načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jemný porod, jemné mateřství -- Lékařský průvodce přirozeným porodem a rozhodováním v raném rodičovství - Sarah J. Buckleyová

Jemný porod, jemné mateřství -- Lékařský průvodce přirozeným porodem a rozhodováním v raném rodičovství

Elektronická kniha: Jemný porod, jemné mateřství -- Lékařský průvodce přirozeným porodem a rozhodováním v raném rodičovství
Autor:

Ve vědění je síla a schopnost rodit je moc. Doktorka Sarah J. Buckleyová, mezinárodně uznávaná odbornice na porody, dává prostřednictvím této přelomové sbírky esejů nastávajícím ... (celý popis)


hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Maitrea a.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 459
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: První vydání v českém jazyce
Spolupracovali: předmluva: Ina May Gaskinová
přeložila Iva Michaliková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-0164-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Mezinárodně uznávaná odbornice na porody dává prostřednictvím této přelomové sbírky esejů nastávajícím rodičům mocný nástroj v podobě osvíceného průzkumu, co o porodu a péči o novorozence říkají staré moudrosti i současný lékařský výzkum. Čtenáři získají hluboké porozumění fyziologickým procesům, které provázejí normální porod, jejž autorka nazývá "nenarušovaným porodem", a pochopí, o co přijdou, pokud se porodní proces zredukuje na lékařský zákrok. První část knihy poskytuje detailní analýzu medikalizace v těhotenství a při rozhodování během porodu (včetně ultrazvuku, epidurální anestezie, vyvolání porodu a císařského řezu) a nabízí jemnější alternativy (včetně nemedikalizovaného porodu, domácího porodu a absence aktivní lékařské asistence během třetí doby porodní). Tato část je prokládána příběhy z autorčiných těhotenství a porodu jejích čtyř dětí, které se všechny narodily doma. Druhá část knihy prozkoumává vědecké poznatky o poutu mezi rodičem a dítětem, kojení a spánku dítěte a zároveň podporuje čtenáře, aby při svých prvních rozhodnutí v nové rodičovské roli byli všímaví a naslouchali.

Popis nakladatele

Ve vědění je síla a schopnost rodit je moc. Doktorka Sarah J. Buckleyová, mezinárodně uznávaná odbornice na porody, dává prostřednictvím této přelomové sbírky esejů nastávajícím rodičům mocný nástroj v podobě osvíceného průzkumu, co o porodu a péči o novorozence říkají staré moudrosti i současný lékařský výzkum. Čtenáři získají hluboké porozumění fyziologickým procesům, které provázejí normální porod, jejž autorka nazývá „nenarušovaným porodem“, a pochopí, o co přijdou, pokud se porodní proces zredukuje na lékařský zákrok. První část knihy poskytuje detailní analýzu medikalizace v těhotenství a při rozhodování během porodu (včetně ultrazvuku, epidurální anestezie, vyvolání porodu a císařského řezu) a nabízí jemnější alternativy (včetně nemedikalizovaného porodu, domácího porodu a absence aktivní lékařské asistence během třetí doby porodní). Tato část je prokládána příběhy z autorčiných těhotenství a porodu jejích čtyř dětí, které se všechny narodily doma. Druhá část knihy prozkoumává vědecké poznatky o poutu mezi rodičem a dítětem, kojení a spánku dítěte a zároveň podporuje čtenáře, aby při svých prvních rozhodnutí v nové rodičovské roli byli všímaví a naslouchali. Kniha Jemný porod, jemné mateřství stojí na pečlivém výzkumu, je prodchnuta hlubokou lidskostí a napsána kultivovaným jazykem. Pomáhá přemýšlivým matkám a otcům nabýt vědomosti a získat důvěru v sebe samé, své děti a velkolepý tanec rození a vychovávání dětí.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Jemný porod, jemné mateřství Jemný porod, jemné mateřství
Buckleyová Sarah J.
Cena: 412 Kč
Porod s dulou Porod s dulou
Kennell John, Klaus Marshall, Klaus Phyllis
Cena: 234 Kč
Zdravé těhotenství, přirozený porod Zdravé těhotenství, přirozený porod
Stadelmann Ingeborg
Cena: 448 Kč
Orgasmický porod Orgasmický porod
Davisová Elisabeth, Pascali-Bonarová Debra
Cena: 250 Kč
Metodika psychofyzické přípravy na porod Metodika psychofyzické přípravy na porod
Bašková Martina
Cena: 84 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jemný porod,

jemné mateřství


Jemný porod,

jemné mateřství

Lékařský průvodce přirozeným porodem

a rozhodováním v raném rodičovství

Sarah J. Buckleyová

Předmluva: Ina May Gaskinová

Přeložila Iva Michaliková

.,


KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Buckley, Sarah J.

[Gentle birth, gentle mothering. Česky]

Jemný porod, jemné mateřství: lékařský průvodce přirozeným porodem a rozhodováním

v raném rodičovství/Sarah J. Buckleyová; z anglického originálu Gentle birth, gentle

mothering ... přeložila Iva Michalíková. -- První vydání v českém jazyce. -- Praha: Maitrea,

2016. -- 459 stran

ISBN 978-80-7500-164-1

618.4/.5 * 612.63 * 618.4 * 173.5/.7 * 316.812.1-055.52-055.62 * 613.952/.953

– porod

– přirozený porod

– matky a děti

– rodiče a děti

– raná péče o dítě

– eseje

618 – Gynekologie. Porodnictví [14]

Tento překlad byl vydán ve spolupráci s Celestial Arts, součástí skupiny The Crown

Publishing Group, divizí společnosti Random House LLC.

Sarah J. Buckleyová

Jemný porod, jemné mateřství

Gentle Birth, Gentle Mothering

Copyright © Sarah Buckley, 2009

Translation © Iva Michalíková, 2015

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2016

ISBN 978-80-7500-164-1


Verze 1. kapitoly vyšla v minulosti v deníku The Age,Mel

bourne, 29. listopad, 1996; verze 2. kapitoly vyšlav minu

losti pod názvem „A  Vision of Birth“ v  Midwifery Today,

č. 68, zima 2005; verze 3. kapitoly vyšla v minulosti v Living

Now, zima 2002, příloha k Women Now; verze 5. kapitoly

vyšla v minulosti v Mothering č. 102, září-říjen 2000a v Ne

xus, sv. 9, č.  6, říjen-listopad 2002; verze 6.  kapitoly vy

šla v minulosti v Journal of Prenatal and Perinatel Psychology

and Health 17(4), léto 2003 a v MIDIRS Midwifery Digest,

červen a září 2004, sv. 14(2), s. 203-209 a sv. 14(3), s. 353-

359; verze eseje „Narození Emmy – sladké a oceánické“ byla

poprvé publikována na stránkách www.birthlove.com; verze

eseje „Maiino narození – rodinná oslava“ byla poprvé pub

likována v Midwifery Today Birthkit, zima 2001; delší verze

se nachází na stránkách www.sarahbuckley.com; verze 7.ka

pitoly vyšla v minulosti v Mothering,listopadrosinec 2005

pod názvem „Hidden risk of Epidurals“; verze 8. kapitoly

poprvé vyšla v  Lotus Birth, Shivam Rachana, Greenwood

Press 2000; verze eseje „Jakobův porod do vody“ byla vydána

Matkám, dětem, otcům

a rodinám na celém světě


v Australia’s Parents Pregnancy, zima 1999; verze eseje„Jaco

bova placenta“ vyšla pod názvem „The Amazing Placenta“

v Mothering č. 131, červenec-srpen 2005; materiál v 9. kapi-

tole byl původně sepsán jménem Maternity Coalition jako

podkladové informace pro queenslandské poslance; verze

10. kapitoly byla původně sepsaná jako informační přehled

pro Home Midwifery Association v  Brisbane (Queensland,

Austrálie, 2003); verze 12. kapitoly poprvé vyšla v Courier

Mail (Brisbane, Austrálie), 7. května 1998 pod názvem„Bre

astfeed and Bonding“; verze eseje „Moje kojení“ poprvé vyšla

jako „My Breastfeeding Career“ v The Mother (UK) 2004,

č. 10; verze „Deset rad pro bezpečný spánek“ byla původně

publikována v Natural Parenting č. 4, jaro 2003.


OBSAH

Předmluva od Iny May Gaskinové / 13

Úvod / 17

První část Jemný porod

1. Navrácení práva na porod / 25

2. Vize a nástroje instinktivního porodu / 31

Narození Emmy – sladké a oceánické / 41 3. Léčivý porod, léčení Země / 47

Porod Zoe – výzva a transformace / 56 4. Vaše tělo, vaše dítě, vaše volba: jak se moudře

rozhodovat / 61

5. Ultrazvukové vyšetření / 115

6. Nenarušovaná porod: Matka příroda - průvodkyně

k bezpečí, lehkosti a extatičnosti / 135

Maiino narození – rodinná oslava / 176 7. Epidurální anestezie: rizika a zájmy matky a dítěte /

181

8. Jde to i bez cizí pomoci: přirozené pojetí třetí

porodní doby / 209

Jacobova placenta / 248 9. Celá pravda o císařském řezu / 255

10. Volba domácího porodu / 269

Jacobův porod do vody: dokonalé načasování / 280 Druhá část Jemné mateřství 11. Láska, propojení a mozek vašeho dítěte: vliv jemné

rané rodičovské péče na kvalitu celého života / 287

12. Kojení: celoživotní dar / 309

Dudu a ham, aneb moje kojení / 318 13. Děti, matky a věda zvaná společné spaní / 325

Deset rad pro bezpečný spánek / 345 Epilog: stáváme se rodiči / 349 Zdroje / 357 Poděkování / 365 Rejstřík / 450

.,

13

PŘEDMLUVA

VELKÁ POKLONA pro Sarah Buckleyovou! Její informovaný,autorita

tivní hlas je v této náročné době, kdy je téma rození dětí a mateřské péče

obklopeno strachem, nedostatkem informovanosti a  nejasnostmi, silně

zapotřebí. Nikdy předtím nečelily rodící ženy tak velikému nebezpečí,

pokud budou současné trendy přetrvávat, mohly by ztratit prastarévědo

mosti a moudrost na celá desetiletí nebo i déle. V mnoha zemích si pouze

ženy středního věku a staré ženy pamatují časy, kdy pouze čtyři nebo pět

žen ze sta přiváděly děti na svět císařským řezem. Budou lidév budouc

nosti vědět, že porod, který probíhá bez zásahu, je bezpečnější nežope

rační porody? Budou v budoucnosti feministky věřit nynějším porodním

aktivistkám, nebo porodníkům, kteří se cítí daleko jistější při provádění

chirurgického zákroku, než aby se spoléhali na fyziologické procesy, které

se odehrávají se ve vlastním rytmu?

Strach může přispívat k iracionálnímu rozhodování, čímž sedostává

me k dobrému příkladu, jak tento úkaz funguje. V mnoha částech světa

se ženy začaly bát přirozeného porodu do té míry, že se doslova dožadují

operačního porodu i  tehdy, když chybí jakékoliv lékařské odůvodnění

zvýšeného rizika pro matku i dítě, které s sebou tento druh porodu nese.

Nikdy v historii se nic takového ještě neodehrálo. Čelíme masové hysterii

rozpínající se po celé planetě. Po druhé vlně feminismu je tento zvrat

poněkud nečekaný, protože jeho součástí je strach žen z vlastního lůna.

Je ironií, že tento rozšířený strach vede bezpočet žen k tomu, abydobro

volně souhlasily s poškozením své dělohy císařským řezem, i když tento

úkon většinou nepopisujeme tak věcně. Ženám nejsou, stejně jakovětši

ně naší společnosti, poskytovány informace potřebné k plnémuporozu

mění nebezpečí plynoucích z rozhodnutí, jež musí v době okolo porodu učinit. Za těchto okolností se nejasnosti stále prohlubují a  pro mladou ženu je stále obtížnější se dozvědět o darech a možnostech jejího těla.

Prostřednictvím satelitních televizí a filmů je možné rychlostí blesku celosvětově distribuovat děsivé příběhy o porodech, což má za následek, že stanoviska založená na nedostatku informací (z nichž mnoho vzniklo ve Spojených státech) povedou ke zvýšení rutiny, s jakou jsou lékařskézákroky při porodech zdravých žen prováděny, takže hrozí, že se na prastarý způsob přivádění dětí na svět začne nahlížet tak, že žena, která zvolí tuto cestu, se chová sobecky a nezodpovědně.

Většina žen si příliš neuvědomuje důležitost autonomní profese porodní asistentky pro uchovávání dlouhověké moudrosti o  opravdových schopnostech žen při rození a  porodu. Když porodní asistentky ztratí schopnost uznávat práva žen rodit tak dlouho, jak jsou ochotnépokračovat, pokud jsou fyziologické funkce matky i dítěte v pořádku a na místě, které si k  porodu samy vybraly, když porodní asistentky v  porodnicích musí na rušném porodnickém oddělení dělit svou pozornost mezi několik rodících žen, když budoucí porodní asistentky a  lékaři přestanou mít během svého výcviku příležitost vidět normální fyziologický proces porodu, pak porodu přestaneme rozumět a  fyziologické reálie nahradí postupně mýty.

Dílo Sarah Buckleyové je směrodatné a přesvědčivé. Díky létůmlékařského vzdělávání a zkušenostem totiž disponuje medicínskými znalostmi. Ale na rozdíl od 99 procent jejích lékařských kolegů z bohatých zemí je také obeznámena s  porodem bez lékařských zásahů do takové míry, do jaké se to povede pouze lidem s přímou zkušeností. Život ji učilnejpřímějším možným způsobem – čtyřikrát rodila doma. Už tento fakt vydá za mnoho knih.

Vědomosti se staly součástí její bytosti, nicméně také ví, jak je může podpořit věrohodnými vědeckými poznatky. V této knize najdete bohaté

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


15

zdroje ke každému tématu vztahujícímu se k těhotenství, porodu, kojení,

vztahu matky a dítěte a společnému spaní.

Posloucháte, mladé feministky? Pamatujte, že zde máme lékařku,kte

rá má více znalostí a  větší škálu zkušeností než její kolegové, kteří s  ní

nesouhlasí, i když nikdy nevyzkoušeli schopnost svého těla rodit.Femi

nismus se zakládá na odvaze, síle a oslavování síly žen. Opravdovýfemi

nismus nebude znevažovat ženu, která našla sílu rodit bez medikace nebo

nepotřebných zákroků. Je jen málo žen, které si tuto zkušenost prožily

a obrátily se k víře, kterou někteří chovají, že Stvořitel záměrně vytvořil

ženská těla tak, aby nebyla příliš dobře uzpůsobená k  rození. Naopak

touto zkušeností velmi pravděpodobně získají nový obdiv k  síle skryté

v jejich těle.

— Ina May Gaskinová,

certifikovaná profesionální porodní asistentka

PŘEDMLUVA


.,

17

ÚVOD

ZÁRODKY KNIHY Jemný porod, jemné mateřství byly zasety během dní

a  týdnů plných štěstí po narození mého syna Jacoba Patricka. Jacobův

porod byl můj třetí, který se odehrál doma, a  byl intenzivní i  obyčejný,

namáhavý, ale radostný a  naprosto prosycený extází a  naplněním. Když

jsem držela v rukou své čerstvě narozené dítě, přála jsem si, aby setakového požehnání dostalo každé rodině.

Po Jacobově narození jsem si udělala několikaletou pauzu od práce praktické lékařky a nechala jsem si více příležitostí na prozkoumání své cesty v roli matky a na sepsání zkušeností. Mým hlavním zájmem sestalo objevování styčných bodů mezi biomedicínskými a jemnými přístupy k porodu a mateřství.

Bylo vzrušující zjistit, že velké množství  porodních a  výchovných technik, které jsem instinktivně zvolila – například domácí porod, sdílení postele a kojení vedené dítětem –, bylo silně podloženo vědeckými, antropologickými, psychologickými a lékařskými důkazy. Zřetelně jsem cítila, že rodiče si zasluhují je znát, aby mohli při vyhodnocovánírozhodnutí vážících se k porodu a rodičovství rozlišit mezi kulturněpodmíněným odmítáním a reálnými riziky.

Během výzkumu a psaní jsem se také poučila o evolučněpodmíněné moudrosti sdílení lůžka a dlouhodobého kojení a o pozitivním dopadu vytvoření pevné citové vazby na celoživotní duševní zdraví. Na základě četby, pozorování a vlastní zkušenosti jsem si začalauvědomovat, jak hluboce narození a péče o dítě v raném stádiu ovlivňují vývoj dítěte a rodinné vztahy.

Při porodu svého čtvrtého dítěte Maiy Rose v  roce 2000 jsem přivádění dítěte na svět prožila způsobem, jakým ho mohly vnímat naše pramatky – porod jako čistý instinkt a potěšení. Tato úžasná zkušenost mě inspirovala k tomu, abych nahlédla na extázi porodu z vědeckého hlediska a začala jsem sepisovat text o extatickém porodu bez jakýchkolivintervencí, který je součástí této knihy a který poprvé vyšel v časopise Mothering.

„Jemný porod“ je první částí knihy Jemný porod, jemné mateřstvía zaměřuje se na jemné přístupy k těhotenství a porodu a jeho součástí je řada vědeckých důkazů o rozhodnutích při mateřské péči. Tyto kapitoly jsou vhodné pro ženy rodící všemi způsoby a  obsahují informace, které pomohou rodičům a rodině porozumět a důvěřovat přirozeným procesům rození a porodu.

Část „Jemný porod“ obsahuje i  mé vlastní zkušenosti během těhotenství a  porodu, včetně domácího porodu Emmy, mého prvního dítěte, které se narodilo téměř o  měsíc předčasně, Zoe, která se narodila v termínu, a stejně jako Emma se narodila obličejem otočeným vzhůru, Jacoba, mého třetího dítěte, které se narodilo do vody téměř tři týdny po porodním termínu, a porodu mého čtvrtého dítěte Maiy, který probíhal bez asistence a částečně ve vodě. „Jemný porod“ také obsahuje kapitolu nazvanou „Vize a nástroje instinktivního porodu“, která poskytujemnožství nápomocných nápadů a nástrojů při přípravě na porod. Kapitolanazvaná „Léčivý porod, léčení Země“ je jedním z mých nejznámějších textů a sdílím zde svou vlastní porodní inspiraci.

Další kapitoly v první části se věnují těhotenství a rozhodnutím, která je v  souvislosti s  porodem potřeba učinit, pojatých z  lékařské a vědecké perspektivy. Osobně věřím, že ženy jsou odbornicemi na vlastní tělo a děti a že zvolí to, co je pro ně a jejich dítě nejlepší, pokud budoudisponovat úplnými informacemi, ať už je tento výběr v souladu se současnými lékařskými a kulturními postoji, nebo není. Současně podporuji všechny budoucí rodiče, aby vnímali své instinkty a intuici bez ohledu napředchozí koncepty, ideály nebo politickou korektnost, aby mohli vhodně

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


19

reagovat a přijmout zodpovědnost. Věřím, že tatínkové mohou přirozhodování o svých dětech hrát důležitou roli, pokud se tak rozhodnou, a že

během této doby také potřebují podporu a porozumění.

V  knize jsem začlenila kapitolu o  ultrazvuku, protože cítím, že rodičům obecně nejsou podávány dostatečně přesné informace, na jejichž základě by o této technologii učinili informované rozhodnutí. Ve čtvrté kapitole píši o přístupu k rozhodování „BRAN“ a používám tento model k  pohledu na tři rozhodnutí, která se během těhotenství typicky odehrají: testování na těhotenskou cukrovku, testování na výskyt streptokoka skupiny B spojené s  podáváním antibiotik a  vyvolání porodu po termínu. Ústředním úsekem této části, i knihy jako celku, je můj článek „Nenarušovaný porod: Matka příroda - průvodkyně k bezpečí, lehkosti a extatičnosti“. Jedná se o rozšíření mých materiálů o extatickém porodu, vydaných dříve v časopise Mothering, který publikuje výsledky vědeckých výzkumů se stanoviskem ve prospěch extatičnosti a evolučního moudra jemného porodu. V detailu se také zabývám možnými následkynarušování porodu intenzivním monitorováním a lékařskými zákroky. Síla této kapitoly spočívá v rozsáhlosti materiálu (a stále nacházím další) a v tom, že u řady žen rezonuje s buněčnou pamětí vztahující se k rozenía zkušenostmi těch, kdo podporují porod bez intervencí.

Osmá kapitola, „Jde to i bez cizí pomoci“, vysvětluje přírodní procesy třetí porodní doby a  zabývá se důsledky předčasného podvázání pupeční šňůry (včetně bank pupečníkové krve), které může mít zásadní dopad na zdraví matky a  dítěte. Kapitoly o  epidurální anestézii (původně také publikované v  časopise Mothering) a  císařském řezu poskytnou důležité informace, které pomohou rodičům se informovaně rozhodnout a obsahují informace o  vaginálním porodu po císařském řezu a  doporučení, jak kvalitně provést císařský řez v  případě, že bude zapotřebí. V  závěru této části se nachází shrnutí vědeckých poznatků o bezpečnosti domácího

ÚVOD


20

porodu společně s praktickými doporučeními pro ty, kteří tuto možnost

zodpovědně zvolí.

Druhá část této knihy, „Jemné mateřství“, se zabývá volbami projemné rodičovství. Čerství rodiče mohou mít užitek z informací o citovévazbě, výhodách kojení a bezpečném sdílení lůžka. Zkušení rodiče mohou čerpat podporu z lékařských informací, které stojí na straně těchto často intuitivně provedených rozhodnutí. Můžete si zde také přečíst o mécelkem šestnáctileté pouti kojící matky a o výhodách kojení po prvním roce pro matku i dítě.

Mnohé z  těchto kapitol se objevily v  prvním (australském) vydání knihy Jemný porod, jemné mateřství z  roku 2005 a  bylo mi potěšením tyto vědecké studie aktualizovat pro širší distribuci. Zvláště jsem si užila dokumentování důvěryhodných vědeckých zdrojů, které podporujírodičovství založené na citové vazbě a sdílení lůžka společně s dalšími způsoby společného spaní, abyste se mohli cítit jistí ohledně těchto rozhodnutí, která bývají někdy špatně pochopena.

Porod a  mateřství pro mě byly požehnáním a  toto požehnání vám předávám prostřednictvím této knihy. Doufám, že vás její četba bude inspirovat, informovat a  podporovat, a  že bude vaše výchova dětí těžit z toho, že stojí na pevných a jemných základech, vycházejícíchz instinktu, moudrosti a lásky.

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


PRVNÍ ČÁST

Jemný

porod

,

,


.,

25

PRVNÍ KAPITOLA

NAVRÁCENÍ PRÁVA

NA POROD

V naší kultuře se na porod pohlíží jako na lékařský zákrok. Většina pozornostiveřejnosti se zaměřuje na bezpečnost a statistické údaje, jejichž kritéria určují lékaři,

zatímco zbývá velmi málo prostoru pro diskuzi a projevy nesouhlasu, a to zvlášť

u těch, kteří se nacházejí ve středu celého procesu – ženy samotné. Tato kapitola

vyvažuje lékařskou perspektivu s ohledem na osobní dopad porodu na ženy, děti,

otce a rodiny a volá po komplexnějším přístupu doceňujícím důležitost porodu apřiznává mu ústřední pozici v sociálním a emočním životě rodin.

POROD JE TÉMA ženské, je to i téma mocenské. Jedná se tedyo feministické téma. Je možné, že tato moje logika je správná, nicméně téma

porodu nebylo v  západních zemích po celá léta v  žádném případě na

pořadu dne a nacházelo se hluboko za tématy jako je rovnost příležitostí,

sexuální obtěžování, způsob přistupování k  intimním otázkám, potrat,

vnímání těla a mnohými dalšími.

1

Feminismus se věnoval řadě dalších zdravotních otázek žen a stavěl se na odpor přehnanému používání lékařských procedur při dalšímz hlavních ženských přechodových rituálů – menopauze. Nicméně se zdá, že ve feministickém myšlení dosud neproběhla podobně široká analýzaporodu. A to přesto, že většina žen v naší společnosti v určitém boděsvého života porod prožije, přičemž většina z  nich se poprvé ocitne v  roli nemocničního pacienta, implikující odebrání autonomie. Mnoho z nich pocítí konflikt mezi vlastními přáními, potřebami, chápáním a přístuem založeným na odevzdanosti technologiím, který vychází z  chápání porodu jako lékařského zákroku.

Tento přístup vycházející z  předpokladu, že každý porod je potencionálně vysoce rizikový, podporovaný naší posedlostí technologiemi,

2

nepřináší zdravé většině matek a dětí ve Spojených státech a dalšíchzáadních zemích žádný užitek.

Ačkoliv Spojené státy utrácí za zdravotní péči více než jakýkoliv jiný stát Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),

3

vysoká

míra úmrtnosti novorozenců zařazuje Spojené státy na dvacáté šestémísto z třiceti industrializovaných zemí, na stejné místo jako Polsko a níže

než Maďarsko. Stejně znepokojující je i  fakt, že v  posledních letech ve

Spojených státech narůstala úmrtnost matek,

4

jež může souviset s častějším prováděním císařských řezů. V roce 2006 rodilo císařským řezem

31,3 procent amerických matek

5

(v Kanadě to bylo v letech 2005–2006

26,5 procent

6

a v Anglii 23,5 procent

7

). Porovnejte tento údaj s 10,5 pro-

centy ve Spojených státech v roce 1970

8

a s doporučením Světovézdravotnické organizace nepřesáhnout kvótu 10 až 15 procent.

9

Důsledek velmi častého provádění císařského řezu nicméně nepociťují pouze matky podstupující tento zákrok. Výzkum Listening to Mothers (Naslouchání matkám) provedený v roce 2002 zjistil, že mezi 1 583 mat- kami účastnícími se průzkumu neproběhl „prakticky žádný přirozený porod“.

10

V návazném výzkumu v roce 2006 se ukázalo, že u 94 procent

vaginálně rodících žen bylo provedené rutinní elektronické monitorování

plodu, 86 procent použilo léky tlumící bolest, 80 procentům bylaposkytnuta nitrožilní infúze a u 76 procent byla provedena epidurální anestézie.

Celkem 41 procent respondentek výzkumu Listening to Mothers uvedlo,

že se jejich pečovatelé snažili porod urychlit.

11

Všechny účastnice se těšily

velmi dobrému zdravotnímu stavu a podle některých odhadů mohlominimálně 70 až 80 procent z nich porodit bez léků nebo zákroku.

Z pozice rodinného lékaře a matky jsem se sama sebe ptala, jak jemožné, že ženy takovou situaci tolerují. Proč se vzdělané a  vyhraněné ženy,

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


27

připravené bojovat za práva ve svém profesním a  osobním životě, smíří

s tak vysokou mírou intervence, k jaké konkrétně u této skupiny došlo?

12

Ptám se, proč nehájíme aspoň naše děti v době, kdy věda přichází na to, co matky vědí již celá léta – že novorozené dítě je intenzivně vnímající bytost s  vysokou mírou citlivosti k  jejich emocionálnímu a  fyzickému prostředí a že prožitek dítěte během rození a porodu (jako je například vystavení farmaceutikům) může mít doživotní následky.

13

Ženy možná vnímají situaci tak, že v mateřské péči došlo ke zlepšení situace. Na některých místech se může se zdát, že se rozšířily možnosti, když se pro ženy s  nízkým rizikem komplikací při porodu otevřela porodní centra. Pozice porodních center je nicméně ve všech modalitách z  politického hlediska vratká a  mnoho samostatných center ukončilo v posledních letech svou činnost. Ženy, především prvorodičky, které si tato místa vybraly, čelí vysoké pravděpodobnosti, že budou v nějaké fázi porodu převezeny do nemocnice. Možnosti porodních center mohou být také limitovány strategiemi a  politickými rozhodnutími aplikovanými z  vnějšku, a  to především tehdy, když jsou fyzicky situovány v nemocničním prostředí.

Porodní místnosti vypadají pohodlněji, příjemněji a  je dovolené, a dokonce očekávané, že se porodu účastní i otcové. Kosmetické změny nicméně negarantují menší použití technologií a otcové se na porodním sále mohou ocitnout v  roli nedobrovolných účastníků, nepřipravených na intenzitu procesu rození a porodu samého a zažívají silné pocity tísně a strachu při pohledu na partnerku nacházející se v endorfinemzměněném stavu vědomí, jež je pro rodící ženu přirozený. Dokonce se objevil názor, že se epidurální zákrok pro zmírnění bolesti začal používat častěji v době, kdy se na porodních sálech začali objevovat otcové, což možná reflektuje jemný tlak na ženy, aby se během porodu chovaly normálněji. Je zřejmé, že muži potřebují ve své pozici více podpory.

NAVRÁCENÍ PRÁVA NA POROD


28

Je možné, že absence aktivismu v  oblasti porodů na osobní i kolektivní rovině je zapříčiněna nevelkým rozměrem rodin a hektickýmpracovním životem, které neposkytují mnoho motivace situaci zlepšit. Na špatnou zkušenost s  porodem lze během intenzivních prvních měsíců zapomenout a pak se vrátíme ke kariéře, kde se cítíme jistěji, a naše životy jsou předvídatelnější.

Přesto však cítím, že porod obklopuje nesmírné množství zklamání a bolesti. Když jsem byla těhotná, všimnula jsem si, že mi ženyvyprávěly o svých zkušenostech výlučně negativní příběhy. Mám na zřeteli také sklíčenost a  úzkost po porodu, jež zažije až jedna z  pěti žen, které jsou podle některých studií spojeny s použitím chirurgických kleští, císařským řezem

14, 15

a s příliš rychlým oddělením matky a dítěte.

16

Přese všechno zde neobhajuji nějaký konkrétní způsob porodu, aniporod bez jakéhokoliv zásahu. Pro spokojenost ženy s porodní zkušeností jezásadnější možnost se moci sama rozhodovat než konkrétní postup.

17

K informovanému rozhodování a volbám však ženy potřebují informace. K tomu je

třeba, aby doktoři, sestry a porodní asistentky měli dost času na naslouchání

a vysvětlování, a aby ženy a jejich partneři převzali svůj podíl zodpovědnosti.

Toto je zároveň návrh řešení pro snížení počtu soudních pří, které v  současnosti děsí porodníky do té míry, že zaujímají defenzivní stanovisko a často upřednostňují intervenční praktiky, z nichž nemajív konečném důsledku prospěch ani oni, ani ženy.

Přístup založený na informovaném výběru implikuje důvěru v rodiče, že se rozhodnou správně. Představuje radikální odklon odpaternalistického přístupu, k němuž se porodníci většinou uchylují. Je výhodný také proto, že u mnoha současných porodnických postupů chybí doklado jejich účinnosti a výhodnosti poměru nákladů a přínosů. Napříkladanalýza založená na důkazech a datech sesbíraných z nejlepších mezinárodních výzkumů ukazuje, že pečovatelské modely, které kladou důraz na volbu

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


29

ženy, jako je například domácí porod

18

a návazná péče porodníchasistentek,

19

jsou minimálně stejně bezpečné jako konvenční porodnická péče

a vedou k vyšší míře spokojenosti.

Zájemci mají v současnosti přístup k informacím podloženými fakty díky společnosti Cochrane Collaboration sídlící ve Velké Británii. Tato skupina vydává pravidelně aktualizovanou knihu A  Guide to Effective Care in Pregnancy and Childbirth (Průvodce smysluplnou péčí běhemtěhotenství a při porodu)

20

a jejich informace je možné nalézt na internetových

stránkách Cochrane Collaboration,

21

volně přístupných z  mnoha zemí.

Oba tyto zdroje představují výborný výchozí bod, na jehož základě lze

vyhodnocovat rozhodnutí vztahující se k porodu.

Pravděpodobně nejvíce vzrušujícím aspektem porodnictví založeném na faktech je možnost, že dojde k  institucionální změně. Murray Enkin, jeden z autorů A Guide of Effective Care in Pregnancy and Childbirth,uvádí, že „ospravedlnit praktiky omezující autonomii ženy, její svobodu volby a volný kontakt s dítětem, by bylo možné pouze tehdy, pokud nalezneme přímé důkazy, že tyto restriktivní praktiky přinášejí více užitku než škody.“

22

Pokud by všichni lidé, jichž se porod týká, přijali toto východisko za své, na porodním sále by došlo k zásadním změnám.

Porod je ženská záležitost, týká se našich těl. A  naše těla jsou naprosto úžasná, od měsíčních cyklů až po sílu přivádět na svět děti, která budí respekt. A přesto v naší kultuře k těmto pozoruhodným schopnostemnevidím žádný respekt – místo toho držíme diety, cvičíme, zneužíváme svá těla, skrýváme a celkově je trestáme za to, že neodpovídají našimnerealistickým a nedosažitelným ideálům. Tento základní nedostatek důvěry k našim tělům a  péče o  ně nás může připravit o  sebevědomí při rození. Když na druhou stranu zakusíme jejich mimořádnou schopnost rodit, můžeme si trvale uvědomit vlastní ženskou sílu. Zrození je počátkem života, počátkem mateřství a otcovství. Všichni si zasloužíme dobrý začátek.

NAVRÁCENÍ PRÁVA NA POROD


.,

31

DRUHÁ KAPITOLA

VIZE A NÁSTROJE

INSTINKTIVNÍHO PORODU

Porod je přirozeně instinktivní čin pevně zakódovaný v našich mozcích a tělech,

a díky milionům let vývoje savců je uzpůsobený tak, aby zajistil pro matku i dítě ten

nejlepší možný výsledek. V této kapitole pokládám otázku: „Jak můžeme co nejlépe

vyladit naše instinkty tak, abychom pro sebe i děti zvýšili míru pohodlí, potěšení

a bezpečí?“ Tato kapitola také obsahuje názory a informace o přirozeném ainstinktivním porodu.

VIZE ARCHETYPÁLNÍHO PORODU se mi zjevila během měsíců

následujících po porodu Zoe, mého druhého dítěte. Když jsem meditovala nad výzvami, jimž jsem během porodu čelila, začala jsem vnímat

svoji zkušenost a  porod jako krystal s  mnoha fazetami. Viděla jsem, že

různé aspekty Zoina porodu připomínající fazety krystalu netvořily jeden

jasný obraz, ale zmnožovaly ho z různých úhlů.

Každá z  těchto nádherných fazet pro mě vydala za mnoho měsíců meditování. Na druhou stranu jsem mohla poodstoupit a  s  obdivem si uvědomovat krásu a integritu porodu a své vlastní zkušenosti. Také jsem viděla, když budu parafrázovat básníka Walta Whitmana, že „porod si může odporovat, protože je nezměrný, jeho podstatou je mnohojakost“, a uvědomovala jsem si, že nemůžu očekávat, aby moje integrace tétozkušenosti probíhala racionálně, ani konzistentně.

Tato vize se mi vrací, když přemýšlím o některých komplexnějších a kontroverznějších aspektech porodu. Vidím nás všechny s našimijedinečnými zkušenostmi, přesvědčeními a schopnostmi jako jednotlivé části – nebo fazety, pokud chcete – krystalu rození. I  když na porod nenahlížíme ze stejného úhlu, je potřeba, abychom byli odlišní, a  je zásadní vést spolu dialog.

Porod jako instinktivní čin

Když přemýšlím o instinktivním porodu, představuji si, že jsem jednou

nebo více fazetami na krystalu rození. Ze své pozice můžu coby praktická

lékařka a  spisovatelka píšící o  jemném a  ničím nenarušovaném porodu

říct, že porod je ve své podstatě instinktivní čin. Je to „spletitý vzorec

synchronních činností vyvolaných určitým podnětem“.

Jako lékařka vím, že v hlubinách mozku rodící ženy se vytváří důležité hormony, jako je oxytocin, hormon lásky; endorfiny, hormony rozkoše a transcendence; adrenalin a noradrenalin, hormony vzrušení;a prolaktin, hormon mateřství, jež slouží jako vykonavatelé tohoto „spletitého vzorce činností“, k němuž dochází během porodu a mateřství u žen,stejně jako u našich savčích sestřenic (viz šestá kapitola).

Aby se porodní instinkty přirozeně rozvinuly, lidské matky potřebují stejně jako ostatní savci bezpečný a  osobní prostor. Někdy si představuji, jak těžké by bylo pro březí kočku nebo opici porodit v  rozlehlé, jasně osvětlené místnosti v obklopení cizích lidí, jak se v současnosti děje u většiny rodících žen. Důležitost klidného prostředí dokazují vynikající výsledky kliniky Michela Odena v  Pithiviers ve Francii, kde ženy rodí v  tichu, pološeru a  je jim zajištěno soukromí.

1

V  těchto podmínkách

může žena odložit svou ostražitost, vypnout racionální mozek a otevřít se

„nerozumovým impulzům“ vlastních instinktů.

Když se podívám z jiného úhlu pohledu, mohu se zeptat: „Je snad porod méně instinktivní než, řekněme, jezení nebo milování se?“ Všichni máme vrozenou schopnost tyto příjemné aktivity provádět, ale to nám nezaručuje snadné trávení, extatický sex, ani instinktivní porod. A je mnoho žen, které měly ideální podmínky – například doma s milující podporou – a přesto

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


33

se setkaly s obtížemi a během porodu potřebovaly asistenci. (Zde se mohou

také zrcadlit naše negativní kulturní přesvědčení a to, že se po mnohogenerací nedostáváme do styku s normálním porodem.) Když tedy říkám, že

porod je z jednoho pohledu instinktivní, lze tvrdit i opak.

Rozvíjení našich instinktů

Dokážu si představit, co by mi řekla má kamarádka Wintergreenová,

provozovatelka terapeutické metody bodywork a autorka The Pink Kit

(Růžové soupravy),

2

která zastává další plnohodnotnou perspektivu.

Wintergreenová by mi řekla, že porod může být přirozený, stejně jako

sex, ale můžeme se ho naučit, stejně jako se můžeme naučit se stát

dobrými milenci.

Možná by souhlasila, že je důležité přihlížet k  vnějším okolnostem porodu, nicméně by také řekla, že když se naučíme pracovat s  rodícím tělem, můžeme ovlivnit vnitřní okolnosti porodu. Zmínila by, jak jedůležitá práce nitra s The Pink Kit – multimediální soupravou seznamující s vlastním tělem, která učí, jak se zorientovat ve své anatomii a pracovat s ní, jak se během přípravy na porod vnitřně masírovat a běhempokročilého těhotenství a porodu vnímat vaginu.

Tyto nástroje mají nezměrnou hodnotu a pomáhají nám být ve styku se svým tělem, jež se zdánlivě i během porodu nachází v kompetenciprofesionálů, a instinktivně rodit v libovolném prostředí, které si vybereme.

Je mi zřejmé, že aby bylo možné rodit instinktivně, je třeba objasnit i  další úrovně. Další fazeta porodu, kterou mohu připsat své přítelkyni Shivam Rachanové,

3

ředitelce International College of SpiritualMidwifery (Mezinárodní akademie pro duchovní porodnictví), jež byla potvrzena

zkušenostmi mnoha žen, se obrací na naše minulé zážitky a přesvědčení,

všechny uložené v  našich tělech, a  soustředí se na emocionální, fyzické

a spirituální osvobození před porodem.

VIZE A NÁSTROJE INSTINKTIVNÍHO PORODU


34

Stejně jako ženy mnoha jiných kultur můžeme k  očištění emocionálních a  psychologických témat vyvstávajících během rození a  porodu využít pohyb, poradenské služby, psychoterapii, dechovou techniku rebirthing, bodywork, jógu a  další terapie. Vynikajícím pomocníkem při přípravě na porod je například meditační CD od Osha Chakra Breathing (Dýchání čakrami).

Poradenství a psychoterapie mi pomáhaly při porodu mého prvního dítěte, Emmy. Při Zoiném porodu pro mě bylo velmi silnou fazetouočišťování a  uvědomila jsem si, jak moc tento porod ovlivnila moje vlastní zkušenost z dětství, kdy mě nahradila moje mladší sestra.

Spojení se Zemí

Všichni jsme stvoření pocházející ze Země, a aby mohla naše tělanásledovat instinkty, potřebují její výživu. Každý chovatel zvířat potvrdí, že dobrá

výživa je pro instinktivní porod zásadní.

Australská naturopatka a  spisovatelka Francesca Naishová připisuje velkou část porodních těžkostí naší moderní době a  špatné výživě. Bez pochyby je pravda, že náš západní způsob stravování obecně není zdraví prospěšný a  neobsahuje výživové látky, které naše těla i  těla našich dětí potřebují. Její práce byla publikována ve Spojených státech pod názvem Healthy Parents, Better Babies (Zdraví rodiče, zdravější děti)

4

a  obsahuje

cenné informace, jež pomohou zlepšit zkušenost s porodem a, díkyinformacím o optimální výživě, také zdraví našich dětí.

Se Zemí se lze spojit i na hlubších rovinách. Těhotenství v některých ženách probouzí potřebu zahradničit, chodit na procházky, výlety nebo jen pozorovat nebe a Zemi. Tyto všechny aktivity nám pomáhají seharmonizovat se Zemí, naší velkou matkou, a  učí nás respektovat a milovat řád přírody. Pokud chceme instinktivně rodit, můžeme se připravit tím, že budeme následovat instinkty v  každodenním životě. Například

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


35

můžeme přestat sledovat hodinky, jež britská aktivistka SheilaKitzingerová označuje jako „technologickou intervenci stojící mimo oblast zájmu,

jež má nicméně zásadní dopad na provádění porodu“.

5

Když žijeme, aniž

bychom hlídali čas nebo jednoduše odložíme hodinky, naladíme se snáze

na své instinktivní rytmy pulzující v souladu se Zemí, které jsouk matkám i dětem o mnoho vlídnější.

Dalším důležitým aspektem těhotenství a porodu jsou duchovnípřesvědčení a zvyky. Z praktického pohledu nám víra pomáhá vícedůvěřovat svým tělům a procesu porodu a modlitba je krásnou technikou, jak se připravit na porod a mateřství.

Systémy víry chovající v  úctě jak ženský, tak mužský princip mají v mém srdci výsostné místo, protože vidím, že když náboženstvínedokážou ctít ženské tělo a autoritu, mohou ženám silně uškodit. Během věků jsme měli své rodící bohyně a svaté ženy, Artemidou a Marií (kteráporodila bez asistence a obklopena dalšími savci) počínaje, abychom sipřipomněli, že porod je pro všechny ženy přirozenou a instinktivní záležitostí.

Používání těla

Jak na tom jsme s používáním svých těl? Můžeme rodit instinktivně, když

nevíme, jak svoje těla svobodně používat? Pokud nedokážeme sedět ve

dřepu, pokud máme záda oslabená z příliš dlouhého sezení, a když naše

dítě není kvůli našemu způsobu života a  nesprávnému používání těla

v optimální pozici, jak můžeme očekávat, že porod proběhne hladce?

Velmi důležitým aspektem přípravy pro instinktivní porod je fyzická příprava, v jejímž rámci se prostřednictvím různých pozic a pohybůotevíráme vlastním instinktivním reakcím. Výbornými nástroji jsounapříklad cvičení z  knihy Active Birth (Aktivní porod)

6

od Janet Balaskasové,

cvičení pro otočení plodu,

7

The Pink Kit a těhotenská jóga. Tyto formy

přípravy na porod se podobají bodyworku. Když rozhýbeme naše těla,

VIZE A NÁSTROJE INSTINKTIVNÍHO PORODU


36

cvičíme zároveň flexibilitu vlastních přesvědčení a  pocitů, protože tělo

a mysl jsou neoddělitelné.

Když se nenacházíme v porodní místnosti, může být těžké siuvědomit, jak hluboce dokážeme se svým tělem během porodu souznít. To byla jedna z věcí, které jsem si silně uvědomila poté, co jsem přivedla na svět Emmu, své první dítě, a byla jsem hluboce vděčná za svou jógovou praxi, která mě tak důkladně naučila, jak „ujařmit“ tělo a mysl (jedenz překladu slova „jóga“ je „jho“).

Chovat se k tělu během všech činností s jemností, laskavě k němupromlouvat a využít veškeré schopnosti k překonání negativního přístupuk ženskému tělu, hluboce zakořeněného v naší kultuře, jsou jednoduché techniky, které nám pomáhají udržet si víru ve schopnost instinktivně rodit, posilují nás během těhotenství a pomáhají čelit výzvám přicházejícím s porodem.

Cesta do nitra

Během těhotenství se usebereme do nitra své mysli, těla a duše hlouběji než

kdy jindy. Můžeme zjistit, že se na povrch pozornosti vyplaví vzpomínky,

názory a  zkušenosti, které do té doby stály nepovšimnuty. To může být

náročné a  matoucí. Tyto procesy během těhotenství naštěstí většinou vyvstanou postupně a máme tak čas nad nimi uvažovat, vyrovnávat se s nimi

a zpracovávat je. Je důležité si během těhotenství udělat čas na tuto vnitřní

práci, protože se tak před porodem výrazně pročistíme.

Tato vnitřní práce může být prostá jako si psát deník, čímž vzniká čas reflektovat své emoční stavy. Nedocenitelným prostředkem našeho vnitřního života mohou být i  sny, které mohou být během těhotenství obzvlášť živé a přesné. Doporučuju si zaznamenávat jakékoliv sny hodné zapamatování a  přemítat o  nich. Můžete je dokonce rozvinout pomocí fantazie (vytvořit příběh, pokračovat ve snění), nakreslit, namalovat je nebo ztvárnit jako sochu. Z jungiánského hlediska to znamená uchopit

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


37

jednotlivé prvky snů, živé i neživé objekty, a uvažovat nad tím, jaké části

vašeho „já“ představují.

Pokud to je vhodné, kromě práce o samotě můžeme také potřebovat pravidelně komunikovat se svým partnerem, abychom zůstali vespolečném souladu a v harmonii.

Partner nám může poskytnout cennou podporu a  zpětnou vazbu – a  někdy i  velmi užitečnou připomínku toho, jakým způsobem se vztahujeme k situaci ve vnějším světě! Podobnou podporu může poskytnout blízký přítel, terapeut nebo porodní asistentka, nebo pokud máme štěstí, můžeme prostor sdílet a prožívat svoje nejhlubší pocity na workshopu či v kruhu přátel nebo moudrých žen.

Když jsem čekala Zoe, tvořila jsem umění a  svými kresbami mandal (kreseb v kruhové kompozici) jsem naplnila pět sešitů. Je to nyní nádherná památka a Zoe si může tyto obrázky sebe samé v mém břiše prohlížet. Jsou mnohem osobnější a barevnější než fotografie ultrazvukového záznamu. Je úchvatné porovnávat obrázky mých čtyř dětí, jež jsem nakreslila, a sledovat, jak tyto prosté obrázky přesně odrážejí jejich povahu a vývoj. Zjistila jsem například, že jsem v rané fázi těhotenství kreslila Maiu, své čtvrté dítě,s detailně propracovaným srdcem v době, kdy se vyvíjelo fyzicky.

O tomto přístupu se dočtete víc v úžasné knize Birthing from Within (Porod z nitra)

8

nebo v některém z dostupných krásných a inspirativních

časopisů o porodech. Doporučuji se vyhnout knihám s věcnými výklady

o těle a dítěti a zaměřit se na pocity při objevování a učení se a spoléhat

na své vnitřní vědění.

Instinkt a energie

Mnoho moudrých žen (a mužů) zpozorovalo, že vztahy s našimi milovanými

představují mocné faktory a aspekty porodu. Například Ina May Gaskinová

věří, že „když žena při porodu nevypadá jako bohyně, někdo se k ní nechová

VIZE A NÁSTROJE INSTINKTIVNÍHO PORODU


38

správně“. Její kniha Spiritual Midwifery (Duchovní porodnictví)

9

obsahuje

mnoho příběhů o porodních asistentkách, které pracovaly s energiemi, často

ve vztahu mezi matkou a otcem dítěte, aby tak usnadnily porod.

Co se týče energie při porodu, je další vhled Iny May založený na tom, že energie, jež pomohla dítěti se dostat dovnitř, mu může pomoci se dostat ven. Můžeme se nechat její moudrostí inspirovat a dovolit si spolus partnery přítomnými během porodu volně projevovat emoce, obzvlášť pocity spojené s láskou a sexualitou, pokud cítíme, že je to pro nás to pravé. Ve dvanácté kapitole popisuji, že jak při rození, tak při milování se vylučuje velký objem oxytocinu, hormonu lásky, a tento hormon (spolus příjemnými aktivitami, které při jeho vylučování provozujeme) rozhodně může pomalý nebo stagnující porod urychlit.

Dalším významným vztahem, jenž může ovlivnit energii připorodu spolu s  naší schopností rodit instinktivně, je vztah mezi matkou a  dcerou, obzvlášť tehdy, když je matka u  porodu přítomná. Slyšela jsem výpovědi žen, že nemohly porodit, dokud jejich matka neopustila místnost, nicméně u jiných žen to bylo naopak.

Jeannine Parvati Bakerová ve své knize Prenatal Yoga and Natural Childbirth (Předporodní jóga a  přirozený porod)

10

radí si pozorně vybírat pomocníky, protože upozorňuje, že porod nebude snadný, pokud každá osoba přítomná u porodu nebude mít víru ve schopnosti

rodící ženy.

Důvěřovat instinktům

Během neasistovaného porodu mého čtvrtého dítěte jsem zažila dalšísilný aspekt instinktivního porodu. Jedná se o náhled, jejž často vidím se

odrážet v příbězích asistovaných i neasistovaných porodů. Běhemporodu Maiy jsem si detailně uvědomovala její tělo uvnitř svého a  přesnou

porodní fázi. Tento instinktivní pocit nabyl na intenzitě, protože okolo

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


39

mě nikdo nebyl, ani mi nikdo neasistoval a protože jsem už v minulosti

pracovala na důvěře ve vlastní instinkty a znalosti těla.

Mnoho dalších žen má podobný příběh o následování svých instinktů a intuice, když nebyla žádná pomoc nablízku. Například Laura Shanleyová měla během těhotenství sen o tom, jak bez asistence porodit dítě pánevním koncem napřed

11

a syn Leily McCrackenové uvíznul na dobu několikaminut za ramena, ale pak snadno vyšel pomocí jediné velké kontrakce.

12

Některé ženy mi naopak řekly, někdy i mnoho let po porodu, že si přejí, aby bývaly během těhotenství a porodu následovaly své instinkty, místo aby se zachovaly podle doporučení odborníka. Rozhodnutí upřednostnitexterní autoritu před vlastními instinkty mělo pro některé z těchto ženkatastrofální následky, čímž docházím k závěru, že stejně jako jsme přirozeným výběrem získaly schopnost rodit, tak jsme spolu s našimi předchůdkyněmi prošly výběrem díky správným porodním instinktům a intuici.

Porod je díky těmto mechanismům maximálně bezpečný a  zároveň dostáváme jako ti, kdo o  ženy pečují, zprávu, že bychom měli pozorně naslouchat niterným pocitům žen během těhotenství a při porodu. Tento intuitivní aspekt porodu je snadné zastřít, a  to především tehdy, když jsme formováni k tomu, abychom upřednostňovali informace z vnějšku, z lékařských a na technologiích založených testů, nad vnitřním věděním.

Pokud plně obýváme naše těla, jsme schopnější reagovat na jejichinstinkty. To může být v naší přeintelektualizované společnosti náročné, ale už prosté uvědomění, že touto intuitivní kapacitou disponujeme, v nás může instinkty a intuici bryskně probudit.

Tanec narození

Porod je pro všechna mláďata savců instinktivním procesem. Jinýmislovy naše děti vědí, jak se narodit. To platí pro děti ve všech pozicích a je

úchvatné pozorovat, jak se na porodu aktivně podílí. Porodní asistentka

VIZE A NÁSTROJE INSTINKTIVNÍHO PORODU


40

a spisovatelka z Nového Zélandu Maggie Banksová například ve své knize

Breech Birth Woman Wise (Pánevní porod moudré ženy)

15

ukazujefotografie dítěte rodícího se koncem pánevním, které je do pasu venku a mezi

matčinými kontrakcemi dělá kruhové pohyby, jimiž se snadno a vytrvale

posunuje směrem dolů.

Když byly Jacobovi, mému třetímu dítěti, dva roky, ukázal mi, jak tlačil nohama, aby „porodil sám sebe do vody“. Někteří lidé tomu říkají „tanec narození“, což nám připomíná, že se ho účastní dva partneři, kteří jsou intuitivně oba v  nejlepší možné formě k  projití porodem a  oba se harmonicky pohybují v nejvytříbenějším ze všech tanců.

Také můžeme mít na paměti, že „porod je tak bezpečný jako život sám“ a že není nic, ať už dokonalý instinkt nebo naprostá důvěratechnologiím, co by každé matce a dítěti zaručovalo dokonalý výsledek,dokonalý tanec. Intuitivně si uvědomujeme, že jedním z hlavních aspektůporodu jsou také neštěstí a žal. To zohledňujeme v našich porodních rituálech, nastavených u  všech kultur tak, aby pomáhaly zvládat strach z  tohoto mimořádného a našim běžným intencím se vymykajícího procesu, který je naprosto přirozený a na místě.

Závěrem...

Téma porodu je nezměrné a má mnoho fazet. Porod je mnohojakýa přivádíme jím na svět další bytosti. Přivádíme na svět naše naděje a obavy,

extáze i  agónii, radost i  zklamání. Přivádíme na svět děti, každé z  nich

dokonalé a zářící. Rodíme pomocí instinktů a svým instinktům dáváme

zároveň vzniknout. Přivádíme na svět kapacitu disponovat instinkty,které se budou dokonale doplňovat s našimi dětmi, které jsou a vždy budou

instinktivními stvořeními.

Kéž nám všem instinktivní porod přinese požehnání.

JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘSTVÍ


41

.,

Narození Emmy – sladké a oceánické

Narození prvního dítěte je zasvěcením a jeho důležitost není možné nadhodnotit.

Rozhodla jsem se prožít první porod doma, protože jsem cítila, že jepravděpodobné, že tato zásadní událost bude pro dítě i pro mě snazší ve známém prostředí.

Povzbuzuji všechny rodiče k tomu, aby u prvního porodu volili pečlivě, protože

se jim ve standardním prostředí dostane s nejvyšší pravděpodobností maximální

míry intervence – což by byl v jiném prostředí i případ Emmy. U prvního porodu

doporučuji vynaložit čas i peníze na rozhodování, výběr kvalifikovaného aohledulného pečovatele, věřit vlastním instinktům a tělu a mít na vědomí úhel pohledu

dítěte, aby se i jemu dostalo radostného přijetí do rodinného života. Porod Emmy, mého prvorozeného dítěte, byla v mém životě zásadní zkušeností. Kromě toho, že mě zasvětila jako matku, také mě naučila, jak nezměrný a intenzivní porod může být a zažehla ve mně trvající vášeň k rození a mateřství.

Emma byla počata v březnu 1990 několik měsíců poté, co jsme se s mýmmilovaným Nicholasem vzali. Tak jsme to přesně zamýšleli. Během těhotenství mě od samého začátku trápila nevolnost – při zpětném pohledu si myslím, že zde bylvýznamným faktorem můj rušný pracovní život, což mě ale nezastavilo od radostného prožívání těhotenství a úžasných změn, které se v mém těle odehrávaly. Vyživovala mě má neustávající jógová praxe a přečetla jsem všechny knihy od SheilyKitzingerové, na které jsem narazila, protože její jemný přístup k porodu mě inspiroval a byl snadno pochopitelný.

Rozhodli jsme se rodit doma a bez potíží jsme našli porodní asistentku a doktora, během svého výcviku na praktickou lékařku jsem byla přítomná u řady nemocničních porodů a také se mi dostalo té cti, že jsem byla jako opora u domácího porodu svých dvou kamarádek. Viděla jsem, že mezi kvalitou porodu v nemocnici a doma zejeohromný rozdíl. Kromě toho je Nicholasova sestra Sue (která v příběhu vystupuje) taképorodní asistentka u domácích porodů a měli jsme to štěstí, že jsme se nacházeli v dosahu její moudrosti a zkušenosti.

Dalším ze zásadních vlivů v té době byl můj trvající závazek k jungiánsképsychoterapii, v jejímž rámci jsem měla příležitost na hlubinné úrovni prozkoumávat svépostoje k mateřství, ranou zkušenost s mateřskou péčí coby dítě a svůj vztah s matkou. Zpracovávání těchto témat s mým terapeutem během těhotenství probíhalo častoprostřednictvím snů a dovedlo mě do stavu, kdy jsem se cítila pohodlně a mohla jsem tak své mateřství rozvíjet hladce a půvabně.

Přesně jsem věděla, kdy jsme Emmu počali a i bez ultrazvukového vyšetření jsem si byla jistá, že se má narodit na začátku prosince. Na konci října jsme ke svémupřekvapení zjistili, že naše dítě již bylo připravené – její hlava se nacházela již velmi nízko v pánevní oblasti – a uvažovali jsme, jestli se nenarodí předčasně. Na začátkulistoadu jsem přestala pracovat s vidinou toho, že následující měsíc strávím odpočinkem a vytvářením hnízdečka. Všechno ale bylo nakonec jinak.

Ten víkend, kdy se Emma narodila čtyři týdny před termínem, byla Nicholasova sestra Sue (naše porodní asistentka) v Melbourne, kde jsme tehdy žili. Byla na cestě ze svého domova na Novém Zélandu do Hobartu, což je hodinu cesty letadlem na jih, kde žil John, její otec, který trpěl rakovinou. V neděli ráno jsem si užívala na dvorku se Sue poklidný rozhovor o porodu. Řekla mi, že podle její zkušenosti může větší množství lidí u porodu rození zpomalit. To pro mě byla důležitá informace. Už jsem měla jakopodoru u porodu domluvené čtyři kamarády a navíc svoji sestru z Nového Zélandu, i když s výhradou, že je nemusím volat všechny. V té době jsem začala cítit, že je obvyklá frekvence jemného stahování nápadnější a všimla jsem si načervenalého výtoku. Když jsme odpoledne vezli Sue přes město k její kamarádce, měřila jsem kontrakce –pravidelně se odehrávaly v rozmezí deseti minut a při příjezdu se zřetelněji objevovala krev.

Sue navrhla, abychom upustily od našeho plánu jít na procházku po pláži a místo ní si užili klidný večer. Doma jsem se usadila na gauči a zjistila jsem, že kontrakce zesilují, když se procházím. Nicholas mi uvařil talíř výborných míchaných vajíček a zvažovali jsme, jestli zavoláme Chris, naší porodní asistentce. Zdráhala jsem se – v podstatě jsem odmítala skutečnost přijmout –, ale nakonec bylo zřejmé, že s ní potřebujeme mluvit. Přišla okolo desáté večer, vyšetřila mě a řekla mi, že u mě začala první porodní doba. Ačkoliv to pro všechny ostatní bylo zjevné, já byla v šoku. Poradila nám, abychom šli brzo spát a zavolali ji ráno, kdy se podle jejích očekávání měl porod rozeběhnout naplno.

Ve 22:30 jsme leželi s Nicholasem v posteli a vyrovnávali se s novým vývojemudálostí. Ještě jsem měla vyprat a protřídit dětské oblečení a nevymalovali jsme druhou vrstvou dětský pokoj. Ale už tu bylo naše dítě, celé nedočkavé se narodit. Lehla jsem si tedy na postel, Nicholas třídil oblečení a uvědomili jsme si, že na ničem jinémnesejde. Našim úkolem bylo přijmout tuto situaci a porodní proces v právě probíhajícím okamžiku.

Ve chvíli, kdy jsem se podvolila, porod začal naplno. Na začátku jsem zjistila, že je velmi užitečné se během kontrakcí hýbat, také bylo moc příjemné zavěsit se na dveře od skříně. V první porodní době jsem se dívala na hodiny a zjistila jsem, ženejnáročnější kontrakce trvaly pouze okolo půl minuty. Vlna procházející mým tělem po každé kontrakci polevila, a tak jsem v mezičase využila jógového výcviku k hluboké relaxaci. Během vrcholné fáze bylo mým spojencem dýchání a později i zvuk. Se zesilovánímporodních bolestí jsem kolíbala a kroužila pánví, pohyb byl synchronizovaný se sténáním.

Nacházela jsem se ve sladkém a intimním prostoru. Dům byl tichý a tmavý, aačkoliv jsem nechtěla, aby se mě Nicholas dotýkal (bylo to pro mě příliš rušivé), cítila jsem se být podporována jeho láskou a přítomností. Zaléval mě oceánický pocit, cítila jsem se jako bych jezdila na vlnách, tváří v tvář výzvě, ale naplněná radostí pokaždé, když vlna polevila. V jednu chvíli se Nicholasovy oči naplnily slzami. „Je těžké tě vidět v takových bolestech,“ řekl. „Je mi dobře,“ odpověděla jsem. „Mezi kontrakcemi mám dost času a můžu si pořádně odpočinout.“

Po několika hodinách jsem řekla: „Musíme zavolat Chris.“ Nicholasovi se nechtělo: „Užíváme si spolu tak krásné chvíle.“ Souhlasila jsem, ale instinkt mi říkal, abych jí zavolala.

Zavolal také Sue, sice se zdráhal, ale já jsem si byla jistá, že ji u porodu chci. Během zhruba půl hodiny, než Chris přijela, jsem začala cítit knedlík v krku spolu s jemnou potřebou s každou vlnou tlačit. Nicholas začal přemisťovat nábytek tak, jak jsme sidohodli, a přesunul naši postel do obývacího pokoje, který se dal pro porod snadno vytopit.

Krátce po druhé hodině ranní se v chodbě objevila Chris a Nicolas jí řekl: „Už tlačí.“ Chris se otočila a šla ven pro porodnické vybavení. V tu chvíli jsem už byla na posteli na všech čtyřech. Věděla jsem, že se moje dítě už brzy narodí a cítila jsem strach. Je drobná a přichází na svět brzo, bude v pořádku? Stále si pamatuji, jak se mi vrátil klid, když jsem se podívala Chris do očí – věřím ti a vím, že všechno bude v pořádku.

Tlačení pro mě bylo nejméně příjemnou částí porodu – ve vagině jsem cítila hlavu tvrdou jako kámen a chtěla jsem ji držet v sobě, ale všechny buňky mého těla s každou vlnou tlačily a tlačily. Moje tělesné instinkty byly jako oceán, nezměrné a nic je nemohlo zastavit.

Vak blan se nadýmal a já souhlasila, aby ho Chris protrhla. Zanedlouho minavrhla, abych se převalila na bok, tam jsem se cítila dobře. Chtěla jsem, aby věci nabraly spád, a taky se tak stalo. Po několika stazích byla venku hlava, k našemu překvapení obličejem směrem vzhůru. Když vycházelo ven tělo, Nicolas udělal několik fascinujících fotografií. V tu chvíli dorazil Peter, náš praktický lékař, což bylo báječné načasování. Bylo 2:50 ráno. Chris ji vzala do rukou a teplou a mokrou mi ji položila na břicho. Ihned jsme zjistili, jaké má pohlaví. „Emma!“ řekla jsem. Byla drobná a vyhublá, jako malý holý králíček. Přikryli jsme ji, měli jsme pro ni přichystanou čepičku, jež byla o několik velikostí větší, a něžně jsem ji držela. Pupeční šňůra přestala po pěti nebo desetiminutách tepat a Chris ji zaškrtila a přestřihla. Placenta vyšla hladce dvanáct minut po porodu a těsně před příchodem Sue.

Byla jsem radostí bez sebe, ohromená a v lehkém šok



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist