

sleva
Kniha:
Jak voják opravuje gramofon
Autor:
Saša Stanišič

Nakladatelství: | LABYRINT |
Médium / forma: | Tištěná kniha |
Rok vydání: | 2011 |
Počet stran: | 291 |
Rozměr: | 20 cm |
Vydání: | 1. vyd. |
Název originálu: | Wie der Soldat das Grammophon repariert |
Spolupracovali: | přeložil Tomáš Dimter |
Skupina třídění: | Německá próza |
Jazyk: | česky |
Vazba: | kniha, vázaná vazba |
Datum vydání: | 26.09.2011 |
Nakladatelské údaje: | Praha, Labyrint, 2011 |
ISBN: | 9788087260296 |
EAN: | 9788087260296 |
Více informací o prestižních literárních oceněních lze nalézt na stránce » literární ceny.
Hlavním hrdinou a vypravěčem autorova debutu je vnímavý, čtrnáctiletý chlapec Aleksandar, který žije společně s rodinou v malém bosenském městě Višegradu. Aleksandar patří spíše mezi hyparaktivní typy. Při slohových cvičeních se nedrží zadaných témat, svět se snaží změnit pomocí kouzelnické hůlky a buřinky, má vypravěčský talent a je bytostně spjat s nepokojnou řekou Drinou, která Višegradem a jeho okolím protéká. Podobnou činorodostí ostatně hýří i další Aleksandarovi příbuzní, z nichž se pro něho stává nezapomenutelným vzorem dědeček Slavko. I když je členem komunistické strany, zachová si vždy smysl pro zdravý úsudek, humorně glosuje politickou situaci a učí vnuka poznávat krásu krajiny a domova, v němž se narodil. Slavko však nečekaně umírá a brzy po jeho smrti vypukne v zemi občanská válka. Ta se dotkne i Višegradu, který je svou polohou v blízkosti srbských hranic dokonce vyhodnocen jako strategický bod. Události, jež poté nastanou, jsou jednou z nejtemnějších kapitol konfliktu v bývalé Jugoslávii, při němž se národnostní komunita (Bosňané, Srbové, Chorvati apod.) dostává do ostré společenské krize, ztrácí soudržnost a nezadržitelně se rozpadá. Románová prvotina německy píšícího bosenského autora, odehrávající se většinou v době občanské války v bývalé Jugoslávii, je situována především do jeho rodného města Višegradu.
Aleksandar vyrůstá v malém bosenském městě Višegrad a jeho největším darem je schopnost čarovat a vyprávět příběhy. Místní obyvatelé mu k tomu dávají dost podnětů, podobně jako členové vlastní rodiny: dědeček Slavko na stranických schůzích cituje pohádku o Červené karkulce, teta Tajfun se podobá přírodní katastrofě, prababička miluje americké westerny a tasí vidličku rychleji než voják pistoli, maminka pracuje jako politická poradkyně... Burleskní a tragikomický román o výjimečném dětství v časech, kdy člověk usíná v míru a probouzí se do války, o brutální ztrátě důvěrného světa, ale i o nezlomné víře v sílu vyprávění. Kniha plyne jako troufalá řeka Drina, kterou se malý Aleksandar kdysi pokusil přeplavat.