Elektronická kniha: K hříchu i k modlitbě
Autor: Milena Lenderová

Postavení ženy v české společnosti 19. stol. v širším kontextu kulturních dějin střední Evropy. Život ženy středního stavu od dětství do dospělosti. Ženské vzdělání, přístup ... (celý popis)

Titul je skladem - ke stažení ihned

Médium: e-kniha

Vaše cena s DPH: 270 Kč 259 Kč

8,6

bodíků za nákup

90%	celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace

Nakladatelství:	» Karolinum
Dostupné formáty ke stažení:	PDF, EPUB, MOBI
Upozornění:	většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium:	e-book
Rok vydání:	2017
Počet stran:	319
Rozměr:	22 cm
Úprava:	32 nečíslovaných stran obrazových příloh: ilustrace (některé barevné), portréty
Vydání:	Vydání druhé, v Karolinu první, přepracované
Skupina třídění:	Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny
Jazyk:	česky
ADOBE DRM:	bez
EPUB velikost (MB):	10.16
PDF velikost (MB):	10.36
MOBI velikost (MB):	9.98
ISBN:	978-80-246-3540-8

Popis / resumé

Postavení ženy v české společnosti 19. stol. v širším kontextu kulturních dějin střední Evropy. Život ženy středního stavu od dětství do dospělosti. Ženské vzdělání, přístup k němu, jeho obsah i rozsah. Sňatky, manželství, rodina. Zdraví, životospráva, móda atd. Společenský, kulturní a intelektuální život. Ženy výdělečně činné. Vzdělávací spolky, filantropie, politika.

Popis nakladatele

Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v "dlouhém" 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů.

Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech – dětství, dospívání, manželství, mateřství – a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění – náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním.

Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži – například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk – jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním.

Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo. (žena devatenáctého století)

Předmětná hesla