načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Jižní Čechy II - Šumava, Písecko, Strakonicko -- Kam na víkend - Hynek Klimek

Jižní Čechy II - Šumava, Písecko, Strakonicko -- Kam na víkend
-11%
sleva

Kniha: Jižní Čechy II - Šumava, Písecko, Strakonicko -- Kam na víkend
Autor:

- Programy na sedm prodloužených víkendů v jižních Čechách - Nejzajímavější místa v regionu a itineráře pro každý den - Doplňkové programy, tipy a nápady podle ročních období, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  229 Kč 204
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-08-01
Počet stran: 104
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 102 stran : barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025117170
EAN: 9788025117170
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Cestovní příručka nabízí tipy pro třídenní prodloužené víkendové pobyty k návštěvě zajímavých míst jižních Čech. Publikace představuje pozoruhodná místa Písecka, Strakonicka, Prachaticka, Vimperska, Stašska, Kvildska a Kaplicka. Obsahuje programy na sedm prodloužených víkendů, každý je rozdělen do tří dnů, trasy zahrnují nejoblíbenější hrady a zámky, muzea, kostely, přírodní zajímavosti, možnosti sportovního vyžití ap. Uvádí kontakty na vybrané objekty, doplňkové programy a tipy podle ročních období.

Popis nakladatele

- Programy na sedm prodloužených víkendů v jižních Čechách - Nejzajímavější místa v regionu a itineráře pro každý den - Doplňkové programy, tipy a nápady podle ročních období, pro pěší i cyklisty - Otvírací doby, cenové hladiny vstupného, doplňkové služby a ověřené kontakty – telefony, internetové stránky, e-maily (Písecko, Strakonicko, Šumava)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Hynek Klimek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kam na víkend Písecko6

1.

VÍKEND

PÍSEK – PÍSECKÉ HORY –

PUTIM – ORLICKÁ PŘEHRADA –

ZVÍKOV – MILEVSKO

Z rozhledny na vrchu Jarníku, ale

i z dalších míst na tomto vrchu

a v okolních Píseckých horách

se otvírá široký výhled na Písek

a Písecko. Za dobré viditelnosti je

odtud vidět také rozsáhlé pásmo

Šumavy s podhůřím a na opačné

straně Brdy. X

PÍSECKO

Písecko je malebný kraj s množstvím rybníků, lesů, úhledných měst, městeček i vsí,

kraj s řadou zámků, hradů, tvrzí, významných kostelů a dalších stavebních památek.

Zvlněnou krajinou protéká kdysi zlatonosná řeka Otava, ve které lze ještě v současnosti vyrýžovat nepatrné zlaté šupinky, zlatinky.

Kraj lemuje podhůří Šumavy a táhlý hřeben Píseckých hor. Tato pahorkatina,rozprostírající se na ploše téměř sto kilometrů čtverečných, se ovšem nejmenuje hory pro svou

výšku – vždyť její nejvyšší vrch, Velký Mehelník, má nadmořskou výšku 627 metrů.

Pojmenování pochází z doby, kdy se zde dolovalo zlato. Právo dolovat bylo nazýváno

právem horním a lidé, pracující v dolech, byli podle něj označováni jako horníci. Tak se

i vrchovina rozkládající se mezi Pískem, Protivínem a Týnem nad Vltavou stala horami.

A zlatý písek, vymletý v nich vodou a splavený potoky do řeky Otavy, přinesl název

královskému městu založenému na jejím břehu, Písku.

Celý region s množstvím turistických cílů je vhodný pro všechny druhy turistiky, včetně

rodinné. Širokou nabídku ubytovacích, pohostinských i dalších služeb doplňuje hustá

síť turistických a cykloturistických stezek, nechybí ani hypostezky. Na mnoha místech

jsou rovněž dobře značené naučné okruhy a kvalitní informační centra.

Kamenný most – domy U Slona a U Zlaté lodi – hrad a Prácheňské

muzeum – radnice – kostel Povýšení svatého Kříže – dům U Koulí

a Putimská brána – Drlíčov – kostel Narození Panny Marie – pomník

padlým u Melegnana a Solferina – Alšovo náměstí – dům U Černého

orla – Havlíčkovo náměstí se sochou svatého Floriána – Palackého sady

Doplňkové programy: hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice – Muzeum

osvětlování města a Městská elektrárna – Mariánské kaple – Zemský

hřebčinec – kostel svatého Václava – Památník Adolfa Heyduka –

Městský ostrov – vrch Hradiště – městská plovárna

KROK ZA KROKEM PO PÍSKU

Písek bývá nazýván jihočeskými Aténami a též městem básníků. Byl rodištěm apůsobištěm Fráni Šrámka, Adolfa Heyduka, Jaromíra Boreckého a mnoha dalších vynikajících umělců. Školu zde navštěvovali Antonín Sova, August Sedláček, malíř Mikoláš

Aleš a řada dalších významných osobností naší kultury. V Písku byl u knihtiskařeVácKontakt: Informační centrum Písek Heydukova 97 397 01 Písek, tel.: 382 213 592 e-mail: icpisek@mupisek.cz www.icpisek.cz Kontakt: Informační centrum Písek Heydukova 97 397 01 Písek, tel.: 382 213 592 e-mail: icpisek@mupisek.cz www.icpisek.cz

sobot a

1.

den


77

lava Vetterla vydáván první český venkovský časopis, „Listy od Otavy“. Na domech,

kde tito lidé v Písku žili, jsou umístěny pamětní desky.

KAMENNÝ MOST

Vycházku po Písku doporučujeme zahájit na Kamenném mostě. Naskýtá se z nějnádherný pohled na řeku se splavem, proslaveným básníkem Fráňou Šrámkem („Po řece

Otavě za vorem vor...“ a v jeho prózách), na historickou část města s hradem,předměstí Portyč a zimní stadion na druhém břehu řeky i na Městský ostrov uprostřed

vodního toku.

Kamenný raně gotický most, který spojoval hrad a tržiště s obchodní cestou, Zlatou

stezkou, je nejstarším kamenným mostem u nás; dokonce je starší než světoznámý

Karlův most v Praze. Přesný letopočet jeho stavby ovšem neznáme. Postaven byl ve

druhé polovině 13. století královskou písecko-zvíkovskou stavební hutí. Na oboustranách 110 metrů dlouhého a šest a půl metru širokého mostu se sedmi obloukystávaly, podobně jako dosud u pražského mostu Karlova, obranné věže. Jednu z nich, tu

která stávala na levém břehu řeky, zničila v roce 1768 povodeň. Věž na druhém břehu

byla stržena v roce 1849 při rozsáhlých stavebních úpravách předmostí, aby se rozšířil

průjezd z centra města.

Sochy na mostě znázorňují svatého Jana Nepomuckého s dvojicí andělů, svatou Annu

a svatého Antonína Paduánského, čtvrtou plastikou je Kalvárie.

WV Písku se každoročně v červnu

koná velká městská slavnost Dotkni

se Písku s dobovým průvodem,

přibližujícím atmosféru středověku,

ohňostrojem a bohatým programem.

Začíná v pátek odpoledne a končí

v neděli.

WV Písku se každoročně v červnu

koná velká městská slavnost Dotkni

se Písku s dobovým průvodem,

přibližujícím atmosféru středověku,

ohňostrojem a bohatým programem.

Začíná v pátek odpoledne a končí

v neděli.

Písek vznikl jako osada

u rýžoviště zlata na břehu

řeky Otavy. Ta se brzy začala

rozrůstat a z Písku se stalo

významné královské město.

První písemná zmínka o něm

je z roku 1254. Během

17. a 18. století pak bylo

kolem centra města postaveno

šest předměstí.

Písek vznikl jako osada

u rýžoviště zlata na břehu

řeky Otavy. Ta se brzy začala

rozrůstat a z Písku se stalo

významné královské město.

První písemná zmínka o něm

je z roku 1254. Během

17. a 18. století pak bylo

kolem centra města postaveno

šest předměstí.

Kamenný most několikrát těžce

poškodily povodně. V letech

1432 a 2002 povodně strhly

kamenné zábradlí, druhá

z nich vzala i jednoho anděla

ze sousoší svatého Jana

Nepomuckého. Pokaždé byl

však most opraven. Opravy

se uskutečnily v letech 1433,

1554, 1569, 1704, 1741, 1769,

1770, 1866 a 2003.

Kamenný most několikrát těžce

poškodily povodně. V letech

1432 a 2002 povodně strhly

kamenné zábradlí, druhá

z nich vzala i jednoho anděla

ze sousoší svatého Jana

Nepomuckého. Pokaždé byl

však most opraven. Opravy

se uskutečnily v letech 1433,

1554, 1569, 1704, 1741, 1769,

1770, 1866 a 2003. WVzácná historická památka, Kamenný most, nyní již slouží pouze pro pěší a cyklisty. Veškerá automobilová doprava odtud byla v sedmdesátých letech minulého století odkloněna. WVzácná historická památka, Kamenný most, nyní již slouží pouze pro pěší a cyklisty. Veškerá automobilová doprava odtud byla v sedmdesátých letech minulého století odkloněna.

Kam na víkend Písecko8

DOMY U SLONA A U ZLATÉ LODI

Naproti mostu v historické části města stojí dům

U Slona. V minulosti v něm býval hostinec abydlí

val zde branný, který měl na starosti bránu na této

straně mostu, zvanou Pražská. Podobně jako řada

dalších písec

kých domů se

i tento objekt

nazýval podle

empírového

domovního zna

mení. Až do roku

1770, kdy byla jednotlivým domům přidělena domovní

čísla, bývaly budovy zpravidla nazývány právě podle

znamení anebo podle svých majitelů.

Další zajímavé domovní znamení je na průčelí domu

s pozdně barokní fasádou na rohu Karlovy ulice vedoucí

od Kamenného mostu, při jejím vyústění na Velké

náměstí. Tento dům se nazývá U Zlaté lodi. Říkávalo se

mu také podle staršího označení plavidel U Šífu.

HRAD A PRÁCHEŇSKÉ MUZEUM

Mohutný raně gotický hrad, z něhož

se bohužel dochovala jen část, dal

založit český král Přemysl Otakar II.

a osobně dohlížel na jeho stavbu.

Původní stavba měla čtyři arkádová

křídla kolem malého nádvoří, tři

obranné věže a v patře dva velké sály

a kapli. Stejně jako Kamenný most byl

i hrad zbudován královskou písecko

-zvíkovskou stavební hutí. Roku 1509

jej zakoupilo město, hned v následu

jícím roce však sídlo vyhořelo a bylo

z velké části pobořeno. Hrad tehdy

mimo jiné přišel o všechny tři věže.

Roku 1632 byla jeho jižní částpřesta

věna na pivovar a na dvou stranách

nádvoří byly zbořeny vznosné arkády.

Panorama historické části Písku

s řekou Otavou a Šrámkovým

splavemX

Panorama historické části Písku

s řekou Otavou a Šrámkovým

splavemX

SKamenný most je občas dějištěm

zábavných akcí. Koná se tadykupří

kladu recesistický závod na lyžích

bez sněhu.

SKamenný most je občas dějištěm

zábavných akcí. Koná se tadykupří

kladu recesistický závod na lyžích

bez sněhu.

V domě U Slona sídlí antikvariát.

Domovní znamení je umístěno nad

jeho vstupními dveřmi.X

V domě U Slona sídlí antikvariát.

Domovní znamení je umístěno nad

jeho vstupními dveřmi.X

Pozdně barokní fasádu domu U Zlaté

lodi zdobí domovní znamení,umís

těné mezi okny prvního a druhého

patraX

Pozdně barokní fasádu domu U Zlaté

lodi zdobí domovní znamení,umís

těné mezi okny prvního a druhého

patraX

Kontakt:

Prácheňské muzeum

Velké náměstí 114

397 01 Písek

tel.: 382 214 731

e-mail: info@prachenske

muzeum.cz

www.prachenskemuzeum.cz

Kontakt:

Prácheňské muzeum

Velké náměstí 114

397 01 Písek

tel.: 382 214 731

e-mail: info@prachenske

muzeum.cz

www.prachenskemuzeum.cz

Historii regionu přibližují v expozici

Prácheňského muzea také voskové

figuríny v dramatických scénáchX

Historii regionu přibližují v expozici

Prácheňského muzea také voskové

figuríny v dramatických scénáchX9 Původní západní křídlo s arkádovou chodbou bylo posléze rekonstruováno. Zachována v něm zůstala část vzácných gotických maleb. V bývalém hradě nyní sídlí Prácheňské muzeum, založené roku 1886. Jeho velmi zajímavé expozice přibližují dějiny a přírodu regionu, velká část je věnována slavné historii těžby zlata na Písecku. Nápaditá výstavy získala významné ocenění roku 1996, kdy bylo Prácheňské muzeum vyhlášeno Radou Evropy Muzeem roku. BUDOVA RADNICE V sousedství hradu stojí na západní straně náměstí barokní budova radnice se dvěma věžemi, které mají na všech stranách hodinové ciferníky. V tympanonu na průčelí je městský znak. Plastiky znázorňují Sílu, Trpělivost a Spravedlnost. Radnice byla postavena v letech 1740 až 1767. Velké náměstí před radnicí bylo původně ještě mnohem větší a po založení města sloužívalo jako tržiště. Později pak bylo rozděleno na náměstí dvě výstavbou celého bloku měšťanských domů. V několika domech na Velkém náměstí zůstaly dochovány původní gotické prvky. Cenné jsou rovněž stylové fasády na dalších stavbách. KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE Pozoruhodný kostel stojí na stejné straně náměstí jako hrad a radnice. Původní raně gotický chrám byl vybudován při založení města, z jihu k němu přiléhal dominikánský klášter. V době husitských bouří v srpnu 1419 však byl klášter i s kostelem vypálen a pobořen místními vyznavači kalicha. Mniši

WPrácheňské muzeum má své

domovské sídlo v zachovaném křídle

bývalého hradu. Pohled z nádvoří.

WPrácheňské muzeum má své

domovské sídlo v zachovaném křídle

bývalého hradu. Pohled z nádvoří.

WFasáda na průčelí radnice byla

obnovena při velké stavební opravě

celého objektu v roce 1951

WFasáda na průčelí radnice byla

obnovena při velké stavební opravě

celého objektu v roce 1951

Balkon písecké radnice se

stal dějištěm jedné historické

kuriozity. Československá

republika z něj byla v říjnu

roku 1918 vyhlášena o čtyři

dny dříve, než tomu tak bylo

oficiálně. Stalo se to při velké

manifestaci.

Balkon písecké radnice se

stal dějištěm jedné historické

kuriozity. Československá

republika z něj byla v říjnu

roku 1918 vyhlášena o čtyři

dny dříve, než tomu tak bylo

oficiálně. Stalo se to při velké

manifestaci.

WKostel Povýšení svatého Kříže

s krásným renesančním průčelím stojí

na náměstí v řadě domů

WKostel Povýšení svatého Kříže

s krásným renesančním průčelím stojí

na náměstí v řadě domů

Kam na víkend Písecko10

z kláštera při tom byli pobiti. Část z nich svrhli dobyvatelé ze skály do řeky. Zbytky

klášterního kostela pak byly využívány jako solnice, na místě kláštera vyrostly domy.

V pobělohorské době byl v roce 1636 kostel obnoven a vedle něj vznikl rovněž nový

klášterní konvent, ovšem na jiném místě, než stál původní, směrem k hradu. Ze solnice bylo zachováno renesanční průčelí se sgrafity, které nyní tvoří průčelí kostela.

V roce 1641 byla ke kostelu přistavena věž, která pak byla v 19. století zvýšena. Jsou

v ní zavěšeny dva starobylé zvony. Pod dlažbou kostela jsou dvě krypty. V jedné byly

pochováváni řeholníci, ve druhé Švamberkové.

DŮM U KOULÍ A PUTIMSKÁ BRÁNA

Od kostela Povýšení svatého Kříže se vydáte mírně stoupající Šrámkovou ulicí kolem

hotelu Bílá růže k domu U Koulí. Do zdiva tohoto domu byly zasazeny dělové koule,

podle kterých dostal svůj název. Byly nalezeny při bourání nedaleké Putimské brány,

široké veřejnosti známé ze znárodnělé písně „Když jsem já šel tou Putimskou branou,

dívaly se dvě panenky za mnou a volaly študente, ty malý premiante...“

Fasádu domu zdobí nedávno objevená a restaurovaná sgrafita. V domě je nyníumístěna základní umělecká škola.

Od domu U Koulí lze sejít ke zbytkům Putimské brány, ze které se spolu se zbytkem

městských hradeb dochovalo předbraní s baštou, barbakanem. Brána byla zbořena

roku 1836. Stejný osud v 19. století postihl i obě dvě další městské brány, Pražskou

a Budějovickou, nazývanou též Týnská nebo Horní. V roce 2006 byl před baštou

u bývalé Putimské brány obnoven most a část hradního příkopu.

DRLÍČOV

Od domu U Koulí zamíříte ulicínazvanou Drlíčov k děkanskému kostelu

na náměstí Na Bakalářích. Na Drlíčově stávala ještě před založením

města slovanská osada. V táhlé uličce

objevíte řadu historicky cenných

domů se zachovalými prvky z doby

svého založení ve 13. století. Je zde

také barokní dům U Bílého beránka

s krásným barokním portálem, dům Kostel Povýšení svatého Kříže, postavený na půdorysu ve tvaru kříže, je orientován opačně, než je u kostelů obvyklé. Jeho oltář totiž není umístěn na východní straně, ale na západní. Klášter ve válečné době v letech 1741 až 1742 sloužil jako lazaret pro zraněné vojáky. Poté, co jej v roce 1780 císař Josef II. podobně jako řadu dalších klášterů zrušil, byl objekt využíván jako soud a věznice. Kostel Povýšení svatého Kříže, postavený na půdorysu ve tvaru kříže, je orientován opačně, než je u kostelů obvyklé. Jeho oltář totiž není umístěn na východní straně, ale na západní. Klášter ve válečné době v letech 1741 až 1742 sloužil jako lazaret pro zraněné vojáky. Poté, co jej v roce 1780 císař Josef II. podobně jako řadu dalších klášterů zrušil, byl objekt využíván jako soud a věznice.

Z Putimské brány zůstaladochována pouze část, i tak však působí

majestátněX

Z Putimské brány zůstaladochována pouze část, i tak však působí

majestátněX

V domě U Koulí postupně

bydleli tři známí literáti – básník

Adolf Heyduk, spisovatel

Josef Holeček a posléze Fráňa

Šrámek. Právě tady vznikla

řada jeho literárních děl,

zejména román Stříbrný vítr

a divadelní hra Měsíc nad

řekou, inspirované Pískem. Obě

díla byla zfilmována dalším

píseckým rodákem, režisérem

Václavem Krškou.

V domě U Koulí postupně

bydleli tři známí literáti – básník

Adolf Heyduk, spisovatel

Josef Holeček a posléze Fráňa

Šrámek. Právě tady vznikla

řada jeho literárních děl,

zejména román Stříbrný vítr

a divadelní hra Měsíc nad

řekou, inspirované Pískem. Obě

díla byla zfilmována dalším

píseckým rodákem, režisérem

Václavem Krškou.

Ulicí Drlíčov se vyplatí jít zvolna krok

za krokem a dobře se dívat.Procházíte pokladnicí stavebních skvostů.X

Ulicí Drlíčov se vyplatí jít zvolna krok

za krokem a dobře se dívat.Procházíte pokladnicí stavebních skvostů.X


1111

U Denárů, nazvaný podle cizokrajných mincí, které údajně byly v minulosti nalezeny

při stavebních úpravách, a rovněž lékárna U Matky Boží s gotickými oblouky. Dům

s pseudorenesanční fasádou v sousední Chelčického ulici zdobí malby AntonínaLieb

schera.

DĚKANSKÝ KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE

Původně raně gotický kostel byl založensou

časně s městem a hradem před rokem 1254.

Později byl několikrát přestavován. První

z velkých přestaveb se uskutečnila ve druhé

polovině 15. století, kdy v jihozápadním

nároží vyrostla nová věž a dva portály. Když

byla po požáru v roce 1555 věž opravována,

byly na severní boční lodi kostela přistavěny

tři renesanční štíty. Po další úpravě v roce

1729 byla v letech 1741 až 1743 přistavěna

kaple svatého Jana Nepomuckého a roku

1762 výklenková kaple. Roku 1757 byl na

věži zřízen ochoz, ze kterého pak věžný sle

doval, zda někde ve městě nehoří anebo jestli

se neblíží nepřátelské vojsko či jiná pohroma.

Věž v severozápadním nároží byla po požáru

v roce 1853 při opravě zvýšena. Další pod

statná přestavba se uskutečnila roku 1886, kdy kostel dostal novogotickou podobu.

Zařízení kostela je v různých stavebních slozích. Na mezilodních pilířích byly objeveny

a obnoveny gotické malby.

POMNÍK PADLÝM U MELEGNANA A SOLFERINA

Poblíž kostela na rohu Budovcovy

ulice najdete pozoruhodný pomník

se lvem, stojícím na rozprostřeném

praporu a zašlapávajícím dvo

jici hadů. Na místě zasypaného

hradního příkopu jej v roce 1861

nechalo postavit velitelství 11.

pěšího pluku na památku 872čes

kých vojáků a důstojníků tohoto

pluku, kteří v čase c. k. monarchie

položili životy v bitvách v severní

Itálii v červnu roku 1859. Hadi

na pomníku znázorňovali Sardinii

a Francii, tehdejší nepřátele Rakouska-Uherska. Po pádu monarchie a vyhlášení Čes

koslovenské republiky v roce 1918 požadovala část Písečanů odstranění pomníku,pro

blém byl nakonec vyřešen změnou nápisu.

WDěkanský kostel Narození Panny

Marie je jednou z dominant města

nad Otavou

WDěkanský kostel Narození Panny

Marie je jednou z dominant města

nad Otavou

O šplhajícím kostlivci

Pověst vypráví o umrlci, který na bývalém hřbitově u děkanského kostela za nocí vylézal

z hrobu, shodil ze sebe rubáš a pak jako kostlivec běhal po městě a děsil noční chodce.

Vracel se až před raním rozbřeskem, kdy si rubáš opět oblékl a ulehl zpátky do hrobu.

Jednou ho však zpozoroval věžný a rozhodl se mu rubáš sebrat. Zamkl se s ním pak

do věže, ale kostlivec ho při jeho počínání uviděl a začal se k němu dobývat. Pevné

dveře však nepovolily, a tak kostlivec začal šplhat za věžným po zdi vzhůru k ochozu.

Zbýval mu už poslední kousíček, když se ozvalo kohoutí zakokrhání, po kterém kostlivce

opustily síly, zřítil se a rozbil se na kusy. Když pak byly úlomky kostí uloženy zpět do

hrobu a ten pokropen svěcenou vodou, umrlcovo řádění ustalo.

O šplhajícím kostlivci

Pověst vypráví o umrlci, který na bývalém hřbitově u děkanského kostela za nocí vylézal

z hrobu, shodil ze sebe rubáš a pak jako kostlivec běhal po městě a děsil noční chodce.

Vracel se až před raním rozbřeskem, kdy si rubáš opět oblékl a ulehl zpátky do hrobu.

Jednou ho však zpozoroval věžný a rozhodl se mu rubáš sebrat. Zamkl se s ním pak

do věže, ale kostlivec ho při jeho počínání uviděl a začal se k němu dobývat. Pevné

dveře však nepovolily, a tak kostlivec začal šplhat za věžným po zdi vzhůru k ochozu.

Zbýval mu už poslední kousíček, když se ozvalo kohoutí zakokrhání, po kterém kostlivce

opustily síly, zřítil se a rozbil se na kusy. Když pak byly úlomky kostí uloženy zpět do

hrobu a ten pokropen svěcenou vodou, umrlcovo řádění ustalo.

WPo rozpadu rakouské monarchie

a vzniku Československé republiky

byl osud tohoto monumentálního

pomníku na vážkách

WPo rozpadu rakouské monarchie

a vzniku Československé republiky

byl osud tohoto monumentálního

pomníku na vážkách


Kam na víkend Písecko12

ALŠOVO NÁMĚSTÍ

Od děkanského kostela je jen malý kousek ulicí Leoše

Janáčka na druhé náměstí nad Velkým náměstím,nazývané Alšovo. Uprostřed stojí barokní mariánský sloup

se sochami světců, dílo plzeňského sochaře Christiana

Widemanna z roku 1714. Z řady historických domů je

nejcennější takzvaná Stará rychta s gotickým jádrem ze

13. století. Gotické klenby a další prvky zůstalydochovány rovněž v domě čp. 85 s empírovým průčelím.

DŮM U ČERNÉHO ORLA

Na rohu Alšova náměstí

a Janáčkovy ulice stával hostinec U Černého orla. Na jeho

místě si písecká záložna nechala

koncem 19. století postavit

okázalý palác v novorenesančním slohu. Vznikl v letech 1889

až 1890 a jeho fasádu zdobí

sgrafitové obrazy podle návrhu

malíře Antonína Liebschera.

Palác zdědil název původního

domu U Černého orla.

HAVLÍČKOVO NÁMĚSTÍ SE SOCHOU SVATÉHO FLORIÁNA

V přímém směru pokračujete Smetanovou ulicí, kde jsou na domě čp. 79 s empírovou

fasádou čtyři sochy znázorňující roční doby. Dojdete na Havlíčkovo náměstí spůvabnou sochou svatého Floriána z roku 1735. V souběžné Ningrově ulici je nejcennější

dům čp. 10, v jádru gotický. V průjezdu je dochováno pole křížové klenby. Na dalším

domě je busta malíře Mikoláše Alše, který zde bydlel v době svých píseckých studií.

Z Havlíčkova náměstí popojdete Heydukovou ulicí ve směru k Velkému náměstí,

dojdete k průchodu, ve kterém sídlí informační centrum a tudy projdete do Palackého

sadů.

PALACKÉHO SADY

Sady, které se táhnou od nábřeží řeky Otavy podél celé severní části historického

centra Písku, jsou oblíbeným městským parkem, jehož někdejší atmosféru přibližuje

kupříkladu Fráňa Šrámek ve svých prózách. Jsou tady dochované zbytky hradebního Mariánský sloup patří knejkrásnějším píseckým pomníkůmX Mariánský sloup patří knejkrásnějším píseckým pomníkůmX Oku lahodící souznění stavebních slohů z různých dob. Novorenesanční dům na Alšově náměstí a v pozadí původně raně gotický děkanský kostel.X Oku lahodící souznění stavebních slohů z různých dob. Novorenesanční dům na Alšově náměstí a v pozadí původně raně gotický děkanský kostel.X Socha svatého Floriána, patrona hasičů, dominuje Havlíčkovu náměstíT Socha svatého Floriána, patrona hasičů, dominuje Havlíčkovu náměstíT Pomník Františka Palackého s empírovým Schrenkovým pavilonem v Palackého sadechX Pomník Františka Palackého s empírovým Schrenkovým pavilonem v Palackého sadechX13 opevnění s okrouhlou věžičkou Baba a baštami, hudební pavilon zvaný Mušle anebo empírový pavilon s kopulí nesenou osmi toskánskými sloupy, postavený roku 1841 apojmenovaný podle zakladatele městského parku hejtmana Schrenka. Najdete tu rovněž několik pomníků, například historika Františka Palackého, pokterém jsou sady nazvány, či AdolfaHeyduka. Kopie nejstaršího památníku z roku 1711 znázorňuje antického boha moří Neptuna. Z několikastylových restaurací je zřejmě neznámější podnik U Reinerů, kde se pivo čepuje již od roku 1844. Naproti je divadlo Fráni Šrámka. U horní části Palackého sadů na rohu Chelčického a Komenského ulice je pseudorenesanční bývalý hotel Dvořáček. Na jeho fasádě zhotovil Josef Bosáček roku 1889 podle návrhu Mikoláše Alše pás jedenácti sgrafitových obrazů s výjevy z dějin Písku a Písecka. Komenského ulicí se pak odtud můžete vrátit na Alšovo či na Velké náměstí, popřípadě k výchozímu bodu trasy. CO JEŠTĚ MŮŽETE NAVŠTÍVIT, VIDĚT A ZAŽÍT: HŘBITOVNÍ KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE Písecký hřbitov se původně rozkládal kolem děkanského kostela. V roce 1549 bylotevřen nový na protilehlém břehu řeky Otavy naproti historické části města. Na něm byl v roce 1576 vystavěn pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice, později renesančně upravený. Krásnou renesanční výzdobu má jeho jižní portál. Na tomto hřbitově se pohřbívalo až do roku 1949, kdy byl na severovýchodnímpředměstí založen nový lesní hřbitov. Kostel Nejsvětější Trojice nyní slouží jako koncertní síň. V interiéru zůstala dřevěná renesanční kazatelna ze 17. století a jsou zde umístěny rovněž originály soch z Kamenného mostu. U jihovýchodní strany kostela stojíhranolovitá raně barokní zvonice z roku 1675. Hřbitov byl v sedmdesátých letech minulého století přeměněn v pietní park. Nejzajímavější a nejcennější náhrobky zůstalyzachovány. Jsou tady mimo jiné hroby historika Augustýna Sedláčka a hudebního pedagoga Otakara Ševčíka.

MUZEUM OSVĚTLOVÁNÍ MĚSTA – MĚSTSKÁ ELEKTRÁRNA

Písek byl prvním městem v Čechách, ve kterém bylo uvedeno do provozu stálé

elektrické osvětlení. Bylo dílem geniálního vynálezce Františka Křižíka, který dne

23. června 1887 v centru města osobně rozsvítil několik prvních obloukových lamp.

Elektrické osvětlení pak bylo rozšířeno i do dalších částí města.

WFasádu bývalého hotelu Dvořáček

zdobí pás sgrafitových obrazů,namalovaných podle návrhu Mikoláše Alše

WFasádu bývalého hotelu Dvořáček

zdobí pás sgrafitových obrazů,namalovaných podle návrhu Mikoláše Alše

Malíř Mikoláš Aleš to na svých studiích v Písku neměl vůbec jednoduché. Učitel kreslení

Adolf Heyduk byl sice výborným literátem, avšak malířského talentu příliš nepobral.

Alšovi ovšem z kreslení nikdy nedal lepší známku než dvojku. Ještě horší nespravedlnost

však talentovaný malíř zažil jako student gymnázia. Učitel tehdy kreslil na tabuli

zimostráz, ale nedařilo se mu vystihnout jeho podobu. Mikoláš Aleš to pak již nevydržel,

zvedl se z lavice, popošel k tabuli a mistrovskými tahy zimostráz nakreslil. Bylo to ovšem

Pyrrhovo vítězství. Učitel to považoval za své zesměšnění, které nepřenesl přes srdce,

a zasadil se o Alšovo vyloučení z gymnázia.

Malíř Mikoláš Aleš to na svých studiích v Písku neměl vůbec jednoduché. Učitel kreslení

Adolf Heyduk byl sice výborným literátem, avšak malířského talentu příliš nepobral.

Alšovi ovšem z kreslení nikdy nedal lepší známku než dvojku. Ještě horší nespravedlnost

však talentovaný malíř zažil jako student gymnázia. Učitel tehdy kreslil na tabuli

zimostráz, ale nedařilo se mu vystihnout jeho podobu. Mikoláš Aleš to pak již nevydržel,

zvedl se z lavice, popošel k tabuli a mistrovskými tahy zimostráz nakreslil. Bylo to ovšem

Pyrrhovo vítězství. Učitel to považoval za své zesměšnění, které nepřenesl přes srdce,

a zasadil se o Alšovo vyloučení z gymnázia.

Kontakt:

Městská elektrárna

Podskalí 159

397 01 Písek

tel.: 382 217 034

www.icpisek.cz

Kontakt:

Městská elektrárna

Podskalí 159

397 01 Písek

tel.: 382 217 034

www.icpisek.cz

Kam na víkend Písecko14

První elektrárna v Čechách byla zřízena v budově bývalého Podskalského mlýna

u Otavy na břehu řeky pod historickým centrem. Elektrárna je dosud provozuschopná

a v roce 1997 v ní bylo otevřeno muzeum, které představuje historii osvětlení i funkční

staré zařízení elektrárny. Vodní kolo, původně používané k pohonu zařízení na výrobu

elektřiny, bylo v roce 1901 nahrazeno dvojicí Francisových turbín.

ZEMSKÝ HŘEBČINEC

Reprezentativní hřebčín již přes sto let přispívá k chovu kvalitních koní. Jeho úkolem je

zabezpečovat plemenné hřebce, a to jak z domácího chovu, tak i z dovozu. Několikrát

do roka se tady konají aukce i další akce přístupné veřejnosti. Zájemci si zde mohou

dohodnout výuku jízdy na koni, projížďku kočárem i skupinovou prohlídku hřebčince.

Objednávky je ovšem nutné projednat s předstihem před plánovaným termínem akce.

Komplex s hlavní budovou, jízdárnou a dalšími potřebnými prostorami byl postaven

v historizujícím slohu v roce 1902. Na nádvoří stojí socha slavného koně Ardo. Tento

hřebec, pocházející ze zdejšího chovu, posloužil sochaři Josefu Myslbekovi jako model

pro koně svatého Václava na pomníku v Praze na Václavském náměstí. Socha v píseckém hřebčíně je jednou ze studií. Další stojí na Slovensku, na jednom náměstí

u centra v Košicích. Areál hřebčína je na okraji Písku u bývalé hlavní silnice na České

Budějovice.

KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA

Raně barokní kostel svatého Václava byl postaven v letech 1695 až 1697 na místě

původního gotického kostelíku, zničeného za třicetileté války. Roku 1713 byla přistavěna věž. Současná podoba chrámu pochází z roku 1891, kdy byl zchátralý kostel

obnoven. Sousední, původně barokní kaple svatého Prokopa vznikla v letech 1723 až

1732. Její fasáda byla později upravena v klasicistním slohu.

PAMÁTNÍK ADOLFA HEYDUKA

Významný literát Adolf Heyduk (1835–1923), jehož život a tvorba byly spojeny sPískem, si roku 1900 nechal postavit dům v Tyršově ulici, vycházející z Palackého sadů.

Dům byl postaven podle návrhu architekta Jana Kouly v malebném novorenesančním slohu. V interiéru se dochovala Heydukova pracovna, jídelna a společenský pokoj

s původním vybavením. Poblíž Heydukova domu je v Tyršově ulici zajímavá budova

Sokolovny z roku 1896.

MĚSTSKÝ OSTROV

Ostrov v řece Otavě leží nedaleko od centra města proti proudu řeky. Vznikl v zátočině

usazením naplaveného písku. Ostrov je oblíbeným místem k odpočinku, relaxaci isportovnímu vyžití. Jsou na něm hřiště na minigolf, dětské hřiště a také stylová restaurace,

replika původní budovy z roku 1890, která byla zničena povodní. V 19. století byly na

ostrově kromě hostince i městské lázně. S břehem spojuje ostrov lávka.

V Písku jsou tři kaple zasvěcené Panně Marii. Jedna z nich, pocházející ze druhé

poloviny 18. století, stojí na cestě ke kostelu svatého Václava, druhá z roku 1845 u staré

silnice na Prahu. Třetí, nejvýznamnější z nich, je u křižovatky u výjezdu na obchvat

poblíž supermarketů, u bývalé hlavní cesty na České Budějovice. Tato kaple je zasvěcená

Panně Marii Klasové, zvané též Budějovická. Kaple byla roku 1839 postavena v místě,

kde se 98 let předtím odehrál krvavý střet mezi rakouskými a francouzskými vojáky.

Francouzi tady byli vlákáni do léčky a podlehli přesile. Smutnou událost připomíná

pamětní deska na zdi kaple. Ta ovšem nestojí na původním místě; v roce 1974 byla

přesunuta o sedm metrů, aby mohla být rozšířena silnice u křižovatky.

V Písku jsou tři kaple zasvěcené Panně Marii. Jedna z nich, pocházející ze druhé

poloviny 18. století, stojí na cestě ke kostelu svatého Václava, druhá z roku 1845 u staré

silnice na Prahu. Třetí, nejvýznamnější z nich, je u křižovatky u výjezdu na obchvat

poblíž supermarketů, u bývalé hlavní cesty na České Budějovice. Tato kaple je zasvěcená

Panně Marii Klasové, zvané též Budějovická. Kaple byla roku 1839 postavena v místě,

kde se 98 let předtím odehrál krvavý střet mezi rakouskými a francouzskými vojáky.

Francouzi tady byli vlákáni do léčky a podlehli přesile. Smutnou událost připomíná

pamětní deska na zdi kaple. Ta ovšem nestojí na původním místě; v roce 1974 byla

přesunuta o sedm metrů, aby mohla být rozšířena silnice u křižovatky.

Kontakt:

Zemský hřebčinec

U Hřebčince

397 01 Písek

tel.: 382 214 121

e-mail: hrebcinec.pisek@quick.cz

www.zemskyhrebcinecpisek.cz

Kontakt:

Zemský hřebčinec

U Hřebčince

397 01 Písek

tel.: 382 214 121

e-mail: hrebcinec.pisek@quick.cz

www.zemskyhrebcinecpisek.cz

Kontakt:

Prácheňské muzeum –

Památník A. Heyduka

Tyršova 348

397 01 Písek

tel.: 382 215 040

e-mail: info@prachenskemuzeum.cz

www.prachenskemuzeum.cz

Kontakt:

Prácheňské muzeum –

Památník A. Heyduka

Tyršova 348

397 01 Písek

tel.: 382 215 040

e-mail: info@prachenskemuzeum.cz

www.prachenskemuzeum.cz

SPísecká elektrárna stojí na břehu

Otavy


1515

VRCH HRADIŠTĚ

Ze zčásti zalesněného vrchu s nadmořskou výškou 476 metrů na západním okraji

Písku, kde je nyní příměstská čtvrť a také lyžařský svah s umělým povrchem, je dobrý

výhled na město v kotlině s řekou Otavou a na Písecké hory. Vrch, jak dokládajíarcheologické nálezy, byl osídlen již zhruba v 9. století před naším letopočtem. Na jeho

temeni jsou dodnes patrné valy knovízského hradiště.

MĚSTSKÁ PLOVÁRNA

Plovárna u řeky Otavy byla zřízena již roku 1935 na slunném břehu na Václavském

předměstí a stále patří k oblíbeným výletním cílům. V areálu jsou dětské bazény,

dospělí si mohou zaplavat v řece.

Kontakt:

Zátavské nábřeží 22, 397 01 Písek

tel.: 382 271 225

Kontakt:

Zátavské nábřeží 22, 397 01 Písek

tel.: 382 271 225

Oklamaný čert

Podle známé pověsti bývá na balvanu v řece v ranní mlze občas vidět skleslý čert, který

dodnes teskní, že přišel o duši, kterou si chtěl odnést do pekla. Sepsal úpis se sedlákem,

který si přál odvést říční tok Otavy stranou, aby rozšířil své polnosti. Dílo musel čert

zvládnout do rána, a tak se za setmění horlivě zapřáhl do pluhu a dal se do díla. To mu

však překazil zbožný poustevník, který ho přitom spatřil a pokropil ho svěcenou vodou.

Čert, kterého kapky svěcené vody pálily hůř než rozpálený olej, zděšeně prchl a z jeho

díla zbylo jen torzo – Čertova strouha nad Pískem. Ostrouhal ovšem i sedlák, který si

pole nerozšířil. Zůstala mu sice jeho duše, avšak asi jen dočasně, když měl tak hříšné

myšlenky a odhodlání vyměnit ji za majetek.

Oklamaný čert

Podle známé pověsti bývá na balvanu v řece v ranní mlze občas vidět skleslý čert, který

dodnes teskní, že přišel o duši, kterou si chtěl odnést do pekla. Sepsal úpis se sedlákem,

který si přál odvést říční tok Otavy stranou, aby rozšířil své polnosti. Dílo musel čert

zvládnout do rána, a tak se za setmění horlivě zapřáhl do pluhu a dal se do díla. To mu

však překazil zbožný poustevník, který ho přitom spatřil a pokropil ho svěcenou vodou.

Čert, kterého kapky svěcené vody pálily hůř než rozpálený olej, zděšeně prchl a z jeho

díla zbylo jen torzo – Čertova strouha nad Pískem. Ostrouhal ovšem i sedlák, který si

pole nerozšířil. Zůstala mu sice jeho duše, avšak asi jen dočasně, když měl tak hříšné

myšlenky a odhodlání vyměnit ji za majetek.

WPohled od Putimské brány kměstskému ostrovu v řece Otavě. Vlevo

je část Městské plovárny a v pozadí

vrch Hradiště.

Kam na víkend Písecko16

Písecké hory – rozhledna Jarník – Velký Mehelník – lesní rybník Němec –

Tálínský rybník – malovaný hřbitov v Albrechticích nad Vltavou

Doplňkové programy: Kluky – Chřešťovice – kostel svatého Jana Křtitele

PÍSECKÉ HORY

Lesnatá vrchovina Písecké hory, nabízející řadu možností k výletům, lemuje píseckou

kotlinu na jižní a východní straně. Z Písku sem vede několik turistických tras. Oblíbeným cílem kratších vycházek, kam často chodí i maminky s kočárky, je oblast nad

hotelem America. Je tady i sportovní stezka, na které si můžete vyzkoušet anebo utužit

svou fyzickou kondici. V přírodním prostředí na ní jsou hrazda, kruhy, kladina,doskočiště i další zařízení; z informačních cedulí na jednotlivých místech se dozvíte, jak je

co nejlépe využít a jak případně obodovat svůj sportovní um. My se však vydáme

k nejhezčím výhledům, k rozhledně na vrchu Jarník.

ROZHLEDNA JARNÍK

Z centra Písku se vydáte dva a půl kilometru dlouhou, červeně značenou stezkou,

k dalšímu oblíbenému místu odpočinku a relaxace. Nazývá se U Vodáka a leží na

úpatí Kraví hory s několika vrcholy a rozhlednou na jednom z nich, Jarníku. Toto

hezké jméno dostal vrchol proto, že 21. března, v den jarní rovnodennosti, vychází

při pohledu z Písku slunce právě nad ním. Stejně jako na dalších místech Píseckých

hor se také tady ve středověku a zřejmě ještě předtím rýžovalo a těžilo zlato. V místě

u potoka, kde jsou ještě dobře patrné pozůstatky sejpů, je umístěna informační tabule

s podrobným popisem. Stezka odtud stoupá lesem podél ohrady obory s muflony

zhruba půl kilometru k Vyhlídce píseckých lesníků. Ze zastřešené vyhlídkové plošiny

s lavicemi, kde lze najít úkryt v případě náhlého deště, se otvírá výhled na část Písku

s okolím. Modře značená trasa pěšinou pak 200 metrů odtud v mírném stoupání vede

po širší cestě k vyšší partii vrchu pojmenovaného Kraví hora. Na temeni se stáčí kolem

telekomunikační věže ke skalnatému vrcholu a pokračuje k rozhledně postavené na

vrcholu Jarníku v roce 1997.

Z rozhledny, vysoké 57,4 metru s vyhlídkovou plošinou ve výši 34,5 m nad terénem,

je výborný výhled do všech stran. Za dobré viditelnosti je odtud vidět nejen Písecko

s Protivínskem, Vodňanskem, Vltavotýnskem a Budějovickem, ale i pásmo šumavských

hor s podhůřím a na opačné straně Brdy. Rozhledna je volně přístupná po dvouschodištích. Vstup je zdarma, na vlastní nebezpečí.

2.

den

2.

den

Permoníci

z Píseckých hor

Pověsti z Kraví hory i dalších

míst Píseckých hor vyprávějí

o důlních skřítcích, kteří v hloubi

vrchu, v místech, kam žádný

člověk nemůže proniknout,

stále těží zlato. Série pověstí

pojednává o zdejším skřítkovi

Pihorovi. Důlní skřítci, zvaní též

permoníci, pidimužící anebo

nejčastěji trpaslíci, mají rozličnou

povahu podobně jako lidé.

Jsou mezi nimi dobrosrdeční,

kteří zejména potřebným

pomáhají, zlí, kteří škodí, a také

šibalové, kteří horníky v dolech

škádlili schováváním nářadí

nebo sfoukáváním světýlek

v kahanech. Zlato, které

trpaslíci v Píseckých horách

vytěží, prý hromadí v hluboké

podzemní sluji pod desítky

kilometrů vzdálenou zříceninou

hradu Dívčí Kámen. Právě tady

pobývá i trpasličí král. V zimě

ve své skrýši trpaslíci zlato

třídí, přepočítávají a těší se

z něj. Na jaře se pak vydávají

dobývat další.

Permoníci

z Píseckých hor

Pověsti z Kraví hory i dalších

míst Píseckých hor vyprávějí

o důlních skřítcích, kteří v hloubi

vrchu, v místech, kam žádný

člověk nemůže proniknout,

stále těží zlato. Série pověstí

pojednává o zdejším skřítkovi

Pihorovi. Důlní skřítci, zvaní též

permoníci, pidimužící anebo

nejčastěji trpaslíci, mají rozličnou

povahu podobně jako lidé.

Jsou mezi nimi dobrosrdeční,

kteří zejména potřebným

pomáhají, zlí, kteří škodí, a také

šibalové, kteří horníky v dolech

škádlili schováváním nářadí

nebo sfoukáváním světýlek

v kahanech. Zlato, které

trpaslíci v Píseckých horách

vytěží, prý hromadí v hluboké

podzemní sluji pod desítky

kilometrů vzdálenou zříceninou

hradu Dívčí Kámen. Právě tady

pobývá i trpasličí král. V zimě

ve své skrýši trpaslíci zlato

třídí, přepočítávají a těší se

z něj. Na jaře se pak vydávají

dobývat další.

Skalnatý vrchol Kraví hory je porostlý

smíšeným lesem. Vede přes něj cesta

k rozhledně na Jarníku, postavené

dále na hřebeni v nepatrně nižší

nadmořské výšce.X

Skalnatý vrchol Kraví hory je porostlý

smíšeným lesem. Vede přes něj cesta

k rozhledně na Jarníku, postavené

dále na hřebeni v nepatrně nižší

nadmořské výšce.X


1717

VELKÝ MEHELNÍK

Od rozhledny na Jarníku se lze vrátit do Písku stejnou cestou, kudy jste sem přišli,

nebo se vydat na delší výlet, vedoucí přes nejvyšší vrchol Píseckých hor. K Velkému

Mehelníku zamíříte od rozhledny po červené turistické značce pěšinou, která vás

po zhruba 150 metrech dovede do sedla mezi dvěma vrcholy Kraví hory, Jarníkem

a Srní homolí. Na tento nejvyšší bod Kraví hory není proč odbočovat a vystupovat. Je

zarostlý lesem a není z něj žádný výhled. Ze sedla vede cesta dolů a napojuje se na

asfaltovanou silničku k chatě V Živci, která nabízí občerstvení i případný odpočinek.

Kolem chaty vede značka velkého okruhu Píseckými horami, po které budetepokračovat pod Chudý vrch a dále přes Žejdlíček (502 m) a Velkou Brašnu k zalesněnému

svahu na vrchol Velkého Mehelníku s nadmořskou výškou 632 metrů. Táhlý vrchol

s množstvím balvanů je porostlý řídkým lesem s nevýraznými průhledy do okolí. Trasa

od rozhledny Jarník sem měří necelých pět a půl kilometru. Značená stezka velkého

okruhu pak klesá k Mlacké aleji a dále vede přes Havírky a les Amerika ke křižovatce

turistických tras Na Trubách a dále do Písku. Na Velké náměstí je to z VelkéhoMehelníku 11,5 kilometru.

LESNÍ RYBNÍK NĚMEC

Variantou pro delší výlet je další trasa, při které se podíváme i k Tálínskému rybníku, známému široké veřejnosti ze zlidovělé písničky „Když se ten Tálinskej rybník

nahání...“

Z Písku se vydáte stejnou trasou jako na Jarník. Na rozcestí pod Jarníkem zamíříte

přímo k chatě V Živci, popsané u předchozího místa. Z Velkého náměstí v Písku sem

trasa měří čtyři kilometry. Pokračujete lesní partií po úbočí Srní homole k rozcestí

Pod Kraví horou a odtud k Novému rybníku, obklopenému lesem. Přes Malou Brašnu

dojdete k prameni Dobrá voda a dále pak k rozcestí V Srdci. Cesta odtud mírně stoupá

a dojdete po ní k rozcestí Nad Novým Dvorem. Pěšinou sejdete k lávce přes potok

a pokračujete k romantickému rybníku Němec s ostrůvkem uprostřed.

I tady je rozcestí turistických tras a můžete si zvolit některou ze tří variant, kudyputovat dál: na jih do obce Tálín k Tálínskému rybníku, na jihovýchod do Albrechtic nad

Vltavou s unikátním hřbitovem, či na sever do Chřešťovic s bývalým barokním zámkem a dále k zajímavému kostelu svatého Jana Křtitele nad Orlickou přehradou. Ze

všech tří míst je do Písku autobusové spojení.

TÁLÍNSKÝ RYBNÍK

Nejkratší ze tří možných pokračování je cesta k Tálínskému rybníku, která měří čtyři

kilometry. Od rybníku Němec se vydáte po žluté turistické značce pohodlnou cestou

k obci Kukle a přes ni dojdete do Tálína. V obci je několik zajímavých usedlostí a na

rozlehlé návsi s rybníčkem stojí kaplička svatého Václava z roku 1906. Až k obcizasahuje hladina rozlehlého Tálínského rybníka se dvěma hrázemi porostlými rozložitými

starými duby. Jeho plocha měří 52 hektarů.

N áš t ip

Na jednom z balvanů na

Velkém Mehelníku si můžete

všimnout mělkých prohlubní.

Říká se mu Loupežnický stůl,

protože podle jedné z pověstí

jamky v balvanu totiž namísto

talířů používala jako jídelní

misky tlupa loupežníků. Podle

mylného názoru balvan sloužil

v pradávných dobách jako

obětiště. Mimochodem, právě

na Velkém Mehelníku mělo

být sídlo ducha Píseckých hor,

skřítka Pihora. Pihor byl skřítek

štědrý. V dobrém rozmaru

lidem ukazoval, kde najít zlatou

žílu, žíznivým poutníkům

prozradil cestu ke studánkám

s pramenitou vodou. Skupenství

balvanů na vrcholu bývá

označováno za sluj, kde pobýval

a možná ještě pobývá.

N áš t ip

Na jednom z balvanů na

Velkém Mehelníku si můžete

všimnout mělkých prohlubní.

Říká se mu Loupežnický stůl,

protože podle jedné z pověstí

jamky v balvanu totiž namísto

talířů používala jako jídelní

misky tlupa loupežníků. Podle

mylného názoru balvan sloužil

v pradávných dobách jako

obětiště. Mimochodem, právě

na Velkém Mehelníku mělo

být sídlo ducha Píseckých hor,

skřítka Pihora. Pihor byl skřítek

štědrý. V dobrém rozmaru

lidem ukazoval, kde najít zlatou

žílu, žíznivým poutníkům

prozradil cestu ke studánkám

s pramenitou vodou. Skupenství

balvanů na vrcholu bývá

označováno za sluj, kde pobýval

a možná ještě pobývá.

WTálínský rybník proslavila oblíbená

zlidovělá písnička, kterou před

půldruhým stoletím složili dva

muzikanti, M. Bláha a J. Procházka

z nedalekých Maletic. O nich se

zpívá v další, neméně známé písni:

„Na břehu Blanice, stojí Maletice,

vesnička má milená...“

WTálínský rybník proslavila oblíbená

zlidovělá písnička, kterou před

půldruhým stoletím složili dva

muzikanti, M. Bláha a J. Procházka

z nedalekých Maletic. O nich se

zpívá v další, neméně známé písni:

„Na břehu Blanice, stojí Maletice,

vesnička má milená...“


Kam na víkend Písecko18

MALOVANÝ HŘBITOV V ALBRECHTICÍCH NAD VLTAVOU

Rozhodnete-li se u rybníku Němec pro

Albrechtice, vzdálené sedm kilometrů,

zamíříte k Pasecké křižovatce a odtud

po červené značce vedoucí k Velkému

Kamýku na křižovatku turistických cest

Pod Bytnou. Tady odbočíte k dalšíkřižovatce U Luňáka. Trasa pak dále vede

lesní cestou k hájence Kopanina, poté

na okraj lesa a otevřenou krajinou do

Albrechtic nad Vltavou.

Obec je proslulá ojedinělým hřbitovem, kde

jsou náhrobní kapličky kolem zdí opatřeny

malovanými obrazy světců a verši, charakterizujícími jednotlivé nebožtíky. Původní

malby, v průběhu let ovšem již vícekrátpřemalované při jejich obnově, jsou dílemlidového malíře Františka Mikuly z let 1841 až

1854, většinu veršů napsal někdejší místní

farář Vít Cíza. Kostel svatých Petra a Pavla

stojící u hřbitova je původně románský.

Postaven byl ve třetí čtvrtině 12. století,

v 18. století byl zbarokizován.

CO JEŠTĚ MŮŽETE NAVŠTÍVIT, VIDĚT A ZAŽÍT:

KLUKY

Zvolíte-li u rybníka Němec cestu na sever, počítejte s nejdelší trasou. Do Chřešťovic

půjdete 11 kilometrů a ke Svatému Janu další dva. Určitě však stojí za to se sem

vypravit. Od rybníka Němec se vydáte po červené značce lesem k Pasecké křižovatce.

Zde odbočíte na asfaltovanou silničku k Mlacké křižovatce, kde si můžete odpočinout

na lavicích u lesní chaty. Svažitou cestou odtud sejdete na okraj lesa a otevřenoukrajinou dojdete ke Kluckému Březí. U lesa je zajímavá hájovna a za pozornost určitě

stojí i několik hezkých usedlostí v obci a boží muka na jejím okraji. Je odtud dobře

vidět nejvyšší vrchol Píseckých hor Velký Mehelník. I v Klukách jsou zajímavá stavení.

Turistická značka z nich vede silnicí mezi poli a v závěru starou lipovou alejí kChřešťovicím.

CHŘEŠŤOVICE

V Chřešťovicích je barokní zámek, který

v posledních desetiletích chátral. Velkýdvouatrový a trojkřídlý objekt s kaplí sv. Barbory

v současnosti rekonstruuje soukromý majitel.

Chřešťovice bývaly majetkem pražských biskupů a vznikly již v raném středověku.

Kontakt:

398 16 Albrechtice nad Vltavou

www.albrechticenadvltavou.cz

Kontakt:

398 16 Albrechtice nad Vltavou

www.albrechticenadvltavou.cz

Hřbitov v Albrechticích nad Vltavou

je ojedinělý. Takové místo posledního

odpočinku nenajdete nikde jinde na

světě.X

Hřbitov v Albrechticích nad Vltavou

je ojedinělý. Takové místo posledního

odpočinku nenajdete nikde jinde na

světě.X

Původně románský kostel svatých

Petra a Pavla v Albrechticích nad

Vltavou stojí u unikátního hřbitovaX

Původně románský kostel svatých

Petra a Pavla v Albrechticích nad

Vltavou stojí u unikátního hřbitovaX

V okolí Albrechtic nad Vltavou

byly nalezeny hřivny z doby

bronzové, mohylová pohřebiště

z téže doby a půl kilometru

od obce mohyly z doby

halštatské. Cenné nálezy jsou

nyní umístěny v expozicích

Národního muzea v Praze,

Jihočeského muzea v Českých

Budějovicích a Prácheňského

muzea v Písku.

V okolí Albrechtic nad Vltavou

byly nalezeny hřivny z doby

bronzové, mohylová pohřebiště

z téže doby a půl kilometru

od obce mohyly z doby

halštatské. Cenné nálezy jsou

nyní umístěny v expozicích

Národního muzea v Praze,

Jihočeského muzea v Českých

Budějovicích a Prácheňského

muzea v Písku.

Barokní zámek v Chřešťovicích se

po desetiletích dočkal potřebné

rekonstrukceX

Barokní zámek v Chřešťovicích se

po desetiletích dočkal potřebné

rekonstrukceX


1919

KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE

Původně raně gotický kostel, stojící narozlehlém hřbitově, byl koncem 14. století přestavěn a rozsáhlých stavebních úprav se dočkal

ještě o dvě století později. V 17. století byla

prodloužena kostelní loď a ke kostelu byla

přistavěna dřevěná zvonice. Lesnatý svah

u kostela prudce klesá k řece Vltavě.V těchto

místech již začíná vzdutí Orlické přehrady.

Poblíž svatojánského kostela je na návrší

chatová osada.

Putim – přírodní rezervace Řežabinec – pomník Jana Žižky u Sudoměře –

tvrze Kestřany

CESTOU ŠVEJKOVY ANABÁZE A K ŽIŽKOVU BOJIŠTI

Dvě místa v malebné krajině na jihovýchod od Písku navždy proslavil mezi širokou

veřejností věhlasný román a neméně populární bitva. Spisovatel Jaroslav Hašek ve

svém světoznámém románu o osudech dobrého vojáka Švejka za první světové války

poslal na stránkách knihy Švejka z Písku do Putimi, když hledal cestu ke svémuregimentu v Českých Budějovicích. A táborský hejtman Jan Žižka z Trocnova u Škaredého

rybníka u Sudoměře porazil s hrstkou svých bojovníků křižáckou přesilu. Bloudit na

cestě jako Švejk nemusíte. K cílům vás bezpečně dovedou turistické značky.

PUTIM

Vydáte-li se do Putimi z Písku pěšky, zamíříte z centra města po modré turistické

značce kolem zbytků Putimské brány a pak podél řeky Otavy k Hradišti. Cesta odtud

pokračuje lesem a poté převážně otevřenou krajinou až k cíli vycházky. Trasa není

náročná a měří sedm kilometrů. Putimi dominuje z dálky viditelný kostel svatého

Vavřince, stojící na návrší nad obcí a Podkostelním rybníkem. Ten má plochu 38hektarů, výlov se tradičně koná vždy na svátek svatého Havla.

Podle pověsti se v Chřešťovicích

zjevuje Bílá paní. Více než

v zámku prý ale bývá viděna

ve staré lipové aleji.

Podle pověsti se v Chřešťovicích

zjevuje Bílá paní. Více než

v zámku prý ale bývá viděna

ve staré lipové aleji.

WPůvodně raně gotický kostel

svatého Jana Křtitele na návrší nad

Orlickou přehradou stojí na hřbitově

s architektonicky zajímavou bránou

WPůvodně raně gotický kostel

svatého Jana Křtitele na návrší nad

Orlickou přehradou stojí na hřbitově

s architektonicky zajímavou bránou

den +

3.

den

den +

3.

den

Kontakt:

Putim

397 01 Písek

www.putim.cz

Kontakt:

Putim

397 01 Písek

www.putim.cz

WKostel svatého Vavřince v Putimi

je dominantou viditelnou ze širokého

okolí

WKostel svatého Vavřince v Putimi

je dominantou viditelnou ze širokého

okolí

Kam na víkend Písecko20

Původně raně gotický kostel svatého Vavřince

byl založen kolem roku 1270, ovšem obec je

ještě starší. První písemná zmínka o Putimi je

již z roku 1082, kdy byla v majetku ostrov

ského kláštera. Starobylá je i fara u kostela,

přestavěná z tvrze ze 14. století. V ulici

vpravo pod návsí je dům, který se ve filmu

o Švejkovi změnil v četnickou stanici, akou

sek pod ním objevíte také kamenný most,

který v tomto filmu rovněž tvořil jednu z působivých kulis. Most z roku 1864 poničila

v létě 2002 povodeň, avšak byl opraven do původní podoby. Vede přes starý mlýnský

náhon ze 17. století. Poblíž je kovový most přes řeku Blanici. Výklenková kaple z konce

18. století mezi nimi byla zasvěcena svatému Janu Nepomuckému.

PŘÍRODNÍ REZERVACE ŘEŽABINEC

Z Putimi vede zelená turistická značka kolem zahrádkářské kolonie k lesnatému návrší

Pikárna. Bývalo tu pravěké sídliště a dnes se jedná o významné archeologické nale

ziště, kde byly mimo jiné objeveny nástroje z doby kamenné. Z návrší se cesta sva

žuje k rybníku Řežabinec, který s plochou 80 hektarů představuje největší rybník na

Písecku. Cesta z Putimi sem měří dva a půl kilometru.

U Řežabince začíná národní přírodní rezervace Řežabinecké tůně. Má rozlohu přes

110 hektarů a po jejím okraji vede naučná stezka s 10 informačními tabulemi a vy

hlídkovou věží. V rezervaci jsou rozsáhlé mokřady s množstvím živočichů a rostlin,

včetně vzácných ohrožených druhů. Turistická značka vede k rozcestí, ze kterého lze

odbočit k dějišti bitvy u Sudoměře.

Kamenný most přes mlýnský náhon

si zahrál v oblíbeném filmu oosu

dech dobrého vojáka Švejka. Rudolf

Hrušínský, který nezapomenutelně

ztvárnil hlavní postavu, po něm

rozvážně kráčel dýmaje z fajfky.X

Kamenný most přes mlýnský náhon

si zahrál v oblíbeném filmu oosu

dech dobrého vojáka Švejka. Rudolf

Hrušínský,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist