načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Karel IV. - Císař a synové - Josef Bernard Prokop

Karel IV. - Císař a synové

Elektronická kniha: Karel IV.
Autor: Josef Bernard Prokop
Podnázev: Císař a synové

Po slavné korunovaci císařovny Elišky se císař naplno věnuje získání římského trůnu a dalších držav pro nejstaršího syna Václava. Karel IV. byl bezpochyby diplomatickým i ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8%hodnoceni - 77.8% 88%   celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Fortuna Libri
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 341
Rozměr: 22 cm
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Česká próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-732-1983-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Po slavné korunovaci císařovny Elišky se císař naplno věnuje získání římského trůnu a dalších držav pro nejstaršího syna Václava. Karel IV. byl bezpochyby diplomatickým i politickým prorokem, dokázal vidět mnoho let dopředu, tím víc udivuje, jak zcela nekriticky hodnotil Václavovy schopnosti. Alžběta, která nevidí celou Karlovu politiku v širších souvislostech, naléhá, aby opustil svou celoživotní koncepci vládnutí a jednal proti ní. Nemůže přece stále prosazovat pouze nejstaršího, má přece i dva další syny. Stárnoucí a nemocný císař jen stěží odolává. Do děje také vstupuje lékař a kronikář, Jan Kryštof Cetenský, řečený Lombard. A hříchy minulosti se rovněž začínají hlásit v podobě ohrožení Karlova nevlastního syna Guillauma. Karla začíná zrazovat do té doby pevné zdraví, což však neznamená, že v pravý okamžik nedokáže osobně zasáhnout. Třetí část fiktivního románového deníku císaře Karla IV. přináší události z posledních deseti let jeho života, tedy léta 1368-1378.

Popis nakladatele

Osud i dílo největšího z Čechů se naplňuje, bude schopen předat umění vládnout, moudrost a sílu svým následovníkům?.

 

Třetí část Tajného deníku císaře Karla IV., přináší události z posledních deseti let jeho života, tedy léta 1368-1378.

Po slavné korunovaci císařovny Elišky se císař naplno věnuje získání římského trůnu a dalších držav pro nejstaršího syna Václava.

Karel IV. byl bezpochyby diplomatickým, i politickým prorokem, dokázal vidět mnoho let dopředu, tím víc udivuje, jak zcela nekriticky hodnotil Václavovy schopnosti. Velmi toužil, aby právě on, následník, šel v jeho šlépějích. Svou velikost a předurčení k velkým činům však mu nedokázal předat v plné míře. Asi protože mu cestu umetal příliš.

Alžběta, která nevidí celou Karlovu politiku v širších souvislostech, naléhá, aby opustil svou celoživotní koncepci vládnutí a jednal proti ní. Nemůže přece stále prosazovat pouze nejstaršího, má přece i dva další syny. Stárnoucí a nemocný císař jen stěží odolává. Do děje také vstupuje lékař a kronikář, Jan Kryštof Cetenský, řečený Lombard. A hříchy minulosti se rovněž začínají hlásit v podobě ohrožení Karlova nevlastního syna Guillauma. Karla začíná zrazovat do té doby pevné zdraví, což však neznamená, že v pravý okamžik nedokáže osobně zasáhnout.

Kniha Karel IV. Císař a synové zakončuje trilogii Tajného deníku Karla IV. Dramatické osudy dvou Karlových synů, Václava a Zikmunda, vyjdou v příštím, karolinském roce.

 

(císař a synové)
Zařazeno v kategoriích
Josef Bernard Prokop - další tituly autora:
Václav IV. Tajná kronika velké doby malého krále Václav IV. Tajná kronika velké doby malého krále
 (CDmp3 audiokniha)
Karel IV. - Císař a císařovna - CDmp3 (Čte Jiří Dvořák) Karel IV. - Císař a císařovna
 (CDmp3 audiokniha)
Václav IV. - Tajná kronika - CDmp3 (Čte Jiří Dvořák a Marek Holý) Václav IV. - Tajná kronika
 (audio-kniha)
Václav IV. Václav IV.
 (CDmp3 audiokniha)
Sámo - CDmp3 Sámo - CDmp3
 (e-book)
Marie Terezie -- Symfonie života velké císařovny Marie Terezie
 
K elektronické knize "Karel IV. - Císař a synové" doporučujeme také:
 (e-book)
Nenadálá láska Nenadálá láska
 (e-book)
Zikmund Lucemburský - Tajné vzpomínky -- Sepsané po vzoru Císaře Karla, mého milovaného otce Zikmund Lucemburský - Tajné vzpomínky
 (e-book)
Václav VI. - Tajná kronika velké doby malého krále Václav VI.
 (e-book)
Karel IV. - Tajný deník Karel IV.
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Karel IV. – Císař a synové

Copyright © Josef Bernard Prokop, 2015

Czech edition © Fortuna Libri, Praha 2015

Cover design © Francesca Kristal Spinelli, 2015

Cover picture © Csaba Jakab

Vydalo nakladatelství Fortuna Libri.

www.fortunalibri.cz

Odpovědná redaktorka Lucie Bednářová.

První vydání.

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být reprodukována,

ukládána do informačních systémů nebo rozšiřována

jakýmkoli způsobem, ať už elektronicky, mechanicky,

fotografickou cestou nebo jinými prostředky

bez souhlasu majitele práv.

ISBN 978-80-7321-983-3

Knihu věnuji těm, bez nichž by nevznikla a nespatřila světlo světa:

mému synovi Josefovi

mojí mamince

Václavu Hradeckému

Evě Kaiserové

Janě Toužilové a Franku Hellovi

a Jeho císařské Milosti Karlovi IV.,

kvůli tomu, co činil a jak to činil,

a také jako díky za mnoho krásných chvil,

trávených v jeho pomyslné společnosti a v jeho stopách.


Karel IV. – Císař a synové

Copyright © Josef Bernard Prokop, 2015

Czech edition © Fortuna Libri, Praha 2015

Cover design © Francesca Kristal Spinelli, 2015

Cover picture © Csaba Jakab

Vydalo nakladatelství Fortuna Libri.

www.fortunalibri.cz

Odpovědná redaktorka Lucie Bednářová.

První vydání.

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být reprodukována,

ukládána do informačních systémů nebo rozšiřována

jakýmkoli způsobem, ať už elektronicky, mechanicky,

fotografickou cestou nebo jinými prostředky

bez souhlasu majitele práv.

ISBN 978-80-7321-983-3

Knihu věnuji těm, bez nichž by nevznikla a nespatřila světlo světa:

mému synovi Josefovi

mojí mamince

Václavu Hradeckému

Evě Kaiserové

Janě Toužilové a Franku Hellovi

a Jeho císařské Milosti Karlovi IV.,

kvůli tomu, co činil a jak to činil,

a také jako díky za mnoho krásných chvil,

trávených v jeho pomyslné společnosti a v jeho stopách.



7

Předmluva autorova

Jak jsem již napsal v první knize tohoto vyprávění, část mých před

ků, vzdálených již tolik století, byla ve službách našeho největšího

panovníka, císaře Karla IV. Nezastávali nejvyšší úřady, nicméně

měli velmi dobré postavení. Kolem císaře bylo práce vždy dost. Cí

sařský dvůr dával živobytí dost možná i některým z vašich předků.

Jsme poměrně rozvětvená rodina, příliš se však nestýkáme,

a  tak mne udivilo, když se mi nedlouho po  vydání druhé knihy

ozval můj bratranec z druhého kolene. Už mnoho let jsem ho ne

viděl, a přiznám se, že mi to příliš nevadilo, ostatně stejně tak ani

jemu.

Naše setkání však vyžadovala situace. Jejich rodina měla

ve svých řadách kohosi, kdo byl po určitou dobu v denním kontak

tu s císařem a dokonce měl tu čest (byl mimo jiné i lékař) spolupra

covat s Karlovým dvorním lékařem na léčení jeho neduhů.

Mnohé zápisy císařovy i Lombardovy jsou shodné, a tak v na

šem vydání uvádíme pouze ty, které přinášejí jiný pohled na události, které císař popisuje. Pokud oba popisují stejnou událost, vybíráme z obou verzí podle obsažnosti a přesnosti.

J. B. P.



9

Předmluva přítelova

Jsem Jan Filip Cetenský z  Cetna, řečený Lombard. Kterak jsem

se ocitl ve službách nedávno zvěčnělého velkého a mocného císaře

Karla, je napsáno na následujících stránkách.

Císař mi posléze dopřál takové důvěry, že mi svěřil podat zprávu o všem, co se dělo za doby jeho panování. Dílem pro věčnou paměť jeho statečných a  prospěšných kroků, které, věřím, na  věčné časy pozvedly jak království, tak i  říši, zejména však pro poučení jeho syna, českého krále Václava. Já i můj syn Jindřich Kryštof, jsme vždy byli a jsme příznivci a stoupenci jak jednoho, tak i druhého.

Protože moudrý muž se vždy učí z chyb i podařeného, kteréžto obojí uzřel u přátel i nepřátel, rozhodl císař, aby jmenované bylo zachyceno.

Šťastnou náhodou jsem císaři jednoho dne zkřížil cestu, a jemu i mně se zalíbilo ve vzájemné občasné společnosti.

A díky tomu jsem mnohé viděl, mnohé slyšel. Díky tomu vím, že i velký, slavný a mocný císař je pohříchu také pouze člověkem, mnohdy váhavým a  nerozhodným, tápajícím a  hledajícím. Což však ve výsledku nijak neumenšuje jeho velikost.

Mé zápisky, na prosbu císařovu, zůstanou ukryté v držení našeho rodu, dokud nenastane vhodná chvíle, aby slavně spatřily světlo světa.

Lombard



11

Kapitola první

V

šude kolem, kam až mé oči dohlédly, hořely vel

ké ohně, nestvůrně velké žhnoucí hromady všeho

možného. Světlo z nich mi oslňovalo oči a zdánlivě

tak činilo tmu kolem ještě větší.

Šel jsem skoro až tápavě, zamířil jsem od paláce

přes náměstí, úzkou ulicí až na další náměstí, kde, jak jsem v mi

hotavé záři plamenů viděl, byli shromážděni lidé. Nebyla to prá

vě cesta, která by se mi jevila jako příjemná – cestou jsem často

klopýtl o pohozenou zbraň, či nehybně ležící lidské tělo. Připadal

jsem si jako v  jednom z  oněch hrozných snů, kdy, opojeni spán

kem, klopýtáme přes přeludy šťastně k probuzení.

Avšak procitnutí mi nebylo v onom okamžiku dopřáno, poně

vadž jsem byl plně při smyslech. Opodál jsem zahlédl skupinku

v plné zbroji. Někteří třímali meče, jiným nad hlavami vykukova

ly píky a halapartny. A zcela stranou jsem zahlédl několik střelců

z  kuše. Jeden z  nich mne patrně zahlédl, poněvadž se počal otá

čet a pozvedl svou zbraň. Nato se otočili i všichni ostatní. Nechtěl

jsem, aby mysleli, že jsem zvěd a poslali mi několik šipek z kuší da

rem. A proto jsem na ně italsky zavolal:

„Nestřílejte, bratři, jsem přítel!“

Ani se nepohnuli, pouze se mi na oplátku ozval mužský hlas,

plný sebedůvěry, uvyklý velet.

„Stůj a řekni nám, co tu pohledáváš!“

Rozhodl jsem se vsadit vše na jednu kartu. Rozpřáhl jsem ruce

a zvolal:


12

„Jsem císař Karel. Přišel jsem vás ujistit o své přízni a dobrých úmyslech. Proč jste nás obklíčili?“

„Vymýšlíš si, cožpak by císař ohrozil svou bezpečnost a přišel neozbrojený sem mezi nás na ulici?“

„A přece jsem to já.“

„A cožpak by mluvil italsky jako ty?“

„Není to snad důkaz mých dobrých úmyslů s Itálií? Zavolejte tedy někoho, kdo mne zná... kdo mne viděl u Salimbeniů...“

Muži se chvíli radili a poté jeden z nich kamsi odchvátal. Vzápětí se vrátil, a s ním ještě jeden. Přistoupili blíže a já v nově příchozím poznal jednoho z vážených sienských měšťanů. I on mne zjevně poznal a překvapeně vydechl: „Milosti, ty?“

„Ano, já. Přišel jsem, abych zabránil zbytečnému krveprolití, boji mezi bratry a spojenci...“

Jeden z jeho společníků se na mne osopil:

„Lžeš, nejste ani bratři, ani spojenci...“

Ostatní ho tišili. Opět jsem se ujal slova. Rozhlédl jsem se po přítomných a ukázal na sebe.

„Že nejsem? Proč bych nerozbil ležení za  městem a  nepřišel jako nepřítel? Proč bych se vydával všanc útoku v paláci Salimbeniů, kdybych měl v duši jen malou jiskru nedůvěry?“

„To je pravda...“ Někteří přitakali. Jiní však namítali.

„Ubytoval ses u našich protivníků! Cožpak to neukazuje nejlépe, na čí straně stojíš?“

„Cožpak mi někdo z vás nabídl přístřeší? Když mne zvali, nebyly tu ještě žádné boje. Nebylo na čí stranu se stavět.“

„A nyní tedy, na čí straně se nacházíš?“

To byla nebezpečná otázka.

„Nechci, aby byl boj, nechci, aby nevinní umírali. Tedy na straně rozumu a míru.“

„Krásně hovoříš, pane, avšak naši nepřátelé příliš neprojevili ani jedno, ani druhé.“

„Dali jste jim příležitost? Nechte mne s nimi promluvit a slibuji vám, že se vše v dobré obrátí.“


13

„Jak to, že tak dobře mluvíš italsky?“

„Není to snad důkaz mých dobrých úmyslů a lásky k Itálii, k je

jímu lidu? Stálo by nepříteli za to hovořit vaší krásnou řečí? Niko

liv, hovořil by mečem!“

Ještě chvíli jsme mluvili a poté se odkudsi vynořil velitel všech

těchto mužů. Znal jsem ho, poněvadž se často u Salimbeniů uka

zoval. Okamžitě, jak mne spatřil, věděl, kdo jsem. Bezmála přibě

hl velkými kroky k nám, rozpřáhl náruč a zvolal:

„Milosti, odpusť svým služebníkům jejich hloupost a  nedůvě

ru. Víno sem!“

Kde se vzaly, náhle tu byly poháry s  vínem. A  my si připili

na bratrství. Nenávist a zášť byly pojednou tu tam. Tak to již v Itálii bývá. Jednu chvíli jde člověku o  život, druhou si připíjí s  tím, kdo ho ohrožoval, na bratrství.

Se sliby přátelství a  úhrady škod, které jsme utrpěli, jsem se

vrátil do paláce, kde jsme s Alžbětou a ostatními bydleli.

Podivné zakončení korunovační cesty, napadlo mne. A  ještě

více jsem musel zakroutit hlavou nad podivnou shodou – nestalo se mi totéž při mé první římské cestě před více než deseti lety?

Když jsem se šťastně vrátil do  paláce, kde jsme přebývali, nezra

něn a unaven, dostalo se mi bouřlivého přivítání. Kupodivu, moje

žena Alžběta se tvářila nadmíru spokojeně. Byl jsem příjemně pře

kvapený, jak vkusně spojila své vítání s důstojností císařovny, půva

bem ženy a vkusem milenky.

Poté, co jsme tedy s  Alžbětou ukončili náš pobyt u  dvora pape

žova a  přesunuli se do  města Sieny, netušili jsme, že upadneme

do osidel válečné hydry. Ve městě se jednoho dne, ještě před na

ším příjezdem, rozhořely boje mezi dvěma skupinami, z nichž obě

měly dojem, že městu bude nejlépe pod jejich vládou. Protože se

rozšířila zpráva, že císař táhne s vojskem, rozhodli se mne požá


14

dat vůdci jedné ze skupin, abych zasáhl do  bojů. Protože uvedli argumenty, které na  mne učinily příznivý dojem, souhlasil jsem s tím, že se pokusím zastavit boj a učinit ve městě pořádek. Doufal jsem, že počet ozbrojenců a  pánů ve  zbroji postačí. Naléhal jsem na  vůdce měšťanů, aby se střetnutí přesunula z  ulic města, kde moji těžkooděnci nemohli dosti dobře bojovat, na  příhodné pláně v  okolí Sieny. Měšťané však nesouhlasili a  podezřívali mne ze zaječích úmyslů. To jsem si bezesporu nemohl nechat líbit – jednou jsem jim slíbil pomoc, museli jsme tedy zasáhnout i ve městě.

Ovšem, jak už to v Itálii bývá, ve městě nastal zmatek, válčily tu vlastně tři strany – dva mocní protivníci – strana devíti a dvanácti a zástupci lidu – popolo minuto. Tak tedy nakonec bojoval snad každý s každým. Moji těžkooděnci a jejich zbrojnošové utrpěli dosti těžkou porážku, poslal jsem je poslední otevřenou branou k našemu spojenci v sousedním městě a sám jsem se vrátil do paláce Salimbeniů, ke  své rodině, kterou jsem takto nechtěně vystavil nebezpečí.

Jenže během noci přitáhly houfy ozbrojených lidí, dílem zbrojnošů, dílem lůzy, a  naprosto neprodyšně obklíčily palác i  přilehlé ulice.

A tak jsme byli chyceni v pasti. Každým okamžikem se mohli obléhatelé pokusit dobýt palác. V mžiku by létaly šípy a hořící pochodně. A tomu jsem musel zabránit. Nemělo smyslu otálet, situace se mohla vbrzku stát ještě horší. Poté už nebude cesty zpět. Lid, který cítí kouř a pach krve, se stává šelmou.

„Půjdu si s nimi promluvit.“

Alžběta sebou trhla.

„To ne, půjdu s tebou.“

Překvapeně jsem se na ní zahleděl.

„To nepřichází v úvahu. Proč dávat v nebezpečí dva životy, když postačí jeden?“

A  zbytek jsem již vypsal. Nebyl konec našeho dobrodružství, jak by se bylo na počátku mohlo zdát. Můj proslov, míněný zcela


15

upřímně, na ně zapůsobil. Dokonce tak, že lidový hejtman opravdu nakázal nahradit císaři a jeho doprovodu veškerou škodu. Když jsme večer ulehli, přitiskla se ke mně a hladila mne po vlasech. Pak se mi zadívala zpříma do očí a bez zaváhání se zeptala:

„Měls o mne strach?“

„ A no, ve l k ý...“

„Větší, nežli o sebe?“

Zavrtěl jsem hlavou a  lehce se usmál. Pak jsem vzal její ruku do své a jemně ji políbil.

„Nikdy jsem se o sebe neobával, neznám ten pocit... měl jsem velké obavy o svou krásnou ženu...“

Spokojeně zaklonila hlavu a chvíli mlčky ležela. Pak zlehka vy

manila svou ruku z  mé a  trochu se nadzvedla, aby na  mne moh

la lépe hledět.

„Kdysi jsi mi vyprávěl...“

„Ano?“

„Jak jste byli s Annou... také tady v Itálii...“

Asi jsem se pohnul příliš prudce, protože mi položila ruku

na rameno a klidným hlasem pokračovala.

„... jak vás spory druhých bezmála stály život... byli jste

na tom... stejně jako my dva...“

„Nu a?“

„Nezdá se ti, jako by to bylo znamení?“

„Jaké?“

Nechtěl jsem si dosadit nesprávnou myšlenku, i  když jsem tušil.

„Znamení, že my dvě jsme čímsi spřízněné. Já a Anna...“

Co jsem na to měl říci? Ano, měl jsem podobný pocit. Alžběta si zachovala stejnou důstojnost, jako kdysi Anna.


16

Protože nás půda v Sieně bezmála doslovně pálila do nohou, rozhodli jsme se opustit její nehostinné prostředí a  přesídlili jsme do  Luccy. Cesta probíhala poklidně, jeli jsme s  císařovnou a  malým zbrojným oddílem napřed a  zbytek průvodu jel kdesi daleko za námi. Cesta nám ubíhala v družném hovoru a náhle jsme v dálce viděli v údolí mezi velebnými vrchy hradby velkého města. Lucca.

U brány nás uvítali zástupci města a na důkaz podrobení Luccy císařskému majestátu kráčeli před námi pěšky. Vytrubování a volání slávy nebralo konce. Mnozí si jistě pamatovali, jak dobře se jim vedlo za vlády krále Jana a Karla z rodu Lucemburků.

Když jsem projel hlavní branou onoho města, jako bych se vracel o mnoho let proti proudu času, jako bych znovu cítil vůni mládí a  bezstarostnosti. Lucca! Tady jsem poprvé zakusil vladaření a ověřil si své schopnosti, napravoval, co otec pokazil, a dával dohromady, co pokazili i jiní.

Představení města rozhodli, že nás ubytují v paláci messera Pietra Sgambattiho. Byl to pohodlný a prostorný dům. Měl dvě patra a překrásnou zahradu, jakou jsem snad ještě nikdy neviděl. Ani můj osobní lékárník Angelo, který pochází odněkud z těchto končin Itálie, nemá v Praze takovou.

Růžové keře, stromy, záhony plné mně neznámých, avšak půvabných květin, šumění vody, která zde v přirozeném spádu stékala z malé kašny v rohu zahrady. Na zdech, které zahradu obklopovaly, byly dřevěné konstrukce, vkusně barevně vymalované a vesele vyhlížející, ověšené větvemi.

Taková zahrada láká znaveného poutníka, aby spočinul v jejím klíně a přemýšlel o věčnosti. Druhého dne, když jsme si již odpočali po cestě a seznámili se s palácem a jeho obyvateli, vyrazili jsme nenápadně ustrojeni do města – a pak jsem chtěl své ženě ukázat něco, co jsem vytvořil před drahnou dobou, ještě jako mladý muž.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist