načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Každé dítě může dobře spát - Annette Kast-Zahn; Hartmut Morgenroth

Každé dítě může dobře spát
-6%
sleva

Elektronická kniha: Každé dítě může dobře spát
Autor: ;

Budí se vaše dítě mnohokrát za noc nebo vstává a viditelně ožívá již v pět hodin ráno? Nemůže večer usnout, případně vymýšlí všemožné důvody pro to, aby nemuselo zůstat v ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129 Kč 121
+
-
4
bo za nákup

hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2% 90%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 160
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace , portréty
Vydání: Vyd. 2.
Název originálu: Jedes Kind kann schlafen lernen
Spolupracovali: překlad Hana Foltýnová
Jazyk: česky
Umístění v žebříčku: 188. nejprodávanější produkt za poslední měsíc
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-2063-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Budí se vaše dítě mnohokrát za noc nebo vstává a viditelně ožívá již v pět hodin ráno? Nemůže večer usnout, případně vymýšlí všemožné důvody pro to, aby nemuselo zůstat v posteli? Nebojte se, není to jev, se kterým se musíte po dobu několika let smířit! Tato kniha vás naučí jednoduchým a účinným metodám, jak naučit dítě dobře spát a případně jak ho naučit spát v době, kdy to vyhovuje i vám. V knize naleznete:
- Co můžete udělat v prvních šesti měsících, aby dítě dobře spalo a jak vytvořit harmonický večerní rituál na dobrou noc.
- Jak zajistit dítěti bezpečný spánek bez rizika syndromu náhlého úmrtí kojenců a zda je vhodné spaní v posteli s rodiči.
- Co dělat, když se dítě večer bojí zůstat samo v pokoji, nebo když ho trápí noční děsy a špatné sny.
- Jak pomoci dítěti, když v noci často pláče a jak překonat zlozvyky při usínání a během noci.
- Jak upravit časy spánku dítěte, aby vyhovovaly jak jemu, tak ostatním členům rodiny.
- Co pomáhá, pokud se dítě v noci dožaduje nepřiměřeně často kojení či pití.
- Terapeutická pohádka na dobrou noc a desítky příběhů ze života.

O autorce:

Anette Kast-Zahn
je zkušená dětská psycholožka, která napsala několik bestsellerových titulů o výchově, tato kniha patří mezi její nejprodávanější. Hartmut Morgenroth je dětský lékař.

([rady pro rodiče dětí od narození do 8 let])

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Annette Kast-Zahn; Hartmut Morgenroth - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Annette Kast-Zahn dr. Hartmut Morgenroth Každé dítě může dobře spát Computer Press, a. s. 20 11 Každé dítě může dobře spát Annette Kast-Zahn, dr. Hartmut Morgenroth Computer Press, a. s., 20 11. Vydání druhé. Všechna práva vyhrazena. Překlad: Hana Foltýnová Obálka: Pavel Václav Vaščák, Jan Bazala Sazba: Daniel Janošec Jazyková korektura: Martina Kotulová Odpovědný redaktor: Ivana Auingerová Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a. s., Holandská 3, 639 00 Brno http://knihy.cpress.cz ISBN 978-80-251-2063-7 Prodejní kód: KZ0073 Vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., jako svou 2924. publikaci. Originální vydání: Jedes Kind kann schlafen lernen by Anette Kast-Zahn and Dr. med Hartmund Morgenroth, ISBN 3-7742-7409-9 ©2007 by GRÄFE UND UNZER VERLAG GmbH, München Czech translation copyright © 2008 by Computer Press, a. s. Dotazy ke zdravovědné literatuře: ivana.auingerova@cpress.cz Dotazy k nakladatelské činnosti: knihy@cpress.cz OBSAH 3 SPÁNEK JE SLADKÝ 9 Zkušenosti z praxe dětského lékaře 11 „Pomoc, já už nemůžu!“ 11 Naučit se chodit do postele včas 12 „Ale mně se ještě nechce spát!“ 12 Návštěva u lékaře, která přinesla překvapující informace 13 Malí „nespavci“ – stresovaní rodiče 14 Anketa 14 Spánková studie 15 Jak dlouho děti spí? 21 Od „špatných spáčů“ po „medvědy“ 21 Jak dlouhá je noc? 21 Jak si rozvrhnout spánek? 22 Nedostatek únavy 24 Co se vlastně odehrává ve spánku? 27 Hluboký spánek a spánek se sny 27 Jak se liší fáze spánku u dětí a dospělých 28 Model spánku: Usnutí, probuzení, pokračování ve spánku 29 Žádné dítě nespí celou noc 32 Probuzení a pláč 33 Nebezpečí v hlubokém spánku 33 Spí vaše dítě bezpečně? 42 Čeho se vyvarovat 44 Délka spánku a návyky při usínání 44 Kojení a přebalování 45 Jak najít ten správný rytmus 45 Dětský pláč 49 Pláč dělá dítě bezbranným – nebo vynalézavým 49 Tipy, které vám pomohou působit na dětský pláč 50 4 Naučit se sám usnout – ale jak? 52 Odkdy ukládat dítě do postýlky ještě bdělé? 52 Večerní rituály 55 Správné návyky 55 Zvládnutí přechodu 58 Spaní v posteli rodičů? 60 Pro a proti 60 Přišel čas, abyste dítěti určili pevné časy 64 Pevné časy jako pomoc při usínání 64 Smysluplný rytmus 66 Mé dítě se ráno probouzí velmi brzy 74 Co mohou dělat rodiče „ranních ptáčat“ 74 Jak pomůžete dítěti, aby večer dříve usnulo 76 Mé dítě usíná velmi pozdě 76 Noc je stvořena pro spánek 78 Mé dítě je v noci vzhůru celé hodiny 78 Proč se to nezlepší samo od sebe? 83 Nevhodné návyky při usínání 84 S dudlíkem 85 V náručí 86 Tělesný kontakt 86 Kojení nebo kojenecká lahev 87 Další pomůcky k tomu, aby dítě usnulo 88 Změňte návyky při usínání 89 Nechat dítě plakat? 89 Vydrží jen málokdo 89 Usnout sám a dobře spát – ale jak? 90 Každé dítě se učí jinak 90 Odchylky od plánu 94 Kontrola úspěšnosti prostřednictvím spánkového protokolu 97 Jak postupovat? 97 OBSAH 5 Jaké problémy mohou nastat? 98 Další tipy, jak ulehčit řešení dalších možných obtíží 102 Jak odnaučit dítě nočnímu krmení 104 Pár příkladů 104 Když dítě nezůstává ve své postýlce 109 Zpátky do vlastní postele 110 Zhotovení zábrany k dětské postýlce 110 Stanovte si hranice: Časová prodleva 112 Vlastní řešení 117 Námitky a rozpaky 120 Zvažte plusy a minusy 120 Otázky a odpovědi 123 Předpoklady pro plán „Jak naučit dítě dobře spát“ 123 Není příliš malé pro plán „Jak naučit dítě dobře spát“? 124 Strach z psychické zátěže 124 Když se dítě nedá utišit 125 V pět hodin ráno už plán nefunguje 125 Žádný úspěch ani po 14 dnech 126 Po nemoci máme začít od začátku? 126 Noční krmení pro „špatné jedlíky“? 127 Mělo by mé dítě ještě odpoledne spát? 127 Večer se to daří, ale v noci ne 127 Naše dítě přijde do manželské postele zcela nepozorovaně 128 Náměsíčnost a noční děsy 133 Neúplné probuzení z hlubokého spánku 133 Náměsíčnost 134 Bezpečnostní opatření 134 Noční děsy 134 Noční úzkost a noční můry 138 Strach z usínání 138 „Noční můry“ 140 Noční můra nebo noční děs? 142 Rozdíly mezi noční můrou a nočním děsem 143 Co potřebují rodiče 145 Spánková apnoe 147 Bolesti 148 Příznaky 148 Duševně zaostalé děti 149 Léky 150 Kdy vaše dítě spí? 152 Jakou pomoc od vás potřebuje dítě, když usíná? 152 Kdy potřebuje dítě pomoc, aby usnulo? 152 Jak často se vaše dítě v noci budí a pláče? 152 Můj spánkový protokol 153 Noční krmení 153 Trpí vaše dítě nočním děsem? 153 Čtení před spaním 155 Dobrou noc, malá myško 155 Ohlasy čtenářů 157 Užitečné kontakty 157 O autorech 157 Rejstřík 158 6 7 OPRAVDU KAŽDÉ ZDRAVÉ DÍTĚ SE MŮŽE OD SVÝCH ŠESTI MĚSÍCŮ NAUČIT NERUŠENÉMU SPÁNKU . A budete překvapeni – osvojení tohoto návyku trvá většinou jen několik dní. Po těch letech, kdy je tato kniha na světě, průběžně zjišťujeme, jak vám naše informace pomáhají: „Děkuji, vyšlo to!“ Máme radost z každé takové reakce. Mladí rodiče si zřejmě sdělují vlastní úspěchy mezi sebou – jak jinak by se totiž dalo vysvětlit, že se tato kniha stala z původního „tajného tipu“ bestsellerem, který četlo více než 700 000 čtenářů? V Německu je tato kniha doporučována téměř v každém přípravném kurzu k porodu a také mnoha dětskými lékaři. Samozřejmě se objevují i kritické ohlasy, především v podobě anonymů na internetu. Máme však dojem, že právě ti nejostřejší kritici četli tuto knihu jen velmi ledabyle a neúplně. Nenabízíme snadná řešení všech problémů, které spánek přináší, ale nabízíme spektrum možností, ze kterých si můžete vybrat, co se nejlépe hodí právě pro vaši situaci. Zůstává vám tedy naprostá svoboda, abyste při volbě optimálního řešení poslouchali jak své srdce, tak individuální potřeby svého dítěte. V posledních letech jsme si v dané oblasti ještě více prohloubili vědomosti, takže naše doporučení jsou podložena stále novými vědeckými výsledky. Máme nové poznatky o způsobu spaní a o nerušeném dětském spánku, mnoho zkušeností jsme posbírali od našich pacientů, ale i od čtenářů, díky kterým víme, jaké otázky vás zajímají a za jakých podmínek se dané problémy mohou vyskytovat. Společně jsme pak zpracovali další možnosti řešení, obohatili knihu o nové testy, dotazníky a názornou grafiku a pak tuto knihu vydali v nové, rozšířené podobě. Přejeme vám i vašim dětem ničím nerušené poklidné hodiny spánku! Annette Kast-Zahn a Harmut Morgenroth PŘEDMLUVA Spánek je sladký V této kapitole se dozvíte: • Jaké zkušenosti jsme získali díky vlastním dětem a jaké zkušenosti máme z dětské ordinace • Jak často se vyskytují problémy se spaním u dětí • Jak problémy se spánkem dětí zatěžují rodiče • Jak dlouho děti spí • Jak se spánek vyvíjí • Jak přesně spánek probíhá • Proč tak mnoho dětí v noci nespí a pláče 1. KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT 10 Mé dítě nechce spát KDYŽ PO NĚKOLIKA TÝDNECH nebo měsících představují novopečení rodiče své potomky svým známým a přátelům, ti se obvykle zeptají: „A jak spinká?“ To, že je to dobře zvolená otázka, vědí všechny maminky a tatínkové. „Pomoc, já už nemůžu!“ Zda si první měsíce života svého dítěte užíváte, anebo je pro vás toto období vyloženě náročné, jelikož musíte denně bojovat jak se stresem, tak s rostoucím vyčerpáním – to závisí z velké části právě na odpovědi na otázku vašich známých: „Spí dobře?“ Také pediatři by o tom mohli vyprávět celé hodiny, protože jejich ordinace denně navštěvují rodiče, kteří vyprávějí zcela hrdě a šťastně o pokrocích svého dítěte, avšak nakonec si povzdychnou: „Ale jen kdyby lépe spalo...“ nebo „Kdy už konečně přestane několikrát za noc vyžadovat mou péči?“ Doktor Morgenroth, spoluautor této knihy, se dlouhou dobu snažil změnit skutečnost, že jako dětský lékař nemůže dát novopečeným rodičům účinné rady. 17 kojeneckých lahví za noc Zájem v nás vzbudil zvláště příběh dvojčat Petra a Aničky, jejichž rodina byla z nedostatku místa nucena od samého začátku sdílet jednu společnou ložnici. Děti chtěly téměř každou jednu až dvě hodiny pít, což znamenalo, že během jedné noci vypily 17 kojeneckých lahví, přičemž nápoj se musel pokaždé znova ohřát. Rodiče se u krmení dětí střídali, avšak byli čím dál více vyčerpaní a zoufalí a doufali v brzké zlepšení. Situace se však nezlepšila ani poté, když jim dětský lékař, přestože to bylo v rozporu s jeho přesvědčením, předepsal prášky na uklidnění. Situace zůstala stejně beznadějná, ačkoliv se rodina přestěhovala do většího bytu, kde již děti nespaly společně v jednom pokoji, ale odděleně. Když dětem byly dva roky, mohly si brát již připravené lahve samy, což pro rodiče znamenalo, že během jedné noci museli vstávat „pouze“ třikrát až čtyřikrát. Teprve když měla dvojčata čtyři roky, konečně si během dovolené odvykla na pití z láhve a od té doby spala klidně celou noc. Nyní už víme, že vyčerpání rodičů, které bylo způsobeno dlouhotrvajícím nedostatkem spánku a zatížením jejich vlastního vztahu kvůli extrémnímu obětování se svým dětem, se dalo předejít. Miminka a malé děti, které večer nechtějí spát, anebo se budí několikrát Zkušenosti z praxe dětského lékaře 11 Zkušenosti z praxe dětského lékaře Také já jsem byla přesvědčena, že jsem milující a obětavá matka. Když se mi narodily mé první dvě děti, bylo to velmi náročné, protože jsem během prvních pěti let musela vstávat několikrát za noc. Když se situace konečně trochu uklidnila, zjistila jsem, že čekám své třetí dítě. Myslela jsem si, že u tak zkušené matky, za jakou jsem se pokládala, se už nemůže nic zkazit. Byla jsem si jistá, že tentokrát se vše podaří. První týdny života mého dítěte ubíhaly skutečně harmonicky, jenomže čím starší Andrea (má třetí dcera) byla, tím častěji vyžadovala kojení, a proto už ani nespala ve své postýlce, nýbrž pro zjednodušení přímo v manželské posteli. Můj muž byl z nedostatku spánku natolik zničený, že se přestěhoval na noc do podkrovního pokoje, aby se mohl aspoň trochu vyspat. Když měla Andrea 7 měsíců, kojila jsem ji přibližně sedmkrát za noc, přičemž od čtyř hodin ráno už nespala skoro vůbec. Každých 15 až 30 minut se „lekla“ a chtěla znova pít. Ani během dne nepomyslela na to, že by mohla spát ve své postýlce. Jedině během jízdy autem a v kočárku se nechala uspat na slabou půlhodinku, ovšem doba, kdy konečně na chvíli usnula, byla dost rozdílná. Všeho všudy nenaspala Andrea během jednoho dne více než devět hodin, což pro mě znamenalo nanejvýš dvě hodiny spánku v kuse během jednoho dne a v této situaci už mi nepomohly ani zkušenosti z předešlých mateřství, ani odborné znalosti, které jsem získala jako psycholožka. Pomoc jsem hledala i v četných rodičovských příručkách, avšak marně. za noc, téměř nikdy nejsou „problémové děti“, se kterými není něco v pořádku. Naopak jsou to učenlivé malé osůbky, jež reagují zcela normálně, a ani rodiče, kteří řeší podobnou situaci, se nemusí obávat, že dělají něco špatně. Během četných lékařských konzultací jsme poznali mnoho milujících a velmi snaživých rodičů, kteří byli pro své dítě ochotni udělat cokoliv. Nyní už víme, že všechny zdravé děti, které již mají alespoň šest měsíců, mohou celou noc klidně spát, a pokud se jim to ještě nedaří, mohou se spát naučit, a to docela rychle. To je přece dobrá zpráva, co myslíte? Naučit se chodit do postele včas „Ale mně se ještě nechce spát!“ 12 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT Nanejvýš jsem se dočetla, že se mohou rodiče u nočního hlídání střídat, nebo také „uklidňující“ informaci o tom, že většina dětí začne od tří měsíců dobře spát i v noci. Ale co když ne! Proč ne a co si mají rodiče v takovémto případě počít? O tom jsem se nedočetla ani slovo, marně jsem hledala radu, která by mi pomohla. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než se snažit zvládnout každodenní povinnosti i přesto, že jsem byla naprosto vyčerpaná. Obě mé starší děti, šestiletý syn Kryštof a čtyřletá dcera Kateřina, potřebovaly, abych se jim také dostatečně věnovala, poněvadž Kryštof začal právě chodit do školy a Kateřina do školky a já jsem věděla, že oba dva v této „nové situaci“ ošizuji o péči, kterou by si zasloužily a kterou potřebují. Ne jinak na tom bylo i mé manželství. Pro všechny to bylo skutečně těžké období. Zdálo se mi to jako nespravedlnost osudu být opět „potrestána“ jako matka dítětem, které tak špatně spí i přes veškerou láskyplnou péči, kterou je zahrnováno. Návštěva u lékaře, která přinesla překvapující informace Spíše náhodou jsem vyprávěla během preventivní prohlídky o svých starostech našemu dětskému lékaři dr. Hartmu tu Morgenrothovi (spoluautorovi té to kni hy) a v účinnou radu jsem už ani nedoufala. Má skepse vycházela z to ho, že když jsem se s tímto problémem potýkala u svých prvních dvou dě tí, doktor Morgenroth sice projevil přátelský soucit, ale tím mně nijak nepomohl. Tentokrát to však bylo jiné. Jeho reakcí jsem byla zcela ohromená, poněvadž se mě zeptal, zda bych na této situaci chtěla něco změnit, a poté následoval delší rozhovor. Dr. Morgenroth mi vyprávěl o své vzdělávací cestě do USA a o tamější návštěvě renomované dětské kliniky v Bostonu, kde poznal profesora Febera, který tam vede Centrum dětského spánku a už v polovině osmdesátých let vyvinul metodu, jak mohou rodiče naučit spát svá miminka či malé děti, a to během krátkého časového období. Knihu profesora Febera ( Solve Your Child ́s Sleep Problems), která pojednává o jím vyvinuté metodě a jsou v ní zveřejněné i další publikace k tomuto tématu, přivezl dr. Morgenroth z Bostonu a ty pak předložil mně - vyčerpané a udivené matce. Začetla jsem se do knihy a brzy jsem pochopila, proč mé děti tak špatně spaly a co bych měla v budoucnosti dělat jinak. Najednou mi všechno připadalo tak jasné a samozřejmé, že jsem se musela sama sebe ptát, proč už jsem na to dávno nepřišla sama. Malé náklady, bohaté výnosy Moje malá dcerka Andrea byla rovněž mou první „pacientkou“. Během dvou týdnů se dennodenně učila spát 13 Zkušenosti z praxe dětského lékaře v dětské postýlce hodinu a půl v pevně stanovený čas během dne a večer od 20.00 do 7.00 hodin ráno, a pokud možno „v kuse.“ Celkově spala Andrea přinejmenším o tři hodiny déle než předtím a celá naše rodina si konečně oddechla. Já osobně jsem tuto změnu cítila jako velký posun vpřed, co se kvality mého života týče. Bylo úžasné, že z minima vydané energie jsme získali „maximální efekt“. S touto metodou dr. Morgenrotha a s nezbytnými znalostmi o dětském spánku by mělo být obeznámeno co nejvíce matek a otců. Pokud ve vás tato informace vyvolala přirozenou zvědavost, nalistujte si stránku 72, kde je tato metoda přesně popsána. Začátek úspěšné spolupráce Pro dr. Morgenrotha a pro mne tak začala velmi plodná spo lupráce. Během následujících let jsme oba absolvovali stovky rozhovorů s rodiči, kteří se potýkali se stejným problémem. Úspěch byl fenomenální, poněvadž problém se spaním bylo možno vyřešit během několika málo dnů. Rodinám, které se potýkaly se závažnějšími problémy spánku svých dětí, jsme radili osobně, protože pro obvyklé problémy, které dětský spánek postihují, je dostačující již tato kniha. Rodiče si zde popsanou metodu většinou dokáží osvojit sami. Malí „nespavci“ – stresovaní rodiče Prospat nerušeně celou noc je normální, pokud nemáme děti. Pro mladé rodiče to naopak až takovou přirozeností není, neboť každý z nás ví, že malí kojenci v noci většinou pláčou. Ale kdy to vlastně přestane? Jako samozřejmost to ještě rodiče berou, pokud je dítě budí jednou za noc, na to se dá zvyknout. Avšak složitější je, když dítě budí své rodiče několikrát za noc. To dokážeme vydržet jen několik týdnů. Přetrváváli však tento problém déle, zvětšuje se vyčerpání, a trpí i kvalita našeho života. Tady se oprávněně nabízí otázka: „Přestane už to brzy samo od sebe?“ Ničím nerušený spánek je velmi cenný a důležitý pro celou rodinu. Anketa Chtěli jsme přesněji vědět, jak velký počet dětí prospí nerušeně celou noc, přičemž jsme se zaměřovali na různé věkové skupiny. Dále jsme zjišťovali, kolik dětí se probudí jednou za noc a kolik dětí se budí dvakrát i vícekrát během noci. Při preventivních prohlídkách pro děti od šesti měsíců do jednoho roku jsme se dotazovali 457 matek, jak jejich potomek spí. Výsledky této studie jsme vám názorně popsali na následující dvojstraně. 14 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT Spánková studie V roce 2004 byl Americkou společností pro spánek proveden velký výzkum na téma dětský spánek. I zde bylo osloveno, stejně jako v naší studii, velké množství rodičů dětí ve věkové skupině od narození do tří let. Děti i rodiče byli pečlivě vybráni podle statistického klíče, aby bylo dosaženo co možná nejreprezentativnějšího výsledku. Avšak všichni kojenci byli tzv. „hozeni“ do jednoho pytle, což je škoda, neboť rozdíly mezi novorozencem a ročním dítětem jsou právě u spánku velmi podstatné, ale u výzkumu prováděného tímto způsobem se bohužel tyto rozdíly vůbec neprojeví. V každém případě výzkum prokázal, že jen pouhá třetina dětí ve věku jednoho roku spí bez probuzení celou noc, což odpovídá také našemu vlastnímu výzkumu. Výsledky dotazníku Na následujících dvou stranách vám přinášíme výsledky naší společné studie, ve které jsme se dotazovali rodičů na spánkové zvyklosti dětí ve věku od čtyř týdnů do čtyř let. První graf na následující straně straně ukazuje v šesti věkových skupinách v procentech, kolik dětí prospí celou noc. Skoro ve všech věkových skupinách je to podstatně méně než jedna polovina.  U č tyř až šestitýdenních prospí celou noc zhruba jen 6 %.  N ejčastěji spí nerušeně děti v jednom roce, neboť jen tato věková skupina dětí se „vyšplhala“ na 53% úspěšnost, tedy dobře spí více než jedna polovina dětí. A co znamenají tyto výsledky pro rodiče? Zjištění, že během prvního roku života je nerušený noční spánek spíše výjimkou, poněvadž většina dětí se probudí alespoň jednou za noc a vyžaduje přítomnost jednoho z rodičů. Ve druhém spodním grafu na následující straně je znázorněno, kolik dětí z příslušné věkové skupiny budí své rodiče nejmíň dvakrát za noc. V naší studii jsme zjistili, že se během noci:  N ěkolikrát probudí téměř jedna polovina čtyř až šestitýdenních dětí.  J edna třetina tří až šestiměsíčních dětí.  D ětí ve věku jednoho až dvou let je to zhruba jedna čtvrtina.  T eprve ve věku od čtyř let je zřetelněji vidět, že se děti během noci přestávají vícekrát probouzet a vyžadovat přítomnost svých rodičů. Tato věková skupina vykazuje v průměru jen 10 % dětí, které spí stále neklidně. Také zde se naše studie shoduje s americkou, v níž se formou ankety rovněž zjistilo, že skoro jedna polovina dětí ve věku jednoho roku se probudí vícekrát za noc a že malé děti ve věkové skupině do tří let tvoří jen 9 % těch, které nespí bez probuzení celou noc. 15 Zkušenosti z praxe dětského lékaře 6 % 36 % 38 % 53 % 1 rok 39 % 2 roky 38 % 4 roky Kolik dětí se probudí dvakrát či vícekrát za noc? Vě k 22 % 1 rok 24 % 2 roky 7 % 4 roky 45 % 4–6 týdnů 32 % 3–4 měsíce 38 % 6–7 měsíců 16 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT Čekání nepomůže Výsledky také znázorňují, co jsme se dozvěděli během našich poradenských rozhovorů – problémy se spaním se do prvních tří let života samy od sebe vyřeší jen stěží. Probouzí-li se během noci i půlroční dítě, je velmi pravděpodobné, že bude své rodiče držet v pohotovosti nejméně ještě další rok. Z této statistiky však nemůžeme vyčíst, že mnoho dětí krásně spalo alespoň jednou týdně, či dokonce několik měsíců, jenže pak se jejich noční návyky zcela změnily a jejich nerušený noční spánek byl ten tam. Tato změna může nastat například po nemoci či dovolené. Stupnice stresu Mluvíme-li o dětských poruchách spánku, máme tím na mysli především to, že dítě potřebuje delší dobu k tomu, aby usnulo, nebo se budí několikrát za noc. Možná je i kombinace obou poruch. Přes den je to velmi nevyrovnané, poněvadž dítě spí celkově jen velmi málo. V důsledku toho jsou „poškozováni“ také rodiče, protože rovněž jejich Cítíte se stresovaní? Ruku na srdce Má-li dítě problémy s usínáním a nerušeným spánkem, zatěžuje to především rodiče. Zde můžete zhodnotit, jak spolu souvisí noční návyky vašeho dítěte a váš stupeň stresového zatížení. 1. Zařaďte se sami na stupnici stresu. Jakou hodnotu stresu jste si momentálně přisoudili? 2. Jak často je vaše dítě během noci vzhůru a budí vás? 3. Vidíte nějakou souvislost mezi spánkovými návyky vašeho dítěte a vaší hodnotou stresu? jste s nervy v koncích, dále nemůžete Totální vyčerpání velmi silný stres Časté naprosté vyčerpání silný stres Časté vyčerpání střední stres Občasné vyčerpání lehký stres Málokdy vyčerpání žádný stres Žádné vyčerpání 17 Zkušenosti z praxe dětského lékaře spánek je neustále přerušován. Často pak nemohou rodiče hned usnout a nedostatek spánku tak dohnat. V naší studii jsme se dodatečně dotazovali rodičů, tedy převážně matek, které přišly do ordinace se svými dětmi, jak moc stresované se cítí. Proto jsme vám předložili také měřítko stresu. Je přirozené, že se rodiče cítí kvůli neklidnému spánku stresovaní. Obzvláště pak matky, které musí vstávat víc než dvakrát za noc, pociťují silný až velmi silný stres a vyčerpání. Jen velmi málo matek dětí, které špatně spí, se cítí klidné a vyrovnané. Matky dětí, které spí dobře, jsou oproti tomu stresované a vyčerpané jen málokdy. Nejvíce si užíváme mateřství v době, kdy mají děti kolem čtyř měsíců. V tomto období pociťujeme nižší stres než v jiných etapách. Co může být pěknějšího než dítě, které zcela přijímá své okolí, usmívá se, směje se, poslouchá, a to všechno pokojně, zatímco klidně leží na zádíčkách. Období tříměsíčních kolik je konečně pryč. Dítě už rovněž tak často nepláče, ještě neleze, neprovádí žádné „hlouposti“ a zatím pořád spí až 15 hodin denně. A i když to se spánkem ještě pořád není růžové, mohou to rodiče svému kouzelnému malému človíčkovi snadno prominout. Oddanost a obětování se vlastnímu dítěti je přece tak naplňující! Podle našich zkušeností je většina matek a také mnoho otců připravena se pro své dítě obětovat, jenže někdy se musí dostat ke slovu také právo na vlastní život, jinak svým chováním poškozujeme jak dítě, tak ostatní členy rodiny. 18 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT To nejdůležitější v kostce Problémy se spaním jsou u malých dětí velmi rozšířené. „Naše dítě špatně spí. Co mám dělat?“ V kojeneckém věku se nejméně každé třetí dítě během noci vícekrát probudí a pláče. Tento problém se většinou sám od sebe nevyřeší. Špatný dětský spánek způsobuje stres rodičů.  Rodiče dětí, které dobře spí, se cítí většinou klidně a vyrovnaně.  Rodiče (především matky) dětí, které špatně spí, jsou „díky“ tomu velmi stresovaní a vyčerpaní. Dítě, které špatně spí, není „problémové dítě“. Děti jsou malé učenlivé bytosti. Všechny zdravé děti, které jsou šest měsíců staré, umí samy usnout a spí nerušeně celou noc. A pokud ne, mohou se to naučit velmi rychle. 19 Zkušenosti z praxe dětského lékaře KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT 20 Co víme o dětském spánku? KDO Z NÁS NESLYŠEL VYPRÁVĚNÍ PYŠNÝCH RODIČŮ o tom, jakou radostí je vychovávat miminko, které již od narození musí budit, chtějí-li jej nakrmit, neboť jejich děťátko tak dobře spí již od svých prvních týdnů? Děti, které od narození nerušeně spinkají nejsou výmyslem rodičů, nýbrž skutečně existují. Takové děti si svůj klidný spánek nenechají ničím pokazit. Tomu mohou rodiče čilých a neposedných dětí jen těžko uvěřit, neboť jejich dítě zřejmě nechce v žádném případě nic propásnout, a spánkem se proto raději moc nezdržuje. Ale i vy se můžete mít tak dobře jako rodiče dětí, které krásně a nerušeně spí. Nemusíte si zoufat, neboť i vaše dítě se může naučit spát tak, aby večer usnulo v rozumnou dobu a klidně spalo ve své postýlce až do rána. Krátké probuzení je normální a každé dítě se může naučit, že při něm nemusí budit rodiče. Také děti, které spí krátkou dobu (například devět hodin ve věku od šesti měsíců), můžeme delšímu spánku naučit. Jsou i ratolesti, kterým vystačí jen několik hodin spánku denně, ale to jsou výjimky. Tyto malé „výjimečné děti“, kterým postačí opravdu málo spánku, se mohou naučit spát „svých několik hodin“ alespoň v kuse a v noci, tedy v době, kdy spí i jejich rodiče. Velmi ojediněle se vyskytuje vrozená neurologická porucha, která dítěti brání, aby spalo, a způsobuje, že je v noci celé hodiny vzhůru. Zde vám trénink spánku, který vám doporučujeme, nijak nepomůže. Vaše dítě však pravděpodobně žádnou takovou poruchu nemá, je zdravé a schopné naučit se spát tak, jak to odpovídá jeho věku a potřebám. Nyní se dozvíte, co víme o dětském spánku. Naše rady a doporučení v následujících kapitolách se zakládají na odborných poznatcích. Jak dlouhá je noc? Existují nové údaje o tom, jak dlouho děti spí. Je to méně, než se rodiče zpravidla domnívají. Na stránce 15 zmíněná rodičovská anketa Americké společnosti pro spánek došla k následujícím výsledkům. V prvních týdnech života prospí děti celou noc jen velmi ojediněle. Z grafu na straně 22 můžete vyčíst, jak probíhá noční spánek. Tenká čára ukazuje přesné hodnoty, které poskytli rodiče. Tlustou čarou jsme se snažili tyto hodnoty vyrovnat, neboť kolísají jen velmi nepatrně. 21 Jak dlouho děti spí? Jak dlouho děti spí? Od „špatných spáčů“ po „medvědy“ V prvních dvou měsících života bývá délka spánku v noci necelých 8 hodin, a tato doba se pozvolna prodlužuje. Od 6 měsíců je to v průměru téměř 10 hodin a tato délka pak zůstává přibližně až do sedmého roku života. Poté se potřeba spánku stále zmenšuje. Noční doba spánku se mění od kojence do školního věku jen nepatrně. Podle americké studie spí jen malá část dětí déle než 11 hodin. Při dřívějších průzkumech byla uváděna většinou delší doba spánku, kterou zveřejnila jedna dlouhodobá studie prováděná v Curychu. Noční spánek dětí byl v průměru o jednu hodinu delší. Průměrná noční doba spánku tedy byla kolem deseti až jedenácti hodin. Odchylky o jednu hodinu míň nebo víc jsou normální, a více dětí by dokázalo déle a lépe spát, jen kdyby měly dobré návyky usínání. O tom se však více dozvíte až později. To, že se doba nočního spánku od kojeneckého do školního věku dítěte mění jen minimálně, má své výhody. Sourozenci mohou chodit v prvních letech života spát ve stejnou hodinu, přičemž rozdílná potřeba spánku se pak vyrovná během dne, kdy si mladší dítě může jít odpočinout. Když však mladší dítě potřebuje jen málo hodin spánku a starší dítě je oproti tomu „věčný spáč“, má smysl, když mladší dítě vidí, že jeho starší sourozenec chodí častěji spát. Jak si rozvrhnout spánek? Novorozenec nemá ještě žádné vnitřní hodiny, nepozná rozdíl mezi dnem a nocí, a tudíž spí ve dne i v noci přibližně stejnou dobu. Průměrná doba spánku se u novorozence pohybuje kolem 16 hodin. Spánek je rozložen rovnoměrně do kratších a delších úseků ve dne a v noci. Avšak v prvních týdnech Délka spánku během noci 12 0-2 3 6 9 měsíce roky věk Hodiny 1218 10 8 6 2 3 4 5 6 7 8 9 10 22 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT života se velké odchylky od průměru vyskytují dosti často. Kdy je den a kdy je noc? Rozdíl mezi dnem a nocí začínají kojenci rozeznávat během prvních tří až šesti měsíců života. Jejich noční spánek se tak prodlužuje a délka a počet spaní přes den se oproti tomu snižuje. Již ve třech měsících můžeme zřetelně pozorovat, že dítě spí déle v noci než přes den a mnoho z nich si vystačí jen s třemi hodinami denního spánku. Kolik spánku je potřeba v daném věku? Nejpozději v šesti měsících dítěti stačí 10 hodin nočního klidu (bez probouzení na krmení), přičemž tomuto nerušenému spánku se může každé zdravé dítě naučit. Pokud potřebuje dítě spát v noci víc než 10 hodin, může to Jak dlouho spí vaše dítě? Naštěstí kojenci a malé děti nespí pouze v noci, ale také přes den. Jak často a jak dlouho spí, to závisí na jejich věku, na individuální potřebě spánku a na jejich zvyklostech. S pomocí tohoto malého dotazníku si můžete udělat představu o tom, jak dlouho vaše dítě skutečně spí. Graf na straně 25 vám pro srovnání nabízí průměrné hodnoty. Ruku na srdce Jak dlouho spí vaše dítě v noci? méně než 8 hodin 8 až 9 hodin 9 až 10 hodin 10 až 11 hodin více než 11 hodin Spí vaše dítě ještě přes den? ne ano, jednou denně ano, dvakrát denně ano, alespoň třikrát denně Jak dlouho spí vaše dítě přes den míň než 1 hodinu 1 až 2 hodiny 2 až 3 hodiny více než 3 hodiny Jak dlouho spí vaše dítě během dne a noci dohromady ... hodin Jste spokojeni s potřebou spánku svého dítěte? 23 Jak dlouho děti spí? dospat během dne. Od šestého měsíce do začátku nebo do poloviny druhého roku života spí dítě během dne dvakrát (jednou dopoledne a jednou odpoledne) a poté se dítě naučí spát jen v poledne. Ve věku od dvou do čtyř let si některé děti odvyknou i na tento polední spánek. Od sedmého roku je noční spánek stále kratší, a to každý rok přibližně asi o čtvrthodinu. V grafu na pravé straně můžete vidět, jak se vyvíjí délka sp ánku dětí a jak je spánek rozvrhován podle věku na den a noc. Srovnáváte-li doby spánku svého dítěte s hodnotami v grafu, uvažte, že to jsou hodnoty americké studie, ve které jsou uvedeny zvlášť krátké doby. Švýcarské děti (viz strana 22) spaly také přes den zřetelně déle. Odchylka jedna až dvě hodiny od zde uvedených údajů je zcela normální, obzvláště velké rozdíly jsou pak u hodnot uvádějících délku denního spaní. U mnoha dětí je samozřejmě ještě naděje, že kdyby měly lepší spánkové návyky, mohly by spát podstatně déle. Ve studii popsané na straně 15 měla skoro polovina dotázaných rodičů pocit, že jejich dítě spí nedostatečně dlouhou dobu. U některých dětí je únava velmi dobře patrná: mnou si oči, během dne jsou rozmrzelé a bez zájmu o jakoukoli činnost. Jiné děti se naopak zdají být přes den spokojené, dobře naladěné a jsou schopné si celé hodiny samy hrát. Rodiče po „tréninku spánku“, když jejich dítě začne spát o pár hodin více, pozorují, že dítě je ještě vyrovnanější a spokojenější. Možná také zjistíte, že vám dítě spí déle než jsou průměrné hodnoty uvedené v grafu, ale to zpravidla není důvod k obavám, prostě jen máte doma vysloveně dobrého spáče. Narkolepsie Nadměrná a neodolatelná potřeba spánku, která přichází na dítě náhodně vícekrát během dne, může být ve výjimečných případech příznakem vážného onemocnění, které se jmenuje narkolepsie. Tato nemoc se nejdříve projevuje až ve školním věku, ale vyskytuje se tak zřídka, že vás s ní nebudeme na tomto místě znepokojovat. Pokud se u vašeho dítěte vyskytují neobvykle dlouhé doby spánku, a přesto působí během dne velmi ospalým dojmem, měli byste se o tom poradit s dětským lékařem. Nedostatek únavy Zajímavé může být srovnání doby spánku vašeho dítěte s hodnotami z grafu na straně 25 zvláště tehdy, když zjistíte, že vaše dítě sice spí celkově dostatečně dlouho, snad ještě víc než je průměr, ale večer nechce do postele, nebo se náhle uprostřed noci probudí, je čilé a chtělo by si hrát. Tak i dítě s nadbytkem energie může rodiče zatěžovat stejně jako dítě, které spí málo. 24 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT 16 Hodiny spánku denní spánek noční spánek 1412 10 8 6 4 2 0 1 týdny měsíce roky věk 1–2 63 9 12 18 2345678910 Průběh spánku 25 Jak dlouho děti spí? „Stavění komínů“ uprostřed noci Právě takový případ byla roční Míla: Každou druhou noc, zhruba kolem jedné hodiny, se probudila a byla v následujících jedné až dvou hodinách ve skvělé formě. Ani nepomyslela na to, že by mohla znovu usnout, a vyžadovala jakoukoliv činnost. Mílina matka se v jednu hodinu v noci samozřejmě necítila na to, aby si se svou dcerou stavěla z kostek komíny. Pokoušela se tento problém vyřešit pomocí dětské lahve, vzala si Mílu k sobě do postele, avšak všechny pokusy byly marné. Matka už byla natolik zoufalá, že neviděla jiné řešení, než odnést Mílu zpátky do její postýlky, kde dívka další hodinu plakala, někdy dokonce plačící usnula. Tak to probíhalo každou druhou noc. Z našeho rozhovoru pak vyplynulo, že klíčovým problémem je doba, kterou Míla spí, neboť měla-li „dobrý den“, kdy se v noci vůbec neprobudila, spala od 7 hodin večer do 7 hodin ráno, k čemuž se přidal ještě tříhodinový polední spánek. Dohromady tedy prospala Míla 15 hodin denně, což však je příliš mnoho, a protože měla dostatek energie, byla v noci vzhůru. Řešení tedy bylo prosté. Míla v poledne už nespala tři hodiny, ale pravidelně jen hodinu a půl a celou další noc se neprobudila. Matka byla celá v rozpacích, protože si uvědomila, že potřebu spánku svého dítěte jednoduše přecenila. Tento případ však není žádnou výjimkou. Časté přání rodičů, aby jejich dítě spalo od šesti hodin večer do devíti hodin ráno, působí jako úsměvná představa, která může být jen toužebným přáním, nikoli však realitou. Rodiče, kteří dávají své děti spát už kolem šesté hodiny večer, musí počítat s tím, že se děti probudí kolem čtvrté hodiny ráno! Každý večer stejná písnička Příběh desetiletého Edy dokazuje, že i u starších dětí mohou nastat problémy díky tomu, že chodí spát příliš brzy. Matka posílala Edu denně mezi sedmou a půl osmou do postele a v pokoji mu pak zhasla světlo. Avšak vytoužený pravidelný klid, který si zaměstnaná matka samoživitelka tolik přála, nepřicházel. Den co den přicházel vytrvale ze svého pokoje za maminkou do obývacího pokoje a vymlouval se, že má hlad, žízeň, nebo že by si chtěl povídat. Usínal teprve kolem půl desáté večer. O víkendu směl Eda zůstat vzhůru stejně 26 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT dlouhou dobu – jedině tehdy totiž odcházel spát, aniž by „sehrál divadlo“. A protože o víkendu vstával v sedm hodin ráno, stejně tak jako přes týden, když musel chodit do školy, byl problém jasný. Eda spal dostatečně dlouhou dobu, protože kdyby mu spánek chyběl, snažil by se tento deficit „nadespat“ o víkendu. Devět a půl hodiny spánku denně odpovídá průměrné době dostačující pro jeho věk. Přesto jsme jeho matce nedoporučovali, aby se s Edou každý večer „dělila“ o obývací pokoj a shodli jsme se na následujícím řešení. Do půl osmé se musel Eda připravit k nočnímu odpočinku a pak už zůstat ve svém pokoji, kde za ním přišla matka a zůstala u něj do osmi hodin večer, mohli si spolu hrát nebo povídat, podle toho, co si Eda přál. Poté opustila matka pokoj a Eda si směl ve svém pokoji ještě do půl desáté hrát sám, ale pod podmínkou, že musí nechat maminku odpočívat a nesmí se dožadovat její přítomnosti. S tímto návrhem Eda ihned souhlasil, protože i jemu se tento nápad jevil jako „zlepšení“, a během několika minut poté, co zhaslo světlo, usínal. PŘED VÍCE JAK 50 LETY OBJEVILI dva američtí vědci Aserinsky a Kleitman, že spánek není stejnoměrný stav klidu. Ve spánkové laboratoři si můžeme pomocí EEG (metoda záznamu bioelektrické aktivity mozku) přesně změřit, jak se v průběhu noci aktivita našeho mozku mění. Můžeme přesně odlišovat dva druhy spánku. Odborně jsou nazývané NREM fáze spánku a REM fáze spánku. REM je fáze, ve které se nám zdají sny. Hluboký spánek a spánek se sny Když usneme, upadneme nejprve do klidného, hlubokého spánku a tímto hlubokým spánkem spíme další 4 hodiny, jako bychom šli pomalu ze schodů a s každým schodem padali ještě do hlubšího spánku. Dostaneme-li se na třetí nebo čtvrtý schod, náš dech je velmi klidný, srdce bije pravidelně, mozek odpočívá. Na EEG je tento proCo se vlastně odehrává ve spánku? 27 Co se vlastně odehrává ve spánku? ces dobře vidět na velké, pomalé křivce, kterou nazýváme delta vlny. Mozek vysílá v této fázi jen nepatrné impulzy do svalů, tedy se ve spánku příliš nehýbeme. Může se tak stát, že začneme chrápat. Ze stupně tři nebo čtyři můžeme být jen velmi těžce probuzeni. Vyzvání-li nám např. telefon, jsme v první chvíli doslova mimo a nejprve se musíme vzpamatovat. Tento jev je podobný určitým dětským poruchám spánku (noční pláč a náměsíčnost), o kterých píšeme více na straně 131. Tento hluboký spánek je po dvou až třech hodinách poprvé nahrazen spánkem, ve kterém se nám zdají sny. Odborný název REM (rapid eye movements = rychlé pohyby očí) vypovídá o tom, že během této fáze se oči pohybují za zavřenými víčky skutečně rychle a rychlejší je rovněž tlukot srdce i dýchání, a tělo tak spotřebuje více kyslíku. Mozek je v této etapě náhle aktivní a nám se začínají zdát sny. Kdyby nás teď někdo vzbudil, pravděpodobně bychom mohli svůj poslední sen přesně popsat. Uvolnění, které nám přináší sny Dodnes přesně nevíme, proč vlastně sníme, jisté je jen to, že ve snu nemůžeme tlouci kolem sebe a být náměsíční, neboť ve fázi spánku, ve které sníme, jsou všechny naše svaly takřka v klidu. Mozek sice vysílá podněty směrem ke svalům, tyto podněty však ke svalům nedojdou, neboť jsou zastaveny v míše. A tak i během nejdivočejších snů odpočíváme v posteli naprosto klidně. V souvislosti se sněním se u nás může objevit mírné cukání rukou nebo v obličeji. Jak se liší fáze spánku u dětí a dospělých Hluboký spánek a spánek, kdy se nám zdají sny, se střídají několikrát za noc, a to jak u dětí, tak i u dospělých. Ostatně fáze REM (tedy doba, kdy sníme) činí u nedonošených dětí 80 % z jejich celkové doby spánku, u donošených dětí je to pak 50 %, u tříletých dětí jedna třetina a u dospělých jedna čtvrtina. Vědci zabývající se spánkem přemýšleli o tom, proč REM fáze hraje tak důležitou roli právě u dětí v prenatálním období a u novorozenců. Někteří vědci došli k závěru, že se děti ve spánku „snaží“ o zrání svého mozku, neboť podněty probíhají stejnými nervovými dráhami jako později například u poslouchání či pozorování. Snad je tedy ta spousta hodin, které prožívá dítě ještě v matčině děloze nebo v prvních týdnech po narození, smysluplně využita, neboť mozek je tak připravován na vnímání a dítě „se učí“ ve spánku. Je těžké zjistit, zda jsou sny novorozenců v REM fázi stejné, jaké je známe 28 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT my, ale už dvouleté děti vypráví o snech, vzbudíme-li je během fáze REM. U novorozenců se vyskytuje ještě jedna zvláštnost. Do fáze REM se dostávají hned po usnutí a teprve ve třetím měsíci nastává nejprve fáze hlubokého spánku. Všechny čtyři hodiny spánku jsou dobře rozlišitelné až od šestého měsíce, kdy se dětský spánek podobá již spánku dospělých. U šestiměsíčního dítěte je mozek dostatečně vyvinutý a také je ustálen prototyp spánku, takže dítě může spát devět až deset hodin a v ojedinělých případech až jedenáct hodin denně v kuse. A proč to tak často nefunguje? To se dozvíte v následujících odstavcích. Model spánku: Usnutí, probuzení, pokračování ve spánku Již v 80. letech profesor Feber (viz strana 13) přesvědčivě objasnil souvislost mezi průběhem spánku a rozšířenými dětskými poruchami spánku. Podle jeho modelu je na straně 31 zobrazen graf, ze kterého můžete vyčíst, jak asi probíhá spánek u šestiměsíčního dítěte, které splňuje vyzrálý model spánku. V tomto případě noc trvá od osmi hodin večer přibližně do šesti hodin ráno. Pokud jde vaše dítě do postele dříve nebo později, posouvá se tím tento model jen dopředu nebo dozadu, ale nic se nemění. V grafu můžete rozlišit také na straně 27 popsané dvě fáze spánku, a sice fázi NREM a fázi REM. Hluboký spánek jsme v grafu trošku zjednodušili a zobrazili jen ve dvou stupních, tj. hlubší a lehčí hluboký spánek. Hluboký spánek se objevuje v prvních dvou až třech hodinách po usnutí a ještě jednou v časných ranních hodinách. Po zbytek noci se vícekrát střídají fáze REM a lehčí hluboký spánek. Mezi tím jsou zobrazeny vždy šipky, které znamenají krátké probuzení. První dvě šipky v 21.30 a kolem 22.30 znamenají neúplné probuzení z hlubokého spánku. V našem případě jde dítě spát v osm hodin večer, takže než usne hlubokým tvrdým spánkem, uběhne 5 až 15 minut. Pokud malé děti upadnou do hlubokého spánku (ne lehkého hlubokého spánku), je velmi obtížné je probudit. Rodiče mohou zapnout vysavač, rozsvítit světlo, odnést dítě z auta do jeho postýlky, ale dítě přesto zůstane pokojně spát. Ale to usínání! Na tomto místě vznáší mnoho rodičů námitky. „Naše dítě ale neusíná rychle! Někdy to trvá celou hodinu! Zdá se nám, jako by se usnutí bránilo.“ Je to u vašeho dítěte podobné? (Jedním z důvodů může být, že dítě prostě ještě není unavené.) Jeho „vnitřní hodiny“ ještě nejsou nastavené na spánek. Co můžete 29 Co se vlastně odehrává ve spánku? dělat v takovém případě, se dozvíte od strany 44. Mnoho dětí projevuje známky únavy, přesto však z plných sil bojuje proti usnutí. Jak se to dá vysvětlit? Rodiče, kteří mají se svým dítětem tyto problémy, si většinou již odvykli pomáhat mu (více či méně náročnými prostředky), aby usnulo, a místo toho, aby jej bdělého položili do postele, dělají s ním všechno možné, dokud neusne. Usínání by pak mohlo vypadat jako u Kiliána (1 rok). Když usnul, matka jej vždy odnášela do postýlky, jakmile ho tam ale chtěla položit, probudil se. Usínání by také mohlo být obdobné jako u Mariky (9 měsíců). Její matka s ní zůstávala večer dvě až tři hodiny, držela ji za ruku, dívala se jí do očí a mezitím ji vzala několikrát do náruče. Anebo to může vypadat jako u mnoha jiných rodičů, kteří musí ležet se svým dítětem tak dlouho v posteli, dokud tvrdě neusne. A běda, pokud se pokusí odejít příliš brzy! Pak se má jejich dítě okamžitě čile k světu a hrátky mohou začít znova. Všechny tyto příklady mají jedno společné. Děti, které se brání usnout, se nemohou uvolnit a schoulit se připravené ke spánku. Zatímco usínají, tak se s nimi něco přihodí a jakákoliv snaha podpořit je v tom, aby spaly, je pak téměř zbytečná. Vy byste se cítili podobně, kdybyste si šli lehnout s vědomím, že sotva usnete, někdo vám ukradne přikrývku. Pravděpodobně byste také zůstali dlouho vzhůru, jen abyste tomu zabránili. No a tak nějak podobně „přemýšlí“ i vaše dítě. Říká si, že pokud usne, „vyplížíte“ se ven a jemu tak zbývá jediné - neusnout. Naštěstí tak všechny děti nereagují a u mnoha z nich potřeba spánku porazí touhu neusnout. Normální doba bdělosti Vraťme se zpět na graf ze strany 31. Aspoň někdy spí každé dítě, což pro většinu rodičů znamená, že mají v tu chvíli tři hodiny klidu! Krátká probuzení, která jsou zaznamenána v grafu šipkou, se objevují teprve po 23. hodině, právě tehdy, kdy vyčerpaní rodiče upadají do hlubokého, tvrdého spánku. Některé děti pláčou poprvé už po 20 až 30 minutách, což může znamenat, že ještě opravdu neusnuly. Naopak zcela normální je, že polovina dětí se probudí z hlubokého spánku po hodině až hodině a půl, aniž by většina rodičů něco zpozorovala. Dítě se například otočí, zamlaská, přežvýkne, mne si oči nebo brouká a potom zase spí dál. Toto „poloviční probuzení“ vyvolá změna v proudění mozku. V tomto okamžiku můžeme na EEG rozpoznat, že se všechny modely spánku náhle pro- 30 KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT 31 Co se vlastně odehrává ve spánku? Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist