načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Když je muž v lázních - Irena Fuchsová

Když je muž v lázních

Elektronická kniha: Když je muž v lázních
Autor:

Ve dvacáté knize Ireny Fuchsové najdete záletníky i muže věrné, mladé i dříve narozené, staré mládence i muže ženaté, muže sympatické i muže na zabití, stanete se svědky ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Palmknihy
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 256
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-001-2561-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ve dvacáté knize Ireny Fuchsové najdete záletníky i muže věrné, mladé i dříve narozené, staré mládence i muže ženaté, muže sympatické i muže na zabití, stanete se svědky trapasů, rozchodů, lásek, nedorozumění, nevěr i osudových náhod.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Nakladatelství Beskydy 2008???º·?ÂÉÊÌ1? ?»ÉÁ?? ?¦¦®


Irena Fuchsová © 2008

Illustrations © Jan sedlá?ek a Ing. Ji?í kope?

© Nakladatelství Beskydy 2008

IsBN 978-80-254-1537-5


D?kuji v?em zam?stnanc?m Sanatorií Klimkovice za

to, ?e se k nim ka?dý rok vracím jako do ráje.



ve dvaceti letech jsem se s kamarádem vsadil, ?e moje motorka je rychlej?í ne? jeho auto. Po týdnu jsem se v nemocnici probral a on sed?l u mé postele. kdy? jsem se ho zeptal, kdo vyhrál, bylo vid?t, ?e se mu ulevilo. dokto?i se toti? báli, ?e budu mítpo?kozený mozek...

Mozek byl v po?ádku, co? dokazuje i to, ?e jsem dostudoval vysokou ?kolu a stal se ekonomem. Noha m? ale zlobila po?ád, i kdy? jsem ji podle rad doktor? posiloval a pravideln? jezdil do lázní. Jeden rok mi to platila poji??ovna, druhý rok jsem si toplatil sám. Jezdil jsem za?átkem ledna. Pracovní st?l jsem m?l v té dob? je?t? naprosto ?istý, firma byla jako v?dy v zisku, odm?ny za lo?ský rok zajímav? zm?nily ?ástku na mém ú?tu ? prost?, na lázn? ideální ?as!

Zkusil jsem n?kolik láze?ských za?ízení, ale poslední ?ty?i roky jsem jezdil do klimkovic u Ostravy. Jsou to nové lázn?,otev?ené v roce 1994, moderní, barevné, atypické, postavené tak, aby vyhovovaly pacient?m. Oce?oval jsem i mo?nost mítjednol??kový pokoj, co? bývá ve starých lázních ?asto problém. dobré

bylo i to, ?e tu bylo velké parkovi?t?, tak?e jsem na sokola, jak

jsem ?íkal svému Fordu, vid?l z okna svého pokoje.

kdy? jsem letos zase po roce uvid?l vedle autobusové zastávky ceduli s nápisem sa Nat ORI a kl IM kOvIC e, spokojen? jsem

si oddychl. vítej v ráji, Zby?ku!

kolem lázní byly lesy a stromy se sn?hem na v?tvích vypadaly

jako v pohádce. Personál byl ochotný a usm?vavý, sle?nami na

recepci po?ínaje a údr?bá?em kon?e. Procedury, ubytování,stravování, obchody - v?echno bylo v jednom areálu, tak?e v zimních

plískanicích jsme nemuseli vytáhnout paty ven a p?itom jsme m?li

9

ZákaZ ROZtRu?OváNí


v?echno po ruce. Po?tu, obchod s potravinami, drogérii, trafiku,

kino, knihovnu, diskotéky...

P?ed rokem jsem na jedné poznal Ivanu. dvaat?icetiletá,atraktivní, aktivní mladá ?ena. Pracovala jako dirigentka, u?ila na l?u, zpívala a po?ádala r?zné hudební akce, o kterých jsem v rá - diu ?i v televizi sly?el dokonce i já, hudební analfabet!

P?i?el jsem tehdy na diskotéku pozd?, a kdy? jsem procházel mezi stoly a hledal místo, usly?el jsem od jednoho stolu její hlas a smích. v?iml jsem si, ?e o n??em zaujat? vypráví, a proto?e tam byly dv? volné ?idle, na jednu jsem si sedl a od té chvíle jsem z ní nespustil o?i.

Byla nádherná! P?esn? takovou ?enu bych si mo?ná n?kdydokázal vedle sebe snad i p?edstavit! atraktivní, p?ita?livou,chytrou, sebev?domou! ale proto?e nejsem, samoz?ejm?, ve styku

s ?enami ?ádný nová?ek, v?d?l jsem moc dob?e, ?e jí nesmím

dát najevo, ?e se mi líbí.

kdepak! Na ?eny, které se nám líbí, se musí jinak! Musí sep?ehlí?et! Jedno staré p?ísloví ?íká, ?ena je jako tv?j stín! B?? za ní, bude p?ed tebou utíkat! utíkej p?ed ní, pob??í za tebou!

tak jsem se rozhodl, ?e budu p?ed Ivanou utíkat, alebohu?el, ona neutíkala za mnou. Byl jsem si dokonce i schopnýsebekriticky p?iznat, ?e jsem to se svým ?nezájmem? p?ehnal. M?la kolem sebe po?ád plno lidí a mo?ná si ani nev?imla, ?e je mezi nimi jeden, který se tvá?í, ?e ho v?bec, ale v?bec nezajímá.Nakonec jsem byl rád, ?e jsme se domluvili, ?e se tady zase za rok v lednu sejdeme.

B?hem roku jsme si vym?nili n?kolik esemesek, a proto?e jsme byli oba z Prahy, ?el jsem dokonce i na dva její koncerty! Poka?dé jsem jí p?ed za?átkem poslal kytky, za které mi op?estávce esemeskou pod?kovala a zvala m?, a? za ní po koncertu p?ijdu do ?atny, ?e m? ráda uvidí.

Ne?el jsem. schváln?! ?íkal jsem si, ?e to nesmím se svým zájmem p?ehán?t! kdepak, chodit do ?atny! Musím se d?latvzácným! ?asu mám dost. v?ak se v lednu uvidíme v lázních a budu mít m?síc na to, abychom to kone?n? dali dohromady!

kdy? jsem za?átkem ledna dorazil do klimkovic, zaparkoval jsem sokola, spokojen? se ubytoval a pak jsem se ?el projít po lázních. Ivana v?d?la, ?e mám dneska p?ijet, znal jsem dokonce

10



12

i ?íslo jejího pokoje, mohl jsem jí zavolat domácím telefonem nebo

poslat esemesku, ?e u? jsem tady, ale necht?l jsem ?tla?it na pilu?.

P?ijela v?era, já dneska, máme p?ed sebou t?i spole?né týdny apokud nám to prodlou?í, tak celý m?síc! to by bylo, abych se letos

nedostal dál!

Známe se p?ece u? rok! Byl jsem na dvou koncertech! Poslal jsem jí dv? kytky! Psali jsme si esemesky! to by bylo, abych letos... s jel jsem výtahem k recepci, pro?el kolem usm?vavé panírecep?ní, a v tu chvíli jsem Ivanu uvid?l! stála u automatu na kávu a práv? do n?ho cht?la hodit peníze.

?Ivano!?

s úsm?vem se oto?ila a pak se ke mn? rozeb?hla. trochunapadala na nohu, m?la toti? d?tskou mozkovou obrnu, ale dokázala tenhle sv?j handicap ?nosit? tak, ?e jsem si toho ze za?átku v?bec nev?iml. Pro? taky...

Popob?hl jsem jí naproti, podali jsme si ruce a já ud?lal to, na co jsem se celý rok chystal! Naklonil jsem se k ní a políbil ji na tvá?. Neucukla a já se zatetelil. to vypadá slibn?! to vypadá líp ne? p?ed rokem! Jen tak dál! Políbil jsem ji! Já ji poprvé políbil! sice jenom na tvá?, ale i to je úsp?ch!

?Málem bych t? nepoznal! ty jsi ?ím dál krásn?j?í! M??u t?pozvat do kavárny??

Celý rok jsem se t??il, jak ji zase potkám! Nechci si fandit, ale kdybych nebyl hloupý, a loni se netvá?il, jako?e m? nezajímá, mohli jsme spolu u? rok chodit! P?íjemn? to mezi námi jisk?ilo! dokonce jsme spolu byli dvakrát plavat! lázn? toti? pacient?m umo??ovaly vyu?ívat odpoledne a ve?er bazén a o víkendu dokonce idopoledne! Hodina stála padesát korun a maximáln? nás tam mohlo být dvacet.

kdy? jsme tam ?li s Ivanou poprvé, bylo nás tam, bohu?el,hodn?, to se nedalo podniknout nic, ale podruhé mi ?t?stí p?álo! Byli jsme tam dva! Jen my dva! Plav?íka, který nás hlídal, nepo?ítám. sed?l u stolu a ?etl si.

Plavali jsme a já se jí n?kolikrát jako náhodou dotkl pod vodou. Bylo to nádherné, to nepopírám, ale o víc jsem se nepokusil. Jak jsem mohl být tak pitomý?! kdybych v?d?l, jak bude následující rok dlouhý a jak na ni budu po?ád myslet, tak ji pod vodou chytím do náru?e... a nad vodou ji políbím!

?Zby?ku, co si dá???

Probral jsem se. sed?l jsem s Ivanou v kavárn?, kam jsem ji p?ed chvíli pozval a nad námi stál ?í?ník. Objednal jsem si kávu a pak jsme sed?li a koukali na sebe.

Mluv, mluv, idiote, nakazoval jsem si, ale ne?lo to. Nev?d?l jsem, co mám ?íct. Odka?lal jsem si. Proboha. Co?! koncert.

Pochválím jí koncert.

?d?kuju ti za krásný hudební zá?itek, Ivano. vlastn? za dva zá?itky. Oba koncerty byly moc p?kné...?

?Já d?kuju tob?, Zby?ku! Za krásné kytice, které jsi mipoka?dé poslal. Pro? jsi za mnou nep?i?el? ?ekala jsem t?. Pokoncertu si toti? v?t?inou nic nedomlouvám. N?kdy jsem unavená a jdu spát, jindy mám chu? jít n?kam na ve?e?i... a p?edstav si, ten první ve?er, co jsi mi poslal kv?tiny, se mi stra?n? cht?lo jít si n?kam sednout, dát si n?co nezdravého, t?eba pe?ené koleno, povídat si o lázních... a ví?, ?e jsem na pe?ené koleno m?la chu? i po tom druhém koncertu, na kterém jsi byl také??

Rozesmála se, já se také smál, ale nejrad?i bych si dal facku!

sly?í? to, blb?e!? to má? z toho svého p?emý?lení! str? si za klobouk p?iblblé teorie! Prý, kdy? se ti ?ena líbí, tak jí to nesmí? dát najevo! Musí? ji p?ehlí?et! Pak si t? teprve v?imne a ud?lá v?echno pro to, aby t? dostala! Houby s octem! a to tvojep?ísloví si str? za klobouk také! Prý, ?ena je jako tv?j stín! B?? za ní, bude p?ed tebou utíkat! utíkej p?ed ní, pob??í za tebou! to ur?it?!

kdybys za ní p?i?el po koncertu, mohl ses nadlábnoutvep?ového kolena a p?i tom ji sbalit! ?ekala na to! ur?it? na to ?ekala! v lastn? jsi ji mohl sbalit u? p?ed rokem, kdybys nebyl pitomý! d?lej! Pozvi ji do bazénu! tam jsi s ní p?ed rokem do?el nejdál! skoro jsi ji pod vodou objímal! a p?ed chvíli jsi ji políbil! vyu?ij toho, dokud si to pamatuje! Nepro?vihni to, jako jsi to pro?vihl p?ed rokem a jako jsi to pro?vihl po obou koncertech!

Ivana pila kafe, koukala kolem sebe a usmívala se. skoro jsem se tím v?ím, co mi let?lo hlavou, zadýchal. Mám pravdu! Musím rozhodit sít? je?t? dneska! P?ijela v?era, tak?e tady je?t? ?ádnou partu nemá. Zítra u? bude mo?ná pozd?, je stra?n? spole?enská, p?ed rokem kolem ní bylo po?ád plno lidí...

urvi ji pro sebe, Zby?ku, dokud je ?as! d?lej! ?ekni to!

13


?Mohli bychom jít ve?er do bazénu? Nechce? jít do bazénu, Ivano??

Zatvá?ila se rozpa?it? a pak zavrt?la hlavou. Zklaman? jsem se napil kafe. Hm, nechce. to jsem si mohl myslet. ?e já to ?íkal! te? to bude vypadat, ?e se vnucuju! to je trapné!

asi jsem se tvá?il hodn? blb?, proto?e se za?ala omlouvat.

?Zby?ku, promi?! Neber to osobn?! Já bych ?la ráda, ale...?

Nepatrn? jsem se u?klíbl.

?Chápu. ?la bys ráda, ale nechce?. Pro? bys se mnou chodila do bazénu...?

Rozesmála se.

?Neblázni! Chci s tebou jít! Opravdu! ale nem??u.?

koukala na m?, jako kdy? na n?co ?eká. Na co, proboha?! Pak sklopila o?i. tak tomu jsem u? v?bec nerozum?l. Chce jít, alenem??e! Pro? nem??e, sakra?! ale co, tak se jí zeptám! Nebudu tady za idiota! Na to nejsem zv?davý! Nejsem jen tak n?kdo! to tedy ne! Jsem ekonomický ?editel! Nemám zapot?ebí, dopro?ovat se?enské, která neumí nic jiného, ne? mávat h?lkami p?ed orchestrem... Jestli n?koho má, a? mi to rovnou ?ekne a bude vymalováno!

?a pro? nem??e???

Z?ervenala. Je to jasné! Má n?koho! ale koho? Znám ho?Nebyl tady i loni? Nebo spolu p?ijeli a? letos?

?tak pro? nem??e??? vymá?kni se, hol?i?ko, nebudu ze sebe d?lat blbce!

?Zby?ku... já... prost? te? nem??u jít do bazénu! ví?, pro? nem??u, vi??? Po?ád na m? koukala a ?ekala, nevím na co, a já se na?tval. dost hodn? jsem se na?tval.

?Nevím, Ivano! tak to tedy opravdu nevím! Jak bych to asi m?l v?d?t, neví?? Pozvu t? do bazénu a ty se vymlouvá?! ?la bys ráda, ale nem??e?! a jak mám v?d?t, pro? nem??e?? a v?bec... jak tomu mám rozum?t, ?e chce? a nem??e?...??

Mluvil jsem, mluvil, a najednou mi ve vte?in? do?lo, pro?nem??e...

Málem jsem se propadl do zem?, jak jsem se zastyd?l. Je to mo?né, ?e in?enýr ekonomie, který má na starosti fabriku, jetakhle natvrdlý?

?Promi?... u? vím. Promi?. to ví?, starý mládenec... budu

s tím muset n?co d?lat!?

14


Pokusil jsem se zasmát, ale moc mi to ne?lo. Je?t? chvíli jsme si povídali o procedurách a sest?i?kách, ale jak dopila kafe,pod?kovala za pozvání a zvedla se. Prý má p?ijet jedna jejíkamarádka a ona jí slíbila, ?e pro ni zajede na nádra?í, aby nemusela jet místní autobusovou linkou.

Ode?la a já za?al s?ítat své prohry a výhry.

Políbil jsem ji na uvítanou a ona neucukla! Nechala se pozvat na kafe! Myslela, ?e za ní po koncertech p?ijdu! t??ila se na m?!

a kdyby mohla, ?la by se mnou do bazénu. ur?it? nezapomn?la,

jak nám bylo p?ed rokem krásn?, kdy? jsme tam byli sami dva!

Jak to mezi námi pod vodou jisk?ilo!

kdy? to shrnu, nebýt toho, ?e se nem??e koupat, tak jsemzabodoval! samá výhra!

Jsem dobrý!

?ty?i dny jsme se potkávali, zdravili se, usmívali se na sebe, ob?as jsme se spolu zastavili a povídali si, ale já s nelibostízji??oval, ?e u? je zase obklopená n?jakou partou. N?které z nich jsem znal, byli tady i loni, bavil jsem se s nimi také, ale o n? mi ne?lo! Cht?l jsem být s Ivanou sám v bazénu!

v pátek jsem do toho ?el natvrdo. P?ed námi je víkend, musím n?co ud?lat! Od rána jsem jí nadbíhal, ?ekal jsem na ni p?edjídelnou, p?ed procedurami, ale ?t?stí jsem m?l a? v deset hodin.

Pospíchal jsem do jodových koupelí, a ona ?ekala s n?kolika kamarádkami p?ed bazénem, a? jim sest?i?ka otev?e ?atnu.

Jestli se jde koupat, tak to znamená, ?e... Radostí jsem siposko?il. Jdu na to!

Pozdravili jsme se a já si vedle ní na chvíli sedl. Ostatní ?enské se sice za?aly bavit mezi sebou, ale já se k Ivan? rad?i co nejvíc naklonil, aby nás nesly?ely.

?Ivano, mám návrh! ?íkal mi soused u stolu, ?e byl minulou sobotu plavat! Hned po ob?d?! v p?l jedné. ?e to prý bylo super! Bazén byl úpln? prázdný! Byl tam sám! Ne?la bys zítra? t?eba to zase tak vyjde! Zaplaveme si v prázdném bazénu!?

Podívala se do rozpisu procedur a pak p?ikývla.

?Prima! Zítra mám procedury dopoledne, ob?d mám od 11. 40, tak si plavky vezmu na sebe a k bazénu p?jdu rovnou od ob?da!? Já m?l poslední proceduru p?ed ob?dem, a proto?e jsme sed?li ve stejné jídeln?, nem?la na?e náv?t?va bazénu chybu!

15


?ale neroztru?uj to, Ivano! kdy? tam budeme sami, bude to

nejlep?í! stavím se po ob?d? u recepce a koupím lístky pro oba.?

?tak jo! Potom ti to dám, nemám tady s sebou peníze.?

Mávl jsem rukou, jako ?e to je dobrý a je?t? jednou jsem jíp?iomn?l, aby o tom nemluvila.

?Hlavn? a? o tom nikdo neví! a? si po?ádn?... zaplaveme.Neroztru?uj to!?

?Jasn?! Neboj se! Nikomu to ne?eknu! a kdybychom se u? dneska nevid?li, tak se sejdeme zítra o p?l jedné p?ed bazénem.?

usmál jsem se na ni. Podle toho, jak se tvá?ila, mi bylo jasné, ?e se t??í stejn? jako já. u? se nem??e do?kat, a? budeme vbazénu! a sami dva! P?ipadal jsem si, jako bych vyhrál d?le?itou bitvu. spokojen? jsem se rozhlédl kolem sebe, kývl jsem na Petra, se kterým jsem sed?l v jídeln? u stolu, a který ?el také plavat, a spokojen? jsem se vydal k jodovým koupelím.

vypadá to, ?e letos ná? vztah p?ece jenom postr?ím dál! Mo?ná bychom si mohli vym?nit i adresy! No, i kdy?... adresa jezavazující! sta?í, ?e mám její mobil! aby si náhodou nemyslela, ?e si ji chci vzít! I kdy? na druhou stranu, o?enit bych se mohl. Mámu u? p?kn? otravuje, ?e mi musí po?ád va?it a prát! Cht?la by, abych se kone?n? o?enil a m?l d?ti...

sedl jsem si p?ed jodovými koupelemi a ?ekal, a? m? sest?i?ka zavolá. Na konci chodby se mezitím kolem Ivany utvo?il chumel pacientek. Copak tam asi probírají, napadlo m? zv?dav?, ale pak jsem si ?ekl, ?e mi to Petr u ob?da poví, a kdy? m? usm?vavá sest?i?ka Milu?ka zavolala do koupele, ?el jsem spokojen? ke své kabince. Po ob?d? koupím u recepce lístky a zítra budu s Ivanou v bazénu sám!

ale moje plány nevy?ly! kdy? jsem se zastavil u recepce, paní recep?ní se zatvá?ila smutn?.

?Pane Bláho, na sobotu, na dvanáct t?icet, u? nemám jediný lístek! Je plno. samé ?eny! Jako lavina! Od deseti hodin chodila jedna za druhou!?

Na jinou hodinu jsem lístky nekoupil. Musím se poradit sIvanou, kdy bude mít ?as. Plou?il jsem se na?tvan? od recepce, a kdy? jsem ji za chvíli potkal, za?al jsem se zkrou?en? omlouvat.

?Moc m? to mrzí, Ivano, ale p?edstav si, ?e u? je bazén plný! lístky nemám.? 16

P?ekvapen? se na m? podívala.

?Fakt, jo? to je ?koda! Já se tak t??ila!?

?Prý tam od rána chodila jedna ?enská za druhou! Já nevím, pro? lezou v sobotu po ob?d? do bazénu! to se snad domluvily ?i co...?

?ale já to nikomu ne?ekla, Zby?ku! akorát Jolan?!?

Jolana, její kamarádka, kterou jsem znal také, stála kousek od nás a zbyst?ila.

?N?co jsem provedla??

?ale ne! Zbyn?k mi nev??í, ?e jsem o tom sobotním bazénu po ob?d? ?ekla jenom tob?...?

Jolana p?ikývla.

?Opravdu to ?ekla jenom mn?, Zby?ku! Jenom mn?! Nikomu jinému! Jo, Ivano, mám u tebe padesátku! P?ed ob?dem jsem si ?la koupit lístek a koupila jsem ho i tob?!?

Ivana se rozzá?ila.

?to je super! tak ahoj, Zby?ku! P?jdeme spolu do bazénu p?í?t?! ale musí? vymyslet lep?í hodinu! Jak vidí?, v sobotu po ob?d? je bazén narvaný!?

Ob? se rozesmály a zmizely u výtahu. ?el jsem se projít kolem lázní, abych se trochu uklidnil. tak já vymyslím plán, jak jidostat do bazénu, kde s ní budu sám a nakonec to dopadne tak, ?e bazén je vyprodaný a já se tam nedostanu!

Na jedné lavi?ce jsem uvid?l Petra. sedl jsem si vedle n?ho, a proto?e jsem u ob?da mluvil o tom, ?e jdu k recepci koupit lístky na bazén, hned jsem si mu post??oval.

?P?edstav si, ?e bazén je vyprodaný. Jako kdy? se v?echny její kamarádky domluvily! a to jsem jí ?íkal, aby to neroztru?ovala...?

Petr se rozesmál.

?kamaráde, jako bys neznal ?enský! Já u toho sed?l! tysode?el a ta tvoje Ivanka se oto?ila na kamarádku, která sed?la vedle ní. a co myslí?, ?e jí ?ekla??

?Co??

Petr se dal s chutí do vypráv?ní.

??ekla jí, nechce? jít zítra na bazén? v p?l jedné? a ona ?e jo. dívala se do rozpisu procedur, jestli n?co nemá a v tom p?i?la dal?í. Co studuje?, zeptala se a ta s rozpisem kývla na tu tvoji Ivanku a povídá, Ivana chce jít zítra v p?l jedné na bazén, tak koukám, jestli nemám proceduru. Nemám, tak p?jdu, nechce? jít s námi? Mezitím k nim p?i?ly dal?í dv?, taky je stra?n? zajímalo, o co jde, a ?e prý to ?eknou spolubydlící a kámo?ce od stolu...?

P?ekvapen? jsem na n?j koukal. tak já si p?edstavovalromantický bazén ve dvou a ona pozve celé lázn??! Petr smutn? pokýval hlavou.

?Zby?ku, já ti cht?l ?íct, abys ?el koupit lístky rad?i hned, ale celé dopoledne jsem t? nevid?l a u ob?da jsem na to zapomn?l...? Mávl jsem rukou.

?to u? by bylo stejn? pozd?. ty slepice to vykoupily b?hem p?l hodiny... a pak se o?e?...?

udiven? se na m? podíval.

?O?e??! ?lov??e, Zby?ku, neblázni! Pro? by ses ?enil? Co ti chybí? Mn? je ?ty?icet a jsem ??astn? svobodný a budu doufám po?ád!?

dal jsem mu za pravdu. Pro? bych se vlastn? ?enil? Máma je ráda, ?e se m??e o n?koho starat. Nene, letos se tedy ur?it? o?ádnou ?enskou pokou?et nebudu! a o Ivanu u? v?bec ne! kdy? mi ud?lala takový podraz s bazénem.

ale pomstím se jí!

a? bude mít zase koncert, tak jí místo kytky nechám poslat do ?atny kilo ovaru! a? se nadlábne, um?lkyn?...

V?nováno Jolan? Kone?né (www.volny.cz/trueharmony), která m? v lét? 2006 tahala ka?dý ve?er na procházky kolem klimkovických lázní tak dlouho, a? se z nás staly kamarádky. A nejenom to.

15. zá?í 2007, kdy m?l m?j bratr Franti?ek padesáté na­ rozeniny, jsme se rozhodly, ?e budeme sestry. Sestru jsem si toti? p?ála celý ?ivot. Dokonce jsem si mockrát ?íkala, ?e na­ pí?u do Po?ty pro tebe, aby mi n?jakou na?li, ?e sice ?ádnou nemám, ale stra?n? bych ji cht?la mít!

Tak te? u? nikam psát nemusím, vi?, ségro? Mám t? moc ráda. Ale to ty ví?.

19


Po ob?d? jsem m?la p?ed dal?í procedurou hodinu volno, tak jsem si ?ekla, ?e se trochu projdu kolem lázní. Byla jsem tu druhý den a okolí lázní jsem teprve pomalu prozkoumávala.

Obe?la jsem hlavní budovu parkem po cesti?ce, a proto?e na dal?í okruh jsem u? nem?la ?as, ?ekla jsem si, ?e k recepcidojdu po hlavní silnici. Chodník byl ?erstv? odhrabaný a posypaný, tak jsem se nebála, ?e by mi berle podklouzly, ale stejn? jsem ?la opatrn?.

kdy? jsem za sebou usly?ela auto, za?la jsem rad?i ke krajichodníku a zastavila se. Pro jistotu. Byla jsem ráda, ?e se m?j stav po autonehod? a následných n?kolika operacích stabilizoval a t??ilo m?, ?e jsem zase mohla za?ít pracovat. Nemínila jsem se svouneozorností p?ipravit o t??ce nabytou radost ze ?ivota, to tedy ne!

?ekala jsem, a? m? auto p?edjede, ale ?idi? p?ibrzdil a zastavil. ?dobrý den! Jdete nahoru do lázní? Nechcete svézt??

?idi? se naklonil k okénku pro spolujezdce a usmál se na m?. koukala jsem do sympatické tvá?e mu?e, který byl a?neuv??iteln? podobný mému man?elovi.

kdy? do nás p?ed t?emi lety narazilo nákladní auto, nep?e?il to. teprve p?ed rokem jsem si byla ochotná p?ipustit, ?e to pro

n?ho bylo lep?í. kdyby mu z?staly trvalé následky jako mn?,nikdy by se s tím nevyrovnal.

Byl toti? aktivní sportovec, ?il naplno, miloval ?ivot, pracoval ?ty?iadvacet hodin denn?, byl mi kamarádem, oporou abáje?ným milencem. M?li jsme nádherné man?elství. Jenom d?ti jsme nem?li. Na?t?stí. ano, i k tomu jsem se b?hem t?í let bezFranti?ka dopracovala. Na?t?stí jsme nem?li d?ti.

?idi? pootev?el dve?e.

20

sest?eNka


?Poj?te! ten kope?ek se sice nezdá, ale v tom sn?hu to jevýstup na sn??ku! Nemusíte mít ze m? strach! Jsem také pacient, dneska nastupuju!?

Rozesmála jsem se.

?Z vás tedy strach ur?it? nemám!?

Zarazil se.

?Jak to myslíte? to vypadám tak... neschopn???

?Naopak! vypadáte, ?e jste schopný v?eho! ale tahle silnice kon?í na parkovi?ti p?ed recepcí! t??ko byste m? mohl zavézt n?kam, kam bych necht?la! a ani z toho nemám strach. Copak jste si nev?iml mých pomocník???

Pozvedla jsem své dv? berle, a on se usmál.

?Nastupte si, nebo p?ijdu pozd? na p?íjem a nep?ijmou m?, a to by m? mrzelo, kdy? vidím, jaké jsou tady krásné pacientky!?

lichotit tedy um?l, holomek! Podala jsem mu berle, on jenasoukal za sebe do auta, sedla jsem si, rozjeli jsme se, a kdy? jsme za okam?ik zastavili u recepce, vystoupil, vyndal berle, obe?el auto, otev?el dve?e a pomohl mi vystoupit. Byl o n?co vy??í ne? já a to bylo co ?íct, proto?e já m?la metr osmdesát! teprve te? mi do?lo, pro? jsem se do jeho auta dostala tak lehce! Bylo to tím, ?e bylo pro vysoké postavy.

líbil se mi ?ím dál víc. I svou vý?kou. Franti?ek byl takévysoký. Mu? si m? p?em??il.

?koukám, ?e bychom mohli zalo?it basketbalové dru?stvo.?

a je?t? umí ?íst my?lenky, pomyslela jsem si pobaven? ap?ikývla jsem.

?to bychom mohli. s man?elem jsme basketbal hráli. Byla jsem výborná hrá?ka! st?ílet trojky, na to jsem byla expert!?Zatvá?il se zklaman?.

?sice nejsem va?ím man?elem moc nad?ený, ale co se dá d?lat. Zalo?íme dru?stvo ve t?ech.? usmála jsem se.

?M?j man?el u? bohu?el basketbal nehraje. I kdy?... kdo ví. t?eba ano.? ukázala jsem k nebi. ?Mezi oblá?ky.?

vid?la jsem na n?m, ?e mu je trapn?, ale kdy? vid?l, ?e seusmívám, opatrn? se usmál také.

?to je mi líto. Co se dá d?lat. Budeme mít dru?stvo se dv?ma hrá?i.?

?ve dvou hrát basket nejde.?

21


Cht?l n?co ?íct, ale dal si rychle ruku p?ed pusu.

?te? m? napadlo n?co hodn? drzého! ale nem??u to ?íct,proto?e byste si o mn? ?ekla, ?e jsem úpln? blbej a já bych seznemo?nil d?ív, ne? se vám v?bec p?edstavím. M??u??

Mírn? se uklonil.

?Filip Pravda.?

?veronika vá?ová.?

Podali jsme si ruce.

?a te? mi ?ekn?te, co drzého vás napadlo!?

Rozesmál se.

?Nedá vám to, co? vy ?enské jste tak zv?davé! tak stra?n? zv?davé! dob?e, tak já vám to ?eknu! Cht?l jsem ?íct, ?e ve dvou m??eme d?lat spoustu jiných v?cí!?

P?ikývla jsem.

?Máte pravdu! a co je na tom drzého? M??eme t?eba hrát?achy. ty m??u hrát po?ád a hraju je dob?e! P?j?ují je na recepci.?

koukali jsme na sebe a pak zvedl s úsm?vem palec.

?dostala jste m?! Jedna nula pro vás! Pokud p?ede mnounebudete utíkat, myslím, ?e se tady ur?it? nudit nebudu!?

ukázala jsem své berle.

?vá? ?erný humor je opravdu obdivuhodný! u? se vidím, jak p?ed vámi utíkám!?

Rozesmáli jsme se, pak zamkl auto a ?li jsme k recepci. ukázala jsem mu, kde je p?ijímací kancelá? a proto?e jsem po?ád je?t? m?la p?ed dal?í procedurou ?as, sedla jsem si p?ed recepcí do k?esla. v y?ídil si v p?ijímací kancelá?i co pot?eboval, zaplatil vpokladn? poplatek za jednol??kový pokoj a nakonec se dostal zpátky k recepci. dostal klí? od pokoje, s úsm?vem ke mn? p?i?el a dvorn? se mi uklonil.

?Nejdete náhodou na pokoj? ?e bych se s vámi svezl.?

Podívala jsem se na hodinky.

?Nem??u. Mám za chvíli proceduru. ve kterém jste poschodí?? usmál se a ukázal mi klí?.

?v ?estém. Jako vy. dokonce hned vedle vás. Mám pokoj 620. Budu k vám chodit na náv?t?vu p?es balkon!?

P?ekvapen? jsem otev?ela ústa a on se rozesmál.

?Jedna jedna! Jsem fakt dobrý!?

d?v?rn? se ke mn? naklonil a já poprvé ucítila jeho p?íjemnou

22



v?ni a hlava se mi, p?ísahám, malinko zato?ila! ale jenommalinko, proto?e jsem si ?íkala, holka, neblázni! Má? berle a on je,

alespo? na pohled, zdravý chlap! M?j to pod kontrolou!

?ur?it? se na m? nebudete zlobit, ale ?ekl jsem v p?ijímacíkancelá?i i na recepci, ?e paní veronika vá?ová je moje sest?enice a ?e mi rodina nakázala, abych na ni v lázních dával pozor. a tak jsem pouze z t?chto d?vod?, pochopiteln?, poprosil o pokoj vedle vás. M?l jsem ?t?stí. v?era se zrovna jeden uvolnil.?

Nev?d?la jsem, co mám ?íct. Podívala jsem se k recepci avid?la, jak se paní recep?ní o n??em domlouvají. ?e by o nás? v rozpacích jsem vyndala z bat??ku rozpis procedur, podívala se do n?ho, a pak jsem vzala berle a za?ala vstávat.

?u? musím jít. Mám bylinkovou koupel a ta je a? ve t?etím poschodí. Musím výtahem...?

vzal m? kolem ramen a lehce m? políbil na jednu tvá? a pak na druhou. Ob? dívky na recepci i z?ízenec, který vozil pacient?m kufry na pokoje, nás s úsm?vem pozorovali.

?Milá sest?enko, utíkej do bylinek, já se zabydlím a najdu si t?! a dávej na sebe pozor! to by mi teta dala, kdyby se ti n?co stalo!?

Celá rudá jsem se sna?ila co nejrychleji zmizet, ale jedna zrecep?ních na m? zavolala.

?Paní vá?ová, nemáte u stolu v jídeln? místo? ?e byste spanem Pravdou mohli sed?t u jídla!?

ten holomek! usmíval se jako sluní?ko, tak jsem se musela usmát také.

?to by bylo výborné! Místo tam je. t?etí jídelna. st?l ?íslo ?est.?

Recep?ní si to napsala a pan Pravda m? znovu políbil! v jeho rodin? mají opravdu p?íjemné zp?soby! Neodtáhla jsem se,?ekala jsem, a? m? pustí, ale on si m? k sob? p?itáhl a za?eptal.

?vedu dva jedna! sejdeme se u ve?e?e!?

vid?li jsme se opravdu a? u ve?e?e, ale to neznamená, ?e jsem na n?ho odpoledne nemyslela! Naopak. Myslela jsem na n?hopo?ád.

Po ve?e?i, b?hem které jsem ho seznamovala s chodem lázní, jsme se ?li projít po areálu. ukazovala jsem mu, kde je kino, knihovna, kudy se chodí na procedury, kde se po?ádají diskotéky, 24 koupili jsme si zmrzlinu a sedli si k vodotrysku a nakonec jsme skon?ili v láze?ském baru na kafi.

sice jsme si je?t? netykali, ale za?ali jsme si ?íkat jmény.

?a s ?ím tady jste vy, Filipe??

On u? o mém úrazu a operacích v?d?l v?echno. vypadal zdravý, ale diagnózy ob?as ?íkají n?co jiného. tipovala jsem ho napacienta s roztrou?enou sklerózou.

Po mé otázce se zarazil. Rychle jsem zareagovala.

?Nemusí? mi to ?íkat, jestli nechce?!?

Zrudla jsem a on se rozesmál.

?d?kuju za tykání, veroniko! M??u taky??

P?ikývla jsem a on m? jemn? políbil na rty. v rozpacích jsem

sklonila hlavu, aby nevid?l, jak rudnu. Byl první mu?, který m?

po Franti?kov? smrti políbil na rty...

Najednou mezi námi bylo rozpa?ité ticho a pak Filip vrátildebatu tam, kde skon?ila.

?Na n?co ses m? ptala, veroniko.?

?s ?ím jsi tady. ale asi mi to nechce? ?íct... v?ichni jsme tu s n??ím, ale n?kte?í o tom neradi mluví...?

?ale já ti to klidn? ?eknu! Problém je v tom, ?e se o tom p?ed tebou stydím mluvit.?

usmála jsem se.

?tak o tom nemluv!?

vzdychl si a ukázal na mé berle, op?ené v rohu.

?Já jsem toti?, na rozdíl od tebe, zdravý. Úpln? zdravý, i kdy? totáln? vy?erpaný podnikatel, kterému doktor na?ídil m?sícabsolutního nicned?lání, spojeného s láze?skou pé?i. tak jsem tady. a proto?e jsem také velmi neposlu?ný pacient, nesta?í miprocedury, které mi p?edepsal, ale naordinoval jsem si navíc jistouproceduru, kterou chci u?ívat co nejvíc, a kterou mi doktor p?edepsat nemohl, proto?e o ní nev?d?l. uhodne?, co to je??

Rychle jsem p?emý?lela.

Jízda na koni. Na horském kole. Plavání v bazénu. Minigolf. kule?ník. stolní tenis. Ruské ku?elky. tenis. tohle v?echno toti? mohli pacienti provozovat, pokud cht?li.

Jmenovala jsem jednu ?innost po druhé a on jenom kroutilhlavou.

?samá zima... samá zima... v?bec nep?iho?ívá...? 26

a nakonec m? zarazil.

?u? toho nech! Je to moje sest?enka!?

a tak za?alo na?e p?átelství, které se b?hem týdne doslovarozho?elo. a v co asi myslíte, ?e se rozho?elo? Zamilovali jsme se do

sebe jako dva blázni.

Brzy jsem o n?m v?d?la v?echno. I to, ?e je dva roky rozvedený a kone?n? i definitivn? zahojený. Jako já.

strávili jsme nádherné ?ty?i týdny. Po návratu z lázní jsme za?ali plánovat spole?ný ?ivot. sice jsme ka?dý bydleli v jiném m?st?, ale to jsme jako problém nevid?li.

tenhle p?íb?h je pro v?echny posti?ené lidi. v??te tomu, ?e

nejsme jiní, proto?e se pohybujeme jinak ne? zdraví. v láscestojíme v?ichni na stejné startovací ?á?e. Zamilovávají se do sebe

lidé - a je úpln? jedno, jestli posti?ení nebo zdraví...

V?nováno Veronice a Filipovi, kte?í se poznali v klimkovic­ kých lázních v roce 1997.

A jsou spolu furt...

27


Za?nu n??ím, co s lázn?mi nesouvisí...

P?ed pár lety jsem jela pantografem z kolína do Prahy a dala se do ?e?í s paní, co sed?la naproti. Za?ala mluvit o divadle, tak jsem ?ekla, ?e napovídám v ?inoherním klubu a jezdím ka?dý den na zkou?ky. Zeptala se, kdo tam te? hraje, s kým zkou?ím a jakou hru, jaký je Ond?ej vetchý, veronika ?ilková, Ivana Chýlková a pak p?i?el pr?vod?í a já vytáhla normální jízdenku. M?sí?ní jízdenka mi toti? skon?ila den p?ed tím, a proto?e jsem v?d?la, ?e dneska jedu do Prahy naposledy a pak mám skoro týden volno, koupila jsem si oby?ejnou jízdenku na cestu tam a zp?t.

Paní zvedla tázav? obo?í.

?vy si kupujete normální jízdenku? kdy? denn? dojí?díte?? Za?ala jsem jí vysv?tlovat, pro? jsem si ji koupila, onaposlouchala, poslouchala a najednou ukázala z okna.

?Odkud jsme te? vyjeli? Co to bylo za stanici??

Nev?d?la jsem. kdy? jedu rychlíkem, vím, ?e vystoupím na Hlavním nádra?í, a kdy? jedu pantografem na Masarykovonádra?í, stanice nesleduju. Pro?? Nemusím znát tatce, klánovice, B?chovice, kdy? p?ece jedu na kone?nou. Paní po mn? pohrdav? mávla rukou.

?vy mi vykládejte, ?e dojí?díte! a je?t? k tomu do ?inoherního klubu!?

takhle se ze m? stala lhá?ka. Pro tuhle paní ur?it?. a chcete v?d?t, jak se ze m? stala sprostá man?elka?

loni jsem byla op?t v klimkovicích. Jako ka?dé léto. Man?el si u? zvykl, dcera se o n?j postará a on se postará o na?ehojezev?íka atíka. Jednou ráno, p?ed ?estou hodinou, mi na pokoji zazvonil telefon. Pevná linka. Myslela jsem, ?e p?estane, alevyu? MI tO NIkdO NevOdPá?e 28 trvale vyzván?l, tak jsem nerada vstala a ?la ke stolu. Na druhé stran? se vesele ozval m?j mu?.

?u? jsme byli s atí?kem na procházce! svítí krásn? sluní?ko!?

a polo?il. tyhle jeho vtípky znám a zlobit se nem??u. d?lám mu

toté? v bled?modrém. ach jo... svalila jsem se znovu do postele

a chystala se usnout, ale telefon se ozval podruhé. tak znovu ke

stolu.

Zase kolín!

?Zapomn?l jsem ti ?íct, ?e m? ?típl komár.? Op?t polo?il.Blbe?ek, pomyslela jsem si a cht?la jsem se vrátit do postele, ale telefon zazvonil pot?etí.

?a a tíka taky.? a zase polo?il.

Z?stala jsem sed?t na ?idli a koukala na rozházenou postel. Mohla jsem je?t? hodinu spát! No, co se dá d?lat, te? u? neusnu. a tak jsem si ustlala, uklidila pokoj, a kdy? jsem cht?la jít dokouelny, ozval se telefon po?tvrté. sko?ila jsem po n?m a na?tvan? jsem do n?j za?ala je?et.

?ty blbe?ku, ten komár t? asi ?típnul do hlavy, ne??

Ml?el. tos ne?ekal, co, pomyslela jsem si ?kodolib?, ale v tu

chvíli se ozval ?enský hlas.

?Paní Fuchsová, vy jste si v?era nep?i?la pro nový rozpis.M??ete se stavit na sestern???

Málem jsem omdlela.

?Je?í?i, sest?i?ko, já se omlouvám... on mi volal p?ed chvíli man?el a...?

?Nic se ned?je, stavte se.?

klap. Bo?e, to je idiot! vynadám kv?li n?mu sest?i?ce! vzala jsem si ?upan, odemkla jsem pokoj, otev?ela dve?e, a kdy? jsem u? byla na chodb?, zazvonil telefon popáté. ?e by zase sest?i?ka? vrátila jsem se do pokoje a opatrn? jsem zvedla sluchátko.

?Prosím. Fuchsová.?

?a a tíka ?típnul dvakrát!?

?ty debile!??

Bouchla jsem vztekle telefonem, a kdy? jsem se oto?ila kedve?ím, stála mezi nimi sest?i?ka.

?tady máte ten rozpis, paní Fuchsová... ?la jsem kolem...? 30

V?nováno mému man?elovi, který má rok co rok stejnou

hlá?ku.

?To u? zase jede? do lázní?! Ví?, co? Z?sta? si tam...?

31

s Ji?ím jsem sice chodila t?i roky, ale ?ím dál víc jsem v?d?la, ?e si ho vzít nechci.

On se ?enit cht?l, ale já se vdávat necht?la. abych byla p?esná,

vdala bych se ráda, pro? ne, bylo mi t?icet, ale ne za n?ho! kdy?

mi jednou p?inesl ukázat vzorky svatebních oznámení,rozbre?ela jsem se a ?ekla mu to. v?echno jsme si vy?íkali a myslím, ?e

se nám ob?ma ulevilo.

Rozchod jsem p?e?ila, ale za m?síc m? chytilo slepé st?evo, musela jsem na operaci, a proto?e se v?echno zkomplikovalozán?tem, pole?ela jsem si v nemocnici trochu déle.

kdy? jsem se vzpamatovala, za?ala jsem se chystat do lázní. den p?ed odjezdem jsem nav?tívila maminku, dala jí náhradní klí?e od svého bytu, proto?e jsem ho m?la plný kytek, tak?e jsem ji pasovala na ?ty?i týdny na vrchní ?zaléva?ku?, k tomu jsem jí dala podrobný plánek, jak má kterou kyti?ku zalévat, a súsm?vem jsem se s ní rozlou?ila.

?tak na sebe, mami, dávej pozor! Ráno jdu brzy na nádra?í, zavolám ti, a? tam dorazím.?

Maminka se na m? p?ekvapen? podívala.

?ty jede? vlakem, leni?ko? to t? tam Ji?ík neodveze??

vzdychla jsem si. a u? je to tady zase. Ji?ík. Roze?li jsme se p?ed n?kolika m?síci, ale moje maminka to prost? odmítá vzít na v?domí!

?Mami, s tím tvým Ji?íkem u? skoro p?l roku nechodím.?

Maminka chvíli ura?en? ml?ela a pak se na m? vy?ítav?podívala.

?lenko, tak?e ty to myslí? vá?n?? s tím rozchodem? takový hodný a chytrý kluk! vysoko?kolák! v?echno má! Barák, auto, kuCHa? POeta 32 hodné rodi?e! Mají jenom jeho, v?echno byste m?li, a? tu jednou nebudou, má krásnou práci, v?dy? on u? je v té jejich bancemálem ?editelem! a ty se s takovým klukem rozejde?! Pro?, to tedy nechápu!?

?Mami, já po tob? nechci, abys to chápala! sta?í, ?e topochoil Jirka. a jen tak mimochodem, kdy? u? ho tak vychvaluje?, já na tom taky nejsem ?patn?! Mám sv?j byt, mám krásnoumaminku, která je okrasou sekretariátu ?editele kulturního domu, mám hodného tatínka, který pí?e cestopisy, ale bohu?el, aby m?l o ?em psát, je po?ád n?kde na cestách, nemám sourozence, tak?e i já budu mít v?echno, a? tu jednou nebudete...?

Maminka se po mn? ohnala.

?to jsou vá?né v?ci! Bude ti t?icet a jsi po?ád sama!?

?ty jsi p?ece taky po?ád sama!?

?Nebu? drzá, lenko! to je n?co úpln? jiného! Já u? si na toho

mého blázna zvykla! Nevadí mi, ?e je po?ád pry?! On mi tovynahradí, kdy? p?ijede, jen se neboj! Já sama nejsem! a nikdy jsem

sama nebyla! vdala jsem se ve dvaceti a hned jsem m?la tebe!

a táta se d?ív dr?el doma, to a? poslední dobou za?al jezdit...?

?Poslední dobou!? Mami! Jezdí pry? od sametové revoluce!?

?v?dy? ?íkám! Poslední dobou.? Rozesmála jsem se.

?ale listopad byl skoro p?ed dvaceti lety!?

Maminka si dala ruce v bok.

?tak podívej se, hol?i?ko! Nech si laskav? ?e?i o listopadu, ano? O listopad tady v?bec nejde! a ty to moc dob?e ví?!dovede? ?ikovn? odvést ?e? jinam! v tom jsi celá po tatínkovi!listoad, nelistopad, Ji?ík byl kluk, který...?

vzala jsem si kabelku. Je?t?, ?e mám sv?j byt! Nevím, jak bych to s maminkou vydr?ela!

?Po?kej! kam jde?? Nikam necho?! Chci ti n?co ?íct!?

?lo do tuhého. Moje zlatá maminka se toti? zatvá?ila hodn?, ale opravdu hodn? vá?n?!

?Opova? se mi p?ivést za chvíli zase dal?ího nápadníka! Zvykla jsem si na Ji?íka a nebudu si ka?dou chvíli zvykat na n?kohojiného!?

Rozesmála jsem se.

?Mami, to ti ani nesmím ukázat kluka, se kterým za?nuchodit??

33


Maminka se sladkým úsm?vem zakroutila hlavou.

?Ne! P?ive? mi ho ukázat, a? bude? ur?it? v?d?t, ?e si ho chce? vzít, jasné? a nejlep?í by bylo, kdyby mi rovnou p?inesl kytku a po?ádal o tvoji ruku!?

P?ikývla jsem. Pro? ne? Nemínila jsem po rozchodu s Jirkou st?ídat kluky. Chci si v lázních odpo?inout a a? se vrátím, tak se pomalu za?nu po n?kom rozhlí?et. Cht?la jsem se vdát a mít d?ti co nejd?ív a ne a? mi bude ?ty?icet!

Maminka natáhla ruku a plácly jsme si.

?Nezapome?, lenko, cos mi práv? slíbila! ten, koho mip?ivede? ukázat, bude tv?j budoucí man?el.?

s takovým slibem jsem tedy odjela do lázní a netu?ila jsem, co v?echno se v p?í?tím m?síci semele...

Na pokoji jsem byla s dvacetiletou Jaru?kou na vozíku, která sr?ela optimismem. Byla z Brna jako já, vystudovala tamekonomickou ?kolu a te? pracovala jako sekretá?ka. Proto?e jezdila do lázní ka?dé dva roky, m?la tady partu, do které m? zatáhla, tak?e mi nehrozilo, ?e bych se cítila sama.

Hor?í to bylo v jídeln?. sed?la jsem se t?emi star?ími dámami, které nem?ly jinou zábavu, ne? si st??ovat na jídlo, na procedury, na doktory, na sest?i?ky, na své spolubydlící, prost? na v?echno. dokázaly mi doslova zkazit chu? na jídlo a nebýt toho, ?e jsem sed?la tak, ?e jsem vid?la do chodby, odkud servírky vozily jídlo a dokonce i do kuchyn?, asi bych se p?i snídani, ob?d? a ve?e?i zbláznila!

Jednou jsem p?i?la k ob?du, sedla si, pozdravila ty t?inespokojené drbny, pop?ála jim dobrou chu? a sna?ila se neposlouchat, koho a co zase probírají.

Jedla jsem polévku a koukala p?ed sebe. ani jsem sineuv?domila, ?e celou dobu koukám na usm?vavého kucha?e, který stál v chodb? u kuchyn?. do?lo mi to, a? kdy? se uklonil a dal sip?itom pravou ruku na srdce. Cítila jsem, ?e rudnu, ale proto?e se mi líbil a v?imla jsem si ho u? n?kolikrát, usmála jsem se také a kývla na n?j. Bylo vid?t, ?e ho to pot??ilo, ale kdy? se satorie za?aly to?it, na koho kývám, rychle zmizel v kuchyni.

Napadlo m?, ?e bych mohla po?kat u recepce, a? p?jde dom?. v?ichni zam?stnanci lázní musí projít kolem recepce a ozna?it si p?íchod ?i odchod. t?eba se spolu dáme do ?e?i! ale bylo mi 34 jasné, ?e pracuje na sm?ny a ?e bych u recepce mo?ná ?ekalazbyte?n?.

Myslela jsem na n?j celé odpoledne, a na ve?e?i jsempospíchala jako na rande! Byla jsem p?ed jídelnou dokonce o p?t minut d?ív, úpln? první! servírka u? m?la stoly p?ipravené, a kdy? m? uvid?la, odemkla dve?e a pustila m? dovnit?.

sedla jsem si na své místo, a hned jsem se podívala ke kuchyni. uf! u fuf!

M?j kucha? stál ve dve?ích a koukal p?ímo na m?. usmáli jsme se na sebe, ale zdálo se mi, ?e je trochu zara?ený. Jsi n?jakýnáladový, ?ekla jsem si, v poledne ses mi klan?l, te? se tvá?í?, jako kdy? neumí? do p?ti po?ítat, zítra si m? mo?ná nev?imne?...

vzala jsem hrní?ek, abych si nalila ?aj a uvid?la jsem na talí?ku le?et n?jaký lístek. satorie je?t? na?t?stí nedorazily, tak jsem ho rychle rozbalila.

?Mé oko kdy? dnes spat?ilo p?ed sebou tvou tvá?, srdce se mi zachv?lo, chci poznat, co jsi za?!?

Básni?ka! a pro m?! kdo mi ji napsal? Zvedla jsem hlavu apodívala se ke kuchyni. kucha? tam po?ád stál a napjat? m?pozoroval. tak to byl on! vida! Mám ctitele z kuchyn?, který mi pí?e básni?ky!

Znovu jsem se podívala na lístek. dole bylo telefonní ?íslo.

No tohle! On se chce se mnou opravdu seznámit! v tu chvíli ale ke stolu dorazily satorie, tak jsem rychle schovala lístek dokabelky a d?lala jako by nic. kucha?e jsem u? potom nevid?la a hned po ve?e?i jsem utíkala na pokoj a básni?ku si n?kolikrát p?e?etla.

to by m? nenapadlo, ?e jsou kluci dneska schopní n??eho tak romantického! Napsat básni?ku a dát ji holce na talí?ek podhrní?ek! Co kdyby m?j hrní?ek vzala n?která satorie? ta bykoukala!

Rozesmála jsem se a do toho p?i?la Jaru?ka. Hned jsem jí v?echno ?ekla a ona, proto?e v?d?la, ?e na sebe s kucha?emkoukáme, ukázala na m?j mobil.

?Napi? mu! Na co ?eká?? d?lej! Je?t? neode?el, po?ád je vkuchyni!?

?Jak to ví?, ?e je v kuchyni??

?v?imla sis vedle recepce té motorky? Je jeho. ?íkal mi to Honzík.?

35


Honzík byl její kamarád, také vozí?ká?, který miloval kon? a motorky.

?Zná se s ním. ten tv?j kucha? se jmenuje Bohdan a bydlíkousek od lázní. slíbil Honzíkovi, ?e ho na motorku aspo? posadí, kdy? na ni nem??e jezdit.?

Rozesmála jsem se.

?Jaru?ko, ty jsi je?t? v?t?í drbna ne? moje satorie!? Jaru?ka zavrt?la hlavou.

?ale ne. Jenom si ?íkám, co kdy? ten tv?j pravý, na kterého

?eká?, je práv? tenhle kucha?? a to nem??e? v?d?t, dokud ho

nepozná?!?

M?la pravdu. vzala jsem mobil a vy?ukala esemesku.Pod?kovala jsem Bohdanovi za básni?ku a napsala mu, jestli chce opravdu poznat, co jsem za?, ?e se budeme muset sejít.

Odpov?? p?i?la okam?it?. Jaru?ka m?la pravdu. kon?il zahodinu a prý bude rád, kdy? na n?ho p?ed recepcí po?kám.

a tak jsem t?etí den v lázních poznala kucha?e Bohdana.

Od toho dne jsme se scházeli ka?dý den. kdy? m?l volno,jezdili jsme na motorce po výletech a vzal m? také k nim dom?. Bydlel s otcem a s bratrem, který byl ?enatý a m?l dv? d?ti.

Maminka jim p?ed lety zem?ela a tak byl Bohdan zvyklý prát, za?ívat, ?ehlit a samoz?ejm? i va?it.

Byl n??ný a galantní. Nosil mi kytky, malé dáre?ky, zajímal se o to, co d?lám, co ráda ?tu, jaké mám ráda filmy - a také mi ?ekl, ?e se do m? zamiloval hned, jak m? poprvé uvid?l. Já byla ze za?átku sice trochu opatrná, ale pomalu jsem roztávala.

Za týden jsme se poprvé políbili. Za dal?í týden jsme byli naláze?ské diskotéce a potom jsme se jeli na chvíli projet na motorce. tiskla jsem se ve v?tru na jeho záda a najednou jsem v?d?la, ?e s tímhle klukem chci být. Cítila jsem se s ním v bezpe?í.

a nejenom to. Za ?trnáct dn? jsem o n?m v?d?la víc ne? jsem v?d?la o Jirkovi, se kterým jsem chodila t?i roky! vá?n?! a stejn? jako Bohdan mn?, sv??ovala jsem se mu i já. ?ekla jsem mu v?ci, které o mn? Jirka nev?d?l, v?ci, na které se m? nikdy nezeptal, proto?e ho nezajímaly.

Bohdan o mn? za pár dn? v?d?l v?echno...

P?i?la ned?le a m?j kucha? m? odvezl na jejich chatu kousek od lázní. Poprvé jsme se tam milovali. Od toho dne jsme mluvili 36



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist