načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak vypěstovat květnatou louku - Zdeňka Nikodémová; Bohumil Branda

Jak vypěstovat květnatou louku

Elektronická kniha: Jak vypěstovat květnatou louku
Autor: Zdeňka Nikodémová; Bohumil Branda

Příručka se věnuje možnostem obnovy květnatých luk jako krajinotvorného prvku, součásti městské zeleně, soukromých zahrad či obnovitelného zdroje energie. Zabývá se výběrem louky, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  127
+
-
4,2
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2010
Počet stran: 86
Rozměr: 21 cm
Úprava: 8 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Rostlinná výroba
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2010
ISBN: 978-80-247-2755-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka se věnuje možnostem obnovy květnatých luk jako krajinotvorného prvku, součásti městské zeleně, soukromých zahrad či obnovitelného zdroje energie. Zabývá se výběrem louky, vhodným druhovým složením a následnou péčí. Určena zahradníkům, ekologicky hospodařícím zemědělcům i milovníkům přírody.

Popis nakladatele

Květnatá louka je domácím, přírodě blízkým porostem. Nabízí alternativu pro ty, kteří více než o často sekaný trávník stojí o pestrý a druhově různorodý prostor k odpočinku v přírodě.Tato ojedinělá publikace je určena všem zájemcům o pěstování květnatých luk - krajinářům, zahradním architektům, majitelům chalup a také zastupitelům měst a obcí, kteří chtějí moderně zvelebit parky a veřejná prostranství. Seznámí čtenáře se způsobem zakládání luk z výsevu semen i záchranou staré zanedbané louky. Mohou se dozvědět o vztazích mezi rostlinami a živočichy v lučním ekosystému, anebo jak vytvořit originální květinový záhon s minimální údržbou. V závěru knihy uvádějí autoři směsi květnatých a travních semen pro různá stanoviště, které ověřili během své 20leté praxe.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Zdeňka Nikodémová

Bohumil Bradna

Jak vypěstovat květnatou louku

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 3992. publikaci

Odpovědná redaktorka Helga Jindrová

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Fotografi e na obálce autoři

Fotografi e v knize a barevné příloze autoři,

Jan Grosman a Magdaléna Staňková-Kröhnová

Počet stran 88 a 8 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2010

Vytiskla Tiskárna PROTISK, s. r. o.

České Budějovice

© Grada Publishing, a.s., 2010

Cover Design © Grada Publishing, a. s., 2010

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými

známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2755-4

Tato publikace vychází za podpory

Botanické zahrady hl. m. Prahy

v Troji

www.botanicka.cz


Obsah Úvod ....................................................................................................................... 9

1. Vznik květnatých luk ..................................................................................... 11

2. Lidé a louky v minulosti ................................................................................ 12

3. Květnaté louky dnes ....................................................................................... 13

3.1 Dopad zemědělské velkovýroby ............................................................. 13

3.2 Provázanost lučních rostlin se živočišnou říší a s celou přírodou ..... 13

3.3 Květnaté louky z pohledu člověka .......................................................... 13

4. Luční rostliny a jejich zastoupení v louce .................................................. 15

4.1 Luční květiny ............................................................................................. 15

4.2 Trávy a trávám podobné rostliny ............................................................ 15

4.3 Vikvovité (bobovité) rostliny, neboli jeteloviny .................................... 16

5. Zakládání květnaté louky z výsevu ............................................................ 17

5.1 Postup zakládání květnaté louky ............................................................ 17

6. Motýlí louky ................................................................................................... 22

7. Jiné způsoby zakládání louky, výhody a nevýhody ................................. 23

7.1 Ponechání holé půdy samovolnému vývoji .......................................... 23

7.2 Ponechání travního porostu samovolnému obohacování

květnatými druhy ...................................................................................... 23

7.3 Zakládání louky rozprostřením sena ..................................................... 23

7.4 Druhové obohacení louky dosázením ................................................... 24

8. Sečení a péče o květnatou louku v dalších letech ..................................... 25

8.1 Obnova zanedbané louky ........................................................................ 25

8.2 Vliv sečí na louku ..................................................................................... 26

8.3 Mechanické ošetřování starší louky ........................................................ 27

8.4 Vápnění louky ............................................................................................ 28

9. Nářadí a stroje k údržbě louky .................................................................... 29

9.1 Travní sekačky – jejich potřebné základní vlastnosti .......................... 30

5


6 Jak vypěstovat květnatou louku

9.2 Velká zemědělská mechanizace a její použití pro hospodaření

na loukách ............................................................................................. 31

9.3 Mulčovače .............................................................................................. 32

10. Výběr vhodné louky ..................................................................................... 33

10.1 Přírodní podmínky daného stanoviště .............................................. 33

10.2 Předpokládaný způsob hospodaření na louce a zamýšlený cíl ...... 33 11. Druhové složení louky ................................................................................. 35

11.1 Výběr vhodných druhů do směsi ....................................................... 35

12. Poměrné zastoupení druhů rostlin ve směsi semen .............................. 36

12.1 Hmotnost tisíce semen (HTS) ............................................................ 37

12.2 Klíčivost osiva ....................................................................................... 37

12.3 Vzcházivost osiva ................................................................................. 38

12.4 Rychlost vývoje rostlin po vzejití ....................................................... 39

12.5 Zařazení jednoletých druhů „polních plevelů“ do lučních směsí ... 39

12.6 Dostupnost a cena osiva ..................................................................... 40

13. Louky v blízkosti lidských sídel ................................................................. 41

13.1 Loučka na části zahrady sekaná klasicky dvakrát až třikrát

do roka ................................................................................................... 41

13.2 Oživení parků ....................................................................................... 42

13.3 Sídlištní zeleň, lemy a ostrůvky komunikací, zeleň v areálech

fi rem ........................................................................................................ 42

13.4 Venkovský prostor, náves, prostranství, okolí venkovských

chalup a domků ................................................................................... 43

14. Volná krajina ................................................................................................. 44

14.1 Květnaté louky pro zemědělské využití ............................................. 44

14.2 Květnaté louky pro krajinu s částečným zemědělským využitím,

dotace ze státních fondů ...................................................................... 44

14.3 Protierozní porosty .............................................................................. 45

14.4 Náspy a plochy kolem komunikací v krajině ................................... 46

15. Základní luční stanoviště a jejich rostliny .............................................. 47

15.1 Střední stanoviště ................................................................................. 47

15.2 Suchá stanoviště ................................................................................... 48

15.3 Vlhká stanoviště .................................................................................... 49 16. Druhově pestré porosty nejen na louky ................................................... 50

16.1 Rekultivační porosty ............................................................................ 50

16.2 Porosty do stínu .................................................................................... 51

16.3 Porosty a rostliny na střešní zahradu ................................................. 51

16.4 Jedlá louka ............................................................................................ 53

17. Osiva luk – nákup, skladování, ekonomika ............................................. 54

17.1 Ekonomika zakládání květnatých luk ............................................... 54

17.2 Skladování osiva ................................................................................... 55

18. Květnaté louky a děti .................................................................................... 56

19. Ukázky druhového složení lučních osiv na zahrady, do parků

a lidských sídel .............................................................................................. 58

19.1 Louky na střední stanoviště pro zahradu, parky a lidská sídla ....... 58

19.2 Louky na zahradu, do parků a lidských sídel na suchá stanoviště .... 65

19.3 Louky na zahradu, do parků a lidských sídel, na vlhčí

a přistíněná stanoviště ......................................................................... 66

19.4 Vyšší polohy a vlhčí osluněná místa .................................................. 67

19.5 Bylinky a jiné rostlinné zajímavosti pěstované bez pletí

na záhoně ............................................................................................... 68

20. Louky do krajiny ........................................................................................... 70

20.1 Louky do krajiny na střední stanoviště ............................................. 70

20.2 Louky do krajiny na vlhká místa ........................................................ 73

20.3 Louky do krajiny na suchá místa ....................................................... 76

21. Druhově pestré porosty k rekultivaci ....................................................... 79

22. Druhově pestré porosty na extrémní stanoviště ..................................... 80

22.1 Střešní zahrada ..................................................................................... 80

22.2 Květnatý podrost do stínu ................................................................... 82

Slovníček ................................................................................................................ 85

Použitá literatura .................................................................................................. 86

7



Úvod Psát knížku o květnatých loukách před padesáti lety, nebylo by mnoho čtenářů. Pestré louky byly všude samozřejmostí a hospodáři se o ně starali, aby měli dostatek píce. Od té doby se krajina změnila. Z přírody zmizely nebo se staly vzácnými dvě třetiny všech druhů české fl óry. Lidé se odstěhovali z venkova do měst. Teď se ale začínají pomalu rozvzpomínat na obyčejnou krásu všedních lučních květů, jež mohou rozkvést na malé zahrádce, v prostranstvích měst i ve volné krajině.

Příroda je fascinující. Představme si jen proces neustálého koloběhu od klíčení semen, průběh růstu, rozvíjení květů a zrání nových semen, neustálý pohyb a propojení rostlinného světa se světem živočichů a celou přírodou. Kolik toho ještě nevíme! Jaká síla udržuje na louce pořádek, mezi rostlinnými a živočišnými druhy příměří, že je neustále obnovována pestrost a nezvítězí jen jeden? Jaký záhadný systém udržuje po tisíce a miliony let každý druh květiny, aby se odlišoval od ostatních a přitom si byl sám sobě podobným? Tak byla, je a bude kopretina kopretinou, dokud bude kdesi existovat skupinové jsoucno kopretin.

Před dokonalostí přírody patří člověku jen pokora, sklonit hlavu. Žádný zahradník nic v přírodě přímo nevytvoří. Může být však rozsévačem, může spojovat, může s přírodou spolupracovat. Každý člověk může pak svojí láskou vše v přírodě posilovat a naplňovat smysl její a své existence.

A tak je naše knížka určena pro všechny ty, kteří chtějí znovu s přírodou spolupracovat. Snad si v ní najdou své jak odborní zahradníci, tak potěší všechny milovníky přírody. Markvartice, 2010 Zdeňka Nikodémová

Bohumil Bradna

Úvod 9


10 Jak vypěstovat květnatou louku

Cesta vytvořená prosekáním květnaté louky – rychlé a působivé řešení


Vznik květnatých luk 11

1 Vznik květnatých luk Příroda má přirozenou snahu vytvářet co největší množství rostlinného krytu na Zemi. To je omezováno především dostatkem tepla, vody a živin. Pro naše podnebné pásmo je v době poledové většinou cílovým porostem smíšený les. Květnaté louky přírodního charakteru se nalézají jen v místech, kde stromy nemohou růst v důsledku nepříznivých podmínek, například ve vyšších polohách hor, na silně podmáčených půdách, na výsušných místech, atd. Také na místech, kde byl les zničen, nastupuje přechodné stádium luční vegetace. Proti vzniku lesního porostu tedy pracuje působení přírodních živlů, které se projevuje například plošnými požáry, záplavami nebo silnými větry, způsobujícími polomy. V dávných dobách to byla také obrovská stáda býložravců, která přepásala veliká území a udržovala tak částečné bezlesí.

Významným činitelem rozšiřování luk se stal člověk. Mýtil lesy a choval dobytek a tím vytvářel podmínky pro růst lučních rostlin. Pastviny a louky v tehdejších dobách představovaly levný zdroj píce. V šeru dávných věků se nachází původ „pěstovaní“ květnatých luk. Louky vznikaly a rozšiřovaly se v souvislosti s lidskou činností. Další zachování takového lučního společenství už bylo závislé na zemědělském hospodaření. Vznikl tedy zcela specifi cký druh zemědělské kultury, která je v souladu s přírodou a má stabilizující vliv na krajinu.

Výrazné snížení pestrosti květnatých luk v nedávné době přineslo používání minerálních hnojiv a přesévání luk intenzivnějšími odrůdami trav a jetelovin. Produkce píce se zvýšila, ale rozmanitost rostlinného společenství se zmenšila. Některé dříve hojné luční květiny se staly vzácnými a dnes některé dokonce řadíme mezi ohrožené druhy. Příkladem toho jsou např. naše domácí orchideje, které jsou citlivé na jakékoli minerální hnojení a rostou jen na starých, od živin vyčerpaných loukách. 12 Jak vypěstovat květnatou louku 2 Lidé a louky v minulosti V závislosti na vývoji úrovně zemědělské činnosti se také měnil podíl lidí, kteří se přímo zemědělskou činností zabývali. V počátcích se zemědělstvím živila naprostá většina obyvatel. Člověk byl v denním kontaktu s rostlinami a celou přírodou. Jeho osud závisel na rozmarech počasí, úrodě či neúrodě.

V období středověku až po 19. století pracovala v zemědělství stále ještě velká většina obyvatel. Pohleďme do této doby, co pro ně znamenaly pastviny a louky s květinami. Pasení zvířat – skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže, to byla především povinnost dětí a její rozsah souvisel s rozsahem povinné školní docházky. Z mnohých lidových písní, pohádek a vyprávění máme zidealizovanou představu o pasáčcích, kteří někde seděli na stráni, neměli co na práci a jen se radovali z přírody. Skutečností však spíše mohlo být neustálé strádání hladem a zimou a hezkých chvil bylo pomálu.

Sečení luk bylo záležitostí mužů. Louky se sekaly brzy ráno za rosy a ženci se na tuto práci vydávali ještě před úsvitem.

Sušení sena, jeho rozprostírání a obracení, bylo zase ženskou činností. Ženy si s sebou často brávaly své malé děti, takže již opravdu odmalička byly v kontaktu s přírodou a lučními rostlinami.

S rozvojem civilizace a přesunem obyvatel z venkova do měst ubývá možností kontaktů člověka s rostlinami a přírodou vůbec. Navíc se většina prací v zemědělství mechanizuje, a hospodář se tak přestává dotýkat přírody holýma rukama.

Vnitřní a citová potřeba lidí vede později nakonec k víkendovým útěkům obyvatelů měst do chat a chalup, na venkov a do přírody. Další část lidí se věnuje zahrádkaření. Pěstují rostliny pro užitek, pro okrasu a také pro radost, aby naplnili svou touhu po blízkosti přírody.

Květnaté louky dnes 13

3 Květnaté louky dnes 3.1 Dopad zemědělské velkovýroby S příchodem zemědělské velkovýroby se začaly louky velmi silně hnojit dusíkatými hnojivy – ledky, močovinou, síranem amonným. Cílem bylo získat co nejvíce travní hmoty, která se pak silážovala nebo senážovala. Kvalitní seno se z ní však usušit nedalo.

Vybujení trav v těchto hnojených porostech vedlo velmi rychle k zadušení jemnějších květnatých druhů a tím ke zničení rozmanitosti porostu. Taková píce samozřejmě postrádá mnoho přirozených látek, které zajišťují hospodářským zvířatům zdraví a dlouhověkost. Tyto látky musejí být nahrazovány umělými, a to prostřednictvím různých přísad do krmiva a léky. 3.2 Provázanost lučních rostlin

se živočišnou říší a s celou přírodou

Úbytek druhové rozmanitosti lučních rostlin v porostech však má ještě daleko širší dopad na celou přírodní živočišnou říši. Zjednodušeně se říká, že vymře-li jeden rostlinný druh, vymírá následně deset druhů hmyzu. Je třeba si uvědomit, že vazby mezi rostlinami a živočichy pořádně neznáme a že jsou pravděpodobně hlubší, než si myslíme, a dotýkají se především jemných, pro člověka neviditelných struktur přírody.

Ochuzení přírodní rozmanitosti tak vede k omezování pohybů v přírodě a tím k narušení stability a přizpůsobitelnosti. Odráží se to následně v ničivém působení živlů, kterému nemůže člověk přímo čelit. 3.3 Květnaté louky z pohledu člověka Čím déle se zabýváme květnatými loukami, tím více je obdivujeme. Jsou jedinečným porostem vytvořeným přírodou ve spolupráci s člověkem. V jistém smyslu jsou originálním zemědělským porostem. 14 Jak vypěstovat květnatou louku

Louka je především složena z mnoha druhů rostlin, a tak může úspěšně žít a vyvíjet se desítky až stovky let. Je-li synonymem současného zemědělství slovo monokultura, je potom květnatá louka multikulturou.

Svou příslušnost mezi zemědělské porosty projevuje květnatá louka vyžadováním údržby a sečí, tedy nezbytností sklizně. Louky zajisté mohou být zdrojem velmi kvalitního krmiva pro hospodářská zvířata. Bohužel v naší bohaté době je luční píce, a to především seno, pro zemědělskou velkovýrobu příliš drahá. Velkých domácích býložravých zvířat ubývá a ubývat asi ještě bude. Píce, která se rychleji přemění na maso a mléko zvířat, se dnes pěstuje na polích v monokulturách.

Co tedy s květnatými loukami? Vzpomeňme si, louky nebyly pouze zdrojem píce pro vytvoření masa zvířat. V dobách, kdy zdrojem energie byla tažná síla zvířat, louky nahrazovaly osobité „čerpací stanice obnovitelných pohonných hmot“.

Luční sklizeň by mohla být zajímavou úvahou pro plány využití obnovitelných zdrojů energií možná i dnes. Pomocí kvasných procesů by hmota luk mohla být přeměněna na plyn a energii. Navíc by zajisté mohla plnit svou úlohu krajinotvorného prvku.

Dobří hospodáři se vždy snažili využít a zhodnotit vše, co jim příroda nabízela tak, aby na stejném místě mohli pokračovat a žít další generace. Proto neuvažujeme o loukách jako o něčem vzdáleném od našeho života, jen jako o poezii zašlých časů. Květnaté louky dnes nepotřebujeme pouze k přímému ekonomickému užitku. Možná o to více naše duše touží po pestrosti a rozmanitosti. Mohou být součástí městské zeleně anebo přímo vlastní zahrady. Louka, která se mění během roku, potřebuje naši péči a na oplátku nás vede zpět k přírodě a sobě samým. Luční rostliny a jejich zastoupení v louce 15 4 Luční rostliny a jejich

zastoupení v louce

Rovnovážný stav lučního společenství je dán mnoha vlivy a také vzájemným poměrem mezi jednotlivými skupinami rostlin. Tedy rovnovážným zastoupením trav, lučních květin a jetelovin v závislosti na podmínkách stanoviště a způsobu hospodaření. 4.1 Luční květiny Barevné květy lučních rostlin dělají louku loukou. Mnohé mají vyhraněné nároky na stanoviště a způsob jeho obhospodařování. Nejcitlivěji reagují na změny prostředí.

Druhově nejbohatší louky se nacházejí na půdách s dostatečným obsahem vápníku, tedy tam, kde je v podloží vápenec, dolomit, slín nebo bazické vyvřelé horniny. Naopak na velmi kyselých půdách je louka složena jen z několika druhů, a to především z trav a ostřic.

Bohaté druhové zastoupení lučních květin také svědčí o dobrém hospodaření po mnoho desetiletí. Na těch nejbohatších starých loukách to může být až několik set druhů rostlin. To je pak poklad hodný uvážlivé péče. Ale i louka složená „jen“ z několika desítek druhů rostlin je přínosnější než téměř monokulturní trávník. 4.2 Trávy a trávám podobné rostliny Trávy mají v louce své místo. Zpevňují půdu na povrchu a zvyšují její únosnost. Mají většinou rychlý počáteční vývoj a jsou schopny obsazovat prostor kolem

+


16 Jak vypěstovat květnatou louku

sebe pomocí mohutných trsů, nebo

tvořit výběžky, které zakoření. Jedi

ná travní rostlina může rychle zabrat

prostor mnoha desítek čtverečných

centimetrů.

Z důvodu tohoto relativně agre

sivního chování je vhodné do květ

natých lučních osiv přidávat menší

podíl trav a vybírat druhy s pomalej

ším růstem. Při jejich větším zastou

pení existuje riziko, že trávy v násle

dujících letech převládnou a vytlačí

květnaté druhy, čímž ztratí louka na

své rozmanitosti a kráse. 4.3 Vikvovité (bobovité) rostliny, neboli jeteloviny

Tyto rostliny dokáží prostřednic

tvím bakterií ve svých kořenech

vázat dusík ze vzduchu a předávat

jej půdě a ostatním rostlinám. Dove

dou tedy samovolně hnojit dusíkem,

který podporuje především růst lis

tů a zelené hmoty. Tato vlastnost je

velmi výhodná na půdách chudých

na živiny.

Na místech bohatších na živiny se

musí s jetelovinami opatrně. Dusík

uvolněný do půdy nejdříve ke svému růstu využijí trávy a začnou tak omezovat květnaté druhy. Mnoho luk ztratilo svou pestrost právě v důsledku silného přihnojení dusíkem.

Některé jeteloviny mohou být stejně agresivní jako trávy. Je to především jetel

plazivý (Trifolium repens), který vytváří velké monokulturní porosty a květnatou louku dokáže ochudit.

Zakládání květnaté louky z výsevu 17

5 Zakládání květnaté

louky z výsevu

Pro zakládání květnatých luk je vhodné respektovat specifi ka lučních rostlin. Především luční květiny mají klíčení rozložené do delšího časového období, zpravidla několika měsíců. Tato vlastnost zaručuje v přírodních podmínkách trvání druhu. Kdyby totiž všechna semena naráz vyklíčila a následně vzešlé rostlinky zahynuly, rostlina by ze stanoviště mohla vymizet. Důsledkem této přírodní pojistky je zpočátku pomalejší vývoj louky, který je zároveň důkazem použití vytrvalých lučních rostlin.

Někdy je možné se setkat i s „lučními osivy“, která jsou tvořena z letniček. Výsledný porost je v prvním roce pestrý, ale postrádá charakter louky. V následujících letech se většinou jeho vzhled zhoršuje a rostlinných druhů ubývá.

Vývoj květnaté louky je opačný. V roce výsevu se nejprve objeví rychlé jednoleté „plevelné“ rostliny a zakryjí půdu. V následujících letech se louka utváří na základě podmínek stanoviště a způsobu sekání. Výsledkem je květnatý luční porost odolný výkyvům počasí a nenáročný na údržbu. 5.1 Postup zakládání květnaté louky „ Semena přírodních rostlin nepřiséváme do založeného trávníku. Osivo

přírodních rostlin vzchází postupně během celého roku po zasetí. Mladé

rostlinky jsou zpočátku drobné a v konkurenci rychle rostoucí trávy hynou. „ Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osi

vem. Kulturní trávy a jeteloviny jsou vyšlechtěny na rychlé vzejití a rychlý

počáteční růst. Rychle obsadí prostor a pomalu rostoucí luční rostliny potla

čí. Ve výsledném porostu by převládaly trávy jen s malou příměsí lučních

květin. „ Půdu pro louku připravíme jako pro trávník, ale nehnojíme a nepoužíváme

herbicidy. 18 Jak vypěstovat květnatou louku „ Příprava půdy na malé ploše – vlastní silou. Zrytou půdu uhrabeme a urov

náme železnými hráběmi. Případně rozbijeme nerozpadlé hroudy země.

V zájmu dalšího snadného sekání je vhodné vysbírat větší kameny nebo

nerozložené drny. „ Příprava půdy na větší ploše – mechanizací. Zoranou nebo zrotavátorova

nou půdu urovnáme, uvláčíme a připravíme na co nejmělčí hloubku setí. „ Výsevek činí pro ruční setí 2 gramy na 1 m

2

. Toto množství je do ruky

nezvykle malé, proto doporučujeme několik jednoduchých triků. Vlastní

setí provádíme většinou mezi třemi prsty (palcem, ukazováčkem a prostřed

níčkem) jako bychom spíše kořenili než vysévali. Aby nám osivo vystačilo

na celou plochu, je vhodné si pozemek rozdělit na několik menších částí. Na

stejný počet částí si rozdělíme i osivo. Pokud nám přece jen bude množství

semen stále připadat malé, můžeme je smíchat s drobnými suchými pilinami,

suchým pískem, krupicí nebo strouhankou.

Vysetá semena mělce zahrábneme lehčími hráběmi ze dřeva nebo z umělé

hmoty. Pro drobná semena je důležité, aby zůstala těsně u povrchu půdy.

V sušších obdobích a na exponovaných místech je vhodné povrch půdy lehce

utužit například válcem nebo opatrným pošlapáním. „ Výsevek secím strojem postačí 1 g na m

2

. Pro osévání větších ploch je vhod

né použít secí stroj. Obvykle jsou nejdostupnější zemědělské sečky, a to i růz

ného data výroby. Úspěšně lze založit louku stejně dobře seřízenou sečkou

za koňský potah nebo nejmodernější, pneumatickou. Důležité je nastavit

výsevek na 10 kg osiva na 1 ha a hloubku výsevu 0,5–1 cm.

Luční osivo vyséváme

opatrně mezi třemi prsty




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist