načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak žít s neurózou -- o neurotických poruchách a jejich zvládání - Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl CSc.; Vladimír Jiránek

Jak žít s neurózou -- o neurotických poruchách a jejich zvládání

Elektronická kniha: Jak žít s neurózou -- o neurotických poruchách a jejich zvládání
Autor: ;

Čtvrté rozšířené vydání úspěšné knížky, která v roce 1991 vyšla i ve slovenském překladu, informuje nejprve o tom, jaké jsou příčiny a příznaky neurotických poruch a jak se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  95
+
-
3,2
bo za nákup

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 216
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 4., rozš. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-725-4553-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Čtvrté rozšířené vydání úspěšné knížky, která v roce 1991 vyšla i ve slovenském překladu, informuje nejprve o tom, jaké jsou příčiny a příznaky neurotických poruch a jak se tyto poruchy léčí. Největší pozornost autor věnuje psychoterapii, zejména skupinové. Dále se zaměřuje na předcházení neurózám a současně ukazuje, jak i u chronických neuróz může pacient omezit jejich vliv na životní spokojenost a výkonnost. Poskytuje konkrétní a na příkladech doložené pokyny, jak pěstovat kladné životní zaměření, jak pracovat a odpočívat, jak se zbavit napětí, jak úspěšně řešit problémy, jak žít harmonicky v manželství, jak ovlivňovat svoji náladu i jak postupovat vůči obtěžujícím neurotickým příznakům. Knížka obsahuje také kapitolu „Jak se prosadit”, určenou zejména nesmělým, nejistým a uzavřeným pacientům, a kapitolu „Jakou si zvolit cestu”, která se zabývá nevýhodnými i výhodnými styly života a účinnými způsoby překonávání překážek. Knížka původně vznikala na základě přenášek pro pacienty, kteří si se svými neurotickými potížemi a s nimi souvisejícími životními problémy nevěděli rady: chtěli vědět, co a jak ve svém životě změnit, aby se potíží a problémů zbavili a nebo se s nimi alespoň naučili žít. Publikace může posloužit nejen lidem, kteří již neurotickými potížemi skutečně trpí, ale i těm, kteří jsou možností jejich vzniku ohroženi. A to jsme v současnosti prakticky všichni. (o neurotických poruchách a jejich zvládání)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl CSc.; Vladimír Jiránek - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON


STANISLAV KRATOCHVÍL

Jak žít s neurózou

(O neurotických poruchách a jejich zvládání)

Ilustroval

Vladimír Jiránek

ČTVRTÉ ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ

TRITON


Stanislav Kratochvíl

JAK ŽÍT S NEURÓZOU

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani

jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.

Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl, CSc.

Psychiatrická léčebna Kroměříž

© Stanislav Kratochvíl, 2006

© Triton, 2006

Illustrations © Vladimír Jiránek, 2006

Cover © Renata Ryšlavá, 2006

Vydalo Nakladatelství TRITON

Vykáňská 5, 100 00 Praha 10

www.triton-books.cz

ISBN 80-7254-553-1


OBSAH

11.. CCoo jjee nneeuurróózzaa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Tělesné a duševní potíže – Neuróza a organické choroby – Vlivduševních stavů na tělesné procesy – Neurózy a psychózy – Neuróza aohrožení života – Neuróza a simulace – Kombinace neuróz s jinými poruchami – Neuróza a závislost na alkoholu – Neuróza a osobnost – Neurózy a poruchy osobnosti – Diagnóza neurózy – Odborné vyšetření – Reakce na diagnózu neurózy – Příčiny neuróz – Neurastenie – Úzkostnáneuróza – Fobická neuróza – Nutkavá neuróza – Depresivní neuróza –Hysterická neuróza – Hypochondrická neuróza – Spontánní uzdravení

22.. JJaakk ssee llééččiitt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Užívání léků – Psychoterapeutický rozhovor – Ventilování napětí –Ujasňování souvislostí – Hledání řešení – Začlenění partnerů – Léčeníhypnózou – Autogenní trénink – Nácvik správných reakcí

33.. JJaakk ssee llééččiitt vvee sskkuuppiinněě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Aktivita pacientů – Princip projekce – Sebeotevření – Zpětná vazba – Skupinová soudržnost a skupinové napětí – Chování psychoterapeutů – Náhled – Citový korektivní prožitek – Zkoušení nového chování – Průběh skupinového sezení – Probírání jednotlivců – Probírání témat – Probírání vztahů ve skupině – Pravidla terapeutické skupiny

44.. JJaakk ssee llééččiitt vv tteerraappeeuuttiicckkéé kkoommuunniittěě . . . . . . . . . . . . . . . 62 Psychodrama – Psychogymnastika – Projektivní kreslení a muzikoterapie – Pracovní terapie – Rozcvička a sport – Večerní klub – Spoluspráva – Schůze komunity – Životopisy a resumé – Deník – Speciální nácvik – Komplikace léčby – Pravidla komunity

5


55.. JJaakk ssee zzaamměěřřiitt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Životní perspektivy – Vzpomínky z minulosti – Život v přítomnosti –Hodnoty – Altruismus – Adaptace – Optimismus

66.. JJaakkoouu ssii zzvvoolliitt cceessttuu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Cesty života – Životní styl – Reagování na překážky

77.. JJaakk pprraaccoovvaatt aa ooddppooččíívvaatt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Práce – Odpočinek – Spánek – Výživa

88.. JJaakk jjeeddnnaatt ss lliiddmmii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Zajímat se o druhého – Nechat druhého hovořit – Umět hovořit o tom, co zajímá druhého – Opatrně s kritikou – Opatrně s příkazy – Uznat vlastní chybu – Pochválit, co za pochválení stojí – Vžít se do situace druhého – Nehádat se destruktivně – Usmívat se

99.. JJaakk ssee ooddrreeaaggoovvaatt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Odreagování přesunem afektu – Odreagování přímé – Zásadykonstruktivní hádky – Styl hádky – Výsledky hádky – Fáze hádky

1100.. JJaakk ssee pprroossaaddiitt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Ústupnost, útočnost a sebeprosazení – Vyjadřování vlastních pocitů – Navazování, udržování a ukončování rozhovoru – Mluvení k více lidem – Požádání o laskavost – Prosazování oprávněného požadavku – Odmítnutí

1111.. JJaakk oovvlliivvňňoovvaatt ssvvoouu nnáállaadduu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Ovlivňování myšlenek – Ovlivňování vnějšího chování – Příméovlivňování pocitů – Individuální pomůcky

1122.. JJaakk žžíítt vv mmaannžžeellssttvvíí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Výběr partnera – Hledání viníka – Očekávání a realita – Respektování rozdílnosti – Vývojové manželské krize – Komunikace – Rozhodování – Chování plánovatelné a chování spontánní – Vnitřní problémy manželství – Vnější zásahy do manželství – Žárlivost – Rozvod – Řešení konfliktů

6


1133.. JJaakk zzvvllááddnnoouutt sseexxuuáállnníí pprroobblléémmyy . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Poruchy erekce – Předčasná ejakulace – Frigidita – Chybění orgasmu – Rozdíly v sexuálních potřebách manželů

1144.. JJaakk ssii ppoorraaddiitt ss nneeuurroottiicckkýýmmii ppřříízznnaakkyy . . . . . . . . . . . . 187 Boj s příznaky – Odpoutání pozornosti od příznaků

1155.. JJaakk rreellaaxxoovvaatt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Základní uvolňovací cvičení – Autogenní trénink – Pocit tíhy – Způsob koncentrace – Organizace cvičení – Pocit tepla – Klidný dech – Klidný tep srdce – Teplo v břiše – Chlad na čele – Průběh nácviku –Individuální formulky – Využití autogenního tréninku

1166.. JJaakk ssii rroozzuumměětt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Složky našeho „Já“ – Transakce – Falešné hry

7



PŘEDMLUVA KE ČTVRTÉMU VYDÁNÍ

Neuróza je nepříjemné obtěžující onemocnění. Většina neurotických

potíží se rychle vyléčí, některé dokonce zmizí časem i samy od sebe.

Někdy se však neuróza také vleče a je nutno s ní nějakou dobu žít.Pacienti mnohdy chodí od jednoho lékaře ke druhému a hledají pomoc.

Zpočátku ji očekávají zvenčí: lékař s nimi „něco udělá“. Časem však

někteří zjistí, že pro dosažení změny v potížích jsou potřebné změny

v postojích, ve způsobu prožívání a v chování, ve vztazích k lidem

a v životním stylu. Uvědomí si, že je nutné pustit se do „práce na sobě“,

a hledají, „jak na to“. Takové pacienty jsem měl na mysli, když jsem

psal tuto knížku.

V prvních čtyřech kapitolách vysvětluji, jak se neuróza projevuje, jak vzniká a jak se léčí. V dalších kapitolách pak přímo a na příkladech uvádím, co může pro své zdraví udělat neurotický pacient, ať užsamostatně nebo za pomoci odborného psychoterapeutického zařízení. Doporučení, která vycházejí z mých čtyřicetiletých zkušeností sneurotiky, jsem zaměřil na většinu významných životních oblastí.

Informace i pokyny jsou určeny především neurotickým pacientům. Mohou však posloužit i zdravým lidem, kteří jsou neurotickým onemocněním ohroženi, kteří mají neurotiky v rodině či v pracovním kolektivu, nebo kteří hledají cesty, jak žít šťastněji a spokojeněji, než žili dosud.

V době mezi druhým a třetím vydáním této knížky došlo ke změně „oficiálních“

názvů neuróz. Přibližně každých 10 let se upravuje a znovu vydává „Mezinárodní

klasifikace nemocí“ s názvy a čísly, podle nichž zdravotníci komunikují spojišťovnami i mezi sebou. V současné 10. revizi, platné od roku 1993, byla zrušenakapitola s jednoduchým názvem neurózy a místo ní byla s čísly F40-F49 zařazenakapitola „Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy“.

Rozdělování poruch pod jednotlivá čísla se přestalo řídit jednotným hlediskem podle

9


hlavních příznaků neurotického onemocnění, a tak zde máme vedle fobických

úzkostných poruch (F40), jiných úzkostných poruch (F41), obsedantněkompulzivní poruchy (F42), neurastenie (F48.0) a poruch dissociativních (F44) asomatoformních (F45), v nichž se skryla hysterická neuróza, také „akutní reakce na stres“

(F43.0), „posttraumatickou stresovou poruchu“ (F43.1) a „poruchy přizpůsobení“

(F43.2), jejichž názvy vycházejí nikoliv z charakteristických příznaků, ale zezjišťovaných příčin. Přechodem na toto názvosloví v populárně pojaté příručce propacienty by se původní jednoduchý výklad značně zkomplikoval. Ponechávám proto

uvedenou změněnou terminologii, která se v další revizi mezinárodní klasifikace

může opět změnit, odborné úřední komunikaci zdravotnických zařízení apojišťoven a setrvávám ve výkladu u tradičního pojetí neuróz s jejich dělením na neurózu

úzkostnou, fobickou, nutkavou a depresivní a na neurastenii, hysterii a hypochondrii, které se stále používá v běžné neformální komunikaci mezi lékaři,klinickými psychology a pacienty. Chtěl bych poděkovat svým spolupracovnicím a spolupracovníkům na psychoterapeutickém oddělení pro neurózy (18b) psychiatrické léčebny v Kroměříži a primáři MUDr. Petru Možnému za účinnou a přátelskou podporu, našim pacientům za užitečné podněty, MUDr. BořkoviŠapčkovi za výstižné fotografické zachycení skupinových terapeutickýchtechnik a panu Vladimíru Jiránkovi za souhlas se zařazením jeho vtipných obrázků, které výborně ilustrují mnohé z našich poznatků a doporučení. V Kroměříži, v únoru 2006 Stanislav Kratochvíl

10


1.

CO JE NEURÓZA

Diagnózu neurotické poruchy dostane člověk tehdy, když trpítělesný

mi nebo duševními obtížemi, pro které při lékařském vyšetření nebyl

zjištěn organický podklad, tj. prokazatelné poškození příslušnýchtěles

ných orgánů nebo mozku. Své potíže si uvědomuje a stěžuje si na ně;

nejedná se o duševní chorobu, při které by jeho chování bylonesrozu

mitelné okolí a při níž by byla podstatně porušena jeho soudnost.Potí

že mají někdy zřetelnou, jindy ne zcela jasnou nebo ne zcela uvědo

movanou souvislost s duševními stavy a problémy ve vztazích v rodině,

v práci a vůbec mezi lidmi. Pramení ze závažných konfliktů vnějších

nebo vnitřních, někdy velmi silných, jindy spíše dlouhodobých, které

často souvisejí i s vývojem, postoji a osobními vlastnostmi jedince.

TĚLESNÉ A DUŠEVNÍ POTÍŽE

K tělesným potížím, které mohou být neurotického původu, patří např.

bolesti hlavy, závratě, tlak či píchání u srdce, bušení srdce, tlak či bolest

žaludku, říhání, nechutenství, zvracení, průjmy, třes rukou nebochvě

ní či záchvaty křečí celého těla, poruchy chůze či pohyblivostikonče

tin, ztráta hlasu, nadměrné pocení, pocity mravenčení, brnění čisvědě

ní, některé poruchy zraku a sluchu a bolesti v nejrůznějších částech těla.

K neurotickým potížím duševního rázu patří např. stavy napětí apo

drážděnosti, pocity vyčerpanosti a nepřiměřené únavy, deprese spřevlá

dáním myšlenek, že život nestojí za nic, všechno je škaredé, nikdo není

dobrý a nic nemá cenu. Jiným příznakem jsou úzkosti: člověk má strach

a neví z čeho. Někdy přichází úzkost v záchvatech: najednou člověka

přepadne panika, až se mu rozbuší srdce a zpotí se, dostane obavu, že

zemře. Jiné potíže mají ráz nutkavých myšlenek: člověku se vnucují

11


určité představy, napadá ho, že má něco udělat a když to neudělá, něco

zlého se mu stane; napadá ho, že nezamkl dveře, nezhasl světlo činevy

pnul plyn a musí se opakovaně chodit přesvědčovat. Nebo mánutka

vé strachy, např. z ostrého předmětu, z otevřeného prostranství nebo

zase z uzavřené místnosti, z dopravních prostředků, z hloubky aj. Mohou

se vyskytovat poruchy spánku, pocity vnitřního chvění a pocityslabos

ti vůle. Člověk si nedovede poručit, podléhá stavům zlosti a vzteku.Jin

dy se nedovede dobře soustředit na práci a myšlenky mu utíkají jinam.

Někdo se podceňuje, trpí pocity méněcennosti, napadá ho, že není

k ničemu, že všechno, co dělá, je špatné. Jiný má pocity velkédůleži

tosti a potřebu na sebe upozorňovat, jiný si myslí, že mu všichnikřiv

dí. Dalším příznakem je nadměrné přemýšlení o nevýznamnýchzále

žitostech, neschopnost se rozhodnout, nejistota ve vztazích k lidem nebo

nadměrná závislost na jiných a malá samostatnost. S neurózou souvisí

i tendence řešit vlastní problémy nikoli rozumnou klidnou cestou, ale

nepřiměřenými výbuchy, kterými si člověk svoji situaci ještě zhoršuje.

Někdy je neúčelně „řeší“ útěkem do nemoci nebo pomocí alkoholu.

Zvláštním neurotickým příznakem jsou obavy z nemoci, přehnanéoba

vy o vlastní zdraví a vztahování různých chorobných příznaků druhých

lidí na sebe.

12


NEURÓZA A ORGANICKÉ CHOROBY

U chorob, které nazýváme organickými nebo somatickými, zjišťujeme

přímé změny v tělesných orgánech nebo systémech: zánět, infekci,po

škození tkáně úrazem, krvácení, zúžení cév, otravu, nedostatek nebo

nadbytek nějaké látky v organismu, porušení nervových vláken nebo

mozkových či míšních center. Tyto změny pak způsobují příslušné

příznaky. U neuróz toto všechno chybí, ačkoli příznaky neurózy mohou

nejrůznější organické choroby napodobovat. Rozhodující je výsledek

vyšetření. U neuróz se nic nezjistí. Jde pouze o poruchu funkce,přes

něji řešeno o poruchu centrálního nervového řízení, která jezpůsobe

na duševními příčinami. Může také jít o reakce nesprávně naučené nebo

přetrvávající (zafixované) po odeznění původní organické příčiny.

VLIV DUŠEVNÍCH STAVŮ

NA TĚLESNÉ PROCESY

Pacienti, kteří mají tělesné neurotické příznaky, nemohou někdypocho

pit, že tyto příznaky jsou skutečně způsobeny duševními příčinami.

Hledají stále nějakou tělesnou příčinu a domáhají se dalších tělesných

vyšetření. Nevěří, že by duševní prožitky samy mohly mít tak mocný

vliv. Stačí si však vzpomenout, co se v těle děje, když člověk prožívá

takový běžný, každému známý duševní stav, jako je strach. Musí např.

za temné větrné noci projít hlubokým lesem, v němž mimo tonedáv

no došlo k dosud neobjasněné vraždě. Nohy mu těžknou, srdce mu

buší v hrdle, dech se mu chvíli zrychluje a chvíli zase tají, v hrdlevysy

chá, na čele vyskakuje chladný pot, žaludek se svírá, na jídlo by neměl

ani pomyšlení (jedna žena nám naopak vyprávěla, že za takovýchokol

ností během cesty z hladu snědla tři tvrdé rohlíky, určené na strou

hanku). Kdyby pak k tomu náhle v křoví zapraskalo a vyskočilavypla

šená srna, mohly by svaly člověka úplně ztuhnout, vlasy se mu postavit

hrůzou na hlavě a mohl by se dostavit i náhlý neovladatelný průjem.

To všechno jsou organické, tělesné děje, způsobené silnou emocí. Vuve

13


deném příkladě jsou ovšem krátkodobé; po skončení situace, kterou

člověk vnímal jako ohrožující, zase pominou. Neurotik však nezřídka

prožívá podobné (zpravidla mírnější) duševní stavy opakovaně adlou

hodobě. Tělesné změny pak mohou přetrvávat. I lidová moudrost zná

tyto souvislosti. Vzpomeňme si jen na písničky, ve kterých si dívka či

chlapec, prožívající smutek z nešťastné lásky, stěžuje: „zabolelo mne mé

srdce“ a „má hlavička pobolívá“.

NEURÓZY A PSYCHÓZY

Někteří pacienti, kteří onemocněli neurózou, se obávají, že se„zbláz

ní“, nebo že onemocnění povede k jejich postupnému „zblbnutí“. Mají

strach, že budou ve svém okolí posuzování jako nezodpovědní, žeztra

tí zodpovědné zaměstnání, že v rozvodovém sporu jejich neuróza

poslouží jako důkaz jejich neschopnosti samostatně vychovávat děti ap.

Zaměňují neurózu za závažnou duševní chorobu. K nedorozumění pak

přispívá skutečnost, že léčením těžších neuróz se zabývá psychiatrie a že

lůžková oddělení pro léčení neuróz jsou většinou začleněna dopsychi

atrických léčeben a klinik, kde se léčí též duševní choroby. Neuróza,

i když se projevuje také řadou duševních příznaků, se zásadně liší od

duševních chorob, tzv. psychóz, u kterých se objevují takové zvláštní

duševní příznaky, jako jsou halucinace (vidiny, „hlasy“),nevyvratitel

ná přesvědčení o zcela nelogických souvislostech (např. že pacient je

boží prorok, podvržené královské dítě, že je v noci tajně ničen svými

nepřáteli pomocí otravných plynů nebo vysíláním radiových paprsků,

že zavinil připravující se zkázu celého světa) a nepochopitelná jednání

(např. setrvávání v podivných nepohodlných pozicích po dlouhéhodi

ny nebo týdny). Psychózy vznikají jinými mechanismy než neurózy.

I když konfliktové situace mohou psychózy vyprovokovat nebozhor

šovat, nejsou jejich skutečnou příčinou. Tou je zvláštní poruchalátko

vé výměny v mozku, související většinou s vrozenými vnitřnímidispo

zicemi jedince. Pacient, který onemocněl psychózou, si v kritické fázi

svého onemocnění zpravidla neuvědomuje, že jde o nemoc. Příznaky

14


choroby na něm spíše vidí jeho okolí, sám si žije jakoby v jiném světě,

světě svých vlastních, od skutečnosti často zcela odtržených představ.

Psychózy vyžadují odlišný způsob léčení než neurózy (např. dlouhodobé nepřerušované užívání vysokých dávek psychofarmak), i odlišný

způsob posuzování odpovědnosti a pracovní schopnosti.

Je ovšem třeba zdůraznit, že v dnešní době již psychózy nepředstavují osudovou

chorobu, která zákonitě vede k duševnímu úpadku, k vyloučení ze společnosti

a k trvalému pobytu na uzavřených odděleních psychiatrických ústavů. Značná část

pacientů se vyléčí a u další podstatné části se podaří nápadné příznaky zmírnit tak,

že mohou žít v normální společnosti (zpravidla při trvalém užívání tzv. udržovacích dávek léků). Pochopení okolí hraje při jejich znovuzačlenění do společnosti

významnou úlohu.

NEURÓZA A OHROŽENÍ ŽIVOTA

Neuróza neohrožuje život, na neurózu se neumírá. Skutečností však je,

že neuróza často kazí člověku život, když si s ní nedovede poradit.Neurotici se často subjektivně cítí hůř než pacienti vážně tělesně nemocní.

Četl jsem někde vtipný příklad této skutečnosti z praxe obvodního lékaře. Lékař,

který měl plnou čekárnu pacientů, musel odejít za naléhavou záležitostí. Sdělilčekajícím pacientům, že může ošetřit nejvýše čtyři z nich a požádal, aby zůstali jen ti,

kteří pomoc nejnaléhavěji potřebují. Čekárna se vyprázdnila. Odešel chlapec sezhnisaným prstem, odešel muž s počínajícím zápalem plic, odešla babička se zlomenou

rukou. Čtyři pacienti, kteří zůstali, byli neurotici.

NEURÓZA A SIMULACE

Někteří pacienti považují diagnózu neurózy za zlehčení svých potíží, za

projev nedůvěry lékaře, za konstatování, že si své potíže jennamlouvají nebo je simulují. Tak se na to také někdy dívají příbuzní pacientů

a snaží se jim potíže vymluvit nebo je přesvědčit, že „stačí mít jen silnou

vůli“ a „na potíže nemyslet“, nebo je napomínají, aby „nehrálikome>15


dii“. Neuróza je skutečným onemocněním, není simulací. Neurotik

potíže nepředstírá, ale skutečně je pociťuje. Na tom nic neměnískutečnost, že se neurotické potíže někdy objevují jako na zavolanou vsituacích, kterých se člověk bojí, které nedokáže zvládnout, v nichž senedokáže rozhodnout, nebo kterým by se rád vyhnul.

Tak například simulující dítě, které se chce vyhnout návštěvě školy, tvrdí, že je mu

špatně, ačkoli mu ve skutečnosti nic není. Naproti tomu neurotické dítě začnezvracet nebo dostane průjem, má-li strach z učitele nebo z neúspěchu při zkoušce.

KOMBINACE NEURÓZ

S JINÝMI PORUCHAMI

Snažili jsme se neurózu odlišit od jiných druhů poruch. Ne vždy se však

setkáváme s neurózou zcela „čistou“. Např. organické potíže se mohou

s neurotickými obtížemi kombinovat. Často to vidíme např. při různých

bolestech v zádech, které souvisejí s věkovými změnami na páteři (s tzv.

výrůstky), které zjišťujeme na rentgenových snímcích páteře. Řada lidí

má tyto výrůstky značné a jejich potíže jsou přitom nepatrné. Uneurotiků jsou však i při malém objektivním nálezu tyto potíže pociťovány

neúměrně silně. Podobně v přechodu mívají ženy určité potíže,způsobené hormonálními změnami v tomto věkovém období, spojenými se

zástavou činnosti vaječníků. Jsou to zejména návaly horka do hlavy.

U žen se sklonem k neuróze se však objevuje řada dalších potíží (jako

podrážděnost, zvýšená únavnost, deprese, úzkosti, strachy), které už

nejsou hormonální nerovnováhou plně vysvětlitelné. Mluvíme pak

o tzv. neurotické nadstavbě. Nad somatickým onemocněním, které tvoří

základnu, vyrůstají další potíže, způsobené psychickými vlivy, zejména

napětím a nespokojeností.

Jindy se naopak k neuróze mohou přidat potíže, způsobenétělesnou chorobou. Neuróza člověka nechrání proti nachlazení, infekci nebo úrazu. Všechny potíže, které se u neurotika objeví, nelze paušálně připsat neuróze.

16


Jedna z našich pacientek byla léčena pro hysterickou neurózu se záchvaty třesucelého těla, které se objevily po těžkém konfliktu s manželem, při němž ji manžel udeřil

do obličeje. Za čas po úspěšné léčbě nás znovu vyhledala s prudkými bolestmi

v podbřišku, spojenými se zvracením. Obávala se, že se její neuróza znovu vrací.

Vyžádané gynekologické vyšetření však ukázalo, že se tentokrát nejedná o projev

neurózy, ale o mimoděložní těhotenství, vyžadující okamžitý operační zásah.

NEURÓZA A ZÁVISLOST NA ALKOHOLU

Někdy se může neuróza také kombinovat s alkoholismem, dnesoznačovaným jako závislost na alkoholu. Pití alkoholu se stává člověku potřebou

a nemůže se ho na delší dobu vzdát, ani když mu začne dělat v rodině,

v práci a dalších oblastech života problémy. Liší se od běžné konzumace

alkoholu tím, že organismus si na častý přísun alkoholu již zvykl avyžaduje jej. Chybí-li, začíná se objevovat napětí, podrážděnost, neklid a další

obtíže, které jsou do značné míry podobné obtížím neurotickým.

Vývoj závislosti na alkoholu jako choroby prochází určitýmitypickými fázemi od prosté chuti k pití až po nutkavou nutnost pít, od pití převážně společenského až po potřebu pít o samotě, od zvyšující sesnášenlivosti k alkoholu, kdy člověk může vypít větší množství alkoholu bez známek opilosti, až po snižování této snášenlivosti, kdy již i malá dávka stačí k získání „nálady“ atd. Vznik alkoholismu je podporován častým pitím z různých příčin. Někomu se pití líbí proto, že se po něm cítí v lepší náladě, sebevědomější a veselejší. Někdo se naučí pít ve společnosti, na zábavách, při vysedávání s přáteli v hospodě; někde je zvykem pít i na pracovišti. Vznik závislosti na alkoholu souvisí též s určitou osobnídispozicí. Jsou lidé, jejichž organismus si při setkání s alkoholem vytvářízávislost na této látce velmi snadno a již ji bez léčení nepřekoná, podobně jako je tomu u tzv. omamných drog, např. kokainu a heroinu. Člověk, u kterého se vyvinula závislost na alkoholu, potřebuje odbornéprotialkoholní léčení. To bývá úspěšné jen tehdy, když se podaří dosáhnout naprosté a trvalé abstinence. Člověk, který se stal alkoholikem, nemůže již nikdy být normálním konzumentem alkoholu. Nesmí už nikdy ani kapku alkoholu, jinak znovu podlehne své chorobě.

17


Souvislost závislosti na alkoholu s neurózou může být několikerá. U někoho může závislost na alkoholu vzniknout podobnýmmechanismem jako neuróza; jen místo reagování na nepříznivé životníokolnosti neurotickými potížemi začne člověk reagovat častým pitím, které se mu pak stane návykem. Jindy se pacient, který trpí neurotickýmipotížemi, pokouší tyto potíže pomocí alkoholu svérázným způsobem léčit. Trpí-li podrážděností, depresí, nedostatkem odvahy či pocity méněcennosti, nachází ve stavu opojenosti, vyvolané alkoholem, úlevu.Alkohol mu zajistí potřebnou sebejistotu, dodá kuráž, aby řekl jiným to, co jim nedokáže říci střízlivý, dovolí zapomenout na nevyřešené problémy a tíživou situaci, zažene alespoň na chvíli potíže. Ale to všechno má jen přechodný účinek. Celkově se naopak jeho stav zhoršuje i proto, že svými důsledky alkohol pacientovu životní situaci ještě více komplikuje.

Kombinuje-li se neuróza se závislostí na alkoholu, je nutno začít léčenímzávislosti na alkoholu. Platí to i tehdy, když je závislost na alkoholu skutečně druhotná

a když pacient tvrdí, že po vyléčení neurózy nebude pití potřebovat. Kdykoli jsme

se nechali přemluvit a přijali na psychoterapeutické oddělení pro léčení neuróz

neurotika-alkoholika, vždy to skončilo nezdarem. Alkoholik přes své sliby aopravdová předsevzetí prostě nevydrží ani v průběhu takové léčby nepít, a tím seléčení maří. Přitom odborné léčení závislosti na alkoholu na specializovanémprotialkoholním oddělení, kterému se alkoholici nerozumně brání, v sobě dnes zahrnuje

i ty psychoterapeutické postupy, které se užívají a jsou účinné při léčení neuróz, mj.

skupinovou psychoterapii, rozbor a řešení konfliktových životních situací a trénink

potřebný ke změně dosavadního nevhodného životního stylu. Navíc v sobězahrnuje složky léčby, které jsou specifické pro léčení závislosti na alkoholu a spočívají

v důsledném zajištění několikaměsíční úplné abstinence: znemožnění kontaktu

s alkoholem a pravidelné kontrolované podávání léků, které se s alkoholemnesnášejí a po jeho vypití by vyvolaly bouřlivou reakci organismu (např. antabus).

NEURÓZA A OSOBNOST

Vztah neurózy k osobnosti člověka je těsný a mnohostranný. Některé

typy osobnosti mají k neuróze větší náchylnost než jiné. Klasická,

dodnes užívaná typologie řeckého lékaře Hippokrata rozděluje lidi na

18


melancholiky, choleriky, sangviniky a flegmatiky. Melancholik je vážný,

svědomitý, přemýšlivý, citlivý, uzavřenější a zádumčivý. Nedovede se

navenek příliš prosadit, zato více věci prožívá v sobě. Je váhavý, méně

schopný se aktivně bránit, snadněji v něm vzniknou pocityméněcennosti a křivdy. Je zřejmé, že k neuróze bude náchylný. Cholerik jeenergický, prudký a vznětlivý, rychle vzplane a hůře se ovládá, má sklon

vládnout, řídit a organizovat, není zcela důsledný. Je zřejmé, že pro

uvedené vlastnosti se bude snadno dostávat do konfliktů s druhými

lidmi a bude proto také častěji neurotizován. Naproti tomu sangvinik

se svou bezstarostností, živostí, přátelskou společenskostí, veselostí,

sklonem k povrchnosti a lehkomyslnosti a optimistickému pohledu na

svět, jako člověk, který si „z vánočky života vyštipuje hrozinky“, který

se zbytečně netrápí a konfliktům spíše ulamuje hrot, bude mít sklon

k neuróze daleko menší. Podobně je tomu u flegmatika, který jeklidný, pomalý, rozvážný, pečlivý, málo citlivý a k vnějším podnětům až

lhostejný; mohlo by se na něm dříví štípat.

Na vlastnostech osobnosti také záleží, které z vnějších podnětů mohou být pro ni

neurotizující. Např. na osobnost výrazně společenskou bude působit nepříznivě,budeli muset dlouhou dobu žít ve společenské izolaci. Naopak na člověka uzavřeného

a nesmělého by působil jako zátěž spíše požadavek, aby byl v neustálém kontaktu

s lidmi. Člověk s potřebou vládnout se bude cítit nespokojen v podřízené roli a člověk

s potřebou vedení nebude spokojen, nenajde-li nikoho, o koho by se mohl opřít. Mezi neurózou a vlastnostmi osobnosti nacházíme i obrácený druhvztahu. Vlastnosti osobnosti mohou být nejen podmínkou neurózy, ale i jejím projevem. Mohou být důsledkem neurotizace, zejména ve významných vztazích v dětství a dospívání. Mohli bychom je přímo označit jako neurotické rysy osobnosti. Nejde už jen o neurotickéobtíže, o kterých jsme dosud převážně mluvili, ale přímo o neurotické formy reagování, o neurotické postoje a neurotické chování.

Příkladem může být inženýr R. V dětství byl přísně trestán svým despotickým otcem,

který mimo to často přicházel domů opilý a choval se pak k němu nespravedlivě,

což se pacienta silně citově dotýkalo, protože otce měl zpočátku velmi rád. Naučil

se reagovat vzdorem, a to nejen na výtky a tresty nespravedlivé, ale i na příkazy

19


a požadavky oprávněné. Tento způsob reagování si přenesl i do vztahů k učitelům

a nadřízeným. Kdykoli od něj bylo něco požadováno autoritativní formou, začal

být rozčilený, podrážděný, napjatý, nervózní, přestal hovořit, popřípadě uraženě

odešel. Věci dělal jakoby naschvál jinak, podle svého. Toto chování vyvolávalo

pochopitelně nelibost nadřízených a nezřídka i určité postihy, považovanépacientem ze další křivdy. Tím vznikl typický bludný kruh, v němž se neurotickéchování svými důsledky samo znovu posiluje a udržuje.

NEURÓZY A PORUCHY OSOBNOSTI

Neurózy chápeme jako onemocnění, která jako většina onemocnění,

mají svůj vznik, způsobený souhrou vnějších a vnitřních faktorů, svůj

průběh a zpravidla též konec, tj. vyléčení nebo přechod dochronického stadia. U poruch osobnosti, dříve označovaných jako psychopatie,

nejde v tomto smyslu o chorobu, nýbrž spíše o odchylku. Psychopati

mají skoro stále nějaké potíže nebo problémy, a to téměř bez ohledu

na vnější podmínky. Poruchy v sociálních vztazích vyplývají přímo

z jejich osobnosti. Jde o stav trvalý, který se v souvislosti s různými

okolnostmi jen zvýrazňuje nebo mírní. Zpravidla jde o nadměrnézbujení některých vlastností osobnosti, kterými se pak člověk stává nepříjemným buď sám sobě, nebo svému okolí. Vlastnosti osobnosti netvoří

harmonický celek jako u normální zralé osobnosti. Může jít o zbujelou

vzteklost a neovladatelnou výbušnost (dříve explozivní psychopatie,

dnes patří tyto vlastnosti k emočně nestabilní poruše osobnostiimpulzivního typu), jindy o nadměrnou pasivitu a celoživotní smolařství

s neschopností se prosadit a s bolestínským sebelitováním (dříveastenická porucha) a extrémní nerozhodnost se sklonem k nepraktickému

hloubání (dříve psychastenická porucha), které by se dnes dalypřiřadit k poruchám osobnosti označovaným jako úzkostné a závislé. Jiné je

přehánění v citech, zvýšené sebepředvádění a dramatičnost se zvýšenou

snahou udělat dojem (dříve hysterická psychopatie, dnes histrionská

porucha osobnosti), nebo naopak citová chladnost, odcizenost aodtrženost od světa, podivínství a život ve vlastním světě (schizoidníporucha osobnosti). Opakující se střídání životních období optimismu,

20


nadšení a značné výkonnosti s obdobím skleslosti, pasivity abeznaděje se označuje jako cyklotymie, neustálé podezřívání partnera z nevěry

s přehnaným hlídáním a kontrolováním (dříve žárlivecká psychopatie)

patří k obecnějšímu sklonu k podezíravosti a ulpívavému zabývání se

skutečnými i domnělými křivdami v rámci paranoidní poruchyosobnosti. Subjektivně značně nepříjemná je anankastická porucha snutkavými myšlenkami, nutkavým jednáním a důsledností přehnanou až

k puntičkářství, společensky nebezpečná je dissociální porucha sesklonem k bezohlednému protispolečenskému chování a chyběnímmorálních norem a zábran.

DIAGNÓZA NEURÓZY

K diagnóze neurotické poruchy, zejména u tělesných obtíží, lékaři často

docházejí tak, že vyloučí organické příčiny potíží pacienta. To je tzv.

negativní postup při určování diagnózy: není-li pro výklad potížízjištěno nic jiného, uzavírá se jako „neurotická porucha“. Stanovenídiagnózy by však mělo zahrnout i pozitivní složku: najít psychogennífaktory, které neurózu vyvolaly a udržují, nebo, jinými slovy, nalézt souvislosti

mezi potížemi a problémy.

V některých případech jsou tyto souvislosti zřejmé: závažný citový otřes,

napjatá konfliktová situace v manželství nebo na pracovišti. Někteřípacienti se obracejí k lékaři přímo s těmito problémy a o tělesných nebo

duševních příznacích ani tolik nehovoří. Jindy však souvislosti meziobtížemi a problémy nejsou zjevné. Na povrchu se zdá, že v osobnímživotě pacienta je všechno v pořádku. Příčin, které způsobují neurózu, si

pacient ani sám nemusí být vědom. Mohou sahat až do minulosti, mohou

být potlačeny a objeví se teprve v průběhu systematické psychoterapie.

Jak uvidíme později, samotné vnější objektivní překážky ke vzniku neurózyzpravidla nestačí. Významný faktor je v tom, že člověk na ně nedovede správněreagovat, že se nedovede odpoutat od nepružného způsobu jednání. Např.přepracovaný vedoucí se nedovede nepřepracovávat; stalo se to jeho životním stylem a nedovede

21


se vzdát svých ambicí. Manželskými konflikty trpící manželka nedovede manžela

usmířit a konflikty ztlumit. Musí je rozdmýchávat. Neurotické příznaky tedybývají častěji důsledkem způsobu reagování člověka na obtížné situace nežbezprostředním výsledkem těchto situací.

ODBORNÁ VYŠETŘENÍ

K vyloučení organického podkladu svých potíží bývá pacient poorientačním vyšetření svým lékařem nezřídka poslán na různá pomocnálaboratorní a odborná vyšetření odpovídající charakteru potíží. Vyšetřuje se

krev, moč, provádí se vyšetření srdeční činnosti na EKG. Naneurologickém oddělení se zkoumají reflexy. Provádějí se rentgenové snímky

plic, páteře, lebky, někdy projde pacient oddělením ušním, nosním

a krčním, oddělením očním, gynekologickým a dalšími. Nakonec z toho

všeho má udělat odpovědný lékař celkový závěr a pacientovisrozumitelně sdělit, co bylo a nebylo zjištěno a co z toho pro jeho další život

a léčení plyne. Někdy se však pacient při pochůzkách od jednohospecializovaného odborníka ke druhému a z jedné laboratoře do druhé

v moderním „zdravotnickém bludišti“ jaksi ztratí. Nenajde se nikdo,

kdo by dílčí nálezy spojil v celek a vše mu uspokojivě vysvětlil. Všude

slyší něco jiného, tam i onde si ze svých nálezů přečte něco, čemuporozumí jen částečně nebo vůbec ne. Občas něco pochytí od spolupacientů, s nimiž sedí v čekárnách a vyměňuje si zkušenosti. Snadno pak

začne připisovat nepřiměřený význam nějakému jen mírně od normy

se odlišujícímu nálezu. Začne lékařům, kteří mu nic nevysvětlí,nedůvěřovat a obávat se, že před ním něco tají. A tak se někdy dostává na

psychiatrii s neurotickými potížemi, které v průběhu dobře míněných

a potřebných vyšetření značně vzrostly.

Připomeňme tu případ jedné naši pacientky, která prošla odbornými vyšetřeními

v souvislosti se svými stížnostmi na zvracení a bolesti žaludku, které vznikly v době

jejích problémů s obtížně vychovatelným, rozumově defektním dítětem; vedletěchto vnějších faktorů zde působil i její vnitřně rozporný vztah k tomuto dítěti, které

neodpovídalo jejím životním plánům. Internista, konzultovaný obvodním lékařem,

vypsal po vyšetření žádanku na rentgen žaludku, na níž v latinských zkratkáchpožá>22




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist