Kniha: Jako bychom dnes zemřít měli - Miloš Doležal

Ačkoliv je Toufarovu tragickému konci věnován velký prostor, knížka se snaží postihnout jeho život jako celek: líčí prostředí, z něhož vzešel, popisuje jeho rozhodnutí stát se duchovním, dlouhou cestu, která vedla k Toufarovu vysvěcení (1940), i jeho působení v roli duchovního správce v obcích Zahrádka a Číhošť nedaleko Ledče nad Sázavou. V Číhošti se odehrálo poslední dějství Toufarova života. Knížka přibližuje sled událostí, které následovaly po nevysvětleném pohybu kříže v číhošťském kostelíku v adventu roku 1949. Komunistická Státní bezpečnost se pokusila situace využít pro chystaný politický proces s představiteli katolické církve, páter Toufar však nepřežil útrapy a mučení ve valdické věznici. - Autor, který se tématem dlouhodobě zabývá, se při psaní opíral o studium archivních dokumentů a o svědectví pamětníků. Důležitou součástí publikace je bohatá obrazová příloha (fotografie, dokumenty, dopisy apod.). Životní cesta a tragická smrt kněze Josefa Toufara, který se v roce 1950 stal obětí tažení komunistického režimu proti katolické církvi.

Autor této knihy se zdaleka nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa Toufara (1902 až 1950) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní aktér příběhu stranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta vedla k vysvěcení. Základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrácení či potvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním čase roku 1949 tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Léta pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí tvoří opěrný systém díla. Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný portrét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci opírá o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků. Kniha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu. Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal Vysočině vrací její paměť. (drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P.

Osobnosti a fakta > Biografie, životopisy

Naučná literatura > Náboženství > Katoličtí kněží > Česko

Naučná literatura > Svět a politika > Stát a církev > Československo

Katalog předmětový > A > * 1902-1950

Katalog předmětový > P > Pastorace > Česko

Katalog předmětový > S > Státní terorismus > Československo

Katalog předmětový > T > Toufar, Josef, 1902-1950

Katalog předmětový > O > Oběti komunismu > Česko

Katalog předmětový > A > * 20. století * 1948-1956

Katalog předmětový > N > Náboženská perzekuce > Československo

Katalog předmětový > Z > Zločiny komunismu > Československo

Naučná literatura > Třídění dle formy > Prameny

Katalog vybraných autorů > D > Doležal - Miloš Doležal

Katalog nakladatelství > N > NTP