načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Kecy mýho fotra - Justin Halpern

Kecy mýho fotra
-15%
sleva

Kniha: Kecy mýho fotra
Autor:

Co udělat, když se na vás v osmadvaceti vykašle holka? Justin Halpern, autor amerického bestselleru Kecy mýho fotra, se v tom okamžiku nastěhoval zpátky ke svým rodičům a začal na ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-03-30
Počet stran: 152
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 149 stran
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Sh*t my dad says
Spolupracovali: přeložil Jiří Vaněk
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025900581
EAN: 9788025900581
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Hlavní hrdina této knihy, autorův otec, je zajímavý a rozporuplný člověk. Jeho citáty jsou většinou velmi vulgární, ale občas mají nádech veliké básnické invence, někdy se chová ke svým synům nesmírně arogantně, jindy se projeví velmi láskyplně, někdy se předvede jako omezený despota, jindy překvapí nečekanými záblesky životní moudrosti. A vztah autora k němu také není jednoduchý. Má k němu nesmírný respekt, velmi se ho bojí, ale zároveň ho kvůli jeho ráznému postoji k životu i obdivuje. Kniha, ve které se autor pomocí vtipných citátů a popisů různých situací snaží charakterizovat svého otce a svůj vztah k němu.

Popis nakladatele

Co udělat, když se na vás v osmadvaceti vykašle holka? Justin Halpern, autor amerického bestselleru Kecy mýho fotra, se v tom okamžiku nastěhoval zpátky ke svým rodičům a začal na twitterovém účtu zveřejňovat hlášky svého otce, svérázného lékaře Sama Halperna, který svoji rodinu miluje nade vše, ale pro ostré slovo nikdy nejde daleko. Za necelý měsíc měl statisíce čtenářů a spoustu nabídek. Kniha Kecy mýho fotra nepřináší jenom vzpomínky syna na zrod těch nejlepších hlášek jeho otce, muže, který je „jako Sokrates, jen vzteklejší a s méně vlasy“, ale je především zábavným a dojemným dokumentem o jednom synovsko-otcovském vztahu.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Kecy, kecy, kecičky Kecy, kecy, kecičky
Krajčo Richard, Babinská Karin Krajčo
Cena: 254 Kč
Deníček moderního fotra 2 Deníček moderního fotra 2
Landsman Dominik
Cena: 227 Kč
Buď chceš, alebo nechceš Ostatné sú kecy Buď chceš, alebo nechceš Ostatné sú kecy
Krištofovič Peter
Cena: 502 Kč
Zákazníci kupující knihu "Kecy mýho fotra" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

33

Nebuď sakra lhář

„Udělal jsi ostudu všem vědcům na světě. Einsteinovi,

kurva, a vůbec všem!“

Nikdy mi moc nešla matematika, fyzika nebo chemie. Měl jsem rád příběhy, které nabízela historie ne -

bo li teratura, ale jakmile došlo na periodické funkce

nebo soustavu prvků, ztrácel jsem zájem. Takže když

jsme v šestce dostali za úkol připravit experi ment na

školní akademii, pořádanou na konci dubna, nadchlo

mě to asi tak, jako kdybych dneska musel na vští vit

ži vé provedení celé sezóny televizního seriálu Chi rurgové.

Táta byl naopak nadšen. Lékařským a vědeckýmvýzkumem strávil posledních pětadvacet let.

„Aspoň teď nahlídneš, jak sakra vypadá můjkaždodenní život,“ řekl mi ten večer, kdy nám úkol zadali. „Budu ti stát za prdelí při každym kroku. Předvedeš ten nejlepší vědeckej experiment, jakej kdy ve tvý škole viděli, nebo kurva chcípneš snahou.“

„Nedělal bys na tom se mnou?“ poprosil jsem ho.

„Cože? Ne, já to už dělám každej den v práci, do háje. Vždyť jsem to zrovna říkal.“

Posadil se v obýváku na gauč a pokynul mi, abych si sednul vedle něj.

„Takže, experimenty začínají otázkou. Co bys chtěl vědět?“

Pár vteřin jsem o tom přemýšlel.


34

„Já myslim, že pes je super,“ řekl jsem a ukázalsměrem k Browniemu, našemu pětiletému čokoládovězbarvenému labradořímu kříženci.

„Cože? Co to sakra znamená? To kurva neniotázka!“

„Co kdybych řekl: Myslí si lidi, že pes je super?“

„Do prdele, boha jeho,“ zaúpěl táta a zamnul se na spáncích. „Vymysli otázku jako třeba: ,Padaj větší věci rychlejc než menší?‘ Něco takovýho.“

„Tak jo. A může se ta otázka týkat psa?“

„Může se to týkat čehokoli, čeho kurva chceš. Oukej, jsi úplně zaseklej u psa, tak co tohle: ,Umí psirozeznávat tvary?‘ Jak ti to zní?“

Znělo to dobře. Brownieho jsem miloval, takže jsem byl rád, že může být součástí mého experimentu. Táta mi pomohl navrhnout, jak přesně bude experiment vypadat. Spočíval víceméně v tom, že každý den před psempodržím tři kusy papíru, na jednom z nich bude nakreslený trojúhelník, na jednom kruh a na jednom čtverec. Když mu ukážu kruh, dám mu nějakou dobrotu, když mu ukážu čtverec, řeknu mu, ať sedne, a když mu ukážu trojúhelník, neu d ělá m v ů b e c n ic. Po p at n á c t i d ne ch t r é n i n k u bu d u p r o - vádět dva dny pokusy, při nichž mu ty geometrické útvary ukážu bez příslušné odměny. Cílem bude zjistit, zdazareaguje, nebo nezareaguje na útvary očekáváním akcí, které vždycky následovaly během příprav na pokusy. Během celých sedmnácti dní jsem měl svoje zjištěnízaznamenávat do deníku. Když jsem na „výzkumu“ pracoval první den, byla to opravdu nuda. Pes nerozuměl, co se děje; když jsem mu ukázal listy papíru, jen na mě zíral a občas


35

se olíznul. Hlavně si chtěl hrát, takže jsem začal pobíhat

po zadním dvorku a on mě honil, dokud jsem se neunavil.

Táta pracoval každý den dlouho do večera, takže nevěděl,

že s experimentem nepostupuju. Sem tam se optal a já mu

řekl, že výzkum postupuje dobře. Tak nějak jsempředpokládal, že mám spoustu času. Když začnu sedmnáct dní

před prezentací výsledků ve škole, bude to v pohodě. Ale

pak jsem na experiment úplně zapomněl.

Jednoho odpoledne nám učitel připomněl, že za tři dny se naše experimenty budou prezentovat, a mně ža - ludek skočil do krku. Ten den mě ve škole vyzvedla máma, a když jsme přijeli domů, běžel jsem do pokoje a zavřel dveře. Vzal jsem svůj výzkumný deník a začal si vymýšlet falešné výsledky neexistujícího testu aodpovídající falešná data. Napadlo mě, že bych svou lenost mohl mazaně zatajit, kdybych předstíral, že pes během pokusů začal tvary pozvolna rozeznávat. A že když jsem pak dělal pokusy bez příslušných odměn, reagoval tak, že se z toho dalo usuzovat, že tvary rozpoznává.Vzpomněl jsem si, že jsem slyšel o nějakých Pavlovových psech. Pavlov byl podle všeho patřičně bláznivý vědátor a takovýhle experiment klidně mohl svého času dělat i on. To mi jako zdůvodnění stačilo.

Táta přišel toho dne domů brzy, slyšel jsem, jak vrazil do dveří, zrovna když jsem dopisoval poslední ze svých „zjištění“. Hodil jsem pero do kouta, abych se zba - vil posledního důkazu svého podvodu. Táta přišel hned do mého pokoje, skoro jako kdyby tušil, co jsem provedl.

„Tak co tvůj vědeckej život?“ zeptal se podleočekávání.


36

Než jsem mohl odpovědět, uviděl můj deník a zvedl ho.

„Všechna data jsou tam, tati.“

Dál už mi pozornost nevěnoval, jenom zkoumal data. Když prolistoval stránky a prohlédl si moje výsledky, položil deník na můj stůl a podíval se na mě.

„Takže náš pes umí rozeznat tvary, jo?“

„Jo, je to divný,“ řekl jsem a snažil se znítpochybovačně.

„ Jo, to je divný,“ řekl on. „Určitě ti nebude vadit, když na tom psovi zkusim malej test, abych to viděl na vlastní oči,“ dodal.

V ten moment jsem ztuhnul. V koutku duše jsem se konejšil nadějí, že pes možná bůhvíjak tvary rozpozná a zareaguje tak, jak jsem zapsal, že reaguje. Táta sebral zmuchlané obrázky geometrických útvarů z podlahy a vy - šel ven.

„Občas to ten pes ale neudělá. Závisí to na tom, jak mu je a tak,“ snažil jsem se připravit si alibi projakýkoliv možný výsledek.

Táta mě neposlouchal. Zavolal Brownieho a ten k nám přiběhl. Táta mu před slintající tlamou podržel první tvar, trojúhelník. Když vidí trojúhelník, neměl podle mých „dat“ Brownie udělat vůbec nic. Což předvedl. Bohužel stejně reagoval i na kruh a čtverec, i když měl začít očichávat moji ruku v očekávání dobroty, respektive si sednout.

Brownie odběhl a táta se na mě otočil. Děsivě klidně se mi podíval do očí.

„Dávám ti šanci, abys mi řekl cokoliv, co bys mi chtěl říct,“ řekl.


37

Hned jsem se rozbrečel a pak jsem se mu běhemstále hlasitějšího vzlykání a posmrkování přiznal, že jsem experiment udělat zapomněl a data zfalšoval. Táta vzal můj deník, roztrhl ho vejpůl a pokusil se ho přehodit přes plot. Volné stránky se ale rozlétly kolem jakokonfety na nějaké nepodařené oslavě. Začal do nich kopat, ale ani to ho neuklidnilo, a tak popadl psí hračku amrštil s ní přes dvůr jako olympijský koulař. Když Brownie hračku přinesl a poskakoval v očekávání druhého kola aportování, táta vybuchl.

„SAMÝ KYDY! NAPSAL JSI SAMÝ KYDY!“ zařval.

„Myslel jsem, že mi dáváš možnost, abych ti to řekl,“ křičel jsem zase já.

„Jo, řekls mi to a byly to samý kydy, sakra práce!“

Máma se vyběhla podívat, co se děje. Uklidnila tátu a odvedla ho do ložnice, aby si promluvili. Po nějakých deseti minutách se táta vrátil na dvorek, pořád to v něm ještě vařilo.

„Udělal jsi ostudu všem vědcům na světě.Einsteinovi, kurva, a vůbec všem!“

Řekl jsem mu, že to vím a že je mi to líto.

„Já se tim živim, sakra práce, a beru to vážně, KURVA vážně!“

„Já vim, že jo.“

„ N e . Ty n e v í š a n i h o v n o . Te ď p o s l o u c h e j , c o s e b u d e d í t .“

Pak mi sdělil, že musím jít za svojí učitelkou, přiznat se, že jsem svůj experiment neudělal a místo tohozfalšoval data, a požádat ji, abych se za svůj podvod mohl omluvit celé třídě.


38

„A pokud řekne, že to nemusíš dělat, prostě jívysvětlíš, že to stejně uděláš. A chci vidět to prohlášení, který přečteš, NEŽ ho přečteš. Chci ho schválit.“

Druhý den jsem před hodinou vysvětlil paní učitelce, co se stalo, a když zazvonil zvonek, obrátila se k celé třídě a oznámila spolužákům, že jim musím něco říct. Vstal jsem a přečetl připravené prohlášení, které začínalo nějak takhle: „Milí spolužáci a vědci, spáchal jsem podvod. Tím, že jsem zfalšoval data, jsem zostudil proces, který jedůležitý pro vývoj lidstva.“ Pak to pokračovalo ještě pár řádků, ovšem nikdo včetně mě netušil, o čem to sakra mluvím. Mezi větami jsem si vždycky všimnul, jak na mě třicet šesťáků nepřítomně zírá. Když jsem prohlášení dočetl, posadil jsem se. Učitelka mi poděkovala, řekla pár slov o podvádění a jelo se dál.

Když jsem se ten večer vrátil domů, táta se mě zeptal, jak to šlo. Řekl jsem mu, že jsem přečetl omluvu aučitelka mi pak poděkovala.

„Promiň, že jsem na tebe musel bejt tak tvrdej, ale nechci, aby si lidi mysleli, že jsi zasranej lhář. To nejsi. Jsi slušnej člověk. A teď mazej do svýho pokoje, máš zaracha.“


39

O respektování soukromí

„Vypadni kurva odsud, mám něco na práci.“

O projevech strachu

„Když se lidem svírá prdel, poznáš, jaký opravdu jsou.

Nebo aspoň jaká je jejich prdel.“

O hypotetických otázkách

„Ne. Neexistuje situace, ve který bych snědl člověka,

takže si je koukej přestat vymejšlet a ptát se mě, chápeš

to? Kristepane, takhle trávíš den, jenom vymejšlíštako

výhle kraviny?“

O přátelství

„Poslouchej mě, já chápu, že tě nebaví hrát si s tim

tlustym klukem, protože jeho máma nezavře hubu, ale

to neni chyba toho dítěte, že jeho máma je kráva. Zkus

na něj bejt milej.“

O fair play

„Podvádění neni jednoduchý. Nejspíš si myslíš, že jo, ale

houbeles. Vsadim se, že bys víc posral to podvádění než

to, co bys měl udělat čestně.“

O povalování hraček po celém pokoji

„Sakra práce, zrovna jsem si sednul na toho tvýho

zatracenýho chlápka, co vypadá jako náklaďák. ... Že

je z Transformers a jmenuje se Optimus Prime? Je mi

u prdele, jak se jmenuje, postarej se, ať se neválí na místě,

kde chci složit prdel.“


40

O dětské bezpečnosti

„Nešahej na ten nůž, TY nůž nikdy držet nepotřebuješ...

To je mi u prdele, nauč se namazat máslo lžicí.“

O pyžamových party

„Ve skříni jsou brambůrky a v mrazáku zmrzlina. Drž

se dál od nožů a ohně. Oukej, já si svůj úkol splnil. Jdu

spát.“

O sdílení

„Je mi líto, ale když tvůj brácha nechce, aby sis hrál

s jeho krámama, tak si s nima hrát nemůžeš. Jsou to jeho

krámy. Když chce bejt kretén a nerozdělit se, má na to

právo. Vždycky máš právo na to, chovat se jako kretén –

jen bys to právo neměl využívat moc často.“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist