáš Horák, 2019

Czech edition © Host — vydavatelství, s. r. o., 2019 (elektronické vydání)

Kniha vychází s laskavým přispěním institutu LTI Korea

This book is published with the support of the Literature Translation

Institute of Korea (LTI Korea)

ISBN 978-80-275-0124-3 (PDF)

ISBN 978-80-275-0125-0 (ePUB)

ISBN 978-80-275-0126-7 (MobiPocket)




Podzim 2015



11

Kim Čijong je čtyřiatřicet let. Tedy podle korejského počí

tání, které k normálnímu věku přidává jeden rok za dobu

strávenou v  břiše matky. Před třemi lety se vdala a  loni

se jí narodila dcera. Se svým o tři roky starším manželem

Čong Tähjonem a s dcerou Čong Čiwon žijí v pronajatém

osmdesátimetrovém bytě na jednom velkém sídlišti na okraji Soulu. Čong Tähjon pracuje ve středně velké IT fir

mě; Kim Čijong dělala v malé reklamní agentuře, ale kvůli dítěti z  ní odešla. Manžel chodívá z  práce kolem půlnoci

a pracuje obvykle i jeden den o víkendu. Jeho rodiče žijí až

v  Pusanu a  rodiče Kim Čijong zase provozují restauraci,

takže péči o dceru má na starost výhradně Kim Čijong. Od

léta, kdy Čiwon oslavila první narozeniny, chodí dopoled

ne do jeslí rodinného typu, které se nacházejí v  přízemí

jejich panelového domu.

12

Podezřelé příznaky se u  Kim Čijong poprvé objevily

osmého září. Čong Tähjon si ono datum pamatoval přesně,

protože tento den byl podle tradičního kalendáře časem

„bílé rosy“. Zrovna když snídal toust a mléko, Kim Čijong na

jednou vyšla do lodžie a otevřela posuvné okno. Sluneční pa

prsky byly na tuto roční dobu stále dost oslňující, ale sotva

okno otevřela, pronikl až k jídelnímu stolu chladný závan. Se

schoulenými rameny se vrátila ke stolu, posadila se a pronesla:

„Poslední dny se mně zdálo, že nějak silně fouká vítr,

a on je dneska rosný den. Žlutavé rýžoviště bude nejspíš

pokryté bílou ranní rosou.“

Čong Tähjonovi připadalo, že manželka mluví zvláštně,

jako nějaká stará žena, a zasmál se.

„Co je? Mluvíš úplně jako tvoje máma.“

„Už si s sebou nos lehčí bundu, Tähjoné. Ráno a večer

je chladno.“

Tehdy si Čong Tähjon ještě myslel, že si manželka dělá

legraci. Silně mu připomínala tchyni. Tím, že stejně jako

ona mírně mhouřila pravé oko, když o něco prosila nebo

někomu domlouvala, i  tím, jak protahovala poslední sla

biku jeho jména, když na něj volala. Poslední dobou man

želku nejspíš zmáhala péče o dítě, nepřítomně hledívala do

prázdna nebo poslouchala hudbu a potichu plakala. Dřív

přitom bývala veselá a  pozitivně naladěná a  často Čong

Tähjona rozesmávala napodobováním humorných scének

ze zábavných televizních pořadů. Čong Tähjon to však

toho rána přešel, manželku krátce objal a odešel do práce.

Když se v  noci vrátil domů, Kim Čijong ležela vedle

dcery na posteli a  spala. Obě si cucaly palec. Na jednu

stranu mu to přišlo roztomilé, ale zároveň ho to přivádělo

do rozpaků, a tak po chvíli zatáhl manželku za paži a prst

jí tím z úst vytáhl. Kim Čijong povyplázla jazyk, jako malé

dítě, několikrát mlaskla a spala dál.

Několik dní nato o sobě Kim Čijong začala tvrdit, že je Čcha

Sungjon, což byla její kamarádka z kroužku na vysoké škole,

která před rokem zemřela. Čcha Sungjon byla Čong Tähjo

nova spolužačka, o tři roky starší než Kim Čijong. Nynější manželé Čong Tähjon a Kim Čijong byli sice oba členy

stejného horského turistického kroužku na téže vysoké

škole, ale ve skutečnosti se během studií ani jednou nepo

tkali. Čong Tähjon, který chtěl po bakalářských státnicích

pokračovat ve studiu, musel kvůli nenadálé situaci v rodině

na své plány rezignovat. Dodělal si třetí ročník a poněkud

opožděně nastoupil na vojnu. Po návratu do civilu studium

na rok přerušil, odjel domů do Pusanu a porůznu si přivy

dělával. Mezitím do školy nastoupila Kim Čijong a zapojila

se do činnosti kroužku.

Čcha Sungjon se vždycky o své mladší kolegyně zajímala

a snažila se jim být nápomocná, a protože s Kim Čijong je

navíc pojil i  společný nezájem o  chození po horách, spřá

telily se a  často si volaly. Vídaly se i  po absolvování školy. K  prvnímu setkání Čong Tähjona a  Kim Čijong došlo až

na Sungjonině svatební hostině. Po pár letech Čcha Sung

jon náhle zemřela — při porodu svého druhého dítěte na

embo lii plodovou vodou. Kim Čijong, která v té době trpěla

poporodními depresemi, to natolik ochromilo, že téměř ne

byla schopná v běžném životě fungovat.

Jednoho večera uspala malou Čiwon a pak si s manže

lem po dlouhé době dali společně  pivo. Když už v  sobě

Čijong měla téměř celou plechovku, poplácala najednou

manžela po rameni a řekla:

14

„Tähjone, Čijong to má v  poslední době nejspíš hodně

těžký. Tělo se jí sice pomalu dává dohromady, ale psy

chicky je to náročný období. Musíš ji často chválit a dávat

jí najevo, že si jí vážíš a že seš jí vděčnej.“

„Co to je za řeči? Jako kdybys byla mimo tělo nebo co.

No jo, jasně, Čijong, máš to těžký, moc ti děkuju... a mi

luju tě.“

Čong Tähjonovi to zřejmě přišlo roztomilé a rozverně ji

zlehka štípl do tváře, ale Kim Čijong ho s vážným výrazem

plácla přes ruku.

„To mě máš pořád za tu dvacetiletou Čcha Sungjon,

která ti tenkrát v létě celá roztřesená vyznala lásku?“

Čong Tähjona v ten okamžik zamrazilo. Stalo se to totiž

před bezmála dvaceti lety, jednoho letního dne kolem po

led ne v pořádné sluneční výhni uprostřed školního hřiště,

kde nebyl ani kousek stínu. Nevzpomínal si, co tam vlastně

dělal, ale každopádně se tam náhodou potkal s Čcha Sung

jon, která mu zničehonic řekla, že ho má ráda. Že ho prý má

moc ráda. Hodně se při tom potila, třásly se jí rty a zajíkala

se. Když se Čong Tähjon zatvářil zmateně, hned to vzdala.

„Aha, ty mě ne. No jasně. Dělej, jako bys dneska nic ne

slyšel. Nic se mezi náma nestalo. Budu se k  tobě chovat

stejně jako dřív.“

S těmi slovy si to namířila přes hřiště pryč a zmizela mu

z dohledu. Po tomto výstupu se Čcha Sungjon vůči němu

chovala úplně nenuceně, jako by opravdu k ničemu nedo

šlo, až si Čong Tähjon začal myslet, že se mu to v tom ve

dru možná jen zdálo. Později na to úplně zapomněl. A teď

o tom mluví jeho manželka. O příhodě, která se stala jed

noho slunečného dne před téměř dvaceti lety a o níž věděl

jen on a Sungjon.

„Čijong.“

Na nic jiného se nezmohl. Matně si vybavoval, že man

želku zavolal jménem asi třikrát.

„No jo, ty vole, já vím, že seš dobrej manžel, tak už pro

sím tě přestaň na Čijong pokřikovat.“

Takhle mluvívala Čcha Sungjon, když byla připitá. No jo,

ty vole. Čong Tähjon pocítil na hlavě mírné trnutí, jako by

se mu začaly ježit všechny vlasy. Ze všech sil se snažil před

stírat klid a jen opakoval, aby si z něj nedělala legraci. Kim

Čijong nechala na stole ležet prázdnou plechovku, a aniž

si vyčistila zuby, odešla do dětského pokoje, lehla si vedle dcery a téměř okamžitě usnula. Čong Tähjon si z lednice vzal další plechovku piva a obrátil ji do sebe na jeden zátah.

Utahovala si z něj? Nebo byla opilá? Nebylo to něco jako

posednutí démonem, jaké zná člověk z televize?

Když se druhý den ráno Kim Čijong probudila, usilovně

si mnula spánky a  tvářila se, že si z  včerejšího večera vů

bec nic nepamatuje. Čong Tähjona na jednu stranu uklidňovalo, že byla podle všeho nejspíš opravdu jen opilá, na druhou stranu se otřásl při vzpomínce, jak hrozné opilecké

řeči vedla. Upřímně řečeno ani nevěřil tomu, že by měla

kvůli alkoholu úplné okno. Vždyť vypila sotva jednu plechovku.

Od té doby se postupně objevovaly další podivné pří

znaky. Posílala mu zprávy plné roztomilých smajlíků, což

předtím neměla ve zvyku, nebo vařila taková jídla jako silný

hovězí vývar z  kostí či smažené skleněné nudle s  masem

a zeleninou, která neodpovídala jejím chutím ani kuchař

ským schopnostem. Čong Tähjonovi byla manželka stále cizejší. Manželka, s  níž dva roky zamilovaně chodil a  tři

roky žil, se kterou sdíleli vyprávění početná jako kapky deště a zahrnovali se pohlazeními jemnými jako sněhové vločky, která mu porodila krásnou dceru napůl podobnou oběma z nich, už se mu najednou nezdála být jeho vlastní ženou. Problém nastal, když jeli na podzimní svátek Čchusok

k Tähjonovým rodičům. Čong Tähjon si vzal v pátek dovo

lenou, v sedm ráno vyrazili na cestu a po pěti hodinách jíz

dy dorazili do Pusanu. Hned po příjezdu se s  Tähjonový

mi rodiči naobědvali a dlouhým řízením unavený Tähjon

si šel zdřímnout. Dřív se na delších cestách s Kim Čijong v  řízení střídali, ale po narození dcery se stalo výhradně

Čong Tähjonovou záležitostí, protože dítě se v autosedač

ce nejspíš cítilo příliš stísněně, a  jakmile ho posadili do

auta, dalo se do pláče nebo bylo ukňourané a nevrlé. Kim

Čijong byla přece jen zběhlejší v tom, jak si s dítětem po

hrát a zabavit ho, nakrmit a utišit.

Kim Čijong umyla nádobí od oběda, dala si kávu, chvilku

si odpočinula a pak odešla s tchyní na trh nakoupit suroviny na sváteční jídlo. Večer se pustily do práce: daly vařit

hovězí kosti na vývar, naložily žebírka do marinády, omyly

a spařily listovou zeleninu, z části udělaly salát a část daly

do mrazničky, očistily, obalily a nachystaly zeleninu a moř

ské plody určené ke smažení, pak připravily večeři a po jídle všechno uklidily.

Druhého dne Kim Čijong s Čong Tähjonovou matkou

od rána až do večera smažily, opékaly, dusily a vařily, dělaly

tradiční rýžové koláčky a o pauzách chystaly jídlo na stůl.

Ostatní členové rodiny pojídali čerstvě připravené sváteční

pokrmy a užívali si společné chvíle. Ani malá Čong Čiwon

se před pro ni neznámými lidmi nijak neostýchala. Nechala



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist