načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Když se blýská na časy – autorů Kolektiv

Když se blýská na časy

Elektronická kniha: Když se blýská na časy
Autor: autorů Kolektiv

- Průvodce světem počasí a klimatických změn od moderátorů České televize. - Zemská atmosféra fascinuje lidstvo už od nepaměti. Právě v ní totiž vznikají nejsledovanější ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 240
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Geologie. Meteorologie. Klimatologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-2304-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Průvodce světem počasí a klimatických změn od moderátorů České televize.

Zemská atmosféra fascinuje lidstvo už od nepaměti. Právě v ní totiž vznikají nejsledovanější přírodní jevy – počasí. Ponořte se spolu s oblíbenými televizními moderátory do světa oblačnosti, srážek, front, klimatu a meteorologie a nechte si vysvětlit nejdůležitější pojmy, které zaslechnete v předpovědích. Tajemným světem atmosférických jevů vás provedou zkušení moderátoři České televize Taťána Míková, Alena Zárybnická, Pavel Karas a Michal Žák.

(počasí a klima u nás i ve světě)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Když se blýská na časy

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Taťána Míková, Alena Zárybnická, Pavel Karas, Michal Žák

Když se blýská na časy – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


CPress

Brno

2018


Když se blýská na časy

Taťána Míková, Alena Zárybnická, Pavel Karas, Michal Žák

Obálka: Michael Hajdaj

Odpovědný redaktor: Roman Bureš

Technický redaktor: Jiří Matoušek

© ČTK (Kandelar Ladislav), 2018

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN tištěné verze 978-80-264-2304-1

ISBN e-knihy 978-80-264-2389-8 (1. zveřejnění, 2019)

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.

Vydalo nakladatelství CPress v Brně roku 2018 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4.

Číslo publikace 34 783.

© Albatros Media a. s., 2018. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována

za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání


OBSAH

JAK JE TEPLÝ VZDUCH 4 Teplota je jednou z nejdůležitějších veličin 6 Pocitová teplota versus teplota na teploměru 8 Tepelný ostrov města a ostrovy chladu 10 Naměření nejnižší teploty v česku 13 PROČ FOUKÁ VÍTR 16 Tlak vzduchu 18 Vítr 23 Nebeská galerie 32 KOLIK JE KDE DEŠŤOVÉ VODY 34 Nejhorší povodně česka 36 Koloběh vody v přírodě – rozdělení a měření srážek 38 Střih větru, srážkový stín, a kdy prší nejvíc a kde nejméně 43 PROMĚNY OBLOHY 46 Oblačnost 48 Meteorologické družice 52 Nebeská galerie 58 SLUNCE SVÍTÍ A HŘEJE 62 Slunce 64 Sluneční záření 66 Nebeská galerie 70 BOUŘKY A TORNÁDA 78 Konvektivní bouře 80 Nebeská galerie 92 POVODNĚ A SUCHA 94 Jak vznikají a jak se projevují sucha a povodně 97 Jak se předpovídají povodně? 101 Proč může 100letá voda přijít za rok znovu 102 Chytré systémy varují před povodněmi 103 Historické značky velkých povodní na Vltavě a Labi 104 Seznam nejvýznamnějších povodní v Česku 106 Nebeská galerie 108 TROPICKÉ CYKLÓNY 110 Kde se tropické cyklóně říká hurikán, tajfun a kde cyklón? 112 Kryštof Kolumbus a hurikán 113 Jak vypadají tropické cyklóny 114 Medicane aneb medikán 119 Filipíny – země, kam vyrazit za tajfunem 120 Nebeská galerie 122 VRSTVY ATMOSFÉRY 124 Vrstvy atmosféry a jejich rozdělení 126 Proč je ve vesmíru zima 130 Zkoumání země a její atmosféry z družic 131 Aerologický výstup 135

ATMOSFÉRICKÉ FRONTY 138

Jak vypadají fronty a jaké počasí přinášejí 140

Fronty na povětrnostních mapách 144

Za studenou frontou se může oteplit a za teplou ochladit 145

Přenosové pásy aneb jiný pohled na fronty 146

Návštěva Centrálního předpovědního pracoviště 147

Typické projevy počasí při přechodu front 148

Nebeská galerie 150

NUMERICKÉ MODELY A APLIKACE ČHMÚ 152

Jak pracují numerické modely pro předpověď počasí 154

Proč někdy předpověď počasí nevyjde 157

Televizní předpověď počasí 159

Minulost a budoucnost numerické předpovědi u nás 160

Obrazová galerie – co vše umí model spočítat 162

POČASÍ, OVZDUŠÍ A MY 164

Znečištění ovzduší 166

Biometeorologická předpověď 171

Nebeská galerie 176

KLIMA KOLEM NÁS 178

Klima v různých částech světa 180

Něžné jméno ničivého počasí 185

Dálkové vazby 187

Kontinentalita podnebí 188

Povětrnostní a klimatické podmínky 189

Není monzun jako monzun 189

PROMĚNY KLIMATU 192

Globální oteplování vs. změna klimatu 194

Co je to změna klimatu a jaké jsou její dopady 194

Jak se počítá budoucí klima? 198

Změna klimatu jako příležitost pro lidskou společnost 199

Na návštěvě v CzechGlobe 201

Co nás čeká (a nejspíš nemine?) 203

Nebeská galerie 204

POČASÍ VE STALETÍCH 206

Před tisíci let... 208

Aristotelovy objevy vládly od starého řecka do středověku 210

Které pranostiky jsou moudré? 211

Objevy meteorologických přístrojů 212

Když se měření na světě propojila 214

Moderní meteorologie 216

POČASÍ NA VAŠÍ ZAHRADĚ

I NA DRUHÉM KONCI SVĚTA 218

Celosvětový systém sledování atmosféry 220

Chcete mít doma vlastní meteorologickou stanici? 223

Kdy začali lidé měřit a srovnávat parametry počasí? 228


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

4

JAK JE TEPLÝ VZDUCH

TEPLOTA VZDUCHU

AIR TEMPERATURE

MINIMÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU

MINIMUM AIR TEMPERATURE

MAXIMÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU

MAXIMUM AIR TEMPERATURE

PRŮMĚRNÁ TEPLOTA VZDUCHU

AVERAGE AIR TEMPERATURE

TEPLOTNÍ INVERZE

TEMPERATURE INVERSION

POCITOVÁ TEPLOTA

WIND CHILL

TEPELNÝ OSTROV MĚSTA

URBAN HEAT ISLAND


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

5

TROPICKÝ DEN

TROPICAL DAY

NEJVYŠŠÍ TEPLOTA V ČESKU

Absolutně nejvyšší teplota v Česku byla

zatím naměřena v roce 2012. Po sérii tro

pických dnů vyvrcholil příliv velmi teplého

vzduchu 20. srpna. Na stanici v  Dobřicho

vicích teplota odpoledne dosáhla 40,4 °C.

Byl tak překonán dosavadní rekord 40,2 °C,

který si od 27. července roku 1983 držela sta

nice v areálu Výzkumného ústavu živočišné

výroby v Praze-Uhříněvsi.

S probíhající změnou klimatu je velmi prav

děpodobné, že nárůst teplot bude pomalu

pokračovat. Horké epizody se tak stanou

nedílnou součástí středoevropského léta.

Jejich výskyt bude stále častější a  jejich

trvání delší. Šance, že se dočkáme v nadchá

zejících letech překonání celé řady teplotních

rekordů, se tak zvyšuje a vyloučit nemůžeme

ani překonání absolutně nejvyšší teploty

z Dobřichovic.


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

6

TEPLOTA JE JEDNOU Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VELIČIN Naše Země je obalena do vzduchové hmoty. Říká se jí atmosféra. Každodenní pozorování stavu atmosféry a určení jejího nejpravděpodobnějšího vývoje na  několik hodin až dnů, to je velmi složitá práce pro tým meteorologů, kteří tvoří předpověď počasí. Jednou z  nejdůležitějších veličin, se kterou meteorologie pracuje, je teplota. Ta zajímala už naše předky. Výrazy jako teplo, zima, chlad nebo horko se objevovaly často v celé řadě pořekadel nebo pranostik. Mezi nejznámější pranostiky, které se věnují teplotám, patří ta o  ledových mužích. Pankrác, Servác a Bonifác slaví svůj svátek 12. až 14. května a každý zahrádkář ví, že sázet sazenice do půdy před tímto datem se nemusí vždy vyplatit. První zmínka o  ledových mužích pochází už ze  17. století. V  případě ledových mužů se jedná o takzvanou singularitu, tedy o výrazný výkyv v jinak plynulém chodu počasí, v tomto případě teploty. V  květnu už často převládá teplé počasí, ale občas se stává, že do středu Evropy pronikne od  severu studený vzduch. Ten se do Česka dostává mezi dvěma tlakovými útvary – tlakovou výší nad Skandinávií a tlakovou níží nad východní Evropou. Když při této

situaci navíc dojde v noci k vyjasnění, klesne

ranní teplota i  v  polovině května pod nulu

a mráz spálí sazenice i kvetoucí stromy. Dochází

k tomu v průměru jednou za 2 až 4 roky.

Dalším příkladem může být oteplení během

vánočních svátků. Pranostika „Na Adama

a Evu, ček ejte oblevu“ se naplňuje, dalo by se

říci, s  železnou pravidelností. Výrazné otep

lení v druhé půlce prosince je citelné hlavně

na horách. Moře je v zimě teplejší než pevnina.

Oceánský vzduch proudící do  středu Evropy

od západu tak s sebou přináší kromě vlhkosti

také oteplení. Jenom v zimě se tak může stát,

že je za studenou frontou vzduch při zemi tep

lejší.

Naše meteorologická historie je úzce spojena

s observatoří v pražském Klementinu, kde

se sleduje počasí nepřetržitě už od roku 1775.

Pražské Klementinum tak patří k místům s nej


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

7

delší souvislou řadou pozorování minimálních a maximálních teplot v Evropě. Základní jednotkou měření teploty v soustavě SI je jeden kelvin. Kromě Kelvinovy stupnice existují i  jiné, které se liší výchozím bodem i dělením na jednotlivé stupně. Mezi nejznámější patří kromě stupnice Celsiovy stupnice Fahrenheitova, která se dodnes používá ve  Spojených státech amerických. Za  dolní základní teplotu Fahrenheitovy stupnice, označenou jako nula, byla stanovena rovnovážná teplota chladící směsi ledu, vody a  chloridu amonného. Jako  horní základní teplota byla stanovena teplota lidského těla – ta je označena číslem 96.

Pro převod teploty mezi Celsiovou a Fahrenhei

tovou stupnicí slouží jednoduché vzorce.

Převod °F na °C

°C = (°F – 32) / 1,8

Převod °C na °F

°F = 1,8 . °C + 32

Teplota se jako základní meteorologický prvek

měří přesnými teploměry. Ty jsou dokonale

chráněny před přímým slunečním zářením

v meteor ologické budce, a to ve výšce 2 metry

nad zemí. V Česku se teplota měří ve stupních

Celsia. Tato stupnice rozdělila interval mezi

bodem mrznutí (0 °C) a bodem varu (100 °C)

čisté vody při normálním tlaku vzduchu

1013 hPa na 100 dílků. OHŘÍVÁNÍ A OCHLAZOVÁNÍ ZEMĚ K tomu, aby se vzduch ohřál, potřebuje slunce. Sluneční paprsky ale neohřívají vzduch velmi málo. Dopadají na zemský povrch. Část z nich se odráží do atmosféry a část proniká do zemského povrchu, který se tak začne prohřívat. Od země se následně ohřívá také vzduch. V noci se teplo ze zemského povrchu uvolní do atmosféry. Země se ochladí a od země se následně ochladí i vzduch. Když není na obloze žádná oblačnost, která by zadržela unikající teplo, bývají noci nejstudenější. V  létě, kdy je severní polokoule přikloněna ke  Slunci a  sluneční paprsky dopadají pod příznivým úhlem, je na prohřátí země a vzduchu dostatek času. Noc není tak dlouhá, aby se výrazně ochladilo. Ve větších výšk ách nemá zemský povrch na teplotu vzduchu žádný vliv a často se stane, že se tam teplota během 24 hodin prakticky nezmění.

Vyzařování

Záření

+

+

+

+

––

––

Odraz

záření

Povrch

Povrch

DEN

NOC

Pronikající teplo

Vyzařování

Příliv tepla

z okolí k povrchu

Příliv tepla z půdy

Výměna

Latentní teplo

Latentní teplo


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

8

POCITOVÁ TEPLOTA VERSUS TEPLOTA NA TEPLOMĚRU Teplota ovlivňuje náš život, ale ne vždy se můžeme na  teplotu naměřenou na  našem teploměru spolehnout. Ta totiž není jediným kritériem pro to, jak se budeme venku cítit. Při stejné teplotě se budeme jinak cítit v městské zástavbě, na  horách nebo u  moře. Existuje hned několik faktorů, které náš pocit tepla nebo chladu ovlivňují. Mezi nejdůležitější patří sluneční záření, vlhkost vzduchu a vítr. Už v roce 1933 se francouzský fyziolog André Missenard snažil najít souvislosti mezi teplotou, vlhkostí a naším vnímáním. Přišel na to, že mrazivé teploty při nízkých vlhkostech vzduchu snášíme daleko lépe, než když je vlhkost vzduchu vysoká. Na začátku 20. sto- letí ale ještě nepočítal s  vlivem větru. Až daleko později se přišlo na to, že při silném

větru se reálně naměřená teplota vzduchu

od pocitové teploty liší i o víc než 10 stupňů.

Hlavně v zimních měsících je pocit chladu

při silnějším větru výrazný. Naše tělo, které

má stálou teplotu přibližně 37 stupňů, si

ohříváním slabé okolní vrstvy vzduchu vytváří

tepelnou izolaci před chladnějším vzduchem

v okolí. Když ale fouká, vítr slabou izolační

vrstvu teplejšího vzduchu odfoukne. Čím je

vítr silnější, tím je pocit chladu větší.

Ve chvíli, kdy fouká jenom slabý vítr kolem

10  km/h a  na teploměru je 10 stupňů C,

pocitová teplota se sníží jenom o jeden stu

peň. Pokud ale vítr zesílí a překročí rychlost

50 km/h, pocitová teplota se oproti reálně

naměřené sníží o polovinu. Mráz pocitovou

Pocitová teplota – vítr

Teplota (°C)

Vítr (km/h) 5 0 −5 −10 −15 −20 −25 −30 −35 −40 −45 −50

10 3 −3 −9 −15 −21 −27 −33 −39 −45 −51 −57 −63

20 1 −5 −12 −18 −24 −30 −37 −43 −49 −56 −62 −68

30 0 −6 −13 −20 −26 −33 −39 −46 −52 −59 −65 −72

40 −1 −7 −14 −21 −27 −34 −41 −48 −54 −61 −68 −74

50 −1 −8 −15 −22 −29 −35 −42 −49 −56 −63 −69 −76

60 −2 −9 −16 −23 −30 −36 −43 −50 −57 −64 −71 −78

70 −2 −9 −16 −23 −30 −37 −44 −51 −58 −65 −72 −80

80 −3 −10 −17 −24 −31 −38 −45 −52 −60 −67 −74 −81


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

9

teplotu ovlivní ještě víc. Při –20 stupních je už při slabém větru pocit mrazu výraznější. Když navíc fouká silný vítr, vnímáme dvacetistupňový mráz jako mráz ještě o 15 stupňů silnější. V létě nastává opačný problém. Lidský organismus se složitě vyrovnává s vysokými teplotami a hlavní roli v určení pocitové teploty hraje vlhkost vzduchu. Když vlhkost vzduchu stoupne tak vysoko, že brání od pařování potu z povrchu těla, snižuje jeho ochlazování. Naše tělo vnímá nárůst tepla a  hrozí přehřátí organismu, dehydratace a úpal. Ve dnech, kdy teplota vzduchu nepřekročí tropických 30 °C, je změna pocitové teploty při relativní vlhkosti vzduchu nižší než 40 % minimální. Jakmile ale začne vlhkost a teplota stoupat, stoupá i index horka a pocitová teplota roste. Při 35 stupních a 75 % vlhkosti

se zvýší o 20 stupňů a dostaví se nepříjemný

pocit dusna.

Právě kombinace vysokých teplot a  vysoké

vzdušné vlhkosti vede ke  zvyšování tohoto

pocitu. Meteorologové považují za dusný den

takový, kdy parciální tlak vodní páry přesáhne

hodnotu 18,8  hPa. Taková situace nastala

u nás na začátku prázdnin v roce 2012. Tep

loty se tehdy dostaly vysoko nad 30 stupňů

a pocit dusna vnímala intenzivně velká část

obyvatel Česka.

Jak s vlhkem roste pocitová teplota

Teplota (°C)

Vlhkost (%) 27 28 29 30 31 32 33 34 35 37 38 39 40 41 42 43

40 27 27 28 29 31 33 34 36 38 41 43 46 48 51 54 58

50 27 28 29 31 33 35 37 39 42 45 48 51 54 58

60 28 29 31 33 35 38 41 43 47 51 54 58

70 28 30 32 35 38 41 44 48 52 57

80 29 32 34 38 41 45 49 54

90 30 33 37 41 45 50 55

100 31 35 39 44 49 56


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

10

TEPELNÝ OSTROV MĚSTA A OSTROVY CHLADU Ve městech ubývá zeleně, vegetace je nahrazována umělými povrchy, jako je asfalt a beton, a převaha městské zástavby se projevuje nárůstem teploty. Asfalt a beton vstřebávají teplo daleko víc, než přírodní povrchy. To se pak po západu slunce uvolňuje. Teplotní rozdíly pozorujeme více v noci než ve dne a častěji v zimě než v létě. Nejvýraznější jsou ve chvílích, kdy fouká jenom slabý vítr nebo je bezvětří. Důvodem rozdílu teploty v zimních měsících je i sněhová pokrývka, která má schopnost odrá

žet až 90  % dopadajícího slunečního záření.

Když ve  městech napadne sníh, je zpravidla

během několika hodin odklizen. Asfalt a beton

se tak vlivem slunečního záření rychleji a více

prohřívají. Ke vzniku tepelného ostrova města

přispívá taky odpadní teplo, vznikající při vytá

pění objektů, provozu klimatizací a při dopravě.

Tepelné ostrovy mají na  globální změnu kli

matu minimální a navíc jen lokální vliv. Ve větší

míře ale ovlivňují tepelné poměry a  změny

v  nejnižších vrstvách atmosféry a  následný

nepoměr v množství spadlých srážek.

Tepelný ostrov byl ověřen u celé řady velkých

měst v České republice. Největší rozdíly teplot

byly pozorovány v Praze, ale také v Brně nebo

Olomouci.

Analýzy městského klimatu potvrdily, že

výrazný tepelný ostrov vzniká už  u  středně

velkých měst. Velký vliv má proudění vzduchu

v dané lokalitě. Rozhodující složkou je pak to, Řez typickým tepelným ostrovem města

33

32

31

30

Teplota pozdě odpoledne

Venkov Příměstské

čtvrti

Příměstské

čtvrti

Průmyslová

zóna

Obytné

čtvtri

Centrum Parky Pole

°C


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

11

jestli se jedná o čistý vzduch z  lesa, nebo o vzduch znečištěný prachem a kouřem. Opakem tepelného ostrova je ostrov chladu, kterému se odborná literatura věnuje podstatně méně. Ostrov chladu se vyskytuje nejčastěji podél vodních toků nebo v terénních nerovnostech. Zde dochází k hromadění studeného vzduchu a k následnému výskytu nebezpečných atmosférických jevů, jako je ledovka nebo námraza. Teplota tady v  zimních měsí

cích klesá hluboko pod nulu a slabý mráz se

na těchto místech může objevit i během léta.

Mezi nejznámější mrazové lokality Česka patří

Jezerní a Rokytská slať na Šumavě, Rolava v Kruš

ných horách nebo Jizerka v Jizerských horách.

Právě v těchto oblastech dochází po přechodech

studených front a po nasunutí masy studeného

vzduchu k výraznému poklesu teplot. Když se

uklidní vítr, stéká těžký studený vzduch do údolí.

Leží-li na zemi navíc sníh, je efekt ochlazování


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

12

ještě silnější. Ve vzniklém jezeře ledového vzduchu klesá s výškou výrazně i teplota. Na dvou místech vzdálených od  sebe několik desítek metrů a s několikametrovým výškovým rozdílem se pak můžete teplota lišit až o 10 stupňů. Pro přehlednější statistiku dělíme dny v zimních měsících podle naměřených teplot na mrazové, ledové a arktické. O mrazovém dnu mluvíme ve chvíli, kdy teplota v noci klesne pod nulu a během dne vystoupí nad bod mrazu. Počet dnů s ranním minimem pod nulou kolísá v Česku mezi 60 a 230. Tento počet roste s nadmořskou výškou a velkou roli hraje i vliv terénu.

Nejméně mrazových dnů je v Praze, a to právě

v důsledku tepelného ostrova města.

Ledové dny jsou dny s celodenním mrazem.

Teplota v  meteorologické budce ve  výšce

2  metry nad zemí se vůbec nedostane nad

nulu. Takových dnů bývá během zimy v níži

nách v průměru 10 a na horách i víc než 100.

Při situacích, kdy do střední Evropy proudí velmi

studený, původem arktický vzduch od severu až

severovýchodu, zůstává nejvyšší denní teplota

pod minus 10 stupni. V takovém případě už

mluvíme o arktických dnech a průměrný počet

těchto dnů se pohybuje kolem 5 za rok. Šumavské planě a mrazová lokalita Kvilda–Perla


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

13

NAMĚŘENÍ NEJNIŽŠÍ TEPLOTY

V ČESKU

Únor je zimní měsíc. Jeho název, odvozený

od „noření“, tedy lámaní ledu na řekách, pova

žovali naši předci za  předzvěst jara. Přesto

však téměř v  polovině případů bývá únor

nejchladnějším měsícem a někdy je po právu

označován jako vrchol zimy.

Dokládá to i  dosud nepřekonaný teplotní

rekord –42,2 °C, který byl naměřen 11. února

roku 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic,

kousek od Stecherova mlýna. Rekord naměřil

amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, který

tehdy učil na českobudějovickém gymnáziu. SUPERTROPICKÝ DEN A NÁRŮST PRŮMĚRNÝCH TEPLOT V letech 1961 až 2000 bylo v průměru v Česku zaznamenáno za celý rok kolem 10 a  v  nejteplejších oblastech jižní Moravy až 15 tropických dnů. Počet dnů s teplotou 30 °C a vyšší se v 21. století zvyšuje. Například v  nadprůměrně teplém létě roku 2015 bylo tropických dnů už na konci července téměř dvakrát víc, než udává dlouhodobý průměr. Po roce 2010 se objevuje prozatím jenom pracovní název pro den, kdy teplota dosáhne nebo překročí hodnotu 35 °C. Název „supertropický den“ začíná pro lepší kategorizaci dnů s  mimořádně vysokou teplotou vzduchu používat jak slovenský, tak i Český hydrometeorologický ústav. Mírné zimy a častější výskyt dnů s letní, tropickou nebo supertropickou teplotou jsou hlavním důvodem nárůstu průměrných teplot. K výpočtu průměrné denní teploty potřebujeme údaje z měření v 7, 14 a 21 hodin. Při porovnání grafického záznamu z  termografu bylo zjištěno, že následující vzorec v našich klimatických

podmínkách nejlépe odpovídá naměře

ným hodnotám.

Průměrná denní teplota se počítá

jako průměr teplot z termínů 7, 14

a dvakrát 21 hodin.

Součtem průměrných teplot a následným

dělením příslušným počtem dnů získáme

průměrnou měsíční nebo roční teplotu.

Ve světě se častěji setkáváme s průměr

nou teplotou, spočítanou z hodinových

termínů měření.

Průměrná roční teplota v Česku se

v letech 1961 až 2000 pohybovala mezi

5 a  9 stupni. Po  roce 2010 se už ale

dostává i poměrně vysoko nad 10 stupňů

a roky 2015, 2016 a 2017 se staly vůbec

nejteplejšími roky v historii pozorování.

Zvyšující se teploty se samozřejmě netý

kají jenom Česka, ale jsou problémem

řady míst na naší planetě. Při zachování

současného trendu zvyšování se teploty

se některé oblasti zřejmě stanou neoby

vatelné.


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

14

Legendární arktická zima 1928/29 je dodnes považována za zimu století. Po teplém prosinci přišly v lednu tuhé mrazy a celé Československo zasypala vysoká vrstva sněhu. Tato zima trvala až do března. Vrcholem zimy byl právě 11. únor, kdy teploty kolísaly mezi –27 a –42 °C. Ledových dnů, kdy se teplota ani přes den nedostala nad nulu, bylo v této zimě více než  60. Také jiná místa Česka zaznamenávala rekordní mrazy. V Třeboni spadla v noci z 10. na 11. února teplota na –41,5 stupně. V Opavě byla na rovných 41 stupních pod nulou. Pan Antonín Voj

vodík, který měří teploty na šumavských plá

ních od roku 1978, při jednom z rozhovorů řekl,

že v únoru roku 1929, kdy byla nejnižší teplota

v  historii měření zaznamenána, musely být

mrazy na šumavských pláních ještě silnější. Tep

lota tam zřejmě klesala minimálně k –50 stup-

ňům. Bohužel ji tenkrát nikdo nezměřil.

V lednu roku 1987 klesla teplota na Jezerní

slati na –41,6 °C. K vyrovnání rekordu z roku

1929 chybělo pouhých 6 desetin stupně.

S probíhající změnou klimatu a oteplováním

je šance, že bude tento rekord překonán,

minimální.


JAK JE TEPLÝ VZDUCH

15

SVĚTOVÉ TEPLOTNÍ EXTRÉMY

Družice, které jsou schopny odečítat teplotu

zemského povrchu, označily jako nejteplejší

místo na Zemi poušť na východě Íránu, kde

teplota podle odhadů dosahuje až k 70 °C.

V této oblasti se ale nenachází žádná měřicí

stanice, která by takto rekordně vysokou tep

lotu potvrdila. V roce 1922 byla v Lybii naměřena teplota ještě vyšší. Teplotu 57,8 °C ale Světová meteorologická organizace jako rekord neuznala. Důvodem byla celá řada nesrovnalostí. Při zkoumání bylo zjištěno, že teplota v okolí byla až o 7 stupňů nižší, přístroje zastaralé a práce pozorovatele na stanici nekvalitní.

Naopak nejvyšší teplota změřená na zemi

je ze  západního pobřeží Spojených států

amerických. 10. července roku 1913 namě

řili v Údolí smrti v Kalifornii teplotu 56,7 °C.

Tomuto místu patří i  nejvyšší průměrná

měsíční teplota na zemi, která má hodnotu

48,9 °C. Mezi nejznámější nejchladnější trvale obydlená místa na zemi patří vesnice Ojmjakon, která se nachází na Dálném východě v ruské republice Sacha. 26. ledna 1926 tam byla naměřena teplota –71,2 °C. Největší mráz na  naší planetě ale naměřili v Antarktidě na základně Vostok. V roce 1983 tam teplota klesla na –89,2 °C.


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

16

PROČ FOUKÁ VÍTR

Meteorologická stanice na vrcholu Milešovky zaznamenává počasí od roku 1904

Foto: Vojtěch Šebek

VÍTR

WIND

TLAK VZDUCHU

ATMOSPHERIC PRESSURE

A

TRYSKOVÉ PROUDĚNÍ

JET STREAM

TLAKOVÁ NÍŽE (CYKLONA)

LOW (CYCLONE)

TLAKOVÁ VÝŠE (ANTICYKLONA)

HIGH (ANTICYCLONE)

BÓRA

BORA

BEUFORTOVA STUPNICE

BEUAFORT WIND SCALE


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

17

KDE VÍTR LÁME REKORDY? Údaje o extrémních rychlostech větru je nutné brát sbjistou rezervou, zvlášť dřív docházelo kb poškození anemometru nebo přístroj neměřil přesně. Nejsilnější náraz větru na Zemi byl zaznamenán 10. dubna 1996 při přechodu cyklonu Olivia přes Barrow Island vb Austrálii, ab to 113,2 m/s. Mimo tropické cyklony zůstává nejsilnějším nárazem hodnota 103,3 m/sbzb12.bdubna 1934, naměřená vebvýšce 1916 m n. m. nabmeteorologické stanici Mount Washnington vbUSA. Ještě větší je rychlost větru v tornádech. Nedá se změřit přímo, je odhadována zb údajů dopplerovských meteorologických radarů. Vbtéto kategorii je zabrekordní považována hodnota 135 m/s, zjištěná 3. května 1999 vbMoor e (Bridge Creek) vbOklahomě. U nás patří k největrnějším místům královna Českého středohoří Milešovka. Její 837 m vysoký vrchol převyšuje okolní krajinu zcela výrazně, je šestou nejprominentnější horou vbČesku. Meteorologickou stanici tady vybudovali už vbroce 1904, protože potřebovali měření zbvyšších vrstev atmosféry. Průměrná roční rychlost větru dosahuje 8,6 m/s. Absolutně nejvyšší náraz registrovali 14. ledna 1967. Kolik přesně nemůžeme říct, rychlost přesáhla rozsah měření přístroje. Sbjistotou víme jen to, že to bylo víc než 50 m/s, tedy přes 180 km/h. Odolnějšími přístroji můžeme zaznamenat vbposlední době ibvyšší rychlosti větru. Na Sněžce změřila polská meteorologická stanice, ležící sotva 20 m odbstátní hranice, při Kyrillovi náraz 60 m/s. Za ofi ciální český rekord je ale považována hodnota 57,8 m/s,b naměřená rovněž při Kyrillovi, tedy 19. ledna 2007 kolem 15.b hodiny, nab Labské boudě vb Krkonoších. (podrobnosti obněm na straně 31).

ANEMOMETR

ANEMOMETER

FÉN

FOEHN

BRÍZA

BREEZE


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

18

TLAK VZDUCHU O existenci tlaku vzduchu měl představu už Aristoteles. Působení tlaku vzduchu na  uzavřený rtuťový sloupec prokázal ale až v  17. století Evangelista Torricelli. S  přítelem Vivianim realizoval v roce 1643 pokus, který se dnes objevuje v každé učebnici fyziky. Dlouhou skleněnou trubici naplnil rtutí, otočil ji dnem vzhůru a zasunul do nádoby, ve které také byla rtuť. Jeho asistent pak každý den zapisoval, jak se mění hladina rtuti v trubici. Torricelli usoudil, že ke změnám hladiny dochází v závislosti na tom, jak se mění tlak vzduchu působící na hladinu rtuti v misce. Když je tlak vysoký (vzduch je těžký), rtuť v trubici vystoupí vysoko a  naopak. Že vám to přijde banální? Budiž, ale až po tomto objevu mohlo objevování a pozorování atmosféry začít. Tlak vzduchu je totiž hybnou silou mnoha procesů, které dohromady utváří počasí.

Tlak vzduchu je defi nován jako síla vyvolaná

tíhou vzduchového sloupce, který sahá od výšky

měření až k horní hranici atmosféry. Proto tlak

vzduchu s rostoucí nadmořskou výškou

klesá. Jeho změny s výškou popisuje složitá

rovnice, tzv. barometrická formule. Zjed

nodušeně se ale dá říct, že na každých 5,5 km

klesá tlak na polovinu své původní hodnoty.

Pokles tedy není rovnoměrný. V přízemní vrstvě

musíme vystoupit asi o 8 m, aby tlak vzduchu

klesl o 1 hPa, ve výšce 3000 metrů už je pro stej

nou změnu tlaku nutné vystoupit o 12 metrů,

v 5000 metrech o 16 metrů a v 8000 metrech

o celých 23 metrů.

Rychlost poklesu tlaku s výškou ovliv

ňuje i teplota: čím je vzduch chladnější, tím

rychleji ubývá tlak s výškou (o 1 hPa na 7,41 m).

Naopak v  teplejším vzduchu je pokles tlaku

s výšk ou pomalejší (o 1 hPa na 8,58 m). Stu

dený vzduch je hustější, a tedy těžší, a proto

stéká do  údolí. A  otevřeme-li si okno, táhne

nám na nohy. Naopak teplejší vzduch je řidší,

tedy lehší, proto stoupá. Například spíme-li

v místnosti, kde se topí, je vždycky větší teplo

nahoře na palandě než dole na zemi. Aby byly

naměřené hodnoty tlaku vzduchu srovnatelné,

je třeba je přepočítat na jednotnou hladinu –

na hladinu moře.

Fakt, že se teplota varu vody mění podle

tlaku vzduchu, ověřil na vrcholu Mont Blancu

Honorac-Bénédict de Saussure v  roce 1787.

Ve výšce 3000 metrů se voda vaří asi při 90 °C,

v 5000 metrech při 82 °C a na vrcholu Everestu

těsně nad 70 °C. Proto odpověď na otázku, zda

si tam můžou, ovšemže čistě teoreticky, horo

lezci uvařit vajíčka natvrdo, zní ne. A stejného

principu využil už v  roce 1679 francouzský

matematik a fyzik Denis Papin. Sestrojil tlakový

Italský fyzik a matematik Evangelista

Torricelli se proslavil díky vynálezu

barometru


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

19

hrnec, ve kterém je při tlaku asi 3000 hPa tep

lota vaření asi 130 °C.

Mimochodem, ani v dnešní době není jedno

duché na horách uvařit dobrou kávu či

nechat vykynout těsto. Na nejvýš polože

ném místě v Rakousku, kam se dá vyjet lanov

kou – na vrcholu Hinterer Brunnenkogel – stojí

ve výšce 3440 m n. m. kavárna, kde si bedlivě

hlídají počasí. Je-li tlak hodně nízký, ještě nižší,

Při výstupu ve studeném vzduchu ukazuje výškoměr vyšší hodnoty než při výstupu

v teplém vzduchu

9000

Mount Everest

Denali

Mont Blanc

Grossglockner

Dachstein

6QÝĽND

6000

3000

1DGPRĘVN£

výška

(m)

200 300 400 500 600 700 800 900 1000

Tlak vzduchu (hPa)

1603 m

8848 m

6144 m

4810 m

2995 m

3798 m

Nadmořská výška (m)

800

800

800

2000

1000

15º C

Tlak vzduchu (hPa)

Studený vzduch

Teplý vzduch

Tlak vzduchu s výškou neklesá lineárně. Pod vrcholem Mont Blancu leží necelá polovina

hmoty vzduchu v atmosféře, pod vrcholem Mount Everestu je to něco přes dvě třetiny.


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

20

než odpovídá nadmořské výšce, kyne jim těsto pomalu a přístroje na vaření kávy se musí podle tlaku „vyladit“. Čáry, které spojují místa se stejným tlakem vzduchu přepočteným na  hladinu moře, se nazývají izobary. Bez nich si nedokážeme představit základní synoptické mapy. Přehled o poloze hlavních tlakových útvarů je pro první orientaci v povětrnostní situaci zásadní. Právě izobary totiž vymezují tlakové výše (anticyklóny), tedy oblasti, v jejichž středu je vyšší tlak než v okolí, a tlakové níže (cyklóny), ve  kterých je uvnitř tlak nejnižší a  směrem od středu k okraji roste. Zatímco vlivem i nepatrných vzestupných pohybů uvnitř tlakových níží se v nich tvoří oblačnost a srážky a bývají s nimi spojeny frontální systémy, jsou tlakové výše obvykle oblastmi, kde se vlivem sestupných pohybů oblačnost rozpouští. Obvykle. Že to není vždycky tak? Podívejte se na stranu 22 (čidlo tlak u v hodinkách). Základní jednotkou pro velikost tlaku vzduchu je 1 hPa. Platí následující převodní vztahy: 1 hPa = 1 mbar = 0,75 mmHg = 0,7 torrů 1 atm = 760 mmHg = 1013,25 hPa

Měření tlaku vzduchu rtuťovým tlakomě

rem zůstává jedním ze  základních principů,

jak změřit hodnotu tohoto velmi důležitého

meteorologického prvku. Kromě klasických

barometrů, které vyhodnocují pohyb rtuťového

sloupce, se používají i aneroidy, ve kterých je

měření založeno na deformaci pružných stěn

kovové krabičky. Dřív se tlak měřil i hypsome

try zjišťujícími teplotu varu destilované vody,

Ve vyšší nadmořské výšce se voda vaří při nižší teplotě

Staré aneroidy naznačovaly na základě

tlaku vzduchu možný charakter počasí.

Ale pozor, přímá rovnice mezi například

vysokým tlakem vzduchu a pěkným

počasím neplatí. Víc na str. 28.

Bod varu vody

1000 2000 3000 5000 7000 9000

Teplota ( ̊C)

Nadmořská výška (m)

100

95

90

85

80

75

70

65

60


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

21

která se mění právě v závislosti na atmosfé

rickém tlaku. Nové digitální přístroje měří

zase pro změnu elektrické pole mezi stěnami

vzduchotěsné krabičky s  vyčerpaným vzdu

chem a  z  toho pak hodnotu atmosférického

tlaku počítají.

Na severní polokouli proudí vzduch ve směru hodinových ručiček z oblastí vysokého

tlaku vzduchu od oblastí nízkého tlaku vzduchu, ve kterých se stáčí proti směru

hodinových ručiček

Barograf zaznamenává průběh tlaku vzduchu v čase

Oblačnost,

ze které prší

Vlhký teplý vzduch

stoupá vzhůrua ochlazuje se

Vítr při zemi fouká proti směru pohybu hodinových

ručiček do centra oblasti nízkého tlaku vzduchu

Nízký tlak

N V

Vysoký tlak

Vítr při zemi fouká po směru pohybu hodinových

ručiček z centra oblasti nízkého tlaku vzduchu

Suchý studený vzduch

klesá dolů a ohřívá se


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

22

ČIDLO TLAKU V HODINKÁCH Dřív nosívali horolezci kvůli počasí na výpravy do hor například Thommenův výškoměr, dnes můžou být tlakoměrná čidla zabudovaná přímo v outdoorových hodinkách. Mají-li hodinky v sobě zabudovanou taky GPSku, známe docela přesně svoji polohu i nadmořskou výšku, a navíc můžeme podle údajů barometrického čidla sledovat i kolísání tlaku a usuzovat na možné změny počasí. Pokles tlaku znamená blížící se tlakovou níži či přicházející frontu, a tedy zhoršení počasí. Naopak roste-li tlak, máme šanci, že se počasí bude zlepšovat – po přechodu fronty či v nasouvajícím se hřebeni vysokého tlaku vzduchu. Hlídat bychom si měli hlavně situace, kdy například během noci, kterou trávíme ve stejné nadmořské výšce někde na chatě, dojde k nárůstu výšky i o 100 m. Ve skutečnosti to znamená, že

tlak výrazně poklesl, a to by mohlo být předzvěstí výrazného zhoršení počasí. Ale nezapomí

nejme, že přímá rovnice mezi vysokým tlakem a pěkným počasím neplatí. Napří

klad v zimě se při dlouhých nocích vyzařuje teplo od země do volné atmosféry a v údolích se

může tvořit nízká oblačnost. A pozor také na situace, kdy se ve výšce nad přízemní tlakovou výši nasouvá tlaková níže (tzv. výšková tlaková níže). V takovém případě dochází k tvorbě

oblačnosti a srážek. A co je pak platné, že nejen hodinky, ale třeba i domácí barometr ukazují shodně 1030 hPa a „pěkně“? Hodinky s barometrickým čidlem umožňují sledovat tlakovou tendenci


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

23

VÍTR Otázku „proč fouká vítr“ řešili naši předci od pradávna. Už od začátku našeho letopočtu stojí v Athénách tzv. věž větrů. Na jejím vrcholu bývala větrná korouhev a  věž sloužila i  jako vodní a sluneční hodiny. Právě větrná korouhev patří k nejstarším meteorologickým přístrojům. U nás ji na svém zámku v Bechyni nechal pro pobavení své i svých hostů postavit Petr Vok z Rožmberka už v roce 1585. Vítr vzniká jako důsledek nerovnoměrného rozložení tlaku vzduchu na zemi – proudí z oblasti vyššího tlaku do míst s nižším

tlakem. Základní představa je jednoduchá.

Vložíme-li například kuličku do  tlakového

pole, rozeběhne se do míst s nižším tlakem.

A  pr otože se Země otáčí, začne na  ni půso

bit (kromě síly tlakového gradientu, která ji

uvedla do pohybu) ještě také tzv. Coriolisova

síla. Ta ji bude na severní polokouli odklánět

od původního směru pohybu vpravo, na jižní

polokouli vlevo. Coriolisova síla je tím větší, čím

rychleji se kulička pohybuje. Pokud nebudeme

počítat se třením, bude se kulička pohybovat

podél přímkových izobar. V blízkosti zemského

povrchu ale právě tření pohyb kuličky zpo

malí a tím se zmenší i Coriolisova síla. K tomu

je třeba ještě vzít v úvahu, že izobary nejsou

přímkami, ale jsou různě zakřivené, a proto se

uplatňuje i síla odstředivá. Výsledkem sklá

dání všech těchto sil, které mají na k uličku v tla

kovém poli vliv, je proudění vzduchu v reálné

atmosféře. Jeho horizontální složka, tedy vítr,

fouká u zemského povrchu podél izobar

a mírně se stáčí ke středu tlakové níže

a od středu tlakové výše.

995 hPa

Výsledný směr větru

Síla tlakového gradientu

Síla tření

Coriolisova síla

Odstředivá síla

1000 hPa

Síly působící na kuličku umístěnou do tlakového pole u zemského povrchu


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

24

Základní jednotkou pro rychlost větru jsou m/s. Platí následující převodní vztahy: 1 m/s = 1,94254 kt (uzlů) = 3,60 km/h = 2,24 mph (mil za hodinu) Vítr je vektor, proto je třeba určovat jak jeho rychlost, tak i směr. Rychlost se měří v metrech za sekundu (m/s) nebo uzlech (kt), v  USA se potkáte s  mílemi. Někdy se uvádí i  slovní pojmenování, které vychází z  Beaufortovy stupnice. Podle ní má například čerstvý vítr rychlost 6 až 10 m/s. Občas se můžou objevit i  nárazy, při kterých dochází ke  krátkodobému zvýšení rychlosti o víc než 5 m/s. Směr větru se měří v úhlových stupních udávajících směr, odkud vítr vane. Tedy jednoduše: západní fouká od západu, tedy z 270°, severní od  severu, tedy z  360°. Mnemotechnickou pomůckou budiž nám onen slavný verš Jaroslava Uhlíře „Severní vítr je krutý...“. Moderní anemoindikátory na meteorologických stanicích už neměří rychlost větru pomocí Robinsonova kříže a  směr větrnou korouhví.

Daleko přesnější je například ultrasonický

(ultrazvukový) anemometr, který vysílá

a přijímá ultrazvukový signál mezi třemi nebo

čtyřmi tzv. převodníky. Princip je jednoduchý:

rychlost větru je úměrná zpoždění nebo zrych

lení signálu v závislosti na jeho směru. Čidla

anemometrů se umísťují na rozdíl od jiných

meteorologických přístrojů do výšky 10 m

nad zemí. To proto, aby měření větru nebylo

ovlivněno blízkostí zemského povrchu.

Vítr je výrazně ovlivněn terénem. Čím je

terén členitější, tím komplikovanější je prou

dění vzduchu. V horách můžeme rozlišit něko

lik druhů tzv. místních větrů. Základní je tzv.

padavý vítr. Objevuje se v závětří hor a je

ovlivněn jak terénem, tak povětrnostní situací.

Řadí se k němu dva nejznámější – bóra a fén.

Jako bóra se původně označoval studený

a nárazovitý vítr na pobřeží Chorvatska. Vzniká

klesavým pohybem těžkého a velmi studeného

vzduchu, který se převalí přes hory a v jejich

závětří dosahuje velkých rychlostí. Ty jsou pod

míněné jak vahou vzduchu samotného, tak

i jeho předchozím nahromaděním na návětrné

straně, popřípadě nízkým tlakem v závětří, díky

kterému se proudění jakýmsi „nasáváním“

ještě urychlí. Dnes se tohle označení používá

i  v  jiných zemích a  mimo pobřežní oblasti.

Mimochodem, vítr tohoto typu řádil 19. listo

padu 2004 ve Vysokých Tatrách, na Skalnatém

plese dosahovala jeho rychlost až 190 km/h.

Charakter bóry má i umělci opěvovaný mis

tral – silný vítr vanoucí v údolí Rhôny ve Fran

cii. Silné proudění je tu ještě umocňováno

úzkým údolím, kterým se studený vzduch musí

protlačit.

Fén se vyskytuje v závětří hor. Moderní teorie

vysvětlují několik typů fénového proudění.

Základní ale pořád zůstává termodynamický

model popisující proudění vzduchu přes hor

skou překážku. Na návětří hor stoupající vlhký

2,5 m/s

7,5 m/s

12,5 m/s

25 m/s

5 m/s

10 m/s

15 m/s

50 m/s

Dlouhá čárka ukazuje směr, odkud vítr fouká, krátké čárky nebo případně trojúhelníčky označují rychlost větru


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

25

vzduch se ochlazuje, vodní pára v něm obsažená kondenzuje – dochází k tvorbě oblačnosti a  srážek. V  oblačnosti se vzduch ochlazuje o 0,6 °C na každých 100 m výšky. Vycházímeli z původní teploty v 500 m n. m. například 15 °C a  faktu, že od  1500 m n. m. jsou až po  vrchol mraky, jsou na  3000 m vysokém hřebeni -2,5 °C. V okamžiku, kdy začne vzduch klesat do údolí, rozpustí se oblačnost a vzduch se ohřívá o 1 °C na 100 m a přitom se vysouší. V závětří je pak 22,5 °C a sucho. Moderní zkoumání ale ukazují, že asi polovina případů fénu není doprovázena srážkami. V tomto případě vzduch, který proudí přes hře

ben, následně na závětrné str aně vlivem hor

musí klesat a při tom dochází k závětrnému

adiabatickému vzestupu teploty. Pojmeno

vání fén (föhn) sice vzniklo v  alpské oblasti,

ale fénem je například chinook ve Skalistých

horách nebo vítr halný v jižním Polsku.

Vítr u moře má, pokud je počasí stabilní,

jasná pravidla. Příčinou vzniku speciální

pobřežní cirkulace je nerovnoměrné zahřívání

povrchu pevniny a  vody. Ve  dne se vzduch

nad pevninou prohřívá rychleji, vzduch nad

ní stoupá a  nahrazuje ho chladnější vzduch

od moře. Vzniká tak mořská bríza. V noci je

to naopak. Nad chladnější pevninou vzduch

Klasická teorie vzniku fénu počítající s tím, že na návětří prší

-2,5 ° C

22,5 ° C

0 5 10 15 20 25 (°C)

3000

1

1

2

2

3

3

2000

100015 ° C

Kondenzační

hladina

Oblačnost tzv. fénové zdi přetéká přes horský hřeben


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

26

sestupuje dolů a proudí z pevniny nad moře. Vzniká tzv. pevninská bríza. Nad popsaným přízemním prouděním se vyskytuje ve  výšce 2 až 4 km ještě protisměrné kompenzující proudění, které tak uzavírá celý systém brízové cirkulace. Nejpříznivější podmínky pro vznik brízy jsou v létě v oblastech subtropických anticyklón tam, kde moře omývají studené mořské proudy, tedy tam, kde jsou největší teplotní rozdíly mezi pevninou a vodou. Právě v tropických a subtropických oblastech je bríza velmi osvěžující, a proto se jí říká třeba v západní tropické

Africe a Indii „doktor“. Podle slov amerického

oceánografa Matthewa Fontaina Maryho lze

v tropických oblastech očekávat střídání moř

ského a pevninského vánku se stejnou jistotou

jako východ a  západ Slunce. Mimochodem,

slovo bríza pochází z francouzského brise – tedy

vánek či slabý vánek. Původně se tak označo

val rovnoměrně vanoucí mírný mořský vítr

dosahující rychlostí do asi 50 km/h vhodný pro

plavbu plachetnic. Brízová cirkulace se může

vytvořit i u velkých jezer či jiných rozsáhlých

vodních ploch. Brízová cirkulace se může vytvářet nejen u moře, ale patrná je i u velkých jezer či jiných rozsáhlých vodních ploch

Mořská bríza Zdroj tepla Zdroj tepla Pevninská bríza

Čím hustější jsou na synoptické mapě izobary, tím silnější vítr fouká Zdroj: ČHMÚ

Silný vítr

Slabý vítr


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

27

TRYSKOVÉ PROUDĚNÍ Silné proudění ve vyšších vrstvách atmosféry zaznamenali meteorologové už například po roce 1920, a to nad japonskou observatoří Tateno. Ve  výšce 9 až 10 km tehdy naměřili rychlost větru až 250 km/h. Považovali to ale za chybu. Konkrétní důkaz přišel až později, když se kvůli „záhadnému proudění“ dostalo do  problémů letadlo německé armády Junkers letící ve výšce kolem 17 km nad východním Středomořím. Při protivětru 300 km/h se posádka nebyla schopná vrátit na základnu a zahynuli při pokusu o přistání na moři. Americké letectvo mělo ze stejných důvodů problém při bombar

dování tokijského průmyslového kom

plexu z výšky asi 10 km. Proto od března

roku 1945 probíhaly noční hloubkové

nálety ve výškách 1,5 až 2 km, tedy mimo

zónu onoho „záhadného větru“.

Výzkumem silného proudění byl pověřen konzultant amerického generálního štábu v  problematice předpovědi počasí

Carl-Gustaf Rossby, duchovní otec chi

cagské školy dynamické meteorologie

a  zakladatel první americké univerzitní

katedry meteorologie. Na  základě jeho

poznatků a dalších studií jeho následovníků

je dnes tryskové proudění ( jet stream)

defi nováno jako proudění rychlejší než

30 m/s. Má tvar zploštělé trubice s přibližně

horizontální osou a nachází se nejčastěji asi

1 nebo 2 km pod tropopauzou – tedy v mír

ných zeměpisných šířkách asi 9 až 10 kilo

metrů vysoko.

V literatuře se uvádí, že byly registrovány

rychlosti tryskového proudění i  přes

500 km/h, nad územím Česka to bylo

okolo 300 km/h, to například 29. října 2017.

Správná předpověď polohy tryskového prou

dění je důležitá pro leteckou dopravu.

Při cestách ze Severní Ameriky do Evropy se

dá vhodnou letovou cestou a hladinou let

výrazně zkrátit, naopak při cestě na západ

je nutné se tryskovému proudění vyhýbat

a volit let mimo něj.

Tryskové proudění si můžeme představit jako zploštělou trubici s přibližně

horizontální osou

140 km/h

180 km/h

220 km/h

260 km/h

Tryskové proudění


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

28

STOJÍCÍ OBLAKY A VELMI SILNÝ VÍTR? Při pohledu na oblaky můžeme z rychlosti jejich pohybu usuzovat, jak silný vítr fouká. Obvykle... Má to ale jeden háček. Existuje totiž jeden oblačný druh, jehož jistý tvar zůstává i při velmi silném větru stát na jednom místě. Máme na  mysli Altocumulus lenticularis, v českém překladu je to vysoká kupa čočkovitého tvaru. Jak vzniká? A čím to, že ho vítr neunáší? Všechno to vyplývá z principu jeho vzniku. Představme

si, že vítr proudí přes horský masiv a jeho

rychlost ještě roste i nad úrovní hřebene.

V  závětří vznikají stojaté vlny, které si

můžeme představit, jako vodu rozvlně

nou za kamenem v potoce. A na vrcholech

stojatých vln se tvoří Altocumulus lenticu

laris, tedy onen čočkovitý mrak. Na místě

zůstává stát proto, že se na jedné straně

tvoří a na druhé rozpouští. V místech,

kde vzduch vystupuje nahoru, neustále

vznikají oblačné částice (vodní pára se mění

na vodní kapičky nebo ledové krystalky) –

oblak se obnovuje. A naopak v místech, kde

vzduch sestupuje dolů, se oblačné částice

rozpouští (vodní kapičky se vypařují, ledové

krystalky sublimují)  – oblak zaniká. Při

pohledu na něj se tedy zdá, jako by se nepo

hyboval. Připomíná čočku nebo UFO a při

vhodných podmínkách se může objevovat

i v několika vrstvách nad sebou.

Altocumulus lenticularis se na návětrné straně tvoří, na závětrné rozpouští.

Proto vypadá, že stojí i v silném větru na stejném místě.


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

29

Trasa postupu tlakové níže Kyrill je v mapě vyznačena modrou barvou.

Červená je níže, která Kyrillovi prorazila cestu přes oceán do Evropy. Zdroj: ČHMÚ

KYRILL? TO NEBYLA JEN VICHŘICE! Tlaková níže Kyrill přinesla v roce 2007 do Česka nejsilnější vítr v historii měření. To je obecně známý fakt. Ovšem nejen to! Kvůli Kyrillovi jsme zaznamenali i rekordně vysoké teploty a docela silné zimní bouřky. Tlaková níže Kyrill vznikla 15. ledna nad Spojenými státy jižně od Velkých jezer. V silném tryskovém proudění ( jet stream – viz strana 27) urazila za pouhých 36 hodin asi 6000 km až nad severní části Britských ostrovů. V té době dosahoval tlak v jejím středu 973 hPa. Tady se její postup na východ přes Balt k  Severnímu moři ještě zrychlil. To proto, že kousek severně tudy před pár dny procházela jiná tlaková níže a  ta Kyrillovi prorazila cestu – jeho postup nebyl brzděn žádným výběžkem či oblastí vysokého tlaku vzduchu. Ve čtvrtek 18. ledna se Česko dostalo do teplého sektoru tlakové níže, tedy do obvykle největrnější části cyklóny. S blížící se studenou frontou rychlost větru ještě zesilovala

a nejsilnější byl vítr těsně před a při pře

chodu studené fronty – tedy kolem půlnoci

z 18. na 19. ledna. V té době se střed

Kyrilla nacházel u pobřeží Baltu a tlak tu byl

965 hPa. Ve stejné době byla nad Pyrenej

ským poloostrovem mohutná tlaková výše

se středem 1040 hPa. Neobvykle velký byl

proto tlakový gradient  – z  Alp až k  Baltu

5,6 hPa na 100 km, a proto foukal tak silný

jihozápadní až západní vítr.

Na většině území Česka dosahovala rych

lost větru v  průměru 10–20 m/s, nárazy

byly 23–35 m/s, ve vyšších a exponovaných

polohách 35–45 m/s. Největrnější byla

polská meteorologická stanice na  Sněžce,

kde registrovali 60 m/s (216 km/h), Labská

bouda měla 58 m/s, Milešovka měla 47 m/s,

Ústí nad Labem 44 m/s. Vítr tehdy způsobil

značné škody na  lesních porostech, popa

dalo nebo bylo poškozeno téměř 10 milionů

m

3

dřevní hmoty, tedy asi 2/3 roční těžby.

Kyrill byl doprovázen nejen silným větrem,

ale i vydatnými srážkami. K povodním


PRO

Č

FOUKÁ VÍTR

30

ale nedošlo, protože sice bylo teplo, fou

kalo a hodně pršelo, ale na horách chyběl

sníh a nemělo co tát. Hladiny se zvedly jen

na několika menších tocích.

Radarový snímek studené fronty

tlakové níže Kyrill doplněný praporky,

které ukazují směr a rychlost větru

Zdroj: ČHMÚ

Výrazné byly ale bouřky doprovázející

Kyrillovu studenou frontu. Za  24 hodin

od 7 hodin 18. ledna bylo podle detekce

blesků registrováno v Česku a přilehlé části

Německa a Polska skoro 5700 blesků.

Detektory blesků zachytily i údery

daleko před frontou. Jednalo se

ale o výboje způsobené zkraty



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist