načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Kde se bere tón v telefonu? - Tatjana Alischová

Kde se bere tón v telefonu?
-15%
sleva

Kniha: Kde se bere tón v telefonu?
Autor:

Kniha Kde se bere tón v telefonu? napoví malým průzkumníkům při řešení některých neodbytných PROČ a JAK. Zvídavé děti asi od osmi let v ní nenaleznou všechny odpovědi na své otázky, kniha pro ně bude ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012-11-21
Počet stran: 160
Rozměr: 210 x 297 mm
Úprava: 160 stran : barev. ilustrace , portréty
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Wie kommt der Ton durchs Telefon?
Spolupracovali: překlad Leona Holubová
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788026601517
EAN: 9788026601517
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Kniha Kde se bere tón v telefonu? napoví malým průzkumníkům při řešení některých neodbytných PROČ a JAK. Zvídavé děti asi od osmi let v ní nenaleznou všechny odpovědi na své otázky, kniha pro ně bude spíše podnětem pro další dotazování se na okolnostia souvislosti především z těchto oblastí:
Tělo
Jídlo a pití
Obloha a Země
Zvířata a rostliny
Vozidla a doprava
Technika kolem nás
V závěru knihy si děti ve vědomostním kvízu mohou vyzkoušet, co vědí o určitých věcech a jejichsouvislostech. Pokud nebudou rozumět nějakému slovu, pak si jej mohou vyhledat v rejstříku na konci knihy.

Přejeme příjemnou zábavu při řešení mnoha napínavých záhad všedního dne:
Proč nám kručí v břiše?
Jak se myšlenka dostane do mozku?
Jakse ryba dostane do rybích prstů?
Jak se vyrábí zmrzlina?
Proč nespadneme ze Země?
Jak vzniká duha?
Proč umí ptáci létat?
Jak se klokaní mládě dostane do vaku?
Jak semafor ví, kdy má přepnout?
Proč se letadla ve vzduchu nesrazí?
Jak funguje mobilní telefon?
Proč se houpačka houpe?

(objasnění každodenních dětských záhad)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Pohádky po telefonu Pohádky po telefonu
Rodari Gianni
Cena: 263 Kč
MISSA SALISBURGENSIS REQUIEM A 15 MISSA SALISBURGENSIS REQUIEM A 15
AMSTERDAM BAROQUE ORCHESTRA TON KOOPMAN
Cena: 240 Kč
Sex po telefonu aneb nezavěšujte prosím Sex po telefonu aneb nezavěšujte prosím
Obermannová Irena
Cena: 195 Kč
Poznejte iOS 7 Poznejte iOS 7
Kučera Roman
Cena: 129 Kč
CANTATAS CANTATAS
AMSTERDAM BAROQUE ORCHESTRA TON KOOPMAN
Cena: 240 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Obloha a Země


Obloha a Země

44

Jak vzniká sníh?

To, v jaké podobě se srážky dostanou na zem,

záleží především na teplotě horních vrstev

vzduchu. Čím výše vzduch vystoupá, tím více

se ochladí. Přibližně 80 procent vodních kapek

dokonce ve velké výšce zmrzne, potom však na

své cestě na zem brzy znovu roztaje.

Na cestě dolů

Jestliže je teplota v horních vrstvách vzduchu

výrazně pod nulou, vytvoří se ledové krystalky.

Tyto krystalky ledu jsou díky svému tvarupodstatně lehčí než kapky vody. Proto se déle udrží

v oblacích.

Jednoho dne však ztěžknou natolik, že už se ve

vzduchu neudrží a spadnou na zem. K tomu, aby

vznikla jedna sněhová vločka, se musí spojitpřibližně 100 krystalků ledu. Sněhová vločka se však

dostane na zem pouze tehdy, jestliže má okolní

vzduch teplotu nižší než nula stupňů Celsia. Když pořádně nasněží, můžete si postavit sněhuláka. Proč je sníh bílý a studený? Sníh je zmrzlá voda, proto je tak studený. Ale proč není průhledný jako led, který je přece také tvořen zmrzlou vodou?

Je to proto, že sníh vznikl jinýmzpůsobem než led. Voda se mění v led, když

teplota klesne pod bod mrazu. Ve sníh

se voda změní tehdy, jestliže je vysoká

vlhkost vzduchu, tedy jestliže se voda ve

vzduchu nachází v podobě plynu.Teplota vzduchu přitom musí být pod nulou.

Hodně malých sněhových krystalků

Při kondenzaci, tedy pokud plyn opět

zkapalní, vznikají drobné částečky ledu. Z nich se

postupně stávají ledové krystalky a nakonecsněhové vločky. Čím větší je sněhová vločka, tím více

sněhových krystalků přes sebe a vedle sebe leží.

Tyto krystalky si můžeme představit jako malá

zrcadélka, která vedou světlo do mnoha různých

směrů. Bílé světlo se přitom zcela odráží, proto se

sníh zdá být vždycky bílý.

Sníh padá z nebe v podobě bílých vloček.


Obloha a Země

45

Proč led plave?

To, jestli nějaký předmět plave, či nikoliv,závisí na jeho hmotnosti v poměru k jeho velikosti.

Předmět se potopí, jestliže je těžší než množství

vody, která potřebuje přesně tolik prostoru jako

předmět samotný. Led je zmrzlá voda. Ale led váží

méně než voda.

Čím to je?

Všechny předměty mění svou velikost, když se

změní jejich teplota, některé více, jiné méně. Za

horka se roztahují. Proto bývají v létě drátyelektrického vedení prověšené. Za chladu sepředměty smršťují. Jejich absolutní hmotnost přitom

zůstává stejná, mění se pouze hmotnostv poměru k velikosti.

U vody je tomu ovšem jinak. Při teplotě 4stupně Celsia se co nejvíce smrští, tehdy je litr vody

nejtěžší. Potom se poměrně rychle zase roztáhne,

až se z ní při nula stupních stane led, a ten jepřibližně o pětinu lehčí než voda.

Proč je led

studený?

Tak jako tlakem vzniká

teplo, rozpínánímvzniká chlad. Stejná látka

tak náhle nabudevětšího objemu. Jestliže

se rozpíná plyn nebo

jiná látka, rostevzdálenost mezi částicemi

v této látce. Přitom je

vykonána práce, která

působí proti přitažlivé

síle částic uvnitř látky.

Větší objem

Energie, která je k této

práci zapotřebí, jeodebrána z látky.Přesněji řečeno, je odebrána

pohybové energiičástic, které se nacházejí

v látce. Částice sezpomalují a látka se stává

pevnější a chladne.

Tento proces se dá

v případě vody dokonce

pozorovat. Můžemepřitom velmi dobře vidět,

jak voda ztrácí svou

pohyblivost, zatímco

tuhne v led. A jak jeznámo, led má větší objem

než voda, proto je také

chladnější. Ledové kostky plavou ve sklenici s vodou.

Jestliže je velmi chladno,

vytvoří se rampouchy.


Obloha a Země

46

Pro moře nezamrzá?

Existují oblasti, ve kterých je tak chladno, že

zamrzne i moře. Například Arktida (severní pól) je

na rozdíl od Antarktidy (jižní pól) tvořena ledovou

vrstvou o tloušťce několika kilometrů, podkterou není vůbec žádná pevnina. Proč však mořská

voda, která se pod ledem nachází, ani zde úplně

nezmrzne?

Ledová vrstva jako tepelná izolace

Na začátku zimy klesá teplota vzduchu. Tutoteplotu absorbuje také vodní hladina.Chladnoucí voda zmenšuje svůj objem, tím se stává těžší

a klesá dolů. Teplejší vrstvy vody stoupají vzhůru,

tam se ochlazují a zase klesají dolů.

Voda je při 4 stupních Celsia nejtěžší (viz strana

45 dole). Jakmile však teplota vzduchu klesne pod

4 stupně Celsia, stane se voda opět lehčí. Pozvolna

se vytvoří ledová vrstva, která působí jako tepelná

izolace. Pod ledovou pokrývkou je vždy teplota 4

stupně Celsia, nad ní je však teplota pod nulou.Moře nikdy úplně nezamrzne. Jak je možno předpovídat počasí? Počasí vzniká na základě různýchmeteorologických podmínek (mimo jiné vítr, slunce,oblasti vysokého a nízkého tlaku), které se vzájemně ovlivňují. Díky dlouhodobým zkušenostem je

možno z aktuálních povětrnostních poměrů

vypočítat počasí na další dny dopředu.

Za tímto účelem meteorologové, což jsou

badatelé zkoumající jevy počasí, zřídili po celém

světě měřicí stanice. Z nich neustále čerpajíaktuální hodnoty měření. Čím dlouhodobější má být

předpověď počasí, tím více aktuálních datz celého světa je k tomu zapotřebí. Samozřejmě to

všechno meteorologové nemusí počítat sami,

ale mají k tomu k dispozici výkonnévelkokapacitní počítače. Jaké bude počasí?

Víte, že...?

Na celém světě je do pozorování

počasí zapojeno 11 000 pozemních

a radarových stanic, 2 800 lodí, 750 bójí, 3 000

letadel, 1 800 meteorologických balonů a 14

meteorologických družic.

?


47

Z vody se stane led

Když se z vody stává led, voda se rozpíná. To,

že přitom váží ve skutečnosti stále

stejně, ačkoliv je mnohem větší,

je vlastně neuvěřitelné.V následujícím pokusu si to můžete

snadno ověřit.

Postup:

Odměrkou odměřte půl litru vody a nalijte ji do

prázdné plastové láhve. Potom láhevuzavřete, ale ne příliš pevně. Pokud se voda rozpíná,

potřebuje více místa a musí mít možnost vytlačit

vzduch z láhve.

Nezapomeňte si poznačit, do jaké výšky sahá

voda v láhvi, a napište si, kolik vše váží. To bude

samozřejmě o něco více, než je hmotnost vody,

protože láhev samotná také něco váží. Potom

vložte láhev do mrazicí přihrádky nebo domrazničky. Nejlépe trochu našikmo, aby vodanemohla vytékat. Nyní vyčkejte, dokud voda nezmrzne.

U množství půl litru to bude trvat několik hodin.

Až láhev se zmrzlou vodou vyjmete z mrazničky,

uvidíte, že je plnější. Pokud ji zvážíte, zjistíte však,

že vůbec nepřibrala na hmotnosti.

Pokus můžete samozřejmě provést i s větším

nebo menším množstvím vody a také s jinou

láhví. Ale pozor! V žádném případě nepoužívejte

skleněnou láhev! Protože pokud byste takovou

láhev naplnili a voda by se pak roztáhla, mohla

by láhev prasknout.

Pokus

Budete k tomu potřebovat:

Plastovou láhev (0,75 litru), odměrku, půl litru

vody, ledničku s mrazicí přihrádkou nebomrazničku, kuchyňskou váhu

Tip!

Jestliže budete pokus provádět

s ovocnou šťávou, můžete výsledek

svého testu následně zkonzumovat. Získáte

totiž lahodnou ovocnou zmrzlinu!

!


Obloha a Země

48

Jak vzniká déšť?

Déšť je součástí věčného koloběhu vody na Zemi.

Všude tam, kde se voda nachází, dochází k jejímu

odpařování. Dokonce i při teplotách, které jsou

jen trochu nad bodem mrazu.

Pokud je vzduch, který obsahuje jemnouvodní páru, zahříván sluncem, stoupá vzhůru.Protože je však ve vyšších vrstvách vzduchu podstatně

chladněji, ochladí se také stoupající vzduch.

Spousta drobných kapek vody

Vodní pára ve vzduchu kondenzuje a taktovzniklé kapky vody se spojují v mraky. Nejdříve jsou

tyto vodní kapky velmi lehké, takže je ve vzduchu

udrží již nepatrný závan větru.

Postupem času se však tyto jemné kapičkyslévají dohromady. Jestliže se jich slije přibližně 100,

začnou být kapky postupně tak těžké, žespadnou na zem jako déšť.

Jak vznikají kroupy?

Zejména v létě dochází v některých krajíchk přeháňkám s krupobitím, které často způsobují velké

škody. Kroupy se tvoří ve vrstvě mraků, která sahá

až do výšky 10 000 metrů.

Kroupy

Malá zrnka krup jsou unášena teplým stoupavým

větrem do horních vrstev mraků. Přitom trochu

roztaje jejich vnější vrstva, takže se na ní mohou

usadit další vrstvy z jemné vodní páry. Tím stále

více narůstají.

Nakonec jsou kroupy už tak těžké, ženavzdory stoupavému větru spadnou na zem jako větší

kuličky. Jejich rychlost je přitom mnohem vyšší

než rychlost dešťových kapek nebo sněhu. Procházka v dešti

Kroupy v trávě

Víte, že...?

Největší kroupa, která byla kdynalezena, spadla v roce 2003 v americkém

státě Nebraska. Byla skoro tak velká jakofotbalový míč a vážila přibližně 750 gramů.

?


Obloha a Země

49

Jak vzniká bouřka?

Každý den dojde na celémsvětě přibližně ke 2 000 bouřkám.

A každou sekundu dopadne na

zem asi 100 blesků. Bouřkavzniká při vysoké teplotě vzduchu,

kdy je vzduch poblíž zeměpodstatně teplejší než ve vrchnější

vrstvě. Jakmile začne vlhkýteplý vzduch stoupat vzhůru, vytvoří

se z vodní páry obrovskékupovité mraky. Ty mohou sahat až do

výšky 16 kilometrů.

Blesk a hrom

Ochlazený vzduch začne opět rovnoměrněklesat. Tím vzniká v oblacích neustálý vír stoupavých

a klesavých větrů. Vzduchové masy a v nichobsažené ledové krystalky se o sebe třou a elektricky

se nabíjejí.

Toto napětí se vybíjí prostřednictvímblesků, které mohou mít sílu až 100 000 ampérů.

Během zlomku sekundy se vzduch ohřeje na

30 000 stupňů Celsia a prudce zvýší svůj objem

do takové míry, že dojde k explozi. To vnímáme

jako hrom.

Blesky osvětlují oblohu.

Jak lze předpovědět, kdy vybuchne sopka?

Jen málokdy se stane, že sopečné výbuchypřijdou zcela nečekaně. Většinou se ohlašují již delší

dobu dopředu. Vulkanologové (vědcizabývající se sopkami) a seismologové (vědci zabývající

se zemětřesením) umí pomocí modernítechniky zachytit i ty nejnepatrnější změny zemského

povrchu (viz strana 50 dole).

Nepřetržité sledování

Jestliže se na základě měření zjistí neobvyklé

jevy, je příslušná sopka sledována 24 hodindenně. Mohou to být unikající plyny, vyboulení Země

nebo lehké otřesy půdy. Existují také poměrně

přesné předpovědi, kdy a jak sopka exploduje. Výbuch sopky

Víte, že...?

Všechny aktivní sopky, které se

nachází poměrně blízko lidskýchobydlí, jsou sledovány. Tak mohou být lidé, kteří

bydlí v blízkosti sopky, rychleji přepraveni do

bezpečí. Za aktivní je považována každá sopka,

která za posledních 10 000 let alespoň jednou

explodovala.

?


Obloha a Země

50

Co způsobuje vznik zemětřesení?

Každý rok dojde na světě přibližně k půl milionu

zemětřesení. Avšak většina z nich je tak slabých,

že je ani necítíme. Zejména otřesy země o síle 6,0,

ke kterým dochází v průměru jednou za tři dny,

nejsou pro člověka zajímavé, pokud k nim dojde

na mořském dně nebo v neobydlenýchoblastech. Proto se ani nedozvíme, že totozemětřesení proběhlo.

V pohybu

Zemětřesení se projevuje především tam, kde se

setkávají různé zemské desky, ze kterých jetvořen zemský povrch. Jestliže se dvě zemské desky

dostanou na sebe, vzpříčí se přitom na mnoha

místech. Pokud je napětí nebo tlak příliš velký,

trhavými pohyby se začnou sesouvat a dojde

k otřesům země. Zemětřesení má obrovskou ničivou sílu.

Víte, že...?

Na hranici styku zemských desek

vzniká také hodně sopek. Tam je totiž

velmi velký tlak, který se uvolňuje ve formě

plynů a lávy.

?

Jak se měří síla zemětřesení?

Síla zemětřesení se měří speciálními přístroji,takzvanými seismografy. Fungují z velké částivšechny na základě stejného principu. Seismograf

tvoří jehla, na které se nachází

inkoust. Jestliže se začne země

třást, přejíždí tato barevnájehla po papírovém kotouči. Na

něm zanechává klikatý vzorek,

pomocí kterého se dá určit síla

zemětřesení.

Richterova stupnice

Zemětřesení se měří také

seismometry, které fungují

podobně jako mikrofon.Přeměňují zvukové vlny a vlny

otřesů na elektrické signály,

které se pakzaznamenávají. Síla zemětřesení seurčuje podle Richterovy stupnice,

kterou v roce 1935 vynalezl Američan Charles

Richter.

Seismograf


Obloha a Země

51

Jak vzniká polární záře?

Kdo již někdy byl ve Skandinávii, možná také

viděl polární záři. Tato zářící hra barev nanočním nebi se dá pozorovat především v polárních

oblastech, avšak občas i na severu Německa.

Dlouhou dobu neuměli vědci tento fenomén

vysvětlit. Vždycky však hledali souvislosts magnetickým polem Země.

Sluneční vítr

Mezitím z výsledků bádání ve vesmíru vyplynulo,

že je ze Slunce nepřetržitě vysílán proudelektronů, takzvaný sluneční vítr. Toto záření jeodkláněno magnetickým polem Země.

Avšak jakmile se sluneční vítr dostane doblízkosti Země, pronikne pár částic do zemskéatmosféry a způsobí, že zde obsažené plyny začnou

svítit. Neustálá proměna světel při polární záři je

způsobena nepravidelnou silou slunečního větru.

Jak vzniká fata morgána?

Fata morgána – tak se dnes obecně říkásmyslovým klamům, tedy tomu, že vidíme něco, co zde

vůbec není. Původně byl tímto pojmemoznačován jev, kdy lidé v poušti najednou uviděli vodu,

která však opět rychle zmizela, jakmile se za ní

vydali.

Různá teplota vzduchových vrstev

Mohli bychom se domnívat, že tito lidé, kteří

byli častokrát na pokraji smrti žízní, byli užtrošku pomatení, a proto si tyto věci domýšleli. Tak

tomu ale není. Protože tento úkaz můžemepozorovat dokonce i my, a to za velmi horkých dnů,

kdy například na asfaltových silnicích uvidíme

louži, která zmizí, jakmile přijedeme blíž.

Fata morgána je zrcadlení vzduchu. Vzniká

tehdy, jestliže se setkají vzduchové vrstvyo různé teplotě, které mají také různou hustotu. Horní

strana teplé vzduchové vrstvy se prohne,protože potřebuje více místa, a odráží tím věci, které

se vlastně nacházejí ve velké vzdálenosti. Louže

tedy skutečně existuje, jenom ne tam, kde jividíme my. Polární záře na noční obloze

Fata morgána na poušti

Obloha a Země

52

Proč nespadneme ze Země?

Dlouhou dobu se věřilo, že Země je kruhovádeska, z jehož okraje se dá spadnout. A jeskutečně těžké si představit, proč nespadneme z koule,

která se ke všemu ještě otáčí.

To má na svědomí zemská

tíže.

Enormní

přitažlivost

Všechno, co jehmotné, působí naostatní věci přitažlivou

silou. Jestliže sejedná o  nesmírně velkou hmotu (například

Zemi), překryje její

přitažlivá síla všechno ostatní. Všechna tělesa jsou

svým těžištěm přitahována ke středu Země. Proto

navzdory kulatému tvaru Země ani nepocítíme,

jestli se na ní nacházíme nahoře nebo dole.

Díky zemské tížinespadneme ze Země.

Víte, že...?

Otáčivý pohyb Země nevnímáme,

protože se spolu s ní otáčí všechno

kolem nás, tedy vzduch, stromy, domy a tak

dále. To je stejný jev jako při jízdě v autě, kdy

jeho rychlost pocítíme teprve tehdy, ažzabrzdí nebo zrychlí.

?

Kdo uklízí odpad ve vesmíru?

Existencí značného počtu družic na oběžnédráze Země se postupně shromažďuje nepřeberné

množství vesmírného odpadu. Je tomu tak proto,

že všechno, co ve vesmíru už nefunguje nebo co

není potřeba, není zlikvidováno, nýbržponecháno svému osudu.

To by za normálních okolností nikoho ani

nezajímalo, pokud by však tímto odpadem

nebyly ohroženy lety do vesmíru. V současné

době krouží kolem Země přibližně 6 000 tun

harampádí. Počet předmětů se odhadujezhruba na půl milionu. A tento údaj se dále zvyšuje,

protože se odpad neustále rozpadá na menší

části.

Vesmírný hřbitov

Vzhledem k tomu, že lidstvo chce zabránitvznikání vesmírného odpadu, jsou vysloužilé družice

umísťovány na vesmírný hřbitov. Ten senachází na vzdálenější oběžné dráze. Družice se také

přesouvají na nižší oběžnou dráhu, ze které pak

padají do atmosféry, kde vyhoří.

Družice ve vesmíru


Obloha a Země

53

Jak se dostane tunel dovnitř

kopce?

Čím rychleji má vozidlo jezdit, tím méně překážek

by mu mělo stát v cestě a tím přímější musí být

trasa, po které se pohybuje. Proto se stavítunely – skrz kopce, pod velkými městy nebo také pod

mořem.

Různé technologie

Nejjednodušší způsob výstavby tunelu jeotevřená stavba. Tunel se staví odshora a později se

opět zahrne zeminou. Tento způsob však lzepoužívat pouze u podjezdů pod silnicemi, protože je

zde poměrně malá stavební hloubka.

Tunely se obvykle hloubí pod zemíz jedné nebo z obou stran, dokud se po celé délce

neprorazí. U tvrdých skal se provádí také odstřel,

u méně pevných materiálů se tunel frézuje.

Proč je v poušti v noci

chladno?

Pouště jsou oblasti, ve kterých není skorožádná voda a ve kterých proto ani není téměřžádná vegetace. Nejsou tam žádné stromy, které

by poskytovaly stín. A protože tam svítí slunce

celý den, nikoho neudiví, že je tam velmi horko.

V noci však bývá i v té nejžhavější pouštipřekvaivě chladno.

Suchá půda

Vedro, které zde přes den panuje, je pouze na

povrchu. Nepronikne do půdy, a proto nemůže

být nahromaděno. Půda je totiž příliš suchá.Kromě toho zde není ani žádná izolující vrstvamraků, která by chránila před chladem. Tak může být

vedro po skončení dne bez zábran odevzdáno do

vyšších sfér. Tunel prochází kopcem.

Víte, že...?

Ale díky těmto velkým teplotním

rozdílům je v poušti vůbec možný

život. Ochlazením na teplotu rosného bodu

v blízkosti země jsou ze suchého pouštního

vzduchu vysráženy kapky rosy. Ty pakpostačují pouštním živočichům a rostlinám k životu.

?

Písečné duny v poušti


Obloha a Země

54

Jak vzniká duha?

Určitě už jste někdy viděli na obloze duhua zajímalo vás, jak vlastně vzniká. Zde je odpověď.

Duha vzniká, jestliže prší a současně svítí slunce

nebo také po silné přeháňce, pokud se vevzduchu ještě nachází hodně kapek vody.

Barvy v určitém pořadí

Přitom se sluneční světlo na vodních kapkách

láme, takže se bílé světlo rozloží najednotlivá vlnová a barevná spektra. Přitom se vždycky

jedná o stejné barvy ve stejném pořadí: fi alová,

modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená. Stejný

výsledek můžete pozorovat, když bílý sluneční

paprsek prochází optickým hranolem.

Proč je obloha modrá?

Již jako malé děti jste věděli, že je nebe modré,

ačkoliv může být také šedé, černé nebonačervenalé. Jak to, že má vůbec nějakou barvu, když je

vzduch přece průhledný a vesmír úplně černý?

Náš vzduch, ve kterém se například nachází

i prach a kapičky vody, představuje pro bílésluneční světlo překážku. Na těchto částečkách se

světlo láme, je „přesměrováno“ a rozloženo na

různé paprsky.

Modré světlo

Bílé světlo, jakým je i světlo ze Slunce, je směsí

všech různých druhů světla, které mají různou

vlnovou délku. Modré světlo je například silněji

rozptýleno než světlo červené. My na Zemi toto

modré světlo vidíme nejzřetelněji ze všech světel.

Proto se nám zdá obloha modrá.

Víte, že...?

Duhu není možno pozorovat všude.

A ani se neobjevuje v každém ročním

období. To nesouvisí s příslušnýmipovětrnostními podmínkami, nýbrž se zakřivením

Země. Jenom tehdy, když slunce stojí na obloze

ve správném úhlu, je odraz světla patrný také

pro nás.

?

Duha na obloze

Výrazně modrá obloha

Obloha a Země

55

Proč existují roční období?

Čtyři roční období, jak je známe ve středníEvroě, neexistují všude na Zemi ve stejné podobě.

Závisí to na tom, kde na Zemi se nacházíme. Tak

je například v Austrálii nebo v Jižní Americe zima,

když je u nás léto, a naopak. Kromě toho existují

kraje, ve kterých jsou léto a zima velmi dlouhé,

zatímco jaro a podzim tam téměř nejsou.

Doba slunečního svitu za den

Různá roční období vznikají, protožev příslušné oblasti svítí slunce přes den různědlouho. Zemská osa není „vzpřímená“, nýbrž trochu

nakloněná. Z důvodu tohoto sklonu zemské osy

nedopadají sluneční paprsky na všechny oblasti

na Zemi ve stejné míře.

Čím severněji nebo jižněji se daný kraj nachází,

tím více se projevuje sklon zemské osy na dobu,

po kterou zde svítí slunce. Tak dochází k tomu, že

na severním a na jižním pólu svítí v létě slunce

nepřetržitě, zatímco v zimě nesvítí vůbec. Čtyři roční období Proč se střídá den a noc? Ke střídání dne a noci dochází proto, že se Země na své pouti kolem Slunce otáčí také kolem své osy.

Na jednu takovou otáčku potřebuje přesně 24

hodin. Na cestu kolem Slunce potřebuje naproti

tomu celý jeden rok.

Dvě zemské polokoule

Naše denní světlo pochází ze Slunce, ať svítí, nebo

je zakryto mraky. Sluneční paprsky však mohou

dopadat vždy jen na polovinu Země, její druhá

strana je ve tmě.

Na té straně Země, na kterou svítí Slunce, je

den. Na druhé straně je noc, tam nedopadajížádné sluneční paprsky.

Svítání a soumrak jsou přesně na hranici mezi

dnem a nocí. Tato oblast se nachází mezi toučástí Země, na kterou právě svítí Slunce, a tou částí,

která je od Slunce odvrácená. Střídání dne a noci

Obloha a Země

56

Jak vzniká skleníkový efekt?

Určitě jste již někdy slyšeli o takzvanémskleníkovém efektu. Jedná se vlastně o zcela přirozený jev,

bez kterého by život na Zemi nebyl možný. Bez

existence skleníkového efektu by zde totiž bylo

přibližně o 33 stupňů Celsia chladněji a průměrná

teplota by byla minus 18 stupňů Celsia.

Jako ve skleníku

Naše Země je obklopena plynnou vrstvou,

zvanou atmosféra. V ní se nachází různéplyny, například kyslík, dusík, oxid uhličitý, ozon

a ještě mnoho dalších. Tuto vrstvu plynů kolem

Země si můžete představit jako skleněnétabulky skleníku. Zadržují teplo a jsou nepropustné.

Skleníkový efekt je v dnešní době nebezpečný

z toho důvodu, že lidé produkují stále více oxidu

uhličitého v podobě průmyslovýcha automobilových zplodin, který se navíc dostává doatmosféry. Tento oxid uhličitý má navíc na svědomí

to, že teplo ze Země již není správněvyzařováno. Tak teplota na naší planetě stále stoupá.

Treibhauseffekt_446552_R_by_Heinrich-Lange_pixelio.de.jpg

Proč Slunce hřeje?

Slunce funguje jako obrovská elektrárna, která se

nachází uprostřed naší galaxie a dodávápotřebnou energii. Uvnitř Slunce je tak velký tlak, že

dochází k roztavení vodíku a helia, ze kterých je

Slunce složeno. Tímto způsobem vytvářejí tyto

prvky v jádru Slunce nepředstavitelný žár 15milionů stupňů Celsia.

Řetězová reakce

Žár přitom vyvolává řetězovou reakci, toznamená, že tento proces skončí teprve tehdy, ažvšechen plyn ze Slunce vyhoří. Naštěstí ale vystačí

ještě na dalších pět miliard let. Povrch Slunce má

teplotu přibližně 5 600 stupňů Celsia. Toto teplo

je vyzařováno do vesmíru a dostává se také na

Zemi. Zářící Slunce na obloze

Víte, že...?

Slunce nás nejenom zahřívá, ale také

nám zlepšuje náladu. Jestliže totižsluneční paprsky dopadnou na pokožku, začne

reagovat speciální část naší nervové soustavy –

sympatikus. Srdce začne bít rychleji a máme

větší chuť jít ven a hýbat se.

?


Obloha a Země

57

Jak vzniká hvězda?

Obloha je plná hvězd a je jich nepředstavitelně

mnoho. Jenom v samotné Mléčné dráze,galaxii, ke které patří také Země, je 100 až 300miliard hvězd. Přitom je Mléčná dráha pouze jednou

z mnoha galaxií.

Při takovém velkém množství není vůbec divu,

že hvězdy neustále hasnou a vznikají nové, aniž

bychom na hvězdné obloze zpozorovali nějakou

změnu.

Chuchvalce v plynových oblacích

Hvězdy vznikají z obrovských oblaků plynu, ve

kterých se vytvořily malé shluky atomů, které

vypadají jako chuchvalce.

Na tyto chuchvalce působí poměrně velkágravitační síla, takže je stále více atomů z plynového

oblaku přitahováno do těchto chuchvalců.Současně se zvyšuje jejich hmotnost, jádro sezhušťuje a vzniká stále větší a větší útvar – nová hvězda.

Proč se hvězdy třpytí?

Třpytivé hvězdy spousta lidí vnímá jako obzvlášť

krásný a romantický úkaz. Hvězdy přitom vevesmíru jenom svítí a vlastně se vůbec netřpytí ani

neblýskají. V některých obdobích však září silněji

nebo slaběji. Tyto změny se však týkají několika

tisíců nebo milionů let.

Dlouhá cesta až na Zemi

Světlo hvězdy cestuje velmi dlouho, než sedostane až k nám. Přitom prochází vakuemmezihvězdného prostoru, tedy prostoru, který je mezi

hvězdami. Jakmile však světelný paprsek vstoupí

do zemské atmosféry, setká se se vzduchem. Ten

má v různých výškách a při různé rychlosti větru

různou hustotu. Tím se světlo rozptýlí a jeví se

nám jako třpyt a mihotání. Mléčná dráha je obrovská soustava hvězd.

Víte, že...?

Astronauti nikdy během svéhopobytu ve vesmíru nevidí třpytící se hvězdy,

protože je vždy pozorují přes vzduchoprázdno.

?

Svítící hvězdy na noční obloze

Obloha a Země

58

Jak fungují solární články?

Sluneční energie patří k nejdůležitějšímenergetickým zdrojům, které máme. Poněvadž však poměrně

silně kolísá, nebývá zatím dostatečně zužitkována.

Aby bylo možno sluneční energii využít, je k tomu

zapotřebí solárních článků. Ty se skládajíz takzvaných polovodičů, které se vlivem světla nebo tepla

stávají elektrickými vodiči. Za nízkých teplot působí

izolačně, to znamená, že nevedou proud.

Elektrické pole

Většina solárních článků je vyrobenaz křemíku, který se vyskytuje na celé zeměkouli. Aby

bylo možno vyrábět elektrický proud, je materiál

polovodičů dotován, to znamená, že jsou k němu

přimíchány chemické prvky. Tím je možnodosáhnout nadbytku kladného nebo záporného náboje.

Tam, kde na sebe oba náboje narazí, se vytvoří

elektrické pole. Začne jím téct elektrický proud.

Ten může být odváděn přes kovové kontakty

a dodáván do veřejné rozvodné sítě.

Solární články na střeše

Víte, že...?

Během tří hodin vyzáří Slunce na

Zemi tolik energie, že by to teoreticky

dostačovalo pro celoroční spotřebu obyvatel

na celém světě.

?

Jak fungují sluneční hodiny?

Sluneční hodiny existují již hodně dlouho.Fungují samozřejmě pouze tehdy, jestliže svítí slunce.

Od zavedení letního času se polovinu rokuo jednu hodinu opožďují, protože není možno jepřenastavit.

Stín místo ručiček

Čas na slunečních hodinách se nezobrazuje

pomocí hodinových ručiček, nýbrž pomocí stínu,

který vrhá tyčka v jejich středu na ciferník.Tento stín během dne putuje a ukazuje tak hodiny.

Ukazatel se přitom „otáčí“ ve směru hodinových

ručiček.

Sluneční hodiny na stěně domu

Tip pro kutily

Sluneční hodiny si můžete snadno

vyrobit sami. Budete k tomupotřebovat ovšem místo, na které svítí slunce po celý

den. Nejdříve si najděte tyčku jako ukazatel

a připevněte jej na stěnu nebo na zem. Potom

si označte místa, na která vrhá svůj stín vždy

v celou hodinu, a popište je. Hotovo!

!


Obloha a Země

59

Proč oheň pálí?

Teplo je formou energie. Uvolňuje se spalováním.

Energie je totiž nashromážděna v každém palivu,

ať je to papír, dřevo nebo uhlí. Při spalování se

pak tato energie přeměňuje, například vesvětlo a teplo.

Nadbytečná energie

Mnohé látky mají v sobě uloženu energii, která

se do nich dostala do určité míry náhodou.Dřevo například má v sobě velké množstvísluneční energie. Jestliže je spalováno, reaguje kyslík

vzduchu s uhlíkem ve dřevě. Přitom se uvolňuje

energie. Tato nadbytečná energie je pakodváděna do okolí jako tepelná energie.

Proč je voda mokrá?

Abychom mohli odpovědět na tuto otázku,musíme si nejdříve vysvětlit vlastnosti mokra. Mokro

je v první řadě pocit, který spojujeme s určitým

druhem kapaliny a jejím účinkem na jiné látky.

Jestliže zkoumáme vlastnosti vody, zjistíme

mimo jiné, že je pohyblivá a ulpívá na povrchu.

Kromě toho má chladivý účinek, protože seodpařuje.

Tři vlastnosti současně

Spojením těchto tří vlastností vzniká mokro.

Samy o sobě však na mokro nepoukazují:tekutý kov nebo mouka v misce se začnoupohybovat, jestliže je přelijeme do druhé nádoby. Lepidlo

nebo med jsou přilnavé a led nebo průvan chladí.

Žádná z těchto látek není mokrá. Vlastně ani

voda není mokrá, ale mokré jsou až věci, které

s vodou přijdou do styku – pokožka, ručník nebo

silnice po dešti. Oheň pálí.

Víte, že...?

Teplota ohně závisí na materiálu,

který je spalován. V případě papíru je

to asi 800 stupňů Celsia, u dřeva nebo uhlí asi

1 100 až 1 300 stupňů Celsia a v případěkovového prachu (železo, hořčík, hliník) asi 3 100

stupňů Celsia. Je tomu tak proto, že v každélátce je nashromážděno rozdílné množstvíenergie.

?

Voda vytváří mokro.


Obloha a Země

60

Proč u moře nastává příliv a odliv?

Kdo už někdy byl

u moře, určitězjistil, že hladina vody je

v různé době různě

vysoká. Jedná se zde

o slapové jevy(dmutí), o střídání přílivu

a odlivu.

Vzájemná

přitažlivost

Příliv a odliv jsouvyvolány přitažlivostí Země

a Měsíce. Poněvadž

nejenom Zeměpřitahuje Měsíc, ale také

Měsíc vyvíjí určitoupřitažlivou sílu na Zemi.

Přitažlivá síla Měsíce způsobuje vzedmutímořské hladiny a vytváří přílivovou výduť (vlnu). Na

protilehlé straně Země vznikne rovněž výduť. Je

vyvolána odstředivou silou, která vznikáotáčením Země. Mezi oběma výdutěmi hladina vody

klesá, nastává odliv. Tím dochází ke střídánípřílivu a odlivu.

Plachetnice za odlivu

Slapové jevy se objevují narůzných místech s různou intenzitou.

Obzvlášť silně se projevují naextrémně plochých mořských pobřežích patřících

k jednomu velkému moři, jako například na

mělčinách Severního moře.

?

Jak se dostane sůl do mořské vody?

Každý, kdo se již někdy koupal v moři, ví, že je

mořská voda slaná. To je velmi zvláštní, pokud

uvážíme, že všechny řeky, které vtékají do moře,

mají sladkou vodu. Dalo by se tedy předpokládat,

že je možná v mořském dnu obsažena sůl a tato

sůl se rozpouští ve vodě. Tak tomu ale není!

Sůl v říční vodě

Je to skutečně voda z řek, která s sebou přináší

sůl. Ve vodě jsou totiž obsaženy všechny možné

minerální látky (sůl, sodík a tak dále). Ovšem v tak

malém množství, že to ani nemůžeme vnímat.

Voda však nezůstává v moři. Část se jí odpaří

teplem ze sluníčka, protože jinak by v moři vody

stále přibývalo. Minerální látky se však nemohou

odpařit. Ty zůstanou v moři. Tímto způsobem se

jejich podíl v mořské vodě postupem času zvýšil

natolik, že v moři cítíme sůl. V Mrtvém moři je obzvláště hodně soli.


Pěstování krystalů

Krystaly se za odpovídajících okolních podmínek

netvoří pouze z vody, nýbrž také z mnoha jiných

látek. Při každé krystalizaci se z neuspořádaných

„stavebních prvků“ hmoty vytvářejí pravidelné

struktury. Mluvíme zde o takzvané krystalické

mřížce.

Pokus s krystaly soli se

dá velmi snadno provést,

protože k tomu budeme

potřebovat pouze málo

věcí, které se najdou

v každé domácnosti.

Postup:

Nejdříve nalijte do misek vodu do tří čtvrtin.

Potom přidávejte sůl, a to tak dlouho, dokud se

při stálém míchání už sama nebude rozpouštět.

To, co se nyní v miskách nachází, se nazývánasycený roztok, protože voda je „sytá“ a nemůže už

přijímat žádnou další sůl. Tím končí přípravy na

pokus.

Nyní ještě rozmístěte misky na různá místa v bytě.

Protože zcela rozhodující pro růst krystalů jeteplota.

Měli byste proto volit stanoviště s co nejrůznější

teplotou: ledničku, topení, slunečný okenníparaet, komodu nebo ložnici, pokud je tonejchladnější místnost v bytě.

Při výběru stanoviště je kromě toho velmidůležité, aby zde misky mohly stát delší dobu, aniž by

se s nimi hýbalo.

Teď už jen musíte čekat, dokud se voda zcela

neodpaří. To může trvat v závislosti na stanovišti

a množství vody pár dnů, ale také (u miskyv ledničce) až dva týdny.

Jestliže nyní porovnáte jednotlivé výsledky,zjistíte, že krystaly soli, u kterých se voda odpařovala

nejdéle, jsou největší a nejkrásnější.

Pokus

Budete k tomu

potřebovat:

vodu, sůl, lžíci namíchání, několik malých misek

Jestliže si dostatečně dlouho počkáte, vytvoří sev miskách krystaly soli.

61


Obloha a Země

62

Jak se dostane písek na pláž?

Písek se nachází na mnoha plážích, ať už je to

jemný bílý plážový písek na Maledivách, nebo

hrubozrnný hnědý písek u Jaderského moře.

Písek pochází z moře a je tvořen velkýmmnožstvím drobných kamínků, které byly na mořském

dně po mnoho tisíc let vodou omílánya najemno obrušovány.

Z moře na pevninu

Vlnami je písek pomalu vynášen na pevninu. Čím

mělčí je mořské dno u pláže, tím jemnější je písek,

který je vyplavován.

Do moře se však drobné kamínky dostávají

z řek. Řeky dopravují do moře štěrk a písek z hor

vzdálených několik stovek nebo tisíc kilometrů.

A podle toho, jakou barvu mají horninya minerály v místě, odkud pocházejí, je potom také písek

bílý, nahnědlý, nebo dokonce černý.Krásná písečná pláž Jak se získává energie z vody? Pro získání vodní energie je k dispozici několik metod. U všech se přeměňuje pohybová energie vody na elektrický proud. Nejčastěji se vyskytují vodní elektrárny u řek, využívají sílu tekoucí řeky a pracují buď jako akumulační vodní elektrárna

(s přehradní nádrží), nebo jako průtočná vodní

elektrárna.

Stále častěji se však využívá v takzvanýchpřílivových vodních elektrárnách energie mořských

proudů.

Voda proudí obrovskými turbínami, jejichž

otáčivým pohybem je poháněn generátor. Tento

stroj přeměňuje energii na elektrický proud, který

je pak možno využít (viz strana 64 dole). Přehradní nádrž s přilehlou vodní elektrárnou

Víte, že...?

Vodní energie je důležitýmpřínosem pro ekologické získávání energie.

Výstavba obrovských přehradních nádrží však

také může zničit celou krajinu. Při stavběpřehradní hráze Tři soutěsky v Číně bylo dokonce

zatopeno několik údolí.

?


Obloha a Země

63

Proč se kouří z horké vody?

Nezáleží na tom, jakou teplotu má voda – jakmile

se nachází v kapalném stavu, začne se více nebo

méně rychle odpařovat.

Jestliže nyní vodu uměle zahřejeme, ať ve

vaně, v kotli nebo při vaření, bude vzduch, který

s odpařovanou vodou stoupá, podstatně teplejší

než okolní vzduch.

Drobné kapičky

Voda se s maximální rychlostí odpařujea současně začíná kondenzovat. Vodní částice, které právě

přecházely do plynného stavu, jsou opětochlazeny. Shlukují se do drobných kapiček, kterémůžeme vidět v podobě páry nebo mlhy.

Totéž se děje v zimě, kdy za mrazivého počasí

vydechujeme teplý vzduch a vlhkostvydechovaného vzduchu ve studeném prostředíkondenzuje. Nebo také tehdy, jestliže se vodní plocha

vyhřátá slunečními paprsky dostane dokontaktu s chladným nočním vzduchem.

Jak vznikají v moři vlny?

Vlny se vyskytují ve všech vodních tocích. Vlny

v moři mohou být dokonce tak velké, že pod

sebou pohřbí i celé lodě. Vlny v žádnémpřípadě nevznikají prouděním, i když to tak na první

pohled může vypadat. Jejich vznik má nasvědomí vítr. Můžeme si to sami vyzkoušet tak, že

budeme ve vaně foukat šikmo na hladinu.

V pohybu

Tam, kde fouká vítr, vznikne vlna. Částice vody,

které se větrem uvedly do pohybu, narážejí na

sousední částice a předávají jejichprostřednictvím pohyb vlny dál. Vodní částice tedy nakonec

zůstanou na svém místě. Horká voda v hrnci, ze kterého uniká pára.

Víte, že...?

Obrovské vlny, které mohouzpustošit celé ostrovy a pobřežní oblasti, se

nazývají tsunami. Jsou vysoké několik stovek

metrů a vznikají podmořským zemětřesením

nebo výbuchem sopky pod vodou.

?

Vlny v moři mohou být velmi velké.


Obloha a Země

64

Jak vzniká větrná smršť?

Silné větrné bouře – hurikány, tajfuny, nebocyklony – vznikají převážně v tropických oblastech.

Svou mohutnou ničivou sílu získávají z vodní

páry, která stoupá z hladiny oceánů. Z vlhké,teplé vzduchové masy se potom pozvolna vytvářejí

vysokánské kupovité mraky.

Coriolisova síla

Svůj točivý pohyb získává větrná smršť vlivem

takzvané Coriolisovy síly. To je setrvačná síla,která vzniká otáčením Země. Způsobuje, že sevzduchové masy pohybují v oblastech tlakové výše na

severní polokouli ve směru hodinových ručiček

a v oblastech tlakové níže proti směruhodinových ručiček.

Jak vzniká vítr?

Každý vítr, od nejslabšího vánku až po silnou

smršť, není nic jiného než pohyb vzduchu. Ten je

vyvolán tím, že se změní teplota a tlak vzduchu.

Slunečním zářením se voda, vzduch a Zemězahřívají různě silně a různě rychle.

Silný vítr

Jestliže se vzduch rozpíná, potřebuje k tomu

více místa. Proto vytlačuje sousední vzduch.

Také se změní tlak vzduchu a vzduchovéčástečky začnou proudit z oblasti s vyšším tlakem

vzduchu do oblasti s nižším tlakem vzduchu. Tím

dojde k vyrovnání tlaku.

Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím prudší je

vyrovnávací proudění a tím silněji vítr fouká.

Nejsilnější bouře jsou v tropických oblastech, ale

také v Evropě dosahují některé orkány rychlosti

více než 120 kilometrů za hodinu.

Pozor!

Často slýcháme názor, že Coriolisova

síla zapříčiňuje také směr odtoku vody

ve výlevce. Jestliže vytáhneme zátku z vany,

odtékala by voda na severní polokouli směrem

doleva, na jižní pak doprava. Ve skutečnosti je

však v tomto případě tato síla hodně slabá na

to, aby se projevila. Jedná se tedy o fámu.

!

Tornádo na vodě

Silný vítr

Obloha a Země

65

Jak se měří síla větru?

Absolutní bezvětří se vyskytuje poměrně zřídka.

Většinou se vzduch pohybuje, aby vytvořilrovnováhu mezi oblastmi tlakové výše a tlakové níže

(viz strana 64 vpravo).

Vítr však může foukat různými rychlostmi. Pro

přehlednost rozdělujeme sílu větru podlestupnice od nuly do dvanácti.

Kdysi a nyní

Dříve se síla větru rozlišovala podle působenívětru na pevninu a na vodu (síla větru nula: bezvětří/

kouř stoupá přímo vzhůru/ zcela klidné, hladké

moře – síla větru dvanáct: orkán/ největší škody/

mimořádně těžké moře, vzduch naplněn pěnou

a zpěněnými vlnami).

Dnes vítr měříme pomocí anemometru. Je

to otočný kříž, na jehož koncích jsou uváděny

v pohyb malé polokoule, které jsouelektronicky zaměřovány. Síla větru se udává v kilometrech

za hodinu. Směr větru označuje směr, ze kterého

vítr vane.

Pomocí anemometru lze měřit sílu větru.

Jak funguje větrná elektrárna?

Síla větru je důležitým přínosem proekologické získávání energie. Jak se ale vyrábí elektřina

pomocí takového větrného kola?

Energie větru

Větrnou elektrárnu tvoří vysoká věž, na které se

nachází speciální druh letadlové vrtule. Jestliže

začne pořádně foukat, křídla vrtule se roztočí.

Tento rotační pohyb se pak pomocí generátoru

přeměňuje v elektrický proud. Takto vyrobený

proud může být následně dodáván do veřejné

rozvodné sítě.

Víte, že...?

Jestliže je vedle sebe postavenohodně větrných turbín pro výrobuelektrické energie, mluvíme o větrném parku. Možná

jste už někdy takový větrný park viděli?

?

Větrné elektrárny jsou velmi vysoké.


Obloha a Země

66

Jak funguje kompas?

Jestliže se chceme

orientovat v přírodě,

můžeme pomocíhodinek a polohy slunce

přibližně určitsvětové strany. Pokud však

chceme vědět o něco

přesněji, kde leží sever,

východ, jih a západ,

vezmeme si s sebou

raději kompas.

Ručička kompasu ukazuje stále severojižním

směrem a podle ní je možno kompas nastavit

za pomoci natištěného rozčlenění.Samozřejmě bychom pak měli odpovídajícím způsobem

natočit mapu, pokud

bychom nějakou měli.

Sever je vždy nahoře.

Magnetické pole

Země

Střelka kompasuukazuje stále severojižním

směrem, protože je

magnetická a jepřitahována magnetickým

polem Země. Vznik

magnetického pole dosud není vědecky úplně

objasněn. Panuje domněnka, že je vytvářenocirkulacemi uvnitř Země. Jestliže je kov magneticky nabitý,

otočí se jako střelka kompasu severojižním směrem.

Kompas

Jak vzniká ozvěna?

Kdo byl již někdy na horách, možná také slyšel

ozvěnu. Ozvěna vzniká, když se zvuk odráží od

pevné překážky, tedy také tehdy, jestližehrajeme na dvorku mezi domy fotbal a nepočínáme si

přitom zrovna nejtišeji.

Samozřejmě tuto ozvěnu nemusíme slyšet

vždy. Souvisí to s rychlostí zvuku.

Kolmé skalní stěny

Poněvadž se zvukové vlny pohybují rychlostí

zhruba 330 metrů za sekundu, dorazí ke stěně

domu již za setinu sekundy a rychle se odrazí. To

však nemůže lidské ucho vůbec postřehnout.

Jestliže je však překážka dostatečně daleko, jako

například skalní stěny na horách, potom nějakou

dobu trvá, než se zvuková vlna odrazí. My ji potom

slyšíme jako ozvěnu. Musí být splněn předpoklad,

že skála stojí kolmo k volajícímu, tak aby se zvuk

neodrazil jiným

směrem, ale

právě směrem

k němu.

„Jak se jmenujestarosta ...osel?“doplnit nejlépe název

města/vesnice, jehož

genitiv končí na „–

osely“, nebo jiný rým

„Osel, osel, osel...“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist