načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jsi Čaroděj/ka? -- Naslouchej svému vnitřnímu hlasu – Inelia Benz

Jsi Čaroděj/ka? -- Naslouchej svému vnitřnímu hlasu

Elektronická kniha: Jsi Čaroděj/ka?
Autor: Inelia Benz
Podnázev: Naslouchej svému vnitřnímu hlasu

Kniha prozkoumává výjimečné schopnosti jako jsou telekineze, empatie nebo astrální cestování na základě osobních zkušeností, které autorka s jejich využitím sama má. Jednoduše a srozumitelně ti ukáže, jak si můžeš vyzkoušet, zda tyto ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  269
+
-
9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2% 90%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Zlatý květ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 238
Rozměr: 20 cm
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: přeložila Martina Valchářová
Skupina třídění: Ezoterismus. Okultismus
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-906-9010-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha prozkoumává výjimečné schopnosti jako jsou telekineze, empatie nebo astrální cestování na základě osobních zkušeností, které autorka s jejich využitím sama má. Jednoduše a srozumitelně ti ukáže, jak si můžeš vyzkoušet, zda tyto schopnosti také máš a pokud je nemáš, jak je můžeš rozvinout. Převratná kniha o magii, mimořádných schopnostech a intuici, naší skryté vnitřní moudrosti. Překonává mnohá tabu a stereotypní představy s magií a postavami Čaroděje či Čarodějky spojené.

Popis nakladatele

Jsi Čaroděj/ka? je převratná kniha o magii, mimořádných schopnostech a intuici, naší skryté vnitřní moudrosti. Překonává mnohá tabu a stereotypní představy s magií a postavami Čaroděje či Čarodějky spojené. 

Kniha prozkoumává výjimečné schopnosti jako jsou telekineze, empatie nebo astrální cestování na základě autorčiných osobních zkušeností. Jednoduše a srozumitelně ti ukáže, jak si můžeš vyzkoušet, zda tyto schopnosti také máš a pokud je nemáš, jak je můžeš rozvinout. Do hloubky vysvětlí, kdo je to Čaroděj/ka, co cesta Čaroděje/Čarodějky obnáší a jakými jinými cestami se může osoba, která tyto výjimečné schopnosti má nebo se o ně zajímá, vydat. Vysvětluje, jak je to s naší intuicí, naším vnitřním hlasem, jak ji využít v běžném životě a vyhnout se tak s její pomocí pasti duchovního ega nebo samozvaným duchovním rádcům. 

Víš někdy předem, co se stane? Máš tendenci odpovídat dříve, než dostaneš otázku? Chodí si k tobě přátelé pro radu nebo odpovědi? Chceš zjistit, jestli máš mimořádné schopnosti nebo je chceš získat? Chceš být nebo už jsi Čaroděj/ka?

Kniha Jsi Čaroděj/ka? vznikla díky crowdfundingové podpoře mnoha nadšenců, kteří financovali tisk prvního nákladu knihy. Již během prvního týdne bylo vybráno 100% cílové částky.  

Co je magie?

„Magie je moudrost, věda a umění vědomě používat neviditelné síly, totiž duchovní síly, a s nimi vytvářet viditelné výsledky. Síla vůle, láska, představivost, mentální proměna v mentální alchymii je magií. Všichni tyto síly máme, jen je potřebujeme rozvinout. Mágem, Čarodějem či Čarodějkou je člověk, který ví, jak schopnosti rozvinout, jak mu (nebo jí) mají sloužit vědomým a účinným způsobem.“

 

 

 

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Inelia Benz - další tituly autora:
Jsi Čaroděj/ka? - Naslouchej svému vnitřnímu hlasu Jsi Čaroděj/ka?
Rozhovor s andělem Rozhovor s andělem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Inelia Benz

JSI ČARODĚJ/KA?

Naslouchej svému vnitřnímu hlasu

Přeložila Martina Valchářová

„Tento text je českým překladem knihy Jsi Čaroděj/ka?

autorky Inelie Benz. Přes maximální snahu ctít při překladu

původní text, zůstává autorka zodpovědná pouze za originální

anglický text knihy.“

Copyright © 2015, Inelia Benz

www.ascension101.com, www.ineliabenz.com

© Nakladatelství Zlatý květ, 2017

ISBN 978-80-906901-5-8


Z anglického originálu Are You a Witch?

přeložila Martina Valchářová

Odpovědná redaktorka Terezie Dubinová

Návrh obálky MgA. Pavla Hovorková

E-kniha Miloslav Krátký - printondemand.cz

Vydalo Nakladatelství Zlatý květ

Vydání první

jsicarodejka.cz

zlatykvet.cz


PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vám všem, kteří jste mě při vydávání první knihy

nakladatelství Zlatý květ podpořili slovem, myšlenkou, svojí

prací, penězi či jakkoliv jinak. Velmi si vaší podpory vážím,

bez ní byste dnes nedrželi tuto knihu v ruce. Děkuji Tereze a

Martině, bez nichž bych neměla odvahu se do toho pustit.

Děkuji své rodině a přátelům, kteří se na vzniku této knihy

podíleli:

Fotografce Zuzaně Zońové – zonova.cz

Malířce Martě Ženaté – ateliercin.cz

Michalu Tillerovi – tiller.cz

Olivii Ishabel Pospíšilové – rozkvetanizeny.cz

Janě Vožechové a Tomáši Jindříškovi.

A děkuji Inelii Benz, že předává svoji zkušenost jednoduše a

s obdivuhodnou lehkostí. Pro mě je kombinací šamanky,

léčitelky, čarodějky a mnoha dalšího. Sledovat její práci mě

velmi obohatilo a jsem vděčná, že ji mohu nabídnout nyní i

vám.

Monika Tomíčková

zlatykvet.cz

jsicarodejka.cz


PŘEDMLUVA

Milé čtenářky, milí čtenáři,

dostává se vám do rukou historicky první překlad knihy

americké duchovní učitelky chilského původu Inelie Benz do

českého jazyka. Už to samo o sobě je důvodem k radosti.

Dalším důvodem je skutečnost, že touto knihou je

moudrý, vtipný a srozumitelný text s názvem „Jsi

Čaroděj/ka?“.

Inelia Benz ve svých textech, poselstvích a knihách předává

svůj jedinečný pohled ženy, jejíž duše se na planetu Zemi

vtělila vůbec poprvé. Co to znamená? Znamená to, že není

zatížena traumaty a bolestnými vzpomínkami, jež zpravidla

moudré a vyzrálé duše na Zemi mají – a jež často

nejprve musí zpracovat a pustit, aby mohly dále růst. Inelia se

na náš svět a život dívá bez zátěže a předsudků, s lehkostí,

humorem, bystrým vhledem a střízlivou neutralitou. Předává

informace, aniž by posuzovala a hodnotila. Dává na výběr

a neustále zdůrazňuje naši vlastní autoritu. Nevystupuje jako

nositelka „Pravdy“, ale jako inspirativní a vtipná vypravěčka,

uzemněná matka čtyř dětí, která dokáže povzbudit, poučit

i rozesmát. Hluboké pravdy sdílí srozumitelně a jednoduše,

odkazuje na své i naše žité zkušenosti a neustále připomíná

úlohu naší svobodné volby – základního zákona našeho

vesmíru. Skrze příběhy nás učí dívat se na život jako na velké

dobrodružství, jehož zamýšleným smyslem je – pokud si ho


zvolíme – radost, láska a světlo.

Tato kniha léčí. Léčí kolektivní i individuální paměť. Mnoho

z nás si pamatuje, vědomě či podvědomě, násilí systému,

lynčování davem, ohnivé hranice pro „kacíře“, odsuzování

odlišností, trestání za projevy mimořádných darů

a schopností, potlačování touhy po svobodě, znemožnění

jedinečné tvořivosti, otroctví ducha, vyprázdněnou

spiritualitu, ušlechtilá slova a jim odporující činy, krutost

držitelů moci a jejich „jediné pravdy“, i nezralé zneužívání

duchovních darů a dovedností k egoistickým účelům. Jako

bychom se probouzeli ze špatného snu a protahovali křídla.

Inspirativní a moudré osobnosti jako je Inelia Benz nám

pomáhají postavit se na vlastní nohy, znovu důvěřovat svému

srdci a své intuici, najít znovu smysl v učení a studiu

viditelných i neviditelných světů a žít i tvořit v naději,

že nový kosmický cyklus nás vede ke skutečné spiritualitě –

spiritualitě propojující tělo, duši a Ducha, všední a sváteční,

pozemské a kosmické, vyvažující v lásce a respektu mužskou

a ženskou polaritu.

V newsletteru z května 2013 Inelia Benz napsala: „Co

přichází? Vkročení do naší pravé podstaty a síly, tvoření

fyzické reality, která odráží naši skutečnou přirozenost

lidských bytostí – radost, světlo, lásku. Všechno ostatní jsou

nízkovibrační hry. Můžeme se podívat do očí druhého

člověka a skutečně VIDĚT. Čas spasitele je pryč, je tu čas

naší svrchovanosti a nezávislosti. Je to vzrušující cesta růstu

a objevů.“

Ať už má naše cesta jakoukoli podobu, sdílení s lidmi

zralejšího Ducha není nikdy dost. Ať je kniha „Jsi

Čaroděj/ka?“ pro vás přínosná a zajímavá!


Terezie Dubinová

oheladom.cz


PŘEDMLUVA AUTORKY

K DRUHÉMU VYDÁNÍ

V ANGLICKÉM JAZYCE

Když jsem před více než deseti lety napsala tuto knihu,

zdaleka ještě nebylo k dispozici tolik informací o možnostech

našeho probouzejícího se vědomí jako je dnes. Kniha byla

reakcí na nepochopení tématu Čarodějek a Čarodějů,

zobrazovaného v populárních televizních pořadech a knihách

buď jako „extrémně negativní“, nebo naopak „senzační“,

a tématu našeho přirozeného mimosmyslového vnímání

a schopností.

V současnosti je k dispozici mnohem více informací o těchto

schopnostech, ale stále se setkáváme s dezinformacemi

o podstatě Čarodějů a Čarodějek, jejich vlastnostech a kdo je

má či používá. Slovo „Čarodějka“ je stále spojeno

s předsudky, strachy a negativními významy. Kdokoliv

s mimořádnými schopnostmi je ve filmech zobrazován

a vnímán jako nebezpečný. V příběhu bývá pronásledován

a často zabit.

V tomto druhém vydání jsem zrevidovala některé informace

a přidala další fakta a zkušenosti, které se objevily od prvního

zveřejněného vydání.

Tato kniha vznikla na základě krátkého článku

publikovaného na internetu ke konci devadesátých let pod


názvem „Jsi Čaroděj/ka?“ Původní článek byl ve španělštině.

Lidé jej sdíleli na různých webových stránkách jako volně

dostupný informační zdroj pod názvem: „¿Eres bruja?“

Obdržela jsem tisíce reakcí se žádostí o další informace. Tato

kniha je mou odpovědí.

Informace v ní obsažené jsou mou vlastní pravdou na základě

toho, co jsem zažila a vypozorovala.

Zvu vás k probádání těchto zkušeností. Jejich použití je však

zcela na vás.

Inelia Benz


POZNÁMKY K PŘEKLADU

Originální název knihy zní „Are you a Witch?“. V angličtině

slovo „witch“ představuje jak ženský, tak mužský rod – tj.

čaroděj, čarodějka, osoba s magickými schopnostmi. Tuto

skutečnost jsme se snažili zohlednit v názvu knihy. V textu

knihy však většinou překlad zjednodušujeme na ženský rod, tj.

Čarodějka. Velké počáteční písmeno volíme z důvodu, že jde

o „hrdinku“ (či jungiánským termínem „archetyp“) knihy.

Velká písmena volíme také u dalších slov, jež

mají „archetypální“ charakter nebo představují z našeho

pohledu živé bytosti – entity: např. Země, Příroda, Duch .

Jsme si vědomi skutečnosti, že používání velkých písmen

v této knize není vždy v souladu s pravidly českého pravopisu,

avšak zvolili jsme je záměrně pro zesílení poselství knihy.

Slovo „psychic“ překládáme „člověk s mimořádnými

schopnostmi“. Ve 4. kapitole se o „psychikovi“ hovoří

ve významu českého „spiritista“, tj. člověk vyvolávající duchy

a spolupracující s jinými dimenzemi.

V jiných pasážích je slovo používáno ve zmíněném

významu „člověk s mimořádnými schopnostmi“. Dalším

vhodným překladem by bylo např. „věštec/věštkyně“ či

ve zralejší podobě „vědma“.

Slovo „paranormal“ překládáme „mimořádný“ („mimořádné

schopnosti“) . Domníváme se, že slovo „paranormální“ má


bohužel v českém jazyce negativní vyznění, které není

v souladu se solidním, poučeným přístupem Inelie Benz,

vzdáleným jakékoli laciné esoterice.

Termín „gut intuition“ nebo „gut instinct“ překládáme

jako „vnitřní intuice, vnitřní instinkt“, s dodatkem „cítit

v kostech“. Slovo psychosomaticky zdůrazňuje naléhavost

a informativnost tělesných pocitů: angl. originál je

doslova „intuice břicha, vnitřností“.

Termín „edge spell“ překládáme „kouzlo na okraji“. Jiným

možným překladem by bylo „kouzlo na hraně“ či „kouzlo na

hranici“, tj. tam, kde se setkávají dva světy a člověk

překračuje běžný, „normální“ prostor i způsob vnímání –

a často překračuje i hranice svého vlastního komfortu,

naučeného chování a myšlenkového nastavení. „Okraj“ má

tedy jak fyzický význam prostoru, tak psychický a vnitřní

význam.

V kapitole 9 používá Inelia Benz

termín „Reconstructionalists“ pro jednu ze skupin Čarodějů

obnovujících tradici Wicca. Překládáme

jako „rekonstrukcionalisté“ ve významu lidé usilující

o obnovu i opravu dané tradice či náboženství (viz. také

např. hnutí rekonstrukcionalistů v judaismu i křesťanství).

Vyhýbáme se překladu slova „Spiritualists“ jako „spiritisté“

pro negativní vyznění slova v českém kontextu. Překládáme

slovo doslovně „spiritualisté“ i opisem „lidé kontaktující

duchy“. V charakteristice organizované církve však

termín „spiritisté“ používáme pro jeho obecnou známost.

V názvu kapitoly „Nástroje negativity“ používá v originálním

textu Inelia Benz jungiánský termín „Stín“ (Shadow Tools,


dosl. „Nástroje Stínu“). Termín „Stín“ zachováváme

ve spojení „Cesta Stínu“.

Pro slovo „empowerment“ v českých podmínkách zatím

nebyl nalezen vhodný překlad. Obsah slova mohou vystihnout

např. termíny „posílení“ či „zapojení“. Dle našeho názoru

tyto překlady nevyjadřují celý obsah slova. V knize tedy

užíváme buď původní termín nebo přibližný

překlad „posílení“. Připojujeme výstižný výklad termínu

empowerment v článku „A Working Definition of

Empowerment“ amerického psychiatra Judiho

Chamberlina. Chamberlin definuje empowerment tím,

že jmenuje jeho klíčové prvky: být si vědom vlastní možnosti

rozhodnout se, mít přístup k informacím a zdrojům, mít více

možností na výběr (nejenom ano-ne, buď a nebo), asertivita,

pocit, že můžu něco změnit (mít naději), myslet kriticky

a umět se podívat na věci z různých úhlů, poznat a naučit se

vyjadřovat svůj vztek, necítit se osaměle, cítit, že někam

patřím, pochopit, že lidé mají svá práva, mít možnost

ovlivňovat svůj život a společenství, kde žiji, učit se

dovednostem, které považuji za důležité, ovlivňovat pohled

druhých na moje vlastní možnosti, „nezůstat stát v koutě“,

názor, že osobní růst a vývoj je nekonečný, budování

pozitivního sebeobrazu a překonání „stigmatu“.

V kapitole „Křesťanští gnostici“ se objevuje termín „Duch

svatý“. Český překlad v mužském rodě „duch“ pochází

z latinského „spirit“ (také mužský rod). Původně však

v hebrejském a aramejském jazyce i gramatický rod odrážel

ženskou podstatu Ducha svatého – „ruach“ je femininum

v souladu se ženskou esencí, kterou Duch představuje.


ÚVOD

MOJE CESTA – MŮJ OSOBNÍ PŘÍBĚH

I.

Nejhorší, co se může přihodit osobě s mimosmyslovým

vnímáním, s pozorovacími schopnostmi intenzivnějšími než

u „normálních“ občanů a s hledající myslí, příliš aktivní pro

pohodlí lidí v jejím okolí, je žít v nevědomosti o svém stavu.

Pokud se tak stane, mohou tyto osoby v nejhorším případě

skončit za zdmi psychiatrické léčebny s pocitem zmatku,

nepochopení a depresí. Stávají se také snadnou kořistí sekt

a manipulátorů.

Před několika lety jsem navštívila muže hospitalizovaného

v psychiatrické léčebně. Lékaři mu diagnostikovali

depresivní poruchu. Zatímco jsme spolu rozmlouvali

ve společenské místnosti, pocítila jsem za sebou něčí

přítomnost. Otočila jsem se a spatřila mladou, krásnou ženu.

Mohlo jí být tak devatenáct let. Byla v místnosti v doprovodu

několika dalších pacientů. Mluvili a kouřili, minuli nás

a posadili se kousek od nás.

Zatímco jsem pozorovala tuto dívku, můj kamarád podotkl:

„Ubohé dítě, myslí si, že je Čarodějka.“

Odpověděla jsem: „Pokud si to myslí, tak nejspíš Čarodějka

je“.


Kamarád se na mě nejprve zmateně podíval a pak se

rozesmál: „Mýlíš se, Inelie! To dítě je blázen, ztratilo rozum,

má o kolečko víc, jestli víš, co tím myslím.“

Věděla jsem naprosto přesně, co tím myslí. A to se stalo na

přelomu nového tisíciletí.

Dívka vyrostla jako my všichni v rodině a společnosti, která

zcela ignorovala podstatu jejího daru. V jiné době, na jiném

místě, by se stala léčitelkou, šamankou, medicínskou ženou,

médiem, hrdinkou – nebo by také mohla být upálena na

hranici.

Když jsem se do léčebny následující víkend vrátila, dívka

seděla na schodišti a řekla: „Čekala jsem na tebe. Věděla

jsem, že dnes přijdeš. Viděla jsem tě minulý týden, jak

mluvíš se svým kamarádem. Jen jsem ti chtěla říct, že jsi tou

nejkrásnější osobou, kterou jsem v životě viděla“.

„Vím, kdo jsi,“ dodala. „Jsi anděl, co přišel z nebe, aby mi

pomohl.“

„Ne“, řekla jsem. „Jsem stejná jako ty. Jsme stejné.“ V tu

chvíli se lehce odsunula stranou. Společně jsme pocítily, jak

můj přítel přemýšlí, kde jsem.

„Radši za ním běž. Je to dobrý chlap, trochu vyřízený, ale

nikomu by neublížil.“

„Ano, já vím,“ řekla jsem a odešla nahoru po schodech.

Nerozloučily jsme se, nebylo to potřeba.

Nemohla jsem pro tuto dívku nic udělat. Byla už mimo můj

dosah pomoci. Navíc se z tohoto stavu musela dostat sama,


pouze ona sama. Pro člověka s těmito dary je bohužel těžké

být pod vlivem drog, či „léků“, jak jim lékaři raději říkají.

Znamená to pro ně totéž jako být mrtev.

Často na ni myslím. Kdykoliv se modlím, posílám jí energii

a modlím se, aby znovu našla svou cestu i sílu a nalezla

nástroje, které jí pomohou být sama sebou a používat své

dary, a dají jí schopnost přežít v naší společnosti. Avšak byla

opravdu Čarodějkou?

Stará Čarodějka mi jednou řekla: „Každá žena, která má

strach z ohně nebo je ohněm fascinována, byla v minulém

životě upálena na hranici. Být jednou Čarodějkou znamená

být Čarodějkou navždy.“

To může být pravda. Mnoho lidí si myslí, že naše schopnosti

a zájmy jsou výsledkem minulých životů.

Čarodějka je někdo, kdo následuje pohanské náboženství,

miluje Matku Zemi a zaříkává. Tato dívka se nazvala

Čarodějkou kvůli nedostatku informací. Byla za své

schopnosti pronásledována a potrestána. Pravděpodobně měla

vzpomínku z minulého života, že byla Čarodějkou. Byla

patrně také tak svou rodinou označena a pokusili se ji

„vyléčit“ nejprve pomocí kněze, potom lékaře.

Jak můžeme zjistit, co jsme zač? Máme zvláštní

zodpovědnost za ty, kteří tyto schopnosti nemají?

Říká se, že všichni lidé, se kterými se v tomto životě

setkáme, jsou zde proto, abychom se od nich něco naučili

nebo se rozpomenuli. Pokud se dostáváme do kontaktu

s Čarodějkami nebo přírodními náboženstvími spjatými

s uctíváním Země a téma s námi rezonuje, pak to může být


naše cesta. Pokud máme rádi příběhy o superhrdinech

v komiksech a filmech a snažíme se schopnosti rozvíjet, pak

to je důležitý klíč k tomu, proč tady jsme.

Někdy je cesta opačná: máme schopnosti, a pokud máme

i silnou touhu je rozvinout, narazíme na školy, organizace či

náboženství, které je učí. Někdy se spokojíme s tím, co nám

nejvíce vyhovuje, a omlouváme určité aspekty organizací

nebo osob, které s námi nerezonují.

Uvědomte si ale, že záměrem lidí, organizací či náboženství

podporujících a učících mimosmyslové vnímání nemusí být

vždy váš vlastní rozvoj a dobro. V učení a rozpomenutí nám

nemusí pomoci a dokonce nám mohou zabránit v úkolu, který

jsme sem přišli vykonat. Pokud nejsme dostatečně silní

a informovaní, opravdu nás zastaví. Tato kniha ukazuje,

že tyto schopnosti jsou skutečné, a dále vás provede džunglí,

která se před námi otevře, když své schopnosti ukážeme

a snažíme se je ve společnosti rozvíjet.

Rodiče děvčete z nemocnice ji nepodpořili v učení

a rozpomenutí. Chtěli ji zastavit při rozvíjení jejích

schopností. Musíme být moudří v tom, komu, kdy a kde

ukážeme svou sílu, a také s kým budeme spolupracovat při

jejím vývoji.

Od roku 2000, kdy jsem tuto dívku potkala v psychiatrické

léčebně, se energie lidstva posunula kupředu. Možná, že se

dívka nakonec odstěhovala od rodičů a lékařů, kteří ji chtěli

zastavit. Snad se z této pasti osvobodila. Možná o ní a o její

cestě z místa, kde byla obklopena lidmi bez dobrých úmyslů,

ještě jednoho dne uslyšíme.

Máme-li tyto schopnosti a chceme-li je rozvíjet, patrně si


dáme – nebo nám bude dána – určitá nálepka. Snad už jste se

rozhodli nebo tušíte, odkud pocházíte, víte, které označení

vás nejlépe vystihuje, i důvod, proč vás toto téma zajímá.

Na stránkách této knihy si budete moci ověřit své vědění

a lépe se připravit pro vjezd na dálnici mimosmyslových

schopností.

Takže, kromě toho, že jste Čarodějka, jak byste dále popsala

své zájmy a schopnosti?

Bez ohledu na to, jaké jsou vaše zájmy, jedna věc je jistá:

pokud čtete tuto knihu, jste odlišní od naprosté většiny lidí.

Byli jsme jiní jako děti, jiní ve škole, na univerzitě (pokud

jsme vydrželi tak dlouho ve vzdělávacím systému), jiní

kamkoliv jsme šli, jiní v každé skupině, jíž jsme byli

součástí... Pokud jsme tedy vůbec kdy byli součástí nějaké

skupiny.

Někteří z nás se snažili být „normální“, velmi usilovně se

snažili mít stejné hodnoty a zájmy jako ti ostatní

„normální,“ a popřeli veškeré schopnosti, které měli.

To pochází z všeobecného pocitu odmítnutí ze strany

společnosti k něčemu a někomu, kdo je odlišný. Někdy je

toto odmítnutí docela nebezpečné pro naše duševní a fyzické

zdraví nebo společenské postavení.

Ještě před deseti lety bylo běžné pohlížet na všechny lidi se

zvláštními schopnostmi jako na Čarodějnice, zlo, ohyzdné

lidi, uctívače ďábla. Takhle lidé běžně mysleli. V současné

době, přestože stále existují lidé a země pohlížející na tyto

schopnosti se strachem a nechutí, se mění směr.

Nová generace je více otevřena všemu nadpřirozenému.


Obrovský zájem i integrace mimořádných schopností

přicházejí současně se společenským varováním. Můžete to

vidět v závěru většiny televizních pořadů a knih, které

zachycují tyto dovednosti nebo magické schopnosti.

Ve většině moderních televizních pořadů nebo filmů se lidé,

kteří vládnou těmito schopnostmi, schovávají a neprojevují

se, protože „normální“ lidé se jich bojí a snaží se je zabít

nebo zavřít. Pořád ten starý příběh, jen v jiném kontextu.

V novém tisíciletí stále ještě existují některé státy a země,

které zakazují cokoliv spojeného s magií nebo

mimosmyslovým vnímáním, včetně fiktivních knih, filmů

a televizních pořadů.

Samozřejmě se jedná o zobecněné pohledy: ne každý téma

vidí černobíle.

Musíme jít naší cestou plně vědomí: uznat a rozvíjet své

schopnosti. Sem patří i rozpoznat, proč je máme a s jakou

skupinou, osobou nebo organizací se nejvíce ztotožňujeme.

Když doopravdy pracujeme na našich schopnostech, nejenže

nám to pomůže najít ostatní, s nimiž můžeme sdílet naše

putování, ale ukáže nám to také cestu nejmenšího odporu.

Existují důkazy!

Například někteří z nás pociťují stesk po domově, chuť

a touhu po znovuspojení s hvězdami. Necítíme se ztotožněni

s čarodějnictvím, věštci či kouzelníky, i když nás téma mohlo

v určitou dobu přitahovat. Tíhneme spíše ke sci-fi

a zkoumání vesmíru. Mohli bychom být povoláni

k prozkoumání kontaktů s E.T., channelingu a systémů víry.

Možná jste dítětem, které přišlo z kosmu. Jsou často nevinní


ve styku se zlem, jsou snadnou kořistí energií

a životních „upírů“ a věří v to nejlepší v lidech.

Už jste někdy leželi v posteli a pokoušeli se telepaticky

komunikovat s těmi „tam nahoře“, aby přišli a vzali vás do

své vesmírné lodi? Drželi jste někdy v noci rozsvícenou

baterku a mířili s ní na oblohu, vysílali signály, aby mohli

vidět, kde jste?

Možná se však ztotožňujete s Čarodějkami, se vším, co je

spojeno s magií.

Někteří z nás nosí černou barvu. Emočně se nás dotkne

pohled na kouzelné hůlky a magické předměty. Už jste někdy

hledali „zvláštní knihy“ se silou kouzel? Zajímala vás síla

přebývající v podivně vypadajících kamenech a silových

slovních spojeních? Vlastníte celé sbírky knih o Čarodějích

a dalších kouzelných tvorech?

Možná je vaše cesta spojena se Zemí více než s kouzly.

A co zvířecí průvodci? Přemýšleli jste někdy, který z nich je

váš? Chodíte do lesa a odloučených oblastí a vnímáte tam

elementály? Stromy s vámi rozmlouvají, zvířata vás zdraví

a předávají vám vzkazy? Sbíráte krystaly, kameny, klacky

a další přírodní předměty, protože máte pocit, že jsou pro vás

něčím zvláštní?

Je možné, že jedno z výše řečeného s vámi opravdu

zarezonovalo. Je možné, že do určité míry rezonovalo vše.

A je velmi pravděpodobné, že budete vždy „vědět“, že jste

jiní než ostatní lidé na této planetě.

Existují určité vlastnosti, které nás oddělují od zbytku lidstva.


Ať už jsme přitahováni zemskými náboženstvími, rostlinami,

elementy, krystaly, magií či hvězdami a sny o létání do

vesmíru, je pro nás stále ještě běžné pátrat po poznání naší

podstaty a místa původu. Důvod, proč jste si koupili tuto

knihu, je pravděpodobně ten, že víte, že jste jiní, a máte duši,

která hledá. Pravděpodobně hledáte odpovědi k nalezení

nejlepší cesty, k empowermentu a seberealizaci, a k rozvinutí

svých schopností.

Objevujeme se v různých formách. Někteří z nás mají

„nadpřirozené schopnosti“, někteří nikoli... zatím. Někteří se

nazývají Čarodějkou nebo dítětem z hvězd, jasnovidcem

nebo léčitelem a šamanem, jiní si žádné označení nedávají.

Jmen, ze kterých lze vybrat, je mnoho a my se podíváme na

některá z nich v této knize.

II.

Jedno mají lidé s mimořádnými schopnostmi společné:

vydávají se cestou sebepoznání a sebemistrovství.

Má cesta začala, když jsem byla velmi malá. Tou dobou jsem

samozřejmě nic netušila.

Mou první vzpomínkou v tomto životě po vstupu do těla

bylo, jak plně vědomé individuum učí mé malinké dětské tělo

pohybovat paží tak, jak chci, zatímco lidé okolo mě mluví

cizím jazykem, který jsem dosud neovládala. O několik let

později, když jsem byla ještě malé dítě, během návštěvy

domu mých prarodičů rodina poprvé zaznamenala mé

zvláštní schopnosti. Dům byl postaven mými praprarodiči na

přelomu 20. století a byli v něm vychováni můj dědeček

i otec.


Dům byl vždy plný: byli v něm prarodiče, rodiče, můj bratr

a sestra, mé tety, dva zaměstnanci a další lidé, kteří přicházeli

a odcházeli. Někteří lidé byli zvláštně oblečení – muži měli

podivné kalhoty a klobouky, ženy dlouhé naškrobené šaty.

Byla jsem nejmladší z vnoučat a často jsem si hrála v koutě,

zatímco se dospělí a moji starší sourozenci bavili. Sledovala

jsem, co se děje: byla jsem pozorovatelkou. Dívala jsem se,

jak lidé přicházejí a odcházejí, povídají si a pracují.

Jednoho dne, když jsem seděla na pohovce v pokoji

s pianem, prošla kolem mě žena. Její dlouhé šaty mě o pár

centimetrů minuly a já se natáhla, abych se jich mohla

dotknout. Žena popošla ještě o kousek dál a pak se zastavila.

Podívaly jsme se na sebe. Odvrátila se a znovu se podívala.

Stále jsem na ni hleděla.

„Dobrý den drahoušku,“ řekla mateřským způsobem.

„Dobrý den,“ odpověděla jsem.

„Kdo jsi?“

„Inelie.“

„Ke komu patříš?“

Chvilku jsem o té otázce přemýšlela. Vlastně jsem ani

nevěděla, co znamená.

„Kdo jsou tvoji maminka a tatínek?“

Otázka se mi zdála hloupá, ale musela jsem odpovědět.

„Maminka je moje maminka a tatínek je můj


tatínek,“odpověděla jsem a přemýšlela, proč se ta žena vůbec

ptá.

„Ale jaká jsou jejich jména, drahoušku?“ řekla.

Povzdechla jsem si. „Maminka a tatínek“.

„Kolik je ti let?“

Vytáhla jsem ruku a ukázala jí tři prsty.

„Aha,“ řekla, „už chápu.“

Přešla ke mně a sedla si vedle mne.

„Sednu si tady, abys mi mohla ukázat, kdo je tvá maminka

a tatínek, až projdou kolem.“

„Dobrá,“ řekla jsem a čekaly jsme.

Zatímco jsme čekaly, vysvětlila mi, že lidé mají jména,

kterými jsou známí – jména, která používají dospělí, když

spolu hovoří. Dlouho jsem o tom přemýšlela a snažila si

vzpomenout, zda na maminku a tatínka lidé volali jmény.

Popravdě řečeno jsem si toho nikdy nevšimla.

Nakonec prošel okolo můj otec a já na něj ukázala. „To je

tatínek“.

„Ach,“ řekla a zvědavě se na mě podívala, „to je Paddy, můj

vnuk. Já jsem tvá prababička, matka tvého dědečka.“

To mě opravdu překvapilo. Nevěděla jsem, že dědečkové

měli matky.


Strávily jsme spolu hodně času. Ukázala mi celý dům

a povídala mi příběhy z doby, kdy byl můj dědeček i otec

ještě dítětem. Sdílela se mnou jejich letitá dobrodružství,

podrobnosti z jejich životů i důležité události. Také mi

ukázala hračky, které byly ztraceny nebo skryty desítky let.

Během večeře, což byla jediná chvíle, kdy se celá rodina

sešla pohromadě na jednom místě, jsem začala rozprávět se

svým dědečkem o událostech, které se staly, když byl malý.

Když se mě zeptal, jak to vím, řekla jsem mu, že mi o něm

vše řekla jeho matka. Celý stůl zmlkl.

Moje babička prolomila mlčení pokáráním, abych si

nevymýšlela a jedla večeři. Můj dědeček se na mě podíval

a zeptal se, jak jeho matka vypadala. Byla jsem rozrušená

a nechápala jsem, proč se všichni zdají být naštvaní. Velmi

jsem se snažila prababičku popsat. Dědeček se poté postavil

čelem k mé babičce a vykřikl: „Říkal jsem ti, že jsem v této

části domu viděl mou matku!“

„Ničemu z toho nevěřím. Někdo to tomu dítěti nakukal,“

odpověděla moje babička, upírajíc na dědečka vyčítavý

pohled.

„Ne, je to pravda,“ řekla moje teta. „Sledovala jsem ji,

mluvila dlouho s někým neviditelným. Bylo to děsivé.“ Celý

stůl oživl a začala hádka.

Ani mě nenapadlo, že je moje prababička tou dobou už po

smrti. Odmítala jsem tomu věřit. Když jsem dospěla a musela

vyřešit dědictví, při vyhledávání dokumentů jsem uviděla její

úmrtní list datovaný do roku 1942. Já jsem se narodila v roce

1966.


Během mého dospívání jsme se přestěhovali do Anglie a já

jsem začala zkoumat schopnost vidět mrtvé. Přestala jsem je

vídat, když mi bylo pět let, ale vnímala jsem je, „věděla“, co

chtějí sdělit nebo co cítí. Musela jsem zjistit víc.

Když jsem dospívala, neexistoval internet a v místní

knihovně a knihkupectví nebylo k dispozici mnoho knih na

téma posmrtného života. Jediné knihy, které jsem našla, byly

autobiografické zápisky Doris Stokesové o jejích

zkušenostech s „druhou stranou“.

Přečetla jsem všechny svazky a poprvé jsem se cítila

ztotožněná s někým, kdo zná to, co jsem znala i já. Už jsem

se necítila sama. Opravdu jsem milovala vše, co Doris

sdílela, a pomohlo mi to lépe pochopit, jak tyto jevy fungují.

V mém životě byla závanem svěžího vánku.

V roce 1997, v mých třiceti letech, jsem se vrátila do rodinné

vily v Chile, do domu, kde jsem se setkala s duchem své

prababičky. Zůstala jsem tam dva roky. Svou prababičku

jsem již nespatřila, ale vycítila jsem přítomnost lidí, kteří tam

nebyli přítomni tělem.

Druhou schopností, kterou jsem během svého života

zkoumala, byla schopnost předvídat budoucnost.

Tato schopnost se náhodně objevovala, když jsem byla malá,

a byla zcela mimo mou kontrolu. Měla jsem sny, které se

splnily. Jindy jsem prostě věděla, co se komu stane. Když

jsem měla vidění, bylo to znepokojující. Nebylo, čím bych je

zastavila nebo něco udělala.

Někdy jsem ani nemohla varovat lidi: i když jsem měla


možnost, něco mi říkalo „nedělej to“.

Abych pro schopnost předvídání našla uchopitelnější formu,

kterou bych mohla použít jako nástroj, začala jsem se učit

tarot.

Věštění a předvídání jsou další žádané dovednosti, které

vyžadují pochopení.

Mým hlavním problémem byla nejistota, zda budoucnost

předvídám, nebo zda způsobuji, aby se věci děly. Potom mi

pomohl jistý muž vyslovením několika jednoduchých vět.

Bylo mi patnáct let a navštívila jsem jednoho ze svých

nejlepších přátel. Zůstala jsem přes noc. Druhý den ráno jsem

se probudila po dalším z rušivých snů, o němž jsem věděla,

že se stane.

Sklíčená a v depresi jsem sešla do kuchyně na snídani.

Otec mého kamaráda byl zaneprázdněn její přípravou.

Rodina byla početná, trvalo dlouho uvařit pro každého.

Během smažení párků a toastování chleba se ke mně otočil

a řekl: „Nezpůsobíš, že se to stane. Osoba schopná předvídat

budoucnost nezpůsobí, že se události stanou. Pokud takhle

budeš přemýšlet, pak skončíš stejně jako já – napůl mrtvá“.

Byla jsem ohromená. Věděl, co prožívám.

Usmál se, vypnul plynový hořák s párky i toustovač, sedl si

vedle mě a chytil mě za ruku.

„Jsi malá Čarodějka,“ řekl. „Vnímáš, co jiní nevidí, a to tě

může zničit, pokud se nenaučíš s tím zacházet.“

Vyprávěl mi, jak si myslel, že se zbláznil, jak chtěl zničit




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.