načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Kárná odpovědnost soudce v přerodu: Ponaučení z České republiky - David Kosař; Tereza Papoušková

Kárná odpovědnost soudce v přerodu: Ponaučení z České republiky
-11%
sleva

Kniha: Kárná odpovědnost soudce v přerodu: Ponaučení z České republiky
Autor: ;

Tato kniha se zabývá vývojem kárné odpovědnosti českého soudce, a to z historického, institucionálního i empirického hlediska. Vůbec poprvé jsou zde empiricky prozkoumány dosavadní ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  190 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 201709
Počet stran: 83
Rozměr: 235,0x158,0x13,0 mm
Úprava: tran
Hmotnost: 0,166kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7552-816-2
EAN: 9788075528162
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato kniha se zabývá vývojem kárné odpovědnosti českého soudce, a to z historického, institucionálního i empirického hlediska. Vůbec poprvé jsou zde empiricky prozkoumány dosavadní teorie a hypotézy týkající se kárné odpovědnosti českých soudců a vyvráceny některé mýty o „sankční novele“ kárného soudnictví připravené tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem v roce 2008. Data, která se autorům podařilo shromáždit, potvrzují prominentní roli soudních funkcionářů v českém soudnictví a slabší postavení ministerstva spravedlnosti, poukazují na komplexnost faktorů ovlivňujících výsledky reformy kárného soudnictví a pomáhají identifikovat problematické aspekty kárného řízení s českými soudci. Kromě prezentace a interpretace unikátních dat tato kniha upozorňuje na dosud nedostatečně prozkoumaný fenomén – vzrůstající roli Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu při formování kontur kárné odpovědnosti českého soudce. (ponaučení z České republiky)

Předmětná hesla
Soudci
Soudnictví
kárná odpovědnost
Česko
Kniha je zařazena v kategoriích
David Kosař; Tereza Papoušková - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

27

3 KÁRNÁ ODPOVĚDNOST ČESKÉHO

SOUDCE: POHLED KVANTITATIVNÍ

Po ukotvení českého kárného soudnictví do historického i soudobéhoinstitucionál

ního kontextu můžeme konečně přistoupit k empirické analýze kárných řízení sčes

kými soudci, jež představuje jádro této knihy, a pokusit se odpovědět na otázku, zda

přinesla Pospíšilova reforma kárného soudnictví ve střednědobé perspektivěočeká

vané zpřísnění kárného postihu českých soudců či nikoliv. Za účelem zodpovězení

této otázky porovnáme výsledky ukončených kárných řízení se soudci zahájených

před Pospíšilovou reformou v letech 2003–2008 s výsledky ukončených kárných

řízení se soudci zahájených po Pospíšilově reformě v letech 2009–2014, tj. v období

šesti let před účinností novely a v období šesti let po ní. Dále analyzujeme ikoneč

ná rozhodnutí vydaná v řízeních zahájených za existence federálního modelu, tj.

v letech 1993–2002, abychom identifi kovali další případné faktory, které by mohly

ovlivnit interpretaci našich výsledků ve sledovaném období 2003–2014.

3.1 Metodologický prolog ke kvantitativní studii

Dopady Pospíšilovy reformy jsme zjišťovali skrze analýzu konečných rozhodnutí

vydaných v kárných řízeních v období zhruba šesti let před účinností novely a šesti

let po ní.

50

Pro srovnání jsme pak analyzovali i konečná rozhodnutí vydaná vříze

ních zahájených za existence federálního modelu, tj. v letech 1993–2002.Zatím

co rozhodnutí vydaná v řízeních zahájených poté, co Pospíšilova novela nabyla

účinnosti, jsou veřejně a zdarma dostupná na webu Nejvyššího správního soudu,

rozhodnutí vydaná v řízeních zahájených dříve jsme museli získat od ministerstva

spravedlnosti. Všechna zpracovávaná rozhodnutí jsme pročetli, respektive v nich

vyhledali určité konkrétní informace. Jednalo se o informace o: datu podání návrhu,

navrhovateli (kdo jím byl, respektive v rámci které instituce působil), kárněstíha

ném soudci (kde tento soudce působil a zda šlo o muže či ženu), kárném provinění

(jak bylo v kárném řízení vymezeno), konečném způsobu vyřízení věci a případně

i uloženém kárném opatření.

50

Slovo „zhruba“ zde odkazuje na skutečnost, že novela nabyla účinnosti ke konci roku 2008,konkrét

ně 1. 10. 2008.


ČÁST DRUHÁ KÁRNÁ ODPOVĚDNOST SOUDCE ČESKÉ REPUBLIKY

28

Tyto informace, tj. vzniklý datový soubor, jsme dále zpracovávali za užití R –

jazyka a prostředí pro statistické výpočty a grafi ku (verze 3.2.1). Při zpracovávání

datového souboru jsme užili metod prosté deskriptivní statistiky. Jesamozřejmostí, a upozorňujeme na to i dále, že samotná statistická analýza zpracovávaných

rozhodnutí nemůže postihnout veškeré myslitelné dopady novely, jsme nicméně

přesvědčeni, že může přinést zajímavé a nanejvýš relevantní výsledky. Dálepoukazujeme na skutečnost, že pro účely této knihy z důvodu omezeného prostoru

nezohledňujeme mírně kolísající celkový počet soudců obecných soudů v České

republice ve sledovaných letech 2003–2014,

51

který byl klíčový zejména přiinterpretaci dat z 90. let 20. století, kdy se české soudnictví potýkalo s velkýmnedostatkem soudců.

52

3.2 Burešův model (2003–2008)

V této a následující podkapitole ve stručnosti shrneme základní údaje, které popisují

návrhy, na jejichž základě byla v daných obdobích (před Pospíšilovou novelou a po

ní) zahájena kárná řízení, a rozhodnutí, jež byla v těchto řízeních vydána. Zaměřme

se tedy nejprve na období před Pospíšilovou novelou.

Za existence Burešova modelu kárného postihování soudců bylo před kárnými

senáty zahájeno celkem 200 kárných řízení, z toho naprostá většina (konkrétně 154,

tj. 77 %) na návrh předsedy téhož soudu, na kterém působil kárně stíhaný soudce.

Ostatní navrhovatelé byli co do počtu podaných návrhů poměrně neaktivní. Nanávrh předsedů nadřízených soudů bylo zahájeno 18 (9 %) a na návrh ministraspravedlnosti 17 (8,5 %) řízení. V 11 případech (5,5 %) pak byla věc kárnému soudu

postoupena orgánem příslušným k projednání přestupku. Větší část kárných řízení

(59,5 %) byla vedena proti soudcům-mužům. Jak je patrné z grafu č. 1, procentuálně

nejvíce proti soudcům-mužům podávali kárné návrhy ministři spravedlnosti. Více

návrhů proti mužům než proti ženám podávali také předsedové soudů, na nichž

tito soudci působili. Naopak větší podíl návrhů směřujících vůči ženám podávali

předsedové nadřízených soudů. Konečně proti ženám byla vedena velká většina

kárných řízení zahájených na základě postoupení věci orgánem příslušným kprojednání přestupku.

51

Tohoto zjednodušení jsme si vědomi, nicméně v letech 2003–2014 byl český soudcovský stav již

naplněn a rozdíly v počtu soudců v tomto období jsou zanedbatelné. Srov. KOSAŘ, David. Perils of

Judicial Self-Government. Cambridge: Cambridge University Press, 2016, s. 216 a Annex C. 52

Počátkem 90. let 20. století chyběly v českém soudnictví oproti směrným číslům stovky míst. Srov.

KOSAŘ, David. Perils of Judicial Self-Government. Cambridge: Cambridge University Press, 2016,

s. 190–191 a Annex C.

3 KÁRNÁ ODPOVĚDNOST ČESKÉHO SOUDCE: POHLED KVANTITATIVNÍ

29

Graf č. 1 Podíl návrhů podaných proti mužům a proti ženám v celkovém počtu

návrhů podaných jednotlivými typy navrhovatelů před novelou

Nejvíce návrhů v daném období směřovalo proti soudcům okresních soudů.

Konkrétně proti nim bylo vedeno 148 kárných řízení (74 %). Celkem 47 řízení

(23,5 %) pak bylo vedeno proti soudcům krajských soudů, čtyři řízení (2 %) proti

soudcům soudu Nejvyššího či Nejvyššího správního a konečně jediné řízení bylo

vedeno proti soudci vrchního soudu.

53

Výrazná převaha návrhů směřujících proti

soudcům okresních soudů byla pravidlem pro všechny typy navrhovatelů.

54

Soudci

okresních soudů mezi kárně stíhanými dále výrazně převažovali jak ve skupiněstíhaných soudkyň, tak ve skupině stíhaných soudců-mužů.

Zdaleka nejčastěji byli soudci v letech 2003 až 2008 stíháni pro kárné provinění

spočívající v zapříčinění neodůvodněných průtahů v řízeních. Pro tento typkárného provinění byli stíháni soudci ve 131 řízeních (65 %). Celkem 18 řízení (9 %)

bylo vedeno proti soudcům proto, že se měli dopustit jednání jsoucího v rozporu

se soudcovskou nezávislostí a etikou, v 15 řízeních (7,5 %) byli soudci stíháni pro

přestupek a v pěti řízeních (2,5 %) pro problémy plynoucí z požití alkoholu. Ve

zbylých 31 řízeních kárné provinění spočívalo ve skutku, který nelze zařadit ani do

jedné z právě uvedených kategorií. Graf č. 2 ilustruje skutečnost, že z řízenízahájených na návrh předsedů soudů se naprostá většina týkala právě průtahů. Naopak

ministr spravedlnosti podal mírně větší podíl kárných návrhů proti soudcům pro

ostatní kárná provinění, například pro porušení povinností orgánu státní správy,

55

přidělení věci soudci v rozporu s rozvrhem práce nebo pro porušení jinýchpovinností předsedy soudu. Z grafu č. 3 je pak patrné, že zatímco muži byli častěji stíháni

pro jednání v rozporu se soudcovskou nezávislostí a etikou než pro přestupek, u žen

tomu bylo naopak.

53

Zajímavější by samozřejmě bylo, kdybychom znali například podíl počtu soudců okresních soudů,

proti kterým bylo vedeno kárné řízení, v celkovém počtu okresních soudců. Pro takovou statistiku

nám nicméně chybí údaje. 54

Pokud zde a na jiných místech neuvádíme grafy, které by ilustrovaly popisované skutečnosti, je to

z důvodu úspory místa. Tyto (stejně jako i v textu uvedené) grafy, stejně jako i celý datový soubor,

který byl podkladem pro jejich zpracování, autoři samozřejmě na vyžádání rádi poskytnou. 55

Srov. dvě řízení neúspěšně vedená proti tehdejšímu předsedovi Krajského soudu v Brně Jaromíru

Pořízkovi.

ČÁST DRUHÁ KÁRNÁ ODPOVĚDNOST SOUDCE ČESKÉ REPUBLIKY

30

Graf č. 2 Podíl řízení vedených proti soudcům pro jednotlivé typy

kárných provinění v celkovém počtu řízení zahájených na

návrh jednotlivých typů navrhovatelů před novelou Graf č. 3 Podíl řízení vedených proti soudcům pro jednotlivé typy kárných provinění

v celkovém počtu řízení vedených proti mužům a proti ženám před novelou

Z řízení, která proběhla podle Burešova modelu, skončila naprostá většina pro

stíhané soudce špatně, jelikož ve 120 z nich (60 %) došlo k uložení kárného opatření

a v průběhu 21 z nich (10,5 %) se kárně stíhaný soudce vzdal své funkce. Stejnýpočet řízení, který vedl k tomu, že se soudce vzdal funkce, vyústil v upuštění od uložení

kárného opatření. Pouze ve 13 řízeních (6,5 %) byl stíhaný soudce viny úplnězproštěn. Ve zbývajících případech došlo k zastavení řízení (20, tedy 10 %),

56

ke spojení

věci (1, tedy 0,5 %) a k výsledku jinému (4, tedy 2 %), kdy byly případy postoupeny

orgánu příslušnému k projednání přestupku či došlo například k tomu, že sesoudkyně stíhaná proto, že vydala pokyn nevpouštět do budovy soudu osoby s mobilním

telefonem, vzdala funkce předsedkyně soudu. Podíl jednotlivých výsledků řízení

na celkovém počtu řízení zahájených na návrh jednotlivých typů navrhovatelů se

příliš nelišil. Za zmínku stojí snad jen to, že zatímco z řízení zahájených na návrh

předsedů soudů skončila větší část uložením kárného opatření než tím, že se stíhaný

soudce vzdal funkce, v případě řízení zahájených na návrh ministra spravedlnosti

byly tyto počty stejné. Stejně tak je na okraj možno zmínit, že z řízení vedených

56

K zastavení řízení docházelo především proto, že byly návrhy na zahájení daných kárných řízení

podány opožděně, nebo například z důvodu úmrtí kárně stíhaného soudce.


3 KÁRNÁ ODPOVĚDNOST ČESKÉHO SOUDCE: POHLED KVANTITATIVNÍ

31

proti soudcům vrchních či dvou vrcholných soudů ani jedno neskončilo uložením

kárného opatření, dvě však vyústila v to, že se stíhaný soudce vzdal funkce.

Zajímavý však opět může být genderový aspekt. Z grafu č. 4 je totiž patrné, že muži se funkce vzdávali častěji (ve větším podílu případů) než ženy. Navíc zatímco řízení vedená proti mužům skončila častěji právě z tohoto důvodu než tím, že by byl soudce viny zproštěn, u žen tomu bylo naopak. Lze ještě dodat, že největší podíl řízeníukončených v důsledku toho, že se stíhaný soudce vzdal funkce, je v rámci řízení vedených pro jednání jsoucí v rozporu se soudcovskou nezávislostí a etikou. Dále ještě můžeme zmínit, že kárné soudy soudce stíhané pro problémy spojené s požitím alkoholu na rozdíl od soudců stíhaných z jiných důvodů nikdy úplně nezprostily viny ani v jejich případě neupustily od uložení kárného opatření. Tyto skutečnosti ilustruje graf č. 5. Graf č. 4 Podíl jednotlivých výsledků řízení v celkovém počtu řízení

vedených proti mužům a proti ženám před novelou

Graf č. 5 Podíl jednotlivých výsledků řízení v celkovém počtu řízení

vedených před novelou pro jednotlivé typy kárných provinění

Co se týče kárných opatření ukládaných za existence Burešova modelu kárného řízení se soudci, ze 120 řízení, která v uložení kárného opatření vyústila, bylo v 69 řízeních (57,5 %) soudcům uloženo snížení platu. Nejčastěji bylo soudcůmuloženo konkrétně snížení platu o 10 % na tři měsíce.

57

Druhou největší část kárných

opatření tvořily důtky (35, asi 29 %), následovalo odvolání z funkce (9, tj. 7,5 %)

57

Toto kárné opatření bylo konkrétně uloženo v 16 řízeních.


ČÁST DRUHÁ KÁRNÁ ODPOVĚDNOST SOUDCE ČESKÉ REPUBLIKY

32

a pokuta (6, tj. 5 %). V jednom řízení pak byl kárně stíhaný soudce odvolán z funkce

předsedy senátu. Zajímavé může být, že ministrovi spravedlnosti se odvolánísoudce nepodařilo dosáhnout ani jednou, všechna řízení, která vyústila v uložení tohoto

kárného opatření, byla zahájena z návrhu předsedů soudů. Jak je pak patrné z grafu

č. 6, zatímco ženy i muži, kterým bylo uloženo kárné opatření, byli odvoláváni

z funkce procentuálně srovnatelně,

58

kárně postiženým ženám byly procentuálně

více než kárně postiženým mužům ukládány důtky a naopak méně kárné opatření

ve formě snížení platu. Podíl jednotlivých kárných opatření na celkovém počtukárných opatření uložených pro jednotlivé typy kárných provinění zobrazuje graf č. 7.

Mimo jiné z něj lze vyčíst, že procentuálně nejvíce byli soudci odvoláváni z funkce

v řízeních vedených proti soudcům pro problémy spojené s požitím alkoholu a že

procentuálně nejčastěji byl soudcům snižován plat v řízeních vedených pro průtahy.

Graf č. 6 Podíl jednotlivých typů kárných opatření v celkovém počtu kárných

opatření uložených mužům a ženám v řízeních zahájených před novelou

Graf č. 7 Podíl jednotlivých typů kárných opatření v celkovém počtu

kárných opatření uložených v řízeních vedených pro

jednotlivé typy kárných provinění před novelou

58

Z řízení vedených proti ženám, která vyústila v uložení kárného opatření, 4 (tj. asi 8 %) skončilaprávě odvoláním stíhané soudkyně z funkce. Odvolaných soudců bylo sice nominálně o jednoho více,

nicméně v celkovém počtu řízení vedených proti mužům a ukončených uložením kárného opatření

toto číslo tvoří jen 7 %. Tento rozdíl je ale spíše nepatrný.

V

Obsah

Poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VII

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IX

Část první Kárná odpovědnost českého soudce v období

Československa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

1 Kárná odpovědnost soudce v historickém kontextu . . . . . . . . . . . . . 3

1.1 První republika (1918–1938) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

1.2 Od druhé republiky přes protektorát k třetí republice (1938–1948) . . . 6

1.3 Československo po komunistickém převratu (1948–1960) . . . . . . . . . 8

1.4 Léta šedesátá až po pražské jaro (1960–1968) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.5 Normalizace (1969–1989) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

1.6 Kárná odpovědnost soudce v letech sametových (1989–1992) . . . . . 12

1.7 Krátké shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Část druhá Kárná odpovědnost soudce České republiky . . . . . . . . . 17 2 Kárná odpovědnost českého soudce: pohled institucionální . . . . 19

2.1 Převzatý federální model (1993–2002) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.2 Burešův model (2003–2008) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.3 Pospíšilův model (2009–2014) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.4 Krátké shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3 Kárná odpovědnost českého soudce: pohled kvantitativní . . . . . . 27

3.1 Metodologický prolog ke kvantitativní studii . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.2 Burešův model (2003–2008) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

3.3 Pospíšilův model (2009–2014) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.4 Kárná řízení se soudci před Pospíšilovou novelou (2003–2008)

a po ní (2009–2014) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

3.5 Pro srovnání – kárná řízení v období federálního modelu

(1993–2002) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3.6 Interpretace výsledků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

OBSAH

VI

Část třetí Kárná odpovědnost českého soudce v přerodu . . . . . . . . . 55

4 Kárná odpovědnost českého soudce: pohled zvenčí . . . . . . . . . . . . 57

4.1 Judikatura Ústavního soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

4.2 Judikatura Evropského soudu pro lidská práva . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.3 Krátké shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 5 (Ne)čekané zákruty české reformy kárného soudnictví . . . . . . . . . 75 Abstrakt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Klíčová slova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist