načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Japonské javory - Pavel Bartoš

Japonské javory

Elektronická kniha: Japonské javory
Autor: Pavel Bartoš

Historie objevování japonských kultivarů, rozšíření do Evropy. Využití těchto dřevin v okrasných zahradách. Požadavky na stanoviště, změny ve zbarvení listů a jejich příčiny. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  118
+
-
3,9
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 80
Rozměr: 21 cm
Úprava: 20 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1857-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Historie objevování japonských kultivarů, rozšíření do Evropy. Využití těchto dřevin v okrasných zahradách. Požadavky na stanoviště, změny ve zbarvení listů a jejich příčiny. Zásady správného pěstování - výsadba, řez, tvarování, rozmnožování (roubováním i výsevem), choroby a škůdci. Podmínky k vypěstování bonsají. Přehledné tabulky javoru dlanitolistého a jeho kultivarů podle výšky, použití a barvy listů. Příručka se věnuje pěstování japonských javorů, které patří mezi výrazné okrasné dřeviny. Představuje široký sortiment kultivarů javoru dlanitolistého (Acer palmatum) a kultivary nabízené v zahradnických centrech.

Popis nakladatele

Jediná knížka na našem knižním trhu, která se uceleně zabývá pěstováním těchto atraktivních listnatých dřevin. Popisuje několik desítek nejzajímavějších kultivarů, které lze pěstovat v našich klimatických podmínkách. Uvedeny jsou jejich nároky, výběr nejvhodnějšího stanoviště, ochrana před chorobami a škůdci atd. Kniha poslouží hlavně laickému zájemci, ale i odborník jistě ocení ucelený přehled o japonských javorech, o nichž se dosud mohl dočíst pouze v článcích specializovaných časopisů.

Předmětná hesla
japonské javory
javor dlanitolistý
Pěstování okrasných rostlin
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Poděkování Děkuji všem, kteří mně u zrodu této knížky pomáhali a všem, kteří mě ujišťovali o správnosti rozhodnutí tuto knížku napsat.

Autor

Pavel Bartoš Japonské javory Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7, obchod@grada.cz, www.grada.cz, tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 2949. publikaci Odpovědná redaktorka Kristýna Čechovská Sazba Artedit s.r.o., Praha Fotografie na obálce Pavel Bartoš Fotografie v barevné příloze Pavel Bartoš Počet stran 80 a 20 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2007 Vytiskl Rodomax-Print, s. r. o. Rezecká 1164, Nové Město n. Metují © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2007 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-1857-6 ISBN 978-80-247-6163-3

© Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)Obsah Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1. Dvojí význam názvu japonské javory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2. Klima a rozdělení vegetačních zón v Japonsku . . . . . . . . . . . . . . 10

2.1 Subarktické/subalpinské stálezelené jehličnaté lesy . . . . . . . . . . 10

2.2 Chladné širokolisté opadavé lesy chladné části mírného pásma 11

2.3 Teplé širokolisté stálezelené lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2.4 Subtropické širokolisté stálezelené lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3. Japonské javory u nás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

3.1 Historie a introdukce japonských javorů do Evropy

a na území Čech a Moravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

3.2 Přehled původu a doby výsadby vybraných exemplářů

japonských javorů v Průhonickém parku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

3.3 Přehled výskytu některých exemplářů japonských

javorů v České repulice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

4. Taxonomie a nomenklatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

4.1 Přehled rodu Acer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

4.2 Základní pojmy systematiky rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.3 Problémy a záměny při pojmenovávání japonských javorů . . . . 20

4.4 Některé japonské výrazy a jejich význam . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 5. Využití japonských javorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

5.1 Japonské javory jako kompoziční prvek v zahradě . . . . . . . . . . . 23

5.2 Japonské javory jako mobilní zeleň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

5.4 Zvláštní krása listů javoru dlanitolistého – Acer palmatum . . . . 26

5.5 Co způsobuje barevnost listů japonských javorů . . . . . . . . . . . . 27 6. Výsadba japonských javorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

6.1. Požadavky na stanoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

6.2 Typy půd a jejich úprava pro výsadbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

6.3 Výběr a nákup javorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

6.4 Vlastní výsadba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 7. Péče o japonské javory v dalších letech po výsadbě . . . . . . . . . . 33

7.1 Řez a tvarování japonských javorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

7.2 Závlaha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7.3 Přihnojování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7.4 Ochrana na zimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 8. Mikroklima zahrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

9. Choroby a škůdci japonských javorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

9.1 Houbové choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

9.1.1 Verticillium alboatrum – verticiliové vadnutí . . . . . . . . . . . . 37

9.1.2 Fusarium ssp. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

9.1.3 Botrytis cinerea – plíseň šedá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

9.1.4 Antraknóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

9.1.5 Pythium spp. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 9.2 Bakteriální a fyziologické choroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

9.2.1 Pseudomonas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

9.2.2 Chloróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

9.2.3 Popálení na listech a větvích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 9.3 Živočišní škůdci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

9.3.1 Mšice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

9.3.2 Lalokonosec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

9.3.3 Housenky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

9.3.4 Kůrovci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

10. Rozmnožování japonských javorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

10.1 Generativní množení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 10.2 Vegetativní množení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

10.2.1 Roubování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

10.2.2 Řízkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

11. Pěstování javoru dlanitolistého jako bonsaj . . . . . . . . . . . . . . . 46

12. Acer palmatum – javor dlanitolistý a jeho kultivary . . . . . . . . . 48

12.1 Poddruhy Acer palmatum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

12.1.1 Acer palmatum ssp. palmatum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

12.1.2 Acer palmatum ssp. amoenum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

12.1.3 Acer palmatum ssp. matsumurae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 12.2 Skupiny Acer palmatum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

12.2.1 Skupina palmata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

12.2.2 Skupina dissectum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

12.2.3 Skupina zakrslé – dwarf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

12.2.4 Skupina panašované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

12.2.5 Skupina linearilobum – úzkolisté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 12.3 Přehled javoru dlanitolistého – Acer palmatum

a jeho kultivarů dle výšky, použití a barvy listu . . . . . . . . . . . . 65

13. Ostatní japonské javory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

6 JAPONSKÉ JAVORY


Úvod

Japonské javory již nejsou pro řadu pěstitelů a tvůrců okrasných zahrad

cizím pojmem. Svou podmanivou krásou jemných listů a barvami,

měnícími se od časného jara až do pozdního podzimu, jim právem pat

ří první místo mezi výraznými okrasnými dřevinami. Stále však přežívá

názor, že japonský javor je pouze forma javoru s deštníkovitým tvarem

koruny a červenými listy, odborným názvem Acer palmatum ‘Dissectum

atropurpureum’. Jen málokdo zná i zlatou formu a ví, že patří mezi

japonské javory. Cílem publikace je pomoci pěstitelům orientovat se

v širokém sortimentu kultivarů javoru dlanitolistého a seznámit je s kul

tivary nabízenými v zahradnických centrech.

Publikace se zmiňuje o historii objevování japonských javorů v dale

kých zemích, o tom, jak složitě se dostávaly první rostliny do Evropy

a následně i do českých zemí, a seznámí čtenáře i s prvním exemplá

řem javoru dlanitolistého vysazeným u nás.

V jakých klimatických podmínkách japonské javory rostou ve své

domovině, naznačuje kapitola o vegetačních zónách Japonska. Bota

nické zařazení rodu Acer pak zpřehledňuje kapitola o jeho taxonomii.

Pohledu na japonské javory v zahradní tvorbě je věnována další samo

statná kapitola. Dále kniha pojednává o změnách ve zbarvení listů javo

rů a co je toho příčinou, jaké jsou jejich požadavky na stanoviště, o pro

blematice výsadby javorů a jejich řezu a tvarování. Do části knihy

popisující rozmnožování javorů (jak roubováním, tak i výsevem semen)

jsem přispěl svými zkušenostmi s mnohaletým pěstováním javoru dla

nitolistého a jeho kultivarů. Neméně důležitá je kapitola o chorobách

a škůdcích, jež pěstování javorů nepříjemně doprovázejí. Japonské javo

ry jsou rovněž velmi vhodné pro pěstování jako bonsaj, a o tom kniha

také pojednává. Rozdělení javoru dlanitolistého dle 5 hledisek: tvaru,

velikosti a barevnosti listů, výšky javoru a jeho použití, poslouží čte

nářům v orientaci mezi jeho nesčetnými kultivary. Poslední část knihy

se zmiňuje o ostatních javorech, které jsou domácí na japonských ost

rovech.

Věřím, že si každý, kdo chce pěstovat javor dlanitolistý, najde ten

správný kultivar pro svou okrasnou zahradu a časem k němu přidá dal

ší. Neboť několik rozličných javorů je to, co do zahrady vnese něco leh

ce japonsky exotického.

Autor

7Obsah



1. Dvojí význam názvu japonské javory

Zeptáme-li se v zahradnickém centru běžného zákazníka, co mu říká

slovo japonský javor, ukáže na červený javor, který se od ostatních

okrasných rostlin liší svou výraznou červenou barvou listů a tvarem.

Jedná se převážně o převislý červenolistý javor ze skupiny „Dissectum“,

který bývá většinou v povědomí pěstitelů okrasných dřevin. Tato pub

likace by měla vysvětlit a ujasnit majitelům těchto okrasných stromků

odborný náhled na tuto problematiku.

Pojem japonský javor má dva různé významy. Zahradníci takto ozna

čují skupinu okrasných stromků javoru dlanitolistého – Acer palmatum

a jeho již téměř 300 kultivarů (často označovaných jako odrůdy či for

my) nebo javoru vějířovitého – Acer japonicum a jeho kultivarů a dále

Acer shirasawanum a jeho zlatého kultivaru ‘Aureum’, které jsou běžně

v povědomí pěstitelů okrasných dřevin, i když u nás byly v okrasných

školkách dlouhá léta nedostatkovým zbožím. Přesto se s nimi může

me v soukromých okrasných zahradách setkávat již několik desetiletí

a dnes jsou už vzrostlými exempláři v plné okrasné hodnotě.

Odborník-dendrolog (znalec dřevin) zahrnuje pod pojem japonské

javory všechny druhy čeledi Aceraceae, které jsou endemické – půvo

dem z japonských ostrovů Hokkaidó, Šikoku, Honšú a Kjúšú, eventu

álně z přilehlých regionů Číny, Korejského poloostrova a Mandžuska.

9Úvod


2. Klima a rozdělení vegetačních zón v Japonsku Japonské ostrovy Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú leží přibližně mezi 24. až 46. stupněm severní šířky a 122. až 148. stupněm východní délky. Z těchto údajů lze předpokládat široké rozpětí klimatických podmínek, zejména teplot. Charakteristickým znakem pro Japonsko jsou vysoké srážky během celého roku. V létě převažuje jihovýchodní proudění, které přináší hodně srážek, včetně velkých dešťů a prudkých lijáků. V zimě převládají severozápadní větry, přinášející srážky sněhové.

Průměrné roční srážky 1740 mm

Maximum 3000 mm

Minimum 800 mm Veškeré lesní porosty, což se týká i porostů japonských javorů, mohou být podle japonského autora Numaty v jeho knize „The flora and vegetation of Japan“, zařazeny do čtyř typů lesních vegetačních zón.

1. subarktické/subalpinské stálezelené jehličnaté lesy

2. chladné širokolisté opadavé lesy chladné části mírného pásma

3. teplé širokolisté stálezelené lesy

4. subtropické širokolisté stálezelené lesy 2.1 Subarktické/subalpinské stálezelené jehličnaté lesy Hlavní stromové druhy této lesní vegetační zóny jsou rozdílné na ostrovech Honšú a Hokkaidó. Horní hranice lesa je 1500 m n. m. a spodní hranice 400 m n.m. Na ostrově Hokkaidó rostou tři hlavní druhy vysokých stromů subarktické zóny, a to Abies sachalinensis, Picea jezoenzis a Picea glehnii. Zde také roste Acer mono var. glabrum, který z japonských javorů proniká nejdále na sever. Roste též na zpevněných dunách a je součástí vegetace pobřežních útesů a sutí. Na ostrově Honšú se subarktický/subalpinský stálezelený jehličnatý les nalézá jen ve vyšších polohách v centrální části ostrova. Ve srovnání s ostrovem Hokkaidó je počet jehličnatých druhů vyšší. Přibývají zde druhy jako Picea jezoenzis var. hondoenzis, Tsuga diversifolia, Abies veitchii, Abies mariessii. Subalpinské pásmo je obsazeno opadavými keři, jako je například Quercus mongolica nebo javory Acer tschonoski, Acer micranthum a Acer rufinerve. 10 JAPONSKÉ JAVORY

2.2 Chladné širokolisté opadavé lesy chladné části mírného

pásma

Typickou vegetací této zóny je bukový les s příměsí opadavých dubů

Quercus crispula s podrostem bambusu. V Japonsku existují dva druhy

buků, Fagus crenata a Fagus japonica, z nichž Fagus japonica se vyskytu

je jako lesní strom v nižších teplejších oblastech této zóny a Fagus cre

nata naopak ve vyšších a chladnějších polohách. Tím jsou oba buky

teplotně separovány. Složení těchto bukových lesů se od sebe liší jak na

pacifické straně, tak na straně Japonského moře. Rozdíl je způsoben

vysokou sněhovou pokrývkou na západní straně ostrova Honšú a po

měrně suchou zimou na straně východní, přiléhající k oceánu. Nižší

patro bukového lesa tvoří množství různých širokolistých nižších opa

davých stromů a keřů, kde hlavní komponenty představují javory,

například Acer mono, Acer micranthum, Acer japonicum, Acer tschonoski,

Acer tataricum ssp. ginala a další podrostové stromy a keře jako Acan

thopanax sciadophylloides, Fraxinus lanuginosa, Tilia japonica, Calopanax

innovans, Sorbus alnifolia, Magnolia obovata a jedním z nejzajímavějších

je Camelia rusticana. V některých údolích, kde je půda velice mokrá, se

vyskytují speciální lesní typy z Aesculus turbinata a Alnus maximovitzia

num. V bažinných oblastech regionu Minomigawa se objevuje Acer pyc

nanthum. V centru ostrova Kjúšú je největší známá kaldera z pěti štítů

sopek, z nichž jedna je činná. Jmenuje se Nakadake a její okolí je stále

holé a opakovaně pokrývané popelem. Ve vzdálenosti 300 až 500 m od

kráteru se již objevuje typický pionýr obsazující vulkanická pole, Rey

nontria japonica forma colorans, Miscanthus macumurae a dále keře Quer

cus mongolica var. grosserata, Acer rufinerve a Zelkova crenata. Na tomto

vulkanickém zvětralém podloží se setkáváme již také s javory Acer pal

matum a Acer mono var. dissectum, tvořícími podrost bukového lesa. Na

pacifické straně je charakteristický smíšený les z Fagus crenata, Quercus

mongolica var. grosserata, Abies homolepis, Fagus japonica a s podrostem

tvořeným javory Acer sieboldianum, Acer micranthum a Acer niponicum.

2.3 Teplé širokolisté stálezelené lesy

Dominantní u těchto stálezelených lesů jsou Quercus phillyraeoides

a Castanopsis cuspidata v nejvyšším rostlinném patře a dvě až tři dobře

rozlišitelná patra podrostu. Tyto lesy byly původně plošně rozšířeny

v jihozápadní části Japonska, ale postupně je zatlačovalo zemědělské

využívání půdy, zejména po zavedení pěstování rýže. Jen u klášterů

zůstaly zbytky těchto lesů. V jejich chladnější části roste javor Acer cra

taegifolium, v teplejší části rostou javory Acer palmatum, Acer pycnan

11Dvojí význam názvu japonské javory

thum, Acer diabolicum, Acer sieboldianum, Acer shirasawanum a Acer uku

ruduense.

2.4 Subtropické širokolisté stálezelené lesy

Tyto lesy se rozkládají na řetězu ostrovů jižně od Japonska mezi 24. až

30. stupněm severní zeměpisné šířky, ale jejich rozlohu již omezila

zemědělská činnost. Nejsou zde vysoké hory, jejich maximální výška

dosahuje 500 m n. m. V těchto oblastech převládá oceánské klima.

Původní jsou zde Cykas a Pandanus.

Japonské javory můžeme rozdělit do pěti skupin podle stanoviště.

První skupina zahrnuje javory rostoucí v subarktickém/subalpinském

pásmu, které postupně přecházejí do pásma chladných širokolistých

opadavých lesů. Patří sem Acer mono, Acer myiabei, Acer carpinifolium

a Acer tschonoski.

Druhou skupinu tvoří javory rostoucí ve vlhkých až mokrých údolích.

Jsou to třeba Acer pycnanthum, Acer distyllum a Acer argutum.

Do třetí skupiny patří javory rostoucí na zvětralých lávových polích,

například Acer rufinerve, Acer palmatum, Acer mono var. dissectum.

Ve čtvrté skupině jsou javory tvořící podrost bukových lesů, jako je

Acer micranthum, Acer japonicum.

Do páté skupiny zařazujeme javory rostoucí v chladnější části teplých

širokolistých stálezelených lesů. Patří sem například Acer crataegifolium.

V teplejší části této zóny roste Acer diabolicum.

12 JAPONSKÉ JAVORY

3. Japonské javory u nás

3.1 Historie a introdukce japonských javorů do Evropy

a na území Čech a Moravy

První, kdo se pokusil zhodnotit japonskou flóru, byl Carl Peter Thum

berg. Vybral jej švédský botanik Carl von Linné, aby pro něho v cizině

sbíral a přivezl nové rostliny. Thumberg opustil švédský přístav Upsa

llu v srpnu 1770. Připojil se k Holandské východoindické společnosti,

která se pokoušela rozšířit obchod na Dálném východě a v Japonsku,

jež bylo v té době cizincům nepřístupné. Proplouvali kolem jižní Afri

ky až k japonským břehům. Cizincům byl přidělen malý ostrov v pří

stavu Nagasaki (Deshima). Thumberg byl schopen sebrat a shromáždit

pouze listy a vzorky rostlin přinesených z pevniny Japonského území

jako krmivo pro koně a ostatní zvířata, které s sebou vezli. Tyto vzorky

byly základem pro dílo Flora japonica vydané v roce 1784.

Thumberg pořizuje první popisy javorů Acer palmatum, Acer japoni

cum a dalších japonských javorů. Tyto však nebyly zavedeny do kul

tury po dlouhou dobu, protože dalších 50 let se na území Japonska

žádný botanik nedostal. První, kdo skutečně pronikl na japonské

území, byl v roce 1824 Philip F. von Siebold. Na základě své pověsti

dobrého lékaře, zejména očního specialisty, kterou si vysloužil po

úspěšném léčení syna vysoce postaveného japonského úředníka,

mohl z Japonska přivézt některé rostliny, přestože Japonsko bylo pro

cizince stále nedostupné. Teprve od roku 1860 se postoj Japonska

k cizincům podstatně změnil, takže konec 19. století znamenal inva

zi botaniků do země a introdukci japonských rostlin do Evropy ve

velkém měřítku.

A jak pěstují javor dlanitolistý sami Japonci? Podle historických pra

menů zaujímá tento strom důležité místo v japonských císařských,

ale i v soukromých zahradách. V 7. století je opěvován ve sbírce bás

ní Man-Yoshu, vydané v roce 614 n. l. Zmíněný javor byl dále šlech

těn a přední místo zastal i ve formě bonsají. Nové kultivary byly

zvlášť žádány a pěstitelé jim dávali poetická jména. V jednom spisu

z roku 1710 se již uvádí 36 kultivarů. Javory zůstaly vedle borovic

a sakur až do dnešní doby nejdůležitějšími stromy japonské zahradní

kultury.

13Klima a rozdělení vegetačních zón v Japonsku 3.2 Přehled původu a doby výsadby vybraných exemplářů

japonských javorů v Průhonickém parku

Podle dalších historických zjištění byl první japonský javor Acer palmatum v Čechách zasazen v roce 1835 v Královské oboře poblíž Pražského hradu. Další informace o výsadbě tohoto, ale i ostatních endemických japonských javorů pocházejí ze záznamů Dendrologické společnosti v Průhonicích. Z jejích katalogů se dozvídáme, kdy byly jednotlivé javory vysázeny v průhonickém parku a odkud byly získány. Za rodovým a druhovým názvem javoru je označeno jméno botanika, který javor popsal.

Druh Doba výsadby Odkud byl získán

Acer argutum Maxim. 1912 Arnold arboretum

Acer capilipes Maxim. 1914 Hesse – Werner

Acer carpinifolium S. et Z. 1914 Barbier – Orleans

Acer crataegifolium S. et Z. 1912 Unger – Japonsko

Acer cissifolium K. Koch 1927

Acer diabolicum K. Koch 1927

Acer japonicum Thunb 1923

Acer micrantum S. et Z. 1922

Acer miyabei Maxim 1914 Simon Luis

Acer mono Maxim 1927

Acer nikoense Maxim 1923 Berlin – Dahlem

Acer palmatum Thunb 1911 Unger – Japonsko

Acer palm. ‘Atropurpureum’ Sch 1927

Acer palm. ‘Dissectum’ Thunb 1927

Acer palm. var. heptalobum Rehd

Acer palm. ‘Roseo – marginatum’

Nichols 1935

Acer palm. ‘Atropurpureum’ Sch 1923 Berlin – Dahlem 3.3 Přehled výskytu některých exemplářů japonských javorů

v České repulice

Dále uvedený stručný přehled výsadby jednotlivých importovaných a poté vysazených japonských javorů v českých a moravských zámeckých parcích, botanických zahradách a arboretech je sestaven podle jednotlivých taxonů a místa výskytu s uvedením nadmořské výšky. 14 JAPONSKÉ JAVORY

Acer argutum

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Acer burgerianum

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m. (dva stromy výšky asi 9 m,

přibližně 80 let)

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Acer capilipes

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m.

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Acer carpinifolium

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Acer cissifolium

Zámecký park Hluboká n. Vltavou, 392 m n. m.

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m.

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Zámecký park Oslavany, 250 m n. m.

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Acer crataegifolium

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Acer diabolicum

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Acer japonicum

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m.

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Acer japonicum ‘Aconitifolium’

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m. (přibližně 80 let, keřovitý tvar)

15Japonské javory u nás

+

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m. (přibližně 60 let, roste jako

dvojkmen)

Zámecký park Veselíčko, 250 m n. m.

Zámecký park Libochovice, 163 m n. m.

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Acer micranthum

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Acer myiabei

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m.

Acer nikoense

Botanická zahrada Průhonice, 306 m n. m.

Zámecký park Chorovány, 552 m n. m.

Zámecký park Lednice na Moravě, 172 m n. m.

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m.

Acer palmatum

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m. (přibližně 80 let, asi 10 m vysoký)

Zámecký park Opočno, 305 m n. m.

Zámecký park Kostelec n. Orlicí, 291 m n. m.

Zámecký park Ploskovice, 230 m n. m.

Zámecký park Roudnice, 175 m n. m.

Zámecký park Vlčí pole, 251 m n. m.

Zámecký park Lednice na Moravě, 172 m n. m.

Zámecký park Kroměříž, 201 m n. m. (více exemplářů,

přibližně 60 let)

Acer palmatum ‘Atropurpureum’

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m.

Zámecký park Bludov, 300 m n. m.

Zámecký park Bruntál, 550 m n. m.

Zámecký park Opočno, 305 m n. m.

Zámecký park Potštejn, 310 m n. m.

Zámecký park Vizovice, 375 m n. m.

Zámecký park Horšovský Týn, 377 m n. m.

Acer palmatum ‘Shishigashira’

Zámecký park Libochovice, 163 m n. m.

Botanická zahrada Masarykovy univerzity Brno, 230 m n. m.

(přibližně 60 let)

16 JAPONSKÉ JAVORY

Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně,

220 m n. m. (přibližně 70 let)

Acer palmatum ‘Elegans’

Zámecký park Slatiňany, 270 m n. m.

Zámecký park Vrchotovy Janovice, 405 m n. m.

Acer palmatum ‘Rubrum’

Zámecký park Vrchotovy Janovice, 405 m n. m.

Lázeňský park Velké Losiny, 410 m n. m. (přibližně 60 let)

Acer palmatum ‘Sanquineum’

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m.

Arboretum Bílá Lhota 290 m n. m. (roste od země jako dvojkmen asi

60 let)

Acer palmatum ‘Dissectum Atropurpureum’

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m.

Zámecký park Žehušice, 228 m n. m.

Zámecký park Vizovice, 232 m n. m.

Acer palmatum ‘Dissectum Ornatum’

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m.

Zámecký park Lysice, 365 m n. m.

Zámecký park Buchlovice, 265 m n. m.

Acer rufinerve

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m.

Zámecký park Velké Březno, 150 m n. m.

Acer shirasawanum

Arboretum Nový Dvůr, 330 m n. m.

Acer shirasawanum ‘Aureum’

Okrasné školky Litomyšl, 310 m n. m.

Arboretum Bílá Lhota, 290 m n. m.

Přehled je jen stručnou informací pro zájemce a návštěvníky zámeckých

parků a arboret, kde všude se mohou setkat nejen s krásnými kultivary

javoru dlanitolistého, ale i s ostatními druhy japonských javorů. Dnes

jsou již historické stromy japonských javorů věkem poškozené, někdy

i špatně ošetřované. Za zmínku také stojí exemplář javoru dlanitolisté

ho v botanické zahradě v rakouském Linzu, kde je mimořádně vzrostlý

červený kultivar ‘Dissectum Atropurpureum’ (obr. 1), který dosahuje

výšky okolo 7 m a šířky asi 10 m. Jeho stáří lze odhadnout nejméně na

80 let. Tento javor, který mimo jiné vypovídá o historii introdukce

Japonských javorů do Evropy, vyvolává opravdu dojem.

17Japonské javory u nás 4. Taxonomie a nomenklatura 4.1 Přehled rodu Acer Celý rod Acer je rozdělen do 16 sekcí, z toho 8 sekcí znovu do 19 řad. Tyto sekce a řady obsahují 230 taxonů: 124 druhů, 15 poddruhů, 8 variet a 1 formu. Pro zestručnění jsou dále uvedeny pouze sekce, řady a vybrané druhy. Čeleď: Aceraceae

Rod: Acer

Sekce: Parviflora Koidz. (1911)

Řada: Parviflora

A. nipponicum Hara (1983)

Řada: Distyla (Ogata) Murr. (1983)

A. distylum Sieb. and Zucc (1845)

Řada: Caudata Pax. (1886)

A. caudatum Wall. (1830) ssp. caudatum

A. caudatum ssp. ukurunduense (Trautv. and Meyer) Murr. (1966)

A. spicatum Lamarch (1786)

Sekce: Palmata Pax. (1885)

Řada: Palmata

A. circinatum Pursch (1814)

A. japonicum Thunb. ex Murr. (1784)

A. palmatum Thunb. ex Murr. (1784) ssp. palmatum

A. palmatum ssp. amoenum (Carr.) Hara (1954)

A. palmatum ssp. matsumurae Koidz. (1911)

A. pseudosieboldianum (Pax) Komarov (1904) ssp.

pseudosieboldianum

A. shirasawanum Koidz (1911) var. shirasawanum

A. shirasawanum var. tenuifolium Koidz. (1911)

A. sieboldianum Miquel (1865)

Řada: Sinensia Pojárkova (1933)

A. erianthum Schwerin (1901)

Sekce: Macrantha Pax. (1885)

A. capillipes Maxim. (1867)

A. caudatifolium Hayate (1911)

A. crataegifolium Sieb. and Zucc. (1845)

A. micranthum Sieb. and Zucc. (1845) 18 JAPONSKÉ JAVORY

A. morifolium Koidz. (1914)

A. rubescens Hayata (1911)

A. rufinerve Sieb. and Zucc. (1845)

A. tschonoskii Maxim. (1886) ssp. tschonoskii

A. tschonoskii ssp. koreanum Murr. (1977) Sekce: Glabra Pax (1885) amend. Momotani (1962)

Řada: Arguta Rehd. (1949)

A. argutum (Maxim.) (1867) Sekce: Negundo (Boemer) Maximowicz (1880)

Řada: Negundo

A. negundo L. (1753) ssp. negundo

Řada: Cissifolia (Koidz.) Momotani (1962)

A. cissifolium (Sieb. and Zucc.) Koch (1864)

A. henryi Pax (1889) Sekce: Indivisa Pax (1885)

A. carpinifolium Sieb and Zucc. (1845) Sekce: Pentaphylla Hu and Cheng (1948)

Řada: Pentaphylla

A. pentaphyllum Diels (1931)

Řada: Trifida Pax (1886)

A. buergerianum Miquel (1865) ssp. buergerianum

A. buergerianum ssp. ningpoense (Hance) Murr. (1982)

A. oblongum Wall. ex. DC. (1824)

A. paxii Franch. (1886) Sekce: Trifoliata Pax (1885)

Řada: Grisea Pojárkova (1933)

A. griseum (Franch.) Pax 1902

A. maximowiczianum Miquel (1867)

A. triflorum Komarov (1901) Sekce: Lithocarpa Pax 1885

Řada: Lithocarpa

A. diabolicum Blume ex Koch (1864) Sekce: Platanoidea Pax (1885)

A. miyabei Maxim. (1888) ssp. miyabei

A. miyabei ssp. miaotaiense (Tsoong) Murr. (1969)

A. mono Maxim. (1857) ssp. mono

A. mono f. ambiguum (Dippel) Rehd. (1939)

A. mono var. mayrii (Schwerin) Nakai (1930)

A. mono ssp. okamotoanum (Nakai) de Jong, Comb. and stat. nov.

19Japonské javory u nás


A. truncatum Bunge (1833)

Sekce: Ginnala Nakai (1915)

A. tataricum ssp. ginnala (Maxim) Wesmael (1890)

Sekce: Rubra Pax (1885)

A. pycnanthum Koch (1864)

Sekce: Trifoliata Pax (1885)

A. griseum

A. maximowiczianum

A. mandshuricum

A. triflorum

Sekce: Pubescentia (Pojárkova) Ogata (1967)

A. pentaponicum

A. pilosum

Sekce: Heptiocarpa Fang (1966)

A. garretii

A. laurinum

Sekce: Wardiana (de Jong) de Jong et. Statinov

A. wardii 4.2 Základní pojmy systematiky rostlin Čeleď (familia) zahrnuje skupinu rodů společného původu (např. Aceraceae – javorovité). Rod (genus) je skupina druhů společného původu (např. Acer – javor). Druh (species) je základní systematická jednotka (např. Acer palmatum – javor dlanitolistý). Varieta (varieta) dělená ještě na podvariety (subspecies) je nejnižší systematickou jednotkou (např. Acer palmatum ssp. amoenum). Kultivar – odrůda – sorta je vypěstovaná forma kulturních rostlin, která má víceméně vyrovnané morfologické, fyziologické a další znaky a vlastnosti (např. Acer palmatum ‘Aoagi’). 4.3 Problémy a záměny při pojmenovávání japonských javorů V nomenklatuře japonských javorů panuje dosti velký zmatek. Některé kultivary existují pod více názvy. Než švédský botanik Carl von Linné v roce 1735 zavedl botanické názvosloví, neplatila vlastně žádná pravidla při pojmenovávání nových rostlin. Jména javorů vznikala použitím lidových názvů a přitom se určitý název používal pouze v ohraničeném a často odlehlém regionu. Kvůli japonským dialektům 20 JAPONSKÉ JAVORY



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist