načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jídelníček kojenců a malých dětí -- 4., aktualizované vydání – Martin Gregora; Dana Zákostelecká

Jídelníček kojenců a malých dětí -- 4., aktualizované vydání

Elektronická kniha: Jídelníček kojenců a malých dětí
Autor: Martin Gregora; Dana Zákostelecká
Podnázev: 4., aktualizované vydání

Problematika kojení je zpracována v základních bodech. Následují informace o jednotlivých druzích potravin včetně náhrad mléčných výrobků a jiných potravin, je-li dítě alergické. Kniha nabízí receptář kojeneckých a především batolecích ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  203
+
-
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9% 63%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 192
Rozměr: 21 cm
Úprava: 24 nečíslovaných stran obrazových příloh: barevné ilustrace
Vydání: 4., aktualizované vydání
Skupina třídění: Hygiena. Lidské zdraví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4737-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Problematika kojení je zpracována v základních bodech. Následují informace o jednotlivých druzích potravin včetně náhrad mléčných výrobků a jiných potravin, je-li dítě alergické. Kniha nabízí receptář kojeneckých a především batolecích jídel včetně návrhů jídelníčku pro obézní dítě nebo pro dítě na vegetariánské stravě.

Popis nakladatele

Vyhledávaná příručka o výživě malých dětí vychází již ve čtvrtém vydání. Najdete v ní pravidla zdravé dětské stravy, receptář jídel pro kojence a batolata, informace o kojení, praktické pediatrické rady, jídelníček pro obézní děti, originální recepty vegetariánských jídel a nejnovější poznatky o potravinových alergiích. Jistě také oceníte, že autor přistupuje k problematice výživy prakticky a s nadhledem.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Martin Gregora; Dana Zákostelecká - další tituly autora:
Kuchařka pro rodiče malých dětí Kuchařka pro rodiče malých dětí
 (e-book)
Jídelníček kojenců a malých dětí -- 2., doplněné a aktualizované vydání Jídelníček kojenců a malých dětí
 (e-book)
Jídelníček kojenců a malých dětí -- 3., doplněné a aktualizované vydání Jídelníček kojenců a malých dětí
 (e-book)
Čekáme děťátko -- 2., aktualizované vydání Čekáme děťátko
 (e-book)
Vývoj batolete -- Od jednoho roku do tří let Vývoj batolete
Těhotenství a mateřství Těhotenství a mateřství
Jídelníček kojenců a malých dětí -- 4., aktualizované vydání Jídelníček kojenců a malých dětí
Čekáme děťátko -- 3., aktualizované vydání Čekáme děťátko
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Martin Gregora

Dana Zákostelecká

JÍDELNÍČEK

KOJENCŮ

A MALÝCH

DĚTÍ

4., aktualizované vydání



Martin Gregora

Dana Zákostelecká

JÍDELNÍČEK

KOJENCŮ

A MALÝCH

DĚTÍ

4., aktualizované vydání


Martin Gregora, Dana Zákostelecká Jídelníček kojenců a malých dětí 4., aktualizované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 7225. publikaci Foto Dana Zákostelecká Obrázky freepik.com Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 192 + 24 stran barevné přílohy Vydání 4., 2019 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s, 2019 Cover Photo © Dana Zákostelecká, freepik.com ISBN 978-80-271-2811-2 (ePub) ISBN 978-80-271-2810-5 (pdf) ISBN 978-80-247-4737-8 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 5

Obsah

ÚVOD 9

1 KOJENÍ 11 Kojením dává matka dítěti dar nejcennější  11

Jak správně začít s kojením  12

Dítě správně přiložené k prsu  13

Najde moje dítě v mateřském mléku všechnu výživu, kterou

potřebuje už od porodu?  13

Správná technika kojení je předpokladem úspěšného

dlouhodobého kojení  14

Další zásady úspěšného kojení  16

Jak kojit s poraněnými bradavkami?  17

Dokrm malého kojence čajem je nevhodný  17

Dudlík je náhražka  18

Málo mléka  20

Co mohu při nedostatku mléka pro podporu kojení udělat?  23

Kouření, alkohol a kojení  25 Uchovávání odstříkaného mateřského mléka  25 Praktické rady k odstavení dítěte  25

Důvody, pro které není nutné dítě odstavit  27 2. UMĚLÉ MLÉKO 29 Čím se umělé mléko liší od kravského mléka?  29 Pro každý věk jiné mléko  30

Počáteční mléka  30

Pokračovací mléka  31

Batolecí mléka  31 Mléka pro děti s rodinnou alergickou zátěží  31 Mléka pro děti s alergií na kravské mléko  32

Úskalí alergie na kravské mléko  33

Alergie na kravské mléko může být i u plně kojeného dítěte  33JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ Cenné složky mateřského mléka  34

Jaký mají význam prebiotika a probiotika v umělém mléce?  34

Jaký je význam nukleotidů v mateřském mléce?  35

Co jsou LCP tuky?  35 Mléka pro zvláštní situace  36

Mléka, která mohou zmírnit ublinkávání (antirefluxová mléka)  36

Mléka se sníženým obsahem mléčného cukru  36

Sójová mléka  37

Mléka pro děti nedonošené a děti s nízkou porodní hmotností  37 Příprava umělého mléka v lahvi  37 Množství mléka a hmotnostní přírůstky  38

Kolik mléka by dítě mělo vypít?  38

Je hmotnostní přírůstek důležitý ukazatel zdraví?  39 3. NEMLÉČNÉ PŘÍKRMY 41 Kdy začít?  41 Jakým příkrmem začít a jak pokračovat?  42 Alternativní výživa kojence  44 Jak příkrm podávat?  45 Správná hygiena a zacházení s potravinami aneb Co byste měli vědět,

než začnete vařit  47

Jak často by mělo dítě dostávat příkrm?  49

Jídlo a pití v nemoci  50 Recepty nemléčných příkrmů  50

Pyré, husté polévky a kaše z jednoho druhu zeleniny  50

Kombinovaná zeleninová jídla  53

Kaše a polévky z masa a zeleniny  57

Obědy pro staršího kojence – přibližně od 8. měsíce  60

Ovoce a ovocné kaše, kompoty, saláty  63

Ovocné čaje  66 Zvláštnosti podávání nemléčných příkrmů u dětí ohrožených alergiemi  67 Praktický návod třístupňového zavádění nemléčného příkrmu  68

Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce  69

Potraviny, které bývají potenciálními alergeny  70

Recepty pro děti ohrožené alergiemi  71

Hypoalergenní instantní kaše  73


JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 7

Výživa dítěte s prokázanou alergií na kravské mléko  73

Jak doplnit mléčnému alergikovi vápník ve stravě?  74

Kolik má kojenec vypít jiných tekutin než mléka? Potřebuje je vůbec?  77

Uchovávání jídel  77

4. DĚTI OD JEDNOHO ROKU VĚKU 79 Důležité poznámky k výživě malých dětí  79 Jídelníček batolete  81

Ukázka snídaně  81

Dopolední svačina  81

Oběd  82

Odpolední svačina  83

Večeře  84 Pitný režim  84 Mléko a mléčné výrobky  85

Kysané mléčné výrobky  85

Tavené a plátkové sýry  85 Obiloviny  86 Luštěniny  89

Obiloviny a luštěniny naklíčené, zelené výhonky  90 Zelenina  91 Ovoce  93

Sušené ovoce  96

Ryby  97 Vejce  98

Vejce a nákaza salmonelou  100

Sladkosti  100 Tuky  101 Ořechy a semena  103 Koření, bylinky a sůl  104 Cukr a sladidla  104 Vitaminy a minerály  105

Jód a jeho význam pro organismus  105

Vitaminy  106


8 JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ Houby  108

Co houby obsahují?  108 Maso  109

Drůbeží maso  111

Co dělat, když dítě maso odmítá?  112 Několik rad a doporučení k bezmasé stravě  114 Konzervační látky  118 Co by dítě určitě jíst nemělo  118 5. VEGETARIÁNSKÉ STRAVOVÁNÍ PRO DĚTI

OD JEDNOHO ROKU VĚKU 119

Recepty vegetariánských jídel  120

Výživné polévky  120

Hlavní jídla  123

Večerní pokrmy  130

Svačiny a sladkosti  138 6. OBEZITA 145 Co je příčinou obezity?  146 Jaké zdravotní problémy obezita přináší?  147 Jak obezitu léčit?  148

Příklad jídelníčku  148

Pravidelná fyzická aktivita  149

Dietní plán metodou semaforu  149

Pobyt v lázních je prima, ale problémy za nás nevyřeší  150

Doporučené potraviny pro obézní dítě  151

Nevhodné potraviny  151

Jak obezitě předcházet  151

7. MAMINČINY OTÁZKY 153

LITERATURA 185

O AUTORECH 187

REJSTŘÍK POKRMŮ 189


JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 9

Úvod

Milé maminky,

dotazy na výživu dítěte patří k nejčastějším otázkám, které dětští lékaři a sestry

v ordinacích a poradnách zodpovídají. Tato kniha je souhrnem praktických rad

čerpaných z kapitol mých předchozích knih a z více než dvou tisíc odpovědí

na dotazy, které jsem zodpověděl na internetovém portálu. Velice často se zde

maminky ptají právě na dětskou výživu. Některé otázky jsou tak zásadní a tak

často se opakují, že jsem je v poopravené formě použil v závěru knihy k vy

světlení konkrétních nesnází, které s sebou výživa dětí a příprava jídel pro naše

nejmenší přinášejí. V knize najdete výčet pravidel pro přípravu zdravé racionální

dětské stravy, základní informace o jednotlivých druzích potravin a samozřej

mě i receptář kojeneckých, a především batolecích jídel. Problematika kojení je

zpracována v základních bodech. Více se o kojení dočtete v publikaci Kojení –

nejčastější problémy a jejich řešení nebo v komplexněji pojatých publikacích, jako

jsou Těhotenství a mateřství nebo Čekáme děťátko (odkazuji na ně v závěrečném

seznamu literatury). V této knize najdete přede vším praktické rady a jídelníčky,

včetně návrhů jídelníčku pro obézní dítě nebo pro dítě na vegetariánské stravě.

Dočtete se zde, jak se pozná alergie na bílkovinu kravského mléka a jak se léčí,

čím je možné nahradit vápník u dítěte, které nepije mléko a nejí mléčné výrobky,

čím nahradit vejce v přípravě pokrmů, je-li dítě na vejce alergické, atp. V této

souvislosti musím vyzdvihnout knihu MUDr. Martina Fuchse Alergie číhá v jídle

a pití, která mi byla při psaní těchto kapitol zdrojem odborných rad a důležitých

informací. Je to kniha napsaná brilantně a srozumitelně a vřele ji doporučuji

všem, kteří se denně potýkají s potravinovými aler giemi. Je však třeba také říci,

že názory alergologů a gastroenterologů na výživu se mění a nejsou jednotné.

Proto se stává, že se liší některá jejich doporučení. V takových případech je nej

lepší řídit se radami svého ošetřujícího lékaře nebo specialisty. Pevně věřím, že

se následující texty stanou vaším pomocníkem při řešení nejrůznějších těžkostí,

které mohou při přípravě jídel pro děti nastat.



JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 11

1 Kojení

Kojením dává matka dítěti dar nejcennější Kojení je nejpřirozenější způsob výživy dítěte. Kojením dává matka narozenému dítěti to nejcennější, co má, největší dar – mateřské mléko – unikátní tekutinu, jejíž složení přesně odpovídá potřebám dítěte v různých stupních jeho vývoje. Obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru pro rostoucí organismus a díky přítomnosti zvláštních cukrů pomáhá utvářet osídlení střevní sliznice kojence bakteriemi, které jsou pro jeho organismus prospěšné, zlepšují trávení a podporují zrání imunitního systému. Právě proměnlivé, originální složení mateřského mléka a přítomnost obranných látek, které chrání dítě proti nemocem, je to, co nelze nikdy plně nahradit. Kojení je také nejpohodlnější formou výživy dítěte a je prospěšné i pro matku. Napomáhá zavinování dělohy po porodu, vede k postupné ztrátě hmotnostního přírůstku v těhotenství.

Výlučné kojení dítěte prvních šest měsíců života je nejlepším způsobem jeho výživy. Plně kojené dítě nepotřebuje žádnou jinou tekutinu. Druhý půlrok je pak ve znamení postupného zavádění nemléčných příkrmů. Také v tomto věku, ale i později, do dvou let, přináší kojení nesporné výhody pro dítě i pro matku. Výhody kojení pro dítě ■ Ochrana před infekcemi (zánět středního ucha, zánět hrtanu, zánět průdušek,

střevní infekce – průjmy). ■ Ochrana před vznikem potravinových alergií a před alergickými projevy

v budoucnosti. ■ Optimální vývoj duševních schopností dítěte. ■ Menší riziko vzniku obezity, cukrovky, chudokrevnosti. ■ Správný vývoj kostí a v budoucnu menší riziko osteoporózy.JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ Výhody kojení pro matku ■ Nejpohodlnější, nejvhodnější a přitom nejlevnější způsob výživy dítěte. ■ Rychlejší zavinování dělohy a její návrat do stavu před otěhotněním. ■ Přirozené snížení hmotnostního přírůstku z těhotenství, návrat hmotnosti

ke stavu před otěhotněním. ■ Menší poporodní ztráty krve. ■ Výlučné kojení má antikoncepční účinek. ■ Ochrana před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou.

JAK SPRÁVNĚ ZAČÍT S KOJENÍM

■ První přiložení k prsu by se mělo odehrát již do třiceti minut po porodu,

nejpozději však do dvou hodin. ■ První den přikládáme dítě k prsu pravidelně, přibližně po třech hodinách,

pokud samo nechce častěji. ■ První dva až tři týdny přikládáme dítě k oběma prsům. Ještě není rozdíl mezi

tzv. předním a zadním mlékem. (Teprve později se při kojení uvolňuje nejprve

přední, sladší mléko, které je následováno mlékem zadním, tučnějším. Tehdy

se obvykle doporučuje kojit již jen z jednoho prsu, aby dítě vypilo i dostatek

zmíněného zadního mléka.) ■ Délku kojení neomezujeme z žádných důvodů, dítě může být u prsu i přes

půl hodiny. ■ Nevadí, že se intervaly mezi pitím stanou nepravidelné (půl hodiny, ale i tři

až čtyři hodiny, obvykle však ne déle než šest hodin). ■ S kojením se většinou začíná v poloze vleže, později vsedě. ■ Respektujeme zvláštnosti tvaru prsů a obličeje dítěte úpravou polohy při

kojení (obtíže působí malá brada dítěte, příliš velký prs nebo bradavka a také

vpáčená bradavka). ■ Důležité je, aby poloha při kojení byla pro matku pohodlná. Každá vynucená

poloha provázená nepohodlím matky má za následek zhoršené uvolňování

mléka z prsu. ■ Netlačíme dítěti hlavu k prsu násilím, protože by to u něho vyvolalo obrannou

reakci. Dotýkáme se pouze jemně jeho hlavy pod spojnicí uší.

JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 13

KOjení

DÍTĚ SPRÁVNĚ PŘILOŽENÉ K PRSU ■ Dítě má obličej, hrudník, bříško i kolena otočená k matce. ■ Ouško, rameno a kyčle jsou v jedné linii. ■ Matka přitahuje rukou tělo dítěte k sobě za ramena a záda, nikoli za hlavičku. ■ Jestliže se matka dotýká hlavy dítěte, pak jen do výše spojnice linie jeho

oušek.

■ Hlavičky nad linií spojnice uší ani obličeje se matka při kojení nedotýká, aby

nedošlo k matení sacího reflexu.

■ Matka neodtahuje prs od nosu dítěte. ■ Matka přikládá dítě k prsu, nikoli prs k dítěti. ■ Brada, tvář a nos dítěte se dotýkají prsu. ■ Dítě nekřičí, začíná sát dlouhými tahy. ■ Matka nepociťuje bolest.

NAJDE MOJE DÍTĚ V MATEŘSKÉM

MLÉKU VŠECHNU VÝŽIVU, KTEROU

POTŘEBUJE UŽ OD PORODU? V prvních hodinách a dnech po porodu je v prsu matky mlezivo (kolostrum). Je nažloutlé barvy a husté jako vaječný bílek. Obsahuje obranné látky bílkovinné povahy a soli, které v tu chvíli dítě nejvíce potřebuje. Zásoby energie a vody má novorozenec ve svém těle připraveny už z těla matky na dva až tři dny. Většinou přesně tolik, kolik jich využije.

Dokrmování každého dítěte čajem a umělou výživou pramení z neznalosti

dějů, kterými příroda vybavila nově narozené savčí mládě. Je tedy zbytečné a do celého procesu tvorby mléka, vytvoření správné techniky kojení a bezproblémové spolupráce maminky a děťátka zasahuje nepříznivě.

Když probíhá všechno správně, objeví se v prsech matky větší množství mléka

už koncem druhého dne nebo třetí den po porodu. Důležité ale je, aby vzájemná poloha matky a dítěte, způsob uchopení prsu a poloha bradavky v ústech dítěte byly správné a umožnily dítěti od prvního přiložení vypít většinu toho, co se v prsu vytvořilo.JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ

!

I několik zdánlivě nevýznamných kapek mleziva vytvořených v prvních

hodinách po porodu je pro dítě velice cennou tekutinou!

SPRÁVNÁ TECHNIKA KOJENÍ

JE PŘEDPOKLADEM ÚSPĚŠNÉHO

DLOUHODOBÉHO KOJENÍ

■ Matka zaujímá uvolněnou polohu.

Vleže na boku má matka podepřenou hlavu polštářem tak, aby se hlava vyrov

nala s ramenem. Nemá se opírat o loket ani příliš zvedat rameno. Prohnutím

v zádech se vyrovná vyklenutí břicha, obvyklé v prvních dnech po porodu,

dítě tak neleží v úhlu k ose matčina těla, ale těsně k ní přivinuto.

Vsedě stabilizuje matka uvolněnou polohu podložením chodidel stoličkou, je

opřená v zádech a dítě spočívá na jejím hrudníku, matka nedrží jeho váhu na

rukou, ale nese ji na svém těle a dítě nesklouzává ke špičce bradavky.

Dítě může maminka podložit polštáři, přidržuje je za ramínka, ne za hlavu.

Nedotýká se hlavy nad spojnicí uší. Každá nepřirozená poloha má za násle

dek zhoršené uvolňování mléka. ■ Tělo dítěte je v těsném kontaktu s tělem matky.

Matčino břicho se dotýká bříška dítěte, mezi matkou a dítětem není žádná

překážka, spodní ručka dítěte, zavinovačka atd. Jen správná vzájemná poloha

obou umožní správné přisátí dítěte. ■ Matka nabízí prs na dlani s prsty pod dvorcem a palcem nad ním.

Dítě tak může vzít do úst většinu dvorce. ■ Brada, tvář a nos se dotýkají prsu.

Někdy musí matka kvůli kontaktu obličeje dítěte s prsem tisknout prs směrem

k dítěti. Lehce zakloněná hlava nebrání dítěti v dýchání ani při „zabořeném

nosu“, při správné poloze matka nemusí odtahovat tkáň prsu od nosu dítěte

ve snaze umožnit dítěti volné dýchání.


JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 15

KOjení

■ Ústa dítěte jsou široce otevřená.

Jazyk je vysunutý přes dolní dáseň, brada je vtisknuta do tkáně prsu, rty jsou

ohrnuty ven, jazyk je žlábkovitě prohnut okolo bradavky. ■ Tváře dítěti nevpadávají dovnitř.

Pohybují se jen spánky dítěte. ■ Není slyšet žádný zvuk.

Mlaskání dítěte je známkou špatné techniky sání, jazyk stlačuje pouze špičku

bradavky. ■ Dítě saje pomalými tahy.

Počáteční rychlejší sání se po chvíli zpomalí a dítě začne polykat. Je slyšet

polykání doušků mléka. Dítě je klidné, nepouští bradavku a nesnaží se o další

přisátí. ■ Tkáň prsu se před ústy dítěte nenapíná.

Dítě získá tolik mléka, kolik se mu z prsu podaří dostat do úst. Hlavní sání

se odehrává v ústech. Při špatné technice se kůže prsu při kojení vytahuje

a očividně pohybuje. ■ Kojení nesmí matku bolet!

Bradavka není po kojení ani odřená, ani zploštělá. I s bolavou bradavkou lze

kojit bez bolesti, pokud je umístěna v ústech dítěte správně.

Bolest bradavky při přisátí dítěte téměř jistě znamená, že přiložení dítěte

k prsu není správné a je třeba je opravit. Pokračování v kojení špatnou „tech

nikou“ často znamená poškození bradavek. Bolest a strach při kojení pak

vedou k omezování doby, kterou dítě stráví u prsu, a k jeho nespokojenosti.

Mléko zůstává v prsu nevypito a jeho další tvorba se snižuje.

Mechanismus, který řídí tvorbu mléka tak, aby jeho množství a kvalita odpo

vídaly potřebám dítěte, je narušen a dříve nebo později vyústí v bludný kruh,

mající za následek nedostatek mléka, nespokojenost a neklid rodičů, neprospí

vání dítěte, ukončení kojení a jeho nahrazení umělou výživou. A přitom stačilo

tak málo: zaměřit se na správnou techniku kojení, nechat si poradit správnou

osobou ve správnou chvíli, neztrácet víru v úspěch kojení a sebedůvěru.

+


16 JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ

?

Kdo může být tou správnou osobou, která poradí s technikou kojení?

1. Zkušená novorozenecká sestra nebo lékař z oddělení, které se beze zbyt

ku řídí strategií podpory kojení (v republice jsou v současné době desítky

novorozeneckých oddělení, která nesou označení „Baby friendly hospital“

a jejichž podpora kojení je příkladná).

2. Laktační poradkyně proškolená laktační ligou (telefonicky možno kontak

tovat horkou linku kojení: 261 082 424).

3. Erudovaná dětská sestra nebo praktický dětský lékař, kteří podporují kojení. Další zásady úspěšného kojení Kojit je třeba i v noci. V noci je produkce prolaktinu a oxytocinu vyšší než ve dne. Dítě má být kojeno podle svých proměnlivých potřeb, tedy ne v pravidelně stanovených intervalech. Není nic divného, že během hodiny je přiloženo vícekrát. Kojenec má několik dalších důvodů, proč se pláčem nebo neklidem „domáhá“ přiložení k prsu. Někdy to dokonce ani přiložení nemusí být, dítě uklidní přítomnost matky, její tělesná blízkost, u starších kojenců i její vůně. Typickým příkladem je škytavka. Stačí několik polknutí a dítě ji ztratí. Jiným důvodem je bolest bříška. Nepříjemný pocit v průběhu pohybu trávené stravy ve střevech dítěte se často vyřeší několika doušky vypitého mléka. Polknutím se totiž „spouští“ postupný organizovaný pohyb střev, který vede nakonec k odříhnutí, k odchodu plynů nebo jen k posunutí tráveniny přes „obtížné“ místo.

Také děti, které ublinkávají, mají v ústech nebo níže v krku nepříjemný pocit,

známý u dospělých jako „pálení žáhy“. Polknutí mléka nepříjemné pocity na čas vyřeší.

Přiložením k prsu nemůže matka nic zkazit a často i velmi krátká doba u prsu

vede ke zklidnění dítěte.

!

Poškození bradavek není způsobené častým přikládáním k prsu, ale

špatnou technikou kojení.

JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 17

KOjení

JAK KOJIT S PORANĚNÝMI

BRADAVKAMI?

Poraněné bradavky jsou známkou špatné techniky kojení. Jediným skutečným opatřením v takové situaci je poradit se s někým zkušeným, nalézt chybu, kterou matka v technice kojení dělá, a příčinu odstranit. Hojení žádného poranění by nemělo trvat déle než tři dny. Pokud trvá déle, je nutné pomyslet na infekci plísní, ihned zajít k lékaři a po poradě s ním ji léčit. ■ Poraněná bradavka nejméně bolí, změníte-li polohu při kojení tak, aby byla

prasklina v koutku úst dítěte. ■ Pokud nelze bolest, která může blokovat uvolňovací reflex, odstranit, zkuste

sice vynechat několikrát kojení z poraněného prsu, ale pro prevenci možného

zánětu odstříkejte mléko z prsu rukou místo přiložení dítěte. ■ Čerstvé poranění můžete pokapat několika kapkami zadního mléka a nechat

dobře zaschnout na vzduchu. Pro déletrvající poranění už to ale není vhodné. ■ Prospět může některý z prostředků podporujících hojení, například mast Be

panthen nebo Calcium pantothenicum. ■ I poraněným bradavkám prospívá dobré oschnutí po skončení kojení a nošení

chráničů bradavek místo obvyklých vložek do podprsenky. ■ Na mytí bradavek nepoužívejte mýdlo, ale pouze vodu!

DOKRM MALÉHO KOJENCE

ČAJEM JE NEVHODNÝ

Rozhodně nevhodné a rušivé je řešení problémů s množstvím mléka dokrmováním každého dítěte roztoky cukru nebo škrobu o různé koncentraci, vodou nebo čajem. Sladká chuť je pro dítě lákavá a dítě jí dává přednost před chutí mléka. Ochranný vliv mleziva se tím však ředí a částečně znehodnocuje. Dítě nestráví u prsu matky tolik času, aby na dráždění bradavky a dvorce sáním zareagoval její organismus nástupem tvorby a udržováním požadovaného množství mléka. Po celou dobu kojení je množství mléka regulováno mírou sání dítěte.JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ

!

Většina selhání kojení brzy po porodu i později se zdůvodňuje „nedo

statkem mléka“. Nedostatek ale není zpravidla příčinou, nýbrž násled

kem nahromadění základních chyb, jejichž začátek je buď v technice

kojení, nebo v omezení doby strávené u prsu.

DUDLÍK JE NÁHRAŽKA

Častým příkladem omezování doby dráždění bradavky dítětem je nahrazování přikládání dítěte a uspokojování jeho přirozeného pudu sát podáváním dudlíku-šidítka nebo dudlíku na kojenecké lahvi. Je třeba, aby si matka uvědomila, že dudlík nedává dítěti proto, že ho potřebuje, ale místo sebe, jako náhražku za svůj prs.

S touto možností ale příroda a její nástroje – regulační mechanismy tvorby

mléka – nepočítají a celá křehká rovnováha mezi měnící se spotřebou dítěte a produkcí mléka matčinými prsy je porušena.

?

Jaký by měl být můj jídelníček, když kojím?

Důležité je, aby byl pestrý, obsahoval dostatek základních živin a další součás

ti, zejména ty, které se neukládají v těle do zásob, jako jsou vitaminy řady B,

vitamin C, některé minerály a bílkoviny. Příjem energie a živin musí být vyrov­

naný. Nadbytečný příjem energie u dobře živené ženy nevede ke zvýšené

tvorbě mléka a spíše ji zatěžuje zdravotními riziky z nadváhy a obezity. Žena

s nízkým příjmem energie dokáže tvořit dostatečné množství mléka. Sama

ale může strádat.

Bílkovin přijímá žena v našich podmínkách většinou nadbytek. Přitom nižší

příjem kvalitu a množství mléka spíše neovlivní. Co se týká tuků, měla by kojící

žena upřednostňovat rostlinné oleje před živočišnými a rybí tuk. Vhodný je olej

olivový, lněný, řepkový.

Železo, potřebné pro tvorbu červených krvinek, se nejlépe vstřebává

z masa. Z rostlinné potravy, mléčných výrobků a vajec se vstřebá železa

desetinásobně méně. Kojené dítě má zásoby železa do šesti měsíců obvyk

le dostatečné. Po šesti měsících doplňuje železo z postupně zaváděných

nemléčných masozeleninových příkrmů.

Jód je stopový prvek nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy a jejím

prostřednictvím pro růst dítěte a jeho psychomotorický vývoj. Zdrojem jódu

JÍDELNÍČEK KOJENCŮ A MALÝCH DĚTÍ 19

KOjení

jsou mořské ryby, mořské řasy a jodovaná sůl, některé minerální vody a jódem obohacené potraviny.

Organismus těhotné a kojící ženy má vyšší spotřebu jódu, a tak bývá vhodné doplnit ho buď z přírodních zdrojů, nebo formou tablet obsahujících jód v dávce, kterou doporučí ošetřující lékař.

Mléko a mléčné výrobky jsou pro matku základním a dostatečným zdrojem vápníku. Jeho obsah v mateřském mléce není ale přímo závislý na příjmu v potravě. Při relativním nedostatku se vápník uvolňuje ze zásob v kostech a později se opět do zásob uloží.

Dostatek zeleniny a čerstvého ovoce zajistí přiměřené množství vitaminů, zejména vitaminu C, který mimo jiné podporuje obrany schopnost organismu. Denní dávka vitaminu C pro kojící ženu je obsažena v jednom velkém pomeranči nebo ve 100 mililitrech čerstvé pomerančové šťávy, v jednom grepu nebo v jedné paprice.

?

O kolik více bych měla jíst, když kojím?

Množství energie, kterou matka pro první týdny a měsíce skutečně potřebuje na pokrytí potřeby při kojení, je větší jen asi o 400 kalorií (1 600 kilojoulů) na den oproti normálu. To je množství, které lze získat například konzumací dvou jogurtů a sklenky mléka. Jak nadbytek, tak nedostatek energie a živin je nežádoucí a představuje určité riziko pro matku i dítě. Záleží na stavu výživy matky před těhotenstvím. Z tohoto pohledu by se každá žena v reprodukčním věku, budoucí matka, měla stravovat tak, aby její výchozí situace byla co možná nejlepší. Ne všechno se totiž dá změnit, začne­li se se změnami až v těhotenství.

?

Za jak dlouho po porodu ztratím kila, která jsem před porodem nabrala?

Část hmotnostního přírůstku v těhotenství po odečtení váhy plodu, plodových obalů a plodové vody je určena na hrazení zvýšených energetických výdajů při kojení. Optimální je situace, kdy matka plně kojí a postupně snižuje svou hmotnost o půl kilogramu až kilogram za měsíc. Větší část „kilogramů navíc“ ztrácí matka v prvních měsících, méně později.

Rychlá ztráta váhy ve snaze dostat se co nejdříve do podoby před otěhotněním není dobrá. Není dobrá pro tvorbu mléka, a navíc se při rychlém hubnutí uvolňují látky, které jsou uloženy v tělesném tuku. Dostanou­li se do mléka ve větším množství, mohou negativně ovlivnit jeho kvalitu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.