načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Kavky a kosatce -- Antropologie turismu, prostoru a identity v Maroku - Michaela Konopíková

Kavky a kosatce -- Antropologie turismu, prostoru a identity v Maroku
-16%
sleva

Kniha: Kavky a kosatce -- Antropologie turismu, prostoru a identity v Maroku
Autor:

Publikace je výsledkem terénního výzkumu prováděného mezi etnickými Berbery, kteří obývají pohoří Vysoký Atlas ve vnitrozemí Maroka. Podrobuje analýze transformaci místního ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  250 Kč 210
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Karolinum
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 26.02.2018
Počet stran: 160
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran, 15 stran obrazových příloh, barevné ilustrace, mapy
Vydání: Vydání první
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
ISBN: 9788024636443
EAN: 9788024636443
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace je výsledkem terénního výzkumu prováděného mezi etnickými Berbery, kteří obývají pohoří Vysoký Atlas ve vnitrozemí Maroka. Podrobuje analýze transformaci místního prostředí v návaznosti na objevující se diskursivní praktiky, jež jsou úzce spojené s postupným pronikáním prvků globální ekonomiky, environmentálních programů a programů rozvojové pomoci do života místní společnosti. (antropologie turismu, prostoru a identity v Maroku)

Předmětná hesla
* 21. století
Berbeři -- Maroko
Berbeři -- etnografie
Etnografický výzkum -- Maroko
Cestovní ruch -- Maroko -- 21. století
Kulturní antropologie
Maroko -- sociální poměry
Atlas (pohoří)
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Autorka se ve své monografii věnuje relativně široké

problematice turismu a kulturní identity na příkladu území

v údolí Imlil v Maroku. Tato problematika, jež prostupuje

hned několika obory (mj. antropologie či geografie), v

sobě dnes více než dříve zahrnuje otázky globalizačních

trendů, adaptabilní složku kulturních komunit, akulturační

procesy, otázku lokality a sousedství, vztah globálního a

lokálního, mikroregionální a makroregionální procesy atd.

Z textu monografie je dostatečně patrné, že globalizace

nevede k homogenizaci prostředí a života člověka, nýbrž

ke vzniku vztahu mezi místní situací a globální realitou.

Jíž první část monografie ukazuje, že před sebou máme

bezesporu mimořádně široce ukotvenou publikaci, v

jejímž textu se autorka opírá o rozsáhlé množství

cizojazyčných zdrojů informací a o myšlenky postmoderní

antropologie. Právě na turismu a jeho vlivu na

sociokulturní změny komunit, stejně tak na postupných

změnách stratifikace společnosti a vlivu ochrany životního

prostředí na život komunit autorka demonstruje změny

paradigmatu antropologie, včetně percepce antropologie

jako svého druhu narace. V této souvislosti je třeba velmi

pozitivně ocenit především snahu autorky o poutavý,

narativní styl textu, kdy autorka na příbězích několika

osob vykresluje podstatu života v komunitě údolí Imlil -

jsou to totiž právě osobní příběhy, které tvoří život lidstva.

Společně s autorkou máme možnost sledovat příběh

změny studovaných komunit na pozadí globalizace a

komodifikace jejich kulturních prvků.


(...)

Není sporu o tom, že osobní svědectví antropologa a jeho

terénní výzkum v lokalitě mimo běžný západní civilizační

okruh v drtivé většině případů přinášejí svého druhu

mimořádně cenné výsledky a jsou zdrojem inspirace.

Příkladem toho je rovněž tato monografie, v níž autorka

zužitkovala svou vlastní zkušenost s komunitami údolí

Imlil a jejich prostředím (celkem 5 měsíců strávených ve

zkoumané lokalitě), která jí nabídla nejen pohled, nýbrž i

vhled do života lidí. Autenticita výzkumu je podtržena

také deníkovými záznamy, které čtenáři přibližují nejen

samotný rámec monografie, ale i proces jeho vzniku.

Metodologie terénního šetření včetně výběru respondentů

a klíčových aktérů byla zvolena uvážlivě, autorka otevřela

prostor pro komparativní metodu a metodu ověřování u

členů zkoumané skupiny (member check). Autorka snad

jen mohla více rozpracovat výzkumné otázky včetně

jejich roztřídění. Ocenit je třeba rovněž řadu cenných

informací o komunitě, k nimž jistě nevedla snadná cesta.

(...)

Věřím, že si monografie Mgr. Michaely Konopíkové,

Ph.D. najde své čtenáře nejen z oboru kulturní

antropologie, ale rovněž z dalších více či méně

příbuzných odborných disciplín. Nabízí totiž fundovaně

podané, mimořádně aktuální téma v rámci mezioborového

přístupu, který přes obecnou společenskou proklamaci

není stále zcela běžný. Monografie zároveň představuje

českému čtenáři vedle aktuálního antropologického


diskursu realizovaný terénní výzkum autorky v

mimoevropském prostředí. Tento výzkum je poutavě

prezentován jako příběhy ze života komunit v údolí Imlil.

Vše výše uvedené předurčuje text monografie k jejímu

úspěchu na knižním trhu.

Z recenzního posudku: PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D.

Dějištěm příběhu, který publikace "vypráví", je Maroko,

jedna z výsostných destinací západních kulturních

antropologů. Téma práce je definováno jako "(...) analýza

sociokultumí transformace berberské komunity v centrální

oblasti Vysokého Atlasu" a cílem zkoumání je zjistit, "(...)

jakým způsobem prezentovaný narativ turismu doplňuje

nebo rozporuje dominantní oficiální vyklad turismu,

ochrany přírody a rozvojové pomoci". Na jedné straně je

tedy kladem důraz na procesuálnost (studium proměn) v

lokalitě, na straně druhé autorka akcentuje fenomén

diskurzu - jak, kdo a proč jej utváří a jaké má jeho

převládající podoba dopady na místní komunitu ve

sledovaných oblastech (turismus, životní prostředí,

rozvojové projekty ve vzdělávání).

Dříve než se dostanu k obsahové stránce textu, vyjádřím

se stručně i k jeho stránce formální. Práce uspokojivě

reflektuje aktuální stav bádání v oboru kulturní


antropologie, autenticky pracuje se zdroji, které patřičně

cituje, stylisticky je kvalitní a z literárního hlediska velice

čtivá. V úvodních kapitolách je srozumitelně osvětleno

téma, zvolené paradigma a metoda, autorka specifikuje

svůj postup při sběru dat i jejich analýze. Samotný text je

směsicí ryze odborných pasáží, původních výpovědí a

autorčiných deníkových záznamů z terénu, což z celku

činí mozaiku, která je čtenářsky poutavá.

Práce se nese v ostře kritickém duchu - antropoložka

vědomě odmítá (beztak iluzorní) postoj pozitivistického

výzkumníka shromažďujícího "tvrdá data" a od začátku do

konce interpretuje. Osobní angažovanost je ostatně v

souladu s požadavky aktuálně kladenými na kulturní

antropology, kteří už dávno nestudují "ty druhé", nýbrž

prostřednictvím setkání s lidmi a místy přispívají k

poznání o sobě samych i o lidství obecně.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že maročtí Berbeři jsou

pod tlakem hned několika aktérů, které lze na nižší úrovni

identifikovat jako konkrétní osoby (např. podnikatel těžící

z cestovního mchu a investující zároveň do výstavby

internátních zařízení pro nezletilé berberské dívky), v

obecné rovině se však jedná o nadosobní síly typu

globálního neoliberálního kapitalismu. (Pojem

"kapitalismus" se mimochodem v knize nikde


nevyskytuje.) Ve všech studovaných oblastech kolidují

zájmy místních lidí se zájmy těch, kteří mají při

formování diskurzu větší slovo - turisté, marocká vláda,

západní podnikatelé či Francie coby exkoloniální

mocnost, kolonizující nyní Maroko subtilnějšími, ale i tak

účinnými metodami. V důsledku nerovnosti sil dochází v

lokalite k násilné manipulaci s prostředím i identitou

místních obyvatel, komodifikaci autentického života

Berberů, výkladu přírody jako obchodovatelného artiklu a

instrumentalizaci příjemců rozvojové pomoci. Základní

problém shledává autorka v tom, že místní lidé mají

obecne malý podíl na rozhodovaní o nejrůznějších

opatřeních, které se jich bytostně dotýkají, tedy a) jakým

směrem se v oblasti turismu bude rozvíjet místo, kde žijí,

b) jak nejlépe skloubit potřebu přežít a pokud možno také

mít se lépe s potřebou zachovat důstojné životní prostředí

pro stávající a budoucí generace, a c) jak v komunitě

zvýšit gramotnost a podpořit participaci žen na veřejném

životě. Závěrečná konstatování autorky jsou nelítostná:

"(...) neoliberalni praktiky v lokalitě představují

pokračování koloniálních schémat a vycházejí z ideologie

západní hegemonie.

Autorka k tématu přistupuje s weberovskym zápalem pro

věc, je schopná zprostředkovat výstupy terénního


výzkumu odborně a přitom čtivě, a volbou tématu se jí

daří neuzavírat se v příslovečné slonovinové věci, naopak,

pojednává o palčivých problémech globalizovaného

dneška.

Z recenzního posudku: Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D.

M.A.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist