načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Každé dítě může dobře spát - Annette Kast-Zahn; Hartmut Morgenroth

Každé dítě může dobře spát

Elektronická kniha: Každé dítě může dobře spát
Autor: Annette Kast-Zahn; Hartmut Morgenroth

- Budí se vaše dítě mnohokrát za noc nebo vstává a viditelně ožívá již v pět hodin ráno? Nemůže večer usnout, případně vymýšlí všemožné důvody pro to, aby nemuselo zůstat v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2%hodnoceni - 78.2% 90%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 160
Úprava: ilustrace: grafy
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Jedes Kind kann schlafen lernen
Spolupracovali: překlad Hana Foltýnová
Jazyk: česky
Téma: pedagogika, výchova, vzdělávání, rodina, rodiče, děti, novorozenci, batolata, spánek
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2008
ISBN: 978-80-251-2063-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Budí se vaše dítě mnohokrát za noc nebo vstává a viditelně ožívá již v pět hodin ráno? Nemůže večer usnout, případně vymýšlí všemožné důvody pro to, aby nemuselo zůstat v posteli? Nebojte se, není to jev, se kterým se musíte po dobu několika let smířit! Tato kniha vás naučí jednoduchým a účinným metodám, jak naučit dítě dobře spát a případně jak ho naučit spát v době, kdy to vyhovuje i vám. V knize naleznete:
- Co můžete udělat v prvních šesti měsících, aby dítě dobře spalo a jak vytvořit harmonický večerní rituál na dobrou noc.
- Jak zajistit dítěti bezpečný spánek bez rizika syndromu náhlého úmrtí kojenců a zda je vhodné spaní v posteli s rodiči.
- Co dělat, když se dítě večer bojí zůstat samo v pokoji, nebo když ho trápí noční děsy a špatné sny.
- Jak pomoci dítěti, když v noci často pláče a jak překonat zlozvyky při usínání a během noci.
- Jak upravit časy spánku dítěte, aby vyhovovaly jak jemu, tak ostatním členům rodiny.
- Co pomáhá, pokud se dítě v noci dožaduje nepřiměřeně často kojení či pití.
- Terapeutická pohádka na dobrou noc a desítky příběhů ze života.

O autorce:

Anette Kast-Zahn
je zkušená dětská psycholožka, která napsala několik bestsellerových titulů o výchově, tato kniha patří mezi její nejprodávanější. Hartmut Morgenroth je dětský lékař.

(rady pro rodiče dětí od narození do 8 let)
Zařazeno v kategoriích
Annette Kast-Zahn; Hartmut Morgenroth - další tituly autora:
Jak naučit děti pravidlům Jak naučit děti pravidlům
Každé dítě může dobře spát Každé dítě může dobře spát
 
K elektronické knize "Každé dítě může dobře spát" doporučujeme také:
 (e-book)
Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly
 (e-book)
Pohyb s říkadly pro nejmenší -- Pro děti od 6 týdnů do 5 let Pohyb s říkadly pro nejmenší
 (e-book)
Sourozenci bez rivality Sourozenci bez rivality
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Annette Kast-Zahn

dr. Hartmut Morgenroth

Každé dítě může

dobře spát

Computer Press, a. s.

2011


Každé dítě může dobře spát

Annette Kast-Zahn, dr. Hartmut Morgenroth

Computer Press, a. s., 2011. Vydání druhé.

Všechna práva vyhrazena.

Překlad: Hana Foltýnová

Obálka: Pavel Václav Vaščák, Jan Bazala

Sazba: Daniel Janošec

Jazyková korektura: Martina Kotulová

Odpovědný redaktor: Ivana Auingerová

Vydavatelství a nakladatelství Computer Press, a. s.,

Holandská 3, 639 00 Brno

http://knihy.cpress.cz

ISBN 978-80-251-2063-7

Prodejní kód: KZ0073

Vydalo nakladatelství Computer Press, a. s., jako svou 2924. publikaci.

Originální vydání:

Jedes Kind kann schlafen lernen by Anette Kast-Zahn and Dr. med Hartmund Morgenroth, ISBN

3-7742-7409-9 ©2007 by GRÄFE UND UNZER VERLAG GmbH, München

Czech translation copyright © 2008 by Computer Press, a. s.

Dotazy ke zdravovědné literatuře: ivana.auingerova@cpress.cz

Dotazy k nakladatelské činnosti: knihy@cpress.cz


OBSAH

3

SPÁNEK JE SLADKÝ 9

Zkušenosti z praxe dětského lékaře 11

„Pomoc, já už nemůžu!“ 11

Naučit se chodit do postele včas 12

„Ale mně se ještě nechce spát!“ 12

Návštěva u lékaře, která přinesla

překvapující informace 13

Malí „nespavci“ – stresovaní

rodiče 14

Anketa 14

Spánková studie 15

Jak dlouho děti spí? 21

Od „špatných spáčů“

po „medvědy“ 21

Jak dlouhá je noc? 21

Jak si rozvrhnout spánek? 22

Nedostatek únavy 24

Co se vlastně odehrává ve spánku? 27

Hluboký spánek a spánek se sny 27

Jak se liší fáze spánku u dětí

a dospělých 28

Model spánku: Usnutí, probuzení,

pokračování ve spánku 29

Žádné dítě nespí celou noc 32

Probuzení a pláč 33

Nebezpečí v hlubokém spánku 33

Spí vaše dítě bezpečně? 42

Čeho se vyvarovat 44

Délka spánku a návyky při usínání 44

Kojení a přebalování 45

Jak najít ten správný rytmus 45

Dětský pláč 49

Pláč dělá dítě bezbranným

– nebo vynalézavým 49

Tipy, které vám pomohou

působit na dětský pláč 50


4

Naučit se sám usnout – ale jak? 52

Odkdy ukládat dítě do postýlky ještě

bdělé? 52

Večerní rituály 55

Správné návyky 55

Zvládnutí přechodu 58

Spaní v posteli rodičů? 60

Pro a proti 60

Přišel čas, abyste dítěti určili

pevné časy 64

Pevné časy jako pomoc

při usínání 64

Smysluplný rytmus 66

Mé dítě se ráno probouzí

velmi brzy 74

Co mohou dělat rodiče

„ranních ptáčat“ 74

Jak pomůžete dítěti, aby večer dříve

usnulo 76

Mé dítě usíná velmi pozdě 76

Noc je stvořena pro spánek 78

Mé dítě je v noci vzhůru

celé hodiny 78

Proč se to nezlepší samo od sebe? 83

Nevhodné návyky při usínání 84

S dudlíkem 85

V náručí 86

Tělesný kontakt 86

Kojení nebo kojenecká lahev 87

Další pomůcky k tomu,

aby dítě usnulo 88

Změňte návyky při usínání 89

Nechat dítě plakat? 89

Vydrží jen málokdo 89

Usnout sám a dobře spát – ale jak? 90

Každé dítě se učí jinak 90

Odchylky od plánu 94

Kontrola úspěšnosti prostřednictvím

spánkového protokolu 97

Jak postupovat? 97


OBSAH

5

Jaké problémy mohou nastat? 98

Další tipy, jak ulehčit řešení dalších

možných obtíží 102

Jak odnaučit dítě nočnímu

krmení 104

Pár příkladů 104

Když dítě nezůstává ve své

postýlce 109

Zpátky do vlastní postele 110

Zhotovení zábrany k dětské

postýlce 110

Stanovte si hranice: Časová

prodleva 112

Vlastní řešení 117

Námitky a rozpaky 120

Zvažte plusy a minusy 120

Otázky a odpovědi 123

Předpoklady pro plán

„Jak naučit dítě dobře spát“ 123

Není příliš malé pro plán „Jak naučit

dítě dobře spát“? 124

Strach z psychické zátěže 124

Když se dítě nedá utišit 125

V pět hodin ráno už plán

nefunguje 125

Žádný úspěch ani po 14 dnech 126

Po nemoci máme začít

od začátku? 126

Noční krmení pro

„špatné jedlíky“? 127

Mělo by mé dítě ještě

odpoledne spát? 127

Večer se to daří, ale v noci ne 127

Naše dítě přijde do manželské

postele zcela nepozorovaně 128

Náměsíčnost a noční děsy 133

Neúplné probuzení

z hlubokého spánku 133

Náměsíčnost 134

Bezpečnostní opatření 134

Noční děsy 134

Noční úzkost a noční můry 138

Strach z usínání 138

„Noční můry“ 140

Noční můra nebo noční děs? 142

Rozdíly mezi noční můrou

a nočním děsem 143

Co potřebují rodiče 145

Spánková apnoe 147

Bolesti 148

Příznaky 148

Duševně zaostalé děti 149

Léky 150

Kdy vaše dítě spí? 152

Jakou pomoc od vás potřebuje

dítě, když usíná? 152

Kdy potřebuje dítě pomoc,

aby usnulo? 152

Jak často se vaše dítě v noci budí

a pláče? 152

Můj spánkový protokol 153

Noční krmení 153

Trpí vaše dítě nočním děsem? 153

Čtení před spaním 155

Dobrou noc, malá myško 155

Ohlasy čtenářů 157

Užitečné kontakty 157

O autorech 157

Rejstřík 158


6


7

OPRAVDU KAŽDÉ ZDRAVÉ DÍTĚ SE MŮŽE

OD SVÝCH ŠESTI MĚSÍCŮ NAUČIT NERU

ŠENÉMU SPÁNKU. A budete překvapeni

– osvojení tohoto návyku trvá většinou jen několik dní.

Po těch letech, kdy je tato kniha na

světě, průběžně zjišťujeme, jak vám naše informace pomáhají: „Děkuji, vyšlo to!“ Máme radost z každé takové reakce. Mladí rodiče si zřejmě sdělují vlastní úspěchy mezi sebou – jak jinak by se totiž dalo vysvětlit, že se tato kniha stala z původního „tajného tipu“ bestsellerem, který četlo více než 700 000 čtenářů? V Německu je tato kniha doporučována téměř v každém přípravném kurzu k porodu a také mnoha dětskými lékaři.

Samozřejmě se objevují i kritické

ohlasy, především v podobě anonymů na internetu. Máme však dojem, že právě ti nejostřejší kritici četli tuto knihu jen velmi ledabyle a neúplně. Nenabízíme snadná řešení všech problémů, které spánek přináší, ale nabízíme spektrum možností, ze kterých si můžete vybrat, co se nejlépe hodí právě pro vaši situaci. Zůstává vám tedy naprostá svoboda, abyste při volbě optimálního řešení poslouchali jak své srdce, tak individuální potřeby svého dítěte.

V posledních letech jsme si v dané

oblasti ještě více prohloubili vědomosti, takže naše doporučení jsou podložena stále novými vědeckými výsledky. Máme nové poznatky o způsobu

spaní a o nerušeném dětském spánku,

mnoho zkušeností jsme posbírali od

našich pacientů, ale i od čtenářů, díky

kterým víme, jaké otázky vás zajímají

a za jakých podmínek se dané problé

my mohou vyskytovat. Společně jsme

pak zpracovali další možnosti řešení,

obohatili knihu o nové testy, dotazní

ky a názornou grafiku a pak tuto knihu

vydali v nové, rozšířené podobě.

Přejeme vám i vašim dětem ničím

nerušené poklidné hodiny spánku!

Annette Kast-Zahn

a Harmut Morgenroth

PŘEDMLUVA



Spánek je sladký

V této kapitole se dozvíte: • Jaké zkušenosti jsme získali díky vlastním dětem a jaké zkuše

nosti máme z dětské ordinace • Jak často se vyskytují problémy se spaním u dětí • Jak problémy se spánkem dětí zatěžují rodiče • Jak dlouho děti spí • Jak se spánek vyvíjí • Jak přesně spánek probíhá • Proč tak mnoho dětí v noci nespí a pláče

1.


KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

10

Mé dítě

nechce spát


KDYŽ PO NĚKOLIKA TÝDNECH nebo

měsících představují novopečení rodiče své potomky svým známým a přátelům, ti se obvykle zeptají: „A jak spinká?“ To, že je to dobře zvolená otázka, vědí všechny maminky a tatínkové.

„Pomoc, já už nemůžu!“

Zda si první měsíce života svého dítěte užíváte, anebo je pro vás toto období vyloženě náročné, jelikož musíte denně bojovat jak se stresem, tak s rostoucím vyčerpáním – to závisí z velké části právě na odpovědi na otázku vašich známých: „Spí dobře?“

Také pediatři by o tom mohli vyprá

vět celé hodiny, protože jejich ordinace denně navštěvují rodiče, kteří vyprávějí zcela hrdě a šťastně o pokrocích svého dítěte, avšak nakonec si povzdychnou: „Ale jen kdyby lépe spalo...“ nebo „Kdy už konečně přestane několikrát za noc vyžadovat mou péči?“ Doktor Morgenroth, spoluautor této knihy, se dlouhou dobu snažil změnit skutečnost, že jako dětský lékař nemůže dát novopečeným rodičům účinné rady. 17 kojeneckých lahví za noc

Zájem v nás vzbudil zvláště příběh

dvojčat Petra a Aničky, jejichž rodi

na byla z nedostatku místa nucena

od samého začátku sdílet jednu spo

lečnou ložnici.

Děti chtěly téměř každou jednu až

dvě hodiny pít, což znamenalo, že

během jedné noci vypily 17 kojenec

kých lahví, přičemž nápoj se musel

pokaždé znova ohřát.

Rodiče se u krmení dětí střídali, avšak

byli čím dál více vyčerpaní a zoufalí

a doufali v brzké zlepšení. Situace se

však nezlepšila ani poté, když jim dět

ský lékař, přestože to bylo v rozporu

s jeho přesvědčením, předepsal práš

ky na uklidnění. Situace zůstala stejně

beznadějná, ačkoliv se rodina přestěho

vala do většího bytu, kde již děti nespa

ly společně v jednom pokoji, ale oddě

leně. Když dětem byly dva roky, mohly

si brát již připravené lahve samy, což

pro rodiče znamenalo, že během jedné

noci museli vstávat „pouze“ třikrát až

čtyřikrát. Teprve když měla dvojčata

čtyři roky, konečně si během dovole

né odvykla na pití z láhve a od té doby

spala klidně celou noc.

Nyní už víme, že vyčerpání rodičů,

které bylo způsobeno dlouhotrvajícím

nedostatkem spánku a zatížením jejich

vlastního vztahu kvůli extrémnímu

obětování se svým dětem, se dalo pře

dejít. Miminka a malé děti, které večer

nechtějí spát, anebo se budí několikrát

Zkušenosti z praxe dětského lékaře

11

Zkušenosti z praxe dětského lékaře


Také já jsem byla přesvědčena, že jsem milující a obětavá matka. Když se mi narodily mé první dvě děti, bylo to velmi náročné, protože jsem během prvních pěti let musela vstávat několikrát za noc. Když se situace konečně trochu uklidnila, zjistila jsem, že čekám své třetí dítě. Myslela jsem si, že u tak zkušené matky, za jakou jsem se pokládala, se už nemůže nic zkazit. Byla jsem si jistá, že tentokrát se vše podaří. První týdny života mého dítěte ubíhaly skutečně harmonicky, jenomže čím starší Andrea (má třetí dcera) byla, tím častěji vyžadovala kojení, a proto už ani nespala ve své postýlce, nýbrž pro zjednodušení přímo v manželské posteli. Můj muž byl z nedostatku spánku natolik zničený, že se přestěhoval na noc do podkrovního pokoje, aby se mohl aspoň trochu vyspat.

Když měla Andrea 7 měsíců, kojila

jsem ji přibližně sedmkrát za noc, při

čemž od čtyř hodin ráno už nespala

skoro vůbec. Každých 15 až 30 minut

se „lekla“ a chtěla znova pít. Ani během

dne nepomyslela na to, že by mohla

spát ve své postýlce. Jedině během jízdy

autem a v kočárku se nechala uspat

na slabou půlhodinku, ovšem doba,

kdy konečně na chvíli usnula, byla

dost rozdílná. Všeho všudy nenaspala

Andrea během jednoho dne více než

devět hodin, což pro mě znamenalo

nanejvýš dvě hodiny spánku v kuse

během jednoho dne a v této situaci už

mi nepomohly ani zkušenosti z přede

šlých mateřství, ani odborné znalosti,

které jsem získala jako psycholožka.

Pomoc jsem hledala i v četných rodi

čovských příručkách, avšak marně. za noc, téměř nikdy nejsou „problémové děti“, se kterými není něco v pořádku. Naopak jsou to učenlivé malé osůbky, jež reagují zcela normálně, a ani rodiče, kteří řeší podobnou situaci, se nemusí obávat, že dělají něco špatně. Během četných lékařských konzultací jsme poznali mnoho milujících a velmi

snaživých rodičů, kteří byli pro své dítě

ochotni udělat cokoliv.

Nyní už víme, že všechny zdravé

děti, které již mají alespoň šest měsíců,

mohou celou noc klidně spát, a pokud

se jim to ještě nedaří, mohou se spát

naučit, a to docela rychle. To je přece

dobrá zpráva, co myslíte? Naučit se chodit do postele včas „Ale mně se ještě nechce spát!“

12

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT Nanejvýš jsem se dočetla, že se mohou rodiče u nočního hlídání střídat, nebo také „uklidňující“ informaci o tom, že většina dětí začne od tří měsíců dobře spát i v noci. Ale co když ne! Proč ne a co si mají rodiče v takovémto případě počít? O tom jsem se nedočetla ani slovo, marně jsem hledala radu, která by mi pomohla. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než se snažit zvládnout každodenní povinnosti i přesto, že jsem byla naprosto vyčerpaná. Obě mé starší děti, šestiletý syn Kryštof a čtyřletá dcera Kateřina, potřebovaly, abych se jim také dostatečně věnovala, poněvadž Kryštof začal právě chodit do školy a Kateřina do školky a já jsem věděla, že oba dva v této „nové situaci“ ošizuji o péči, kterou by si zasloužily a kterou potřebují. Ne jinak na tom bylo i mé manželství. Pro všechny to bylo skutečně těžké období. Zdálo se mi to jako nespravedlnost osudu být opět „potrestána“ jako matka dítětem, které tak špatně spí i přes veškerou láskyplnou péči, kterou je zahrnováno.

Návštěva u lékaře, která

přinesla překvapující informace

Spíše náhodou jsem vyprávěla během preventivní prohlídky o svých starostech našemu dětskému lékaři dr. Hartmu tu Morgenrothovi (spoluautorovi té to kni hy) a v účinnou radu jsem už ani nedoufala. Má skepse vycházela z to ho, že když jsem se s tímto problé

mem potýkala u svých prvních dvou

dě tí, doktor Morgenroth sice proje

vil přátelský soucit, ale tím mně nijak

nepomohl.

Tentokrát to však bylo jiné. Jeho

reakcí jsem byla zcela ohromená, poně

vadž se mě zeptal, zda bych na této

situaci chtěla něco změnit, a poté násle

doval delší rozhovor. Dr. Morgenroth

mi vyprávěl o své vzdělávací cestě do

USA a o tamější návštěvě renomované

dětské kliniky v Bostonu, kde poznal

profesora Febera, který tam vede Cen

trum dětského spánku a už v polovině

osmdesátých let vyvinul metodu, jak

mohou rodiče naučit spát svá miminka

či malé děti, a to během krátkého časo

vého období.

Knihu profesora Febera (Solve Your

Child ́s Sleep Problems), která pojed

nává o jím vyvinuté metodě a jsou v ní

zveřejněné i další publikace k tomuto

tématu, přivezl dr. Morgenroth z Bos

tonu a ty pak předložil mně - vyčerpané

a udivené matce.

Začetla jsem se do knihy a brzy

jsem pochopila, proč mé děti tak špat

ně spaly a co bych měla v budoucnosti

dělat jinak. Najednou mi všechno při

padalo tak jasné a samozřejmé, že jsem

se musela sama sebe ptát, proč už jsem

na to dávno nepřišla sama.

Malé náklady, bohaté výnosy

Moje malá dcerka Andrea byla rov

něž mou první „pacientkou“. Během

dvou týdnů se dennodenně učila spát

13

Zkušenosti z praxe dětského lékaře


v dětské postýlce hodinu a půl v pevně stanovený čas během dne a večer od 20.00 do 7.00 hodin ráno, a pokud možno „v kuse.“ Celkově spala Andrea přinejmenším o tři hodiny déle než předtím a celá naše rodina si konečně oddechla. Já osobně jsem tuto změnu cítila jako velký posun vpřed, co se kvality mého života týče. Bylo úžasné, že z minima vydané energie jsme získali „maximální efekt“. S touto metodou dr. Morgenrotha a s nezbytnými znalostmi o dětském spánku by mělo být obeznámeno co nejvíce matek a otců. Pokud ve vás tato informace vyvolala přirozenou zvědavost, nalistujte si stránku 72, kde je tato metoda přesně popsána. Začátek úspěšné spolupráce Pro dr. Morgenrotha a pro mne tak začala velmi plodná spolupráce. Během následujících let jsme oba absolvovali stovky rozhovorů s rodiči, kteří se potýkali se stejným problémem. Úspěch byl fenomenální, poněvadž problém se spaním bylo možno vyřešit během několika málo dnů.

Rodinám, které se potýkaly se závaž

nějšími problémy spánku svých dětí, jsme radili osobně, protože pro obvyklé problémy, které dětský spánek postihují, je dostačující již tato kniha. Rodiče si zde popsanou metodu většinou dokáží osvojit sami.

Malí „nespavci“ – stresovaní

rodiče

Prospat nerušeně celou noc je nor

mální, pokud nemáme děti. Pro mladé

rodiče to naopak až takovou přiroze

ností není, neboť každý z nás ví, že malí

kojenci v noci většinou pláčou. Ale kdy

to vlastně přestane? Jako samozřejmost

to ještě rodiče berou, pokud je dítě budí

jednou za noc, na to se dá zvyknout.

Avšak složitější je, když dítě budí své

rodiče několikrát za noc. To dokážeme

vydržet jen několik týdnů. Přetrvává

li však tento problém déle, zvětšuje se

vyčerpání, a trpí i kvalita našeho života.

Tady se oprávněně nabízí otázka: „Pře

stane už to brzy samo od sebe?“ Ničím

nerušený spánek je velmi cenný a důle

žitý pro celou rodinu.

Anketa

Chtěli jsme přesněji vědět, jak velký

počet dětí prospí nerušeně celou noc,

přičemž jsme se zaměřovali na různé

věkové skupiny. Dále jsme zjišťova

li, kolik dětí se probudí jednou za noc

a kolik dětí se budí dvakrát i vícekrát

během noci. Při preventivních prohlíd

kách pro děti od šesti měsíců do jedno

ho roku jsme se dotazovali 457 matek,

jak jejich potomek spí. Výsledky této

studie jsme vám názorně popsali na

následující dvojstraně.

14

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

Spánková studie

V roce 2004 byl Americkou společností pro spánek proveden velký výzkum na téma dětský spánek. I zde bylo osloveno, stejně jako v naší studii, velké množství rodičů dětí ve věkové skupině od narození do tří let. Děti i rodiče byli pečlivě vybráni podle statistického klíče, aby bylo dosaženo co možná nejreprezentativnějšího výsledku.

Avšak všichni kojenci byli tzv. „hoze

ni“ do jednoho pytle, což je škoda, neboť rozdíly mezi novorozencem a ročním dítětem jsou právě u spánku velmi podstatné, ale u výzkumu prováděného tímto způsobem se bohužel tyto rozdíly vůbec neprojeví. V každém případě výzkum prokázal, že jen pouhá třetina dětí ve věku jednoho roku spí bez probuzení celou noc, což odpovídá také našemu vlastnímu výzkumu. Výsledky dotazníku Na následujících dvou stranách vám přinášíme výsledky naší společné studie, ve které jsme se dotazovali rodičů na spánkové zvyklosti dětí ve věku od čtyř týdnů do čtyř let.

První graf na následující straně stra

ně ukazuje v šesti věkových skupinách v procentech, kolik dětí prospí celou noc. Skoro ve všech věkových skupinách je to podstatně méně než jedna polovina.  U č tyř až šestitýdenních prospí celou

noc zhruba jen 6 %.

 N ejčastěji spí nerušeně děti v jed

nom roce, neboť jen tato věková

skupina dětí se „vyšplhala“ na 53%

úspěšnost, tedy dobře spí více než

jedna polovina dětí.

A co znamenají tyto výsledky pro rodi

če? Zjištění, že během prvního roku

života je nerušený noční spánek spíše

výjimkou, poněvadž většina dětí se

probudí alespoň jednou za noc a vyža

duje přítomnost jednoho z rodičů.

Ve druhém spodním grafu na násle

dující straně je znázorněno, kolik dětí

z příslušné věkové skupiny budí své

rodiče nejmíň dvakrát za noc.

V naší studii jsme zjistili, že se během

noci:

 N ěkolikrát probudí téměř jedna

polovina čtyř až šestitýdenních dětí.

 J edna třetina tří až šestiměsíčních

dětí.

 D ětí ve věku jednoho až dvou let je

to zhruba jedna čtvrtina.

 T eprve ve věku od čtyř let je zřetelně

ji vidět, že se děti během noci přestá

vají vícekrát probouzet a vyžadovat

přítomnost svých rodičů. Tato věko

vá skupina vykazuje v průměru jen

10 % dětí, které spí stále neklidně.

Také zde se naše studie shoduje s ame

rickou, v níž se formou ankety rovněž

zjistilo, že skoro jedna polovina dětí ve

věku jednoho roku se probudí vícekrát

za noc a že malé děti ve věkové skupině

do tří let tvoří jen 9 % těch, které nespí

bez probuzení celou noc.

15

Zkušenosti z praxe dětského lékaře


6 %

36 %

38 %

53 %

1 rok

39 %

2 roky

38 %

4 roky

Kolik dětí se probudí dvakrát či vícekrát za noc?

Vě k

22 %

1 rok

24 %

2 roky

7 %

4 roky

45 %

4–6 týdnů

32 %

3–4 měsíce

38 %

6–7 měsíců

16

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT


Čekání nepomůže

Výsledky také znázorňují, co jsme se

dozvěděli během našich poradenských

rozhovorů – problémy se spaním se

do prvních tří let života samy od sebe

vyřeší jen stěží. Probouzí-li se během

noci i půlroční dítě, je velmi pravděpo

dobné, že bude své rodiče držet v poho

tovosti nejméně ještě další rok.

Z této statistiky však nemůžeme

vyčíst, že mnoho dětí krásně spalo ale

spoň jednou týdně, či dokonce něko

lik měsíců, jenže pak se jejich noční

návyky zcela změnily a jejich nerušený

noční spánek byl ten tam. Tato změna

může nastat například po nemoci či

dovolené.

Stupnice stresu

Mluvíme-li o dětských poruchách

spánku, máme tím na mysli především

to, že dítě potřebuje delší dobu k tomu,

aby usnulo, nebo se budí několikrát

za noc. Možná je i kombinace obou

poruch. Přes den je to velmi nevyrovna

né, poněvadž dítě spí celkově jen velmi

málo. V důsledku toho jsou „poškozo

váni“ také rodiče, protože rovněž jejich

Cítíte se stresovaní?

Ruku na srdce

Má-li dítě problémy s usínáním

a nerušeným spánkem, zatěžuje

to především rodiče. Zde můžete

zhodnotit, jak spolu souvisí noční

návyky vašeho dítěte a váš stupeň

stresového zatížení.

1. Zařaďte se sami na stupnici

stresu. Jakou hodnotu stresu

jste si momentálně přisoudili?

2. Jak často je vaše dítě během

noci vzhůru a budí vás?

3. Vidíte nějakou souvislost mezi

spánkovými návyky vašeho dítě

te a vaší hodnotou stresu?

jste s nervy v koncích, dále

nemůžete

Totální vyčerpání

velmi silný stres

Časté naprosté vyčerpání

silný stres

Časté vyčerpání

střední stres

Občasné vyčerpání

lehký stres

Málokdy vyčerpání

žádný stres

Žádné vyčerpání

17

Zkušenosti z praxe dětského lékaře


spánek je neustále přerušován. Často pak nemohou rodiče hned usnout a nedostatek spánku tak dohnat.

V naší studii jsme se dodatečně dota

zovali rodičů, tedy převážně matek, které přišly do ordinace se svými dětmi, jak moc stresované se cítí. Proto jsme vám předložili také měřítko stresu.

Je přirozené, že se rodiče cítí kvůli

neklidnému spánku stresovaní. Obzvláště pak matky, které musí vstávat víc než dvakrát za noc, pociťují silný až velmi silný stres a vyčerpání. Jen velmi málo matek dětí, které špatně spí, se cítí klidné a vyrovnané. Matky dětí, které spí dobře, jsou oproti tomu stresované a vyčerpané jen málokdy.

Nejvíce si užíváme mateřství v do

bě, kdy mají děti kolem čtyř měsíců. V tomto období pociťujeme nižší stres

než v jiných etapách. Co může být pěk

nějšího než dítě, které zcela přijímá své

okolí, usmívá se, směje se, poslouchá,

a to všechno pokojně, zatímco klidně

leží na zádíčkách. Období tříměsíčních

kolik je konečně pryč. Dítě už rovněž

tak často nepláče, ještě neleze, neprová

dí žádné „hlouposti“ a zatím pořád spí

až 15 hodin denně. A i když to se spán

kem ještě pořád není růžové, mohou to

rodiče svému kouzelnému malému člo

víčkovi snadno prominout.

Oddanost a obětování se vlastnímu

dítěti je přece tak naplňující! Podle

našich zkušeností je většina matek

a také mnoho otců připravena se pro

své dítě obětovat, jenže někdy se musí

dostat ke slovu také právo na vlastní

život, jinak svým chováním poškozuje

me jak dítě, tak ostatní členy rodiny.

18

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT To nejdůležitější v kostce

Problémy se spaním jsou u malých

dětí velmi rozšířené.

„Naše dítě špatně spí. Co mám dělat?“ V kojeneckém věku se nejméně každé třetí dítě během noci vícekrát probudí a pláče. Tento problém se většinou sám od sebe nevyřeší.

Špatný dětský spánek způsobuje

stres rodičů.

 Rodiče dětí, které dobře spí, se cítí většinou klidně a vyrovnaně.  Rodiče (především matky) dětí, které špatně spí, jsou „díky“ tomu velmi stresovaní a vyčerpaní.

Dítě, které špatně spí, není

„problémové dítě“.

Děti jsou malé učenlivé bytosti. Všech

ny zdravé děti, které jsou šest měsíců

staré, umí samy usnout a spí nerušeně

celou noc. A pokud ne, mohou se to

naučit velmi rychle.

19

Zkušenosti z praxe dětského lékaře


KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

20

Co víme o dětském

spánku?


KDO Z NÁS NESLYŠEL VYPRÁVĚNÍ PYŠ

NÝCH RODIČŮ o tom, jakou radostí

je vychovávat miminko, které již od narození musí budit, chtějí-li jej nakrmit, neboť jejich děťátko tak dobře spí již od svých prvních týdnů? Děti, které od narození nerušeně spinkají nejsou výmyslem rodičů, nýbrž skutečně existují. Takové děti si svůj klidný spánek nenechají ničím pokazit. Tomu mohou rodiče čilých a neposedných dětí jen těžko uvěřit, neboť jejich dítě zřejmě nechce v žádném případě nic propásnout, a spánkem se proto raději moc nezdržuje.

Ale i vy se můžete mít tak dobře jako

rodiče dětí, které krásně a nerušeně spí. Nemusíte si zoufat, neboť i vaše dítě se může naučit spát tak, aby večer usnulo v rozumnou dobu a klidně spalo ve své postýlce až do rána. Krátké probuzení je normální a každé dítě se může naučit, že při něm nemusí budit rodiče.

Také děti, které spí krátkou dobu

(například devět hodin ve věku od šesti měsíců), můžeme delšímu spánku naučit. Jsou i ratolesti, kterým vystačí jen několik hodin spánku denně, ale to jsou výjimky. Tyto malé „výjimečné děti“, kterým postačí opravdu málo spánku, se mohou naučit spát „svých několik hodin“ alespoň

v kuse a v noci, tedy v době, kdy spí

i jejich rodiče.

Velmi ojediněle se vyskytuje vroze

ná neurologická porucha, která dítěti

brání, aby spalo, a způsobuje, že je v no

ci celé hodiny vzhůru. Zde vám trénink

spánku, který vám doporučujeme, nijak

nepomůže. Vaše dítě však pravděpo

dobně žádnou takovou poruchu nemá,

je zdravé a schopné naučit se spát tak,

jak to odpovídá jeho věku a potřebám.

Nyní se dozvíte, co víme o dětském

spánku. Naše rady a doporučení v ná

sledujících kapitolách se zakládají na

odborných poznatcích.

Jak dlouhá je noc?

Existují nové údaje o tom, jak dlouho

děti spí. Je to méně, než se rodiče zpra

vidla domnívají. Na stránce 15 zmíně

ná rodičovská anketa Americké společ

nosti pro spánek došla k následujícím

výsledkům.

V prvních týdnech života prospí děti

celou noc jen velmi ojediněle. Z grafu

na straně 22 můžete vyčíst, jak probí

há noční spánek. Tenká čára ukazuje

přesné hodnoty, které poskytli rodiče.

Tlustou čarou jsme se snažili tyto hod

noty vyrovnat, neboť kolísají jen velmi

nepatrně.

21

Jak dlouho děti spí?

Jak dlouho děti spí?

Od „špatných spáčů“ po „medvědy“


V prvních dvou měsících života bývá

délka spánku v noci necelých 8 hodin, a tato doba se pozvolna prodlužuje. Od 6 měsíců je to v průměru téměř 10 hodin a tato délka pak zůstává přibližně až do sedmého roku života. Poté se potřeba spánku stále zmenšuje. Noční doba spánku se mění od kojence do školního věku jen nepatrně.

Podle americké studie spí jen malá

část dětí déle než 11 hodin. Při dřívějších průzkumech byla uváděna většinou delší doba spánku, kterou zveřejnila jedna dlouhodobá studie prováděná v Curychu. Noční spánek dětí byl v průměru o jednu hodinu delší. Průměrná noční doba spánku tedy byla kolem deseti až jedenácti hodin. Odchylky o jednu hodinu míň nebo víc jsou normální, a více dětí by dokázalo déle a lépe spát, jen kdyby měly dobré návyky usínání. O tom se však více dozvíte až později.

To, že se doba nočního spánku od

kojeneckého do školního věku dítěte

mění jen minimálně, má své výhody.

Sourozenci mohou chodit v prvních

letech života spát ve stejnou hodinu,

přičemž rozdílná potřeba spánku se pak

vyrovná během dne, kdy si mladší dítě

může jít odpočinout. Když však mladší

dítě potřebuje jen málo hodin spánku

a starší dítě je oproti tomu „věčný spáč“,

má smysl, když mladší dítě vidí, že jeho

starší sourozenec chodí častěji spát.

Jak si rozvrhnout spánek?

Novorozenec nemá ještě žádné vnitř

ní hodiny, nepozná rozdíl mezi dnem

a nocí, a tudíž spí ve dne i v noci přibliž

ně stejnou dobu. Průměrná doba spán

ku se u novorozence pohybuje kolem

16 hodin. Spánek je rozložen rovno

měrně do kratších a delších úseků ve

dne a v noci. Avšak v prvních týdnech

Délka spánku během noci

12

0-2 3 6 9

měsíce roky

věk

Hodiny

12 18

10

8

6

2 3 4 5 6 7 8 9 10

22

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

života se velké odchylky od průměru

vyskytují dosti často.

Kdy je den a kdy je noc?

Rozdíl mezi dnem a nocí začínají

kojenci rozeznávat během prvních tří

až šesti měsíců života. Jejich noční spá

nek se tak prodlužuje a délka a počet

spaní přes den se oproti tomu snižuje.

Již ve třech měsících můžeme zřetelně

pozorovat, že dítě spí déle v noci než

přes den a mnoho z nich si vystačí jen

s třemi hodinami denního spánku.

Kolik spánku je potřeba v daném

věku?

Nejpozději v šesti měsících dítěti stačí

10 hodin nočního klidu (bez probou

zení na krmení), přičemž tomuto neru

šenému spánku se může každé zdra

vé dítě naučit. Pokud potřebuje dítě

spát v noci víc než 10 hodin, může to

Jak dlouho spí vaše dítě?

Naštěstí kojenci a malé děti nespí pouze v noci, ale také přes den. Jak často

a jak dlouho spí, to závisí na jejich věku, na individuální potřebě spánku

a na jejich zvyklostech. S pomocí tohoto malého dotazníku si můžete udělat

představu o tom, jak dlouho vaše dítě skutečně spí. Graf na straně 25 vám

pro srovnání nabízí průměrné hodnoty.

Ruku na srdce

Jak dlouho spí vaše dítě v no

ci?

méně než 8 hodin

8 až 9 hodin

9 až 10 hodin

10 až 11 hodin

více než 11 hodin

Spí vaše dítě ještě přes den?

ne

ano, jednou denně

ano, dvakrát denně

ano, alespoň třikrát denně

Jak dlouho spí vaše dítě přes

den

míň než 1 hodinu

1 až 2 hodiny

2 až 3 hodiny

více než 3 hodiny

Jak dlouho spí vaše dítě

během dne a noci dohromady

... hodin

Jste spokojeni s potřebou

spánku svého dítěte?

23

Jak dlouho děti spí? dospat během dne. Od šestého měsíce do začátku nebo do poloviny druhého roku života spí dítě během dne dvakrát (jednou dopoledne a jednou odpoledne) a poté se dítě naučí spát jen v poledne. Ve věku od dvou do čtyř let si některé děti odvyknou i na tento polední spánek. Od sedmého roku je noční spánek stále kratší, a to každý rok přibližně asi o čtvrthodinu.

V grafu na pravé straně můžete vidět,

jak se vyvíjí délka spánku dětí a jak je spánek rozvrhován podle věku na den a noc. Srovnáváte-li doby spánku svého dítěte s hodnotami v grafu, uvažte, že to jsou hodnoty americké studie, ve které jsou uvedeny zvlášť krátké doby. Švýcarské děti (viz strana 22) spaly také přes den zřetelně déle. Odchylka jedna až dvě hodiny od zde uvedených údajů je zcela normální, obzvláště velké rozdíly jsou pak u hodnot uvádějících délku denního spaní.

U mnoha dětí je samozřejmě ještě

naděje, že kdyby měly lepší spánkové návyky, mohly by spát podstatně déle. Ve studii popsané na straně 15 měla skoro polovina dotázaných rodičů pocit, že jejich dítě spí nedostatečně dlouhou dobu. U některých dětí je únava velmi dobře patrná: mnou si oči, během dne jsou rozmrzelé a bez zájmu o jakoukoli činnost. Jiné děti se naopak zdají být přes den spokojené, dobře naladěné a jsou schopné si celé hodiny samy hrát. Rodiče po „tréninku spánku“, když jejich dítě začne spát o pár

hodin více, pozorují, že dítě je ještě

vyrovnanější a spokojenější.

Možná také zjistíte, že vám dítě

spí déle než jsou průměrné hodnoty

uvedené v grafu, ale to zpravidla není

důvod k obavám, prostě jen máte doma

vysloveně dobrého spáče.

Narkolepsie

Nadměrná a neodolatelná potřeba

spánku, která přichází na dítě náhodně

vícekrát během dne, může být ve výji

mečných případech příznakem vážné

ho onemocnění, které se jmenuje nar

kolepsie. Tato nemoc se nejdříve proje

vuje až ve školním věku, ale vyskytuje

se tak zřídka, že vás s ní nebudeme na

tomto místě znepokojovat.

Pokud se u vašeho dítěte vyskytují

neobvykle dlouhé doby spánku, a přes

to působí během dne velmi ospalým

dojmem, měli byste se o tom poradit

s dětským lékařem.

Nedostatek únavy

Zajímavé může být srovnání doby spán

ku vašeho dítěte s hodnotami z grafu na

straně 25 zvláště tehdy, když zjistíte,

že vaše dítě sice spí celkově dostatečně

dlouho, snad ještě víc než je průměr, ale

večer nechce do postele, nebo se náhle

uprostřed noci probudí, je čilé a chtělo

by si hrát. Tak i dítě s nadbytkem ener

gie může rodiče zatěžovat stejně jako

dítě, které spí málo.

24

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

16

Hodiny spánku

denní spáneknoční spánek

14 12 10

8 6 4 2 0

1

týdny

měsíce

roky

věk

1–2

63

9

12

18

2345678910

Průběh spánku

25

Jak dlouho děti spí? „Stavění komínů“ uprostřed noci

Právě takový případ byla roční

Míla: Každou druhou noc, zhruba

kolem jedné hodiny, se probudi

la a byla v následujících jedné až

dvou hodinách ve skvělé formě.

Ani nepomyslela na to, že by mohla

znovu usnout, a vyžadovala jakou

koliv činnost.

Mílina matka se v jednu hodinu v noci samozřejmě necítila na to, aby si se svou dcerou stavěla z kostek komíny. Pokoušela se tento problém vyřešit pomocí dětské lahve, vzala si Mílu k sobě do postele, avšak všechny pokusy byly marné. Matka už byla natolik zoufalá, že neviděla jiné řešení, než odnést Mílu zpátky do její postýlky, kde dívka další hodinu plakala, někdy dokonce plačící usnula. Tak to probíhalo každou druhou noc.

Z našeho rozhovoru pak vyplynulo,

že klíčovým problémem je doba, kterou Míla spí, neboť měla-li „dobrý den“, kdy se v noci vůbec neprobudila, spala od 7 hodin večer do 7 hodin ráno, k čemuž se přidal ještě tříhodinový polední spánek. Dohromady tedy prospala Míla 15 hodin denně, což však je příliš mnoho, a protože měla dostatek energie, byla v noci vzhůru. Řešení tedy bylo prosté. Míla v poledne už nespala tři hodiny, ale pravidelně jen hodinu a půl a celou další noc se neprobudila. Matka byla celá v rozpacích, protože si uvědomila,

že potřebu spánku svého dítěte jedno

duše přecenila.

Tento případ však není žádnou

výjimkou. Časté přání rodičů, aby jejich

dítě spalo od šesti hodin večer do devíti

hodin ráno, působí jako úsměvná před

stava, která může být jen toužebným

přáním, nikoli však realitou.

Rodiče, kteří dávají

své děti spát už kolem

šesté hodiny večer, musí

počítat s tím, že se děti

probudí kolem čtvrté

hodiny ráno!

Každý večer stejná písnička

Příběh desetiletého Edy dokazuje, že

i u starších dětí mohou nastat problémy

díky tomu, že chodí spát příliš brzy.

Matka posílala Edu denně mezi sed

mou a půl osmou do postele a v po

koji mu pak zhasla světlo. Avšak

vytoužený pravidelný klid, který si

zaměstnaná matka samoživitelka

tolik přála, nepřicházel. Den co den

přicházel vytrvale ze svého pokoje

za maminkou do obývacího pokoje

a vymlouval se, že má hlad, žízeň,

nebo že by si chtěl povídat. Usínal

teprve kolem půl desáté večer. O ví

kendu směl Eda zůstat vzhůru stejně

26

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

dlouhou dobu – jedině tehdy totiž

odcházel spát, aniž by „sehrál diva

dlo“. A protože o víkendu vstával

v sedm hodin ráno, stejně tak jako

přes týden, když musel chodit do

školy, byl problém jasný. Eda spal

dostatečně dlouhou dobu, protože

kdyby mu spánek chyběl, snažil by se

tento deficit „nadespat“ o víkendu.

Devět a půl hodiny spánku denně

odpovídá průměrné době dostačují

cí pro jeho věk.

Přesto jsme jeho matce nedoporučovali, aby se s Edou každý večer „dělila“ o obývací pokoj a shodli jsme se na

následujícím řešení. Do půl osmé se

musel Eda připravit k nočnímu odpo

činku a pak už zůstat ve svém pokoji,

kde za ním přišla matka a zůstala u něj

do osmi hodin večer, mohli si spolu

hrát nebo povídat, podle toho, co si Eda

přál. Poté opustila matka pokoj a Eda si

směl ve svém pokoji ještě do půl desáté

hrát sám, ale pod podmínkou, že musí

nechat maminku odpočívat a nesmí

se dožadovat její přítomnosti. S tímto

návrhem Eda ihned souhlasil, protože

i jemu se tento nápad jevil jako „zlep

šení“, a během několika minut poté, co

zhaslo světlo, usínal.

PŘED VÍCE JAK 50 LETY OBJEVILI dva

američtí vědci Aserinsky a Kleitman, že spánek není stejnoměrný stav klidu. Ve spánkové laboratoři si můžeme pomocí EEG (metoda záznamu bioelektrické aktivity mozku) přesně změřit, jak se v průběhu noci aktivita našeho mozku mění.

Můžeme přesně odlišovat dva druhy

spánku. Odborně jsou nazývané NREM fáze spánku a REM fáze spánku. REM je fáze, ve které se nám zdají sny.

Hluboký spánek a spánek se

sny

Když usneme, upadneme nejprve do

klidného, hlubokého spánku a tímto

hlubokým spánkem spíme další 4 hodi

ny, jako bychom šli pomalu ze scho

dů a s každým schodem padali ještě

do hlubšího spánku. Dostaneme-li se

na třetí nebo čtvrtý schod, náš dech

je velmi klidný, srdce bije pravidelně,

mozek odpočívá. Na EEG je tento pro

Co se vlastně odehrává ve spánku?

27

Co se vlastně odehrává ve spánku?


ces dobře vidět na velké, pomalé křivce, kterou nazýváme delta vlny. Mozek vysílá v této fázi jen nepatrné impulzy do svalů, tedy se ve spánku příliš nehýbeme. Může se tak stát, že začneme chrápat.

Ze stupně tři nebo čtyři můžeme být

jen velmi těžce probuzeni. Vyzvání-li nám např. telefon, jsme v první chvíli doslova mimo a nejprve se musíme vzpamatovat. Tento jev je podobný určitým dětským poruchám spánku (noční pláč a náměsíčnost), o kterých píšeme více na straně 131.

Tento hluboký spánek je po dvou

až třech hodinách poprvé nahrazen spánkem, ve kterém se nám zdají sny. Odborný název REM (rapid eye movements = rychlé pohyby očí) vypovídá o tom, že během této fáze se oči pohybují za zavřenými víčky skutečně rychle a rychlejší je rovněž tlukot srdce i dýchání, a tělo tak spotřebuje více kyslíku. Mozek je v této etapě náhle aktivní a nám se začínají zdát sny. Kdyby nás teď někdo vzbudil, pravděpodobně bychom mohli svůj poslední sen přesně popsat. Uvolnění, které nám přináší sny Dodnes přesně nevíme, proč vlastně sníme, jisté je jen to, že ve snu nemůžeme tlouci kolem sebe a být náměsíční, neboť ve fázi spánku, ve které sníme, jsou všechny naše svaly takřka v klidu. Mozek sice vysílá podněty směrem ke

svalům, tyto podněty však ke svalům

nedojdou, neboť jsou zastaveny v mí

še. A tak i během nejdivočejších snů

odpočíváme v posteli naprosto klidně.

V souvislosti se sněním se u nás může

objevit mírné cukání rukou nebo v ob

ličeji.

Jak se liší fáze spánku u dětí

a dospělých

Hluboký spánek a spánek, kdy se nám

zdají sny, se střídají několikrát za noc,

a to jak u dětí, tak i u dospělých. Ostat

ně fáze REM (tedy doba, kdy sníme)

činí u nedonošených dětí 80 % z jejich

celkové doby spánku, u donošených

dětí je to pak 50 %, u tříletých dětí

jedna třetina a u dospělých jedna čtvr

tina. Vědci zabývající se spánkem pře

mýšleli o tom, proč REM fáze hraje tak

důležitou roli právě u dětí v prenatál

ním období a u novorozenců.

Někteří vědci došli k závěru, že se

děti ve spánku „snaží“ o zrání svého

mozku, neboť podněty probíhají stej

nými nervovými dráhami jako později

například u poslouchání či pozorová

ní. Snad je tedy ta spousta hodin, které

prožívá dítě ještě v matčině děloze nebo

v prvních týdnech po narození, smys

luplně využita, neboť mozek je tak při

pravován na vnímání a dítě „se učí“ ve

spánku.

Je těžké zjistit, zda jsou sny novoro

zenců v REM fázi stejné, jaké je známe

28

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT my, ale už dvouleté děti vypráví o snech, vzbudíme-li je během fáze REM.

U novorozenců se vyskytuje ještě

jedna zvláštnost. Do fáze REM se dostávají hned po usnutí a teprve ve třetím měsíci nastává nejprve fáze hlubokého spánku. Všechny čtyři hodiny spánku jsou dobře rozlišitelné až od šestého měsíce, kdy se dětský spánek podobá již spánku dospělých. U šestiměsíčního dítěte je mozek dostatečně vyvinutý a také je ustálen prototyp spánku, takže dítě může spát devět až deset hodin a v ojedinělých případech až jedenáct hodin denně v kuse. A proč to tak často nefunguje? To se dozvíte v následujících odstavcích.

Model spánku:

Usnutí, probuzení, pokračování

ve spánku

Již v 80. letech profesor Feber (viz strana 13) přesvědčivě objasnil souvislost mezi průběhem spánku a rozšířenými dětskými poruchami spánku. Podle jeho modelu je na straně 31 zobrazen graf, ze kterého můžete vyčíst, jak asi probíhá spánek u šestiměsíčního dítěte, které splňuje vyzrálý model spánku.

V tomto případě noc trvá od osmi

hodin večer přibližně do šesti hodin ráno. Pokud jde vaše dítě do postele dříve nebo později, posouvá se tím tento model jen dopředu nebo dozadu, ale nic se nemění.

V grafu můžete rozlišit také na straně

27 popsané dvě fáze spánku, a sice fázi

NREM a fázi REM. Hluboký spánek

jsme v grafu trošku zjednodušili a zob

razili jen ve dvou stupních, tj. hlubší

a lehčí hluboký spánek.

Hluboký spánek se objevuje v prv

ních dvou až třech hodinách po usnutí

a ještě jednou v časných ranních hodi

nách. Po zbytek noci se vícekrát střídají

fáze REM a lehčí hluboký spánek. Mezi

tím jsou zobrazeny vždy šipky, které

znamenají krátké probuzení. První dvě

šipky v 21.30 a kolem 22.30 znamenají

neúplné probuzení z hlubokého spán

ku.

V našem případě jde dítě spát v osm

hodin večer, takže než usne hlubo

kým tvrdým spánkem, uběhne 5 až 15

minut. Pokud malé děti upadnou do

hlubokého spánku (ne lehkého hlubo

kého spánku), je velmi obtížné je pro

budit. Rodiče mohou zapnout vysavač,

rozsvítit světlo, odnést dítě z auta do

jeho postýlky, ale dítě přesto zůstane

pokojně spát.

Ale to usínání!

Na tomto místě vznáší mnoho rodičů

námitky. „Naše dítě ale neusíná rych

le! Někdy to trvá celou hodinu! Zdá se

nám, jako by se usnutí bránilo.“ Je to

u vašeho dítěte podobné? (Jedním z dů

vodů může být, že dítě prostě ještě není

unavené.) Jeho „vnitřní hodiny“ ještě

nejsou nastavené na spánek. Co můžete

29

Co se vlastně odehrává ve spánku?


dělat v takovém případě, se dozvíte od strany 44.

Mnoho dětí projevuje známky

únavy, přesto však z plných sil bojuje proti usnutí. Jak se to dá vysvětlit? Rodiče, kteří mají se svým dítětem tyto problémy, si většinou již odvykli pomáhat mu (více či méně náročnými prostředky), aby usnulo, a místo toho, aby jej bdělého položili do postele, dělají s ním všechno možné, dokud neusne.

Usínání by pak mohlo vypadat jako

u Kiliána (1 rok). Když usnul, matka

jej vždy odnášela do postýlky, jakmi

le ho tam ale chtěla položit, probudil

se.

Usínání by také mohlo být obdobné

jako u Mariky (9 měsíců). Její matka

s ní zůstávala večer dvě až tři hodi

ny, držela ji za ruku, dívala se jí do

očí a mezitím ji vzala několikrát do

náruče.

Anebo to může vypadat jako u mnoha jiných rodičů, kteří musí ležet se svým dítětem tak dlouho v posteli, dokud tvrdě neusne. A běda, pokud se pokusí odejít příliš brzy! Pak se má jejich dítě okamžitě čile k světu a hrátky mohou začít znova.

Všechny tyto příklady mají jedno

společné. Děti, které se brání usnout, se nemohou uvolnit a schoulit se připravené ke spánku. Zatímco usínají, tak se

s nimi něco přihodí a jakákoliv snaha

podpořit je v tom, aby spaly, je pak

téměř zbytečná.

Vy byste se cítili podobně, kdybyste si

šli lehnout s vědomím, že sotva usnete,

někdo vám ukradne přikrývku. Prav

děpodobně byste také zůstali dlouho

vzhůru, jen abyste tomu zabránili. No

a tak nějak podobně „přemýšlí“ i vaše

dítě. Říká si, že pokud usne, „vyplížíte“

se ven a jemu tak zbývá jediné - neu

snout. Naštěstí tak všechny děti nerea

gují a u mnoha z nich potřeba spánku

porazí touhu neusnout.

Normální doba bdělosti

Vraťme se zpět na graf ze strany 31.

Aspoň někdy spí každé dítě, což pro

většinu rodičů znamená, že mají v tu

chvíli tři hodiny klidu! Krátká probu

zení, která jsou zaznamenána v grafu

šipkou, se objevují teprve po 23. hodi

ně, právě tehdy, kdy vyčerpaní rodiče

upadají do hlubokého, tvrdého spánku.

Některé děti pláčou poprvé už po 20 až

30 minutách, což může znamenat, že

ještě opravdu neusnuly. Naopak zcela

normální je, že polovina dětí se pro

budí z hlubokého spánku po hodině

až hodině a půl, aniž by většina rodičů

něco zpozorovala. Dítě se například

otočí, zamlaská, přežvýkne, mne si oči

nebo brouká a potom zase spí dál. Toto

„poloviční probuzení“ vyvolá změna

v proudění mozku. V tomto okamži

ku můžeme na EEG rozpoznat, že se

všechny modely spánku náhle pro

30

KAŽDÉ DÍTĚ MŮŽE DOBŘE SPÁT

31

Co se vlastně odehrává ve spánku?

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je

možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist