E-kniha: Jídelníček kojenců a malých dětí -- 3., doplněné a aktualizované vydání - Martin Gregora; Dana Zákostelecká

Z

a

t

o

o

s

o

bn

ě ruč

ím

L. fermentum hereditum®

a GOS...

Jídelníček

kojenců

a malých dětí



Kojení a umělé

mléko



Receptář

nemléčných

příkrmů



Dětská obezita



Vegetariánské

stravování



Rady pediatra

Martin Gregora

Dana Zákostelecká

3

.,

a

aktualizované

vydání

doplněné

Martin Gregora Dana Zákostelecká

Jídelníček kojenců a malých dětí

Jídelníček

kojenců

a malých dětí

Martin Gregora

Dana Zákostelecká

3

.,

a

aktualizované

vydání

doplněné

GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí býtreprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Martin Gregora, Dana Zákostelecká Jídelníček kojenců a malých dětí 3., doplněné a aktualizované vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 5510. publikaci

Odpovědná redaktorka Helena Varšavská

Sazba a zlom Antonín Plicka

Zpracování obálky Daniela Eftimiadisová

Počet stran 192 + 24 stran barevné přílohy

Vydání 3., 2014

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice

© Grada Publishing, a.s, 2014

Cover Photo © fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-4773-6

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-9215-6 (ve formátu PDF)

ISBN 978-80-247-9216-3 (ve formátu EPUB)

Jídelníček koJenců a malých dětí 5

Obsah

Úvod 9

1 Kojení 11

Kojením dává matka dítěti dar nejcennější  11

Jak správně začít s kojením 12

Dítě správně přiložené k prsu 13

Najde moje dítě v mateřském mléku všechnu výživu, kterou

potřebuje už od porodu? 13

Správná technika kojení je předpokladem úspěšného

dlouhodobého kojení 14

Další zásady úspěšného kojení  16

Jak kojit s poraněnými bradavkami? 17

Dokrm malého kojence čajem je nevhodný 17

Dudlík je náhražka 18

Málo mléka 20

Co mohu při nedostatku mléka pro podporu kojení udělat? 24

Kouření, alkohol a kojení 25 Uchovávání odstříkaného mateřského mléka  26 Praktické rady k odstavení dítěte  26

Důvody, pro které není nutné dítě odstavit 27 2. Umělé mléko 29 Čím se umělé mléko liší od kravského mléka?  29 Pro každý věk jiné mléko  30

Počáteční mléka 30

Pokračovací mléka 31

Batolecí mléka 31 Mléka pro děti s rodinnou alergickou zátěží  31 Mléka pro děti s alergií na kravské mléko  32

Úskalí alergie na kravské mléko 33

Alergie na kravské mléko může být i u plně kojeného dítěte 33

Jaký mají význam prebiotika a probiotika v umělém mléce?  34

6 Jídelníček koJenců a malých dětí

Jaký je význam nukleotidů v mateřském mléce?  35

Co jsou LCP tuky?  36

Mléka pro zvláštní situace  36

Mléka, která mohou zmírnit ublinkávání (antirefluxová mléka) 36

Mléka se sníženým obsahem mléčného cukru 36

Sójová mléka 37

Mléka pro děti nedonošené a děti s nízkou porodní hmotností 37

Příprava umělého mléka v lahvi  38

Množství mléka a hmotnostní přírůstky  39

Kolik mléka by dítě mělo vypít? 39

Je hmotnostní přírůstek důležitý ukazatel zdraví? 39

3. NemléčNé příkrmy 41

Kdy začít?  41

Jakým příkrmem začít a jak pokračovat?  42

Alternativní výživa kojence  44

Jak příkrm podávat?  45

Správná hygiena a zacházení s potravinami aneb Co byste měli

vědět, než začnete vařit  47

Jak často by mělo dítě dostávat příkrm?  49

Jídlo a pití v nemoci 50

Recepty nemléčných příkrmů  51

Pyré, husté polévky a kaše z jednoho druhu zeleniny 51

Kombinovaná zeleninová jídla 53

Kaše a polévky z masa a zeleniny 57

Obědy pro staršího kojence – přibližně od 8. měsíce 60

Ovoce a ovocné kaše, kompoty, saláty 64

Ovocné čaje 67

Zvláštnosti podávání nemléčných příkrmů u dětí ohrožených

alergiemi  68

Praktický návod třístupňového zavádění nemléčného příkrmu  69

Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce 70

Potraviny, které bývají potenciálními alergeny 71

Recepty pro děti ohrožené alergiemi  72

Hypoalergenní instantní kaše 74

Jídelníček koJenců a malých dětí 7

Výživa dítěte s prokázanou alergií na kravské mléko  74

Jak doplnit mléčnému alergikovi vápník ve stravě? 76

Kolik má kojenec vypít jiných tekutin než mléka? Potřebuje je

vůbec?  78

Uchovávání jídel  78

4. Děti oD jeDNoho rokU věkU 81

Důležité poznámky k výživě malých dětí  81

Jídelníček batolete  83

Ukázka snídaně 83

Dopolední svačina 83

Oběd 84

Odpolední svačina 85

Večeře 86 Pitný režim  86 Mléko a mléčné výrobky  87

Kysané mléčné výrobky 87

Tavené a plátkové sýry 88 Obiloviny  88 Luštěniny  91

Obiloviny a luštěniny naklíčené, zelené výhonky 93 Zelenina  93 Ovoce  96

Sušené ovoce 98 Ryby  99 Vejce  101

Vejce a nákaza salmonelou 102 Sladkosti  103 Tuky  104 Ořechy a semena  106 Koření, bylinky a sůl  106 Cukr a sladidla  107 Vitaminy a minerály  107

Jód a jeho význam pro organismus 107

Vitaminy 109 Jídelníček koJenců a malých dětí Houby  111

Co houby obsahují? 111 Maso  112

Drůbeží maso 114

Co dělat, když dítě maso odmítá? 115 Několik rad a doporučení k bezmasé stravě  117 Konzervační látky  121 Co by dítě rozhodně jíst nemělo  122 5. vegetariáNské stravováNí pro Děti

oD jeDNoho rokU věkU 123

Recepty vegetariánských jídel  124

Výživné polévky 124

Hlavní jídla 127

Večerní pokrmy 133

Svačiny a sladkosti 138 6. obezita 143 Co je příčinou obezity?  144

Jaké zdravotní problémy obezita přináší?  145

Jak obezitu léčit?  146

Příklad jídelníčku 146

Pravidelná fyzická aktivita 147

Dietní plán metodou semaforu 147

Pobyt v lázních je prima, ale problémy za nás nevyřeší 148

Doporučené potraviny pro obézní dítě 149

Nevhodné potraviny 149

Jak obezitě předcházet 149

7. mamiNčiNy otázky 151

literatUra 187

o aUtorech 189

Jídelníček koJenců a malých dětí 9

Úvod

Milé maminky,

dotazy na výživu dítěte patří k nejčastějším otázkám, které dětští lékaři

a sestry v ordinacích a poradnách zodpovídají. Tato kniha je souhrnempraktických rad čerpaných z kapitol mých předchozích knih a z více než dvou tisíc odpovědí na dotazy, které jsem zodpověděl na internetovém portálu. Velice často se zde maminky ptají právě na dětskou výživu. Některé otázky jsou tak zásadní a tak často se opakují, že jsem je v poopravené formě použil

v závěru knihy k vysvětlení konkrétních nesnází, které s sebou výživa dětí

a příprava jídel pro naše nejmenší přinášejí. V knize najdete výčet pravidel

pro přípravu zdravé racionální dětské stravy, základní informace ojednotlivých druzích potravin a samozřejmě i receptář kojeneckých, a především

batolecích jídel. Problematika kojení je zpracována v základních bodech.

Více se o kojení dočtete v knihách: Kojení – nejčastější problémy a jejich

řešení nebo v komplexněji pojatých publikacích, jako jsou Nová kniha

o těhotenství a mateřství nebo Čekáme děťátko. Výživa malých dětí je

podrobněji popsána také v Kuchařce pro rodiče malých dětí. V této knize

najdete především praktické rady a jídelníčky, včetně návrhů jídelníčku pro obézní dítě nebo pro dítě na vegetariánské stravě. Dočtete se zde, jak se pozná alergie na bílkovinu kravského mléka a jak se léčí, čím je možné

nahradit vápník u dítěte, které nepije mléko a nejí mléčné výrobky, čím

nahradit vejce v přípravě pokrmů, je-li dítě na vejce alergické, atp. V této souvislosti musím vyzdvihnout knihu MUDr. Martina Fuchse Alergie číhá v jídle a pití, která mi byla při psaní těchto kapitol zdrojem odborných rad

a důležitých informací. Je to kniha napsaná brilantně a srozumitelně a vřele

ji doporučuji všem, kteří se denně potýkají s potravinovými alergiemi. Je

však třeba také říci, že názory alergologů a gastroenterologů na výživu se

mění a nejsou jednotné. Proto se stává, že se liší některá jejich doporučení.

V takových případech je nejlepší řešení řídit se radami svého ošetřujícího

lékaře nebo specialisty. Pevně věřím, že se následující texty stanou vaším

pomocníkem při řešení nejrůznějších těžkostí, které mohou při přípravě

jídel pro děti nastat.

Jídelníček koJenců a malých dětí 11

1 Kojení

Kojením dává matka

dítěti dar nejcennější

Kojení je nejpřirozenější způsob výživy dítěte. Kojením dává matkanarozenému dítěti to nejcennější, co má, největší dar – mateřské mléko – unikátní

tekutinu, jejíž složení přesně odpovídá potřebám dítěte v různých stupních

jeho vývoje. Obsahuje všechny potřebné živiny v ideálním poměru pro

rostoucí organismus a díky přítomnosti zvláštních cukrů pomáhá utvářet

osídlení střevní sliznice kojence bakteriemi, které jsou pro jeho organismus

prospěšné, zlepšují trávení a podporují zrání imunitního systému. Právě

proměnlivé, originální složení mateřského mléka a přítomnost obranných

látek, které chrání dítě proti nemocem, je to, co nelze nikdy plně nahradit.

Kojení je také nejpohodlnější formou výživy dítěte a je prospěšné i pro matku. Napomáhá zavinování dělohy po porodu, vede k postupné ztrátě hmotnostního přírůstku v těhotenství.

Výlučné kojení dítěte prvních šest měsíců života je nejlepšímzpůsobem jeho výživy. Plně kojené dítě nepotřebuje žádnou jinou tekutinu.

Druhý půlrok je pak ve znamení postupného zavádění nemléčnýchpříkrmů. Také v tomto věku, ale i později, do dvou let, přináší kojení nesporné

výhody pro dítě i pro matku.

výhody kojení pro dítě

■ Ochrana před infekcemi (zánět středního ucha, zánět hrtanu, zánětprůdušek, střevní infekce – průjmy).

■ Ochrana před vznikem potravinových alergií a před alergickými projevy

v budoucnosti.

■ Optimální vývoj duševních schopností dítěte.

■ Menší riziko vzniku obezity, cukrovky, chudokrevnosti.

■ Správný vývoj kostí a v budoucnu menší riziko osteoporózy.

KOjení

12 Jídelníček koJenců a malých dětí

výhody kojení pro matku

■ Nejpohodlnější, nejvhodnější a přitom nejlevnější způsob výživy dítěte.

■ Rychlejší zavinování dělohy a její návrat do stavu před otěhotněním.

■ Přirozené snížení hmotnostního přírůstku z těhotenství, návrathmot

nosti ke stavu před otěhotněním.

■ Menší poporodní ztráty krve.

■ Výlučné kojení má antikoncepční účinek.

■ Ochrana před rakovinou prsu, vaječníků a osteoporózou.

jak správNě začít s kojeNím

■ První přiložení k prsu by se mělo odehrát již do třiceti minut po porodu,

nejpozději však do dvou hodin.

■ První den přikládáme dítě k prsu pravidelně, přibližně po třechhodi

nách, pokud samo nechce častěji.

■ První dva až tři týdny přikládáme dítě k oběma prsům. Ještě neníroz

díl mezi tzv. předním a zadním mlékem. (Teprve později se při kojení

uvolňuje nejprve přední, sladší mléko, které je následováno mlékem

zadním, tučnějším. Tehdy se obvykle doporučuje kojit již jen z jednoho

prsu, aby dítě vypilo i dostatek zmíněného zadního mléka.)

■ Délku kojení neomezujeme z žádných důvodů, dítě může být u prsu

i přes půl hodiny.

■ Nevadí, že se intervaly mezi pitím stanou nepravidelné (půl hodiny, ale

i tři až čtyři hodiny, obvykle však ne déle než šest hodin).

■ S kojením se většinou začíná v poloze vleže, později vsedě.

■ Respektujeme zvláštnosti tvaru prsů a obličeje dítěte úpravou polohy při

kojení (obtíže působí malá brada dítěte, příliš velký prs nebo bradavka

a také vpáčená bradavka).

■ Důležité je, aby poloha při kojení byla pro matku pohodlná. Každávy

nucená poloha provázená nepohodlím matky má za následek zhoršené

uvolňování mléka z prsu.

■ Netlačíme dítěti hlavu k prsu násilím, protože by to u něho vyvolalo

obrannou reakci. Dotýkáme se pouze jemně jeho hlavy pod spojnicí

uší.

Jídelníček koJenců a malých dětí 13

KOjení

Dítě správNě přiložeNé k prsU

■ Dítě má obličej, hrudník, bříško i kolena otočená k matce.

■ Ouško, rameno a kyčle jsou v jedné linii.

■ Matka přitahuje rukou tělo dítěte k sobě za ramena a záda, nikoli za

hlavičku.

■ Jestliže se matka dotýká hlavy dítěte, pak jen do výše spojnice linie

jeho oušek.

■ Hlavičky nad linií spojnice uší ani obličeje se matka při kojení nedotýká,

aby nedošlo k matení sacího reflexu.

■ Matka neodtahuje prs od nosu dítěte.

■ Matka přikládá dítě k prsu, nikoli prs k dítěti.

■ Brada, tvář a nos dítěte se dotýkají prsu.

■ Dítě nekřičí, začíná sát dlouhými tahy.

■ Matka nepociťuje bolest.

NajDe moje Dítě v mateřském

mlékU všechNU výživU, kteroU

potřebUje Už oD poroDU?

V prvních hodinách a dnech po porodu je v prsu matky mlezivo,kolostrum. Je nažloutlé barvy a husté jako vaječný bílek. Obsahuje obranné látky

bílkovinné povahy a soli, které v tu chvíli dítě nejvíce potřebuje. Zásoby

energie a vody má novorozenec ve svém těle připraveny už z těla matky

na dva až tři dny. Většinou přesně tolik, kolik jich využije.

Dokrmování každého dítěte čajem a umělou výživou pramení zneznalosti dějů, kterými příroda vybavila nově narozené savčí mládě. Je tedy

zbytečné a do celého procesu tvorby mléka, vytvoření správné techniky

kojení a bezproblémové spolupráce maminky a děťátka zasahujenepříznivě.

Když probíhá všechno správně, objeví se v prsech matky větší množství

mléka už koncem druhého dne nebo třetí den po porodu. Důležité ale je, aby

vzájemná poloha matky a dítěte, způsob uchopení prsu a poloha bradavky

v ústech dítěte byly správné a umožnily dítěti od prvního přiložení vypít

většinu toho, co se v prsu vytvořilo.

KOjení

14 Jídelníček koJenců a malých dětí

!

I několik zdánlivě nevýznamných kapek mleziva vytvořených

v prvních hodinách po porodu je pro dítě velice cennoutekutinou!

správNá techNika kojeNí je

přeDpoklaDem úspěšNého

DloUhoDobého kojeNí

■ Matka zaujímá uvolněnou polohu.

Vleže na boku má matka podepřenou hlavu polštářem tak, aby se hlava

vyrovnala s ramenem. Nemá se opírat o loket ani příliš zvedat rameno.

Prohnutím v zádech se vyrovná vyklenutí břicha, obvyklé v prvních

dnech po porodu, dítě tak neleží v úhlu k ose matčina těla, ale těsně

k ní přivinuto.

Vsedě stabilizuje matka uvolněnou polohu podložením chodidelstoličkou, je opřená v zádech a dítě spočívá na jejím hrudníku, matka

nedrží jeho váhu na rukou, ale nese ji na svém těle a dítě nesklouzává

ke špičce bradavky.

Dítě může maminka podložit polštáři, přidržuje je za ramínka, ne za

hlavu. Nedotýká se hlavy nad spojnicí uší. Každá nepřirozená poloha

má za následek zhoršené uvolňování mléka. ■ Tělo dítěte je v těsném kontaktu s tělem matky.

Matčino břicho se dotýká bříška dítěte, mezi matkou a dítětem není

žádná překážka, spodní ručka dítěte, zavinovačka atd. Jen správnávzájemná poloha obou umožní správné přisátí dítěte. ■ Matka nabízí prs na dlani s prsty pod dvorcem a palcem nad ním.

Dítě tak může vzít do úst většinu dvorce. ■ Brada, tvář a nos se dotýkají prsu.

Někdy musí matka kvůli kontaktu obličeje dítěte s prsem tisknout prs

směrem k dítěti. Lehce zakloněná hlava nebrání dítěti v dýchání ani při

„zabořeném nosu“, při správné poloze matka nemusí odtahovat tkáň

prsu od nosu dítěte ve snaze umožnit dítěti volné dýchání.

Jídelníček koJenců a malých dětí 15

KOjení

■ Ústa dítěte jsou široce otevřená.

Jazyk je vysunutý přes dolní dáseň, brada je vtisknuta do tkáně prsu, rty

jsou ohrnuty ven, jazyk je žlábkovitě prohnut okolo bradavky. ■ Tváře dítěti nevpadávají dovnitř.

Pohybují se jen spánky dítěte. ■ Není slyšet žádný zvuk.

Mlaskání dítěte je známkou špatné techniky sání, jazyk stlačuje pouze

špičku bradavky.

■ Dítě saje pomalými tahy.

Počáteční rychlejší sání se po chvíli zpomalí a dítě začne polykat. Je

slyšet polykání doušků mléka. Dítě je klidné, nepouští bradavku anesnaží se o další přisátí. ■ Tkáň prsu se před ústy dítěte nenapíná.

Dítě získá tolik mléka, kolik se mu z prsu podaří dostat do úst. Hlavní

sání se odehrává v ústech. Při špatné technice se kůže prsu při kojení

vytahuje a očividně pohybuje. ■ Kojení nesmí matku bolet!

Bradavka není po kojení ani odřená, ani oploštělá. I s bolavou bradavkou

lze kojit bez bolesti, pokud je umístěna v ústech dítěte správně.

Bolest bradavky při přisátí dítěte téměř jistě znamená, že přiložení dítěte

k prsu není správné a je třeba je opravit. Pokračování v kojení špatnou

„technikou“ často znamená poškození bradavek. Bolest a strach při

kojení pak vedou k omezování doby, kterou dítě stráví u prsu, a k jeho

nespokojenosti. Mléko zůstává v prsu nevypito a jeho další tvorba se

snižuje.

Mechanismus, který řídí tvorbu mléka tak, aby jeho množství akvalita odpovídaly potřebám dítěte, je narušen a dříve nebo později vyústí

v bludný kruh, mající za následek nedostatek mléka, nespokojenost

a neklid rodičů, neprospívání dítěte, ukončení kojení a jeho nahrazení

umělou výživou. A přitom stačilo tak málo: zaměřit se na správnou

+

KOjení

16 Jídelníček koJenců a malých dětí

techniku kojení, nechat si poradit správnou osobou ve správnou chvíli,

neztrácet víru v úspěch kojení a sebedůvěru.

?

Kdo může být tou správnou osobou, která poradí s technikou

kojení?

1. Zkušená novorozenecká sestra nebo lékař z oddělení, které se beze

zbytku řídí strategií podpory kojení (v republice jsou v současné

době desítky novorozeneckých oddělení, která nesou označení

„Baby friendly hospital“ a jejichž podpora kojení je příkladná).

2. Laktační poradkyně proškolená laktační ligou (telefonicky možno

kontaktovat horkou linku kojení: 261 082 424).

3. Erudovaná dětská sestra nebo praktický dětský lékař, kteřípodorují kojení.

Další zásady

úspěšného kojení

Kojit je třeba i v noci. V noci je produkce prolaktinu a oxytocinu vyšší

než ve dne. Dítě má být kojeno podle jeho proměnlivých potřeb, tedy ne

v pravidelně stanovených intervalech. Není nic divného, že během hodiny

je dítě přiloženo vícekrát. Dítě má několik dalších důvodů, proč se pláčem

nebo neklidem „domáhá“ přiložení k prsu. Někdy to dokonce ani přiložení

nemusí být, dítě uklidní přítomnost matky, její tělesná blízkost, u starších

kojenců i její vůně. Typickým příkladem je škytavka. Stačí několik polknutí

a dítě ji ztratí. Jiným důvodem je bolest bříška. Nepříjemný pocit v průběhu

pohybu trávené stravy ve střevech dítěte se často vyřeší několika doušky

vypitého mléka. Polknutím se totiž „spouští“ postupný organizovaný pohyb

střev, který vede nakonec k odříhnutí, k odchodu plynů nebo jen k posunutí

tráveniny přes „obtížné“ místo.

Také děti, které ublinkávají, mají v ústech nebo níže v krku nepříjemný

pocit, známý u dospělých jako „pálení žáhy“. Polknutí mléka nepříjemné

pocity na čas vyřeší.

Jídelníček koJenců a malých dětí 17

KOjení

Přiložením k prsu nemůže matka nic zkazit a často i velmi krátká doba

u prsu vede ke zklidnění dítěte.

!

Poškození bradavek není způsobené častým přikládáním k prsu,

ale špatnou technikou kojení.

jak kojit s poraNěNými

braDavkami?

Poraněné bradavky jsou známkou špatné techniky kojení. Jedinýmskutečným opatřením v takové situaci je poradit se s někým zkušeným, nalézt

chybu, kterou matka v technice kojení dělá, a příčinu odstranit. Hojení

žádného poranění by nemělo trvat déle než tři dny. Pokud trvá déle, je nutné

pomyslet na infekci plísní a ihned zajít k lékaři a pak po poradě s ním ji léčit.

■ Poraněná bradavka nejméně bolí, změníte-li polohu při kojení tak, aby

byla prasklina v koutku úst dítěte. ■ Pokud nelze bolest, která může blokovat uvolňovací reflex, odstranit,

zkuste sice vynechat několikrát kojení z poraněného prsu, ale proprevenci možného zánětu odstříkejte mléko z prsu rukou místo přiložení

dítěte. ■ Čerstvé poranění můžete pokapat několika kapkami zadního mléka

a nechat dobře zaschnout na vzduchu. Pro déle trvající poranění už to

ale není vhodné. ■ Prospět může některý z prostředků podporujících hojení, například mast

Bepanthen nebo Calcium pantothenicum. ■ I poraněným bradavkám prospívá dobré oschnutí po skončení kojení

a nošení chráničů bradavek místo obvyklých vložek do podprsenky. ■ Na mytí bradavek nepoužívejte mýdlo, ale pouze vodu!

Dokrm malého kojeNce

čajem je NevhoDNý

Rozhodně nevhodné a rušivé je řešení problémů s množstvím mlékadokrmováním každého dítěte roztoky cukru nebo škrobu o různé koncentraci,

KOjení

18 Jídelníček koJenců a malých dětí

vodou nebo čajem. Sladká chuť je pro dítě lákavá a dítě jí dává přednost

před chutí mléka. Ochranný vliv mleziva se tím však ředí a částečněznehodnocuje. Dítě nestráví u prsu matky tolik času, aby na dráždění bradavky

a dvorce sáním zareagoval její organismus nástupem tvorby a udržováním

požadovaného množství mléka. Po celou dobu kojení je množství mléka

regulováno mírou sání dítěte.

!

Většina selhání kojení brzy po porodu i později se zdůvodňuje

„nedostatkem mléka“. Nedostatek ale není zpravidla příčinou,

nýbrž následkem nahromadění základních chyb, jejichž začátek

je buď v technice kojení, nebo v omezení doby strávené u prsu.

DUDlík je Náhražka

Častým příkladem omezování doby dráždění bradavky dítětem jenahrazování přikládání dítěte a uspokojování jeho přirozeného pudu sát podáváním

dudlíku-šidítka nebo dudlíku na kojenecké lahvi. Je třeba, aby si matka

uvědomila, že dudlík nedává dítěti proto, že ho potřebuje, ale místo sebe,

jako náhražku za svůj prs.

S touto možností ale příroda a její nástroje – regulační mechanismy

tvorby mléka – nepočítají a celá křehká rovnováha mezi měnící se spotřebou

dítěte a produkcí mléka matčinými prsy je porušena.

?

Jaký by měl být můj jídelníček, když kojím?

Důležité je, aby byl pestrý, obsahoval dostatek základních živin a další

součásti, zejména ty, které se neukládají v těle do zásob, jako jsouvitaminy řady B, vitamin C, některé minerály a bílkoviny. Příjem energie

a živin musí být vyrovnaný. Nadbytečný příjem energie u dobře živené

ženy nevede ke zvýšené tvorbě mléka a spíše ji zatěžuje zdravotními

riziky z nadváhy a obezity. Žena s nízkým příjmem energie dokáže

tvořit dostatečné množství mléka. Sama ale může strádat.

Bílkovin přijímá žena v našich podmínkách většinou nadbytek.

Přitom nižší příjem kvalitu a množství mléka spíše neovlivní. Co se

týká tuků, měla by kojící žena upřednostňovat rostlinné oleje před

živočišnými a rybí tuk. Vhodný je olej olivový, lněný, řepkový.

Jídelníček koJenců a malých dětí 19

KOjení

Železo, potřebné pro tvorbu červených krvinek, se nejlépevstřebává z masa. Z rostlinné potravy, mléčných výrobků a vajec se vstřebá

železa desetinásobně méně. Kojené dítě má zásoby železa do šestiměsíců obvykle dostatečné. Po šesti měsících doplňuje železo z postupně

zaváděných nemléčných masozeleninových příkrmů.

Jód je stopový prvek nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy

a jejím prostřednictvím pro růst dítěte a jeho psychomotorický vývoj.

Zdrojem jódu jsou mořské ryby, mořské řasy a jodovaná sůl, některé

minerální vody a jódem obohacené potraviny.

Organismus těhotné a kojící ženy má vyšší spotřebu jódu, a tak

bývá vhodné doplnit ho buď z přírodních zdrojů, nebo formou tablet

obsahujících jód v dávce, kterou doporučí ošetřující lékař.

Mléko a mléčné výrobky jsou pro matku základním a dostatečným

zdrojem vápníku. Jeho obsah v mateřském mléce není ale přímozávislý na příjmu v potravě. Při relativním nedostatku se vápník uvolňuje

ze zásob v kostech a později se opět do zásob uloží.

Dostatek zeleniny a čerstvého ovoce zajistí přiměřené množství

vitaminů, zejména vitaminu C, který mimo jiné podporuje obrany­

schopnost organismu. Denní dávka vitaminu C pro kojící ženu je

obsažena v jednom velkém pomeranči nebo ve 100 ml čerstvépomerančové šťávy, v jednom grepu nebo v jedné paprice.

?

O kolik více bych měla jíst, když kojím?

Množství energie, kterou matka pro první týdny a měsíce skutečně

potřebuje na pokrytí potřeby při kojení, je větší jen asi o 400kalorií (1 600 kilojoulů) na den oproti normálu. To je množství, které

lze získat například snědením dvou jogurtů a sklenky mléka. Jak

nadbytek, tak nedostatek energie a živin je nežádoucí a představuje

určité riziko pro matku i dítě. Záleží na stavu výživy matky před

těhotenstvím. Z tohoto pohledu by se každá žena v reprodukčním

věku, budoucí matka, měla stravovat tak, aby její výchozí situace

byla co možná nejlepší. Ne všechno se totiž dá změnit, začne­li se se

změnami až v těhotenství.