načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: KAM za živou vodou - Magdalena Karelová

KAM za živou vodou

Elektronická kniha: KAM za živou vodou
Autor: Magdalena Karelová

Průvodce po zajímavých místech, která jsou spojena s vodou: knížka nás zavede k léčivým pramenům, studnám a studánkám v různých regionech České republiky. Studánky a prameny jsou v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 176
Rozměr: 24 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Geografie Česka a Slovenska, reálie, cestování
Jazyk: česky
Téma: léčivé prameny
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-1010-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Průvodce po zajímavých místech, která jsou spojena s vodou: knížka nás zavede k léčivým pramenům, studnám a studánkám v různých regionech České republiky. Studánky a prameny jsou v příručce uspořádány podle tradičních oblastí ČR, každé heslo obsahuje GPS souřadnice, stručné údaje o historii místa a barevnou fotografii; doplněno tipy na výlety do okolí. Autorka vybírala lokality, které jsou něčím výjimečné, ať už jsou to pověsti, zázraky, složení vody či spojení s význačnou historickou událostí.

Popis nakladatele

Voda byla odpradávna uctívaná jako dárkyně života, a to jak v pohanských kultech, tak i křesťanských tradicích. A v mnoha případech skutečně pomáhala a stále pomáhá navrátit lidem zdraví, třeba díky svému jedinečnému složení anebo prostou silou víry. Pojďte tedy a vydejte se do míst spojených s vodou v její nejkrásnější podobě. Objevte s tímto zbrusu novým průvodcem zázračné studánky, léčivé a minerální prameny, zapomenuté i věhlasné lázně či duchovní místa s vodou spojená. V knize naleznete stovky nejzajímavějších a výjimečných míst, která jsou členěna podle jednotlivých okresů. U každé lokality nechybí GPS souřadnice a informace o schůdnosti terénu, abyste věděli, zda můžete vyrazit pěšky, na kole či případně s vozíčkářem. Samozřejmostí jsou tipy na zajímavá a turisticky atraktivní místa v okolí vodních pramenů.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Magdalena Karelová - další tituly autora:
KAM do podzemí KAM do podzemí
KAM za živou vodou KAM za živou vodou
Tajemná místa komunismu -- Fascinující místa české historie Tajemná místa komunismu
 (e-book)
Tajemná místa komunismu Tajemná místa komunismu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

KAM

ZA ŽIVOU

VODOU

Brno

2016

Magdalena Karelová


KAM ZA ŽIVOU VODOU

Magdalena Karelová

Fotografie: archiv autorky (není-li uvedeno jinak)

Obálka: Adam Pižurný

Odpovědný redaktor: Dalibor Kumr

Technický redaktor: Radek Střecha

Tisk: CENTA spol. s r.o.

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-264-1010-2

Vydalo nakladatelství CPress v Brně roku 2016 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30,

Praha 4. Číslo publikace 23 691.

© Albatros Media a. s., 2016. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu

vydavatele.

1. vydání


OBSAH

Úvod 5

GPS koordináty 5 Co znamenají hvězdičky? 5

Praha a Středočeský kraj 6

Praha 6 Benešovsko 11 Berounsko 13 Kladensko 15 Kolínsko 17 Kutnohorsko 18 Mělnicko 19 Mladoboleslavsko 21 Nymbursko 23 Příbramsko 25 Praha – východ 27 Praha–západ 28 Rakovnicko 30

Jižní Čechy 33

Česko budějovicko 33 Českokrumlovsko 36 Jindřichohradecko 39 Písecko 42 Prachaticko 43 Strakonicko 46 Okres Tábor 48

Západní Čechy 51

Domažlicko 51 Klatovsko 53 Plzeň 56 Plzeň – jih 57 Plzeň – sever 58 Rokycansko 60 Tachovsko 60

Krušné hory a Podkrušnohoří 62

Děčínsko 62 Chebsko 64 Chomutovsko 71 Karlovarsko 72 Litoměřicko 76 Lounsko 79 Mostecko 81 Sokolovsko 82 Teplicko 84 Labskoústecko 86

Severní Čechy 88

Českolipsko 88 Jablonecko 91 Liberecko 93 Semilsko 97

Východní Čechy 100

Chrudimsko 100

Jičínsko 102

Královéhradecko 105

Náchodsko 106

Pardubicko 109

Rychnovsko 111

Svitavsko 113

Trutnovsko 115

Orlickoústecko 118

Vysočina 122

Havlíčkobrodsko 122

Jihlavsko 124

Pelhřimovsko 125

Třebíčsko 128

Žďársko 129

Severní Morava a Slezsko 130

Bruntálsko 130

Frýdecko-Místecko 132

Jesenicko 134

Karvinsko 138

Novojičínsko 139

Olomoucko 140

Opavsko 142

Ostravsko 144

Prostějovsko 145

Přerovsko 145

Šumpersko 147

Jižní Morava 151

Blanensko 151

Brno 153

Brno – venkov 156

Břeclavsko 159

Hodonínsko 161

Kroměřížsko 163

Uherskohradišťsko 165

Vsetínsko 167

Vyškovsko 168

Zlínsko 169

Znojemsko 171

Citované zdroje: 175

3


Poděkování patří Jiřímu Durdilovi za velkou pomoc při objíždění a focení jednotlivých lokalit.

Autoři fotografi í: Magdalena Karelová, Jan Pohunek, Jiří Jadrný, Jan Pokorný, Josef Gál, Vratislav Hůla, Milan

Plch, Barbora Wirnitzerová, Jan Šrámek, Iva Pohunková, Tomáš Přichystal, Martina Čuboková, Ondřej Jaroš,

Martin Bělík, Tomáš Kamenský, Vladimír Křemen, Eva Šablaturová, Jiří Durdil, Radka Mužiková, Helena Bret

feldová, Stanislav Cendelín, Milan Dvořák, Pavel Suchý a Eva Trnková.


ÚVOD

Milí čtenáři, otevíráte knížku, která vás zavede na místa spojená s vodou v její nejkrásnější podobě. Voda byla odpradávna uctívaná jako dárkyně života, a to jak v rámci pohanských kultů, tak i křesťanské tradice. A v mnoha případech skutečně pomáhala a pomáhá lidem navrátit zdraví, třeba díky jedinečnému složení anebo silou víry v zázračnou moc jí připisovanou.

Na následujících stranách naleznete výčet některých zajímavých pramenů, studánek a lázní, ale rozhodně se nejedná o vyčerpávající seznam, protože pramenů je v naší zemi registrováno přes 8 000. Vybírali jsme místa, která jsou něčím výjimečná, ať už jsou to pověsti, zázraky, složení vody anebo historické události. Snažili jsme se poskytnout více prostoru spíše málo známým místům, která si zaslouží vaši pozornost, než všeobecně známým lázeňským letoviskům. Co se týče pití vody z jednotlivých lokalit, ve většině případů se musíte řídit vlastním úsudkem.

Doufáme, že zde naleznete inspiraci ke spoustě krásných výletů. GPS koordináty Protože nebylo technicky možné popisovat cestu k jednotlivým pramenům, které jsou často mimo značené cesty, uvádíme u všech lokalit GPS koordináty. Je možné, že gé-pé-esku nevlastníte (ostatně autorka také ne), ale dnes už tuto funkci nabízí většina telefonů, a pokud vám nevyhovuje ani tato varianta, stačí např. na internetových stránkách www.mapy.cz v levé části kliknout na záložku hledání a objeví se políčko, kam můžete koordináty vepsat a přenést si je do turistické mapy. Co znamenají hvězdičky? Jako další novinku přijměte systém hvězdiček, který určuje dostupnost lokalit. Vždy však platí, že situace se může změnit a je třeba nepřeceňovat své schopnosti a možnosti a případně aktuální dostupnost ověřit.  = přístupné pouze pěšky  = přístupné s kočárkem (Myšlen kočárek, který je aspoň trochu vhodný do terénu.)  = přístupné pro vozíčkáře případně autem (Ovšem pozor, za přístupné pro vozíčkáře považujeme lokality, kde se osoba upoutaná na invalidní vozík dostane na přímý dohled popisovaného místa; možnost fyzicky nabrat vodu je bohužel u valné většiny lokalit pro vozíčkáře nemožná či riskantní.)

Úvod

5


PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ

Největší kraj v ČR je velmi rozmanitý. Na severu naleznete úchvatná skalní města plná studánek v hlubokých

roklích i studnu vedoucí přímo do pekel, na východě jsou prameny opředeny legendami o sv. Vojtěchovi, na jihu

se za studánkami vydáte do hlubokých brdských hvozdů a na západě můžete projít památnými místy České

ho krasu anebo krajem menhirů na Rakovnicku. V Praze vám zase studánky nabídnou vítanou oázu přírody

v ruchu velkoměsta.

Praha

V Praze je řada studánek a studní, které lidé

odedávna využívali pro sebe i pro svá hospo

dářská zvířata. Dnes na území hlavního měs

ta evidujeme 127 studánek, z nichž většina je

bohužel ve špatném stavu, ale těch upravených

postupně přibývá.

Aktuální informace naleznete na strán

kách ENVISu – Informačního servisu o život

ním prostředí v Praze.

Výhled z Brd na Český kras

Jezírko s vodopádem a sochou Herkula v Zahradě Kinských. Foto: Jan Pohunek

KAM ZA ŽIVOU VODOU

6


Jezerka (N 50°03‘29.29“ E 14°26‘44.33“, ) V parku Jezerka si můžete všimnout pramene, který napájí malé jezírko a po několika metrech je sveden potrubím do Botiče. V místě býval pramen zvaný Libušina lázeň, o kterém máme zmínky již z r. 1407. V jezírku se údajně koupala kněžna Libuše. Voda byla ve středověku vedená kamenným potrubím na Vyšehrad. Slavnou historii připomíná název nedaleké ulice Pod Lázní. Karlova studánka (N 50°00‘07.20“ E 14°18‘47.88“, ) Pod silničkou z Radotínského údolí do Zadní Kopaniny, v přírodní rezervaci Radotínské údolí, je na břehu potoka studánka, která je součástí pozorovací sítě ČHMÚ. Podle pověsti se u tohoto pramene zastavoval k osvěžení císař Karel IV. během svých cest z Prahy na Karlštejn. Magorova studánka (N 50°3‘32.764“ E 14°24‘3.961“, ) Ofi ciálně se studánka jmenuje Pod Kesnerkou, ale dnes jí lidé většinou říkají Magorova studánka. Nové jméno dostala půl roku po smrti legendy českého undergroundu Ivana Martina Jirouse řečeného Magora, který k ní občas chodíval a její vodu také pil.

Magorova Studánka Foto: Milan Plch Mariánský pramen (N 50°01‘31.08“ E 14°23‘17.88“, ) V Malé Chuchli je kamenná studánka poblíž kaple Panny Marie z 2. pol. 18. stol. Na studánce je stále patrný nápis „opraveno LP 1946“. Představovala zdroj vody pro Malochuchelské lázně, o kterých jsou první zmínky z r. 1729, kdy se nazývaly Fuchsovými. Voda má vysoký obsah hořčíku a pomáhala při žlučových a ledvinových kamenech a formou koupelí při revmatismu a obrně. Dle některých zdrojů se v podzemí drží extrémně dlouho, až 200 let.

Největší rozmach zažily láz

ně ve 2. pol. 19. stol. a místní voda byla prý tak známá, že ji dokonce přivezli na ochutnání císařovně Marii Terezii. Zanikly počátkem 20. stol., ale pramen sloužil jako zdroj pitné vody pro Malou Chuchli až do r. 1984, kdy byla připojena na pražský vodovod.

Mariánský pramen Foto: Jan Pohunek

Praha a Středočeský kraj

7


Na Troníčku (N 50°02‘21.12“ E 14°21‘13.32“, )

Dříve se jí říkalo také Prokopská. Studánku naleznete v Prokopském údolí. Jedná se o vydatný, středně minera

lizovaný vápenato-sírano-uhličitanový pramen, který prošel rekonstrukcí r. 2008.

Petřínka (N 50°05‘00.42“

E 14°23‘53.70“, )

Studánku dříve zdobila plastika dívky, ale

dnes je hlavně terčem sprejerů. Najdete

ji v blízkosti restaurace Petřínské terasy,

v Petřínských sadech. Studánka, od které

je pěkný výhled na Prahu, je pravděpodob

ně napájena krátkou štolou výše ve svahu,

snad vzniklou při pokusech o těžbu uhlí

v 19. stol.

V nedaleké moderní štole XXII

v Schönbornské zahradě můžete v létě na

vštívit expozici věnovanou podzemí a his

torii Petřína i dalším pražským podzemím.

Pod Petřínem (N 50°05‘03.64“ E 14°24‘09.35“, )

Pramen napájí kaskádu, která je vzácným zdrojem vody pro ptactvo i čtyřnohé miláčky. Jejich majitelé se mohou

občerstvit u nově zbudovaného pítka nad pramenem, které je však napájené pitnou vodou z vodovodního řádu,

protože pramen je v současnosti nepitný.

Pramen Prokopského potoka (N 50°03‘05.62“ E 14°18‘45.81“, )

Pramen Prokopského potoka je krásným důkazem toho, že i uprostřed moderní zástavby může vzniknout krásná

oáza klidu. Moderní úpravu pramene zajistila radnice MČ Praha 13 r. 2013 včetně elegantního posezení. Pramen

se nachází v těsné blízkosti dětského hřiště Kocianova

Pod Petřínem

KAM ZA ŽIVOU VODOU

8


Pramen sira N. Wintona (N 50°05‘08.52“ E 14°23‘30.84“, ) Ve Velké strahovské zahradě na svazích pod Petřínem je studánka, která je stejně skromná a nenápadná jako člověk, jehož jméno nese. Pramen byl obnoven 19. 5. 2009 u příležitosti stých narozenin sira Nicholase Wintona (1909–2015), zachránce 669 židovských dětí. Prdlavá studánka (N 50°08‘59.63“ E 14°25‘25.68“, ) V Přírodním parku Drahaň-Troja, nedaleko Drahaňského mlýna, je pramen, který získal jméno podle údajně dobrého vlivu na zažívací trakt. Dnes je součástí pozorovací sítě ČHMÚ. Nedaleký Drahaňský mlýn je prastarý, zděná stavba vznikla v r. 1676, ale předtím tu stával mlýn dřevěný. Mlýn byl v provozu až do r. 1915.

Studánka Šárka

(N 50°05‘57.70“

E 14°19‘01.75“, )

V Přírodním parku Divoká Šárka je studánek opravdu hodně a dodnes

nabízejí vítané osvěžení. Jednou z nejhezčích je studánka Šárka. V blíz

kém okolí můžete navštívit také studánky Šárecká Habrovka, Šestákova,

Zlodějka či Ovčí.

Studánka Vojtěška (N 50°05‘08.29“ E 14°21‘19.69“, )

V zahradách Břevnovského kláštera pramení potok Brusnice a jeho pra

men se spojuje se jménem sv. Vojtěcha. Dle pověsti se u pramene potkali

sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem II. Oba sem přivedl sen o vydatném prameni, z něhož se chtěl napít jelen, ale bránilo mu v tom břevno ležící ve vodě. Vojtěch břevno vytáhl a roku 993 zde byl založen klášter.

Pramen má údajně léčivé účin

ky, a to zejména na zrak. Studánku naleznete v pavilonu, který nechal

Pramen sira Nicholase Wintona

Šárka Foto: Jan Pohunek

Pavilon Vojtěška je přístupný o víkendech.

Jezírko v Kinského zahradách napájené vodou

ze štoly.

postavit v letech 1723–1726 opat Beno Löbl. Přímo nad pramenem je kří

žová klenba, jediný pozůstatek někdejšího gotického kláštera.

Studánky v Kinského zahradách

(N 50°04‘44.39“ E 14°24‘02.16“, )

V Kinského zahradách potkáte několik studánek, např. Kinskou, Pod Jezír

kem a U Jezírka. Část z nich souvisí se štolami, které podcházejí strahovský

kopec. Přímo nad Horním jezírkem si můžete všimnout silného proudu,

který vytéká z portálu štoly. Štola je dlouhá 287 m a zachycuje okolo 20

pramenů, které dříve sloužily k zásobování Smíchova vodou. Původně šlo

o prospekční dílo na ověření zásob uhlí ze 40. let 19. stol.

Praha a Středočeský kraj

9


Světlička (N 50°04‘51.96“ E 14°19‘32.52“, )

Světlička je přepad z historického zdroje užitkové vody pro Pražský hrad

přibližně z 15. stol. Ve věži se nachází vstupní šachta do sběrné vodovod

ní štoly, jejíž celková délka je přibližně 300 m a která tvořila doplněk tzv.

Hradního vodovodu. Od r. 1930 byla voda vedená do Jeleního příkopu.

Název pramene se dle pověsti odvozuje od svíček, které lidé zapalovali

u zdi obory na památku padlých v bitvě na Bílé hoře.

To p o l k a (N 50°03‘32.04“ E 14°25‘31.08“, )

Nedaleko Vyšehradu vytéká z prohnuté kamenné zídky pramen. Topolka

byl původně název vinice, která se na těchto svazích nacházela. Dle pověsti

vodu z tohoto pramene nosili kněžně Libuši na Vyšehrad. Dle rozborů z r.

1957 jde o mineralizovanou vodu s obsahem síranových solí a kysličníku

uhličitého. Věřilo se, že pití této vody přispívá k dlouhověkosti. Břevnovský klášter Břevnovský klášter má několik prvenství, jedná se o první mužský benediktinský klášter v Čechách, který je zároveň nejstarším fungujícím klášterem u nás a má také nejstarší tradici vaření piva v celé České republice. Současnou podobu mu vtiskla přestavba z let 1708–1745 dle projektu Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Návštěvníci mohou navštívit baziliku sv. Markéty, románskou kryptu a barokní prelaturu a samozřejmě rozsáhlý klášterní park, který je v pracovní době volně přístupný. V areálu se koná stále oblíbenější břevnovská pouť a posvícení. Více na: www.brevnov.cz

Bazilika sv. Markéty. Na jižní straně si povšimněte náhrobní desky sv. Vintíře, o kterém píšeme

na jiném místě této knihy.

Světlička Foto: Jan Pohunek

Václavka (N 50°01‘30.01“

E 14°28‘57.36“, )

Václavku potkáte v Kunratickém

lese. Její jméno odkazuje na poby

ty krále Václava IV. na nedalekém

Novém Hrádku, kde r. 1419 zemřel.

U studánky se každoročně koná

otvírání studánek.

Topolka Foto: Jan Pohunek

KAM ZA ŽIVOU VODOU

10


Žofi nka (N 50°01‘07.68“ E 14°28‘10.92“, ) Studánka se ukrývá v Kunratickém lese. O její vznik se zasloužil Eduard Ureš koncem 70. let 20. stol. Eduard Ureš byl sokol a skaut původem z Brna, jehož velkým koníčkem bylo dohledávání a úprava studánek. Výsledky více než dvacetileté práce shrnul v díle Studánky, které však vzhledem k jeho angažovanosti v Junáku nesmělo vyjít tiskem. Necelý kilometr odtud se nachází studánka pojmenovaná na jeho počest.

Benešovsko

Blanická studánka (N 49°38‘53.251“ E 14°52‘31.449“, ) Při stoupání na legendární vrch Blaník narazíte na lesní studánku. Ke studánce se váže pověst, že až bude národu nejhůře, zazelená se na Blaníku suchý dub, studánka se přeplní a voda se povalí do údolí. V Královské oboře (N 50°6‘19.573“ E 14°24‘26.102“, )

Ve Stromovce jste si možná při

odpoledních vycházkách všimli zdě

né empírové stavby na podkovovi

tém půdorysu z r. 1802 v průčelí

s latinským citátem z Horatiových

Ód ve smyslu šťastný ten, komu dal

bůh tolik, co pojmou šetrné ruce.

Studna je v podlaze a je chráněná

mřížemi. Existuje domněnka, že se

jedná o dávné zřídlo železité kyselky

zvané Kruggův pramen.

Kam v okolí?

Rudolfova štola

Ve Stromovce se nachá

zí portál Rudolfovy štoly dlouhé

1 127 m, která vltavskou vodou

napájí rybníčky v parku. Štola

byla vybudována z přímého po

pudu císaře Rudolfa II. a jedná se

o unikátní technické dílo.

Štola není veřejnosti běžně přístupná.

Foto: Jan Pohunek

Altán je nově opravený. Zázračná studánka Lysolaje (N 50°07‘33.64“ E 14°22‘02.43“, ) Na začátku přírodního parku Housle stojí barokní kaple Panny Marie Sedmibolestné z r. 1863, zpod které vyvěrá vydatný pramen, jemuž lidé přisuzují léčivé účinky a který představoval původní zdroj vody pro Lysolaje. Pramen je také opředen řadou legend a pravidelně se zde pořádá otevírání studánek.

Zázračná studánka Lysolaje

Velký Blaník byl osídlen již v do

bě halštatské, kdy se zde nacháze

lo keltské hradiště chráněné dodnes

patrnými kamennými valy. Pověst

o blanických rytířích odpočívajících

v nitru hory má tedy možná již kelt

ský základ, čemuž odpovídá i sku

tečnost, že obdobné pověsti o vojsku

dřímajícím v nitru hory jsou rozšíře

né v celém keltském světě.

Na vrcholu Velkého Blaníku se nachází 30 m vysoká rozhledna ve tvaru

husitské hlásky. Roku 1868 byl z kopce vytěžen jeden ze základních ka

menů Národního divadla v Praze.

Více na: http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/

Praha a Středočeský kraj

11


Habrovka (N 49°50‘4.630“ E 14°54‘53.430“, ) V Čeřenicích objevíte starobylou studánku obezděnou kamennou kapličkou. Podle legendy se zde jednou zastavil unavený sv. Prokop. Jsa žízniv, zarazil do země habrovou hůl a zpod jejího konce vytryskl pramen. Z hole po čase vyrostl statný strom. Dnes už tu však najdete jen potomka tohoto památného habru.

Ježovka (N 49°34‘12.58“

E 14°30‘38.24“, )

Tato voda údajně léčí veškeré nemo

ci, nikdy nevysychá, a když se jí napi

jete, budete zdraví celý rok. Místní

ženy sem také chodily v dobách

sucha prosit za déšť. Studánka byla

objevena r. 1541 a jméno prý dosta

la podle sedláka Ježka ze Sedlce,

na jehož poli pramenila. Možná to

ale bylo úplně jinak, protože spi

sovatel Prokop Chocholoušek píše

o boji mezi místními a Pasovský

mi r. 1611, kdy se místní ševci tuze

„zježili“, rozuměj vzepřeli, a vydoby

li velké vítězství. Studánka se nachází

na NS Od vítkovské růže k zázračné

mu prameni. Mariánská studánka u Hrádku (N 49°44‘7.160“ E 14°54‘57.891“, ) Studánku najdete nedaleko Vlašimi a je jí připisována zázračná moc. V 19. stol. se její voda využívala k léčbě různých neduhů, a protože se tu zastavovala procesí, byla u studánky r. 1826 postavena kaple. Současná kaplička pochází z r. 1904 a je dílem vlašimského rodáka Jindřicha Neubauera. Výzdobu tvoří nepravá mozaika z rakovnických keramických závodů. Studánka u Kněžny (N 49°36‘29.245“ E 15°6‘23.715“, ) Studánka získala titul „Studánka Vysočiny roku 2011“. Dle pověsti její voda uzdravila slepou kněžnu Svatavu. Kapličku nad pramenem nechala postavit p. Vošická z Petrovy Lhoty r. 1919 na přání svého zemřelého syna. Studánka Sv. Anny v  Ratměřicích (N 49°38‘52.63“ E 14°45‘20.76“, ) Studánka byla původně zasvěcena sv. Liboriovi, patronu nemocných trpících na ledvinové a žlučové kameny, což poukazuje na léčivou moc pramene. Voda obsahuje hořčík a vápník. V obci si také všimněte, že veřejná prostranství zdobí umělecká díla vytvořená v rámci sochařsko-malířského sympozia v letech 2008–2009 s ústředním motivem bitvy u Jankova.

Habrovka Foto: Martin Bělík

Ježovka Foto: Vladimír Křemen

Studánka u Kněžny – u studánky se každou první

neděli v červenci konají mše.

KAM ZA ŽIVOU VODOU

12


Kam v okolí?

NS Po stopách

bitvy u Jankova

6. března 1645 se v této malebné

krajině odehrála jedna z nejkrva

vějších bitev třicetileté války, která

vážně ohrozila habsburskou moc.

Císařská armáda zde byla pora

žena a de facto zničena Švédy pod

velením Lennarta Torstensona,

kterému se tak otevřela cesta na Ví

deň. Od Jankova táhl na Brno, ale

to obléhal marně. Během střetu by

ly vydrancovány a vypáleny okolní

vesnice. Celkem zahynulo na 7 000

lidí, na jejichž památku se každo

ročně koná pochod Po stopách bi

tvy u Jankova s ukázkou dobových

kostýmů a techniky.

Berounsko

Studánka Sv. Anny leží na vtipně pojaté NS v Ratoměřicích, která navazuje na NS po stopách bitvy u Jankova.

Naučná stezka vás seznámí s historií třicetileté války, bitvy u Jankova i okolí. Příběh dokresluje vyprávění fi nského „očitého svědka Lauriho Torniho“, vojáka ve službách švédské armády.

Berounka je rájem vodáků i rybářů.

Foto: Jan Pokorný

Praha a Středočeský kraj

13


Boží voda v  Berouně (N 49°58‘17.90“ E 14°03‘36.00“, ) Lidé sem chodili pro léčivou vodu odpradávna. Dle pověsti zde ovčák spatřil muže, který si omýval hlubokou ránu na boku, a ta se zázračně zacelila. Dle jiné sem nemocná matka poslala dceru pro léčivou vodu, a když se dlouho nevracela, proklela ji a dívka se změnila v kámen, který zde byl ještě v nedávné době ke spatření. Dnes nenávratně zmizel. Kaple Bolestné Matky Boží z r. 1724, původně barokní, nyní v pseudogotickém stylu, se nachází přímo u studánky.

Brdlavka (N 49°48‘00.65“

E 14°03‘52.14“, )

Říká se, že tato studánka vytéká ze

zavalené dědičné štoly, která odvod

ňovala železnorudný revír pod Stu

deným vrchem. Pramen však zde

musel být už dříve, protože některé

pověsti, které se k němu váží, jsou

starší než místní hornická činnost.

Dle jedné se tu zjevuje mnich, kte

rý se u blízkého stromu pravidelně

modlí. Dle jiné se u toho dubu čas

to zastavovalo stádo ovcí a úpěnli

vě bečelo, až ovčáka napadlo strom prozkoumat a našel monstranci z hostomického kostela ztracenou za třicetileté války. A do třetice, právě zde mělo být sídlo čarodějnice Megery, která začarovala rytíře Fabiána do podoby ducha, dnešního vládce Brd. Královnina studánka ( N 49°53‘36.06“ E 13°54‘45.84“, ) Studánka nese jméno podle královny Žofi e, druhé manželky Václava IV. Prý se tu zastavila cestou na Točník, aby se osvěžila, jenže jí z ruky sklouzl prsten do studánky a nikdo ho už nikdy nenašel. Prsten dává prameni zázračnou moc. Kdo se napije, uzdraví se a ještě zbohatne. Brdlavka, nebo také prdlavka, má údajně léčivou moc a urychluje trávení. Foto: Tomáš Kamenský Od Havlíčkova mlýna můžete po NS Koukolova hora – Kotýz pokračovat např. k Axamitově bráně, největšímu skalnímu mostu v Českém krasu.

Foto: Jan Pohunek

KAM ZA ŽIVOU VODOU

14


Pramen u   Havlíčkova

mlýna (N 49°55‘12.72“

E 14°02‘53.88“, )

Říká se mu také zázračný a pro vodu

se k němu lidé sjíždí z širokého oko

lí. Pramen stráží travertin, který zde

tvoří nápadnou kupu a také prý léčí

zákaly; kdo si v něm omyje oči, zís

ká dřívější ostrozrak. Ale pozor,

pokud s sebou máte zlobivé děti,

na mlýnském kole už na ně čeká

vodník! Svatý Jan pod Skalou (N 49°58‘09.02“ E 14°08‘04.51“, ) Tato slabá alkalická kyselka, která se dříve stáčela a ochucená prodávala jako malinovka „Ivanka“, vyvěrá v jednom z největších travertinových masivů ve střední Evropě. Váže se k ní pověst o poustevníku Ivanovi, který se v jeskyni r. 880 usadil a sváděl zde urputný zápas s čerty. Unaven neustálým bojem, rozhodl se odejít. Tu se mu zjevil svatý Jan Křtitel a dal mu velký kříž. Když se opět ďábel objevil, aby Ivana pokoušel, zarazil mu ho hluboko do chřtánu. Čert se vzepjal, prorazil díru do stropu jeskyně a navždy zmizel.

Raritou kostela sv. Jana Křtitele je jeho propojení s původní poustevnickou jeskyní.

U tří habrů ( N 49°59.64750‘ E 14°10.77307‘, ) O zázrak se u této studánky postarala skupina nadšenců z o.s. Tři habry, kteří v padesátých letech zcela zničenou studánku i kapli obnovili. Na místě se každoročně při svátku sv. Antonína Paduánského, kterému je kaplička zasvěcena, koná setkání příznivců s jarmarkem a grilováním. A ještě pověst: když se z vody společně napijí milenci a slíbí si lásku, nic je do nejdelší smrti nerozdělí. Ostatně, sv. Antonín Paduánský je považován za patrona milenců a manželů. Vyvěračka Koda (N 49°55‘52.31“ E 14°06‘59.04“, ) Svými 11,5 l/s jedna z nejsilnějších vyvěraček v Českém krasu. Leží u kapličky v osadě Koda a je svedena do rybníka, který díky její teplotě kolem 11 °C nikdy nezamrzá. Říká se, že Koda byla původně čarodějnice, která se za temných nocí polonahá proháněla krajem, sídlila v jeskyni nad Kodou a zde se oddávala magickým rituálům. Jeskyně i pramen byly dle nálezů odedávna místem různých obřadů a lidé si sem chodili pro věštbu ještě v polovině 19. stol. Zajímavostí je zdejší mlýn, jehož prostory jsou z velké části vytesány v travertinové kupě. Není ale volně přístupný.

Kladensko

Bývalé lázně Šternberk (N 50°11.85935‘ E 14°1.13170‘,) Z věhlasných lázní, které nechali zřídit Clam-Martinicové r. 1800, zůstaly jen altánky nad prameny a pozůstatky kolonády. Přitom se zdejší voda využívala při chudokrevnosti, tuberkulóze i revmatismu a ve své době se zde léčily významné osobnosti jako Josef Jungmann, Miroslav Tyrš, Eliška Krásnohorská a František Palacký.

Sv. Jan pod Skalou je ideálním východištěm k výletům do celého Českého krasu.

Ke studánce U tří habrů je snadný přístup z Vyso

kého Újezdu.

Jindřichův pramen a Pramen Dr. A. Tůmy. Vysoký obsah železa se projevuje

zbarvením vývěrů.

15


Už smutnější je, že sem byl 22. června 1856 přivezen K. H. Borovský, bohužel však již v beznadějném sta

vu, a v bezvědomí byl převezen po několika dnech zpět do Prahy, kde zemřel.

Lázně začaly upadat ve 20. století, kdy tu byl zřízen ústav sociální péče a později dětský domov. Dnes jsou

prameny s léčivou vodou volně přístupné. Další krásný pramen Fr. Prokeše, tentokrát prosté vody, naleznete pod rybníkem. Kašna Klobuky (N 50°18.07762‘ E 13°59.06442‘, ) Obec Klobuky je proslulá menhirem Kamenný pastýř, který je se svými 3,5 m nejvyšším v České republice. Dle pověsti při každém zvonění udělá krok směrem k obci a až dojde až ke kostelu, nastane konec světa. Naštěstí je každý jeho krok veliký jako zrnko písku. Říká se také, že pod menhirem je veliké podzemní jezero a voda z něj vytéká do kašny v obci. Sjíždějí se pro ni lidé z širokého okolí.

Královka v Líském

u  Třebíze (N 50°15.24568‘

E 13°55.58962‘, )

Pramen prý stráží ochránce České

země, který pomohl pronásledova

né královně Elišce Přemyslovně ukrýt sedm klíčů od královské klenotni

ce, již chtěl Jan Lucemburský prodat do ciziny, aby měl peníze na válečné

výpravy. Eliška prchala z Prahy ke Slanému a u studánky se s družinou

zastavila, aby dala napít koním. Zjevil se jí strážce pramene a poradil, aby

klíče hodila do studánky. Až nastane čas, nalezne je u poustevníka u tře

bízské skály. Královna tak učinila a sotva odjela, objevili se pronásledova

telé. Vtom se dobrý duch proměnil v černý mrak a sedm klíčů v blesky,

které srazily muže k zemi. Procitli až k večeru příštího dne, a to už byla

královna v bezpečí.

Král Jan po několika letech zmoudřel, s Eliškou se usmířil a královna

u poustevníka v Třebízi zlaté klíče vyzvedla. Libušin Pramen (N 50°9.73132‘ E 14°2.13462‘, ) Hradiště Libušín patřilo k nejvýznamnějším přemyslovským hradištím; ve své době bylo větší než Pražský hrad. Podle Kosmovy kroniky právě zde kněžna Libuše pronesla věštbu o městu, jehož sláva hvězd se bude dotýkat. Na Vyšehrad byla věštící kněžna přemístěna více než o 200 let později kronikářem Pulkavou. Archeologické nálezy dokazují osídlení již v 6. století, Na studánku ani stařečka královna nezapomněla. Dala ji vyzdít a postavit kapličku, které se od té doby říká Královka

Třebízská studánka (N 50°16‘5.300“

E 13°59‘24.792“, )

Pověst praví, že zde ve studánce pod skálou vyplavaly klíče, které vhodila

Eliška Přemyslovna do studánky v Líském.

Dnes je voda svedena do kašny, která je součástí kapličky na návsi.

Na místo poustevny pod skálou dohlíží socha významného rodáka Vác

lava Beneše Třebízského

KAM ZA ŽIVOU VODOU

16


Pavilon Fortuna Býchory (N 50°4‘35.072“

E 15°16‘50.971“, )

V lese, u silnice mezi Býchory a Němčicemi, stojí zanedbaný pavi

lon, který je němým svědkem slavné historie. Nechala jej r. 1914

postavit hraběnka Marianne Czáky-Széllová, manželka houslisty

Jana Kubelíka, nad pramenem minerální vody. Pavilonu vévodi

la socha Hygie držící číši, ze které voda prýštila. Tu zde už, stejně

jako pramen, nenajdete. Pavilon byl r. 1992 silně poničen vandaly,

ukradena měděná střecha, tepané výplně dveří i samotná socha.

Kolínsko

Minerální pramen Velký Osek (N 50°05‘48.84“ E 15°11‘27.96“, ) Pramen vznikl r. 1935, kdy obec začala vrtat na Husově náměstí studnu na pitnou vodu, ale místo toho narazila na vodu minerální. Vrt má hloubku 59 m a jedná se o slabě mineralizovanou kyselku poděbradského typu s mírným sirovodíkovým zápachem. Pro vlastní potřebu si vodu můžete načerpat zdarma.

Foto: Jiří Jadrný

hradiště vzniklo někdy v 10. století. Také zde patrně stála pohanská svatyně, takže pověst může mít skutečně pravdivý základ.

Dnes zde naleznete kostel sv. Jiří

ze 13. století a dřevěnou zvonici z 15. stol. Ke studánce vás dovede krásná naučná stezka.

Pramen Slaný (N 50°13.96947‘ E 14°5.52708‘, )

Václav Hájek z Libočan uvádí, že slaný pramen byl objeven již v roce 750.

V 19. století u něj byly vybudovány lázně, ale od počátku živořily. Defi -

nitivně byly uzavřeny r. 1938. Lázeňskou budovu město darovalo Sboru

dobrovolných hasičů, kteří místo ní postavili zbrojnici. Po legendárním

prameni zůstal jen název města a blízké ulice Lázeňská.

Foto: Jiří Jadrný

Praha a Středočeský kraj

17


Historie tohoto místa se přitom začala vyvíjet slibně. Hraběnka měla sen o pramenech minerální vody, a tak

nechala v letech 1913–1914 provést v okolí zámku 7 pokusných vrtů. Minerální voda skutečně objevena byla, a to ve vrtu v lese Spálenka. Slibný rozvoj však zhatila 1. světová válka. Studánka Prokopka (N 50°4‘0.908“ E 14°57‘23.348“, ) Chotouň je pravděpodobně rodištěm sv. Prokopa, který se zde kolem r. 970 narodil v zemanské tvrzi, takže není divu, že první z jeho zázraků je situován právě sem. Traduje se, že zde jako malý chlapec zarazil do země hůl, zpod které vytryskl hojný pramen. Lidé o něm tvrdí, že zlepšuje mužskou potenci a ženám pomáhá k otěhotnění.

Dnes jej nalezneme v centru obce nedaleko Prokopského dvora, kde se náš první světec narodil. Požádáte

-li, místní vám hrdě ukážou okno v severní kamenné zdi, které vede do komůrky, ve které byl přiveden na svět.

Studánce vévodí světcova barokní socha z r. 1708, na které je vyobrazen, jak pravou nohou šlape na hlavu

ďábla.

Kutnohorsko

Studánka sv. Prokopa (N 49°54‘37.50“ E 16°29‘17.00“, ) Jen kousek od Sázavského kláštera začíná hluboká rokle, odedávna zvaná Čertova brázda. Pověst praví, že se kdysi táhla až do Chotouně, údajného Prokopova rodiště. Prý vznikla, když si sv. Prokop podmanil čerta, zapřáhl ho do pluhu a křížem ho hnal před sebou. U studánky se dříve zastavovala procesí a nabírala zázračnou vodu.

Studánka sv. Vojtěcha Bylany

(N 49°56‘40.56“ E 15°13‘55.56“, )

Tento pramen je neodmyslitelně spjatý s Kutnou Horou. S rozvojem těž

by totiž ve městě klesala hladina podzemních vod a bylo nutné vybudovat

vodovod, který by přiváděl dostatečné množství vody do města. Koncem

15. stol. došlo k rozhodnutí vybudovat městský vodovod z Bylan o délce

4,2 km. V r. 1493 potvrdil král Vladislav II. Kutné Hoře právo užívat vodu

ze studnic v obci Bylanské, které udělil zvláštní výsadu vodovod chránit.

Studánka u kaple Panny Marie v Roztěži (N 49°54‘54.72“ E 15°11‘54.96“, ) Lidé sem dodnes přijíždějí pro vodu kvůli její údajně léčivé síle. Dle pověsti si někdy v 18. stol. vodou z tohoto železitého pramene omyl oči slepý mládenec, prozřel a v koruně stromu nad studánkou se mu zjevila Panna Marie. Záhy se ke studánce ubíraly davy věřících a zázračných uzdravení přibývalo. Po čase přibyly dřevěné lázně, které r. 1825 nahradily lázně zděné s velkým sálem. O zábavu zde nebyla nouze, hostinský měl dokonce na všech sklenicích nápis „Ukradeno v Roztěži“. Lázně inspirovaly Josefa Kajetána Tylova k povídce Pomněnky z Roztěže. Studánka Vosovka (N 49°52‘8.673“ E 14°53‘21.133“, ) K pobytu sv. Prokopa v Sázavě, kde působil jako opat zdejšího kláštera (+1053), se vztahuje mnoho pověstí. O studánce se traduje, že se u ní sv. Prokop setkal s přemyslovským knížetem Oldřichem. Kníže chtěl uhasit žízeň Současná barokní podoba pramene se sochou sv. Vojtěcha pochází z r 1753. Foto: Jan Pohunek

Kašna v Kutné hoře

Kutnohorský vodovod při

váděl vodu z Bylan a ústil

do kašny, jejíž autorství se

připisuje Matěji Rejskovi,

který byl rovněž architektem

chrámu sv. Barbory. Kašna

vznikla v letech 1493–1495

a má tvar dvanáctibokého

hranolu. Svému účelu slou

žila až do r. 1890. KAM ZA ŽIVOU VODOU

18


a poustevník pro něj vodu přeměnil na víno. Není divu, že si kníže poustevníka oblíbil a padlo slovo, že v Sázavě svolí s vybudováním slovanského kláštera. Sudějovská studánka (N 49°51‘36.00“ E 15°06‘15.84“, ) Studánce obec vděčí za své jméno i za svůj vznik, protože ležela v lese, o jehož vlastnictví se soudilo několik panství, jak dosvědčuje i zápis z jednání hejtmanské rozhodčí komise z r. 1755. Studánka byla velmi oblíbená, a tak zde žandovští jezuité postavili dřevěnou kapli sv. Anny. Poutníků stále přibývalo, proto se r. 1724 přistoupilo ke stavbě poutního kostela a zanedlouho i lázní a hospody. A tím byl položen základ budoucího Sudějova.

Mělnicko

Boží Voda u  Liběchova (N 50°24‘56.522“ E 14°27‘30.396“, ) Nedaleko Mělníka naleznete kapli Panny Marie z r. 1750, ze které vyvěrá silný minerální pramen. Vedle kaple se nacházely lázně, kde se léčila chudokrevnost, katary dýchacích cest a nervová onemocnění. Dnes areál využívá vodárna.

Boží Voda byla propojena s nedalekým zámkem promenádou.

V zámeckém parku stojí socha Matyáše Bernarda Brauna Perseus držící

hlavu Medusy. Zámek spolu s lázněmi se v 19. stol. stává „hnízdem roman

tismu“, který navštěvovala umělecká i intelektuální elita, např. F. Palacký,

J. Jungmann, B. Bolzano a další.

Ladčin pramen (50.4183017N, 14.5784536E, )

V Kokořínském dole naleznete Ladčin pramen, který dostal jméno podle

dcery poustevníka Bradiče z nedalekého hradu Harasova. Lada pramen

objevila, když se zde ukrývala před vidimským rytířem a jeho žoldnéři.

Zámek je v současné době uzavřen. Foto: Jan Pohunek

Kam v okolí?

Čertovy hlavy

Nad blízkou obcí Želízy se

tyčí 9 m vysoké reliéfy dvou hlav

z dílny sochaře Václava Levého,

které vytvořil v letech 1841–1846.

Studánka Vosovka Foto: Martin Bělík

Praha a Středočeský kraj

19


Myslivecká studánka u Mlčechvost (N 50°20‘2.112“ E 14°19‘3.540“, ) O této studánce kronikář Václav Krolmus zaznamenal vyprávění místních z r. 1852, kterak zde pacholík pásl koně, usnul a dřímajícího ho mračno i s koněm do oblak vytáhlo. Tehdy se studánce říkalo Mračenka.

Říčka Liběchovka učaro

vala Janu Werichovi, který

zde líčil na lipany a pstru

hy. Zarybařil si tu i první

kosmonaut Jurij Gagarin,

který v Čechách trávil do

volenou na zapřenou. Pramen sv. Vojtěcha (N 50°29‘52.08“ E 14°29‘17.16“, ) Tento velmi vydatný pramen zvaný též Knížecí studánka naleznete nedaleko vesnice Medonosy v údolí Liběchovky, kudy dle pověstí jezdil na Bezděz král Karel IV. Traduje se, že léčí nemoci zažívacího traktu, ledvin a prostaty. Studánka u Habešů (N 50°27‘41.04“ E 14°35‘46.68“, ) V Kokořínském dole leží pěkně upravená studánka s přístupovou cestou z olšových kuláčů. Za její vodou přijíždějí lidé z širokého okolí. Zajímavý je i rybník Stříbrník na opačném konci obce, u kterého se nachází stejnojmenný pramen zásobující pitnou vodou Mělník. Ve Vojtěchově býval Augustiniánský pivovar, který zdejší vynikající vodu využíval k vaření piva. Studánka v Hradkově (N 50°27‘41.39“ E 14°33‘24.74“, ) Ze studánky s vytesaným letopočtem 1849 lidé tahali vodu v putnách na zádech do blízkých Šemanovic, pro které sloužila jako zdroj kvalitní pitné vody. Dnes leží zapomenuta v lesním tichu boční rokle Šemanovického dolu zvané Hradkov, podle které dostala své jméno. Velký Pramen v  Mělnické Vrutici (N 50°20‘47.29“ E 14°33‘15.35“, ) U obce se nachází významný zdroj kvalitní pitné vody pro Středočeský kraj, tzv. Velký pramen. Pramen je součástí vývěrové oblasti u dolního toku říčky Pšovky a je zmiňován již prof. Otou Hyniem v první české učebnici hydrogeologie. Sama obec získala jméno podle pramene, neboť „vrut“ znamená ve staročeštině pramen. Vývěr Velkého pramene s arkádami a přelivovou hranou.

pramen sv. Vojtěcha

KAM ZA ŽIVOU VODOU

20


Mladoboleslavsko

Boží voda u Mladé Boleslavi (N 50°23‘39.12“ E 14°56‘60.00“, ) U silnice na Jemníky naleznete studánku, u které dříve stávaly malé lázně. Lázně byly založené r. 1747 při prameni železité vody, kterou zkoumala řada věhlasných odborníků, mimo jiné i Jan Evangelista Purkyně. Lázně zanikly před 2. světovou válkou.

K lázním i prameni se jako

k jiným významným pramenům váže pověst. Po vyhlášení míru r. 1748 se zde prý léčil celý pluk vojska a také se ve studánce zjevoval přízrak černého ohnivého psa.

Františčina studánka u Jabkenic

(N 50°19‘3.444“ E 15°1‘56.100“, )

Na pravém břehu Hrádeckého rybníka najdete studánku spojenou s poby

tem Bedřicha Smetany v jabkenické myslivně, kde trávil poslední léta své

ho života a složil operu Hubičku, Čertovu stěnu a kvartet Z mého života.

Bedřich Smetana se rád procházel do blízké obory. Jeho cílem bývala Fran

tiščina studánka a dodnes zde můžete vidět místa, kde sedával. Už hluchý

mistr tu na břehu rybníka rád křičíval a své počínání vysvětloval tím, že

pouze ve vodě slyší jakési duté tóny.

Hrdinka (N 50°30‘57.914“ E 15°3‘8.877“, )

Minerální pramen je dnes zachycen v betonových skružích s věžovitou nástavbou opatřenou nápisem

„Léčivý pramen“. Pozůstatky lázní se nacházejí na opačné straně silnice.

Památník Bedřicha Smetany

v Jabkenicích

Jabkenická myslivna bývala síd

lem lesního úřadu knížat Th urn

-Taxisů, kde od r. 1875 pracoval

Smetanův zeť Josef Schwarz, man

žel jeho dcery Žofi e. Smetana zde

před smrtí složil několik svých děl.

Dnes myslivna slouží jako muze

um Bedřicha Smetany a nalezne

te tu expozici přibližující poslední

léta tohoto vzácného skladatele

se spoustou zajímavých auten

tických artefaktů. V sále s malou

galerií obrazů skladatelova vnuka

Zdeňka Schwarze si můžete po

slechnout Smetanovu skladbu dle

vlastního výběru.

Otevírací doba: sezónně

Pomník B. Smetany z r. 1923 od Fr. Bílka.

Foto: Jan Pokorný

Praha a Středočeský kraj

21


V pískovcových skalách bývá obecně nedostatek vody a Příhrazské skály v Českém ráji nejsou výjimkou. Přesto zde několik studánek žízniví poutníci naleznou a jednou z nich je právě Hrdinka. Studánka je obezděná pískovcovými kvádry a pramen je vydatný a osvěžující i v největším parnu. Její jméno je však obestřeno tajemstvím, takže můžete popustit uzdu fantazii a domýšlet se, jak k němu přišla... Klokočka (N 50°30‘24.78“ E 14°54‘28.42“, ) Klokočka je přírodní park v údolí Rokytky, který své jméno, stejně jako pramen, získal podle mohutného klokoče, který zde kdysi rostl. Pramenu byla připisována léčivá moc, takže kolem r. 1720 u něj Valdštejnové zřídili lázně. A protože pomohl vyléčit jednoho z příslušníků rodu, nechala tu hraběnka Markéta z Valdštejna r. 1724 postavit kapli, zasvěcenou poněkud netradičně sv. Stapinovi. Kaple bývá někdy připisována sv. Prokopovi, jednak proto, že sv. Stapin byl pro mnohé příliš exotickým a také proto, že kaple byla na svátek sv. Prokopa vysvěcena. Lázeňská budova byla r. 1832 přeměněna na myslivnu a v současnosti se nachází uvnitř obory. Roubenka (N 50°28‘40.07“ E 15°07‘33.96“, ) Říká se, že k této studánce chodil často rozjímat básník Fráňa Šrámek ze Sobotky. Údolí Plakánek, kde se nachází, dostalo jméno podle smutné pověsti. Mladý pán z Kosti se jednou vracel domů bez kořisti celý rozmrzelý. Najednou spatřil stádo laní a mezi nimi nádhernou zlatovlasou dívku. Umanul si, že ji musí získat, a tak se k ní přiblížil a začal na ni mluvit. Jenže ona neodpovídala, jen na něj smutně hleděla. Očarován její krásou sesedl s koně a vykročil za ní, ale ona jen mlčky couvala. Ve snaze ji zastavit ji uchopil za šaty, ale laně se prudkého pohybu polekaly a utekly a vyděšená dívka s nimi. Viděl ještě, jak doběhla k nedaleké studánce a zmizela v ní. Mladík se ve studánce začal šťourat mečem, jenže najednou zpod jeho hrotu vytryskl krev a z hlubin se ozval bolestný

Kam v okolí?

Hrad Valečov a Drábské světničky

V Příhrazských skalách je zajímavostí mnoho, a když už do těchto míst

zavítáte, rozhodně si nenechte ujít například zbytky skalního hradu Drábské svět

ničky, ze kterých je nádherný výhled. Místo bylo osídleno již ve 13. stol. a hrad po

chází z počátku 15. stol. Tvořilo ho téměř 30 místností vytesaných do skal, které

byly propojené dřevenými můstky. Hrad byl opuštěn po bitvě u Lipan.

Dalším zajímavým hradem je Valečov, který byl postaven začátkem 14. stol.

a podobně jako na Drábských světničkách byl koncipován jako skalní hrad

s tesanými místnostmi kombinovanými s dřevěnými budovami. Současná

podoba hradu je výsledkem rozsáhlé přestavby v 16. stol.

Více na: http://www.bosen-obec.cz/valecov/

Hrad Valečov je turisticky zpřístupněný

a po dohodě jsou možné i noční návštěvy.

Kaple je zasvěcena sv. Stapinovi, který byl v 7. stol. biskupem v jihofrancouzském Carcassone.

KAM ZA ŽIVOU VODOU

22


výkřik. Celý zoufalý, že dívku zranil nebo dokonce zabil se vrátil na hrad. Na setkání nikdy nezapomněl a neustále se ke studánce vracel. Aby alespoň trochu ulevil svědomí, přikázal studánku obložit kamennými kvádry. Rousovská studánka (N 50°28‘37.84“ E 14°45‘43.68“, ) Rousovská studánka byla postavena r. 1865 správcem Valdštejnského panství. Studánka představovala zdroj pitné vody pro obyvatele Březinky i Valovic, ale po zavedení vodovodu osaměla a postupně zpustla. Obnovena byla koncem 90. let 20. stol. Dnes kolem prochází NS Březinské studánky.

Nymbursko

Boží Voda (N 50°18‘01.44“ E 15°01‘50.88“, ) V rozsáhlých lesích obklopujících zámek Loučeň nechala vybudovat studánku s názvem Boží Voda Marie Alžběta, vdova po Karlu Boromeovi z Fürstenberku, který padl v napoleonských válkách. Voda byla vyhlášená léčivými účinky na oční choroby a místo si oblíbil i Bedřich Smetana, který podzim svého života trávil v nedalekých Jabkenicích.

Poblíž studánky naleznete empírové pomníky. Jeden z nich zvaný Helma má tvar sloupu s přílbou a kníže Karel Boromeus z Fürstenberku ho nechal postavit r. 1796 na paměť vojáků svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–1797. Pověst praví, že raněný a unavený generál při cestě z bitvy na svůj zámek padl kousek od domova v lese vyčerpáním z koně a přitom ztratil svoji vojenskou přilbu.

Druhý se nazývá Truchlící anděl a kněžna Marie Alžběta jej nechala vytvořit poté, co její muž Karel Boromeus padl r. 1799 v bitvě u Stockachu (nedaleko Kostnice). Lázně Poděbrady (N 50°08‘31.48“ E 15°07‘07.08“, ) Jan Amos Komenský ve své knize O těžkých protivenstvích církve české... z r. 1648 popisuje různé zázraky a nadpřirozené úkazy, které si lid vysvětloval jako tresty boží. Mezi jinými uvádí, že r. 1624 „vyprýštila se u Poděbrad blízko obecné cesty studnička, z níž za celý měsíc voda jako krev tekla...“ Nenadálé objevení pramene iniciovalo vznik pověsti, podle které vytryskla na povrch nespravedlivě prolitá krev nevinných kutnohorských havířů. O léčivé moci pramene nikdo nepochyboval a poutníci si vodu odnášeli jako velikou vzácnost. Dnes už víme, že červené zbarvení vody je způsobeno vysokým obsahem železa.

Historie lázeňství začala v 17. stol., ale významným lázeňským letoviskem se Poděbrady stávají až po r. 1905, kdy baron Karl Bülow z Bothkampu za pomoci virgule našel na druhém zámeckém nádvoří silný pramen. Poděbradské zřídlo vytrysklo z hloubky téměř 100 m a první lázeňská sezóna byla zahájena o tři roky později. Věhlas lázní od té doby neustále roste a jsou vyhledávané při nemocech oběhového a pohybového ústrojí. Poděbradku můžete ochutnat hned na několika místech. Známé jsou prameny jako Riegrův, Eliščin, Trnkův, Žižkův, Zámecký a několik dalších. Více info: www.lazne-podebrady.cz/

Pomník tvoří socha anděla a symbolické urny

s fürstenberským erbem. Foto: Jiří Durdil

Pomník Jiřího z Poděbrad, jedno z vrcholných děl české monumentální plastiky 19. stol. Foto: Jiří Jadrný

Praha a Středočeský kraj

23


Sadka (N 50°07‘44.00“ E 14°59‘03.00“, ) Ve výčtu významných pramenů Nymburska by neměl chybět pramen v Sadské. Sadská bývala lázeňským městem stejně jako nedaleké Poděbrady. Počátek zdejších lázní sahá údajně až do r. 1721, kdy byly u pramene zřízeny kabiny a kotel na ohřev vody. Lázně zde fungovaly až do 2. světové války, ale po ní již obnoveny nebyly.

Pramen Sadka vyvěrá z 80,5 m hlubokého vrtu u vily v bývalém cukrovaru od r. 1934. Tato minerální voda

známá pod sloganem Vaše zdraví Sadka spraví se nějakou dobu i exportovala.

Svatojosefský pramen

(N 50°09‘14.40“

E 14°54‘34.92“, )

Josef Hrabal ve svém Historickém

a poetickém průvodci píše, že kerské

polesí je tak hluboké, že se zde Gus

tavu Frištenskému ztratil černoch

z jeho profesionální řeckořímské

skupiny, kterého už nikdo nikdy

nespatřil.

Asi stačí jen dodat, že pokud

znáte fi lm Slavnosti sněženek, máte

o této lokalitě celkem dobrou před

stavu. Jenže přírodní park Kersko

ve svých hvozdech ukrývá nejen

chatu tohoto slavného spisovate

le, ale také pramen minerální vody,

které místní přezdívají Kerka. Vrt hluboký 89 m byl proveden r. 1934 na žádost barona Josefa Hyrosse, který zde realizoval svůj plán na originální lesní městečko se sítí pravoúhlých cest a alejí. Svatovojtěšská studánka (N 50°09‘15.13“ E 14°48‘41.04“, ) Západně od Přerova nad Labem najdete v polích kamennou studánku a nad ní kapličku z počátku 19. stol., která byla r. 2008 kompletně renovována.

Jan Ježek v monografii Ze života sv. Vojtěcha z r. 1897

zachycuje příběh, kdy byl sv. Vojtěch svými bratry požádán, aby za nimi z Prahy přišel na Libici. Sv. Vojtěch tam posvětil kostel sv. Jiří a vydal se nazpět, jenže narazil na ves zvanou Zelenka, kde žili pohané. Ti se jej chopili a vedli ho do Přerova, kde bydlel bohatý zeman Brodislav z rodu Temakova. Ten začal sv. Vojtěcha vyslýchat, a když odhalil, že je křesťan, rozkázal, aby ho zbili a pak propustili. Když pak Vojtěch odcházel, obrátil se k Brodislavovu příbytku a zvolal: „Dejž Pán Bůh, aby každý, kdož ten dvůr Přerov držeti bude, vždycky dlužen byl a toho dluhu nikdy nezaplatil!“

Dnes už nezbývá než doufat, že je stará kletba promlčená.

Výrovka u Kostelní Lhoty (N 50°8‘22.527“ E 15°2‘24.283“, ) Jen pět kilometrů od Sadské, mezi obcemi Kostelní Lhota a Hořátev, najdete další vydatný a volně přístupný vrt minerální vody poděbradského typu. U pramene si můžete odpočinout v nově zbudovaném altánu. Svatojosefský pramen Foto: Jan Pohunek

Foto: Jiří Jadrný

24


Příbramsko

Památník vyvraždění

Slavníkovců v Libici

Libice byla nejen domovem Voj

těchových bratrů, ale také rodu

Slavníkovců, jehož nejslavnějším

zástupcem byl bezesporu právě

sv. Vojtěch, který se zde dle le

gendy také narodil. Vyvraždění

tohoto rodu 28. září 995 se po

važuje za významný milník v dě

jinách raně středověkého českého

státu.

Stále převládá názor, že Slavní

kovci byli blízcí příbuzní Přemy

slovců a jejich vyvraždění bylo

politickým krokem v rámci mocenského boje o vládu nad rodícím se státem, ale historické prameny jsou natolik

útržkovité a spletité, že to s jistotou tvrdit nemůžeme.

Ať už to bylo jakkoliv, toto zajímavé místo rozhodně stojí za návštěvu. Naleznete zde Pamětní síň Slavníkovské Li

bice a za vsí také bývalé Slavníkovské hradiště s pozůstatky kostela a sousoším sv. Vojtěcha a jeho bratra Radima.

Foto: Jiří Jadrný

Dolejší Padrťský rybník v srdci Brd. Rybníky byly

založeny jako zásobárna vody pro plavení dřeva

k hutím na Padrťském potoce v 16. stol.

Praha a Středočeský kraj

25


Dobrá voda u Březnice (N 49°33‘21.916“, E 14°0‘1.006“, ) Nad léčivým pramenem s obsahem železa a síry byla r. 1642 postavena osmiboká barokní kaple sv. Maří Magdaleny. Koncem 18. stol. přibyla lázeňská budova a restaurace. Léčily se zde dýchací obtíže, ochrnutí, kožní a oční choroby. Lázně navštívili např. Tyrš, Stroupežnický a Náprstek. Fabiánova studánka (N 49°47‘01.40“ E 14°04‘17.90“, ) Hezky upravená studánka pojmenovaná podle vládce Brd Fabiána se nachází na úpatí přírodní rezervace Kuchyňka, vyhlášené již na konci r. 1933.

Svatá Hora u  Příbrami

(N 50°09‘15.13“

E 14°48‘41.04“, )

Vznik poutního místa se pojí s pří

během slepého žebráka Jana Pro

cházky. Po  letech se mu zdálo

o starci, který mu radil, aby se vydal

na Svatou Horu a modlil se k Pan

ně Marii. Procházka se tam v dopro

vodu vnuka vydal r. 1632 a po třech

dnech skutečně prohlédl. Jeho uzdra

vení bylo podloženo lékařskými dob

rozdáními. Procházka pak na místě

z vděčnosti vykopal studnu, neboť

do té doby se musela voda přiná

šet z města. Voda ze studny údajně

dodnes léčí oční neduhy.

Pravdou je, že kaple zde stáva

la již ve 14. stol. a současný barok

ní areál zbudovali jezuité v letech

1658–1675. Dominantou kostela je

oltář ze stříbra z místních dolů.

Dle další pověsti bylo místo založeno r. 1250 rytířem Malovcem, kterého zde přepadli lupiči. Rytíř vida, že

nemá proti přesile šanci, schoval se do větví dubu a prosil Pannu Marii o ochranu. Lupiči ho skutečně nenašli a rytíř zde z vděku nechal postavit kapli. Třemšínská studna (N 49°33‘52.57“ E 13°46‘50.88“, ) Naleznete ji ve svahu stejnojmenného kopce, na jehož vrcholu se nachází zbytky středověkého hradu a také dřevěná rozhledna, původně zeměměřičská věž, u které se plánuje obnova. Samotná studna se nachází v blízkosti partyzánských bunkrů a je pravděpodobné, že ji partyzáni vybudovali pro svoji potřebu. Svatá Hora bývala označována jako duchovní srdce Čech a je skvostem českého raného baroka. Foto: Jan Pohunek.

Kousek nad st



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist