načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kamenné zídky v zahradách - Reiner Dittrich; Jana Spitzer

Kamenné zídky v zahradách

Elektronická kniha: Kamenné zídky v zahradách
Autor: Reiner Dittrich; Jana Spitzer

V této knize je uvedeno, jak lze i s jednoduchými nástroji a s nízkou spotřebou materiálu vytvořit z estetického hlediska velice pohlednou a trvanlivou suchou zídku. Autoři v knize detailně ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 96
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Trockenmauern für den Garten
Spolupracovali: přeložila Kateřina Fousová
Skupina třídění: Zednické práce
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3606-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V této knize je uvedeno, jak lze i s jednoduchými nástroji a s nízkou spotřebou materiálu vytvořit z estetického hlediska velice pohlednou a trvanlivou suchou zídku. Autoři v knize detailně popisují, na co je třeba u těchto starých rukodělných technik dávat pozor, a doplňují pracovní postupy mnoha vyobrazeními. I ten, kdo chce stávající zídku zachovat nebo opravit, zde nalezne množství užitečných informací.Kromě toho: Na mnoha již realizovaných příkladech je vidět, jak se dají suché zídky harmonicky začlenit do každého prostředí zahrady, ať je velká či malá, a které původní rostliny jsou pro osázení takovéto zídky vhodné a která zvířata mohou žít v ní nebo na ní. ([výběr kamene, zásady stavby, osázení rostlinami])

Předmětná hesla
suché zdi
kamenné zdivo
Zahradní stavby
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kamenné zídky v zahradách


Jana Spitzer, Reinier Dittrich

Kamenné zídky v zahradách

Die deutsche Originalausgabe erschien unter dem Titel „Trockenmauern

für den Garten“ im (by) ökobuch Verlag, Staufen bei Freiburg/Breisgau.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 4280. publikaci

Odpovědná redaktorka Daniela Karlovcová

Sazba Vladimír Velička

Přeložila Ing. Kateřina Fousová

Fotografi e na obálce z archivu autorů

Počet stran 96

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

© ökobuch Verlag, Staufen bei Freiburg 2009

© Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2011

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-3606-8


5

Kamenné zídky v zahradách

Obsah Úvodní slovo ..........................................................................................7

1 Kulturní dějiny .......................................................................................9

2 Podklady .............................................................................................13

2.1 Odborné termíny ............................................................................................... 14

2.2 Tvary zdí............................................................................................................. 15

2.3 Způsoby výstavby zdí ......................................................................................... 17

2.4 Materiály na výstavbu zdí ..................................................................................25

3 Význam suchých zdí .............................................................................. 28

3.1 Stavebně-technické výhody ................................................................................28

3.2 Historické a kulturní hodnoty ...........................................................................28

3.3 Suché zdi jako životní prostor ...........................................................................29

4 Stavební předpisy .................................................................................. 30

4.1 Ochrana přírody a památek .............................................................................. 31

4.2 Možnost dotací ..................................................................................................34

5 Jak stavět suché zdi .............................................................................. 35

5.1 Nástroje pro stavbu zdí ......................................................................................35

5.2 Techniky opracování kamene ............................................................................39

5.3 Základní pravidla stavby zdí ............................................................................. 41

5.4 Bezpečnost a statika ..........................................................................................43

5.5 Základ .................................................................................................................45

5.6 Drenáž .................................................................................................................47

5.7 Hlavy zdí a rohy .................................................................................................48

5.8 Koruna zdi ..........................................................................................................50

5.9 Sanace historických zdí .....................................................................................52 Obsah 6 Využití suchých zdí ............................................................................... 58

6.1 Zdi určené pro zpevnění svahu .........................................................................58

6.2 Volně stojící zdi ..................................................................................................62

6.3 Zdi dotýkající se vody ........................................................................................65

6.4 Zdi z betonových tvarovek ................................................................................67

6.5 Zdi z recyklovaného materiálu .........................................................................68

6.6 Gabiony ...............................................................................................................70

6.7 Zdi s rostlinami ..................................................................................................72

6.8 Bylinkové spirály ................................................................................................77

7 Suché zdi: říše zvířat a rostlin ................................................................. 80

7.1 Živočichové žijící mezi suchými kameny a sutí ...............................................80

7.2 Rostliny ve skulinách, puklinách a štěrbinách .................................................84

7.3 Krok za krokem k osázené zídce ......................................................................90

8 Další informace, seznam pramenů ............................................................ 92

Rejstřík .............................................................................................. 94

Kamenné zídky v zahradách

Úvodní slovo Již po mnoho generací člověk své prostředí utváří a proměňuje. K tomu již odpradávna využíval přírodní stavební materiály, především hlínu, dřevo a kámen a při zacházení s těmito materiály rozvinul mnohé své rukodělné schopnosti a zdokonalil svou zručnost. Jednou z dřívějších stavebních technik bylo sesazování suchých zídek. Tyto „nasucho“, tj. na sebe skládané kameny bez použití malty, jsou ještě i dnes neodmyslitelnou součástí naší krajiny. Nápadný je především různý vzhled suchých zídek. Když příroda zahalí zídku do překrásného hávu z popínavých rostlin, mechů a bizardní spleti kořenů, stavba jako taková je pod nimi již jen stěží k rozeznání. Suchá zídka se tak schová – přemění se na vlastní životní prostor a zdá se, že pulzuje vlastním životem. Kdysi drobné rostlinky, které se rozrůstají ve spárách mezi kameny, se zvětšují a sílí, svými kořeny pronikají do kamene a obstarávají si prostor. Kameny se posunují směrem od sebe, vytlačují se nebo se posunují do jiných směrů a mění svoji polohu, vznikají rýhy a pak opět sesedají. K tomu celému dochází úplně pozvolna, často nepozorovaně před našima očima. Často si zídky všimneme teprve tehdy, když je již nahlodaná zubem času a pomalu se začíná rozpadat. Po dlouhou dobu bylo umění opracovávání kamene a sestavování suchých zídek předáváno ze starého mistra na tovaryše bez jakéhokoliv písemného zaznamenávání. Tím pádem jsou nám známé stavební plány velkých

stavebních děl, detailní řemeslné dovednosti

však zůstávají utajeny. Nádherné obranné

zdi starých hradů a zámků nebo mohutné

kamenné sloupy v antickém Římě, ohromu

jící egyptské pyramidy – byl by i dnešní člo

věk schopen něco takového vytvořit? Mnoho

generací řemeslníků i s jejich bohatými zku

šenostmi, kteří ovládali mnohé obtížné tech

nologie, již dávno zmizelo. A zcela pomalu,

většinou lidí sotva zpozorovány, se ztratily

s mizejícím řemeslným umem také k němu

patřící praktické znalosti a dovednosti.

Mnoho materiálů bylo mezitím nahrazeno

novými stavebními hmotami, změnily se

však i technologické postupy. Co zůstalo,

jsou ještě viditelné pozůstatky umu našich

předků, kteří dokázali vybudovat takové zdi,

které dodnes kvůli jejich velikosti a mohut

nosti obdivujeme. Jsou-li tyto stavby pomocí

moderních prostředků přebudovávány nebo

opravovány, docílí se často pouze neuspoko

jivých výsledků. Jen s pomocí entusiasmu,

velkého množství vynaloženého času a po

chopením starých řemeslných pravidel je

možné staré hodnoty znovu oživit.

Naléhavým úkolem se jeví předávání znalos

tí o funkci a stavbě suchých zídek. Nepřed

stavují z historického hlediska pouze hezký

konstrukční prvek, nýbrž obohacují naši

kulturní krajinu. Chtěli bychom v této knize

předat podněty a návody, jak lze pomocí jed

noduchých prostředků vybudovat vzhledově

pěknou suchou zídku. I ten, kdo chce zacho

vat a opravit stávající zeď, zde najde cenné Úvodní slovo informace. A samozřejmě nesmí v takovéto knize chybět ani informace o tom, jak se suchá zídka může přeměnit v biotop a životní prostor pro velké množství zvířat a rostlin, neboť z tohoto jedinečného místa k životu vytvořeného z kamene, trochy zeminy a těmto podmínkám přizpůsobených tvorů a rostlin může vzniknout opravdový živý klenot. To je tu a tam patrné teprve tehdy, zpozorujeme-li zde ještěrky, díváme se na mravence při práci a obdivujeme rozchodník, který se rozrůstá a vykvétá i na chudém kamenitém podkladu. Pořizovací náklady na materiál pro kamennou zídku jsou nepatrné, úspěšné zvládnutí její výstavby se stává přitažlivou výzvou. Když alespoň malá část čtenářů po přečtení knihy bude pohlížet na kamenné zídky jinýma očima, zasadí se o zachování stávajících

zídek, nebo se rozhodne pro jejich vybudo

vání ve vlastní zahradě, bude to pro nás ten

nejlepší dík za množství rešerší, fotografi í,

rozhovorů, pochůzek, třídění a hodin stráve

ných psaním, které byly nutné k tomu, aby se

tato kniha podařila.

Neustat – březen 2009

Jana Spitzer a Reiner Dittrich

Kamenné zídky v zahradách

Kulturní dějiny

Obraz kultury a krajiny ve střední Evropě je otiskem činnosti lidských rukou, urbanizace a vymezení cenných půdních ploch krajinu pozměňovaly již v dávných dobách. Nedílnou měrou se na těchto aktivitách podílelo i zhotovování zděných staveb, s nimiž se setkáváme na každém kroku. Výstavba zdí takzvaně „nasucho“, tedy bez spojovacího materiálu, je nejstarší stavební technikou. Suché zídky jsou nepostradatelnou součástí ve všech kulturních krajinách, to znamená i u nás. Staré zdi z přírodních materiálů se harmonicky zapojují do přírody a plní naprosto rozličné úlohy. Volně stojící zídky slouží k ohraničení pozemků a pastvin. Ve svažitých polohách pomáhají suché zídky ochránit níže ležící místa před sesuvem půdy. Ve vinařských oblastech, s asi na pohled nejnápadnějšími zídkami, se suché zídky již po staletí využívají k terasování příkrých svahů. Suché zídky lze nalézt také u reprezentativních budov, kde slouží jako ochranné valy, schodišťová stoupání a vyskytují se u vodních toků a studní. V zahradách, na hřbitovech a v parcích jsou pomocí suchých zídek vytvářena poklidná zá

koutí a ochranné zóny, které jsou atraktivní

na pohled.

Nejstarší dodnes zachovalé suché zídky se

pravděpodobně nalézají v Irsku. Zbytky zdí

1

Obr. 1.1Obr. 1.1 Stará volně umístěná suchá zídka s mírně vyvýšenou hlavou zdi Obr. 1.2Obr. 1.2 Suchá zídka vystavěná z lomového kamene poskládaného na sebe a sloužící k ohrazení pozemku Obr. 1.3Obr. 1.3 Suchá zídka sloužící ke zpevnění svahu a k ohraničení prostoru ulice – umělecké dílo porostlé břečťanem

1.1

1.2

1.3


10 Kulturní dějiny

budovaných k ohrazování pastvin jsou odhadovány na stáří kolem 5000 let. Ve Francii je horské městečko Gordes známé díky svým asi 1000 let starým usedlostem. Od paty až po střechu byla tato stavení nazývaná „Bories“ vystavěna kompletně pouze ze suchých zídek. Ty sloužily jako příbytky, stáje

a sklady. Podobná stavební díla můžeme na

lézt i na ostrově Menorca (Baleáry), kde byly

tyto stavby využívány jako strážní věže nebo

pohřebiště. V jižním Tyrolsku a ještě dále

až daleko na jihu Itálie najdeme tzv. „Tru

lli“, kulaté stavby budované metodou stavby

suchých zídek. Při podrobnějším zkoumání

lze tedy říci, že se po celé Evropě vyskytuje

nespočetné množství suchých zídek, které

pocházejí ze všech časových epoch a byly

vystavěny různými způsoby, jejichž současný

stav zahrnuje jak ty nejpůvabnější a zacho

valé, ale i zídky nalézající se v konečné fázi

rozpadu. Kdo se chce jejich hledáním více

zabývat, jistě narazí na mnoha místech na

tajuplné zbytky někdejších staveb.

Tak lze třeba nalézt záhadnou zeď na Odilien

bergu, asi 30 km jihozápadně od Strassburgu.

Zřejmě nejmohutnější 10 km dlouhá nasucho

vystavěná zeď, známá jako „zeď pohanů, je

3–4 m vysoká a 2–3 m silná (obr. 1.9). Celá je

poskládána z asi 300 000 až 2,8 m velkých kvá

drů z barevného pískovce. Kameny byly spojeny

dřevěnými čepy za pomoci náročné rybinové

techniky. Zatímco stáří dílů z dubového dřeva, Obr. 1.4Obr. 1.4 Tyto historické zdi nedaleko od Drážďan (Sasko) jsou připomínkou namáhavé práce na vinicích Obr. 1.5Obr. 1.5 Staré suché zídky se schodištěm Obr. 1.6Obr. 1.6 V průběhu let osídlilo staré zídky na vinicích velké množství rostlin

1.4 1.5

1.6


11

Kamenné zídky v zahradách

které jsou součástí zdí, mohlo být průzkumem C

14

(uhlíková metoda) jednoznačně stanoveno

asi na 1700 let, podle jiných indicií bychom však mohli odhadovat jejich stáří až na 3000 let. Dodnes není plně vysvětlena funkce tohoto mamutího díla. Proč lidé vystavěli tuto gigantickou zeď? Sloužila tato stavba jako posvátné místo, nebo jako ochranný val? A koho v tom případě měla chránit? Chybějící stopy lidského osídlení a nedostatek vody na této hoře hovoří proti jakémukoliv rozumnému využití. Vědcům se doposud nepodařilo toto tajemství rozluštit. Pravděpodobně nejvyšší suché zdi se v Evropě nacházejí na příkrých terasách „Domain de la

Cotzette“ ve Švýcarsku. Nacházejí se ve vinař

ské oblasti a jsou vysoké mezi 18 a 20 metry.

Kdo v dřívějších dobách budoval suché zdi?

Jen zemědělci a rolníci? Můžeme se s nimi

setkat v mnoha prostředích, v některých re

gionech se tato práce stala skutečným umě

leckým řemeslem. Podobně jako u kameníků

vyžaduje i umění „sestavování kamenů“ vyso

kou míru prostorové představivosti a znalosti

důležitých pravidel, jak kámen opracovávat.

Toto umění bylo předáváno z generace na ge

neraci, bohužel však pouze zřídka se vedly

písemné záznamy. Tak získávali lidé před

chozích generací své znalosti většinou při

společné práci se staršími. Obr. 1.7Obr. 1.7 Dům a krajinotvorné prvky z nasucho poskládaných lávových kamenů: El Hierro – Kanárské ostrovy

Obr. 1.8Obr. 1.8

Málo dřeva – hodně kamenů. Kanárští rolníci, jako zde

na ostrově Gomera, byli a ještě jsou mistry ve stavbě

suchých zdí

1.7 1.8


12 Kulturní dějiny

Obr. 1.9 Obr. 1.9

Idylická lesní cesta je lemována zakřivenou zdí, tzv. „pohanskou zdí“, která působí mysticky díky své velikosti a dosud

nejasné funkci. Prameny: www.badenpage.de

Krátký autentický příběh „Moji prarodiče bydleli v typické lesní vesnici na míšeňské pláni. Statek byl ze tří stran obehnán prastarými suchými zdmi. Dědeček vyprávěl, jak v období pozdního podzimu a časných zimních měsíců, tedy v období, kdy na polích bylo méně práce, musely být tyto zdi opravovány. Tak jsem se dozvěděl, že až do poloviny dvacátého století patřila pravidelná údržba zdí k úkolům venkovanů. Byla to fyzicky těžká práce, neboť na zhroucených místech musely být kameny zčásti odstraňovány a nahrazovány novými. Každým kamenem muselo být otáčeno a musel být dobře usazen. Opravě zdi předcházelo většinou přebírání kamenů. Vše, co se dostalo při orání na povrch půdy, na poli překáželo a muselo být odstraněno. Ten, kdo musel později se

kat obilí kosou, nesměl její list nechat zničit

dopadem na kámen. Celá rodina pomáhala

při přebírání kamenů. Vybíraly se všechny

větší i menší kusy a odkládaly se na dřevěné

žebřiňáky. Větší kameny se ze země dostá

valy dosti obtížně a musely být na dřevěné

káry zvedány pomocí dřevěných tyčí a fošen.

Ten, kdo si to mohl dovolit, využíval koně

jako tažná zvířata, jiní měli do káry zapřaže

ného pouze jednoho jediného volka. Pak se

posunovalo a tahalo, kola se bořila do půdy,

nohy byly obalené blátem a takto obtížným

způsobem se dostával těžký náklad k okraji

cesty. Z pole byly i nadále přinášeny stále

nové kameny. Všechny sloužily jako stavební

materiál pro zřizování nových nebo na udržo

vání a zachování stávajících zdí.“

1.9


13

Kamenné zídky v zahradách

Podklady

Co je suchá zeď? Suchá zeď je zeď sestavovaná z přírodního nebo umělého kamene. Drží pohromadě vlastní vahou bez použití malty nebo jiných spojovacích materiálů. Druhy a tvary kamenů mohou být velice různorodé podle toho, co nabízí okolní příroda. V oblastech se skalnatým podložím se materiál většinou těží v kamenolomech, v rovinatých oblastech se využívají kameny posbírané z polí. Může se jednat jak o odtěženou horninu s ostrými hranami, nebo o dokulata zabroušené valouny (obr. 2.3). Tyto kameny jsou tříděny podle požadovaných tvarů a velikostí a popřípadě také vhodně opracovávány. Existuje široká druhová, tvarová a také strukturová různorodost těchto kamenů a z nich zhotovených zdí stejně jako mnoho rozličných pojmů, které se k tomuto tématu vztahují a na něž je odkazováno v odborné literatuře. Pro prvotní přehled budou v následujících odstavcích uváděny nejčastěji používané pojmy a budou objasněny jednotlivé rozlišovací znaky.

2

Obr. 2.1Obr. 2.1 Pískovcové kvádry jsou zde na sobě vyrovnány vrstva po vrstvě. Hotová zeď tak působí velmi celistvě a symetricky Obr. 2.2Obr. 2.2 „Kameny“ z recyklovaného betonu Obr. 2.3Obr. 2.3 Na pobřeží Baltského moře a v celém severním Německu se často vyskytují tyto zdi sloužící jako „obruby“, které byly sestaveny z přirozeně obroušených valounů

2.1

2.2

2.3

14 Podklady

2.1 Odborné termíny

Z nákresu na obr. 2.4 lze vyčíst názvy jednot

livých částí suché zdi:

• Horní zakončení zdi se nazývá koruna zdi

(1).

• Hlava (2) je označení pro začátek nebo

konec zdi.

• Má-li zeď určitý sklon (náklon), ozna

čuje se toto jako „úkos“ (3). Používané

je i označení „úkos zdi“ nebo „náběh“.

Sklon nebo úkos se udávají v procentech

nebo stupních.

• Horní vodorovné plochy kamenů ve zdi se

nazývají „lože“ (4). Mezi plochami kame

nů umístěných vedle sebe vzniká „ložná

spára“ (5).

• Svislá mezera mezi kameny se nazývá

„styčná spára“(6).

• Stejně vysoké kameny usazené vedle sebe

tvoří „vrstvu“. Zeď na nákresu (obr. 2.4)

má tím pádem 8 vrstev.

• Je-li kámen usazen tak, že jeho delší stra

na kopíruje průběh zdi v jejím podélném

směru, hovoří se o „běhounu“ (7).

• Více vedle sebe seřazených běhounů tvoří

„vrstvu běhounů“ (8).

• Je-li napříč položen kámen, aby spojoval

zadní vrstvu s přední vrstvou, jedná se

o „vazák“ (9), celá řada pak tvoří „vazá

kovou vrstvu“ (10).

• Malé úlomky kamene, jimiž jsou zaklíně

ny větší kameny, se nazývají „šíbry“ (11).

• Jsou-li ve vnitřku zdi vyplněny duté pro

story kameny, nazývají se tyto „výplňo

vými kameny“ (12).

• Jako „pata zdi“ (13) je označována spod

ní část zdi vyčnívající ze země.

koruna (1)

hlava zdi (2)

(2)

úkos zdi (3)

lože (4)

ložná spára (5)

styčná spára (6)

čelo, lícní strana

běhoun (7)

(8)

(8)

(8)

(8)

(10)

vazák (9)

(11)

šíbry (11)

výplňové

kameny (12)

pata zdi (13)

vrstva běhounů (8)

vazáková vrstva (10)

Obr. 2.4Obr. 2.4

Skladba nasucho sesazované zdi

+

Kamenné zídky v zahradách

2.2 Tvary zdí Suché zdi bývají většinou rozlišovány podle počtu viditelných vrstev. Zdi s jedním čelem Toto označení se používá tehdy, když má zeď pouze jednu viditelnou stranu (lícní plochu). To je třeba příklad zdi, kdy tato slouží ke zpevnění svahu. Zde vypadá struktura zadní části jinak než čelní části. Vidět je v tomto případě pouze čelní strana. Zadní strana je ukončena v půdě. Zdi se dvěma čely Na rozdíl od zdi s jedním čelem je samostatně stojící zeď se dvěma pohledovými plochami označována jako „dvoučelná zeď“ (obr. 2.6). Někdy se užívá označení „zeď s dvojitým čelem“.

Jednostěnná zeď

Často se jednostěnná zeď označuje jako „jed

novrstevná zeď“, ale toto označení je zavádějí

cí, neboť název se vztahuje k počtu (svislých)

stěn a ne k vodorovně poskládaným vrstvám.

Abychom takovouto zeď rozeznali, musíme

vědět, jak vypadá její příčný řez. Šířka zdi je

stejná jako vlastní šířka kamenů. Směrem na

horu se zeď zužuje asi na ⅔ až na ¾ v poměru

ke své základně (obr. 2.6). Z důvodů zajištění

její stability by neměla být stavěna do větší

výšky než 1,30 m. Zhotovení takovéto zdi je

obtížné a pracné. Staví se jen tehdy, jsou-li na

daném místě k dispozici velmi veliké kameny.

Dvoustěnná zeď

Na průřezu této zdi, která bývá chybně ozna

čována také jako „zeď s dvojitým čelem“, je

vidět, že zeď je uprostřed vyplněna malými Obr. 2.5Obr. 2.5 Obkladní zeď (zeď s jedním čelem) na svahu

Obr. 2.6Obr. 2.6

Zeď se dvěma čely ( jednostěnná) jako volně stojící zeď

2.62.5


16 Podklady

kameny, štěrkem nebo zeminou (obr. 2.7). V pravidelných vzdálenostech jsou obě venkovní strany spojeny vazákovými kameny. Jen šikovným spojením základu, vazákových kamenů a koruny zdi získá zeď požadovanou pevnost a stabilitu. Tento způsob výstavby je vhodný tam, kde se počítá s osázením zdi, nebo kde jsou na daném místě k dispozici ve stejné míře malé i velké kameny. Jedno i dvoustěnná zeď Vyskytují-li se na daném místě jen velké a střední kameny, můžeme pomýšlet také na vybudování jedno- dvoustěnné zdi v jednom. V tomto případě se základ a spodní dvě třetiny zdi postaví jako dvoustěnná zeď a horní třetina má provedení jako jednostěnná zeď, přičemž se zlehka směrem nahoru zužuje (obr. 2.8). Tento způsob výstavby je běžný a hodně rozšířený v zemích jako je Irsko, Skotsko a Wales

a jeví se jako nejúspornější. Zdi nejsou vyšší

než 1,50 m a u paty zdi je tloušťka kolem 70

až 80 cm.

Lícové zdivo

Toto označení je klamavé, protože se nejedná

o samostatnou zeď. Většinou ze statických

důvodů se dnes mnoho opěrných zdí zhoto

vuje ze železobetonu. Protože tyto zdi nevy

padají příliš hezky, je nosná betonová stěna

často opatřena ještě pohledově atraktivnější

„zdí“, která kromě estetické funkce žádnou

jinou nemá. Člověk je tedy jako by „zasle

pený“. Je-li při stavbě zdi použito podobné

konstrukce, jedná se pak o „smíšené zdivo“,

kde se jedná o spojení se zadní betonovou

výplní nebo zezadu přizděnými cihlami ke

zdi z přírodního kamene. Suché zdi se jen

zřídka budují jako lícové zdivo, proto se jimi

dále nebudeme zabývat. Obr. 2.7Obr. 2.7 Dvoustěnná zeď

Obr. 2.8Obr. 2.8

Jedno- i dvoustěnná zeď

2.7 2.8


17

Kamenné zídky v zahradách

2.3 Způsoby výstavby zdí Suché zdi se nerozdělují jenom podle svého tvaru, nýbrž také podle způsobu stavby. Rozličné způsoby stavby jsou odvislé hlavně podle regionálně dostupných zdrojů surovin a podle kamenů, které jsou k dispozici. Také tradiční způsoby zpracování a historicky dané stavební styly určují technologii výstavby a tím také budoucí vzhled hotového díla. Staré zdi se proto často vyznačují regionálně charakteristickými vlastnostmi, částečně se dají vypozorovat dokonce znaky typické pro danou lokalitu. Někdy však naopak lze zdi jen těžko někam zařadit. To platí například pro tak zvanou „pohanskou zeď“ (viz obr. 1.9, str. 12), nejdelší kyklopskou zeď ležící v Evropě, kterou by na první pohled člověk přiřadil spíše ke kvádrovému zdivu. V praxi lze vypozorovat podle způsobu sesazování podstatné rozdíly, proto budeme suché zdi v následujícím textu členit podle tohoto hlediska. V třetí části německé normy DIN 1053 se sice v souvislosti se suchou zdí mluví o specifi ckém způsobu výstavby, žádné další rozčlenění se zde však nevyskytuje.

a) zdivo z lámaného kamenea) zdivo z lámaného kamene

b) kyklopská zeď (pelasgické zdivo)b) kyklopská zeď (pelasgické zdivo)

c) polygonální zdivoc) polygonální zdivo

d) opracované vrstvené zdivod) opracované vrstvené zdivo

e) nepravidelné vrstvené zdivoe) nepravidelné vrstvené zdivo

f) pravidelné vrstvené zdivof ) pravidelné vrstvené zdivo

g) kvádrové zdivog) kvádrové zdivo Obr. 2.9Obr. 2.9 Způsoby výstavby zdí

2.9


18 Podklady

Zdivo z lámaného kamene

Zdivo z lámaného kamene (viz obr. 2.10) je

také označováno jako zdivo ze sbíraného

kamene (valounové zdivo). Zeď z lámaného

kamene se skládá z neopracovávaných nebo

jen velmi málo opracovávaných přírodních

kamenů. Představuje nejpůvodnější formu

a je ukázkou nejstaršího způsobu výstavby

zdí. Pod pojmem lámaný kámen se nerozumí

geometricky pravidelně lámané tvary z jed

noho kamenolomu. Daleko více se jedná

o rozlámané a zvětralé kameny a valouny,

které jsou volně k nalezení na polích a na

březích řek. Protože se vybírají z orné půdy

a na březích, označují se také pojmem sbíra

ný kámen. Šikovně narovnané nebo navrstve

né mohou sloužit jako zdi sloužící pro ohra

ničení pastvin a pozemků. S jejich pomocí

můžeme také bez námahy vyrovnávat menší

výškové rozdíly.

V severním Německu je například velice roz

šířený takzvaný „fríský val“, zeď z kulatých

valounů, která je nahoře pokryta pažitem

(viz obr. 2.14, 2.15). Tyto valouny byly během

Obr. 2.13 Obr. 2.13

Hromada kamenů nebo pokažená zeď z lámaného

kamene? V každém případě je na ni zakázáno lézt! Obr. 2.10 Obr. 2.10 Směrem ke svahu nakloněná opěrná zeď z lámaného kamene ohraničuje z obou stran silnici

2.10

Obr. 2.11 Obr. 2.11 V této zdi z lámaného kamene našly svůj optimální životní prostor suchomilné rostliny

2.11

Obr. 2.12Obr. 2.12 Zídka z lámaného kamene na nízko vyskládaná s pampeliškami kvetoucími před ní opticky příjemně ohraničuje soukromou zónu

2.12 2.13




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist