načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Kámen v okrasné zahradě - Tomáš Bíba

Kámen v okrasné zahradě

Elektronická kniha: Kámen v okrasné zahradě
Autor: Tomáš Bíba

Kámen a jeho uplatnění při projektování zahrady. Možnosti použití v moderní zahradní kompozici (stavební prvek, nádoby, koryta, sochy, doplňky, vodní toky, jezírka). ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  271
+
-
9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 150
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Plánování krajiny. Parky. Zahrady
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2515-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kámen a jeho uplatnění při projektování zahrady. Možnosti použití v moderní zahradní kompozici (stavební prvek, nádoby, koryta, sochy, doplňky, vodní toky, jezírka).

Popis nakladatele

Kámen je krásný a trvanlivý materiál. Chcete si z něj vyrobit suchou zídku či terasu v zahradě? Nevíte kam umístit solitérní kamennou sochu? Inspiraci pro svoji okrasnou zahradu najdete v této celobarevné publikaci od renomovaného zahradního architekta a stavaře. Kromě poznatků o vlastnostech kamene a výčtu hlavních druhů hornin použitelných v zahradní tvorbě obsahuje kniha i konkrétní informace o stavebních postupech. Nechybí ani příklady nejčastějších chyb při zpracování a použití kamene. Zručnější čtenáři si mohou podle návodů svépomocí zhotovit suchou nebo zděnou kamennou zídku, usadit solitérní kámen či sochu v travnaté ploše nebo správně umístit kameny poblíž vodní plochy. Nedílnou součástí knihy je bohatý obrazový doprovod a ukázky z realizovaných zahrad.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Tomáš Bíba - další tituly autora:
Kámen v okrasné zahradě Kámen v okrasné zahradě
 (e-book)
Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách Zimovzdorné kaktusy v našich zahradách
 
K elektronické knize "Kámen v okrasné zahradě" doporučujeme také:
 (e-book)
Architektura moderních zahrad Architektura moderních zahrad
 (e-book)
Zahradní rybníčky, potůčky a koupací jezírka -- stavba krok za krokem Zahradní rybníčky, potůčky a koupací jezírka
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kámen

v okrasné zahradě

Tomáš Bíba

Grada Publishing

Tomáš Bíba

Kámen v okrasné zahradě

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7,

obchod@grada.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3675. publikaci

Odpovědná redaktorka Helga Jindrová

Grafická úprava, realizace obálky a sazba Jindřich Hoch

Návrh obálky Vojtěch Kočí

Fotografie na obálce Tomáš Bíba a Milan Šusta

Fotografie v knize Tomáš Bíba, Milan Šusta (Geosvět), Petr Pavlík, Ivona Šuchmannová

a Kámen Zbraslav, spol. s r. o.

Perokresby Tomáš Bíba

Počet stran 152

První vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2009

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2515-4

Tato publikace vychází za podpory

Botanické zahrady hl. m. Prahy

a

galerie minerálů a fosílií – Geosvět.

5

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Obsah

6

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Obsah

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Úvod S rostoucím zájmem majitelů rodinných zahrad o nové trendy v oblasti bydlení a zahradní tvorby se znovu dostávají do popředí zájmu přírodní materiály, mezi nimiž nachází kámen své nezastupitelné místo. Kámen patří mezi nejkvalitnější materiály, svým charakterem je přímo předurčený do zahrad. Vyznačuje se nezaměnitelným charakterem povrchu, tvarů a barev, a to v obrovském množství variant těchto základních charakteristik.

Kámen byl již ve starověku používán ke zhotovení nejrůznějších zahradních prvků. Především v Číně a Japonsku dosáhlo jeho použití v zahradní tvorbě pro Evropana až téměř nepochopitelné dokonalosti. Tohoto mimořádného účinku bylo dosaženo zejména ve spojení jednotlivých prvků kompozice s hlubokou náboženskou symbolikou.

ÚVOD

p Kámen symbolizuje v japonské zahradě vždy hlubokou myšlenku Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Úvod

V současném zahradním umění jsme svědky nebývalého zájmu o kámen. Je to mimo jiné umožněno rozvojem dopravy v rámci evropského obchodu a nabídkou širokého spektra kamenů, nezřídka dokonce z mimoevropských zemí. Z kamene jsou zhotovovány nejen stavební prvky zahrad, ale také nádoby, koryta, sochy a řada dalších drobných doplňků, které dávají zahradě úplně jiný rozměr. Použití kamene je také úzce spjato s rostoucím zájmem o vodní dílka v zahradách. Vytvoření přirozeně vypadajícího vodního toku nebo jezírka je bez kvalitních kamenů téměř nemožné. Moderním prvkem v zahradách se mimo jiné stávají stepní zahrady a štěrkové záhony, doplněné drtěmi a kačírky nejrůznějších frakcí a druhového složení.

Kámen se tak znovu dostává do popředí zájmu projektantů a zahradníků a stává se nezastupitelným prvkem moderní zahradní kompozice. Je to v neposlední řadě umožněno rostoucí životní úrovní v České republice a s tím souvisejícím požadavkem na stále kvalitnější materiály používané v zahradní tvorbě.

Jako reakce na obrovský zájem laické veřejnosti o možnosti použití kamene v zahradě vznikla právě tato publikace. Kniha je členěna tak, aby se v ní dobře orientoval každý zájemce o tuto problematiku a je doplněna řadou fotografií z realizací zahrad u nás i v zahraničí. Pro lepší pochopení základních technologických postupů je doplněna řadou perokreseb. Publikace je určena široké veřejnosti, majitelům zahrad a rodinných domů, ale také odborným pracovníkům a zahradníkům.

Každá nově realizovaná či rekonstruovaná zahradní úprava je originálním vyjádřením tvůrčích myšlenek autora a ukázkou umu našich projektantů a zahradníků. Věřím, že tato kniha přispěje k dalšímu rozvoji zahradních úprav a k celkovému zlepšení stavu sídelní zeleně.

Tomáš Bíba


9

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě


10

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Historie použití kamene v zahradách

Kámen jako jeden z hlavních prvků v zahradní tvorbě nalézáme od samých počátků historie zahradního umění. Rozsáhlé použití kamene jako nezastupitelného prvku stavebního a dekoračního nacházíme především v rozvinutých asijských státech. Vzhledem k rozsahu této knihy se zaměřuji především na Čínu, která je kolébkou zahradního umění, a na Japonsko, kde dosáhlo použití kamene v zahradě naprosté a pro Evropana až nepochopitelné dokonalosti. Poněkud podrobněji se zmiňuji o historii vývoje zahradní architektury a použití kamene právě v Japonsku, které ovlivnilo zahradní tvorbu také v Evropě a ve svých důsledcích ovlivňuje použití kamene v zahradách i v současnosti. Závěr této kapitoly je věnován historii zahradního umění v Evropě, kde kámen jako významný místní přírodní materiál sehrál důležitou roli při tvorbě zahrad a parků. 1.1 ČÍNA

Čínské zahradní umění má velmi dlouhou

historii. Nepřerušený vývoj tvorby zahrad zde pokračuje po dobu tří tisíc let. Počátky zahradní architektury sahají do druhé poloviny vlády dynastie Šang (1600–1100 př. n. l.). Zahradní architektura zde za tuto dobu dosáhla úrovně umělecké tvorby, stejně jako v malířství či poezii. Každá čínská zahrada vychází z hlubokého duchovního základu a má výraznou filozofickou náplň. Tyto hluboké myšlenky jsou ovlivněny především taoistickou filozofií a čchanovým buddhismem.

Čínské zahradní kompozice jsou výrazem

abstraktních myšlenek zobrazených pomocí

symbolů, a stávají se tak skutečným umělec

kým dílem. Čínské zahrady proto i součas

nému návštěvníkovi přinášejí především tolik

žádanou rovnováhu ducha.

Čím menší prostor měl tvůrce k dispozici,

tím dokonalejší muselo být ztvárnění sym

bolů pro vyjádření velkého vzoru – přírody.

Kámen v čínské zahradě symbolizoval ost

rov uprostřed vodní plochy, horu zahalenou

v mracích apod. Hlavní podstata tvorby

čínských zahrad a použití kamene v čínské

zahradní tvorbě vychází z učení jin a jang.

Tyto dva prvky představují nikdy nekončící

souhru protikladných principů: jin – principu

ženství, poddajnosti a temnoty a jang – prin

cipu mužství, síly a světla. Kameny, které

často symbolizovaly hory, jsou proto poklá

dány za princip jang.

Jedním ze základních prvků čínských za

hrad je voda a hory. Hory mohou být sym

bolizovány umělými valy a kopci nebo vybra

nými kameny rozličných velikostí. V čínské

zahradní tvorbě byly často využívány bizarní

kameny pocházející z vod jezera Tchaj-chu

na jihu země. Podle tvarů jsou kamenům při

pisovány vlastnosti – pošetilost, tvrdohlavost

apod. a jsou v Číně považovány za dokonalá

umělecká a sochařská díla. Na jejich pře

mísťování byly vynakládány nemalé finanční

prostředky a vynalézány rozličné důmyslné

mechanizační prostředky. Při přemísťování ka

menů byly zhotovovány speciální lodě a při

transportu na místo určení musely mnoho

krát ustoupit mosty i městské brány.

1. HISTORIE POUŽITÍ KAMENE

V ZAHRADÁCH


11

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Čínská zahradní architektura využívá ká

men nejen jako solitérní umělecké dílo či symbol konkrétního pohoří, ale také jako stavební materiál pro tvorbu umělých a pro Evropana někdy až kýčovitých děl a rozličných skalních masivů a jeskyní, propojených složitými labyrinty. Tím se odlišuje čínské zahradní umění od umění japonského, které bylo v použití kamene mnohem střídmější. Významným prvkem čínských zahrad jsou rozsáhlé vodní plochy, jezírka a potůčky. Při jejich úpravách sehrál kámen rozhodující úlohu. Kameny člení plochu jezírek, vytvářejí štíhlá skaliska na březích jezer a kaskády potůčků. Velmi často navozují dojem podhorské scenerie. Významným prvkem je zde zrcadlení kamenů na vodní hladině. Na březích jezírek byly umísťovány štíhlé kameny či seskupení kamenů do podoby skalisek se záměrem výrazného estetického účinku zrcadlení na hladině.

Oblíbenou zábavou v čínské zahradě bylo

rybaření. Z tohoto důvodu býval na břehu umístěn rybářský kámen, určený nejen k potřebě vlastního rybaření, ale také k poklidné relaxaci na okraji vodní plochy.

Přes vodní toky či jezírka vedou rozličné

zahradní můstky a mosty. Velmi často jsou zhotoveny z kamene a vynikají dokonalým řemeslným zpracováním. Zpravidla bývají zastíněny pergolami s vistárií.

Nejintimnější částí zahrad jsou vydlážděné

dvory. Toto stromy zastíněné místo sloužilo k rozjímání návštěvníka v naprostém klidu zeleně. Dvůr byl obehnán bílou zdí a plocha bývala dlážděna mozaikou z kamínků. Dvůr spojovala s pavilony a ostatními částmi zahrady stezka porostlá kobercem mechů nebo dlážděná mozaikou z kamínků. Čínští řemeslníci vynikali neobyčejnou zručností při využití přírodního kamene pro tvorbu dláž

děných ploch. Vytvářeli neobyčejné vzory

z oblázků, které svou jemností připomínaly

koberce mechů či výšivku. Takto propojené

scenerie jsou umocňovány solitérními kame

ny s vyrytými obrazy, citáty básníků či pros

tými názvy kompozice. U vchodu do domu

byly často umísťovány solitérní kameny spo

lu se širokolistými druhy rostlin (např. Musa

basjoo – banánovník), které sloužily pro za

chycení dešťových kapek, pro zvukový poži

tek návštěvníků a obyvatel domu.

Neméně důležitým prvkem v zahradní tvor

bě čínských mistrů je použití kamene jako

sochařského materiálu. Velmi často je takto

zobrazován Buddha.

Kámen však sloužil také jako dostupná

a prostá přírodní surovina pro tvorbu zahrad

ních stolů a lavic, jako zahradní židle byly

dokonce využívány žulové valouny a jako vý

borný materiál ho Číňané používali pro zho

tovení zahradních pítek.

V čínských zahradách se rozvíjí pěstování

miniaturních dřevin v nádobách. K tomuto úče

lu byly používány nejen keramické nádoby,

ale také kamenné. Tyto miniaturní kompozice

často doplňovaly vybrané solitérní kameny.

Velmi rozšířené byly také scenerie na míse.

Jednalo se o dokonalou kompozici jednoho

či více kamenů a někdy také miniaturních

rostlin. Měly představovat umělé hory a byly

dokonce žánrově členěny. Velmi populární

jsou i v současnosti a jejich obliba se dostala

do okolních zemí, včetně Japonska. Největší

obliby dosahovaly porézní, vodou omleté ka

meny, jimž byly věnovány samostatné studie

(botanik Fanfg Čeng-ta, 9.–10. století).

Postupem doby vznikají pro tvůrce zahrad

v Číně manuály a příručky, jak správně zachá

zet s kameny, které kameny používat a kam

je umísťovat. Například bylo doporučováno ČÍNA Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě k bambusu či slivoni usadit kámen starobylý, k borovici neokázalý apod. Kamennými kompozicemi prosluly Jangčouské zahrady. Bylo zde použito více druhů šedého kamene, také žlutého a výrazně bílého. Tyto zahrady působí jako přírodní scenerie a jsou dodnes dokladem mistrovství čínských zahradníků.

Čína představovala unikátní prostředí pro

vývoj zahradního umění a velmi silně ovlivnila tvorbu zahrad nejen v Japonsku, ale také v evropských zemích. 1.2 JAPONSKO

Japonská zahradní tvorba má také původ

v dávné minulosti. V průběhu 6. století přichází do Japonska přes korejský prostor nové náboženství obohacené čínským vlivem – buddhismus. Stejně jako původní japonská víra šintó směřoval k harmonii člověka. Díky tomu dochází k prolínání obou náboženství a k tvorbě specifického japonského směru myšlení.

Japonci posunují i tak obyčejné denní

rituály, jako je např. pití čaje, do roviny estetického zážitku. Podobně jako v čínských zahradách i v japonských hovoříme o umění tvorby zahrad v pravém slova smyslu. Zahradníci jsou v Japonsku stavěni na stejnou úroveň jako básníci a jiní umělci. Japonské

zahrady jsou harmonicky působícím celkem,

vycházejícím z podstaty přírodních scenerií,

obohaceným tvůrčí myšlenkou zahradnické

ho mistra.

Vývoj zahrad v Japonsku postupoval od

prostorných zahradních úprav určených pro

rozmařilou zábavu členů šlechtických rodů,

přes středověké zahrady vznikající pod vli

vem filozofického učení zen s vytříbenými

suchými a čajovými zahradami, až po zahra

dy parkové a rezidenční. Vývoj japonských

zahrad pokračuje dosud a i v uspěchané

současnosti patří zahrady Japonska k nej

lepším nejen v asijském, ale i ve světovém

měřítku.

Typickým prvkem japonských kompozic je

dokonalé umění náznaku, symbolismu, útlu

mu citů a použití tlumených barev. Japonci

mají velkou zálibu ve věcech poznamena

ných časem, jako jsou staré omšelé kameny,

letité stromy porostlé mechem nebo rozekla

né skály na mořském pobřeží. Velký význam

v japonské zahradní kompozici má asyme

trie. Jádrem kompozice je tedy snaha po

stihnout samu podstatu přírodního dění za

pomoci prostých minimalistických prvků.

Japonské zahrady se vyznačují schopností

využívat přirozené povrchy přírodních materi

álů, tlumené přírodní tóny barev a vše sladit

do dokonale harmonického díla, a to i pro

návštěvníka neznalého duchovní podstaty

kompozice.

Japonští mistři tak pronikají k podstatě

komponování zahrad a za dodržení základ

ních, staletími ověřených postupů mohou za

hradní kompozici zmenšovat až do extrémní

podoby miniaturních scenerií na míse. Zá

kladní princip zahradní tvorby ověřený gene

racemi mistrů je možné dokonale aplikovat

i v moderní architektuře a vyjít tak potřebám

moderního člověka vstříc.

Historie použití kamene v zahradách

p Dokonalý soulad kamenů, tvarových rostlin

a bambusového lesa


13

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Za prvotní doklad o úpravě zahradního pro

středí můžeme považovat zvyk upravovat okolí mohyl vládců na ostrovech v umělých jezerech. Tyto mohyly vznikaly v období 3.–5. století a již v tomto období sloužily kameny nejen jako stavební materiál, ale také jako estetický prvek.

První spis o tvorbě zahrad pochází z roku

1206, v němž se pojednává o zahradnických technikách, o významu vody v kompozici a o metodách použití kamene v zahradním umění. Také japonští zahradničtí mistři vycházejí ze zásad souhry principů jang (v Japonsku jó) a jin (v Japonsku in). Jedná se o i v Evropě dobře známou vědu feng-šuej. Použití kamenů v zahradě bylo rozpracováno do nejmenších detailů a obsahovalo mnoho doporučení a přesných postupů. Kameny byly umísťovány podle symboliky čísel sedm, pět a tři. To následně vedlo k přirozeným asymetrickým kombinacím kamenů. Nedodržení těchto pravidel mělo vést k neštěstí či smrti obyvatel domu.

Do Japonska se nejdříve dostává umě

ní scenerických zahrad, obklopujících chrámy a šlechtické paláce. Zprvu se jednalo o přirozené porosty, jen částečně upravené dosadbami rostlin či rozmístěním kamenů. Na konci 9. století vzniká styl šinden-zukuri. Jednalo se, jako již mnohokrát v historii, o přizpůsobení čínských vzorů japonským podmínkám. Zahrady byly budovány ve velmi nákladném stylu a jejich tvůrce se snažil uměle napodobit přírodní scenerie. V dosahu domu bylo jezírko s ostrovem. Na ostrov vedla stezka přes nám dobře známý prohnutý můstek. V této tzv. době Heian navrhují zahradní úpravy umělci z řad básníků a malířů. V zahradách je jako model používán ostrov Horai, vycházející z legendy o ostrově nesmrtelných. V zahradách symbolizuje dlouhý život. Ostrovy se stavěly kupením vrstev kamenů a zemi

ny. Umístění kamenů v zahradě se také řídilo

řadou zákonitostí. Např. umístění plochého

kamene u ložnice mohlo přinést smrt pána

nebo bylo zakázáno postavit kámen souběž

ně s hlavním sloupem domu z důvodu přivo

lání neštěstí na potomky.

V tomto období vznikají některé typicky ja

ponské tradice – patří sem slavnosti dívání

se na sakury na jaře nebo cesty za krásou

podzimních listů japonských javorů apod.

Ve 13. až 15. století nastává období Mu

romači. V této době vznikají vrcholné tech

niky zahradní architektury a konečně i pro

Japonsko typické možnosti použití kamenů

v zahradách. Zahradní mistři v tomto období

vycházejí v podstatě ze zásad kaligrafie, tedy

z dokonalé jednoduchosti, disciplíny, čistoty

duše a harmonie všech složek kompozice.

V tomto období vznikají vrcholné suché

zahrady. Jejich smyslem bylo za pomoci ka

menů a rozličných štěrků a písků napodobit

vodní hladinu, mořské vlny, vodní tok či ost

rovy uprostřed oceánu. Kromě známého roz

dělení, na jehož základě patří kameny k prin

cipu jang a voda k principu jin, se rozlišují

kameny podle umístění a druhu. Vysoké ka

meny patří k principu jang, ale kameny, přes

které tekla voda, patří již k principu jin.

V malých zahradách nahrazují tradiční os

trovy právě solitérní kameny. K zvláštnostem

japonské kultury patřily i povinnosti návštěv

níka zahrad. Návštěvník zahrady se nejdří

ve poklonil před „kamenem hostů“, potom

se poklonil před kamenem pána domu a ná

sledně pohleděl na kámen ochraňující. Tepr

ve potom mohl společně s pánem domu

absolvovat naučnou procházku po jeho za

hradě. Všechny kameny v zahradě byly roz

místěny na základě jasných pravidel a pod

le vážených zahradnických příruček. V této

době bylo uváděno na 106 typů kamenů, JAPONSKO Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě které rozmístěny přesně podle platných pravidel navozovaly dojem hor, ostrovů či mořského pobřeží.

V tomto období začínají do zahradních

kompozic pronikat známé kamenné zahradní lampy. Kvalita jejich zpracování je ukázkou mistrovství japonských kameníků.

Postupně vznikají menší a intimnější zahra

dy, ve kterých se v plné míře uplatňují kamen

né kompozice.

Vrcholným typem jsou zahrady čajové.

V nich se uplatňuje kámen především jako

estetický prvek v kombinacích s nízkými tr

valkami a mechy. Velmi často jsou zde po

užívány kamenné šlapáky a přechody přes

vodní toky a jezírka.

V blízkosti čajového domku je vždy umís

těn kámen vytvářející nádržku na vodu pro

potřeby čajového obřadu. Do něj ústí bam

busový přepad vody a na okraji je položena

naběračka na vodu.

Nadále jsou v oblibě ostrovy. Velmi použí

vaný je ostrov tzv. želvy. Ten se obvykle stavěl

ze sedmi kamenů. Každý symbolizoval jinou

část těla želvy. Na ostrovech se vysazují zpra

vidla borovice. Hojně se používal tzv. kapří

kámen – vyznačoval se umístěním v poloze,

ve které z různých pohledů zdánlivě stoupal

či klesal. Rozšířené jsou kamenné můstky

a balvany dotvářející vodní tok. Téměř v kaž

dé zahradě vzniká za pomoci žulových va

lounů potok s peřejemi a vodopádem.

Historie použití kamene v zahradách

p Solitérní kámen je typickým prvkem japonských

zahrad

p Solitérní kámen vynikne v zahradě i v zimě

p Vodní prvek v japonské zahradě – nádržka na

vodu


15

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Suché zahrady – karesansui – se rozvíjejí

především v období zenových klášterů (období Muromači). Lze je považovat za vrchol mistrovství japonských zahradníků a proniknutí k samé podstatě přírodních zákonitostí a estetiky.

Proslulé jsou tyto zahrady především ve spo

jení s moderní architekturou, se kterou vytvářejí obdivuhodně harmonický celek. Na často malé ploše vytvořili zahradničtí mistři bez jediné kapky vody iluzi mořské hladiny s ostrovy nebo horského potoka s vodopádem, jehož vody se tříští o balvany na břehu jezera. Suché zahrady se vyznačují použitím pískových ploch, které jsou pravidelně pečlivě uhrabávány a udržovány pro dokonalé působení kompozice.

Od 16. století vznikají zahrady kaijúteien.

Dochází zde k prolínání žánrů z minulých období. Připomínají evropské šlechtické parky. Kámen tady velmi často slouží jako prostředek vytvoření přechodů přes vodní plochy, někdy v podobě šlapáků na vodní hladině, jin dy ve formě kamenných můstků a lávek.

V tomto období dosahuje vrcholu pěstová

ní zakrslých dřevin – bonsaj. Blízkým stylem jsou scenerie na míse, které vychází z čínských předloh.

Současné zahradní úpravy v Japonsku na

vazují na staletími ověřenou tradici a postupy v komponování zahrad. V moderních městech se uplatňují suché zahrady, a to ve spojení s moderními materiály, jako je beton, ocel a sklo. Zde se uplatňuje především zrcadlení na vodní hladině, a mistrně tak dotváří vzhled moderních japonských měst. 1.3 EVROPA

V historii evropských zemí sloužil kámen,

na rozdíl od Číny a Japonska, především jako stavební materiál. Proto i v zahradní tvorbě byl

používán zejména ke zhotovování zdí, zpev

něných ploch a drobných staveb. Uplatnění

kamene jako rozmanitého přírodního prvku,

především v solitérní podobě, a také jako

dokonalého materiálu k vytvoření přirozené

podoby jezírek, potoků a skalek je záležitostí

spíše posledních desetiletí, než hluboké his

torie, jako je tomu v zemích východní Asie.

Souvisí to s historickým vývojem evropských

zemí. Současná situace vychází z nebývalé

ho zájmu moderního uspěchaného člověka

o úpravu životního prostoru pro potřeby rela

xace. V posledních desetiletích stoupá zájem

o netradiční ztvárnění především rodinné za

hrady. Objevují se nejen nové moderní mate -

riály a rostliny, ale zaznamenáváme zvýšený

zájem především o tradiční přírodní materiá

ly, jako je právě kámen. Je to důsledek stále

častějšího uplatnění rozmanitých zahradně

-architektonických prvků původem z Číny,

Japonska a USA.

Z počátků evropské zahradní tvorby je

třeba připomenout v první řadě starověké

Řecko a Řím. Ve starověkém Řecku nemá

me doklady o složitějších formách úprav za

hradních prostor a už vůbec zde nemůžeme

hovořit o zahradní architektuře v podobě, ve

které ji známe dnes. Zahrady zde byly chá

pány spíše jako ovocné sady s porosty fíků,

révy a granátovníků. V blízkosti chrámů byly

vysazovány olivovníky a platany. V okolí měst

se nacházely produkční zahrady s porosty

květin, sloužící k potřebě výzdoby obytných

a veřejných prostor. Podstatně více byla roz

vinutá tvorba zahrad v Římě. Na rozdíl od

Řecka zde existoval systém akvaduktů a dů

myslných zavlažovacích kanálů a bylo tak

umožněno pěstovat rozličné druhy rostlin.

Řím se vyznačoval vysokou úrovní kultury.

Kromě soukromých zahrad zde nalézáme EVROPA

+


16

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě upravené prostory lázní a veřejných zahrad. Použití kamene v tomto období (754 př. n. l.– 3. stol. n. l. ) spočívalo zejména ve stavebních úpravách prostor. Kámen byl používán ke zpevnění ploch, opěrných zdí a především k tvorbě kašen se sochařskou výzdobou.

Mezi významné milníky evropské zahradní

tvorby neodmyslitelně patří španělské zahrady, vznikající pod vlivem Maurů. Objevují se především v oblasti kolem Córdoby. U vil byly tvořeny dvory v pravoúhlé dispozici, obehnané zdmi. Zahrady bývaly často stupňovité, s ústředním vodním kanálem, k jehož stavbě se používal místní kámen, a s řadami vonných citroníků a záhony květin. Kámen zde sloužil jako výborný stavební materiál pro zhotovení kašen se sochařskou výzdobou a také jako surovina pro zhotovení vodních nádrží.

Středověk je obdobím, které příliš nepřá

lo rozvoji zahradní architektury. Upravované plochy nacházíme v klášterech a sídlech šlechty. Zpravidla se jednalo o dvory s centrální kašnou a pravidelně dělenými bylinkovými a květinovými záhony. Často byly pěstovány ovocné stromy.

Použití kamene se zde omezuje na oblast

stavební. Kámen sloužil ke zhotovení kašen a studní a měl nezastupitelnou roli jako materiál na zhotovení zpevněných ploch. Čistě estetickou funkci plnil pouze jako materiál pro zhotovení soch.

V období renesance dochází ke znovu

objevení ideálů antiky. Dům a zahrada mají být úzce propojeny terasou a lodžií. Zahrady jsou pravidelně členěné s využitím tvarovaných dřevin a květinových záhonů. Často se vyskytují rostliny v nádobách. Kámen je používán např. na sloupy pergol, které sloužily jako opory pro révu vinnou. Na stavbu sloupů je nejčastěji používán mramor. V tomto obdo

bí se začínají stavět umělé jeskyně – grotty.

Kámen byl dále používán ke stavbě nádrží,

kašen a pro zhotovení váz a nádob. Typic

ké pro toto období je použití důmyslných

mechanizmů pro vytvoření vodních efektů

v zahradních kompozicích.

Velmi výrazným bodem v historii zahradní

tvorby v evropském kontextu je období baro

ka. V tomto období dochází k rozvoji zahrad

ní tvorby do nebývalých rozměrů. Vrcholem

tvorby tohoto období je triumfální zahrada

Ludvíka XIV. ve Versailles. Jedná se o typické

barokní dílo. Zahrada je členěna pravidelně,

symetricky na budovu zámku. Časté jsou dře

viny v nádobách. Na průsečících os se nachá

zejí pozlacené fontány a sousoší. Právě vodní

prvky jsou největším technickým zázrakem

tehdejší zahrady. Množství fontán a vodotrys

ků bylo nevídané. Hlavní osa s výhledem do

krajiny procházela přes dva nekonečné bazé

ny. Kámen je používán především ke stavbě

kašen, fontán, chrličů, bazénů a umělých jes

kyní. Nejrůznějších variant dosahuje použití

kamene na zpevněné plochy.

Historie použití kamene v zahradách

p Kámen je nenahraditelný především v historických

zahradách


17

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

V 18. století dochází k odklonu od pravi

delné zahradní úpravy k zahradám a parkům krajinářským. Terén se rozsáhle upravuje do podoby ideální jednoduché krajinné kompozice. Největšího rozmachu dosahuje krajinářství v jižní Anglii, kde dochází k parkové úpravě rozsáhlých ploch. Postupně je do parkové podoby upravena velká část jižní Anglie. V krajinářském parku je kámen používán nejčastěji na stavbu mostků a ke zpevnění ploch. Postupně se objevuje vliv čínského zahradního umění. V zahradách a parcích se začínají stavět čínské pavilony a pagody. Některé stavby z tohoto období můžeme obdivovat dodnes, např. v Kew Garden poblíž Londýna. Na konci tohoto období vznikají rozměrné skleníky z litiny, které sloužily nejdříve jen k přezimování a později i k celoročnímu pěstování tropických exotických rostlin. I ve sklenících byl používán kámen jako stavební materiál pro zhotovení fontánek a opěrných zídek. Pěstují se také první kaktusy, které byly často aranžovány společně s vybranými kameny do aridních scenerií.

V 19. století dochází ke změně krajinářské

ho stylu na styl tzv. umělecké krajiny. Krajinář

ské parky začínají být doplňovány kvetoucími

exotickými keři a především v blízkosti budov

se stále více uplatňují pestré květinové záho

ny. Začínají také ožívat styly z uplynulých ob

dobí. Velmi často se stávají parky a zahrady

sbírkovými objekty ke shromažďování exotic

kých rostlin. Součástí krajinářských parků se

stávají uměle budovaná alpína. V některých

parcích s příhodnými podmínkami vznikají

alpína na přirozených skalních výchozech

(Průhonice). Tvůrci alpín mají snahu imitovat

horské scenerie a pro zvýšení dojmu horské

krajiny se na nich často umísťují dřevěné sru

by. V parcích je zakomponováno mnoho ob

jektů – umělé zříceniny, budované zpravidla

z místního kamene, kamenné můstky, upra

vené vývěry přírodních pramenů apod.

Na přelomu století a na počátku 20. století

přichází období secese a moderna. V obdo

bí secese dochází k oživení složitých květi

nových záhonů, budují se městské promená

dy. Kámen nachází uplatnění jako stavební

materiál. Velmi často jsou v parcích a zahra

dách umísťovány sochy, staví se kamenné

pomníky. Ve městech se ve stále větší míře

uplatňuje kamenná dlažba. Moderna přináší

široké použití železobetonu a jednodušší ar

chitektonický styl. Kámen je často používán

jako solitérní prvek v jinak jednoduše řešené

zahradní kompozici.

Poválečné období se vyznačuje návrhy

rodinných zahrad v okrasné podobě, v jaké

je známe ze současnosti. Dochází k odklonu

od geometrického řešení zahradního prosto

ru. V 60. letech dochází ke zjednodušení linií

kompozice zahrad pod vlivem japonské za

hradní tvorby. Velmi často je používán kámen

na terasy, kamenné stupně, šlapáky a také

jako solitérní prvek v kompozici zahrady. EVROPA

p Kamenná lavice v historické zahradě


18

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

V USA přichází na scénu hnutí Land art.

Vyznačuje se úpravou divoké krajiny. Umělecká díla již nejsou vkládána do terénu, ale jsou tvořena přímo v krajině z místních materiálů. Tato umělecká díla jsou dosti, a často i záměrně, pomíjivá – např. Spiral Jetty v Utahu – autor Robert Smithon (1970).

70. a 80. léta se nesou ve znamení ekolo

gické krajiny. Zahradní úpravy se provádějí ve vytěžených lomech, upravují se průmyslové objekty a rekultivují plochy po průmyslové výrobě. Velmi zajímavé jsou kamenné zahrady. Mohou být pravidelně členěny nebo mohou připomínat krajinářské pojetí kompo

zice. Z kamenů jsou zde vytvořeny zídky, na

podobeniny antických staveb, soch apod.

Současná zahradní tvorba se vyznačuje

použitím rozmanitých prvků a pravidelnou či

nepravidelnou kompozicí dle typu architektu

ry budov. Stále více na významu získává ro

dinná zahrada a moderní řešení městských

prostor, okolí nákupních center a administ

rativních komplexů. Dochází ke stále čas

tějšímu a širšímu použití kamene (gabiony,

vodní ekosystémy, štěrkové a stepní zahra

dy, kaktusové zahrady). Přichází nové trendy

v oblasti použití kamene v zahradě, na které

budou zaměřeny následující kapitoly knihy.

Historie použití kamene v zahradách


19

Tomáš Bíba I Kámen v okrasné zahradě

Druhy kamene vhodné pro použití v zahradní tvorbě




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist