načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Judaismus - Micha Brumlik

Judaismus

Elektronická kniha: Judaismus
Autor: Micha Brumlik

Je judaismus náboženstvím strachu a pomsty, zastíněným všemocností zákonů, utvářeným domýšlivostí a rasovou hrdostí a podloženým nesplnitelným utopismem? Jsou v něm zachovány ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  152
+
-
5,1
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 93
Rozměr: 21 cm
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: Was stimmt? Judentum
Spolupracovali: z německého originálu ... přeložil Antonín Šedivý
Skupina třídění: Judaismus
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-3914-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor se ptá, jaký podíl mělo zneužití Nového zákona na vývoj křesťanské nenávisti k Židům. Mezi stereotypy, které vedly až k holocaustu, patří považování judaismu za náboženství zákona a pomsty (narozdíl od křesťanského milosrdenství) a rasové povýšenosti (díky vnímání Židů jako Bohem vyvoleného národa). Mezi další patří vnímání judaismu jako patriarchálního, utopického a nacionálního náboženství. Autor kontroverzně tvrdí, že dnešní judaismus, tj. rabínský, vznikl až v prvních staletích n. l., nenavazuje na Starý zákon, ale vznikl pod vlivem řecké filozofie a vymezení proti křesťanům. Současný rabínský judaismus vznikl v židovském osvícenství 18. stol., navazuje na osvícenskou filozofii, přírodní vědy a liturgicky na protestantismus. Dále autor líčí dějiny Židů zejména v německých zemích, problém sionismu a antisemitismu, vztah judaismu ke katolické církvi a komunismu atd. Publikace není úvodem do studia judaismu, předpokládá již znalosti tohoto náboženství. Německý spisovatel a filozof se pokouší odbourat negativní stereotypy spojované s judaismem. Vychází zejména ze vztahu křesťanství k judaismu.

Popis nakladatele

Je judaismus náboženstvím strachu a pomsty, zastíněným všemocností zákonů, utvářeným domýšlivostí a rasovou hrdostí a podloženým nesplnitelným utopismem? Jsou v něm zachovány přísné patriarchální struktury? Málokteré náboženství bývá konfrontováno s tolika předsudky a stereotypy jako právě judaismus. Micha Brumlik podává informace o rozporuplné a fascinující jednotě víry, národa a náboženství. Ukazuje vznik judaismu, jak ho známe dnes, a věnuje se složitému vztahu mezi křesťanstvím a judaismem, podrobně také hodnotí postavení ženy a objasňuje mylně pochopené vyvolení lidu Izraele. Poskytuje informace o základních tématech předsudků ohledně židovského náboženství, jakými jsou "rasová povýšenostt", "spravedlnostt", "strach a pomstaa", "nacionalismuss", "utopismuss" a "patriarchální struktura judaismuu".

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Micha Brumlik

Judaismus

Je judaismus náboženstvím strachu, pomsty

a zákona? Vyznačuje se nadřazeností a rasovou

povýšeností, nereálným utopismem a konzervativními

patriarchálními strukturami? Zřejmě žádné

náboženství nikdy nebylo konfrontováno

s tolika předsudky a stereotypy jako judaismus.

Micha Brumlik podává informace o rozporuplné

a fascinující jednotě víry, národa a náboženství.

Micha Brumlik

Doktor filozofie, narozen roku 1947. Od roku

2000 vyučuje na Institutu pro všeobecné vzdělání

na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve

Frankfurtu nad Mohanem (Institut für Allgemeine

Erziehungswissenschaft der Johann Wolfgang

Goethe-Universität). V letech 2000–2005 působil

jako ředitel Institutu Fritze Bauera (Fritz Bauer

Institut). Je autorem četných publikací.

Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Judaismus

Micha Brumlik


Je judaismus náboženstvím strachu a pomsty, zastíněným všemocností záko

nů, utvářeným domýšlivostí a rasovou hrdostí a podloženým nesplnitelným

utopismem? Jsou v něm zachovány přísné patriarchální struktury? Málokteré

náboženství bývá konfrontováno s tolika předsudky a stereotypy jako právě

judaismus. Micha Brumlik podává informace o rozporuplné a fascinující jednotě

víry, národa a náboženství. Ukazuje vznik judaismu, jak ho známe dnes, a věnuje

se složitému vztahu mezi křesťanstvím a judaismem, podrobně také hodnotí

postavení ženy a objasňuje mylně pochopené vyvolení lidu Izraele.

Autor

Micha Brumlik je doktor filozofie narozený roku 1947. Od roku 2000 působí na

Institutu pro všeobecné vzdělávání na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho

ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 2000–2005 byl ředitelem Institutu Fritze

Bauera (Centrum pro studium a dokumentaci dějin a následků holocaustu) ve

Frankfurtu nad Mohanem. Je autorem četných publikací.


Micha Brumlik

Judaismus


Micha Brumlik JUDAISMUS TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4897. publikaci Z německého originálu Judentum, Wissen was stimmt (ISBN 978-3-451-05796-0), vydaného nakladatelstvím Verlag Herder GmbH, Freiburg, v roce 2007, přeložil Antonín Šedivý. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Radek Vokál Počet stran 96 Vydání 1., 2012 Recenzovala: PhDr. Lena Arava-Novotná, ThD. Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Micha Brumlik, Judentum. Wissen was stimmt © 2007 Verlag Herder GmbH, Freiburg im Breisgau Cover Layout: R·M·E Roland Eschlbeck Czech edition © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-3914-4 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8158-7 ve formátu PDF ISBN 978-80-247-8159-4 ve formátu EPUB

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Obsah

PŘEDMLUVAPŘEKLADATELE 7 1. ÚVOD 9 2. VYMEZENÍNÁBOŽENSTVÍ 12

»VšichniŽidéjsousionisté«

Rozporuplná jednota víry, národa, náboženství a státu 12

»Judaismusjenáboženstvízákona«

Mylný nesoulad mezi zákonem a evangeliem 20

»Judaismusjematkoukřesťanství«

Jak se judaismus rozešel s křesťanstvím 23 3. ČLOVĚKABŮH 33

»Judaismusjenáboženstvímsty«

Víra ve spravedlnost 33

»Judaismusjenáboženstvístrachu«

Plnit Boží příkazy 38

»Judaismusjenáboženstvíspravedlivýchčinů«

Tóra jako cesta k životu 45

»Judaismusjenáboženstvíritualismu«

Svěcení všedního i posvátného 49 4. NÁBOŽENSTVÍASPOLEČNOST 51

»Judaismusjenáboženstvídomýšlivosti«

Vděčně přijmout Boží vyvolení 51

»Judaismusjenáboženstvírasovépovýšenosti«

Každý se může připojit ke společenství Izraele 57

»Judaismusjepatriarchálnínáboženství«

O roli sexuality, rodiny a vztahů mezi mužem a ženou 62

»Judaismusjenáboženstvíutopismuanacionalismu«

Touha po vlasti a celosvětové spravedlnosti 74 5. PŘÍLOHA 84

Chronologie 84

Glosář 86

Vybraná literatura 92

PředmluvaPřekladatele 7

Předmluva

překladatele

V překladu knihy Judaismus jsou použita pravidla přepi

su hebrejských a  aramejských výrazů navržená Bedřichem

Noskem v knize Judaismus od A do Z (Praha: Sefer, 2009).

V případě biblického textu (Starý a Nový zákon) a přepisu

biblických jmen, stejně jako v případě zkratek jednotlivých

knih, jsme se řídili českým ekumenickým překladem (Bible:

Písmo svaté Starého i  Nového zákona. Praha: ČBS, 1994).

Liturgické texty byly převzaty z českého překladu Jiřího Blaž

ka a Markéty Holubové (Sidur Adir ba-marom. Praha: To

máš Bergman, 2009). Překlad textů z traktátu Pirkej Avot je

z knihy Výroky otců (Praha: Sefer, 1994), ostatní talmudické

texty přeložil překladatel knihy z anglického překladu s při

hlédnutím k originálnímu textu (Talmud Bavli: Schottenstein

Edition. New York: Mesorah Publications). V knize se také

objevuje český překlad Platónových Zákonů (Praha: OIKOY

MENH, 1997). Dále je třeba se zmínit o  použití zkratky

o. l. (občanského letopočtu – jde o paralelu k n. l., našeho

letopočtu) a slova Žid, které se může psát s velkým (označení

příslušníka etnika) i malým (označení příslušníka nábožen

ského vyznání) počátečním písmenem. V  našem překladu

jsme vzhledem k zaměření knihy zvolili jednotnou variantu

s velkým počátečním písmenem. V příloze jsme přepracovali

seznam doporučené literatury s ohledem na českou jazyko

vou oblast. Velký dík patří doc. PhDr. Bedřichu Noskovi,

CSc., a ThDr. Markétě Holubové, Th.D., za jejich pomoc

a odborné rady. V knize jsme opravili řadu faktických chyb,

za správnost dalších údajů a  za uvedené názory odpovídá

autor.

Úvod 9

Úvod

Jak chápe judaismus sám sebe? To ihned vyvolává další

otázku: Jaký podíl mělo zneužití spisů Nového zákona na vývoj nenávisti k Židům v církvi; nenávisti, která nakonec v podstatné míře zapříčinila genocidu evropských Židů.1 Rabín Leo Baeck, poslední významný zástupce německého judaismu, publikoval v roce 1938 svůj průkopnický spis Das Evangelium als Urkunde der jüdischen Glaubensgeschichte (Evangelium jako dokument dějin židovské víry). V  něm konstatuje, že Ježíšovo poselství a křesťanská evangelia jsou židovské knihy. Evangelium, jak Baeck říká, je židovská kniha, jelikož »čistý vzduch, který ji naplňuje a který dýchá, je Písmo svaté, protože v něm působí pouze židovský duch. Protože v  něm zaznívá židovská víra a  židovská naděje, židovský zármutek a židovské utrpení, židovské vědění a židovské očekávání – jde o židovskou knihu uprostřed židovských knih. Judaismus jej nesmí přejít, nesmí jej podceňovat, ani se ho chtít zříct. Zde má judaismus pochopit a poznat sám sebe.« Kvůli příbuznosti judaismu a  křesťanství nemusí být silná rivalita překvapující. V dějinách křesťanského západu však vedla velmi často k hrozným a krvavým následkům, naposledy v éře národního socialismu. Vzdělaná veřejnost si toho je dnes vědoma právě tak jako osvícení duchovní obou křesťanských vyznání. Při zpětném pohledu na šoa a spoluvinu křesťanských církví jako institucí se dnes bádá, vyučuje a káže jinak – citlivěji, s  větším historickým vědomím a  s  větším záběrem.

Sebepochopení

judaismu

Judaismus

akřesťanství

Úvod10

Avšak stále se ještě v kázáních, teologických výkladech a také

ve veřejných diskusích, přes všechnu dobrou vůli, najdou

zděděné předsudky, ve kterých neblahé dějiny antisemitismu

stále pokračují. Judaismus je chápán jako starozákonní víra

s principy typu »oko za oko, zub za zub« a také jako »nábo

ženství msty«. Na tomto pozadí je judaismus pokládán za

náboženství, které nezná víru v Boží milosrdenství, a proto

své vyznavače uvádí do stavu neurotického jednání. Je tudíž

považován za »náboženství strachu«, za tvrdé náboženství

zákona, na rozdíl od křesťanského evangelia milosrdenství.

Židovství prý zná spravedlivého Boha pomsty, ale ne Boha

milosrdenství a  odpuštění. Tím se jeví jako »náboženství

zákona«. Podle těchto předsudků musí být důsledkem přes

ného až úzkostlivého dodržování mnohdy nesrozumitelných

příkazů strach. Proto je judaismus chápán jako náboženství

bez niterného obsahu, jež působí jako víra plná prázdného

ritualismu, jako »náboženství tradic a zvyků«.

K tomu se přidává židovské sebevědomí Bohem vyvoleného

národa, které nežidé vnímali odjakživa s podezřením. Židé

jsou považováni za národ živený arogantním přesvědčením

o vlastním vyvolení. Judaismus tak vypadá jako domýšlivá

a  vychloubačná víra, jež přináší Boží zaslíbení především

svým vyznavačům. Lidé v něm vidí náboženství, k němuž

je příslušnost rasově podmíněna, a vzniká pouze tím, že se

člověk narodí jako Žid. Judaismus je tudíž považován za »ná

boženství rasové povýšenosti«. Tomu prý odpovídá extrémní

diskriminace v rámci židovského společenství, judaismus je

představován jako náboženství, kde jsou ženy vědomě utla

čovány, a  je tedy »patriarchálním náboženstvím«. Víra ve

vlastní vyvolení, patriarchát a lpění na světských příslibech,

jako je sociální spravedlnost nebo biblické zaslíbení země,

vtiskují judaismu dvojí strukturu, která pomáhá vytvářet

národ. Tato struktura je zvlášť vhodná k přijetí extrémistic

kých pravicových a levicových ideologií, a proto může přejít

v »utopistické nebo nacionalistické náboženství«. Nicméně

ani to neučinilo Židy šťastnými. Z tohoto pohledu se juda

Přežívánípředsudků

1

Úvod 11

ismus jeví jako »náboženství touhy«, jako víra, která je plná

zaslíbení, ale nezná žádné naplnění.

Předkládaný úvod do judaismu je míněn jako úvod do ži

dovského náboženství, jenž přibližuje ducha judaismu a jeho

zbožnost prostřednictvím liturgických textů a modliteb. Tato

kniha také jasně ukazuje, že judaismus nepředstavuje přene

senou víru Židů žijících v době antiky, respektive Prvního

a Druhého chrámu, do současnosti, což je názor většiny lidí.

Židovské náboženství ve  svých současných podobách, od

ultraortodoxní až po liberální, je rabínský judaismus, který

vznikl současně s křesťanstvím nebo krátce po něm.

Jako úvod do židovského náboženství nemůže tato kniha

nahradit úvod do dějin Židů, židovské kultury a civilizace,

třebaže v judaismu jsou víra a příslušnost k etniku dvě věci,

které spolu souvisí více než v kterémkoli jiném náboženství.

Tento úvod ukáže, proč tomu tak z teologického hlediska je.

Ale jak se tato jednota historicky a kulturně přes dva tisíce

let rozvíjela, musí zůstat vyhrazeno pro jiný výklad.

vymezenínáboženství12

Vymezení

náboženství

»VšichniŽidéjsousionisté«

Rozporuplnájednotavíry,národa,

náboženstvíastátu

Následující výklad judaismu jako náboženství, národa

a kultury v jeho mnohotvárnosti se může týkat pouze mo

derního judaismu, který se vyvíjel v době mezi osvícenstvím

a sionismem na podkladě středověké, tradiční společnosti.

V  ní ještě neexistovalo oddělení náboženství a  příslušnos

ti k národu, navíc náboženství tehdy nebylo chápáno jako

osobní záležitost. Ve svém popisu vývoje se zaměřím přede

vším na líčení dějin Židů v německých zemích. 2

V období přechodu k moderní společnosti žili Židé západní

a střední Evropy až na výjimky většinou jako průměrně vzdě

laní a často ekonomicky znevýhodnění lidé, kteří nacházeli

smysl své existence v životě podle Tóry. Dodržovali příkazy

a náboženské zákony, jejichž původ od Boha si potvrzova

li v  každodenním životě. Procesy duchovní obnovy, které

znepokojovaly křesťanský svět od renesance po reformaci,

zpočátku míjely Židy žijící pod vedením rabínů ve více nebo

méně uzavřených společenstvích. Jen málokteří z nich (např.

obchodníci nebo finanční správci, kteří žili mimo zdi ghetta)

se dostali do kontaktu se světskou filozofií a vědou.

Náboženství,lid

akultura

vymezenínáboženství 13

Podstatným impulzem pro vznik židovského osvícenství (hebrejsky haskala) byla nevole Židů kvůli jejich postavení mimo společnost a nově získaná možnost ji filozoficky vyjádřit. Haskala, výraz pocházející z hebrejského slova sechel (»rozum«), sledovala dvojí program: vybudovat vztah Židů k Židům a Židů k nežidům v okolní společnosti. Program osvícení Židů vůči jejich okolí je chtěl učinit rovnocennými a rovnoprávnými členy občanské společnosti. Druhým úkolem bylo nové teologicko-náboženské pojetí judaismu v něm samém. Tak se mělo za prvé ukázat, že příkazy víry nevedou ke konfliktu s běžnými občanskými povinnostmi, a za druhé prokázat, že kontinuita pravidel života podle Tóry není v rozporu s  rozumem. V  životě a  díle Mosese Mendelssohna, který chtěl jako ortodoxní Žid založit náboženství na rozumu, doznal tento postoj svého nejvznešenějšího vyjádření, a to již dlouhou dobu před sekularizací. Tento populární osvícenský filozof, který působil v Berlíně, se znal s Immanuelem Kantem a byl blízkým přítelem Lessinga. Vlastní židovskou víru pokládal za vzor vyšší morálky, která ovšem nebyla v rozmanitých židovských obřadech rozpoznána. Tento nedostatek vyřešil Mendelssohn ve své knize Jerusalem (Jeruzalém) z  roku 1783 tvrzením, že Tóra zjevená na Sinaji není ani tak zjevením víry, jako spíše ustanovením světského zákona. Judaismus neobsahuje nic jiného než základ, který má každé náboženství postavené na rozumu: všeobecné morální zásady. Mendelssohnova filosofie a její další vývoj v době působení jeho žáků umožnily Židům v  křesťansko-občanských společnostech na jedné straně víru v  Bohem zjevené mravní a  rozumové jádro Tóry a  na straně druhé poslušnost vůči zákonům země, ve které žili. To ostatně žádali rabíni již v  pozdní antice. Reformní judaismus navazující na Mendelssohna a jeho žáky se nakonec v průběhu staletí zredukoval na několik morálních principů a již nechápal židovskou víru jako Bohem chtěnou, nýbrž jako vynucenou danými

Haskala–židovské

osvícenství

Reformovaný

judaismusa»etický

monoteismus« vymezenínáboženství14 historickými poměry. Tím, že byl Bůh Židů a celého lidstva zbaven svého konkrétního kontextu v židovských dějinách země Izrael, se změnil z osobního Boha na v podstatě neosobní morální princip, který bývá obvykle označován jako »etický monoteismus«. Očekávaný odpor proti tomuto pojetí se objevil v náboženských směrech dnes označovaných za neoortodoxní (oprava překladatele). Ty nepředstavují původní judaismus, ale ve své podstatě nejsou ani tak moderní jako reformní judaismus. Moderní ortodoxii lze označit za reakci odporu vůči haskale. Vznikla pod ochranou politické moci v Prusku a Rakousku, tedy v reakčních státech, které porazily revoluční napoleonskou Francii. Při zpětném pohledu je zřejmé, že reformní judaismus díky občansko-emancipačním a  asimilačním podnětům převzal své teologické myšlení ani ne tak z Písma samotného, jako spíše z osvícenské filozofie a vznikajících věd orientovaných na historii. Jeho liturgie byla v podstatě převzata z protestantismu, založeném na estetice a důstojnosti. Největší význam měly liturgické změny: recitace mnohých modliteb v souladu s halachou v řeči příslušné země, hra na varhany, přenesení místa, odkud se čte Tóra, ze středu synagogy do jejího čela a  také nový název pro synagogu. Ortodoxie se oproti tomu vzdala povznášející hry na hudební nástroje, ne kvůli zákazu práce ve sváteční den, ale spíše kvůli smutku nad zničením Chrámu, ve kterém měla hra na hudební nástroje důležitou roli. Tím, že reformní judaismus již neumožňoval předčítat z Tóry ze středu společenství, ale z jeho čela, se připojil k protestantskému dohledu duchovních nad

hlásaným slovem a  jeho odcizení od spole

čenství. Modlitebny nazýval temply (německy

»chrám«), a  ne synagogy. Tím dával najevo

své zakotvení v diaspoře a odmítnutí návratu

na Sijón a znovuvybudování Chrámu. Mod

litby vyjadřující touhu po izraelské zemi a po

návratu do ní se jevily jako neslučitelné se ži

Moderníortodoxie

Podstatareformního

judaismu

Halachajesoubornábožensko

-právníchpředpisů,závazná

tradiceazákon,židovskéná-

božensképrávo.


2

vymezenínáboženství 15

votem plně integrovaného občana státu. Dalo by se říci, že reformní judaismus vzniknul jako všeobecné vyznání občanů jednotlivých národních států, které bylo podepřeno prorockými spisy. Konzervativní judaismus založený rabínem Zachariasem Frankelem se pokusil o střední cestu mezi ortodoxií a reformou. V podstatě se držel tradice, kterou měnil pouze tehdy, pokud si to dobové okolnosti vyžádaly. Tedy stejně, jako to činil rabínský judaismus. Například v USA dovolil konzervativní judaismus v sobotu jízdu autem, protože na rozsáhlých předměstích bylo důležitější dostat se do vzdálených synagog, než zůstat doma. V tomto případě by striktní dodržování příkazů zabránilo možnosti účasti na čtení z  Tóry a  společných modlitbách. Konzervativní judaismus také umožnil ordinaci žen na rabínky a kantorky, neprovedl to ale ve smyslu prorocko-morálního naplnění, nýbrž na základě přesně vyvozených halachických zdůvodnění. Jak aktuální je původní reformní judaismus dnes? Po revoluci roku 1848 se mnozí demokraticky smýšlející rabíni přestěhovali do USA. Zde se reformní judaismus stal na následujících 150 let zdaleka nejpočetnějším proudem amerického judaismu. V duchu tradice německých reformních Židů zastávali přívrženci reformy v USA pohled na judaismus jako na čistou konfesi, čímž se dostali do rozporu se sionismem. Později, v roce 1967 (po tzv. šestidenní válce), upustily oficiální organizace reformních Židů v USA od kritického postoje ke Státu Izrael a k sionismu. V Jeruzalémě byla zřízena pobočka Hebrew Union College, jejímž cílem byl posun v teologii orientované na diasporu. Již němečtí židovští teologové dvacátých let minulého století  – Baeck, Rosenzweig a  Buber – korigovali tento čistě konfesní pohled. Trvalo však dlouho, než si jejich učení našlo

Konzervativní

judaismus

ZachariasFrankel(1801–1875)

bylodroku1854ředitelem

Židovskéhoteologickéhose

minářeveVratislavi.

Dnešníreformní

judaismus

+


vymezenínáboženství16 cestu do teologie reformního judaismu. Reformní judaismus se začal na základě svého základního zaměření na liturgii jako první židovské hnutí zabývat převratnou otázkou emancipace žen v  rámci bohoslužby, jejich zrovnoprávněním při ordinaci na rabínky a jmenováním do kantorského úřadu. Tento problém začalo později s námahou řešit i konzervativní hnutí, které setrvalo při řešení otázky emancipace žen v liturgii více v rámci výkladu náboženského práva. Při porovnání reformy a ortodoxie vyvstává důležitá otázka historičnosti židovské tradice. Zatímco reforma se při své relativní modernosti paradoxně příliš neprezentuje jako historicky konečná, moderní ortodoxie (možná proti své vůli, ale v souladu s biblickými zdroji) akceptuje vlastní specifika a historičnost včetně některých ničivých důsledků vědomého fundamentalismu. Německá neoortodoxie, ovlivněná Samsonem Rafaelem Hirschem, zkoušela uvést myšlenku trvale platného zjevení do souladu se zčásti zmodernizovaným způsobem kulturního života. Přes mnoho pokusů o nalezení shody nebyla neoortodoxie dodnes schopna tento spor urovnat.

Dne19.dubna1927napsalFranzRosenzweig,kterýonemoc-

nělnevyléčitelnousvalovouatrofií,svémubratranciHansi

Ehrenbergovi,jenžroku1909konvertovalkprotestantství,

jedenzesvýchposledníchdopisů.Rosenzweig,kterýdlouho

lpělnanárodním,alenesionistickémsebepochopeníjudais-

mu,zůstalnavzdoryněkolikapokusůmokonverziŽidem.Ve

svémdopisesesnažilEhrenbergovivysvětlitsmyslsionismu

napříkladunáboženskéhosocialismu:»Sionismussimůžeš

představitnavýznamu,jakýmásocialismusprocírkev.So-

ciálnídemokrat,ikdyžnepatřímezináboženskésocialisty

nebojeateista,jeprouskutečněníBožíhokrálovstvícírkví

důležitějšínežvěřící,dokonceinežněkolikopravdovýchvě-

řících.Nehleděnaobrovskýdavzčástineboúplnělhostejných

lidí.Podobnějetomusvýznamemsionismuprojudaismus.«

Historičnosttradice


2

vymezenínáboženství 17

Sionismus ve východní a západní Evropě reagoval různým způsobem na moderní antisemitismus a po krizi asimilace vyprovokoval nový pokus o sebepochopení judaismu. Židé již nebyli považováni za příslušníky náboženství, ale za členy celosvětově pronásledovaného etnika, jež vidělo záruku své identity a fyzického bezpečí ve vzniku národního státu s vlastním územím. Původně měl být sionismus podle svého zakladatele Theodora Herzla široce pojatým filantropickým počinem, jehož úkolem bylo přispět k  záchraně ohrožených Židů pomocí vytvoření židovského národního státu. Tento projekt si dal za cíl založit stát a  nábožensky zakotvit židovské etnikum na území biblického Izraele. Po šoa a založení Státu Izrael se vůbec poprvé vzmohlo národní a státní uvědomění, což mělo pro judaismus veliký význam. Od působení Theodora Herzla uběhlo více než sto let a od založení Státu Izrael více než padesát let. O tom, že se podařilo spojit Židy na celém světě z mnoha středověkých společností, etnických skupin a duchovních hnutí takřka v jeden moderní národ, nelze pochybovat.

V  současné době převládají tři typické koncepty židovské

identity. V jakém poměru jsou dnes rozšířeny a zastoupeny mezi 14 miliony Židy, je otázkou pro empirickou sociologii judaismu, kterou zde nebudu rozvádět. Je nutno rozlišovat: 1. Liberálně-konfesní koncept, podle něhož mají Židé sice vlastní etnickou identitu, ale jako občané světových států dodržují praxi moderního etnicko-monoteistického náboženství v různých ortodoxních, konzervativních a liberálních formách. Tento koncept je založen na Bibli a Talmudu. 2. Etnicko-náboženský koncept, podle něhož mají Židé žít jako národ povolaný ke službě Bohu a důvěřovat v jeho příslib, že budou obývat zaslíbenou zemi Izrael. Vzhledem ke katastrofám v dějinách 20. století se mají snažit zvlášť o to, aby plnili Boží nařízení. Židovský stát má vycházet z Tóry.

Sionismus

Třikonceptyidentity

Liberálně-konfesní

koncept

Etnicko-náboženský

koncept

vymezenínáboženství18

3. Etnicko-laický koncept, podle něhož jsou Židé v důsledku

dějin 20. století (především následkem šoa) bráni jako jeden

národ, ať už chtějí, nebo ne. Geografickým a výhledově také de

mografickým centrem židovského národa je laický Stát Izrael.

Uvedená pojetí mají rozdílný význam v Izraeli, USA, Evropě,

Latinské Americe nebo jinde na světě. Především druhý, et

nicko-náboženský koncept vyvolává u židovských společen

ství žijících mimo Stát Izrael nové debaty o pojetí judaismu.

O  jaké problémy jde, se dá zřetelně ukázat na historicky

zastaralém konceptu identity Franze Rosenzweiga.

Rosenzweig byl v roce 1921 přesvědčen, že Židé nemají, na

rozdíl od všech ostatních národů, ani území, ani společný

jazyk, ani schopnost vést válku. V  počátcích své národní

existence vše měli, ale později při zničení jeruzalémského

Chrámu to ztratili. Od té doby žil židovský národ pouze

v uzavřeném časovém prostoru liturgického roku, bez úze

mí, jazyka a válek. Svou další existenci v čase si Židé zajistili

biblickým »ploďte a  množte se« (Gn 1,28 – pozn. překla

datele), tedy jak to Rosenzweig vyjádřil »silou krve«. Život

v  liturgickém roce a  v  rodinné kontinuitě vylučoval Židy

z historie ostatních národů a také ze světových dějin, které

byly podle jeho přesvědčení ovlivněny křesťanstvím a jeho

vykupitelským misijním charakterem.

Šoa poukázalo na pomíjivost »věčného národa«, jak Rosenzweig

Židy nazýval, zatímco založení Státu Izrael navrátilo ales

poň části židovského národa jeho dějinnost, společnou řeč

a schopnost vést války. Rosenzweig by se dnes musel zabývat

otázkou, proč má národ opět svou vlastní zemi a zda lze Židy

nazývat »věčným národem«, když byli téměř úplně vyhlazeni.

V  důsledku šoa a  založení Státu Izrael byl židovský národ

vytržen ze svého dosavadního způsobu bytí, spočívajícího na

důvěře ve stále se tvořící věčnost skrze plození a víru, a upadl

do dvou jiných způsobů existence. Ještě ve třetí generaci po

šoa žijí Židé ve strachu, šoku a smutku z minulosti. Židovská

Etnicko-laický

koncept

Návratdohistorie

2

vymezenínáboženství 19

existence ve velké části světa dnes vyplývá z vnímání se jako

etnika, které bylo před nedávnem vystaveno genocidě a dnes

žije v neustálé obavě o další existenci svého státního centra,

jíž podřizuje všechno ostatní.

Po naplnění sionistické myšlenky založením Státu Izrael se

judaismus z  kulturního hlediska nachází ve fázi tzv. post

sionismu, přestože trvá jeho ohrožení. Postsionismus je kul

turní cítění v Izraeli a v diaspoře, více nebo méně otevřené

a  připravené přihlásit se ke kulturním, nikoliv územním

kořenům judaismu. Zejména k hebrejskému jazyku, který

se v protikladu ke křehkosti různých forem politických, et

nických a národních organizací osvědčil jako pravé zázemí

Židů. Izraelská autorka Ceruja Šalev cituje ve svých zcela

apolitických románech na rozhodujících místech (konkrétně

tam, kde jde o intimní vztah mezi mužem a ženou) dlouhé

pasáže z Bible a žalmů, případně si připomíná jejich četbu.

Dalším příkladem je historička Fanja Oz-Zalcberger půso

bící dlouhou dobu v Berlíně, která přemýšlí o skutečných

důvodech života Izraelců v  zahraničí. Je zřejmé, že země

a Stát Izrael ztrácejí na duchovním významu, a to i v očích

vlastních židovských občanů. Postsionismus představuje dnes

z duchovního a politického hlediska pro židovské obyvatel

stvo Izraele a v dohledné budoucnosti i pro Židy v diaspoře

pozvolný odklon od pozornosti upřené na izraelskou zemi

jako na prospěšné státní a ekonomické území.

Když byl úkol sionismu naplněn založením Státu Izrael,

začal se judaismus projevovat ve své etnicky a konfesně ori

entované všednodenní zbožnosti tak, že se začal odvracet

od národa, státu a území. Dnes se opět přiklání k důrazům

rabínského judaismu: k Tóře předané Bohem jako způsobu

života; »ašer natan lanu torat emet ve-chajej olam nata be-to

chenu« (»jenž jsi nám dal Tóru pravdy a věčný život jsi vsadil

vprostřed nás«), jak zní požehnání recitované po přečtení

úryvku z Tóry.

Postsionismus



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist