načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak žít s neurózou -- o neurotických poruchách a jejich zvládání – Vladimír Jiránek; Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl CSc.

Jak žít s neurózou -- o neurotických poruchách a jejich zvládání

Elektronická kniha: Jak žít s neurózou
Autor: Vladimír Jiránek; Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl
Podnázev: o neurotických poruchách a jejich zvládání

Autor poskytuje konkrétní rady, jak si poradit s neurotickými příznaky a v těžších případech jak využít možností psychoterapie. Informace a pokyny pro pacienty. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  95
+
-
3,2
bo za nákup

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 216
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 4., rozš. vyd.
Skupina třídění: Psychiatrie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Triton, 2006
ISBN: 978-80-725-4553-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor poskytuje konkrétní rady, jak si poradit s neurotickými příznaky a v těžších případech jak využít možností psychoterapie. Informace a pokyny pro pacienty.

Popis nakladatele

Čtvrté rozšířené vydání úspěšné knížky, která v roce 1991 vyšla i ve slovenském překladu, informuje nejprve o tom, jaké jsou příčiny a příznaky neurotických poruch a jak se tyto poruchy léčí. Největší pozornost autor věnuje psychoterapii, zejména skupinové. Dále se zaměřuje na předcházení neurózám a současně ukazuje, jak i u chronických neuróz může pacient omezit jejich vliv na životní spokojenost a výkonnost. Poskytuje konkrétní a na příkladech doložené pokyny, jak pěstovat kladné životní zaměření, jak pracovat a odpočívat, jak se zbavit napětí, jak úspěšně řešit problémy, jak žít harmonicky v manželství, jak ovlivňovat svoji náladu i jak postupovat vůči obtěžujícím neurotickým příznakům. Knížka obsahuje také kapitolu „Jak se prosadit”, určenou zejména nesmělým, nejistým a uzavřeným pacientům, a kapitolu „Jakou si zvolit cestu”, která se zabývá nevýhodnými i výhodnými styly života a účinnými způsoby překonávání překážek. Knížka původně vznikala na základě přenášek pro pacienty, kteří si se svými neurotickými potížemi a s nimi souvisejícími životními problémy nevěděli rady: chtěli vědět, co a jak ve svém životě změnit, aby se potíží a problémů zbavili a nebo se s nimi alespoň naučili žít. Publikace může posloužit nejen lidem, kteří již neurotickými potížemi skutečně trpí, ale i těm, kteří jsou možností jejich vzniku ohroženi. A to jsme v současnosti prakticky všichni. (o neurotických poruchách a jejich zvládání)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vladimír Jiránek; Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl CSc. - další tituly autora:
Člověk za volantem Člověk za volantem
 (CDmp3 audiokniha)
Bob a Bobek, králíci z klobouku Bob a Bobek, králíci z klobouku
 (e-book)
Příběhy terapeutických skupin Příběhy terapeutických skupin
 (e-book)
Sex: starosti a radosti -- sexuální hry pro muže a ženy Sex: starosti a radosti
 (audio-kniha)
Pat a Mat Pat a Mat
 (audio-kniha)
Bob a Bobek, králíci z klobouku / Šebánek - Pacovský - Jiránek Bob a Bobek, králíci z klobouku / Šebánek - Pacovský
Vladimír Jiránek - Včera a dnes Vladimír Jiránek
 (audio-kniha)
Nejlepší příběhy pro nejmenší Nejlepší příběhy pro nejmenší
 
K elektronické knize "Jak žít s neurózou -- o neurotických poruchách a jejich zvládání" doporučujeme také:
 (e-book)
Asertivitou proti stresu -- 2., přepracované a doplněné vydání Asertivitou proti stresu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON


STANISLAV KRATOCHVÍL

Jak žít s neurózou

(O neurotických poruchách a jejich zvládání)

Ilustroval

Vladimír Jiránek

ČTVRTÉ ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

TRITON


Stanislav Kratochvíl JAK ŽÍT S NEURÓZOU Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc. Psychiatrická léčebna Kroměříž

© Stanislav Kratochvíl, 2006

© Triton, 2006

Illustrations © Vladimír Jiránek, 2006

Cover © Renata Ryšlavá, 2006

Vydalo Nakladatelství TRITON

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.triton-books.cz

ISBN 80-7254-553-1


OBSAH

11.. CCoo jjee nneeuurróózzaa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Tělesné a duševní potíže – Neuróza a organické choroby – Vliv duševních stavů na tělesné procesy – Neurózy a psychózy – Neuróza a ohrožení života – Neuróza a simulace – Kombinace neuróz s jinými poruchami – Neuróza a závislost na alkoholu – Neuróza a osobnost – Neurózy a poruchy osobnosti – Diagnóza neurózy – Odborné vyšetření – Reakce na diagnózu neurózy – Příčiny neuróz – Neurastenie – Úzkostná neuróza – Fobická neuróza – Nutkavá neuróza – Depresivní neuróza – Hysterická neuróza – Hypochondrická neuróza – Spontánní uzdravení

22.. JJaakk ssee llééččiitt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Užívání léků – Psychoterapeutický rozhovor – Ventilování napětí – Ujasňování souvislostí – Hledání řešení – Začlenění partnerů – Léčení hypnózou – Autogenní trénink – Nácvik správných reakcí

33.. JJaakk ssee llééččiitt vvee sskkuuppiinněě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Aktivita pacientů – Princip projekce – Sebeotevření – Zpětná vazba – Skupinová soudržnost a skupinové napětí – Chování psychoterapeutů – Náhled – Citový korektivní prožitek – Zkoušení nového chování – Průběh skupinového sezení – Probírání jednotlivců – Probírání témat – Probírání vztahů ve skupině – Pravidla terapeutické skupiny

44.. JJaakk ssee llééččiitt vv tteerraappeeuuttiicckkéé kkoommuunniittěě . . . . . . . . . . . . . . . 62 Psychodrama – Psychogymnastika – Projektivní kreslení a muzikoterapie – Pracovní terapie – Rozcvička a sport – Večerní klub – Spoluspráva – Schůze komunity – Životopisy a resumé – Deník – Speciální nácvik – Komplikace léčby – Pravidla komunity

5


55.. JJaakk ssee zzaamměěřřiitt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Životní perspektivy – Vzpomínky z minulosti – Život v přítomnosti – Hodnoty – Altruismus – Adaptace – Optimismus

66.. JJaakkoouu ssii zzvvoolliitt cceessttuu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Cesty života – Životní styl – Reagování na překážky

77.. JJaakk pprraaccoovvaatt aa ooddppooččíívvaatt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Práce – Odpočinek – Spánek – Výživa

88.. JJaakk jjeeddnnaatt ss lliiddmmii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Zajímat se o druhého – Nechat druhého hovořit – Umět hovořit o tom, co zajímá druhého – Opatrně s kritikou – Opatrně s příkazy – Uznat vlastní chybu – Pochválit, co za pochválení stojí – Vžít se do situace druhého – Nehádat se destruktivně – Usmívat se

99.. JJaakk ssee ooddrreeaaggoovvaatt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Odreagování přesunem afektu – Odreagování přímé – Zásady konstruktivní hádky – Styl hádky – Výsledky hádky – Fáze hádky

1100.. JJaakk ssee pprroossaaddiitt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Ústupnost, útočnost a sebeprosazení – Vyjadřování vlastních pocitů – Navazování, udržování a ukončování rozhovoru – Mluvení k více lidem – Požádání o laskavost – Prosazování oprávněného požadavku – Odmítnutí

1111.. JJaakk oovvlliivvňňoovvaatt ssvvoouu nnáállaadduu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Ovlivňování myšlenek – Ovlivňování vnějšího chování – Přímé ovlivňování pocitů – Individuální pomůcky

1122.. JJaakk žžíítt vv mmaannžžeellssttvvíí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Výběr partnera – Hledání viníka – Očekávání a realita – Respektování rozdílnosti – Vývojové manželské krize – Komunikace – Rozhodování – Chování plánovatelné a chování spontánní – Vnitřní problémy manželství – Vnější zásahy do manželství – Žárlivost – Rozvod – Řešení konfliktů

6


1133.. JJaakk zzvvllááddnnoouutt sseexxuuáállnníí pprroobblléémmyy . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Poruchy erekce – Předčasná ejakulace – Frigidita – Chybění orgasmu – Rozdíly v sexuálních potřebách manželů

1144.. JJaakk ssii ppoorraaddiitt ss nneeuurroottiicckkýýmmii ppřříízznnaakkyy . . . . . . . . . . . . 187 Boj s příznaky – Odpoutání pozornosti od příznaků

1155.. JJaakk rreellaaxxoovvaatt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Základní uvolňovací cvičení – Autogenní trénink – Pocit tíhy – Způsob koncentrace – Organizace cvičení – Pocit tepla – Klidný dech – Klidný tep srdce – Teplo v břiše – Chlad na čele – Průběh nácviku – Individuální formulky – Využití autogenního tréninku

1166.. JJaakk ssii rroozzuumměětt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Složky našeho „Já“ – Transakce – Falešné hry

7



PŘEDMLUVA KE ČTVRTÉMU VYDÁNÍ

Neuróza je nepříjemné obtěžující onemocnění. Většina neurotických potíží se rychle vyléčí, některé dokonce zmizí časem i samy od sebe. Někdy se však neuróza také vleče a je nutno s ní nějakou dobu žít. Pacienti mnohdy chodí od jednoho lékaře ke druhému a hledají pomoc. Zpočátku ji očekávají zvenčí: lékař s nimi „něco udělá“. Časem však někteří zjistí, že pro dosažení změny v potížích jsou potřebné změny v postojích, ve způsobu prožívání a v chování, ve vztazích k lidem a v životním stylu. Uvědomí si, že je nutné pustit se do „práce na sobě“, a hledají, „jak na to“. Takové pacienty jsem měl na mysli, když jsem psal tuto knížku.

V prvních čtyřech kapitolách vysvětluji, jak se neuróza projevuje, jak vzniká a jak se léčí. V dalších kapitolách pak přímo a na příkladech uvádím, co může pro své zdraví udělat neurotický pacient, ať už samostatně nebo za pomoci odborného psychoterapeutického zařízení. Doporučení, která vycházejí z mých čtyřicetiletých zkušeností s neurotiky, jsem zaměřil na většinu významných životních oblastí.

Informace i pokyny jsou určeny především neurotickým pacientům. Mohou však posloužit i zdravým lidem, kteří jsou neurotickým onemocněním ohroženi, kteří mají neurotiky v rodině či v pracovním kolektivu, nebo kteří hledají cesty, jak žít šťastněji a spokojeněji, než žili dosud.

V době mezi druhým a třetím vydáním této knížky došlo ke změně „oficiálních“

názvů neuróz. Přibližně každých 10 let se upravuje a znovu vydává „Mezinárodní

klasifikace nemocí“ s názvy a čísly, podle nichž zdravotníci komunikují s pojišťov

nami i mezi sebou. V současné 10. revizi, platné od roku 1993, byla zrušena kapi

tola s jednoduchým názvem neurózy a místo ní byla s čísly F40-F49 zařazena kapi

tola „Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy“.

Rozdělování poruch pod jednotlivá čísla se přestalo řídit jednotným hlediskem podle

9


hlavních příznaků neurotického onemocnění, a tak zde máme vedle fobických

úzkostných poruch (F40), jiných úzkostných poruch (F41), obsedantně kompul

zivní poruchy (F42), neurastenie (F48.0) a poruch dissociativních (F44) a soma

toformních (F45), v nichž se skryla hysterická neuróza, také „akutní reakce na stres“

(F43.0), „posttraumatickou stresovou poruchu“ (F43.1) a „poruchy přizpůsobení“

(F43.2), jejichž názvy vycházejí nikoliv z charakteristických příznaků, ale ze zjišťo

vaných příčin. Přechodem na toto názvosloví v populárně pojaté příručce pro paci

enty by se původní jednoduchý výklad značně zkomplikoval. Ponechávám proto

uvedenou změněnou terminologii, která se v další revizi mezinárodní klasifikace

může opět změnit, odborné úřední komunikaci zdravotnických zařízení a pojišťo

ven a setrvávám ve výkladu u tradičního pojetí neuróz s jejich dělením na neurózu

úzkostnou, fobickou, nutkavou a depresivní a na neurastenii, hysterii a hypo

chondrii, které se stále používá v běžné neformální komunikaci mezi lékaři, klinic

kými psychology a pacienty. Chtěl bych poděkovat svým spolupracovnicím a spolupracovníkům na psychoterapeutickém oddělení pro neurózy (18b) psychiatrické léčebny v Kroměříži a primáři MUDr. Petru Možnému za účinnou a přátelskou podporu, našim pacientům za užitečné podněty, MUDr. Bořkovi Šapčkovi za výstižné fotografické zachycení skupinových terapeutických technik a panu Vladimíru Jiránkovi za souhlas se zařazením jeho vtipných obrázků, které výborně ilustrují mnohé z našich poznatků a doporučení. V Kroměříži, v únoru 2006 Stanislav Kratochvíl

10


1.

CO JE NEURÓZA

Diagnózu neurotické poruchy dostane člověk tehdy, když trpí tělesný

mi nebo duševními obtížemi, pro které při lékařském vyšetření nebyl

zjištěn organický podklad, tj. prokazatelné poškození příslušných těles

ných orgánů nebo mozku. Své potíže si uvědomuje a stěžuje si na ně;

nejedná se o duševní chorobu, při které by jeho chování bylo nesrozu

mitelné okolí a při níž by byla podstatně porušena jeho soudnost. Potí

že mají někdy zřetelnou, jindy ne zcela jasnou nebo ne zcela uvědo

movanou souvislost s duševními stavy a problémy ve vztazích v rodině,

v práci a vůbec mezi lidmi. Pramení ze závažných konfliktů vnějších

nebo vnitřních, někdy velmi silných, jindy spíše dlouhodobých, které

často souvisejí i s vývojem, postoji a osobními vlastnostmi jedince.

TĚLESNÉ A DUŠEVNÍ POTÍŽE

K tělesným potížím, které mohou být neurotického původu, patří např.

bolesti hlavy, závratě, tlak či píchání u srdce, bušení srdce, tlak či bolest

žaludku, říhání, nechutenství, zvracení, průjmy, třes rukou nebo chvě

ní či záchvaty křečí celého těla, poruchy chůze či pohyblivosti konče

tin, ztráta hlasu, nadměrné pocení, pocity mravenčení, brnění či svědě

ní, některé poruchy zraku a sluchu a bolesti v nejrůznějších částech těla.

K neurotickým potížím duševního rázu patří např. stavy napětí a po

drážděnosti, pocity vyčerpanosti a nepřiměřené únavy, deprese s převlá

dáním myšlenek, že život nestojí za nic, všechno je škaredé, nikdo není

dobrý a nic nemá cenu. Jiným příznakem jsou úzkosti: člověk má strach

a neví z čeho. Někdy přichází úzkost v záchvatech: najednou člověka

přepadne panika, až se mu rozbuší srdce a zpotí se, dostane obavu, že

zemře. Jiné potíže mají ráz nutkavých myšlenek: člověku se vnucují

11


určité představy, napadá ho, že má něco udělat a když to neudělá, něco

zlého se mu stane; napadá ho, že nezamkl dveře, nezhasl světlo či nevy

pnul plyn a musí se opakovaně chodit přesvědčovat. Nebo má nutka

vé strachy, např. z ostrého předmětu, z otevřeného prostranství nebo

zase z uzavřené místnosti, z dopravních prostředků, z hloubky aj. Mohou

se vyskytovat poruchy spánku, pocity vnitřního chvění a pocity slabos

ti vůle. Člověk si nedovede poručit, podléhá stavům zlosti a vzteku. Jin

dy se nedovede dobře soustředit na práci a myšlenky mu utíkají jinam.

Někdo se podceňuje, trpí pocity méněcennosti, napadá ho, že není

k ničemu, že všechno, co dělá, je špatné. Jiný má pocity velké důleži

tosti a potřebu na sebe upozorňovat, jiný si myslí, že mu všichni křiv

dí. Dalším příznakem je nadměrné přemýšlení o nevýznamných zále

žitostech, neschopnost se rozhodnout, nejistota ve vztazích k lidem nebo

nadměrná závislost na jiných a malá samostatnost. S neurózou souvisí

i tendence řešit vlastní problémy nikoli rozumnou klidnou cestou, ale

nepřiměřenými výbuchy, kterými si člověk svoji situaci ještě zhoršuje.

Někdy je neúčelně „řeší“ útěkem do nemoci nebo pomocí alkoholu.

Zvláštním neurotickým příznakem jsou obavy z nemoci, přehnané oba

vy o vlastní zdraví a vztahování různých chorobných příznaků druhých

lidí na sebe.

12


NEURÓZA A ORGANICKÉ CHOROBY

U chorob, které nazýváme organickými nebo somatickými, zjišťujeme

přímé změny v tělesných orgánech nebo systémech: zánět, infekci, po

škození tkáně úrazem, krvácení, zúžení cév, otravu, nedostatek nebo

nadbytek nějaké látky v organismu, porušení nervových vláken nebo

mozkových či míšních center. Tyto změny pak způsobují příslušné

příznaky. U neuróz toto všechno chybí, ačkoli příznaky neurózy mohou

nejrůznější organické choroby napodobovat. Rozhodující je výsledek

vyšetření. U neuróz se nic nezjistí. Jde pouze o poruchu funkce, přes

něji řešeno o poruchu centrálního nervového řízení, která je způsobe

na duševními příčinami. Může také jít o reakce nesprávně naučené nebo

přetrvávající (zafixované) po odeznění původní organické příčiny.

VLIV DUŠEVNÍCH STAVŮ

NA TĚLESNÉ PROCESY

Pacienti, kteří mají tělesné neurotické příznaky, nemohou někdy pocho

pit, že tyto příznaky jsou skutečně způsobeny duševními příčinami.

Hledají stále nějakou tělesnou příčinu a domáhají se dalších tělesných

vyšetření. Nevěří, že by duševní prožitky samy mohly mít tak mocný

vliv. Stačí si však vzpomenout, co se v těle děje, když člověk prožívá

takový běžný, každému známý duševní stav, jako je strach. Musí např.

za temné větrné noci projít hlubokým lesem, v němž mimo to nedáv

no došlo k dosud neobjasněné vraždě. Nohy mu těžknou, srdce mu

buší v hrdle, dech se mu chvíli zrychluje a chvíli zase tají, v hrdle vysy

chá, na čele vyskakuje chladný pot, žaludek se svírá, na jídlo by neměl

ani pomyšlení (jedna žena nám naopak vyprávěla, že za takových okol

ností během cesty z hladu snědla tři tvrdé rohlíky, určené na strou

hanku). Kdyby pak k tomu náhle v křoví zapraskalo a vyskočila vypla

šená srna, mohly by svaly člověka úplně ztuhnout, vlasy se mu postavit

hrůzou na hlavě a mohl by se dostavit i náhlý neovladatelný průjem.

To všechno jsou organické, tělesné děje, způsobené silnou emocí. V uve

13


deném příkladě jsou ovšem krátkodobé; po skončení situace, kterou

člověk vnímal jako ohrožující, zase pominou. Neurotik však nezřídka

prožívá podobné (zpravidla mírnější) duševní stavy opakovaně a dlou

hodobě. Tělesné změny pak mohou přetrvávat. I lidová moudrost zná

tyto souvislosti. Vzpomeňme si jen na písničky, ve kterých si dívka či

chlapec, prožívající smutek z nešťastné lásky, stěžuje: „zabolelo mne mé

srdce“ a „má hlavička pobolívá“.

NEURÓZY A PSYCHÓZY

Někteří pacienti, kteří onemocněli neurózou, se obávají, že se „zbláz

ní“, nebo že onemocnění povede k jejich postupnému „zblbnutí“. Mají

strach, že budou ve svém okolí posuzování jako nezodpovědní, že ztra

tí zodpovědné zaměstnání, že v rozvodovém sporu jejich neuróza

poslouží jako důkaz jejich neschopnosti samostatně vychovávat děti ap.

Zaměňují neurózu za závažnou duševní chorobu. K nedorozumění pak

přispívá skutečnost, že léčením těžších neuróz se zabývá psychiatrie a že

lůžková oddělení pro léčení neuróz jsou většinou začleněna do psychi

atrických léčeben a klinik, kde se léčí též duševní choroby. Neuróza,

i když se projevuje také řadou duševních příznaků, se zásadně liší od

duševních chorob, tzv. psychóz, u kterých se objevují takové zvláštní

duševní příznaky, jako jsou halucinace (vidiny, „hlasy“), nevyvratitel

ná přesvědčení o zcela nelogických souvislostech (např. že pacient je

boží prorok, podvržené královské dítě, že je v noci tajně ničen svými

nepřáteli pomocí otravných plynů nebo vysíláním radiových paprsků,

že zavinil připravující se zkázu celého světa) a nepochopitelná jednání

(např. setrvávání v podivných nepohodlných pozicích po dlouhé hodi

ny nebo týdny). Psychózy vznikají jinými mechanismy než neurózy.

I když konfliktové situace mohou psychózy vyprovokovat nebo zhor

šovat, nejsou jejich skutečnou příčinou. Tou je zvláštní porucha látko

vé výměny v mozku, související většinou s vrozenými vnitřními dispo

zicemi jedince. Pacient, který onemocněl psychózou, si v kritické fázi

svého onemocnění zpravidla neuvědomuje, že jde o nemoc. Příznaky

14


choroby na něm spíše vidí jeho okolí, sám si žije jakoby v jiném světě, světě svých vlastních, od skutečnosti často zcela odtržených představ. Psychózy vyžadují odlišný způsob léčení než neurózy (např. dlouhodobé nepřerušované užívání vysokých dávek psychofarmak), i odlišný způsob posuzování odpovědnosti a pracovní schopnosti.

Je ovšem třeba zdůraznit, že v dnešní době již psychózy nepředstavují osudovou

chorobu, která zákonitě vede k duševnímu úpadku, k vyloučení ze společnosti

a k trvalému pobytu na uzavřených odděleních psychiatrických ústavů. Značná část

pacientů se vyléčí a u další podstatné části se podaří nápadné příznaky zmírnit tak,

že mohou žít v normální společnosti (zpravidla při trvalém užívání tzv. udržova

cích dávek léků). Pochopení okolí hraje při jejich znovuzačlenění do společnosti

významnou úlohu.

NEURÓZA A OHROŽENÍ ŽIVOTA

Neuróza neohrožuje život, na neurózu se neumírá. Skutečností však je, že neuróza často kazí člověku život, když si s ní nedovede poradit. Neurotici se často subjektivně cítí hůř než pacienti vážně tělesně nemocní.

Četl jsem někde vtipný příklad této skutečnosti z praxe obvodního lékaře. Lékař,

který měl plnou čekárnu pacientů, musel odejít za naléhavou záležitostí. Sdělil čeka

jícím pacientům, že může ošetřit nejvýše čtyři z nich a požádal, aby zůstali jen ti,

kteří pomoc nejnaléhavěji potřebují. Čekárna se vyprázdnila. Odešel chlapec se zhni

saným prstem, odešel muž s počínajícím zápalem plic, odešla babička se zlomenou

rukou. Čtyři pacienti, kteří zůstali, byli neurotici.

NEURÓZA A SIMULACE

Někteří pacienti považují diagnózu neurózy za zlehčení svých potíží, za projev nedůvěry lékaře, za konstatování, že si své potíže jen namlouvají nebo je simulují. Tak se na to také někdy dívají příbuzní pacientů a snaží se jim potíže vymluvit nebo je přesvědčit, že „stačí mít jen silnou vůli“ a „na potíže nemyslet“, nebo je napomínají, aby „nehráli kome

15


dii“. Neuróza je skutečným onemocněním, není simulací. Neurotik potíže nepředstírá, ale skutečně je pociťuje. Na tom nic nemění skutečnost, že se neurotické potíže někdy objevují jako na zavolanou v situacích, kterých se člověk bojí, které nedokáže zvládnout, v nichž se nedokáže rozhodnout, nebo kterým by se rád vyhnul.

Tak například simulující dítě, které se chce vyhnout návštěvě školy, tvrdí, že je mu

špatně, ačkoli mu ve skutečnosti nic není. Naproti tomu neurotické dítě začne zvra

cet nebo dostane průjem, má-li strach z učitele nebo z neúspěchu při zkoušce.

KOMBINACE NEURÓZ

S JINÝMI PORUCHAMI

Snažili jsme se neurózu odlišit od jiných druhů poruch. Ne vždy se však setkáváme s neurózou zcela „čistou“. Např. organické potíže se mohou s neurotickými obtížemi kombinovat. Často to vidíme např. při různých bolestech v zádech, které souvisejí s věkovými změnami na páteři (s tzv. výrůstky), které zjišťujeme na rentgenových snímcích páteře. Řada lidí má tyto výrůstky značné a jejich potíže jsou přitom nepatrné. U neurotiků jsou však i při malém objektivním nálezu tyto potíže pociťovány neúměrně silně. Podobně v přechodu mívají ženy určité potíže, způsobené hormonálními změnami v tomto věkovém období, spojenými se zástavou činnosti vaječníků. Jsou to zejména návaly horka do hlavy. U žen se sklonem k neuróze se však objevuje řada dalších potíží (jako podrážděnost, zvýšená únavnost, deprese, úzkosti, strachy), které už nejsou hormonální nerovnováhou plně vysvětlitelné. Mluvíme pak o tzv. neurotické nadstavbě. Nad somatickým onemocněním, které tvoří základnu, vyrůstají další potíže, způsobené psychickými vlivy, zejména napětím a nespokojeností.

Jindy se naopak k neuróze mohou přidat potíže, způsobené tělesnou chorobou. Neuróza člověka nechrání proti nachlazení, infekci nebo úrazu. Všechny potíže, které se u neurotika objeví, nelze paušálně připsat neuróze.

16


Jedna z našich pacientek byla léčena pro hysterickou neurózu se záchvaty třesu celé

ho těla, které se objevily po těžkém konfliktu s manželem, při němž ji manžel udeřil

do obličeje. Za čas po úspěšné léčbě nás znovu vyhledala s prudkými bolestmi

v podbřišku, spojenými se zvracením. Obávala se, že se její neuróza znovu vrací.

Vyžádané gynekologické vyšetření však ukázalo, že se tentokrát nejedná o projev

neurózy, ale o mimoděložní těhotenství, vyžadující okamžitý operační zásah.

NEURÓZA A ZÁVISLOST NA ALKOHOLU

Někdy se může neuróza také kombinovat s alkoholismem, dnes označovaným jako závislost na alkoholu. Pití alkoholu se stává člověku potřebou a nemůže se ho na delší dobu vzdát, ani když mu začne dělat v rodině, v práci a dalších oblastech života problémy. Liší se od běžné konzumace alkoholu tím, že organismus si na častý přísun alkoholu již zvykl a vyžaduje jej. Chybí-li, začíná se objevovat napětí, podrážděnost, neklid a další obtíže, které jsou do značné míry podobné obtížím neurotickým.

Vývoj závislosti na alkoholu jako choroby prochází určitými typic

kými fázemi od prosté chuti k pití až po nutkavou nutnost pít, od pití převážně společenského až po potřebu pít o samotě, od zvyšující se snášenlivosti k alkoholu, kdy člověk může vypít větší množství alkoholu bez známek opilosti, až po snižování této snášenlivosti, kdy již i malá dávka stačí k získání „nálady“ atd. Vznik alkoholismu je podporován častým pitím z různých příčin. Někomu se pití líbí proto, že se po něm cítí v lepší náladě, sebevědomější a veselejší. Někdo se naučí pít ve společnosti, na zábavách, při vysedávání s přáteli v hospodě; někde je zvykem pít i na pracovišti. Vznik závislosti na alkoholu souvisí též s určitou osobní dispozicí. Jsou lidé, jejichž organismus si při setkání s alkoholem vytváří závislost na této látce velmi snadno a již ji bez léčení nepřekoná, podobně jako je tomu u tzv. omamných drog, např. kokainu a heroinu. Člověk, u kterého se vyvinula závislost na alkoholu, potřebuje odborné protialkoholní léčení. To bývá úspěšné jen tehdy, když se podaří dosáhnout naprosté a trvalé abstinence. Člověk, který se stal alkoholikem, nemůže již nikdy být normálním konzumentem alkoholu. Nesmí už nikdy ani kapku alkoholu, jinak znovu podlehne své chorobě.

17


Souvislost závislosti na alkoholu s neurózou může být několikerá. U někoho může závislost na alkoholu vzniknout podobným mechanismem jako neuróza; jen místo reagování na nepříznivé životní okolnosti neurotickými potížemi začne člověk reagovat častým pitím, které se mu pak stane návykem. Jindy se pacient, který trpí neurotickými potížemi, pokouší tyto potíže pomocí alkoholu svérázným způsobem léčit. Trpí-li podrážděností, depresí, nedostatkem odvahy či pocity méněcennosti, nachází ve stavu opojenosti, vyvolané alkoholem, úlevu. Alkohol mu zajistí potřebnou sebejistotu, dodá kuráž, aby řekl jiným to, co jim nedokáže říci střízlivý, dovolí zapomenout na nevyřešené problémy a tíživou situaci, zažene alespoň na chvíli potíže. Ale to všechno má jen přechodný účinek. Celkově se naopak jeho stav zhoršuje i proto, že svými důsledky alkohol pacientovu životní situaci ještě více komplikuje.

Kombinuje-li se neuróza se závislostí na alkoholu, je nutno začít léčením závislos

ti na alkoholu. Platí to i tehdy, když je závislost na alkoholu skutečně druhotná

a když pacient tvrdí, že po vyléčení neurózy nebude pití potřebovat. Kdykoli jsme

se nechali přemluvit a přijali na psychoterapeutické oddělení pro léčení neuróz

neurotika-alkoholika, vždy to skončilo nezdarem. Alkoholik přes své sliby a opra

vdová předsevzetí prostě nevydrží ani v průběhu takové léčby nepít, a tím se léče

ní maří. Přitom odborné léčení závislosti na alkoholu na specializovaném protial

koholním oddělení, kterému se alkoholici nerozumně brání, v sobě dnes zahrnuje

i ty psychoterapeutické postupy, které se užívají a jsou účinné při léčení neuróz, mj.

skupinovou psychoterapii, rozbor a řešení konfliktových životních situací a trénink

potřebný ke změně dosavadního nevhodného životního stylu. Navíc v sobě zahr

nuje složky léčby, které jsou specifické pro léčení závislosti na alkoholu a spočívají

v důsledném zajištění několikaměsíční úplné abstinence: znemožnění kontaktu

s alkoholem a pravidelné kontrolované podávání léků, které se s alkoholem nesná

šejí a po jeho vypití by vyvolaly bouřlivou reakci organismu (např. antabus).

NEURÓZA A OSOBNOST

Vztah neurózy k osobnosti člověka je těsný a mnohostranný. Některé typy osobnosti mají k neuróze větší náchylnost než jiné. Klasická, dodnes užívaná typologie řeckého lékaře Hippokrata rozděluje lidi na

18


melancholiky, choleriky, sangviniky a flegmatiky. Melancholik je vážný, svědomitý, přemýšlivý, citlivý, uzavřenější a zádumčivý. Nedovede se navenek příliš prosadit, zato více věci prožívá v sobě. Je váhavý, méně schopný se aktivně bránit, snadněji v něm vzniknou pocity méněcennosti a křivdy. Je zřejmé, že k neuróze bude náchylný. Cholerik je energický, prudký a vznětlivý, rychle vzplane a hůře se ovládá, má sklon vládnout, řídit a organizovat, není zcela důsledný. Je zřejmé, že pro uvedené vlastnosti se bude snadno dostávat do konfliktů s druhými lidmi a bude proto také častěji neurotizován. Naproti tomu sangvinik se svou bezstarostností, živostí, přátelskou společenskostí, veselostí, sklonem k povrchnosti a lehkomyslnosti a optimistickému pohledu na svět, jako člověk, který si „z vánočky života vyštipuje hrozinky“, který se zbytečně netrápí a konfliktům spíše ulamuje hrot, bude mít sklon k neuróze daleko menší. Podobně je tomu u flegmatika, který je klidný, pomalý, rozvážný, pečlivý, málo citlivý a k vnějším podnětům až lhostejný; mohlo by se na něm dříví štípat.

Na vlastnostech osobnosti také záleží, které z vnějších podnětů mohou být pro ni

neurotizující. Např. na osobnost výrazně společenskou bude působit nepříznivě, bude

li muset dlouhou dobu žít ve společenské izolaci. Naopak na člověka uzavřeného

a nesmělého by působil jako zátěž spíše požadavek, aby byl v neustálém kontaktu

s lidmi. Člověk s potřebou vládnout se bude cítit nespokojen v podřízené roli a člověk

s potřebou vedení nebude spokojen, nenajde-li nikoho, o koho by se mohl opřít. Mezi neurózou a vlastnostmi osobnosti nacházíme i obrácený druh vztahu. Vlastnosti osobnosti mohou být nejen podmínkou neurózy, ale i jejím projevem. Mohou být důsledkem neurotizace, zejména ve významných vztazích v dětství a dospívání. Mohli bychom je přímo označit jako neurotické rysy osobnosti. Nejde už jen o neurotické obtíže, o kterých jsme dosud převážně mluvili, ale přímo o neurotické formy reagování, o neurotické postoje a neurotické chování.

Příkladem může být inženýr R. V dětství byl přísně trestán svým despotickým otcem,

který mimo to často přicházel domů opilý a choval se pak k němu nespravedlivě,

což se pacienta silně citově dotýkalo, protože otce měl zpočátku velmi rád. Naučil

se reagovat vzdorem, a to nejen na výtky a tresty nespravedlivé, ale i na příkazy

19


a požadavky oprávněné. Tento způsob reagování si přenesl i do vztahů k učitelům

a nadřízeným. Kdykoli od něj bylo něco požadováno autoritativní formou, začal

být rozčilený, podrážděný, napjatý, nervózní, přestal hovořit, popřípadě uraženě

odešel. Věci dělal jakoby naschvál jinak, podle svého. Toto chování vyvolávalo

pochopitelně nelibost nadřízených a nezřídka i určité postihy, považované pacien

tem ze další křivdy. Tím vznikl typický bludný kruh, v němž se neurotické chová

ní svými důsledky samo znovu posiluje a udržuje.

NEURÓZY A PORUCHY OSOBNOSTI

Neurózy chápeme jako onemocnění, která jako většina onemocnění, mají svůj vznik, způsobený souhrou vnějších a vnitřních faktorů, svůj průběh a zpravidla též konec, tj. vyléčení nebo přechod do chronického stadia. U poruch osobnosti, dříve označovaných jako psychopatie, nejde v tomto smyslu o chorobu, nýbrž spíše o odchylku. Psychopati mají skoro stále nějaké potíže nebo problémy, a to téměř bez ohledu na vnější podmínky. Poruchy v sociálních vztazích vyplývají přímo z jejich osobnosti. Jde o stav trvalý, který se v souvislosti s různými okolnostmi jen zvýrazňuje nebo mírní. Zpravidla jde o nadměrné zbujení některých vlastností osobnosti, kterými se pak člověk stává nepříjemným buď sám sobě, nebo svému okolí. Vlastnosti osobnosti netvoří harmonický celek jako u normální zralé osobnosti. Může jít o zbujelou vzteklost a neovladatelnou výbušnost (dříve explozivní psychopatie, dnes patří tyto vlastnosti k emočně nestabilní poruše osobnosti impulzivního typu), jindy o nadměrnou pasivitu a celoživotní smolařství s neschopností se prosadit a s bolestínským sebelitováním (dříve astenická porucha) a extrémní nerozhodnost se sklonem k nepraktickému hloubání (dříve psychastenická porucha), které by se dnes daly přiřadit k poruchám osobnosti označovaným jako úzkostné a závislé. Jiné je přehánění v citech, zvýšené sebepředvádění a dramatičnost se zvýšenou snahou udělat dojem (dříve hysterická psychopatie, dnes histrionská porucha osobnosti), nebo naopak citová chladnost, odcizenost a odtrženost od světa, podivínství a život ve vlastním světě (schizoidní porucha osobnosti). Opakující se střídání životních období optimismu,

20


nadšení a značné výkonnosti s obdobím skleslosti, pasivity a beznaděje se označuje jako cyklotymie, neustálé podezřívání partnera z nevěry s přehnaným hlídáním a kontrolováním (dříve žárlivecká psychopatie) patří k obecnějšímu sklonu k podezíravosti a ulpívavému zabývání se skutečnými i domnělými křivdami v rámci paranoidní poruchy osobnosti. Subjektivně značně nepříjemná je anankastická porucha s nutkavými myšlenkami, nutkavým jednáním a důsledností přehnanou až k puntičkářství, společensky nebezpečná je dissociální porucha se sklonem k bezohlednému protispolečenskému chování a chyběním morálních norem a zábran.

DIAGNÓZA NEURÓZY

K diagnóze neurotické poruchy, zejména u tělesných obtíží, lékaři často docházejí tak, že vyloučí organické příčiny potíží pacienta. To je tzv. negativní postup při určování diagnózy: není-li pro výklad potíží zjištěno nic jiného, uzavírá se jako „neurotická porucha“. Stanovení diagnózy by však mělo zahrnout i pozitivní složku: najít psychogenní faktory, které neurózu vyvolaly a udržují, nebo, jinými slovy, nalézt souvislosti mezi potížemi a problémy. V některých případech jsou tyto souvislosti zřejmé: závažný citový otřes, napjatá konfliktová situace v manželství nebo na pracovišti. Někteří pacienti se obracejí k lékaři přímo s těmito problémy a o tělesných nebo duševních příznacích ani tolik nehovoří. Jindy však souvislosti mezi obtížemi a problémy nejsou zjevné. Na povrchu se zdá, že v osobním životě pacienta je všechno v pořádku. Příčin, které způsobují neurózu, si pacient ani sám nemusí být vědom. Mohou sahat až do minulosti, mohou být potlačeny a objeví se teprve v průběhu systematické psychoterapie.

Jak uvidíme později, samotné vnější objektivní překážky ke vzniku neurózy zpra

vidla nestačí. Významný faktor je v tom, že člověk na ně nedovede správně reago

vat, že se nedovede odpoutat od nepružného způsobu jednání. Např. přepracova

ný vedoucí se nedovede nepřepracovávat; stalo se to jeho životním stylem a nedovede

21


se vzdát svých ambicí. Manželskými konflikty trpící manželka nedovede manžela

usmířit a konflikty ztlumit. Musí je rozdmýchávat. Neurotické příznaky tedy býva

jí častěji důsledkem způsobu reagování člověka na obtížné situace než bezprostřed

ním výsledkem těchto situací.

ODBORNÁ VYŠETŘENÍ

K vyloučení organického podkladu svých potíží bývá pacient po orientačním vyšetření svým lékařem nezřídka poslán na různá pomocná laboratorní a odborná vyšetření odpovídající charakteru potíží. Vyšetřuje se krev, moč, provádí se vyšetření srdeční činnosti na EKG. Na neurologickém oddělení se zkoumají reflexy. Provádějí se rentgenové snímky plic, páteře, lebky, někdy projde pacient oddělením ušním, nosním a krčním, oddělením očním, gynekologickým a dalšími. Nakonec z toho všeho má udělat odpovědný lékař celkový závěr a pacientovi srozumitelně sdělit, co bylo a nebylo zjištěno a co z toho pro jeho další život a léčení plyne. Někdy se však pacient při pochůzkách od jednoho specializovaného odborníka ke druhému a z jedné laboratoře do druhé v moderním „zdravotnickém bludišti“ jaksi ztratí. Nenajde se nikdo, kdo by dílčí nálezy spojil v celek a vše mu uspokojivě vysvětlil. Všude slyší něco jiného, tam i onde si ze svých nálezů přečte něco, čemu porozumí jen částečně nebo vůbec ne. Občas něco pochytí od spolupacientů, s nimiž sedí v čekárnách a vyměňuje si zkušenosti. Snadno pak začne připisovat nepřiměřený význam nějakému jen mírně od normy se odlišujícímu nálezu. Začne lékařům, kteří mu nic nevysvětlí, nedůvěřovat a obávat se, že před ním něco tají. A tak se někdy dostává na psychiatrii s neurotickými potížemi, které v průběhu dobře míněných a potřebných vyšetření značně vzrostly.

Připomeňme tu případ jedné naši pacientky, která prošla odbornými vyšetřeními

v souvislosti se svými stížnostmi na zvracení a bolesti žaludku, které vznikly v době

jejích problémů s obtížně vychovatelným, rozumově defektním dítětem; vedle těch

to vnějších faktorů zde působil i její vnitřně rozporný vztah k tomuto dítěti, které

neodpovídalo jejím životním plánům. Internista, konzultovaný obvodním lékařem,

vypsal po vyšetření žádanku na rentgen žaludku, na níž v latinských zkratkách požá

22




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.