načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Jana z Arku - Colette Beauneová

Jana z Arku
-16%
sleva

Kniha: Jana z Arku
Autor:

Důkladná znalost pramenů umožnila autorce vykreslit Janu z Arku s ohledem na dobové modely, jimiž se dívka sama řídila. Sleduje její osud od narození až po její rehabilitaci v roce 1456, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  420 Kč 353
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Karolinum
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 04.07.2018
Počet stran: 413
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: První české vydání
Spolupracovali: z francouzského originálu Jeanne d&rsquo
Arc ... přeložila Kateřina Svátková
Jazyk: česky
Vazba: kniha, brožovaná vazba
ISBN: 9788024631837
EAN: 9788024631837
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Francouzská historička se zaobírá původem, dětstvím, vzděláním a proroctvím Jany z Arku. Autorka přibližuje také její účast v bojích proti Angličanům roku 1429, uvěznění, obvinění z kacířství, smrt a proces z roku 1456, který ji zbavil obvinění z kacířství. Důležitá pozornost je věnována rovněž historickému vývoji ve Francii ve 20. a 30. let 15. století a různým stránkám každodenního života člověka v pozdním středověku. Součástí biografie je přehled nejdůležitějších událostí ze života významné osobnosti francouzských dějin.

Popis nakladatele

Důkladná znalost pramenů umožnila autorce vykreslit Janu z Arku s ohledem na dobové modely, jimiž se dívka sama řídila. Sleduje její osud od narození až po její rehabilitaci v roce 1456, a především uvádí čtenáře do světa, v němž svůj krátký a výjimečný život prožila. Kniha přibližuje, jakým způsobem ji pravděpodobně vnímali její současníci, jak odpovídala jejich očekáváním a čím se vymykala: zobrazuje tradiční představy o postavách panny, pastýřky i vyvoleného rytíře, a především ozřejmuje zdroje Janiných politických sympatií i neotřesitelné věrnosti Karlovi VII. a ukazuje tenkou hranici mezi čarodějnictvím a svatostí. Colette Beaunová ve své práci spojuje celou řadu pohledů a přístupů - antropologii, dějiny mentalit, dějiny literatury nebo politickou a sociální historii, výsledkem je komplexní pohled nejen na Janu z Arku, ale i na svět jejích současníků.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Colette Beaunová, honorární profesorka univerzity vPaříži

Nanterre, je autorkou dnes ji klasické monografie Naissance de

la nation France (Zrození francouzského národa) a několika

prací o životě a mýtu Jany z Arku. Nejvýznamnější z nich je

právě monografie, kterou vydala poprvé roku 2004 a jež vzápětí

obdržela prestižní cenu senátu Francouzské republiky.

Především se však setkala s mimořádně příznivým ohlasem u

odborné kritiky, vyzdvihující její metodologickou originalitu.

Životní osudy Jany z Arku přitom ve Francii rozhodně nepatřily

a nepatří k bílým místům tamní historiografie. V čem je tedy

autorčin přístup nový?

Colette Beaunová nechtěla psát ani klasickou biografii, ani

psychologizující portrét. Důkladná znalost pramenů jí umožnila

vykreslit nezvyklou postavu s ohledem na dobové modely, jimiž

se dívka sama řídila. Autorka rovněž podrobně analyzuje

mentální filtry, které při konstruování Janina obrazu v 15. století

silně ovlivnily Janiny nepřátele i příznivce. Protože Panna

orleánské je podle autorky "nejlépe doloženou ženskou postavou

v historii", dovoluje hledat společné i výjimečné rysy ve vztahu

k současnicím a případně i dívkám budoucích staletí.

Čím tedy připadala Jana z Arku společnosti 15. století tolik

podivná a proč mnohé šokovala? Colette Beaunová se ve snaze

odpovědět na tuto otázku po náročné kritice pramenů věnovala

důkladnému rozboru "obrazů a legend", jež se kolem dívčiny

osobnosti během několika desetiletí pozdního středověku

spřádaly. Přesvědčivě ukazuje, že Jana sdílela víru, zvyky a

pověry vesničanů, mezi kterými se narodila a prožila dětství.


Uvedu dva příklady za všechny. Pozornost soudců se při procesu

z roku 1431 stočila ke "stromu vil" k němuž malá Jana

chodívala, protože tam cítili zápach čarodějnictví, z něhož chtěli

Janu původně obvinit. Teprve později se přiklonili k nařčení z

hereze. Při vyšetřování kupodivu unikla zkoumání magická

hůlka, na jejíž nadpřirozenou moc byla Jana ochotna přísahat, ač

byla jinak zásadní odpůrkyní rouhání. Colette Beaunová se zde

pustila do takřka etnologického zkoumání tématu magických

hůlek a tyček, emblému virility, v níž se měla skrývat též moc

středověkých věštkyní nad časem, prostory, živly, plodností a

majetky. Jinak si ovšem Jana uchovala odstup jak k vesnickým

pověrečným praktikám, tak k pokusům dobových učenců o

jejich interpretaci. Ač ji k tomu teologové mnohokrát vyzývali,

až do poslední chvíle odmítla zaříkat jako zlé démony ony

tajemné "hlasy", které jí radily. Trvala na tom, že přicházejí z

nebes. Otevřeně také připouštěla, že je pod vlivem

nadpřirozených sil, což vadilo pozitivistickým a antiklerikálním

historikům 2. poloviny 19. století skoro stejně jako středověkým

soudcům. Colette Beaunové se podařilo vyhnout úskalí

ahistorismu a zařadit výpovědi autentických textů do dobového

intelektuálního kontextu. Dochází k závěru, že Jana sebe sama

pokládala původně především za věštkyni.

Autorka monografie rovněž přesvědčivě ozřejmila Janiny

politické sympatie. Dívka vyrůstala v pohraniční, resp. mezní

oblasti, sužované válkou a vpády soldatesek placených

burgundskou stranou. K Armagnakům a dauphinovi Karlovi se

přiklonila jaksi instinktivně, stejně jako většina obyvatel rodného


kraje. Již před odchodem na Chinon za následníkem trůnu tedv

chovala nepřátelství vůči Angličanům a jejich burgundskému

spojenci. Měla-li od mládí pevné politické přesvědčení,

nemusela být nutně loutkou mocných mužů, jak se mnohdy

soudilo. Tedy onou "hloupou a sprostou bytůstkou", jíž se

vysmívala burgundská propaganda a kterou měl intrikánský dvůr

dauphina Karla pouze manipulovat.

Colette Beaunová se jednoznačně postavila proti "konspiračním"

teoriím, které osobnost Janu z Arku často obklopují již od konce

19. století. Vyvrací je bod po bodu na základě dobových

pramenů. Bezvýznamná lotrinská pasačka (což odpovídalo, jak

autorka ukazuje v pozoruhodné kapitole 7 nazvané příznačně

"operace pasačka", dobovým teologickým a monarchistickým

schématům) měla být údajně dcerou královny Isabely Bavorské

a tudíž nevlastní sestrou Karla VII. Proto se jí prý dostalo

pečlivé a takřka rytířské výchovy, zahrnující i ovládání koní a

smysl pro bitevní strategii. Autorka přesvědčivě odmítá i dohady

o tom, že Jana byla nastrčenou figurkou Jolandy Aragonské,

dauphinovy tchyně a že nezahynula roku 1431 na hranici, ale

pokojně dožila jako manželka Roberta des Armoises.

Je jistě obdivuhodnou skutečností (již Colette Beaunová dokládá

na celé škále dobových pramenů), že dívka se nakonec dokázala

přizpůsobit zvykům královského dvora a později odpovídat s

odzbrojující jistotou svým soudcům. Autorka monografie ovšem

pečlivě ukazuje, nakolik si i ve světě tolik vzdáleném tomu, v

němž se narodila, Jana uchovala autonomii. Odlišovala se

slovníkem, věrností "hlasům", nezlomnou vírou ve vlastní


pravdu a zdánlivě naivní věrností dauphinovi. Nerozuměla a

nechtěla rozumět politickému taktizování. Colette Beaunová

doložila, nakolik takový přístup způsobily eschatologické ideály,

kterým Jana věřila. V Karlovi VII., kterému umožnila

korunovaci a kterého se snažili antimonarchičtí historici 19.

století zdiskreditovat výtkami, že Janu opustil v nejtěžší době,

viděla dívka vyvoleného vládce posledních dnů, kterému jednou

umožní usednout na trůn v Jeruzalémě. Znovuzískání území

obsazených Angličany a remešská korunovace přestavovaly pro

Janu jen dílčí etapu na cestě do Svaté země. Také v tomto ohledu

tedy přispěla Colette Beaunová k citlivému vřazení činů Jany z

Arku do dobového kontextu.

Autorka monografie nepopírá, že ji na postavě Jany z Arku

přitahuje osobnost mladé ženy, jež se vymanila nejen z

otcovského dohledu, ale také sociálního a kulturního područí.

Vědomí specifického charakteru dobových pramenů jí umožnilo

vyhnout se zavádějících anachronismům. Přesto na dívce

oceňuje nezlomnou věrnost, nejen vůči dauphinovi, ale také sobě

samotné. Jana byla ochotna zemřít za to, čím se cítila být. Když

přijela na dvůr do Chinonu, bylo jí 16 nebo 17 let. Sama sebe

nazývala Pannou a tohoto označení se houževnatě držela až do

konce života. Hlásila se tedy k věkové kategorii, jež si ve

středověku bedlivě chránil předmanželskou čistotu. Jana to

nedělala nijak ostentativně, ale byla podle dochovaných

svědectví v jistém střehu vůči mužům, kteří ji obklopovali. Tělo

se přizpůsobilo přísným požadavkům, jež na ně Jana kladla:

neměla měsíčky, málo jedla a pila, nepotila se. Celé dny


nesesedala z koně. Snad nikdy jí nikdo neviděl unavenou.

Tělesná čistota a fyzická odolnost vyhovovaly specifické roli

věštkyně, díky níž mohla zašívat do řad vojáků nadšení a kterou

uznával i dvůr. Tyto vlastnosti jí ostatně vytýkali i při procesu,

protože mohlo jít o znak čarodějnic. Colette Beaune ale podtrhla

především rysy, jež Janu z Arku přibližovaly mystickém 14.–15.

století. Mnoho hadaček a vědem přicházelo za Karlem VII. se

vzkazem a bylo dobrým zvykem, že je král vyslechl. Janu

odlišovalo od těchto žen to, že se nespokojila s předáním

proroctví či tajuplného poselství a začala ho uskutečňovat.

Vystupovala jako muž a v mužském oděvu vstupovala do bitev i

politickým zápasů.

V této souvislosti se Colette Beaunová zamýšlí nad dobovým,

zvláště aristokratickým kultem "devíti chrabrých hrdinů", který

zahrnoval jak postavy biblické, tak osobnosti z antických dějin a

konečně současné vojevůdce. Symetricky k nim byla na konci

14. století vytvořena galerie devíti hrdinek ("preuses"). Šlo však

o mytologické či antické hrdinky a ani po smrti Jany z Arku

nepřipadalo v úvahu nabízet dívkám ze šlechtických vrstev, aby

následovaly její příklad na bitevním poli. Panna Orleánská proto

do tohoto prestižního seznamu pronikla až v 16. Století.

Colette Beaunová věnuje oprávněně velkou pozornost snaze

teologů a právníků poloviny 15. století proměnit obraz Jany z

mystické věštkyně na válečnickou hrdinku. Jednalo se důležitou

součást pozadí rehabilitačního procesu z roku 1456, který zrušil

tendenční odsouzení k smrti upálením za kacířství. Teologové,

naklonění v polovině 15. století Janině rehabilitaci, vysvětlovali


dívčinu účast ve válce Boží vůlí, jež jediná mohla odůvodnit, že

žena prolévala krev. Právníci mezitím rozvíjeli spíše argument

obranné války, zaštítěné legitimním králem a jejímž cílem

nebyla ani pomsta, ani násilí na nevinných. Právě tato koncepce

dovolovala výjimečně ženám účast při obraně domovů nebo

města.

Monografie Colette Beaunové obsahuje i pozoruhodné pasáže o

českých dějinách, resp. vztahu Jany z Arku k husitství.

Za nejpodstatnější však pokládám zachycení procesu, v jehož

rámci se Jana z Arku v propagandistických dílech vzniklých

několik desítek let po smrti začala proměňovat z pouhé nosičky

korouhve v chrabrou vojevůdkyni, díky které Karel VII.

triumfoval nad nepřáteli. Podezření z hereze a čarodějnictví bylo

definitivně smyto, Jana se mohla chystat na roli národní hrdinky

usmířené Francie. Jak ale poznamenává Colette Beaunová v

kapitole o válce a ženách, redukovat Pannu orleánskou na

vítězku na válečném poli znamená zastínit ostatní aspekty a

vlastně i záhadu její složité osobnosti. Tato záhada zůstává v

mnoha ohledech nedotčena a autorka se ji nesnaží bezezbytku

řešit, protože to prameny nedovolují. Její kniha nicméně

umožňuje posoudit, co si Janini současníci o tak záhadné dívce

mysleli a jak ji vnímali.

Z recenzního posudku: doc. PhDr. Martin Nejedlý, Dr.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist