načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jan Masaryk - Tajemství života a smrti - Vladimír Liška

Jan Masaryk - Tajemství života a smrti

Elektronická kniha: Jan Masaryk - Tajemství života a smrti
Autor:

Jan Masaryk, československý diplomat, politik a syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem svého bytu v Černínském paláci. Podle ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 214
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran : portréty
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-5954-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jan Masaryk, československý diplomat, politik a syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod oknem svého bytu v Černínském paláci. Podle některých šlo o politickou vraždu, podle jiných Jan Masaryk skočil sám. Jeho nečekaný skon tehdy otřásl širokou veřejností. Byl nejen oblíbeným politikem, ale mnoha lidmi byl stále vnímán i jako poslední vlivný reprezentant zanikající československé demokracie po komunistickém státním převratu, k němuž došlo o pouhých čtrnáct dní dříve.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jan Masaryk

Tajemství života a smrti

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.xyz.cz

www.albatrosmedia.cz

Vladimír Liška

Jan Masaryk: Tajemství života a smrti – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 1


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 2


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 3


Copyright © Vladimír Liška, 2018

© NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2018

ISBN tištěné verze 978-80-7505-954-3

ISBN e-knihy 978-80-7505-987-1 (1. zveřejnění, 2018)

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 4


MOTTO: „Komunisté chtějí beztřídní společnost. Prosím. Jenže

první věc, kterou udělají, když se dostanou k moci – a pánbůh jim odpusť metody, kterými se kní dostanou –, je, že vytvoří novou privilegovanou třídu. Novou aristokracii se všemi hnusnými znaky

zbohatlíků. Já si nemůžu pomoct. Ale mně je opravdu špatně, když

vidím chlapa, který byl poctivý dělník, a teď je z něho opice ve

fraku a dělá všechny ty špatné věci, které právem ještě včera

nenáviděl. Mně je jich hrozně líto.“

JAN MASARYK

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 5


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 6


TUTO KNIHU VĚNUJI

VNUKOVI RENDOVI ZA JEHO ZVÍDAVOST .

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 7


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 8


Obsah

Prolog 11

1. Mezi Východem a Západem 17

2. Jan Masaryk a nástup komunistické diktatury 35

3. Prozření, nebo kolaborace? 51

4. Poslední dny 61

5. Osudná noc 71

6. Fakta a protokoly 91

7. Šokující doznání 109

8. Cui bono? 127

9. Až na dno sil? 145

10. Vražda, nebo sebevražda? 157

11. Rekonstrukce 169

12. Kde je pravda? 191

Epilog 201

Doslov 205

Z myšlenek a úvah Jana Masaryka 209

Přehled použitých pramenů a literatury 214

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 9


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 10


Prolog

Tragická smrt Jana Masaryka (1886–1948), k níž došlo v noci

z 9. na 10. března roku 1948, zůstává i dnes jednou znejzáhadnějších kauz našich novodobých dějin. Syn našeho prvníhoprezidenta T. G. Masaryka (1850–1937) totiž zemřel za velicepodivných okolností. Vše navíc od počátku jednoznačně nasvědčovalo tomu, že se jednalo o nepřirozenou smrt. Ta byla totižzpůsobena pádem z okna koupelny jeho služebního bytu v pražském

Černínském paláci, kde tehdy Jan Masaryk působil ve funkci

československého ministra zahraničních věcí. Tak se to okamžitě

jevilo těm, kdo jeho nehybně ležící tělo bez známek života

k ránu 10. března 1948 našli na nádvoří pod otevřenými okny ložnice a koupelny.

Jeho nečekaný skon tehdy otřásl širokou veřejností, neboť Jan

Masaryk byl nejen oblíbeným politikem, ale mnoha lidmi byl

11

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 11


stále vnímán i jako poslední vlivný reprezentant zanikajícíčeskoslovenské demokracie po komunistickém státním převratu,

k němuž došlo o pouhých čtrnáct dní dříve (25. února 1948).

Už tenkrát se objevily první spekulace o tom, že jeho smrt

nebyla náhodná a jako nepohodlný politik byl zavražděn.Komunistická státní moc však jeho smrt takřka okamžitě označila

za sebevraždu, i když její vyšetřování bylo teprve zahájeno.

Od počátku tak proti sobě stály dvě verze, jejichžrozporulnost je zarážející. A přestože naše historiografie dnes tvrdí, že spor o to, zda se jednalo o vraždu nebo sebevraždu, byl už skonečnou platností vyřešen a Jan Masaryk se stal obětíteroristického spiknutí, ukončeného zavražděním, pochybnosti o tomto závěru i po sedmdesáti letech, jež od jeho úmrtí uplynuly, stále z nejrůznějších důvodů přetrvávají.

Teorie spiknutí s cílem Masarykova násilného odstranění se kloní k závěru, který vyplynul především ze zkoumání pomocí nového kriminalistického oboru zvaného forenzní biomechanika. Tento obor se zabývá propočty mechanismu pohybulidského těla a na tomto základě lze poté určit způsob a příčiny vzniku smrtelných poranění. Podle této metody je tedy možné prokázat – například při pádu těla z výšky, což byl Masarykův

případ –, zda se jednalo o samovolný pád, nebo o pád zaviněný

další osobou či osobami.

Výsledky uvedené metody aplikované na smrt Jana Masaryka měly jednoznačně prokázat, že byl z okna vyhozen, čímž sezároveň stanovilo, že byl zavražděn. To bylo zjištění, které je dnes považováno za nezpochybnitelné a jímž se konečně kauza smrti Jana Masaryka uzavřela navzdory tomu, že v ní nadále figurují rozporuplná fakta, shromažďovaná celá dlouhá desetiletí.

12

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 12


Jsem však přesvědčen o tom, že závěry šetření a rekonstrukce Masarykova úmrtí pomocí forenzní biomechaniky nelzepovažovat za nezvratný, natož konečný důkaz toho, že se skutečně stal obětí vraždy. K takovému závěru lze totiž dospět jenshromážděním dalších důkazů a indicií, jež pouze v konečnémsouhrnu a na základě srovnávací analýzy mohou podat pravdivý – nebo alespoň částečně pravdivý – obraz toho, co se v noci z 9. na 10. března roku 1948 v Černínském paláci odehrálo.

Z tohoto i jiných důvodů, jež budou v této knížce dálerozebrány, je ke zkoumání Masarykova případu metodami forenzní biomechaniky třeba přistupovat s opatrností a brát závěr,plynoucí z výsledků tohoto šetření, jen jako další pokus o konečné objasnění jeho smrti. I když tento závěr na první pohledpůsobí jednoznačně a hovoří ve prospěch teorie o jeho zavraždění, ve skutečnosti lze i toto zjištění zpochybnit! Zní to sice troufale, ale v úvodu nechci zatím prozrazovat podrobnosti, k nimž se později ještě dostaneme.

To však neznamená, že by teorie o vraždě Jana Masaryka byla smyšlenkou, případně že by tato teorie byla nepravděpodobná, naopak. Existuje řada jiných a mnohem závažnějších faktů a indicií, jež této teorii dávají za pravdu, včetně svědectvíněkterých osob, které ho buď dobře znaly, nebo byly vinkriminovanou dobu v blízkosti místa činu.

Ale na druhé straně musíme brát v potaz i svědectví, důkazy a indicie, jež závěru o jeho násilné smrti odporují a naznačují, že si Jan Masaryk skutečně sám sáhl na život. To tuto kauzu

činí stále složitou a evokuje dvě neměnné základní otázky: Lze

dospět k objektivnímu závěru, jak to s okolnostmi smrti Jana

13

Prolog

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 13


Masaryka skutečně bylo? Co se oné tragické noci doopravdy

v Černínském paláci stalo?

Pokusů na ně odpovědět byla v minulosti celá řada, ale smrt

Jana Masaryka zůstává i po sedmdesáti letech fenoménem, s nímž

se naše historiografie i přes četné snahy najít na uvedené dvě

základní otázky odpovědi, nevyrovnala. Ale nelze se tomudivit, neboť mnohé se skrylo za množstvím protichůdných faktů,

svědectví, ale i kamufláží, které zjištění pravdy znesnadňovaly.

S vědomím této skutečnosti předkládám alespoň to hlavní,

co o tragédii víme. Snad se dá na základě srovnávací analýzy

k dějinné pravdě alespoň přiblížit a pokusit se zrekonstruovat

obraz toho, co se tenkrát dělo a proč Jan Masaryk zemřel takpodivným a velice zarážejícím způsobem. Byl to skutečně zločin?

A pokud ano, kdo ho měl na svědomí? Ale jestliže to zločin

nebyl, jaké pohnutky Jana Masaryka přiměly k tomu, aby se

svým životem skoncoval sám, a navíc právě oné noci?

Vycházel jsem z předpokladu, že obě tyto varianty jsou pořád

otevřené, koneckonců tomu tak bylo po celý dlouhý čas, který

od Masarykovy smrti uplynul. A jak už jsem uvedl, výsledky

nedávného zkoumání tohoto případu pomocí metod forenzní biomechaniky, potažmo samotný závěr, který z něj vyplynul, považuji z jistých důvodů, jež budou v této knize na patřičném

místě uvedené, za nepřesvědčivé.

Přitom se stále nemůžeme zbavit dojmu, že zjištění pravdy je

už na dosah, stačí ji jen správně uchopit, abychom získalinezvratnou jistotu o tom, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu. Je to

dilema, neustále vybízející ke konečnému vyřešení.

Ale je vůbec možné k němu po tolika letech dospět? Na to se

tato knížka snaží také odpovědět a čtenář v ní určitě najde nejen

14

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 14


pozoruhodné informace, začleněné do srovnávacích schémat,

ale i možnost podívat se na situaci, v níž k této politováníhodné

události došlo, z různých úhlů pohledu. Vydat se po stopách

této tragédie je totiž historickou detektivkou i dramatemzáro

veň. Ato je na případu záhadné smrti Jana Masaryka fascinující

dodnes.

Prolog

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 15


001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 16


1.

Mezi V ̆chodem a Západem

Jan Masaryk se po skončení druhé světové války v roce 1945 stal jedním z nejvýznamnějších československých politiků, který měl

mezi občany osvobozené republiky od nacistického područívelmi vysoký kredit. Vracel se z exilu, v němž strávil téměř sedm let a po celou tu dobu dělal jediné – všechny své síly adiplomatický talent věnoval tomu, aby přispěl ke konečné porážceHitlerova Německa.

Mnoho lidí v protektorátu mělo ještě v živé paměti rozhlasové

vysílání BBC, kde Jan Masaryk mluvil z Londýna k obyvatelstvu

vzdálené vlasti a dodával jim odvahu k boji s nacistickýmiokuanty s dikcí lidového řečníka, jenž se pasoval na českéhotribuna lidu a zaséval do svých posluchačů vzdor vůči Němcům

17

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 17


i naději, že nacismus bude poražen a Československá republika

se opět stane svobodnou zemí.

Jenže poslouchat za války v nacistickém protektorátu Čechy

a Morava zahraniční rozhlas na krátkých vlnách bylonebezečné. Spínač na poslech krátkých vln byl zapečetěn a nacisté

nepovolený poslech na krátkých vlnách trestali i smrtí. To však

české vlastence a patrioty neodradilo a dělali to potají i přesto,

že věděli, jak tím riskují. Důležité bylo nezapomenoutrozhlasový přijímač opět přeladit na povolenou stanici a spínač knaladění krátkých vln opět zapečetit.

Masarykovy rozhlasové projevy měly doma své tajnéposluchače a byly samozřejmě odposlouchávány i Němci, pro které

byl jejich protagonista jedním z nejnebezpečnějších nepřátelnacistické třetí říše, neboť propagandě – byť pro ně v tomtopříadě nepřátelské – vždy přikládali velký význam. Pro ně JanMasaryk představoval vážného ideologického protivníka, a není

18 VLADIMÍR LI·KA

Jan Masaryk v prÛbûhu druhé svûtové války promlouval k ãeskému národu ve sv ̆ch

rozhlasov ̆ch relacích BBC a posiloval v ̆razn ̆m zpÛsobem jeho odpor k boji proti

nacistické okupaci.

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 18


proto divu, že v roce 1945 byl tento muž doma vítán lidmi jako

hrdina.

Ale do jejich povědomí se citelně vryl už před válkou, vždyť to byl syn prezidenta T. G. Masaryka, a navíc významnýčeskoslovenský diplomat, který působil nejprve jako charge d’affaires na československém vyslanectví v USA. V roce 1925 se stalvelvyslancem ve Velké Británii, kde zůstal až do roku 1938. Poté se této funkce sám vzdal, neboť nechtěl sloužit pomnichovskému režimu tzv. druhé republiky, jehož politikou vstřícnosti apatolízalství vůči nacistickému Německu pohrdal.

Tehdy odcestoval zpět do USA, ale po okupaci Čech aMoravy (15. 3. 1939) se vrátil do Londýna, aby tam exilovémuprezidentovi Edvardu Benešovi pomáhal v organizování českého zahraničního protinacistického odboje. Traduje se, že když byl T. G. Masaryk v roce 1937 na smrtelném loži, vynutil si nasynovi slib, že Edvarda Beneše, který už v té době byl prezidentem republiky, nikdy neopustí a bude mu stát věrně po boku. Pokud to byla skutečně pravda, pak lze říci, že tento slib se Jan Masaryk snažil plnit až do svého tragického konce.

Ale v roce 1945 se vracel do jiné republiky, než byla ta, kterou znal před válkou. Ta se dostala do sféry mocenského vlivuSovětského svazu, jehož armáda z větší části Československoosvobodila. Navíc už v roce 1943 byla Edvardem Benešem podepsána v Moskvě smlouva o přátelství a poválečné spolupráci, která se pak stala jedním z nosných pilířů nové československézahraničně-politické orientace.

Další změna spočívala v tom, že v poválečné československé

vládě byli nyní zastoupeni i komunisté, což se před válkounikdy nestalo. Předáci KSČ, v čele s Klementem Gottwaldem, totiž

19

Mezi V ̆chodem a Západem

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 19


během války v Moskvě vytvořili vlastní centrumprotinacistického odboje, jež se během času stalo jakousi protiváhou exilové

československé vládě v Londýně. Byla to součást imperiální

politické strategie sovětského diktátora J. V. Stalina, který si byl

dobře vědom toho, jak po vítězství Rudé armády nadnacistickým Německem vzroste mezinárodní prestiž SSSR a jeho země

se stane jednou ze světových velmocí. Sovětský svaz totiž nesl

na svých bedrech nesmírnou válečnou zátěž a jeho vojska sedůležitou měrou přičinila o porážku Hitlerovy třetí říše, neboť na

východní frontě po dlouhý čas a za nesmírných ztrát nalidských životech vázala většinu nacistických armád.

Vytvoření centrály československých komunistů v Sovětském svazu mělo po válce napomoci tomu, aby se KSČ stala nejensilnou politickou stranou, ovlivňující poválečný vývoj vČeskoslovensku, ale zároveň hájila sovětské strategické zájmy. V průběhu války Gottwaldův protinacistický odboj za Stalinovy podpory začal nabývat na stále větším významu a Benešova londýnská exilová vláda musela vzít na vědomí, že tam vyrostla jejichpolitická konkurence, kterou nebylo možné ignorovat. Sílícípartyzánské hnutí v protektorátu, ale i Slovenské národní povstání v roce 1944 se dostaly pod silný vliv komunistů a v samotném Sovětském svazu se pod velením pplk. Ludvíka Svobodyvytvořilo zahraniční československé vojenské uskupení, jež bylo po boku Rudé armády nasazeno do bojů s Němci a zapojilo se do osvobozování klerofašistického Slovenska i okupovaných českých zemí.

Ale jaké vztahy za války panovaly mezi exilovýmprezidentem Edvardem Benešem a Janem Masarykem? Jisté je, že každý z nich byl z jiného těsta. Benešův kancléř Jaromír Smutný o svém

20

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 20


šéfovi napsal: „Spolupráce s Benešem nutí lidi, aby se často zamýšleli

nad tím, jak jeho charakter postrádá všeho lidského. Je to mašina na

myšlení a na práci, bez lidského citu, ale s lidskými slabostmi.Nedovede strhnout davy, dát jim radost z práce, pospolitost v boji, utrpení

i radosti. Nevzbuzuje důvěry. Instinktivně lidé, kteří se k němupřibližují, pociťují, že stále je něco nedořeknuto, že Beneš jich užívá knějakému plánu, který jim neřekne. Lidé od něho odcházejí přesvědčeni, ale

ne získáni, ujištěni, ale ne zamilováni...“

Plukovník František Moravec, který s Benešem rovněž sdílel

exil jako vedoucí československé kontrašpionáže, o tomtoprezidentovi ve svých pamětech napsal, že trpěl ješitností i značnou

mírou samolibosti. Prý měl rád jen ty, kdo v něm spatřovalineomylného státníka. „Neřekl bych, že Beneš byl velkým státníkem.

Byl bezesporu obratným diplomatem, který přinesl do politikydiplomatické metody, byl vždy ochotný ke kompromisu, vyjednávání aodkládání rozhodnutí i v situacích, které vyžadovaly nekompromisního

a rychlého řešení,“ napsal o něm plk. Moravec.

Stroj na myšlení a práci, muž s nízkou mírou empatie achladnokrevně kalkulující, na jedné straně racionálně uvažujícífanatik, na druhé straně v krizových situacích váhavý člověk. Navíc

dost nepřístupný vůči jiným názorům, rezervovaný, sebestředný

i autoritářský politik. Takový byl obraz Edvarda Beneše odmnohých jeho spolupracovníků, kteří ho před i za druhé světové války

měli možnost blíže poznat.

Jan Masaryk se od něj v mnohém odlišoval. Byl to živel, který

často hovořil s velice otevřenou a jadrnou upřímností. Scházela

mu Benešova strojená upjatost a ve stycích s lidmi dokázal být velice srdečný. Pokud Beneš „nedovedl strhnout davy“, jak to o něm

napsal jeho kancléř Jaromír Smutný, Jan Masaryk to uměl. Dával

21

Mezi V ̆chodem a Západem

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 21


přednost politickému instinktu před promyšlenou vypočítavostí, dokázal projevit své emoce, zatímco Beneš se uměl i vevyjatých situacích dobře ovládat.

Masaryk měl také bohémské návyky, jimiž se vůbec netajil

a rád se bavil. Ale byl i náladový, trpěl občasnými depresemi, aby

se po jejich překonání zase nechával unášet euforií a veselostí.

Když za války Edvard Beneš přesvědčil československou exilovou vládu o nutnosti uzavřít československo-sovětskou smlouvu o přátelství a poválečné spolupráci, nijak nedbal na britský postoj k tomuto záměru, který byl rezervovaný ažodmítavý. Tehdy se k názoru britské vlády, že je tento diplomatický krok předčasný, Jan Masaryk přiklonil a dal najevo své výhrady k dohodě se Sověty. Instinktivně vycítil, že svázat se s touto komunistickou totalitní mocností takovým způsobem by vbudoucnu mohl být problém.

Ale Edvard Beneš se na nic neohlížel, a i když mu nakonec exilová vláda odsouhlasila, aby uvedenou smlouvu v Moskvě podepsal zatím jen na pět let, Beneš ji ratifikoval na dvacet let a po návratu z Moskvy exilovou vládu postavil před hotovou věc s odůvodněním, že byl pod tlakem okolností. Přitomprezidentův kancléř Smutný později potvrzoval, že Beneš se vůči

sovětskému nejvyššímu vedení choval až servilně, a Stalinovi

dokonce slíbil, že jak v zahraniční, tak i vnitřní politicepoválečného Československa neudělá žádný rozhodující krok, aniž by

se předtím neporadil s Kremlem.

Jak si tedy natolik odlišní politici, jakými Edvard Beneš a Jan Masaryk byli, mohli rozumět?

Jistě mezi nimi ne ve všem panoval soulad. Ale Beneš ho v exilové vládě nakonec jmenoval ministrem zahraničí, což byla

22

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 22


meta, po které kdejaký exilový politik toužil. A za to mu byl

Masaryk – i přes některé názorové rozdíly – zavázán.

Pojilo je však i něco víc. Edvard Beneš patřil za prvnírepubliky mezi blízké přátele prezidenta T. G. Masaryka a dalo by se

říci, že byl důvěrným přítelem jeho rodiny. T. G. Masarykovi

navíc vděčil i za to, že si ho vybral jako svého nástupce doprezidentské funkce a Benešovu kandidaturu v roce 1935 podpořil.

Edvard Beneš také dobře znal práci Jana Masaryka v jehovyslanecké funkci a jako prvorepublikový ministr zahraničí byl jeho

přímým nadřízeným. Nikdy mezi sebou neměli žádné konflikty,

to by si Beneš za života T. G. Masaryka nedovolil. Pokud Janovi

někdo něco vytýkal, byl to většinou jen jeho otec, který o něm

měl dobré reference. Ptáme-li se od koho, tak zřejmě od Beneše,

kterého se na synovu diplomatickou dráhu jistě vyptával.

Ale snad nejlépe vystihují jejich vzájemný poměr slova Jana

Masaryka, která kdysi řekl své americké přítelkyni aspisovatelce

Marcii Davenportové: „On byl (tedy E. Beneš), nebo byl ochoten se

stát, bude-li to nezbytné, mučedníkem pro věc mého otce. Všichnipolitici a státníci mají nepřátele. Všichni mají špinavé politické prádlo na

praní, nepříjemné úkoly, které je třeba vykonat. Můj otec jako prezident

se v těchto věcech nelišil od jiných, ačkoli česká legenda by tě vedla

k tomu, abys věřila, že se lišil. Apokaždé, když se setkal s nějakoupolitickou obtíží, Beneš nesl tu hlavní část odpovědnosti. Za každou chybu převzal Beneš zodpovědnost. Beneš byl fackovací panák. Beneš udělal základní dřinu a můj otec pak zůstával čistý a svatý, jak si to o něm mysleli lidé, a on opravdu svatý byl. A za to budu Benešovi věrný, dokud budu žít.“

Edvard Beneš v exilu Jana Masaryka potřeboval. Byl si jistý,

že se na jeho loajalitu může spolehnout, a Jan měl jak ve Velké

23

Mezi V ̆chodem a Západem

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 23


Británii, tak i v USA styky v nejvyšších společenských apolitických kruzích, což bylo pro Beneše důležité, neboť mohl těchto

kontaktů využívat.

Komu by tedy příslušel post ministra zahraničních věcí, když

ne Janu Masarykovi? Beneš uměl kalkulovat, zakládal si napověsti schopného politického analytika, což ale neznamená, že by

byl neomylný. Mýlil se v roce 1938, kdy v době ohroženírepubliky nacistickým Německem sázel na pomoc britských afrancouzských spojenců, kteří ho nakonec nechali na holičkách.Mýlil se i v odhadu, že atentát na zastupujícího říšského protektora

Reinharda Heydricha (27. 5. 1942) vyvolá v protektorátu silnější

odpor proti okupaci, mýlil se, když sovětskému diktátoroviStalinovi uvěřil, že se nebude vměšovat do vnitřníchčeskoslovenských záležitostí, jak to plynulo i z dikce již zmíněnéčeskoslovensko-sovětské smlouvy o přátelství a poválečné spolupráci,

kterou s ním v prosinci roku 1943 uzavřel. Mýlil se i v odhadu,

že po skončení druhé světové války bude možná spolupráce

mezi Východem a Západem a Československo by se mohlo stát jakýmsi mostem mezi západními velmocemi a Sovětským

svazem.

Pro Edvarda Beneše byla politika absolutní náplní života,přiomínal spíše politického intelektuála s širokým rozhledem

a předvídavostí politologa. V tomto ohledu svou vzdělaností

i pracovní pílí všechny převyšoval. Jako dlouholetý ministr

zahraničních věcí dokázal i vnitropolitické otázky a problémy

vidět v kontextu s mezinárodní situací, což byl jeden z důvodů,

proč ho abdikující a tehdy již nemocný T. G. Masaryk v roce

1935 považoval za nejschopnějšího kandidáta na prezidentskou

funkci.

24

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 24


Za války byla Benešova činnost v londýnské emigracizaměřena k jedinému cíli – dosáhnout anulování Mnichovské dohody, která byla v roce 1938 počátkem rozpadu československého státu,

neboť kvůli ní ztratilo Československo třetinu svého území, jež

připadlo Hitlerovu Německu.

To ho s Janem Masarykem rovněž spojovalo, neboť obapovažovali Mnichovskou dohodu za ostudný dokument, jehožplatnost měla být vládami protinacistické válečné koalice zrušena,

čehož bylo za války skutečně dosaženo a vlády Francie, Velké

Británie, Sovětského svazu a USA tuto dohodu prohlásily zanelatnou.

Pro samotného Beneše to znamenalo nejen morální satisfakci,

ale i politické vítězství, jež ho v očích českého obyvatelstvaprotektorátu rehabilitovalo za politickou porážku z roku 1938. A je

třeba dodat, že to byl především Jan Masaryk, kdo mu v této

věci nejvíce pomáhal a rozvinul tímto směrem značnédiplomatické úsilí. Jejich souhra v otázce anulování Mnichovské dohody

byla vskutku příkladná.

Předáci KSČ, působící za druhé světové války v Moskvě, však

na Jana Masaryka pohlíželi se značnou nedůvěrou. Zejména

Klement Gottwald a Rudolf Slánský mu zazlívali jeho výhrady

k československo-sovětské smlouvě a považovali ho za mnohem váženějšího politického soupeře než Edvarda Beneše.

V dubnu 1945 došlo v Košicích k jednání zástupců exilovéčeskoslovenské vlády s delegací komunistů o tom, jaké politicképoměry mají být po válce v Československu nastoleny. Na tomto

jednání se tak vedle komunistů sešli i předáci čtyřdemokratických politických stran – národních socialistů, lidovců,sociálních demokratů a slovenských demokratů. Tyto politické strany

25

Mezi V ̆chodem a Západem

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 25


se nakonec dohodly na spolupráci ve společné vládě tzv.Národní fronty a rozdělili si mezi sebe ministerské a další vládní

posty. Národní fronta těchto pěti stran se stala platformou kbudování politického života osvobozené vlasti na novýchdemokratických základech.

Tato vláda se řídila Košickým vládním programem, do kterého

se komunistům podařilo dostat téměř všechny jejich návrhy, jež

do budoucna měly směřovat k postupné socializaci země.

Traduje se, že se zastoupením Jana Masaryka v této prvnípoválečné vládě vznikl jistý problém. Komunisté by totiž ve funkci ministra zahraničních věcí rádi viděli předáka sociálníchdemokratů Zdeňka Fierlingera. Ten z Benešova pověření za válkypůsobil jako československý vyslanec v Moskvě. Ale Edvard Beneš trval na svém. Ministrem zahraničí nebude nikdo jiný než Jan Masaryk – v tomto směru Gottwaldovi nehodlal ustupovat.

Nakonec i v této otázce došlo ke shodě. Fierlinger se stalpředsedou první poválečné vlády Národní fronty do doby, nežvšeobecné parlamentní volby rozhodnou o novém premiérovi i novém složení kabinetu. Jan Masaryk tak zůstal ministremzahraničí.

Karty byly rozdány s tím, že se komunistům nakonecpodařilo prosadit na post poválečného československého premiéra Fierlingera, což pro ně bylo vlastně výhrou, neboť tento politik se etabloval jako předák levicového křídla sociálních demokratů a byl pro nejtěsnější spolupráci s KSČ.

Ale i Edvard Beneš byl v roce 1945 s tímto novým rozložením politických sil spokojen, neboť dávalo záruky demokratického

vývoje v zemi, která se porážkou nacistické Hitlerovy říše aosvobozením Slovenska i převážné části protektorátu Rudouarmá>26

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 26


dou konečně zbavila německé nadvlády. Tehdy ještě netušil, že vnitropolitický vývoj za rok nabere nové obrátky, KSČ vroce 1946

vyhraje parlamentní volby, stane se nejsilnější politickoustranou ve státě a její předseda Klement Gottwald bude novýmčeskoslovenským premiérem.

Ale Jan Masaryk se po osvobození Československa domů

hned nevrátil, neboť byl Edvardem Benešem pověřen véstčeskoslovenskou delegaci na mezinárodní konferenci v USA,projednávající vznik Organizace spojených národů (OSN). Masaryk měl za Československo rovněž podepsat Chartu OSN,

čímž se jeho pobyt v USA prodloužil, a teprve koncem července

roku 1945 se po dlouhých sedmi letech vrátil do vlasti, kde ho

čekalo vřelé přijetí.

Ale byla to už jiná republika než ta, kterou si pamatoval zpředválečného období. Agrární strana, která se za první republiky

stala nejvýznamnější politickou stranou, byla rozpuštěna azakázána, stejně jako například strana národně-demokratická a mnohé

další, neboť byly obviněny z kolaborace s nacisty. Redukcepolitických stran vyhovovala hlavně komunistům, ale i prezidentu

Benešovi, neboť to byly vesměs strany, které před válkou stály

proti němu.

Likvidací zmíněných politických stran se vládnoucí strany

Národní fronty zbavily potenciální opozice, kterou po válce

mohli představovat hlavně agrárníci a jejich stoupenci. Většina

bývalých voličů agrární strany však při parlamentních volbách

v roce 1946 dala k překvapení demokratických stran Národní

fronty své hlasy komunistům. Poválečný politický systém se

stal jednodušší a přehlednější, hlavně bez vnitřní pravicové

opozice.

27

Mezi V ̆chodem a Západem

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 27


V běhu byl také odsun sudetských Němců, jímž se měldefinitivně vyřešit letitý problém napětí mezi Čechy a domácími Němci, kteří se nyní ocitli vpostavení poraženého etnika, na němž

navíc lpěla kolektivní vina za zradu a rozpad první republiky

i spoluodpovědnost za nacistické zločiny během existenceprotektorátu.

Fierlingerova vláda sice navenek symbolizovala dohodu stran

Národní fronty za obnovenou jednotu Čechů a Slováků, ale bylo

jen otázkou času, kdy si jednotlivé vládnoucí politické strany

začnou hájit své partikulární zájmy. Také role komunistů v jeho

vládě byla nepřehlédnutelná, neboť měli v rukou důležitáministerstva – vnitra, zemědělství, školství a informací, včetně

dvou náměstků předsedy vlády.

Jan Masaryk si tyto změny na poválečné československépolitické scéně uvědomoval. Značnou část svého života prožil ve

stínu svého otce T. G. Masaryka, který byl přesvědčenýmdemokratem, a toto ideové dědictví i jeho syn ctil jako vlastní azásadní životní postoj. Obhajobu demokratických zásad a principů

proto Jan Masaryk považoval až do komunistického převratu

v roce 1948 za svůj prvořadý úkol a cíl. Toto „stigma“ v něm bylo

vrostlé a byl i hluboce přesvědčeným humanistou, který věřil

v docela obyčejnou lidskou slušnost. Nicméně už jako diplomat

zjistil, že v politice je cosi mimo realitu a lidé, kteří jednají bez skrupulí a pokrytecky, mají často zelenou.

Jak rád by se svému velikému otci vyrovnal, ale podvědomě

cítil, že to není možné, že mu chybí jeho houževnatost avytrvalost. Ani manželství, uzavřené v roce 1924 s dcerou amerického

průmyslníka a milionáře Charlese Cranea, se nevydařilo. O rok

28

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 28


později jeho žena sice otěhotněla, ale pak přišly komplikace,

aodítě nakonec přišla.

Zatímco Jan se věnoval v Londýně svému poslání diplomata

a velvyslance, jeho americká manželka neustále cestovala po

světě a žila bohémsky a rozmařile. Vídali se stále méně ajejich vztah nevyhnutelně směřoval k rozchodu, který skončil

v roce 1931 rozvodem.

Jan Masaryk tehdy tento rozchod nesl dost těžce. Zklamání se

snažil kompenzovat nadměrným pitím alkoholu abezproblémový rozvod ho stál i hodně peněz, které na něm FrancesCraneová požadovala. Jan považoval své zkrachovalé manželství

za životní prohru, trpěl tenkrát depresemi, z nichž se všaknakonec dostal i díky tomu, že navázal přátelství s herečkou Olgou

Scheinpflugovou. Když ale v říjnu 1932 médii problesklaneověřená zpráva, že se s ní chystá zasnoubit, rychle z tohoto románku

vycouval. Herečka se později vdala za spisovatele Karla Čapka,

ale až do konce svého života nepřestal být Jan Masaryk jejím

obdivovatelem a vládly mezi nimi velice přátelské vztahy.

Ale to všechno bylo po druhé světové válce minulostí a Jan

Masaryk se po návratu domů v roce 1945 ujal křesla ministrazahraničí. Sociálního demokrata Zdeňka Fierlingera sice jakopremiéra respektoval, ale rád ho neměl. Už v roce 1944 se u Edvarda Beneše dožadoval jeho odvolání z funkce vyslance v Sovětském svazu, ale k tomu nakonec nedošlo. Fierlinger mu tonezapomněl a Jan Masaryk tušil, že jako premiér mu nyní bude šlapat na paty a využije každé příležitosti, aby se mu mstil. Masarykova

přítelkyně, americká spisovatelka Marcia Davenportová později vzpomínala, co jí jednou Jan o Fierlingerovi řekl: „Je horší než

29

Mezi V ̆chodem a Západem

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 29


Gottwald, raději bych jednal tváří v tvář s ďáblem než s nějakýmtakovým červotočem.“

Tento sociálně demokratický spojenec komunistů však nebyl předsedou vlády příliš dlouho a po parlamentních volbách

v roce 1946 ho ve funkci premiéra vystřídal předseda KSČKlement Gottwald. Pod jeho vedením vláda přijala komunistynavržený Budovatelský program, což byl vlastně plán nasocializaci země. Zároveň byla posilována orientace československé

zahraniční politiky na těsnější spolupráci se Sovětským svazem.

Jan Masaryk tuto zahraničněolitickou linii Gottwaldovy

vlády v zásadě akceptoval, i když si byl vědom toho, že Stalinův

bolševický režim je nedemokratický.

Po druhé světové válce Stalin svou osobní moc ještě víceposílil a naděje prezidenta Beneše, že po válce sovětský režimpřistoupí k demokratizaci, se postupně rozplývaly. RoleČeskoslovenska jako mostu mezi Východem a Západem se ukazovala být

jen prezidentovým zbožným přáním.

V Gottwaldově vládě obecně panovalo přesvědčení o tom, že

nejdůležitější je především posilování ekonomické spolupráce

se Sověty, která se pro Československo jevila jako výhodná. Že to

s sebou zároveň přinášelo i rostoucí závislost politickou, si zdemokratických ministrů zpočátku uvědomoval jen málokdo, což

opět vyhovovalo především komunistům.

Také Edvard Beneš patřil mezi zastánce upevňováníspoluráce se Sovětským svazem. Jeho vedoucí představitelé však

dávali stále zřetelněji najevo, že Československo zahrnují do sféry

svého politického vlivu, jenž narůstal.

Jan Masaryk, věrný svému slibu, že bude stát Benešovi vždy

po boku, hrál roli jeho podřízeného, což mu i svým způsobem

30

JAN MASARYK –TAJEMSTVÍ ÎIVOTA A SMRTI

VLADIMÍR LI·KA

001-216 JM tajemstvi zivota_145x205 mm QXP 7.x 24.11.17 11:00 Stránka 30




Vladimír Liška

VLADIMÍR LIŠKA


15. 1. 1955

Vladimír Liška, přední český záhadolog a spisovatel se narodil 15.1.1955.

Vystudoval Pedagogickou fakultu UK (obor historie, český jazyk). Stal se jedním z vedoucích ufologického projektu Záře. Jeho zájmy: archeoastronautika, historie, ufologie a parapsychologie, na toto téma vydal v různých masmédiích celou řadu odborných studií.

Patřil mezi spoluzakladatele Československé archeoastronautické asociace, zájmového sdružení, zabývajícího se paranormálními jevy. Speciálně se zabývá historickými záhadami a problematikou UFO fenoménů. Mezi jeho oblíbené autory patří např.: L. Souček, S. Lem, A. C. Clarke, E. von Däniken.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist