E-kniha: Johana s nosem nahoru – Petra Braunová

Johana s nosem nahoru

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.albatros.cz

www.albatrosmedia.cz

Petra Braunová

Johana s nosem nahoru – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.

AlbA tros

Petra braunová

Johana s nosem nahoru

Petra braunová

Albatros

i l u s t r o v a l

jiří bernard

s nosem nahoru

Johana

OBSAH

Jsem nejlepší! 7

Konec, nebo začátek? 11

Nekonečné čekání 16

Tábor 20

Kdo je kdo? 23

Táborové dělení 27

Hra na oblíbeného 30

Noční hlídka 33

Strašidelná služba 38

Kdo se bojí, nesmí do lesa 44

Výměna stráží 47

Kde je vlajka? 49

Přiznání 53

Dopis 56

Silná čtyřka 59

Překvapivý souboj 63

Táborový oheň 71

Nekonečné loučení 74 Jsem nejlepší! 7 Konec, nebo začátek? 11 Nekonečné čekání 16 Tábor 20 Kdo je kdo? 23 Táborové dělení 27 Hra na oblíbeného 30 Noční hlídka 33 Strašidelná služba 38 Kdo se bojí, nesmí do lesa 44 Výměna stráží 47 Kde je vlajka? 49 Přiznání 53 Dopis 56 Silná čtyřka 59 Překvapivý souboj 63 Táborový oheň 71 Nekonečné loučení 74

7

Jsem nejlepší!

Johanka si pyšně vykračuje parkem. Míří ze školy k domo

vu. V jedné ruce drží velký bílý list papíru. Není to obyčejný

papír! Je to vysvědčení. Hodnocení prospěchu za celý školní

rok. Pod Johančiným jménem se tu směje celá řada jedni

ček. V druhé ruce Johanka svírá panen

ku. Vyhrála ji v celoroční tříd

ní soutěži. Johanka byla

při vyučování nejlepší

ze všech! Nejlépe odpo

vídala a získala nejvyšší

počet bodů. Za odměnu

dostala dárek. Ach! Jaký je

to krásný den. slunce svítí,

tráva je zelená a nebe jasně

modré.

„Ahoj!“

Jsem nejlepší!

8

K Johance přiběhne kamarádka Kačka. bydlí u nich v do

mě o patro níž. Kačka chodí už do třetí třídy. I ona třímá

v ruce vysvědčení.

„Co to neseš?“ ptá se Kačka a zvědavě hledí na panenku.

„to jsem vyhrála,“ pochlubí se Johanka.

„Za co?“

„byla jsem nejlepší!“

„Vy jste závodili?“

Johanka se zarazí. byla třídní soutěž závod, nebo ne?

„tak v čem jsi nejlepší?“ dožaduje se odpovědi Kačka.

„Jsem prostě nejlepší!“ prohlásí Johanka. „Ve všem.“

Kačka trochu protáhne obličej. Najednou neví, o čem má

s Johankou mluvit. Je těžké bavit se s někým, kdo je nejlepší

ze všech!

„Co máš na vysvědčení?“ zeptá se zvědavě Johanka a po

hodí školní tašku na zem.

„tři dvojky,“ ukáže je Kačka. „Z matematiky, z českého ja

zyka a z výtvarné výchovy.“

„ty máš dvojku z výtvarné výchovy?“ podiví se Johanka. „ty

neumíš kreslit? Já mám samé jedničky, koukej!“

Johanka strčí Kačce vysvědčení přímo pod nos.

Kačka protáhne obličej trochu víc.

9

„Hm.“

Johanka chce Kačce ještě povědět, jak se těší na prázdni

ny, ale Kačka najednou poposkočí a vyhrkne: „Zapomněla

jsem ve škole cvičky!“

otočí se a běží pryč.

Johanka zůstane stát sama před domem. teda, myslí si, ta

Kačka je popleta! Johanka si cvičky nikdy nezapomněla.

Natáhne se na špičky, aby dosáhla na zvonek, a stiskne

tlačítko.

Crrr!

V duchu vidí babičku, jak

jde k domovnímu zvon

ku, aby vnučce otevřela.

Crrr!

to je doba! Johanka rozči

leně drží prst na zvonku.

Crrr!

Konečně dveře zabzu

čely. Johanka do nich

strčí a už vybíhá

schody do jejich

třetího patra. „Ahoj, Johanko!“ babička se usmívá. Má vnučku moc ráda a celý den se na ni těší. „tobě to trvalo!“ vykřikne Johanka. „Hele!“ a strká hned ba

bičce před obličej vysvědčení. „A ještě panenka! Podívej!

Jsem nejlepší!“

„Nejlepší?“ podiví se babička.

„Jasně! Nejlepší ze všech.“

„to se mi nezdá,“ odpoví babička.

„Jojo! Vyhrála jsem panenku a mám samý!“

„ba ne,“ zakroutí hlavou babička. „Kdybys byla nejlepší,

holčičko, tak bys uměla nejdřív pozdravit!“

11

Konec, nebo začátek?

babička se rozloučila, protože domů dorazila maminka.

V hlídání Johanky se střídají. babička pospíchá domů za

dědou.

„Pa, kočko,“ dává babička Johance pusu. „Ať se na táboře

neutopíš! A koukej nám poslat psaníčko! Víš, že děda sbírá

známky! Naši adresu znáš!“

„Napíšu, babi, neboj!“

Dnes není obyčejný den! Johance vrtá hlavou, že je konec

školního roku a zároveň začátek velkých letních prázdnin.

Může být jeden den koncem i začátkem? Asi ano.

„Johanko!“ volá odpoledne z pokoje maminka. „Pojď mi

pomoct!“

V pokoji je nepořádek. Na pohovce se povaluje hromada

oblečení. Maminka vybírala ze skříňky věci, které si Johan

ka vezme s sebou na tábor.

„Hupni na to!“

Konec, nebo začátek?

12

Johanka skočí na víko kufru, který se maminka snaží zavřít.

„tak, už se můžeš zvednout!“

„Mám tam všechno?“ ptá se Johanka.

„snad ano. Kdyby ti něco chybělo, musíš si nějak poradit.“

Johanka hledí na modrý kufr. Má pocit, že na něco opravdu

zapomněly.

„Pannu!“ vykřikne. „Zapomněly jsme tam dát mou novou

pannu!“