Kniha: Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře - Tereza Riedlbyuchová

Monografie je dílem přední české romanistky, reflektuje jednotlivé Zeyerovy francouzské pobyty, kontakty s literární veřejností a francouzské genetické prameny jeho díla. Francie jakožto zdroj inspirace představuje úvodní literárněhistorický úvod, následující kapitola zkoumá podstatné zdroje Zeyerovy knihovny (soupis uveden v příloze), které ponejvíce ovlivnily jeho dílo. Z analýzy vyplývá, že množství ovlivněných textů není tak veliké, mnohdy je představa o francouzské inspiraci vžitá, nikoli potvrzená. Pouze u sedmi Zeyerových děl se potvrdilo větší ovlivnění, a to zejména v Karolinské epopeji, Ossianově návratu a jiných textech, inspirovaných středověkou legendistikou. Část této kapitoly se zabývá periodizací Zeyerova díla, která je aplikovatelná na celou tvorbu. Ve třetí kapitole jsou pak velmi zevrubně analyzována tato známá díla: Román o věrném přátelství Amise a Amila, Kristina zázračná a Zahrada mariánská, tyto texty jsou porovnávány s francouzskými genetickými prameny různého typu. Neoromantické a parnasistní rysy vystupují zřetelně z obraznosti uvedených děl, přičemž genetické pozadí textů je mnohem komplikovanější. Monografie upozorňuje na další možné okruhy, jimiž by se zeyerovské bádání mohlo ubírat. Monografie věnovaná dílu Julia Zeyera, především jeho vztahu k francouzské kultuře a literatuře, jeho překladům i rekonstrukci jeho pobytů ve Francii, inspiračním zdrojům, včetně interpretací děl, které mají původ ve francouzském prostředí.

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl.
V první kapitole se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence a z literatury o Zdence Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Dále se věnujeme francouzským inspiračním zdrojům Zeyerova díla. Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. Druhá kapitola, periodizovaná na tři období, přináší široký přehled Zeyerových textů ovlivněných francouzskou literaturou. Ve třetí kapitole zkoumáme více do hloubky a podrobně analyzujeme tři díla (Román o věrném přátelství Amise a Amila, Kristina zázračná a Zahrada mariánská). Ukazujeme zde rovněž, jak Zeyer postupně přechází od parnasismu k secesi různého typu. Tento vývoj potvrzují také paralely s francouzským a okrajově též německým a anglickým výtvarným uměním a hudbou.

Naučná literatura > Literatura > Čeští spisovatelé

Naučná literatura > Literatura > Francouzská literatura

Naučná literatura > Literatura > Interpretace a přijetí literárního díla

Naučná literatura > Literatura > Literárněvědné rozbory

Katalog předmětový > K > Kulturní vlivy (francouzské)

Katalog předmětový > A > * 19. století

Katalog předmětový > Z > Zeyer, Julius, 1841-1901

Katalog předmětový > L > Literární inspirace

Katalog nakladatelství > P > Pavel Mervart