načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Karel IV. - záhady a mysteria - Vladimír Liška

Karel IV. - záhady a mysteria

Elektronická kniha: Karel IV. - záhady a mysteria
Autor:

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam. Na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  139
+
-
4,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 245
Rozměr: 22 cm
Úprava: tran : ilustrace, portréty
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-5370-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor sleduje nástup dynastie Lucemburků na český trůn v roce 1310, Karlovo dětství, mládí, průběh jeho vlády, Karlovu zahraniční politiku, osobnost i jeho postoj k církvi. Práce věnuje pozornost také historii významných staveb (Karlštejn, Karlův most, Svatovítská katedrála) a symbolů (svatováclavská koruna) spjatých s osobou tohoto vladaře, Karlovu soukromému životu a smrti tohoto středověkého vládce. Nechybí chronologický přehled nejvýznamnějších událostí Karlova života. Život a vláda českého krále a římského císaře Karla IV.

Popis nakladatele

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam. Na rozdíl od svého otce byl velkým patriotem, do Čech se z častých cest vždy rád vracel a díky tomu se Praha za jeho vlády stala centrem evropského dění. Reprezentant blahobytu, taktik a diplomat, státník se širokým rozhledem – pojmenování, se kterými je dnes tento středověký vzdělanec spojován, nás nutí k zamyšlení, v čem vězí jeho velikost a sláva.
Jaký vliv na jeho vládu měly uzavřené sňatky a pobyt ve Francii? Co stálo za jeho rozhodnutími a ideami? Byla za nimi pouze jeho genialita či jeho mimořádné schopnosti, nebo šlo o souběh okolností, vhodné načasování, či dokonce o cosi magického?
Ve dvanácti kapitolách nás autor provází dětstvím Karla IV., popisuje korunovaci a její důsledky, okolnosti vzniku známých staveb a mocného vladaře zobrazuje jako člověka, manžela a otce.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Karel IV.

záhady a mystéria

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.xyz.cz

www.albatrosmedia.cz

Vladimír Liška

Karel IV. záhady a mystéria – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2016

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


arel IV.

záhady a mystéria

Vladimír Liška

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 3


001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 4


MOTTO: „Karel IV. ze všech králův, kteří kdy v Čechách

panovali, jest nejoblíbenější. Podnes při hlaholu jména

jeho rozčilí se každé srdce české a všechna ústa oplývají

úctou a vděčností ku panovníku, který v paměti národní

utkvěl co representant nejvyššího rozkvětu a blahobytu

vlasti.“

FRANTIŠEK PALACKÝ

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 5


Nejznámější dochovaný portrét Karla IV.

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 6


Prolog

ČESKÝ KRÁL A CÍSAŘ SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ národa německéhoKarel IV. (1316–1378) se do našich dějin zapsal jako výraznáosobnost středověkého vladaře a vzdělance, který se ve 14. století

zasloužil o povznesení české státnosti a upevnění mocenského

postavení zemí Koruny české. Podle mnohých pozdějšíchkronikářů a historiků byla epocha jeho vlády jedním z nejšťastnějších

období existence Českého království, které se žádnému dalšímu

českému panovníkovi už nikdy nepodařilo zopakovat.

Během Karlova panování země Koruny české prožívalyhosodářský, politický a kulturní boom, neboť panovník z celého

království učinil hlavní oporu své moci, o čemž svědčí i jeho

mimořádná pozornost a péče, kterou – ať už byl jakkolizanerázdněn jinými státnickými povinnostmi – své rodné zemi

věnoval. Na rozdíl od svého otce, českého krále JanaLucemburského (vládl 1310–1346), jenž svým založením připomínal spíše

dobrodruha a evropského kosmopolitu, byl totiž Karel IV.

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 7


s Čechami i Moravou svázán pevnou citovou vazbou i zvláštním

typem patriotismu.

Ale bylo tu i cosi navíc. Karel IV. ctil České království jako svůj

domov, a i když z titulu císaře Svaté říše římské musel často

cestovat, do Čech se vždy rád vracel, aby tu načerpal nové síly

a energii pro své politické plány a další projekty, jimiž se chtěl

navždy zapsat do budoucích věků. Právě fakt, že o budoucnosti

přemýšlel a svým konáním jí šel v ústrety, svědčí o jehomimořádném státnickém rozhledu, jímž vysoce převyšoval jinévladaře své doby.

Dodnes je na něm nejvíce fascinující, že šlo o vzdělaného amimořádně duchovně založeného člověka. Tak se nám dnes může

Karel IV. dokonce jevit jako muž mnoha tváří, neboť vedleracionálně uvažujícího státníka a politika se u něj setkáváme i s jakousi

zvláštní mystikou, nepochybně plynoucí z jeho hlubokékřesťanské zbožnosti, kterou byl proslulý, ale i zálibou v tzv. tajném

vědění, o něž se zajímal – ať už šlo o astrologii, alchymii,posvátnou geometrii nebo teologii.

To svědčí přinejmenším o tom, že se jednalo o pozoruhodnou

osobnost dychtící po poznání v hlubokém přesvědčení, že lidský

osud není vázán jen pozemskými pravidly a zákony, ale i čímsi,

co stojí mnohem výše – nazvěme to třeba boží vůlí či božskou

silou s jejími nevyzpytatelnými záměry, skrytými před každým

smrtelníkem.

Karel IV. byl v duchu tehdejšího církevního učení přesvědčen

o tom, že všemohoucí Bůh je nadřazen všem lidem i světu a boží

8 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 8


zákony je třeba nejen respektovat, ale kráčet jim svým jednáním

v ústrety. Byl obdařen nejvyšší světskou mocí, jaké mohl „z boží

milosti“ dosáhnout, a proto se pro něj konání dobra a trestání zla

stalo službou těmto božím zákonům, jejichž uctívání vnímal jako

neodmyslitelnou součást vladařského poslání, stejně důležitou,

ne-li důležitější než samotný výkon moci.

Tato duchovní obsažnost osobnosti Karla IV. byla dánavzdělaností i hloubkou jeho křesťanské víry, ale nešlo jen o teologické

pojetí Boha, nýbrž o hledání hlubšího rozměru boží existence.

Magie čísel stejně jako konstelace hvězd, jež mělypředznamenávat určení lidského osudu, byly pro tohoto českéhopanovníka stejně posvátné jako uctívání Boha. Tajné nauky, jakkoli

neurčité a záhadné, se mu jevily jen jako další projev boží vůle

i božího díla, jemuž se toužil svým konáním přiblížit,přestože věděl, jak je každý člověk proti boží dokonalosti omylný

a hříšný. Právě toto hledání vyššího smyslu teologie činilo vduchovním slova smyslu z Karla IV. zcela výjimečnou státnickou

osobnost.

Rozum a víra... Zatímco první charakterizovalo především

jeho politickou dráhu, druhé bylo spojeno s mnohými tvůrčími

projekty, jež se měly stát nejen památníky, ale zároveň důkazy

Karlovy vzdělanosti, přemýšlivosti, státnického umu a duchovní

velikosti.

Snad právě proto byl opěvován kronikáři, spisovateli i básníky,

i když například historikové ho vždy posuzovali především na

základě dochovaných historických pramenů – kronikářských

9Prolog

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 9


záznamů, jeho vlastních literárních děl, dobových listin a dalších

písemností.

Karel IV. byl čtyřikrát ženatý a jeho manželky mu porodilycelkem jedenáct dětí – šest synů, z nichž tři zemřeli ještě v útlém

věku, a pět dcer. Děti mu mimo jiné posloužily k promyšlené

sňatkové politice, s níž v Evropě upevňoval moc lucemburského

rodu a prosazoval vlastní vladařské záměry. Za zvláštnípozornost jistě stojí i fakt, že všechna jeho manželství byla tradičně

hodnocena jako vcelku harmonická, což byla v tehdejší době

vzácná výjimka.

Ale stačí to pro pochopení Karla IV. jako člověka? Postačuje to

všechno k poznání jeho vnitřního světa? Zčásti snad ano, přesto

zůstávají bílá místa, opředená tajemnem, záhadami inejednoznačnými výklady. A my se po sedmi stoletích, která od jeho

narození uplynula, stále musíme ptát, jaký vlastně Karel IV. byl,

jak uvažoval a co ho vedlo k těm či oněm tvůrčím počinům adůležitým státnickým rozhodnutím.

Nepochybně šlo o člověka se silnou individualitou, snadměrně rozvinutým intelektem, který pochopil, že umění avzdělanost jsou důležitými atributy zušlechťování společnosti. Byl

panovníkem, jenž své elitní postavení nejvýše postavenéhosvětského vládce chápal jako poslání, které má sloužit obecnému

blahu. Zároveň však nelze popřít, že vždy hájil i zájmy celé

lucemburské dynastie, z níž po otci pocházel a kteroureprezentoval. Byl vladařskou osobností, která České království posunula

do centra evropského dění a učinila ho významnoustředoevrop>10 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 10


skou mocností. Tím vším se Karel IV. do paměti českého národa

zapsal jako největší z jeho panovníků a je takto hodnocen i dnes.

Jistě měl i nějaké slabosti, dokázal ale odpouštět a býtvelkorysý i tvrdě trestat a své protivníky překvapovat politickýmtaktizováním a diplomatickým uměním kompromisů. Českému království na dlouhá léta dokázal zajistit klid, mír a prosperitu, což bylo v tehdejším pohnutém středověkém světě cosimimořádného.

To vše by se mu sotva dařilo, pokud by nebyl na své vladařské

poslání po všech stránkách skvěle připraven. Jako by nad nímskutečně bděla vyšší moc zajišťující mu štěstí a úspěchy, završené

nakonec i ziskem císařské koruny, nejvyšší mety křesťanských

králů. Zároveň však v životě pocítil i trýzeň, kdy jeho životdoslova visel na vlásku. I to zlé ho nepochybně formovalo, stejně

jako mnoho jiných, neméně důležitých osobních zkušeností.

Karel IV. o existenci vyšší moci, která nad ním bdí,nepochyboval. Jako středověký vzdělanec v ní spatřoval svého spojence, navenek reprezentovaného církví, již štědře podporoval a která se také stala výrazným pilířem jeho moci.

Stále nám však v těchto zobecněních s množstvím superlativů cosi uniká. Osobnost tohoto českého panovníka se nám pořád skrývá za jakousi mlžnou oponou, která nám dodnes brání ho zcela pochopit. Historikové už o něm mnohé odhalili, ale chybí nám odpovědi na mnohé otázky. V těch Karel IV. vystupuje vpodobě takřka mystického fenoménu, jenž byl zřejmě součástí jeho mysli i některých skutků.

11Prolog

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 11


Vydejme se proto i po této podivuhodné stopě do hlubin dávné minulosti, po stopě, kterou dnes stále cítíme a která láká kzajímavému poznání. Nejde jen o mystérium Karlovy doby, jde iovladaře samotného, neboť obojí tvoří nezaměnitelný aunikátní celek.

Poodhalit tajemné a záhadné, co tohoto českého panovníka v životě doprovázelo, je možná jedinou cestou, jak dospět kpoznání, co stálo za jeho velikostí a slávou. Byl to jen on sám, jeho genialita, souběh náhod a okolností, či snad jeho mimořádné schopnosti umět včas a správně reagovat na různé situace, v nichž se ocital? Nebo šlo i o cosi magického, co dokázal uchopit aovlivňovat? Nahrávala snad jeho úspěchům tehdejší doba?

Následující kapitoly této knihy zčásti hledají odpovědi i na

pozoruhodné otázky, jež v souvislosti s vládou Karla IV.podněcují naši představivost dodnes. Možná že nebyl jen tím, za koho

jej dnes považujeme, a takový, jakého ho vykreslovali dávníkronikáři a pozdější historikové. Možná měl v sobě tento český král

i cosi neuchopitelného, co spoluurčovalo jeho konání. A pokud

ano, je jistě žádoucí to poznat.

V. L.

12 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 12


1.

Královské rošády

OD ÚKLADNÉHO ZAVRAŽDĚNÍ posledního přemyslovského krále

Václava III. uplynulo téměř deset let, když se 14. května roku 1316

v Praze narodil budoucí český panovník a římský král a císař,

jemuž rodiče dali po jeho dědovi i strýci z matčiny strany jméno

Václav. Jméno však mělo i další symboliku. Patřilo uctívanému

světci a duchovnímu patronovi českého národa, sv. Václavovi,

i když se tak jmenovali i poslední dva přemyslovští králové, kteří

byli tou dobou už dávno po smrti.

Nově narozený Václav byl prvorozeným synem krále Jana

Lucemburského (1296–1346) a Elišky Přemyslovny (1292–1330),

která si ještě na zavraždění svého bratra Václava III. (1306) dobře

pamatovala. Pachatele tohoto zločinu vzápětí ubily královské

stráže, které ho pronásledovaly. Není však jisté, zda skutečně

vraždil právě on, vzhledem k tomu, že nestihl promluvit. Patřil

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 13


však k věrným služebníkům zavražděného krále a mnozíhistorikové dodnes soudí, že se stal pouhým svědkem tragického

konce svého pána a aby nemohl usvědčit skutečného vraha nebo

vrahy, byl zlikvidován. Pak už nebylo těžké svést celý zločin

na něj.

Tak či tak, po pozadí atentátu na posledního Přemyslovce se už tenkrát dál nepátralo, neboť všechny zajímalo jen jediné – kdo se stane novým českým panovníkem, když nečekanou smrtí Václava III. vymřel dosud vládnoucí rod Přemyslovců po meči. Eliščin bratr zahynul příliš mladý a neměl žádné děti.

České království čekaly těžké časy, neboť po smrti králeVáclava III. se vlády v zemi ujaly různé šlechtické rody, které mezi sebou soupeřily o moc. Po následné čtyřleté vládě dvou nových českých panovníků Rudolfa Habsburského (1280–1307) aJindřicha Korutanského (1265–1335), kteří byli ve vleku soupeřících rodů domácí šlechty, se České království ocitlo hospodářsky na dně a prestiž panovnického majestátu byla spíše iluzorní.Zejména Jindřich Korutanský, který na českém trůně po pouhém půlroce vystřídal předčasně zemřelého Rudolfa Habsburského, se v Čechách choval jako bezuzdný kořistník a jeho ozbrojenci vykrádali zemi, stejně jako zpupná a mezi sebou neustálebojující domácí šlechta.

Vnitropolitické zmatky se však nakonec tak vyostřily, ženejbohatší česká a moravská aristokracie, stejně jako mnozí přední čeští církevní hodnostáři toužili po nastolení klidu a pořádku, které Jindřich Korutanský nebyl schopen a snad ani ochotenzaji>14 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 14


stit. Jejich volba padla na tehdejšího římského krále Jindřicha VII.

Lucemburského (1275–1313), s nímž se za zády Korutance vedla

tajná jednání o nabídce českého trůnu pro jeho syna JanaLucemburského (1296–1346) za předpokladu, že by se oženil s jedinou

dosud svobodnou Přemyslovnou a sestrou zavražděného krále

Václava III., Eliškou Přemyslovnou.

Po jistém váhání Jindřich VII. k tomuto dynastickému sňatku

svolil a do celého plánu zasvěcená Eliška se svými šlechtickými

přívrženci uprchla ze země ke dvoru římského krále ve Špýru.

Její útěk se uskutečnil v pravou chvíli. Jindřich Korutanský se ji

předtím údajně pokusil otrávit, ale vražedný komplot munevyšel.

Traduje se, že Eliška Přemyslovna udělala na Jindřicha VII.

Lucemburského velice dobrý dojem, takže už v září roku 1310 se

ve špýrském dómu provdala za teprve čtrnáctiletého JanaLucemburského. Římský král se souhlasem části české šlechtyudělil svému synovi České království v léno, čímž zároveň potvrdil

i jeho nový královský titul.

Byla to opravdu honosná

svatba a při hostině, na kterou

se sjel výkvět německé šlechty,

se konaly i rytířské turnaje, na

nichž čeští rytíři všechnypřítomné svatebčany udivovali

svou obratností, což potvrzuje i jeden z autorů dobové

151. Královské rošády

Svatba Jana Lucemburského

s Eliškou Přemyslovnou

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 15


Zbraslavské kroniky Petr Žitavský: „Při oné pak hře divili se pěšáci

při tom stojící oblým a silným kopím, které drželi Čechové při

podvrhnutí pod svou paží, ale báli se jich i rýnští jezdci vpřil

bách. Neboť tlusté české kopí bylo jiným nepodobno na délku

a silou, a když některý mladý rytíř podvrhnuv kopí vskočil na

cválajícím koni šturmem doprostřed okolu, volal všechenpří

tomný lid: ‚Hle, Čech! Hle, Čech!‘ Nikdo se však dobrovolněne

postavil jeho útoku, a jestliže snad někdo neopatrně přejel přes

šraňky, hleděl se s koněm vyhnouti, aby se nestřetl spřijíždějí

cím. Jestliže však někdo vyjel vstříc, dostal takovou ránu českým

kopím, že někdy kopí zasáhnuvší ho mělo soucit se zasaženým

a roztříštilo se na drobounké kousky.“

To už Jindřich Korutanský i jeho manželka, Eliščina starší sestra

Anna (1290–1313), věděli, že budou čelit vojenské invazi synařím

ského krále, který se jako nový český panovník hodlal ujmout

moci v Čechách. Když se v roce 1310 Jan Lucemburský s Eliškou

Přemyslovnou objevili před Prahou v čele vojska složeného zně

meckých oddílů jeho otce i českých šlechticů, odmítl se Jindřich

Korutanský vzdát a byl připraven k obraně.

I mnozí pražští měšťané však už měli jeho panování dost,ne

boť je neustále týral vysokými daněmi a korutanští ozbrojenci

drancovali zemi. Právě díky jejich ozbrojenému zásahu se Janovu

vojsku podařilo jednou menší branou v městském opevněnívtrh

nout do Starého Města pražského, jež bylo během krátké doby

obsazeno a s ním padlo Lucemburkovi do rukou i Menší Město

pražské, které se jakéhokoli branného odporu rovněž vzdalo.

16 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 16


Jindřichu Korutanskému, který se se svými spojenci z Míšně opevnil na Pražském hradě, za této situace nezbylo nic jiného než z města pod ochranou svých vojenských oddílů rychleuprchnout, načež byl prohlášen za sesazeného z českého trůnu.Mocenský převrat, k němuž se v Čechách již delší dobu schylovalo, byl dovršen.

Tak se Jan Lucemburský oficiálně stal novým českým králem, což 7. února roku 1311 stvrdila i slavnostní korunovacekrálovského páru ve Svatovítské bazilice, kterou jako český metropolita celebroval mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu (pražskébiskupství bylo tehdy podřízeno mohučskému arcibiskupství; pozn. aut.), jenž se poté stal nejbližším rádcem nového krále.

Jan od počátku narážel na celou řadu problémů, neboť poměry v Čechách vůbec neznal a opíral se především o svou ozbrojenou družinu a cizí rádce, jimž rozdával vlivné zemské úřady. Ani české panstvo nepřišlo zkrátka, ale Janovo protežování cizinců, mezi nimiž byla řada Němců, neslo s rostoucí nelibostí. České šlechtě se také příčily Janovy snahy o autokratické panování, kdy při svých rozhodnutích nebral příliš zřetel na míněnínejvlivnějších a nejbohatších českých pánů. Ale nejvíce byldomácímu panstvu trnem v očích fakt, že král až příliš často rozdával prebendy a statky svým „cizáckým“ oblíbencům.

Záhy se do čela nespokojenců postavil bohatý aristokratJindřich zLipé ana jeho stranu se přidávali další čeští amoravští páni. Žádali krále, aby dodržoval dřívější úmluvu, že zemi nebudespravovat pomocí cizinců, ale zemské úřady bude obsazovat výhradně

171. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 17


z řad domácího panstva. Král se však dřívějším slibem neřídil

a byl rozhodnutý kverulantskou část české a moravské šlechty

zlomit silou.

Jeho politika tak měla vletech 1311–1315 za následek, že situace

v Českém království hrozila přerůst v domácí šlechtický odboj

proti králi, jenž preferoval silové mocenské řešení vzniklých sporů.

Vzhledem k tomu, že v roce 1313 Janův otec a tehdy již římský

císař Jindřich VII. Lucemburský náhle v Itálii zemřel, ztratil král

Jan důležitou mocenskou oporu, která svou autoritou dosud

držela opoziční české panstvo na uzdě. Od té chvílenespokojenost části české šlechty s Janovou vládou rostla a Jindřich z Lipé

jako její vůdce začínal na krále ztrácet dosavadní vliv. Přitom

zastával důležitý úřad královského podkomořího, díky němuž

měl v kompetenci dohled nad finančními odvody dopanovníkovy pokladnice. Jindřich z Lipé byl vlastně jakýmsi královským

„ministrem financí“.

K eskalaci napětí mezi ním

a králem došlo již brzy. Dne

26. října 1315 král Jan podzáminkou, že ho Jindřich z Lipé

okrádá a připravuje protiněmu spiknutí, nechal nicnetušícího podkomořího zatknout

ozbrojenci Viléma Zajíce zValdeka a internovat ho na hradě

Týřov. Král poprvé prokázal

18 Karel IV. – záhady a mystéria

Pečeť Jindřicha z Lipé z roku 1316

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 18


neobvyklou rozhodnost, ale netušil, co uvězněním mocného

pána z Lipé vyvolá.

V Čechách proti němu propukl otevřený odboj, k němuž se

přidali téměř všichni nespokojení šlechtici, kteří byliJindřichovými spojenci. Jan Lucemburský byl tímto poznáním šokován,

ale příliš pozdě si uvědomil, že se internací Jindřicha z Lipé

dopustil osudné chyby. Nakonec mu na radu mohučskéhoarcibiskupa Petra zAspeltu nezbylo nic jiného než s odbojnoušlechtou jednat a po půlroce propustit pána z Lipé z vězení v naději, že

se tím situace uklidní. Mýlil se. Šlechtický odboj se totiž pouvěznění pána z Lipé rozhořel naplno.

O pád Jindřicha z Lipé se tehdy zasloužila jiná šlechtickáskuina, vedená Vilémem Zajícem z Valdeka, jenž patřil kdůvěrníkům královny Elišky Přemyslovny. Ta vladařské ambice svého

manžela bezvýhradně podporovala a v pánovi z Lipé spatřovala

jeho i svého úhlavního protivníka. Mezi šlechtickými klanyViléma Zajíce z Valdeka a Jindřicha z Lipé již delší čas panovalosoueření o rozhodující mocenský vliv v zemi. Pan Zajíc skrálovninou pomocí provedl malý palácový převrat, během kterého se

šlechta, stojící při pánovi z Valdeka, zmocnila na úkor rodu pána

z Lipé některých důležitých zemských úřadů.

Eliška Přemyslovna si přála mít z krále Jana silnéhopanovníka a sama sebe viděla v roli velké české královny. Ani jedno,

ani druhé se jí však nesplnilo, neboť král nechtěl riskovat domácí

válku, která mohla vyústit i v něco mnohem horšího. Odbojná

šlechta mohla v krajním případě usilovat i o svržení JanaLucem>191. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 19


burského z českého trůnu a dosadit na něj někoho jiného. V úvahu

připadali především Habsburkové, s nimiž byla EliškaPřemyslovna po své matce v příbuzenském poměru. Výbušná situace

v Čechách se tak pro krále Jana mohla zvrtnout zcelanežádoucím směrem a na toto nebezpečí poukazovali i jeho nejbližšírádcové, mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu a pražský biskup Jan

z Dražic, kteří preferovali s odbojníky smírčí jednání.

Podmínka vzbouřené šlechty pro jednání s králem byloprouštění Jindřicha z Lipé z vězení a jeho plná rehabilitace. JanLucemburský chtěl nejprve Jindřicha z Lipé popravit, ale tento záměr mu zřejmě rozmluvil sám Vilém Zajíc z Valdekapoukázáním na to, že takový krok by vedl v Čechách k válce snepředvídatelnými důsledky. Proto byl v dubnu roku 1316 Jindřich z Lipé propuštěn na svobodu a byly mu vráceny jeho statky i někdejší důstojnost.

O čtyři týdny později se narodil kralevic a budoucí český král a římský císař Karel IV. Dne 30. května 1316 se v bazilice sv. Víta uskutečnil i jeho křest za asistence mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu (1250–1320) i trevírského arcibiskupa a Janova strýce Balduina Lucemburského (1285–1354). Oba tito vysocí církevní hodnostáři tou dobou pobývali v Praze, kde se pokoušeli králi Janovi radit v dalším postupu vůči odbojné šlechtické skupině Jindřicha z Lipé, a nakonec mezi nimi zprostředkovali smír.

Sám Jan Lucemburský se řešení napjatých poměrů vČeském království nakonec vyhnul a dal přednost vojenské výpravě do německé říše, aby pomohl římskému králi LudvíkuBavo>20 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 20


rovi (1282–1347), který chtěl upevnit své postavení v Německu,

kde část šlechty stála na straně neúspěšného protikandidáta

na římský trůn Fridricha I. Habsburského (1286–1330). Správu

v zemi král Jan svěřil Petrovi z Aspeltu a královně Elišce, která

se s osvobozením pána z Lipé nemohla smířit.

Už v tomto okamžiku se malý kralevic, který při křtu přijal jméno Václav, stal předmětem politických kalkulací, neboť pro svou matku představoval další motivaci k obraně ohrožované panovnické moci. Teď už nehájila jen zájmy svého manžela, ale i syna. Toho se obratně chytila šlechtická skupina Viléma Zajíce z Valdeka, jenž se prohlásil ochráncem zájmů malého kralevice před zpupností Jindřicha z Lipé, a obě znepřátelená šlechtická uskupení proti sobě opět začala intrikovat.

Králi Janovi se zpět do Čech, zmítaných novými sváry, příliš nechtělo. Po skončení vojenské mise v německé říši se protovydal do Lucemburska, kde strávil téměř celý následující rok.

Přes velké diplomatické úsilí se ani mohučskémuarcibiskuovi, který v Čechách nepřítomného krále zastupoval, nedařilo znesvářenou českou šlechtu zpacifikovat a na jaře roku 1317 zemi opustil. Břímě královské vlády nyní leželo na Elišce, která se pod ochranou Viléma Zajíce z Valdeka i s malým Václavem stáhla na opevněný královský hrad Loket. Vilém Zajíc se mezitímzmocnil úřadu královského podkomořího, který mu předtím Petr z Aspeltu odňal, na což Jindřich z Lipé reagoval další eskalací politického i vojenského napětí, jež hrozilo přerůst v domácí šlechtickou válku.

211. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 21


Král Jan se do Čech vrátil až v listopadu roku 1317, kdyžpředtím Elišku Přemyslovnu i se synem navštívil na Lokti a vzal je s sebou do Prahy, kde začal hned po návratu úřadovat.Viléma Zajíce i některé další české šlechtice zbavil funkcí a na jejich místa opět jmenoval své německé rádce.

Z ničeho se nepoučil. Obě dosud soupeřící domácí šlechtické skupiny se nyní proti králi spojily a Jan čelil téměř sjednocené domácí panské opozici, která mu hrozila tím, že pokud bude trvat na mocenském řešení sporů, spojí se nespokojená šlechta s Fridrichem Habsburským a provolá ho novým králem.

Jan Lucemburský teď dal v sázku český trůn a situaci vyhrotil na ostří nože, aniž nad odbojníky dosáhl nějakého podstatného vojenského úspěchu. Naopak, počátkem roku 1318 oddílyViléma Zajíce z Valdeka na Žatecku zajaly část Janových vojenských sborů a pro českého panovníka začala být situace kritická.

Nakonec to byl římský král Ludvík Bavor, kdo JanaLucemburského přiměl k jednání se vzbouřenou českou a moravskou šlechtou. Došlo ke svolání zemského sněmu, který měl celýkonflikt vyřešit.

Král Jan kapituloval. Jindřich z Lipé získal zpět hodnostkrálovského podkomořího, Vilém Zajíc z Valdeka se stal nejvyšším maršálkem a také další zemské úřady král obsadil domácímpanstvem.

To byl konečný ústup od snah o zavedení centralistickékrálovské moci, což těžce nesla především královna Eliška, zvláště když zjistila, že se její manžel přimkl ke stále mocnějšímuJindři>22 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 22


chovi z Lipé. Ten se nyní stal královým nejbližším rádcem,neboť ho dokázal přesvědčit o tom, že jeho někdejší uvěznění bylo

komplotem, v jehož pozadí stál Vilém Zajíc z Valdeka s Eliškou

Přemyslovnou.

Česká královna se ocitla v nezáviděníhodné situaci, neboť manžel jí přestal důvěřovat, a dokonce ji vinil, že svou nečinností v době, kdy byl za hranicemi, celý konflikt s českými pány sama způsobila.

Jindřichovi z Lipé se povedl vskutku bravurní obrat. Nejenže se nyní stal panovníkovým spojencem a získal si jehonáklonnost, zároveň mezi krále a královnu zasel stín nedůvěry, který časem přerostl v jejich rozkol.

Na začátku roku 1319 se královna Eliška opět stáhla do ústraní na svůj hrad Loket. Dva měsíce předtím porodila dalšího syna Přemysla a odvezla ho s sebou i se sotva tříletým kralevicemVáclavem. Králi Janovi se brzy doneslo, že jeho manželku na Lokti několikrát navštívil Vilém Zajíc z Valdeka, jehož ozbrojenci tento hrad hlídali.

Vilém Zajíc se opět stal královniným důvěrníkem a nenívyloučeno ani to, že ho s Eliškou pojil i mnohem osobnější vztah. Byl jediným významným českým šlechticem, který při ní v této těžké době stál a prý mohl mít s Eliškou Přemyslovnou i milostnýpoměr. Pro takové tvrzení však neexistuje žádný důkaz.

Jan Lucemburský byl vzteky bez sebe a vychytralý Jindřich

z Lipé toho rychle využil. Přesvědčil krále o tom, že pán z Valdeka

proti němu strojí úklady, do nichž se snaží zapojit i královnu.

231. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 23


Stará řevnivost mezi dvěma nejmocnějšími šlechtici království opět vyvřela na povrch. Vilém Zajíc z Valdeka byl zbaven úřadu nejvyššího maršálka a tato funkce přešla z královy vůle naJindřicha z Lipé, který obsazením dvou nejvýznamnějších funkcí v zemi do svých rukou soustředil značnou moc a nyní se svého největšího rivala s královou pomocí pokoušel zničit.

Na popud pána z Lipé Jan Lucemburský zorganizovaltrestnou výpravu a v únoru roku 1319 se objevil v jejím čele předhradem Loket a dožadoval se jeho vydání. Eliška Přemyslovna,vyděšená tím, že po vstupu do hradu její manžel nechal pozatýkat všechny stráže, vydala rozkaz, aby hradní posádka uzavřela vchody do dvou věží a bránila se královým ozbrojencům.

Došlo k boji, a teprve když král hrozil, že nechá hradní věže vypálit, se královna svého odporu vzdala. Šlo totiž i obezpečnost jejích dětí, které byly na hradě s ní.

Když král Loket obsadil, nastalo vyšetřování údajnéhospiknutí. Dva královniny písaře nechal Jan Lucemburský vyslýchat na mučidlech a nešťastníci doznali vše, co chtěl slyšet. Vilém Zajíc z Valdeka a jeho šlechtická strana prý na trůn mělidosadit malého kralevice Václava, zatímco královna by vládla jako regentka. Bylo to vynucené a zřejmě i lživé přiznání, ale Janovi jako důkaz stačilo, i když Eliška tvrdila, že o něčem takovém nemá ani tušení.

Vyústění dramatu se bohužel dotklo itříletého Václava. Otec ho okamžitě odloučil od matky a nechal jej zavřít do temnéhosklepního vězení, kam světlo dopadalo jen shora malou škvírou ve zdi.

24 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 24


Malý kralevic tam strávil dlouhé dva měsíce. Byl vystrašený a nechápal, proč matku nemůže vidět a musí tak hrozně trpět. Těžko se s brutální otcovou reakcí smiřoval a tento traumatický zážitek v něm zůstal celý život, i když se později ve svémvlastním životopisu Vita Caroli o ničem nezmínil. Zato kronikářKarlovy doby Beneš Krabice z Weitmile, který děsivý příběh znal, ho ve své kronice jednoznačně potvrzoval a zároveň dodával, že i když byl kralevic po dvou měsících z temnice propuštěn, na Lokti strávil v izolaci ještě téměř celý další rok.

Jen těžko můžeme vylíčit pocity tříletého chlapce, který senajednou sám ocitl v tak hrozném prostředí, vytržen z dosavadní matčiny péče. Je s podivem, že věznění přežil bez podstatnější duševní újmy. Od krále to bylo kruté rozhodnutí a v dětskékralevicově duši to zanechalo hlubokou jizvu. Svého otce se až dodospělosti bál a nikdy už k němu nenašel vřelejší vztah, cítil pouze respekt před jeho autoritou.

Možná však právě tento otřesný zážitek v mladičkémVáclavovi cosi probudil. Tehdy se v něm zřejmě zrodila jeho pozdější vnitřní síla a vnímavost, které nakonec vyústily v přemýšlivost, představivost, žízeň po životě, pokoru před Bohem, soucit slidskou bídou i touhu být jednou lepším než jeho otec.

Loketské trauma v malém hochovi zanechalo stopu, kterou

v dospělosti dokázal přetavit v cosi pozitivního, zocelujícího

a zušlechťujícího. Trpká zkušenost malého chlapce, který poprvé

v životě okusil, co je to nepřízeň osudu, v něm vzbudila velkou

251. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 25


touhu – překonávat nástrahy života všemi prostředky, aby se mu

už nikdy nic takového nemohlo stát.

Kralevicovo věznění na Lokti je však spojeno s řadounejasností. Především není přesně známo, kdy k němu došlo. Beneš Krabice z Weitmile tvrdil, že to bylo ve čtvrtém roce Václavova věku, což by znamenalo, že kralevic byl vězněn až někdypočátkem léta roku 1320 a do té doby se na Lokti pohyboval nasvobodě a jistě v péči nějakých chův.

Pokud to tak opravdu bylo, jeho internace v loketskémpodzemí měla spíše charakter „ochranné vazby“, jejíž důvody byly nasnadě. Proti králi, který tvrdě postihl některé straníky Viléma Zajíce z Valdeka, se totiž v roce 1320 opět zdvihl odboj této části českého panstva a tentokrát měl pán z Valdeka podporu ibohatého pražského patriciátu, jenž byl nespokojen s vysokýmidaněmi a proti králi se vzbouřil.

Jan Lucemburský byl v té době v Brně, kde se také o novém odboji dozvěděl. Královna Eliška s Vilémem Zajícem z Valdeka pobývala v Praze, a když se král s vojskem objevil před Prahou, obsadil Pražský hrad a hrozil vzbouřencům Starého Městapražského tvrdou odvetou. Ti totiž mezitím obsadili obě věže naJuditině mostě, jenž spojoval Staré Město s Menším Městempražským, takže se po něm do Starého Města nikdo nemohl dostat. Král pak pro výstrahu vypálil předměstí u kláštera na Zderaze, ale mostní věže se mu dobýt nepodařilo.

Nezbylo mu proto než po osmi dnech se vzbouřencivyjednávat s tím, že jim zaručí milost. Došlo také k dohodě nejen spraž>26 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 26


skými měšťany, ale i s českým panstvem a Vilém Zajíc z Valdeka

s královnou Eliškou se s Janem Lucemburským opět usmířili.

Král pánovi z Valdeka vrátil úřad nejvyššího maršálka a postavil

ho do čela vojska vypraveného na pomoc římskému králiLudvíku Bavorovi v jeho zápase s Fridrichem Habsburským, který se

mezitím prohlásil římským vzdorokrálem.

Na této výpravě byl Vilém Zajíc z Valdeka těžce postřelendvěma šípy z kuše a zanedlouho svým zraněním podlehl. Prý se během tažení dostal do sporu s jinými šlechtici a Beneš Krabice z Weitmile později ve své kronice naznačoval, že se mohlo jednat o předem připravený atentát.

Kdo však měl být v jeho pozadí, to už kronikář neprozradil. Jisté je, že smrt pána z Valdeka byla ku prospěchu jak Jindřichovi z Lipé, tak i králi Janovi. Jeden z jejich největších mocenských rivalů byl po smrti a královna Eliška Přemyslovna přišla odůležitého spojence a přítele. Po této události na jakékoli další vlastní mocenské ambice rezignovala a stáhla se i s dětmi na svůj hrad v Mělníku.

Právě tyto dramatické události mohly Jana Lucemburského přimět k tomu, aby na Lokti svého prvorozeného syna poslal do „ochranné vazby“. Možná se obával, že kdyby se vzbouřenístraníci pána z Valdeka tohoto hradu nečekaně zmocnili, stal by se malý Václav jejich rukojmím a Vilém Zajíc by pak krále mohl vydírat a klást mu ultimativní požadavky.

Ale proč zůstal kralevic na Lokti a otec ho nenechal převézt na jiný hrad?

271. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 27


Na to je jen jediná odpověď. Na cestách tehdy nebylobezečno a malý kralevic by při přesunu jinam mohl vzbouřencům padnout do rukou mnohem snadněji. Loket byl přece jen opevněný hrad a za jeho zdmi se královská posádka mohlabránit tak dlouho, dokud by nepřišla pomoc.

Tak či tak, k Václavově internaci zřejmě došlo pod tlakem nových událostí. Ačkoli to bylo vůči malému chlapci kruté, král jeho věznění z nějakého závažného důvodu považoval zanezbytné a vzpoura pražského patriciátu a šlechty oddané Vilému Zajícovi z Valdeka toho byla pravděpodobně příčinou.

Smrt Viléma Zajíce z Valdeka znamenala předěl vdosavadním vládnutí Jana Lucemburského v Českém království. Období vnitropolitických zmatků bylo konečně zažehnáno a česká šlechta v čele s Jindřichem z Lipé si na králi konečně vydobyla dostatečný podíl na správě celé země. Situace se začalastabilizovat.

Novým domovem se na další léta stal malému kralevicovi hrad Křivoklát, který po smrti pána z Valdeka, jenž ho měl v držení, připadl zpět českému panovníkovi. Na kralevicovu bezpečnost tu dohlížel purkrabí Ondřej Pluh a Václav – zcela odloučen od matky – tu prožil téměř další tři roky. Staraly se o něj chůvy ahlídali ho královští ozbrojenci. Druhorozený Přemysl popůldruhém roce zemřel a král měl s malým Václavem své vlastní plány, jež nečekaně vyústily v novou diplomatickou aktivitu.

V roce 1322 se novým francouzským panovníkem stal Karel IV. Sličný (1294–1328), který se právě rozvedl se svoumanžel>28 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 28


kou a hledal novou nevěstu. Tou se nakonec stala sestra JanaLucemburského Marie (1304–1324) a v září téhož roku se ve Francii

za Karla IV. provdala. Šlo o dynastický sňatek, který znamenal

těsnější sbližování Lucemburků s touto západní mocností.

V Čechách se však předtím odehrála další rodinná kolize mezi Janem a Eliškou Přemyslovnou. Všemi opuštěná česká královna se po dalším porodu syna Jana Jindřicha (únor 1322) sblížila se svým nevlastním bratrem a levobočkem jejího otce Václava II. Janem Volkem, jenž zastával úřad vyšehradského probošta a kancléře Českého království. Jan Volek se ze všech sil snažil přimět českého krále, aby zapomněl na všechny dřívější spory se svou ženou a smířil se s ní.

Překážku jeho úsilí představoval opět Jindřich z Lipé, který do sblížení královských manželů vrazil další klín. JanaLucemburského se mu podařilo přesvědčit o tom, že Eliška Přemyslovna s Janem Volkem proti němu opět intrikují a hodlají zosnovat nové spiknutí, jehož cílem má být uskutečnění starého plánu – totiž nastolit na český trůn kralevice Václava. S Vilémem Zajícem z Valdeka to Elišce nevyšlo, nyní si proto vyhlédla novéhospojence v nevlastním bratrovi.

Král pánovi z Lipé uvěřil. Jana Volka obvinil ze zrady, odebral mu všechny jeho úřady a pohrozil mu popravou. Milost dostane, pokud se přizná, že s královnou připravoval nové spiknutí.

Co kancléři zbývalo? Raději se ke všemu, co král chtěl slyšet, doznal. Byl sice uvězněn, ale s pomocí přátel se mu podařilo uprchnout do sousedního Bavorska. Příliš ho netrápilo, že králi

291. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 29


lhal, aby si zachránil život, ale Elišce vzkázal, aby se předmanželem měla na pozoru.

Když se tehdy již znovu těhotná Eliška Přemyslovnadozvěděla, co se stalo, v obavách o svůj život uprchla do Bavorska,

kde našla azyl u své dcery Markéty, zasnoubené sdolnobavorským vévodou Jindřichem II. (1304–1339), za něhož se všakprovdala až v roce 1328. V tomto exilu česká královna setrvala až do

roku 1325 a po celou tu dobu se starala o narozená dvojčata Annu

a Elišku. O těchto dvou sestrách se občas spekuluje, že mohly být

dcerami Viléma Zajíce z Valdeka. Král prý svou ženu zapudil

právě proto, že o svém otcovství pochyboval, ale pro takové

tvrzení nejsou prokazatelné důkazy.

Eliščin útěk krále Jana rozzuřil, a nechal proto v Čecháchmanželce zabavit téměř všechny její statky. Většinu z nich rozdal

svým oblíbencům a poté zakázal posílat jí i peníze. Rozvrat jejich

manželství byl dovršen a Eliška byla odkázána jen na podporu

své dcery a budoucího bavorského zetě.

Do Čech přijela až po třech letech (tehdy se vrátil i JanVolek, kterého nakonec král rehabilitoval a vrátil mu jeho hodnosti)

a traduje se, že se za ni u krále Jana přimluvila jeho umírající

sestra a francouzská královna Marie Lucemburská (zemřela

v roce 1324). Právě ona ho prý nakonec přiměla k tomu, aby svou

manželku i jejího nevlastního bratra vzal na milost. MarieLucemburská totiž ještě před svými vdavkami nějaký čas s Eliškou žila v Praze a dobře ji znala. Nevěřila, že by její švagrová proti králi Janovi osnovala nějaké spiknutí, a také to svému bratrovi řekla.

30 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 30


Eliška Přemyslovna se v roce 1325 opět objevuje v Praze. Beneš Krabice z Weitmile k tomu ve své Kronice pražského kostela napsal: „Léta Páně 1325 na svátek Obřezání Páně (1. ledna) se českákrálovna Eliška vrátila z krajin bavorských do svého království.Duchovenstvo a lid ji přijal s velikou radostí, protože nebyla vkrálovství dva a půl roku. Hlavní příčinou její nepřítomnosti bylo prý to, že ji někteří páni nenáviděli a stále proti ní podněcovali mysl královu.“

Jen pro zajímavost – ve stejném roce za dohledu odborníků z Florencie nechal král Jan v pražské mincovně razit první české zlaté mince, zvané florény, které mu pak sloužily především jako žádané platidlo k úhradám jeho výdajů v cizině.

Královna však v Praze dlouho nepobyla a často cestovala. Král Jan se s ní už nestýkal, neboť žil většinou v cizině. S manželkou se vídal jen při zcela formálních příležitostech. V roce 1330psychicky zlomená Eliška Přemyslovna ve věku osmatřiceti letpodlehla v domě svého nevlastního bratra Jana Volka na Vyšehradě tuberkulóze a 1. října roku 1330 byla pochována vedle svého otce Václava II. v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi.

Beneš Krabice z Weitmile k tomu ve své kronice poznamenal: „Dne 29. září zemřela na Vyšehradě v domě proboštověušlechtilá česká královna Eliška, zatímco její manžel, král Jan, byl vkrajích korutanských. I byla s poctou pohřbena na Zbraslavi, kterou založil její otec. Tato královna svého času snášela mnoháprotivenství, a dokud žila, prošla ohněm a vodou a v hodině smrti došla s pomocí boží útěchy.“ Nešťastná česká královna, která

311. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 31


se stala obětí intrik mocného velmože Jindřicha z Lipé, svého

úhlavního nepřítele přežila jen o pouhý rok.

Zatímco Eliška Přemyslovna žila v nuceném exilu, tíživý osud jejího prvorozeného syna se od základů změnil. Když se jeho teta Marie Lucemburská stala francouzskou královnou, přišel v dubnu roku 1323 do Čech od krále Jana z Francie příkaz, aby byl sedmiletý kralevic neprodleně dopraven k francouzskému dvoru. Bylo totiž dohodnuto, že se ožení se stejně staroufrancouzskou princeznou Blankou z Valois (1316–1348). Blanka byla dcerou Karla z Valois, strýce francouzského krále Karla IV. Sličného, a ze strany Jana Lucemburského to bylo doslovaosudové rozhodnutí, jež zajistilo, že Lucemburkové byli dlouhodobě vázáni diplomatickou i spojeneckou aliancí sfrancouzskými králi.

Pro samotného českého kralevice to však znamenalo mnohem víc. Chlapec byl konečně vytržen z nehostinného prostředíkřivoklátského hradu a dostal se do jiné, kultivovanější společnosti, kde byl přijat s otevřenou náručí své tety i jejího manžela.Požehnání k připravované svatbě udělil i papež, takže nic nebránilo v uzavření manželství.

Václava ani Blanky se nikdo na nic neptal. Sňatky malých dětí z vysoce urozených rodů byly záležitostí jejich rodičů, i když k potvrzení platnosti takových manželství bylo třeba papežova svolení. Královské děti se ve středověku stávaly předmětempolitických kalkulací a obchodů, což se odráželo i ve sňatkovépolitice jejich rodičů.

32 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 32


V tomto případě papež Jan XXII. dlouho neváhal a chystaný

svazek posvětil. I z toho je zřejmé, že vše už bylo do detailupředem dohodnuto a připraveno.

Ještě před svatbou se však odehrálo něco velice důležitého.

Václav se záhy po svém příjezdu do Francie zúčastnilslavnostního biřmování, jemuž královský dvůr přikládal velký význam.

Kmotrem mu byl samotný francouzský král Karel IV. Sličný aVáclav tehdy přijal jeho jméno a ihned ho začal používat. Od této

chvíle se z českého kralevice Václava stal princ Karel...

331. Královské rošády

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 33


001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 34


2.

Osudová předurčenost?

KARLŮV POBYT VE FRANCII byl nepochybně jedním z osudových

období jeho života a předurčil ho k budoucímu vladařskémuposlání. Právě tady se mu totiž dostalo vynikajícího vzdělání, jež

bylo jednou z určujících podmínek toho, aby se jednou stalnejvýznamnější panovnickou osobností Evropy.

Nejprve měl soukromé učitele, vzdělané francouzské kleriky,

kteří ho zasvětili do základů teologie a učili ho latinsky afrancouzsky. Po smrti královny Marie Lucemburské (1324) pobýval český kralevic Karel na francouzském královském dvoře, kde

se kolem roku 1325 seznámil s významným učencem adiplomatem, biskupem z Arrasu Pierrem de Rosières, který Karla zaujal

především svým řečnickým uměním.

Tento učený prelát se stal nejen jeho učitelem, ale i blízkýmpřítelem a zasvěcoval ho do složitostí tehdejší evropské politiky

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 35


a diplomacie. Kronika Pražského kostela Beneše Krabice z Weitmile

zároveň potvrzuje, že Karel studoval na pařížské univerzitě.

Nevíme sice jak dlouho a zda se jednalo o systematické studium,

ale dnešní historikové se přiklánějí k názoru, že šlo spíše ostudium nahodilé a zaměřené pouze na určité předměty – především

filozofii a práva.

Vzhledem k tomu, že pařížská univerzita platila za nejlepší

vysoké učení v Evropě a vykazovala i jistou názorovousvobodomyslnost, bylo Karlovo vzdělání na vysoké úrovni. Univerzitní

intelektuální prostředí na něj mělo výrazný vliv a stalo sezákladem jeho pojímání světské

moci jako životního poslání,

zabezpečovaného ipříslušnými právními normami.

Součástí Karlovy výchovy

byla pochopitelně i tělesnápřírava, zejména jízda na koni,

spojená s bojovým výcvikem

všeho druhu. Vždyť jeho otec

Jan Lucemburský měl pověst

vynikajícího bojovníka narytířských turnajích a přál si,

aby i jeho syn vyrostl vezdatného rytíře.

Smalým, uzavřenýmaponěkud plachým chlapcem, který

36 Karel IV. – záhady a mystéria

Jedno z dobových zobrazení

českého krále Jana Lucemburského

jako věhlasného rytíře

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 36


před lety přijel do Francie, se během několika následujících roků

odehrála podivuhodná změna. Stal se z něj bystrý, učenlivý asebevědomý mladíček, který se všestranně připravoval na rolibudoucího feudálního vládce.

Nevyhýbal se však ani radovánkám, ať již studentským nebo dvorským. Není tajemstvím, že Paříž byla tehdy plná nevěstek, což mladíky z urozených kruhů lákalo ke slastem neřestného milování. Nevíme, zda to byl i případ prince Karla, jelikož byl v té době ještě hodně mladý. Není ale vyloučeno, že se svými přáteli v Paříži navštívil některé „lázeňské domy“, což byl název, za nímž se ve skutečnosti skrývaly nevěstince s malými bazénky, v nichž se dalo dovádět s obnaženými dívkami. Nabyl zde Karel svých prvních erotických zkušeností?

To s jistotou nevíme. Se svou ženou Blankou z Valois, která od něj jako dítě žila odloučená u své rodiny, se zatím milovatnemohl. Občas se s ní vídal na dvorských plesech, kde s ní konečně mohl konverzovat ve francouzštině a dvořit se jí, ale to také bylo vše. Jejich manželství ještě nebylo „naplněno“ – podle tehdejších pravidel museli nejprve oba dosáhnout plnoletosti, což bylo až ve čtrnácti letech.

Proč se Karel po svatbě nevrátil zpět do Čech, ale ještě dalších sedm let zůstal ve Francii? Na první pohled to nemá logiku, ale nepochybně k tomu došlo na základě dohod mezi Karlem IV. Sličným a Janem Lucemburským.

Jeden z důvodů mohl být, aby se český kralevic ve Francii vzdělával, to však zřejmě nebyl jediný motiv. V Čechách byly

372. Osudová předurčenost?

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 37


poměry rozhárané, a navíc mezi králem Janem a královnouEliškou Přemyslovnou došlo k manželskému rozvratu, vrcholícímu

již zmíněným útěkem české královny do dočasného bavorského

exilu. Český král se navíc ve svém království téměř vůbecnezdržoval, jeho diplomatické i vojenské aktivity byly zaměřeny

do zahraničí.

Za této situace si Blančin otec, Karel z Valois, jistě nepřál, aby se jeho dcera po svatbě ocitla v tak rizikovém prostředí, kdenebyl nikdo, kdo by se o ni ani o jejího manžela v Čechách staral a pečoval o jejich bezpečnost. Zřejmě ani král Jan nechtěl, aby se jeho syn do Čech vrátil. Tamní šlechtě po všech neblahýchzkušenostech nedůvěřoval a mohl mít obavy, aby se jeho syna česká aristokracie nezmocnila a nakonec ho neprohlásila novýmčeským panovníkem.

Jan Lucemburský věděl, že mezi českou šlechtou i měšťanstvem

není pro tíživou daňovou politiku příliš oblíben. Z Českéhokrálovství si udělal jen výnosnou banku, která měla finančně krýt

jeho vojenská dobrodružství v Evropě.

V roce 1328 však Karel IV. Sličný zemřel a francouzského trůnu se ujal nevlastní bratr Blanky z Valois Filip VI. (1293–1350). I když byl obdivovatelem Jana Lucemburského, k němuž vzhlížel sresektem, o další osud českého prince Karla, který byl jehošvagrem, nejevil zájem a ani se s ním příliš nestýkal. Karlův přítel a dosavadní důvěrník Pierre de Rosières se v roce 1329 stalarcibiskupem v Sens a po jeho odchodu se český kralevic nafrancouzském dvoře začal cítit osamělý. Pětatřicetiletý Filip VI. na nějpo>38 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 38


hlížel svrchu, vždyť Karel byl teprve třináctiletý hoch, i když

o mnoha věcech už začal přemýšlet jako dospělý. Naučil sedvorským mravům, byl znalý v politice, filozofii, literatuře, osvojil si

mnohé právní zásady a normativy a skvěle ovládal latinu,francouzštinu, později němčinu, italštinu a nakonec i češtinu.

Nastal čas jeho odchodu z Francie. Na jaře roku 1330 ho otec

ismanželkou Blankou z Valois povolal do lucemburskéhohrabství, aby ho tam jmenoval svým zástupcem a správcem, neboť se

právě chystal na důležitou vojenskou výpravu do severní Itálie.

Karel k tomu později ve svém životopisu Vita Caroli jenlakonicky poznamenal: „Vrátiv se z Francie, setkal jsem se s otcem v hrabství lucemburském.“

Po příjezdu do Lucemburska se začal Karel konečně sbližovat

s manželkou Blankou, do níž se podle všeho bezhlavězamiloval. Blanka vyrostla v krásnou

dívku a český kralevic byljejími půvaby naprosto unesen.

Blanka z Valois měla osobité

charisma, o čemž svědčí, že

později byla i českou šlechtou přijata s úctou aobdivem, nemluvě o tom, že si ji

pro její příjemné vystupování

a empatii oblíbilo i ostatní

obyvatelstvo Českéhokrálovství.

392. Osudová předurčenost?

Dobový Karlův portrét s jeho první

manželkou Blankou z Valois

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 39


Jako otcův zástupce toho Karel v Lucembursku mnoho nestihl,

ale pravděpodobně se právě tady dozvěděl o smrti své matky

Elišky. Vlastně si už ani nedokázal vybavit její tvář, i kdyžvzpomínky na ni ho během dětství neopouštěly, a dokud žila,vyrávěla mu o ní jeho teta, francouzská královna MarieLucemburská.

Jak se asi Karel musel cítit, když se dozvěděl smutnou zprávu,

že jeho matka už nežije? To sice nevíme, ale hned po jehonávratu do Čech v říjnu roku 1333směřoval své první kroky v rodné zemi

k Eliščině hrobu na Zbraslav. Můžeme

se tedy domnívat, že mu smrt matky

určitě nebyla lhostejná. Jistě želelzejména toho, že už neměl možnost se

s ní vidět.

Než dostal příležitost se slucemburským hrabstvím pořádně seznámit, už

v průběhu roku 1331 ho král Janpovolal do severní Itálie, kam se vydal na

vojenské tažení. Plánoval zde zřídit

novou říšskou enklávu, která by mu

byla podřízena. Oficiálně sice vystuoval jako zmocněnec římského císaře

Ludvíka Bavora, ve skutečnosti však

40 Karel IV. – záhady a mystéria

Portrét Elišky Přemyslovny ze Zbraslavské

kroniky

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 40


sledoval vlastní zájmy – chtěl svůj územní zisk, složený z řady

italských měst, podřídit své vládě.

Janovi se v Lombardii podařilo získat města Brescii, Bergamo, Parmu, Cremonu, Pavii, Modenu a Reggio a poté i Luccu vToskánsku. Tak byla vytvořena lucemburská italská signorie ačeskému králi nyní šlo především o to, aby zde upevnil moclucemburské dynastie. Ajeho syn mu v tom měl pomoci.

Poprvé v životě přicházel patnáctiletý český kralevic doneznámého prostředí, v němž nebyla nouze o intriky, což pro něj znamenalo nové zkušenosti i praktické poznání politického umění a vojenské způsobilosti. Na obojí byl předchozí výchovou teoreticky připraven, ale tentokrát to bylo něco jiného. Italská mise, do které ho otec zatáhl, se pro Karla měla stát i prvnízkouškou jeho vladařských a bojových schopností. Zároveň pro něj znamenala téměř tříleté odloučení od manželky, která zůstala v Lucembursku pod dohledem králova bratra, trevírskéhoarcibiskupa Balduina, jenž se později svému synovci stalvýznamnou politickou oporou a byl pověřován důležitýmidiplomatickými misemi.

Pobyt v Itálii tvořil další důležitou etapu Karlova života ipředěl v dozrávání jeho osobnosti. Dokonce se dá říci, že to bylo období, kdy se mladý český kralevic opravdu vybouřil. Italská města, zmítaná vnitřními nesváry, skýtala oběma Lucemburkům mnoho radovánek a není tajemstvím, že Karel zde vedl dost bujarý život a nevyhýbal se ani milostným dobrodružstvím. Jeho Blanka byla daleko a co oči nevidí, to srdce nebolí. Český kralevic

412. Osudová předurčenost?

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 41


nebyl žádný asketa, a pokud chtěl obstát mezi staršími vojáky

a šlechtici, kteří ho doprovázeli, musel navenek vystupovat jako

světák, což posilovalo jeho autoritu. Nic světského mu v té době

zkrátka nebylo cizí.

Přesto pro něj byla Itálie zároveň i bojištěm, kde mohluplatnit i svou fyzickou zdatnost a odvahu. Tamní města sice Jana Lucemburského vítala jako nositele míru a pořádku, ale honba českého krále za penězi v malých městských státečcích, které jeho nadvládu přijaly, se ne u všech obyvatel setkávala spochoením. Řada místních v králi Janovi a jeho vojácích spatřovala jen cizí vetřelce, kteří se přišli obohatit na úkor domácí italské šlechty a bohatého patriciátu. Český kralevic se tak ocitl vpoliticko-mocensky nestabilním prostředí, kde bylo možné čekat cokoli, jen ne to, co jeho otec všem sliboval – klid, mír a větší bezpečí.

Otázka, proč český král svého prvorozeného syna apředpokládaného dědice vystavil takové životní zkoušce, při níž mu dokonce několikrát šlo o život, není dodnes s jistotouzodpovězena. Víme jen, že tím oddálil Karlův návrat do Čech, neboť si ho nepřál.

Je možné, že Karel o návrat do své rodné vlasti usiloval už v Lucembursku, ale jeho otec v tom zřejmě stále spatřoval riziko. České království mu k srdci nikdy nepřirostlo, většinou ho tam čekaly potíže, navíc převažovaly obavy, aby se tam kralevicnestal závislým na šlechtě, která by ho nakonec mohlazmanipulovat a postavit proti němu. Víme, že Karlovy vztahy s otcem

42 Karel IV. – záhady a mystéria

001-125 Karel IV zahad myster_145x205 mm QXP 7.x 8.4.16 9:56 Stránka 42


nebyly nikdy příliš dobré, i když se to ve svém pozdějšímživotoise Vita Caroli snažil zamlčovat.

A tak král Jan zvolil nejjednodušší východisko a Karla přímo

zainteresoval do své dobrodružné italské výpravy. Učinil tak

zřejmě s vědomím, že syna bude mít lépe pod kontrolou.

Realita však takovému vysvětlení neodpovídala. Už v červnu

roku 1331 totiž Jan Lucemburský Itálii opustil a vydal se na

diplomatickou cestu ke dvoru římského císaře LudvíkaBavora (1282–1347) a k papežské kurii do Avignonu s cílem pojistit si vytvoření lucemburské signorie vybudované svazkem

zmíněných italských měst. Syna ponechal v rukou poručníka

Ludvíka Savojského i dalších rádců a pověřil ho hájenímlucemburských zájmů v severoitalské enklávě. Přitom věděl, že třiměsíce předtím byl na Karla v Pavii spáchán atentát, kterému jeho

syn unikl jen pouhou náhodou.

Téměř to vypadá, jako by Jan Lucemburský svým odjezdem

z Itálie ponechal Karla jeho osudu. Ale tak tomu asi nebylo. Král

Jan určitě netušil, že se opět setká se synem až po dvou letech

a že se mezitím v Itálii odehrají dramata, s nimiž se českýkralevic bude muset těžce vyrovnávat bez něj.

Karel chtěl v této první tvrdé životní zkoušce obstát, vždyť

jeho otec začal v Čechách kralovat ve stejném věku. V červnu

roku 1332 však proti lucemburskému panství vypuklo povstání,

v jehož čele stanul Janův italský protivník, třicetiletý milánský

vévoda Azzo Visconti. Karel dělal vše pro to,



Vladimír Liška

VLADIMÍR LIŠKA


15. 1. 1955

Vladimír Liška, přední český záhadolog a spisovatel se narodil 15.1.1955.

Vystudoval Pedagogickou fakultu UK (obor historie, český jazyk). Stal se jedním z vedoucích ufologického projektu Záře. Jeho zájmy: archeoastronautika, historie, ufologie a parapsychologie, na toto téma vydal v různých masmédiích celou řadu odborných studií.

Patřil mezi spoluzakladatele Československé archeoastronautické asociace, zájmového sdružení, zabývajícího se paranormálními jevy. Speciálně se zabývá historickými záhadami a problematikou UFO fenoménů. Mezi jeho oblíbené autory patří např.: L. Souček, S. Lem, A. C. Clarke, E. von Däniken.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist